§ 5 budiž přijat ve znění §u 5 zákona ze dne 14. dubna 1920. čís. 330 Sb. z. a n. Bude tedy zníti:

ťII. O volitelnosti.

§ 5.

Za členy zemských zastupitelstev mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku, bydlí v některé zemi aspoň jeden rok ode dne rozepsání volby zpět počítajíc a nejsou podle §u 2 vyloučeni z práva voliti, ani z práva býti voleni (§ 6).Ť

V §u 27 osnovou navrhovaný doplněk budiž škrtnut.

Navrhovaná vsuvka v odst. (1) §u 30. ťa na Podkarpatské RusiŤ budiž škrtnuta.

V §u 33 osnovou navrhovaná vsuvka ťa na Podkarpatské RusiŤ budiž škrtnuta.

V § 56, odst. (1), osnovou navrhované vsunutí vět: ťČlenové jmenovaní prohlásí, s kterou z volebních stran v zemském zastupitelstvu budou volitiŤ a ťpřihlížejíc k prohlášení členů jmenovanýchŤ budiž škrtnuto.

V §u 67 odstavec (3) budiž škrtnut, protože ohrožuje ve smíšených okresech kandidátky československého lidu.

§ 79 znějž: ťZákon tento nabývá účinnosti současně se zákonem o organisaci politické správy a zákonem o okresních a župních senátech. Provede jej ministr vnitra.Ť

Návrhy sen. dr Hellera a soudr.:

Úvodní ustanovení buďtež škrtnuta.

V hlavě prvé změněn budiž § 1 tak, aby místo ť24. rokŤ stálo ť21. rokŤ a místo slov ťaspoň 1 rokŤ stálo ťaspoň 3 měsíceŤ.

Slova ťa z tohoŤ až ťseznamy jdeŤ buďtež škrtnuta.

§ 11, odst. 4, věta prvá budiž škrtnuta.

§ 14, odst. (1), má zníti:

ťMinisterstvo vnitra vypíše volby nejpozději 6 neděl před volebním dnem.Ť

§ 17 má zníti:

ťBěhem 14 dnů, po které stálé voličské seznamy jsou vyloženy, lze podati námitky proti voličským seznamům. Pro to, jakož i pro řízení, které se má provésti o námitkách, platí ustanovení zákona o stálých voličských seznamech.

Opravené voličské seznamy tvoří podklad pro hlasování.Ť

§ 27, odst. (4), má zníti:

ťNáklady tisku hlasovacích lístků uhradí země.Ť

§ 28 budiž škrtnut.

V §u 61, odst. (1), budiž číslice ť24Ť nahrazena číslicí ť21Ť.

V §u 65 má prvá věta zníti:

ťVolby do okresních zastupitelstev vypisuje zemský výbor alespoň 6 neděl před volebním dnem.Ť

Jako nový § 65 a) budiž vsunuto ustanovení:

ťBěhem 14 dnů, po které stálé voličské seznamy jsou vyloženy, lze proti voličským seznamům podati námitky. Pro to, jakož i pro řízení, které se má provésti o námitkách, platí ustanovení zákona o stálých voličských seznamech. Opravené voličské seznamy tvoří podklad pro hlasování.Ť

§ 67, odst. (2), má zníti:

ťNáklad tisku hlasovacích lístků uhradí okres.Ť

Resoluce pro případ zamítnutí návrhů č 4 a 11:

ťVláda se vybízí, aby vypsání voleb do zemských a okresních zastupitelstev dělo se tak, aby mezi vypsáním a mezi dnem volby byla lhůta alespoň 6 týdnů.Ť

Návrhy sen. Friedricha a druhů:

V §u 1 nahrazena budiž číslice ť24Ť číslicí ť21Ť.

Slova ťaspoň jeden rokŤ nahrazena buďtež slovy ťaspoň čtvrt rokuŤ.

§ 27, odst. (4), má pozměněně zníti:

ťNáklady na kandidátní listiny nesou jednou třetinou strany a dvěma třetinami země.Ť

V §u 27, odst. (6), slova ťStrana, která nedosáhla mandátuŤ až ťpo vyzváníŤ buďtež škrtnuta.

V § 56, odst. (1), slova ťa na členy jmenovanéŤ až ťvolebníŤ buďtež škrtnuta.

Místo toho stůjž tam věta: ť Jmenovaní členové mohou se podle svobodné volby připojiti ke stranám, v zemském zastupitelstvu zastoupeným, anebo také tvořiti zcela anebo částečně vlastní volební stranu pro volbu do zemského výboru.Ť

V §u 61, odst. (2), slova ťbydlí v okresu aspoň 2 rokyŤ nahrazena buďtež slovy ťbydlí v okresu aspoň 3 měsíceŤ.

Odstavec 3 budiž škrtnut.

§ 67, odst. (2), má zníti:

ťNáklady na kandidátní listiny nesou jednou třetinou strany a dvěma třetinami okresy.Ť

(Předsednictví ujal se předseda dr Hruban.)

Návrhy sen. Teschnera a soudr.:

V §u 1 má místo ť24. rokŤ státi ť21. rokŤ.

V §u 5 má místo ťalespoň 2 rokyŤ státi ťalespoň 1 rokŤ.

§ 27 odst. (4) má zníti:

ťNáklady tisku kandidátních listin uhradí zcela zeměŤ.

Odstavec (6) tohoto paragrafu budiž škrtnut.

§ 67 odst. (2) má zníti:

ťNáklady tisku uhradí zcela okresŤ.

Zbytek tohoto paragrafu budiž škrtnut.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Jak jsem již při zahájení debaty se zmínil, je projednávaný zákon povahy politické a dotýká se ústavy a práva občanstva a proto vzbudilo jeho projednávání zájem širší veřejnosti. Je dobře, když veřejnost se stará o to, aby nové zákony byly dobré a účelné, aby odpovídaly naší demokratické ústavě a aby byly vypracovány s vyššího hlediska, aby vyhovovaly skutečným potřebám státu a občanstva a ne snad jen té neb oné třídě neb té neb oné národnosti. Při té příležitosti mohla oposice plně uplatniti právo i svou povinnost kritiky a učinila tak, jak v ústavněprávním výboru, tak i v plénu měrou náležitou. Kritika byla celkem věcná, byla též pojímána vážně a bylo na ni reagováno jak při projednávání v ústavně-právním výboru, tak také v důvodové zprávě i v plénu senátu.

Ovšem v některých případech, jak tomu vždy bývá a jak je též přirozeno, když jde o zákon, který nově upravuje občanská práva, byla kritika místy až příliš ostrá, vytýkalo se i to, co výtky nezasluhovalo, a některé politické strany si chtěli při této příležitosti vypořádati své účty s jinými politickými stranami nebo osobami, snad tak činily i z důvodů agitačních.

V první řadě odmítám výtku, že zákon ten v některém směru porušuje ústavu. Tomu tak není. Ústava žádným ustanovením zákona nebyla porušena, ústavu nelze vykládati úzce, restriktivně, vždyť ústava je rámcem práva státních občanů, a v tomto rámci lze nové zákony tvořiti a tak ústavu vykládati.

Rovněž musím co nejenergičtěji odmítnouti výtky učiněné vědecké kvalifikaci úředníků ministerstva vnitra, kteří se zúčastnili vypracování tohoto zákona, kteří některými pány byli dosti ostře napadáni. Jestli někdo vykládá právo či zákon jinak, nemá práva ještě kritik názor ten briskně odsuzovati, nýbrž pouze věcně kritisovati.

Byly zde chváleny cizí kapacity, ale je známé pořekadlo, že vždy není to cizí peří nejlepší. Vždyť v Rakousku již 50 let se čekalo na to, aby ti znamenití němečtí odborníci vypracovali řízení správní a trestní a neudělali toho, ačkoli se tak dlouho po tom volalo. Tedy není potřebí, aby se haněli naši páni odborníci, když hany nezasluhují. Zajímavo je, že někteří páni řečníci z oposičních stran se navzájem sami potírali: jedni dokazovali, že zákon je namířen proti Němcům, druzí, že je namířen proti Čechům. Pravda tedy bude uprostřed, že zákon je spravedlivý vůči té i druhé národnosti a že má naopak zákon ještě zlepšiti poměr mezi národnostmi.

V zákoně se nečiní nikdy rozdílu mezi tou či onou národností. Stejně tak je tomu, pokud se týče odstranění dvojí správní koleje. Jedni řečníci z oposičních stran říkali, že dvojí správní kolej je historický přežitek a že je třeba ji odstraniti, druzí naproti tomu z oposice tvrdili, že dvojí kolej je nutná a hájili a odsuzovali tento zákon proto, že dvojí kolej ruší. Správné je to, co se v zákoně stalo a co je snad uprostřed, že samospráva k státním úřadům se připojila.

Nelze také říci, že by tento zákon směřoval proti některým třídám, nebo že by byl protisociální. Nic takového nikde v zákoně, když si jej pozorně přečteme, nenajdeme.

Co bylo v župním zákoně pokládáno za dobré právo nominace, to pokládá se týmiž politickými stranami, které jsou v oposici,nyní za nedemokratické. Až budou míti jednotlivé stavy, jak dělnické tak úřednické, svoje komuny vybudované a až stávající veřejnoprávní korporace budou, pokud se týče jejich vybudování, postaveny na moderní volební řády, tedy se jistě jmenovací právo přenese na tyto nové korporace. Při projednávání zákona bylo aspoň výslovně řečeno, proč se tak neděje. Ihned se tak státi nemohlo, poněvadž jednak těch komun tu nebylo, nebo u těch, které jsou dnes vybudovány, volební právo neodpovídá duchu doby.

Zákon není také centralisační, jak bylo tvrzeno, nýbrž naopak decentralisuje, neboť přináší správu do 4 území, zemí, a konečnou instancí má býti zpravidla zemský úřad a ne ministerstvo, v kterémžto případě by byla centralisace.

Požadavek, aby státní správě byla podřízena autonomie, je té doby nemožným a nesplnitelným. Pro takové zřízení by musilo býti mnohem vyspělejší občanstvo, což ještě dnes není. a kam by to vedlo, to viděli jsme v Rusku, kde právě občanstvo má v rukou i tyto úřady. Není vždy občanstvo dobré v těch případech, když má rozhodovati o právních otázkách, a myslím, že to ani není vždy žádoucí, aby o právních věcech rozhodovali laici. U laiků není vždy rozhodující právo, nýbrž často též postavení, zevnějšek a chování se strany, po případě příslušnost její i protistrany. Případy takové také bych mohl uvésti od soudu a zejména pokud se týká funkcionářů státních, kdy tito zpravidla, když vidí před sebou osobu, která je svým chováním drzá, nebo má odpuzující zevnějšek, snad již byla vícekrát trestána, navrhují zpravidla vždy odsouzení a přísné potrestání, ač často soudce, když musí ne podle zevnějšku a chování souditi, nýbrž podle toho, co se stalo a podle zákona dotyčné osvobodí. Stejně je to, pokud se týče porot. Znám případy, že by soudce nebyl v některém případě odsoudil, kde poroty odsoudili proto, že zákon nevykládaly správně tak, jak by jej byl vykládal soud.

Stejně je tak, pokud se týká civilního práva. Tím chci říci, že není vždy ideálem žádoucím, že by v každém případě, zejména pokud jde o nalézání práva, nalézali lépe laici, než ti, kteří jsou zákona znalí.

Pokud se týče samosprávy a jejího rušení, řekl jsem hned při zahájení debaty, že samospráva není rušena, nýbrž pouze jinak upravena. V obcích, kde je hlavně samospráva, není tímto zákonem nijak měněna. Toliko čl. 5 mluví o něčem, v čem by se mohlo spatřovati jakési omezení samosprávy, ale není to nic jiného, jen že když některá obec je liknavá a nevydá včas nařízení policejní, za ní to může učiniti nadřízený úřad. To není žádné omezení samosprávy, když někdo nechce něco udělati, nemá dobré vůle, a udělá to za něj druhý. Jiné omezení samosprávy v tomto zákoně není. Pokud se týká okresní samosprávy, neměli jsme na Moravě a ve Slezsku žádných okresních zastupitelstev a okresních výborů, stejně jako jich nebylo v Podkarpatské Rusi. Na Moravě a ve Slezsku byly jen silniční výbory, ale ty byly podřízeného významu. Vždyť neměly nic než ty silnice a shánění peněz na ně. V tomto směru také bude zlepšení. Myslím, že zde je široké pole působnosti v okresech pro samosprávu a nenastává rušení, nýbrž rozšíření její.

Pokud se týká zemské samosprávy, tak jak dnes existuje, nelze mluviti o nějaké plnoprávné samosprávě. Zemská samospráva byla oklešťována za Rakouska, význam sněmů snižován, snad proto, poněvadž se pokládaly za Rakouska za zbytečné, když nikde nebyla dvojí kolej jen u nás. Po převratu, jak nyní tomu je, kdy jsou členové zemských správních výborů nebo komisí jmenováni, když musí rozpočty předkládati vládě ke schválení, nelze mluviti o nějaké samosprávě, nýbrž naopak o přílišném omezení. Samospráva zemská a okresní nebude také úřadům, ani zemskému ani okresnímu podřízena. Naopak. Bude vedle nich, jim koordinována. Bude míti ve své správě všechny ty ústavy, které má dnes nebo které zřídí, ať jsou to podniky, školy, silnice, zařízení. Pro ně bude míti i nová samospráva své zaměstnance, které bude jmenovati zemský, po případě okresní výbor, a jichž služné a požitky a práva budou stanoviti zemská a okresní zastupitelstva, nikoliv úřady. Vidíme, že tu zůstane i ten kádr toho bývalého samosprávného úřednictva v podnicích zemských a okresních dotyčné samosprávy.

Živel občanský bude rozhodovati také v senátech, jak u okresů, tak zemí, tedy v jurisdikčních senátech a vidíme další působnost občanstva, která nebyla, zejména pokud se týká Moravy i Slezska i Slovenska a Podkarpatské Rusi. Působnost jak zemského zastupitelstva i okresního i výboru okresního i zemského bude velmi obsáhlá, ale pokud se týká zemí, bude též normotvorná, bude též rozhodovati, bude poradní, bude iniciativní, takže nevíme, jak z některých stran opětovně a opětovně mohlo se tvrditi a zdůrazňovati, že již žádná samospráva existovati nebude. Nebude v té formě, jako dnes, ale bude v jiné tak, že bude připojena ke státní správě, vedle níž bude své úkoly současně obstarávati. Dnešní kolej dvojí správy musila býti zrušena, nebyla účelná, a abych tak řekl, nevyhovovala dnešní době. Nejlepším důkazem toho, že dvojí kolej tak, jak jsme ji měli, nebyla dobrá, jest, že republika Rakouská a republika Polská hned ji odstranili a nečekali, jako my 10 roků, nýbrž tam dvojí kolej hned po převratu odstranili. Když to jiné státy udělají a když v jiných státech evropských není této dvojí koleje, myslím, že bylo od nás rozumné, že jsme se jednou rozhodli tuto dvojí kolej odstraniti a vybudovati místo ní něco nového, co by odpovídalo dnešním poměrům.

O spojení Slezska s Moravou jsem se vyslovil při zahájení debaty dosti obšírně. Řekl jsem, že je to pro nás ve smyslu řešení velmi bolestné, že je to spojeno pro slezské občanstvo s jistými obtížemi, zejména pokud se týká vzdálenosti Slezska od Brna. Ovšem, přehlíží se zase při tom to, co jsem řekl, že má přijíti nová jednotka mezi obcemi a zemí, a protože na tu novou jednotku, na okresy zastupitelstva a výbory přejde valná část agendy té samosprávy, se kterou mají obce co dělati, myslím, že těch cest do vzdáleného Brna nebude poměrně mnoho. Ovšem, faktum je, že Slezsko jako samosprávná veřejnoprávní jednotka přestalo již existovati podle župního zákona, kdy bylo rozděleno, a to sever byla župa olomoucká, střed byl spojen s východní Moravou a pro Těšínsko - ovšem tenkráte se předpokládalo, že nebude děleno, měla se zříditi samostatná župa. Dále je snad většině slavného senátu neznámo, že Slezsko nebylo tak jednotné jako ostatní země. Jeho historie není stejná. Slezsko, pokud se týká středního Slezska, tedy Opavsko, Krňovsko patřilo k Moravě. Je to stará část Moravy, a mimo to jest to ještě něco ve Slezsku, co v žádné zemi není. Tam existují moravské enklávy, 2 okresy, Jindřichov a Osoblaha, ty jsou součástí Moravy, odděleny několika slezskými okresy od Moravy. Z okresu opavského a bíloveckého devět obcí, z nichž některé bohaté patří k Moravě. Moravské enklávy řídí se moravskými zákony. Školské. věci jsou obstarávány z Moravy, dochází tam do těch obcí školský inspektor, a školní správa se provádí z Moravy a ne ze Slezska. Slezsko se nedá dobře srovnati s Čechami a Moravou. Ovšem, nepopírám, že je bolestné, co se dnes děje, ale myslím, náprava jedině mohla by se státi, kdyby se tyto enklávy zrušily a kdyby se připojilo Ostravsko, které souvisí se Slezskem a které vlastně Slezsko rozdělovalo, ke Slezsku; potom by bylo Slezsko s Ostravskem i dosti veliké i dosti finančně silné. Myslím, že to je otázkou budoucnosti a až se ukáže, jak se tento zákon v praksi projeví, potom bude i možno řešiti případně tuto otázku, zdali by se připojením východní Moravy, zejména kraje ostravského a zrušením enkláv nemohla vytvořiti nová veřejnoprávní jednotka. Že se to nedá hned, myslím, že to byly důvody hlavně finanční, a dále, aby se zase provedení tohoto zákona nezdrželo a napřed se vidělo, jak vlastně v praksi se působnost zákona projeví. Že tedy, pokud se týká spojení Slezska s Moravou, vláda přistoupila k tomuto řešení, je odůvodněno jednak momentem finančním, že by nestačilo Slezsko tak, jak vypadá, na všechny úkoly, které na jeho novou správu jsou kladeny, a mimo to, že by bylo Slezsko poměrně malou jednotkou vzhledem k Čechám, Moravě a Slovensku. A ještě jedno myslím, že musím při této příležitosti připomenouti. Slezsko bylo větší až do převratu, kdy mírovými smlouvami byla nám skoro polovina Těšínska odňata a připojena k Polsku, a tím Slezsko, které již dříve samo nebylo veliké, ještě se zmenšilo.

Jak vidíme, byla tu celá řada důvodů, které jaksi stěžovaly rozhodnutí pro to, aby Slezsko zůstalo i podle tohoto zákona nadále samosprávní.jednotkou. Bylo též řečeno se strany jednoho pana řečníka, že to, co děláme, jest nevážností k dosavadním zákonům, ze sotva něco usneseme, zase to ihned rušíme. K tomu bych podotkl, že je pravda, že děláme ty zákony příliš rychle, ale byli jsme nuceni je rychle dělati neboť když jsme se stali samostatným státem, museli jsme míti také své zákony. Pak nesmíme zapomínati, že jsme pro některé zákony neměli v jiných státech žádného příkladu, a tu ovšem se mohlo státi, že některé zákony, které jsme dělali s nejlepšími úmysly a které jsme chtěli míti nejlepší, ukázaly se, že nejsou právě dobré. Tu ovšem pokud se týká župního zákona, nezbývalo, než aby to, co se na tomto zákoně neosvědčilo, se napravilo a to samo sebou jinak není možno než novelisací. Kdyby bylo přesvědčení, že župní zákon byl dobrý a že v každém směru vyhovoval, tedy by župní zákon byl již dávno proveden, a to již tehdy, když strany, které si ho zvláště vyžadují, byly ve vládě. Že se to neprovedlo, je viděti, že skutečně zákon nedostatky měl. Z toho důvodu nelze mluviti o nevážnosti k vlastním zákonům.

Na druhé straně zase je třeba vyzdvihnouti kladné momenty tohoto zákona, zejména moment, že zákon tento unifikuje celou politickou správu v Československé republice. Dosud vidíme, že jsme měli skoro v každé správní jednotce jinou správu. Čechy měly svá okresní zastupitelstva a výbory, Morava a Slezsko měly okresní výbory, na Slovensku teprve se zaváděly výbory a v Podkarpatské Rusi je vlastně správní chaos. Tu je viděti, že byla nutná unifikace správy, a proto z tohoto důvodu musíme zákon tento vítati. Dále jej vítáme z toho důvodu, že konečně odstraňuje dvojí kolej, že decentralisuje, nikoliv centralisuje, že zavádí spoluúčast občanstva na politické správě v senátech, které se mají zříditi, že nová správa má býti úsporná, neboť se zmenší počet instancí, má se zmenšiti počet úřadů, máme býti ušetřeni staveb jak úředních tak i na byty a konečně snaží se zákon tento splniti též úkoly hospodářské ve větších celcích, než byly staré župy, nebo než byla stará okresní zastupitelstva.

Vzhledem k tomu, že zákon již tím, že konečná unifikace politické správy v celém státě byla nezbytně nutna, je účelným a že vyhovuje potřebám státu a občanstva, doporučuji slavnému senátu, aby osnovu zákona o organisaci politické správy schválil. (Výborné! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Debata vedla se hlavně o osnově zákona o organisaci politické správy. Pokud se týkala volebního řádu pro zemská a okresní zastupitelstva, byla kritisována hlavně ustanovení o zvýšení požadavku stáří voličů z 21 na dokonaných 24 roků a o prodloužení doby usedlosti při aktivním právu volebním ze 3 měsíců na jeden rok a při pasivním volebním právu z jednoho roku na 2 roky. Vytýkalo se proto volebnímu řádu, že je reakční a antidemokratický. Tato výtka však nemá oprávněnosti. Oprava nedostatků zákonných, nutné změny a doplňky podle nových potřeb, zlepšení právního řádu ve prospěch celku, není žádnou reakcí. Novelou volebního řádu, jak o ní jednáme, zachovává se zásada ústavního zákona o všeobecnosti práva volebního, jak jsem již dovodil ve své ústní zprávě, nejednáme tedy nikterak antidemokraticky. V republice naší rozhoduje většina, což je princip demokratický, a tomuto principu demokracie odpovídá též navrhovaná novela.

Navrhuji proto, aby senát vzal za své usnesení změnu volebního řádu, to jest zákona o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů, jak změnu tu navrhuje ústavně-právní výbor souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny a jinak, aby zamítl všechny ostatní návrhy na změnu nebo doplnění navrhovaného zákona. (Potlesk.)

Předseda: Přikročíme k hlasování ve čtení prvém, a to nejprve o zprávě výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o organisaci politické správy, tisk 490.

Konstatuj i, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati o této osnově zákona takto:

O totožných návrzích sen dra Kloudy a spol., dra Witta a soudr., Kučery a soudr. na škrtnutí obou odstavců úvodního ustanovení, budou-li zamítnuty, o návrhu sen. dra Hellera a soudr. na škrtnutí prvého odstavce úvodního ustanovení. Pan sen. dr Heller a soudr. podali dostatečně podporovaný návrh na sčítání hlasů. Tomuto návrhu vyhovím. Bude-li návrh zamítnut, budeme hlasovati o úvodních ustanoveních podle zprávy výborové.

O návrhu sen. dra Kloudy a spol., aby slova ťHlava prvá. Zákon...... až ťnastupují tato ustanoveníŤ byla škrtnuta; bude-li zamítnut, o této části podle zprávy výborové,

o čl. 1. až 13. na škrtnutí podle návrhu sen. dra Kloudy a spol.. bude-li zamítnut.

o čl. 1. podle totožných návrhů sen. Kučery a soudr. a dra Witta a soudr., aby byl škrtnut; bude-li zamítnut,

o odst. (1), čl. 1., podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2), čl. 1., podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (3), čl. 1., podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O čl. 2. podle totožných návrhů sen. dra Hellera a soudr. a sen. Kučery a soudr., aby byl škrtnut; budou-li zamítnuty,

o odst. (1), čl. 2., podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2), čl. 2., podle zprávy výborové.

O čl. 3., aby byl zamítnut, podle totožných návrhů sen. Friedricha a spol., Kučery a soudr., Teschnera a soudr., dra Witta a soudr., dra Kloudy a spol., budou-li zamítnuty,

o (1) odst. čl. 3. podle event. návrhů sen. dra Witta a soudr., budou-li zamítnuty, podle event. návrhů sen. dra Kloudy a spol., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. dra Witta a soudr. k odst. (1), čl. 3.

O odst. 2., čl. 3., podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut: bude-li zamítnut, o event. návrzích sen. dra Kloudy a spol., budou-li zamítnuty, o event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové: pak o doplňovacích návrzích sen. dra Witta a soudr. k čl. 3.

O čl. 4. podle totožných návrhů sen. Friedricha a spol., dra Hellera a soudr., Kučery a soudr., Teschnera a soudr., aby byl škrtnut; budou-li zamítnuty,

o odst. (1), čl. 4., podle návrhu sen. dra Witta a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2), čl. 4., podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhů sen. dra Witta a soudr., budou-li zamítnuty, podle event. návrhu sen. dra Witta, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak o doplnění (2) odst. čl. 4. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., pak o doplnění čl. 4. dalšími odstavci podle návrhu sen. dra Witta a soudr.

O čl. 5. podle totožných návrhů sen. dra Kloudy a spol., dra Hellera a soudr., Kučery a soudr., Teschnera a spol., aby byl škrtnut; budou-li zamítnuty,

o odst. (1) a (2), čl. 5., aby byl škrtnut podle návrhu sen. Friedricha a spol.; bude-li zamítnut,

o odst. (1), čl. 5., aby byl škrtnut podle návrhu sen. dra Witta, bude-li zamítnut, o event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2), čl. 5.. podle návrhu sen. dra Witta; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (3), čl. 5.. podle event. návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak o doplnění odst. 3. čl. 5. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., pak o doplnění čl. 5. novým odstavcem podle návrhu sen. Friedricha a spol.

O čl. 6. podle totožných návrhů sen. Friedricha a spol., Kučery a soudr. na škrtnutí celého článku; budou-li zamítnuty,

o odst. (1), čl. 6., podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak na doplnění odst. 1. čl. 6 podle návrhu sen. dra Witta.

O odst. (2) čl. 6. podle totožných návrhů sen. dra Hellera a soudr. a sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut; budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové.

O odst. (3) čl. 6. podle zprávy výborové.

O čl. 7. podle návrhu sen. Kučery a soudr., aby byl škrtnut; bude-li zamítnut,

o odst. (1) čl. 7. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak o návrhu sen. dra Hellera a soudr. na vložení nového odstavce; bude-li zamítnut,

o odst. (2) čl. 7. podle zprávy výborové.

O odst. (1) čl. 8. podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové; pak o doplnění jeho podle návrhu sen. dra Kloudy a spol.

O odst. (2) čl. 8 podle návrhu sen. Teschnera a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (3) čl. 8 podle totožných návrhů sen. dra Hellera a soudr., dra Kloudy a soudr., Kučery a soudr., Teschnera a soudr., dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, budou-li zamítnuty, o event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut. podle zprávy výborové. Pak o doplnění téhož podle návrhu sen. dra Kloudy a spol.

O odst. (4) čl. 8. podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak o návrhu sen. dra Hellera a soudr. na připojení nového odstavce k čl. 8.

O čl. 9. podle zprávy výborové.

O čl. 10. podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol.; bude-li zamítnut,

o odst. (1) čl. 10. podle návrhu sen. dra Hellera a soudr. Při tom pan navrhovatel žádá sčítání hlasů; žádosti této vyhovím. Bude-li zamítnut návrh sen. dr Hellera, budeme hlasovati podle zprávy výborové. Pan sen. dr Witt žádá sčítání hlasů; přání tomu vyhovím.

O odst. (2) až (6) čl. 10. podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., aby byly škrtnuty. Pan sen. dr Heller žádá sčítání hlasů; přání tomu vyhovím. Bude-li návrh zamítnut, budeme hlasovati

o odst. (2) až (5) čl. 10. podle návrhu sen. Friedricha a spol., aby byly škrtnuty; bude-li zamítnut,

o odst. (2) čl. 10. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, při čemž dám sčítati hlasy podle návrhu sen. dra Witta a soudr.

O odst. (3) čl. 10. podle návrhů sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut. podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, při čemž dám sečísti hlasy.

O odstavci (4) čl. 10. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Witta, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, při čemž dám sčítati hlasy.

O odst. (5) čl. 10. podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, při čemž dám sečísti hlasy.

O odst. (6) čl. 10. podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, při čemž dám se,čísti hlasy.

O odst. (7) čl. 10. podle zprávy výborové, při čemž dám sečísti hlasy.

O čl. 11. podle návrhu sen. Friedricha a spol., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (1) čl. 12. podle zprávy výborové.

O odst. (2) čl. 12 podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soud r., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O čl. 13. podle návrhu sen. Kučery a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Část druhá:

O §u 1 podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu téhož.

O odst. (1) a (2) §u 1 podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., aby byly škrtnuty, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a soudr.

O odst. (1) §u 1 podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Hellera a soudr., při čemž dám podle dostatečně podporovaného návrhu sen. dra Hellera a soudr. sčítati hlasy. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 1 podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Teschnera, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Hellera a spol., při čemž dám sečísti hlasy, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (3) §u 1 podle návrhů sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak o vsunutí nového odstavce za odstavec (3) podle návrhu sen. d ra Witta a soudr.; bude-li zamítnut,

o odstavci (4) §u 1 podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 2 podle návrhu sen. dra Hellera a soudr.; bude-li zamítnut,

o odst. (1) §u 2 podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, o návrhu sen. Friedricha a spol. na sloučení odst. (1) a (2) v jediný, bude-li zamítnut, pak o návrhu sen. Teschnera a spol., na škrtnutí odst. (2) a (3) §u 1, bude-li zamítnut, o návrhu sen. Kučery a soudr. k odst. (2) §u 2; bude-li zamítnut,

o odst. (1) a (2) §u 2 podle zprávy výborové

O odst. (3) §u 2 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové

O odst. (4) §u 2 podle zprávy výborové

O odst. (1) §u 3 podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 3 podle totožných návrhů sen. dra Witta a soudr., Kučery a soudr., dra Hellera a soudr., dra Kloudy a spol., aby byl škrtnut, budou-li zamítnuty, podle návrhu sen. Teschnera a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak o doplnění §u 3 novým odstavcem podle návrhu sen. dra Witta a soudr.

O §u 4 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol.; bude-li zamítnut,

o odst. (1) §u 4 podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, o odstavci (1) §u 4 podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 4 podle totožných návrhů sen. Kučery a soudr. a dra Kloudy a spol., aby byl škrtnut, budou-li zamítnuty, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 5 podle návrhu sen. dra Kloudy, aby byl škrtnut; bude-li zamítnut,

o odst. (1) §u 5 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 5 podle zprávy výborové.

O odstavci (3) §u 5 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut. podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (4) §u 5 podle totožných návrhů sen. dra Kloudy a spol. a sen. Kučery a soudr., aby byl škrtnut, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové. Pak o vsunutí nového paragrafu podle návrhu sen. dra Hellera a soudr.

O §u 6 podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 7 podle návrhu sen. dra Kloudy a spol., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut,

o odst. 1. §u 7 podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 7 podle návrhu sen. Kučery a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. Pak o doplňku tohoto odstavce podle návrhu sen. dra Witta a soudr.

O odst. (3) §u 7 podle zprávy výborové.

O odst. (4) §u 7 podle návrhu sen. Teschnera a soudr., bude-li zamítnut, o návrhu sen. dra Hellera a soudr.; bude-li zamítnut,

o odstavci (4) a (5) §u 7 podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 8 podle totožných návrhů sen. dra Kloudy a spol., a sen. Kučery a spol., aby byl škrtnut; bude-li zamítnut, o event. návrhu sen. dra Kloudy a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Teschnera a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dra Hellera a spol.; bude-li zamítnut,

o odst. (1) §u 8 podle návrhů sen. dra Witta a soudr., budou-li zamítnuty, podle event. návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (2) §u 8 podle návrhu sen. Friedricha a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,

O odst. (3) §u 8 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (4) §u 8 podle návrhu sen. dra Witta a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O odst. (5) §u 8 podle návrhu sen. dra Witta, aby byl škrtnut, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.