Úterý 25. října 1927

Schůze zahájena v 11 hodin 45 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Bohr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

122 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda dr Švehla; ministři Černý, dr Gažík, dr Mayr-Harting, dr Peroutka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafářovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuje dnešní schůzi, vítám všechny vážené členy senátu po prázdninách v novém zasedání k nové práci pro lid a pro stát.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr Ledebur-Wichelnovi, Lukschovi, dr Mazancovi a dr Medingerovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dní sen. dr Němcovi a na dobu 5 týdnů, 1. listopadem začínajíc, sen. Sochorovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Předsednictvo senátu došly přípisy předsedy vlády. a to č. j. 6074/1096/S-27 m. r., o ukončení jarního zasedání 1927 Národního shromáždění a č. j. 6075/1096/ S-27 m. r. ohledně svolání Národního shromáždění k podzimnímu zasedání 1927.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby přípisy ty přečetl.

Zapisovatel sen. dr Procházka (čte): Připis č. j. 6.074:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 15. října 1927 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění za skončené.

Předseda vlády: Švehla v. r.

Připis č. j. 6.075:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky svolal rozhodnutím ze dne 15. října 1927 obě sněmovny Národního shromáždění k podzimnímu zasedání do Prahy na den 25. října 1927.

Předseda vlády: Švehla v. r.

Předseda: Tiskem bylo rozdáno.

Žádám, aby bylo přečteno.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 517. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Rimavské Sobotě za svolení k trestnímu stíhání sen. dr Herze pro zločin podle § 15, č. 3, pro přečiny podle § 14, č. l a 5, a pro přečin podle § 18, č. 2 a 3, zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., (čís. 2018 předs.).

Tisk 516. Návrh sen. Modráčka a soudruhů na vyšetření a poskytnutí státní podpory postiženým živelní pohromou na okrese jílovském.

Tisk 518. Vládní návrh zákona o organisaci zeměměřičských prací.

Tisk 519. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí podpory postiženým živelní pohromou v obcích Kostomlaty a Ctiněvsi, okres Roudnice.

Tisk 520. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatková úmluva ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou.

Tisk 521-521/3. Interpelace sen. Plamínkové, Pánka a spol. na p. ministra pošt a telegrafů v záležitosti přídavků poštovních zaměstnanců v lázeňských místech.

Tisk 521/1. Interpelace sen. Niessnera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran zabavení časopisu >Sozialdemokrat<.

Tisk 521/2. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran nezákonitého, neslýchaného postupu proti jistému nájemníkovi.

Tisk 521/3. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na p. ministra veřejných prací prof. dr Spinu a na p. ministra spravedlnosti prof. dr Mayra-Hartinga stran zřízení státních policejních úřadů ve městech Teplicích-Šanově a Trnovanech.

Tisk 522-522/15. Odpověď ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Slámy, Trčky, Thoře a spol. o reformě zákona o stavebních živnostech (tisk 71/3).

Tisk 522/1. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Wagnera a spol. v příčině oddalovaného jmenování okresní správní komise pro samosprávný okres kutnohorský (tisk 282/4).

Tisk 522/2. Odpověď ministra školství a národní osvěty a ministra vnitra na interpelaci sen. F. Scholze, Stolberga a soudr. stran zabrání obecní kanceláře v Krašíkově, okres Zábřeh (tisk 84/4). a na interpelaci sen. Stolberga, A. Scholze a soudr. v téže věci (tisk 156/9).

Tisk 522/3. Odpověď ministrů spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. Bodnara a druhů o tom, že byl těžce raněn Michajlo Namjak z Vyžné Apše v okrese tiačevském, kdy soudní exekutor v noci ze dne 29. na 30. listopadu 1926 násilně zabavoval býky (tisk 323).

Tisk 522/4. Odpověď ministra vnitra a ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Teschnera a soudr. stran odnětí poštovní dopravy časopisu >Bundesturnzeitung, Organ des Deutschen Turnerbundes (1919)< ve Vídni (tisk 324).

Tisk 522/5. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran jazykových přehmatů berní správy v Liberci (tisk 324/1).

Tisk 522/6. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran výplaty odpočivných požitků převzatým bývalým rakouským pensistům (tisk 324/3).

Tisk 522/7. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran nepřístojného způsobu psaní okresního hejtmana ve styku se svobodně voleným starostou města (tisk 357).

Tisk 522/8. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hartla, Hüttera a soudr. stran úpravy odpočivných a zaopatřovacích požitků státních úředníků, zřízenců, učitelů a jich pozůstalých (tisk 357/1).

Tisk 522/9. Odpověď ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran konfiskace periodického tiskopisu >Abwehr< ve Varnsdorfu (tisk 367/1).

Tisk 522/10. Odpověď vlády na interpelaci sen. Wagnera a spol. o přeřadění města Sedlec pod Kankem u Kutné Hory do vyšší skupiny míst činovného (tisk 394).

Tisk 522/11. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran vyslání detektiva jakožto zástupce vlády do schůze podle §u 2 (tisk 394/7).

Tisk 522/12. Odpověď vlády na interpelaci sen. Reyzla a soudr. o poměrech v jablonecko-tanvaldském průmyslovém území (tisk 394/10).

Tisk 522/13. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Jokla. dr Hellera a soudr. stran vykonávání vlivu na vojenského předsedu u odvodní komise (tisk 402/3).

Tisk 522/14. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran odškodnění měst, která jsou sídlem továren na tabák. za ušlé obecní přirážky (tisk 402/5).

Tisk 522/15. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran účastenství přednosty policejního komisařství v Karlových Varech při československé štvavé práci (tisk 402/6).

Tisk 523. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1926 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 524-524/1. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Jokla, Polacha a soudr. stran zhoršení železničního spojení Horní Benešov-Opava (tisk 472/3).

Tisk 524/1. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran odepření výplaty pense (tisk 472/6).

Tisk 526. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 15. září 1927.

Tisk 527. Vládní návrh zákona o daňovém základu rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku.

Ročenka N. S. R. Čs. za rok 1926/1927.

Zápisy o 84. až 95. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 14., 21., 24. a 30. června. 1., 2., 11. a 12. července 1927.

Těsnopisecké zprávy o 81. až 98. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 9., 10., 13., 14., 21., 24. a 30. června. 1., 2., 11., 12., 13., 14. a 15. července 1927.

Z cizích parlamentů r. 1927 ročník VIII. čís. 7 až 9.

Zápisy o 96. až 98. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda:

Z předsednictva přikázáno:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru iniciativnímu:

Tisk 516. Návrh sen. Modráčka a soudruhů na vyšetření a poskytnutí státní podpory postiženým živelní pohromou na okrese jílovském.

Tisk 519. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí podpory postiženým živelní pohromou v obcích Kostomlaty a Ctiněvsi, okres Roudnice.

Výboru imunitnímu:

Žádost zemského trestního soudu v Brně za svolení k stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 11 zák. na ochranu republiky. (4385.)

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí sedrie v Rim. Sobotě za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Herze pro přečin podle §u 18. č. l a 3, zák. č. 50/23 a pro zločin podle §u 15. č. 3. téhož zákona. (4463.)

Žádost zemského trestního soudu v Praze za svolení k stíhání sen. Toužila pro přečin podle § 18. č. 2. zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a § 3, 19 zák. č. 135/1867 ř. z. (4505.)

Předseda (zvoní): Budeme projednávati jednací pořad.

Prvním předmětem je

  1. Zpráva ústavně - právního výboru o vládním návrhu (tisk 448) zákona, jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti. Tisk 485.

Zpravodajem ústavně-právního výboru je pan sen. dr Havelka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Četnictvo republiky Československé jest vojensky organisovaný strážní sbor, který je určen k tomu, aby podle ustanovení platných zákonů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržoval veřejný pokoj, veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Četnictvo je institucí dosti starou. Bylo založeno v XV. století ve Francii. Jmenovalo se ozbrojený lid, gens ďarmes a odtud pochází také jméno žandarmerie. Ozbrojený lid ten byl určen k tomu, aby střehl pořádek a pokoj uvnitř státu.

Prusko založilo roku 1691 jeden pluk žandarmů gardových. Mezitím četnictvo ve Francii pominulo. Napoleon četnictvo obnovil a zřídil ve Francii 18 setnin a ve Španělsku 6 legií. Podle příkladu Francie zřídily i všechny ostatní státy policejní sbory četnické. Ve starém Rakousku stalo se to v prvém čtvrtletí minulého století, a to nejdříve pro království lombardsko-benátské. Kolem r. 1850 pověstný Bach rozšířil tuto instituci po celé tehdejší monarchii rakouské, ještě nerozdělené. Četnictvo nabylo takové moci, že roku 1854 měli jsme 19 pluků četnictva. Jedním z nejmocnějších tehdy pánů v Rakousku byl inspektor četnictva, polní podmaršálek svobodný pán Kempen z Fichtenstammu. Četnictvo bylo institucí zařízenou po vojensku, ano byl tam ještě přísnější řád, než u vojska. V instrukci, která byla dána tomuto strážnímu sboru, bylo výslovně uvedeno, že má >stříci veřejnou bezpečnost<. Z těchto slov se vyvinula však neomezená moc četnictva v Rakousku. Četnictvo to se uplatňovalo nejvíce v dobách absolutismu, tedy od roku 1850 do roku 1860. Četnictvo bylo nejen postrachem zločinců, ale ohromnou metlou a přímo neštěstím pokojného a mírumilovného občanstva. Četnictvo mělo tehdy tak ohromnou moc, že kdykoliv se mu namanulo, četník mohl vstoupiti do domu, prováděti prohlídky, zatýkati koho chtěl; chyba byla, že elementy, které byly v četnictu, byly méně vzdělané, takže byla úplná právní nejistota.

Četnictvo zasahovalo u nás tehdy v dobách absolutismu do všeho života veřejného. Rozmohla se četnická vtírávost, rozmohlo se udavačství a četnictvo udávalo bez ohledu jak osoby civilní, tak i vojenské. Příkladem uvádím, že metlou bylo četnictvo hlavně pro náš venkov. Vím o případech, kde u nás na vsi, aby se četník někomu vymstil, šel kolem statku, zabouchal na vrata, psi ovšem se pobouřili, štěkali, vzpínali se na vrata a již bylo četnické udání, že tam jsou chováni zlí psi. Tohle trvalo po celou dobu absolutismu. Dostoupilo to takového stupně, že náš poslanec dr Brauner roku 1860 v poslanecké sněmovně říšské rady sebral křiklavé případy z Čech a přednesl je.

Jako charakteristiku uvádím, že za těch 10 let na četnictvo tehdy se vydalo 100 milionů zlatých. Podivno, tehdy zločinnost v Rakousku více stoupla než předtím. Přišel rok 1859, Rakousko ztratilo Lombardsko a četnické pluky byly sníženy na 10 pluků. Přišlo rozloučení Uher od Rakouska, bachovští četníci musili z Uher ven a z pluků četnických stala se zemská četnická velitelství, a ta byla zřízena i u nás tehdy v Cislaitanii, a my jsme měli u nás tehdy 14 vojenských zemských velitelstev, ale zároveň četníci byli podřízeni politické správě.

Tolik, slavný senáte, všeobecně. Uvedl jsem, že četnictvo je vojensky organisovaný sbor, který má za účel, aby ve smyslu platných zákonů a nařízení příslušných úřadů bděl nad veřejným pořádkem a veřejnou bezpečností. S tohoto stanoviska, že je to jednak sbor strážní a jednak že je to sbor vojensky organisovaný, musí se každý zákon posuzovati, tedy i návrh zákona, který je předmětem projednávání tohoto slavného sboru.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 30. června vládní návrh o změnách určitých paragrafů jak zákona o četnictvu, tak zákona o sborech strážců bezpečnosti. Uvádím, slavný senáte, že od převratu až do doby, kdy ten vládní návrh byl podán, 45 četníků bylo usmrceno ať již ve službě, ať již v důsledku této služby. A tu namane se mimoděk srovnání mezi povoláním vojska a povoláním četnictva. Vojsko jest jen v delších obdobích povoláváno na bojiště, aby tam nechalo statky i životy, pro zájmy vyšší, ale četnictvo je v boji neustálém s nekalými živly, bohužel, i s vraždícími živly a přesto přese všecko, že četnictvo tolik zkusilo, přece nikdy ve své službě nezakolísalo a věrně plní své povinnosti, jak je zákony a předpisy předpisují. Jsme toho svědky i nyní z veřejných zpráv.

To všechno, co jsem si dovolil uvésti, je známo a uznáváno, ale přece se nedostávalo četnictvu právního základu k zabezpečení tělesné integrity. Právě tak jako četnictvo za bachovské éry bylo metlou občanstva, tak četnictvo nyní je dobrodiním pro občanstvo; má již svou tradici, poněvadž již ke konci Rakouska stalo se četnictvo - jak sám o tom mohu podati svědectví jako vojenský soudce, který měl neustále co činiti s četnictvem - následkem přibírání inteligentních sil, následkem výcviku a vedení, skutečně, jak se tehdy říkalo, sborem vzorným. S touto tradicí přešlo k nám do republiky a byli jsme svědky, že i po převratu, kde četnictvo, hlavně v městech, zakročovalo, vždy klidně, vážně vykonávalo svoji povinnost, a že nikde nedošlo k zvláštním příhodám.

Bohužel, četnictvo u nás nyní musí zápasiti se živly záludnými, které jsou skoro vesměs opatřeny nejmodernějšími nástroji smrtícími, totiž nejmodernějšími zbraněmi. Dosavadní platné předpisy - to je náš zákon z r. 1920 - opravňují četníka k použití zbraně ve službě, aby odvrátil násilný útok proti sobě, anebo proti životu jiné osoby směřující. To všecko, jak zkušenost učí, nedostačuje, protože, když je zde nebezpečné zranění četníka, nebo usmrcení jeho, pak je to všechno ilusorní; proto zákon rozšiřuje právo četníka na případ, že může užíti zbraně i když útok bezprostředně hrozí, tedy ne když již nastal, nýbrž když hrozí, když tedy zločinec k útoku se již chystá.

Když je přistižen nebezpečný zločinec, pak možno očekávati, že dojde k násilí. Protože jsou, jak jsem řekl, pravidelně všichni zločinci ozbrojeni, tedy s pravděpodobností možno souditi, že se zločinec bude brániti nebo útočiti, ať již bodnou zbraní, nebo, a to hlavně, zbraní střelnou. Aby však i v tom případě, kdy četník má právo užíti zbraně, když totiž běží o takového nebezpečného zločince, byla dána záruka, že se stane co možná nejméně přehmatů, předpisuje zákon, že zločinec musí býti vyzván, aby se vzdal, a když na vyzvání se nevzdá, teprve že četník může užíti zbraně.

Právo velitele semknutého oddílu četnictva při provádění povinnosti služební je obsaženo toliko ve služební instrukci pro sbor četnický. Platí totiž všeobecně to, co platí pro vojsko, když asistence prováděna pod velením důstojníka. Připomínám, že za Rakouska četnický důstojník nikdy osobně nezakročoval. Toto ustanovení, které je v instrukci a odvolává se na vojenské předpisy, bylo pro důležitost přibráno také do zákona, což nutno jen schvalovati, ale bylo doplněno v tom směru, že předpisy ty platí, když vůbec pod komandem třeba ne důstojníka nějaký semknutý oddíl četnictva intervenuje, poněvadž by se mohl státi případ, kdyby oddílu velící důstojník byl poraněn a musil býti odnesen, nebo kdyby byl usmrcen, že by pak nastoupila nejvyšší šarže a pak by neplatily již zmíněné předpisy.

Projednávaný návrh zavádí také úřední povolení ke sňatku příslušníků četnictva. Dosavadní zákon toliko ustanovuje, že se četníci smějí ženiti, jen když jsou definitivní a dovršili čtyřletou službu u četnictva, nebo 30. rok věku svého. Při tom se nedotýká otázky úředního povolení ke sňatku. Navrhovaný doplněk o nutnosti úředního povolení ke sňatku jest jen schvalovati jako nutný, poněvadž se jedná o sbor, který je vojensky organisovaný, běží dále o dobrou pověst četnictva a nemůže se připustiti, aby, dejme tomu, některý četník s osobou, špatné pověsti požívající, se oženil.

Zvláštními předpisy o služebních platech příslušníků četnictva v činné službě, jakož i o platech odpočivných, o kterých mluví § 25, míněny jsou platový zákon z r. 1926 a pak zákon z r. 1925 o odpočivných a zaopatřovacích požitcích a pak řada předpisů, které se zakládají z valné části na usnesení vlády. Běží zde o stravné, přídavek za odhalení, oděvné, výlohy cestovní a stěhovací, učitelský přídavek a pod.

Stálé ubytování četnictva je upraveno zákonem o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Prakse dosavadní, pokud se týče přechodného ubytování, užívala analogicky předpisů o přechodném ubytování vojska, a to nyní přechází do zákona.

Tolik o zákonu četnickém. Pokud běží o zákon o sborech stráže bezpečnosti, tedy podle §u 4 zákona ustanovení o použití zbraní jsou shodná s ustanoveními ohledně četnictva. Proto, že tam se předpisy mění, analogicky se to musí měniti i u sboru stráže bezpečnosti. To děje se v §u 4, při čemž opravuje se i prvá věta dotčeného ustanovení o právech a ochraně sborů stráže bezpečnosti, konajících službu, totiž, že mají právo jen stráže civilní a ne stráže vojenské.

Jen krátce uvádím - pánové, kteří byli na vojně, to znají - že tak zvaní kombatanti se mohou dopustiti porušení subordinace, a to také platilo o stráži bezpečnosti; aby to bylo vyloučeno, zákon výslovně uvádí, že stráž bezpečnosti má práva a ochranu civilní stráže.

Slavný senáte, ve smyslu usnesení ústavně - právního výboru dovoluji si navrhnouti, aby slavný senát schválil osnovu v tom znění, jak je uvedeno ke konci zpráv. (Souhlas.)

Předseda: Zahajuji rozpravu. Ke slovu se přihlásili pp. senátoři: Toužil, Píchl. Stodola, dr Heller a Ant. Novák.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu půlhodinovou. (Námitek nebylo.)

Není námitky, zůstává při mém návrhu a řečnická lhůta je stanovena na půl hodiny.

Dávám slovo panu sen. Toužilovi.

Sen. Toužil: Slavný senáte! Než přistoupím k projednávanému jednacímu pořadu, činím jménem senátorů strany komunistické při zahájení podzimního zasedání toto prohlášení:

Ve snaze po upevnění kapitalismu v Československu zesílila buržoasie a její vláda, útoky na hospodářskou úroveň pracující třídy měst i venkova. Mzdy dělníků, platy státních zaměstnanců byly sníženy na hranici a často pod hranici existenčních možností. Tento stav byl zhoršován trvalou drahotou životních potřeb, jež zejména po zavedení agrárních cel nabyla katastrofální povahy. K tomu ještě daňová reforma přesunula daňová břemena na chudé vrstvy, ulehčivši bohatým.

Sociální politika byla ve znamení oklesťování dosavadních vymožeností.

Ve stejném tempu s reakcí hospodářskou a sociální postupovala i reakce politická a kulturní. Byl bržděn rozvoj školství, za to kněžím uzákoněna kongrua.

Třídní soudnictví bylo zostřeno, hlas pracujícího lidu byl skrčen censurou, znemožňováním projevů, násilnostmi ozbrojené policie.

Národnostní útlak menšinových národností nezměnil se vstupem aktivistických skupin menšinových národností do vlády.

Správní reforma dekretovala policejně-demokratický režim; vojínům odňato volební právo; volební právo do okresních a zemských zastupitelstev okleštěno.

Je známo, že vláda chystá se ke zhoršení beztak nedostatečného starobního a invalidního pojištění, zhoršivši už dříve pojistní nemocenské, odstranění ochrany nájemníků. Je známo, že vláda chystá celou řadu reakčních zákonů, je známo, že jedná s Vatikánem o konkordát. (Výkřiky komunistických senátorů: >Fuj Teufel!<)

V zahraniční politice zesílila vláda reakční kurs a řadí se již otevřeně do imperialistické válečné fronty proti Sovětům.

Tato vláda spojené mezinárodní buržoasie, vláda nejčernější reakce, provedla volby do obcí.

Ač buržoasní strany se snažily voliče zmýlit šířením hesla nepolitičností voleb do obcí, ač strana agrární, strana ministerského předsedy, snažila se soudu lidu uklouznouti propagací jednotných kandidátek a zbaviti volby ostří boje, ač právě tato strana, strana ministerského předsedy, dopouštěla se zejména na Slovensku a v Zakarpatské Ukrajině podvodů, násilností a zneužívání úřadů a úředních osob, přece dal pracující lid měst i venkova hlasováním v obecních volbách zřetelnou odpověď.

Výsledek voleb do obcí znamená porážku vlády a vládních stran. Vládní strany ocitly se v menšině a vláda již se stanoviska měšťácké byrokracie měla by okamžitě odstoupiti.

Pracující lid svým hlasováním vynesl nad vládou za její protilidovou politiku rozsudek smrti. Porážka vlády nejpronikavěji osvětluje vítězství komunistické strany. Komunistická strana šla do voleb s jasným třídním programem a revolučními hesly; byla pod soustředěnou palbou všech stran: byla pod terorem buřžoasního státního aparátu počínajíc ministerstvem vnitra a posledním policajtem končíc: přes to uhájila své veliké vítězství z posledních voleb do Národního shromáždění, ba ještě na hlasech získala. Hlasy odevzdané komunistické straně jsou protestem proti hospodářské, sociální a kulturní reakci, protestem proti socialistické válce, manifestací pro dělnicko-rolnický stát, Sovětský svaz, manifestací pro sblížení dělníků a rolníků ČSR. s dělníky a rolníky SSSR.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP