Pondělí 11. července 1927

Kruhy živnostníkov a remeselníkov nebudú prácou kárancov poškodení, o to sa zákon už postaral, ale robotníkom podľa mienky buržoázie to nebude škodiť, keď ich naučia káranci usilovne a lacno pracovať. To je výchova robotníkov k štátotvornosti.

Káráncov má byť použité tiež za stávkokazov. Muselo by byť ustanovené v zákone, že práca káráncov musí byť tak hodnotená, ako práca poctivých robotníkov, aby nemohli byť na škodu robotníkom. O každú vrstvu obyvateľstva je starosť, aby nebola poškodená, aby neboli poškodení veľkostatkári, živnostníci a remeselníci, ale nikomu by nenapadlo, že hlavná vrstva národa, robotníctvo, tiež potrebuje ochrany, nikde v zákone nestojí, aby sa dal pozor, aby práca kárancov neškodila poctivým robotníkom. To nie je treba. (Sen. Bodnar: Demokracia nevydáva zákony pre chudobných, lež pre bohatých, pre buržoáziu!)

Potrebné ustanovenia o nútenej práci v kolóniách a o zadržaní v nich budú vydané zvláštnym vládnym nariadením. Buržoázii a jej výkonným orgánom daná je možnosť podľa dobrej alebo zlej vôle zachádzať s ľuďmi, ktorí jej nie sú sympatickí. Čo sa dá od našej byrokracie očakávať, to každý, kto nie je u nás štátotvorným, dobre vie.

Politické úrady II. stolice majú právo rozhodovať, či odsúdený má byť zadržaný a prinútený k práci a či nie. Veľký zlodeji, ktorí nikdy nepracovali a následkom toho majú viac vyvinuté žalúdky, ako svaly, sú práce neschopní. Od tých sa nedá osožná práca očakávať, preto ich nechajú utekať. A potom z ničomnej ľahkomyseľnosti nemôže byť nikdy trestaný majetný, ten má toľko, aby vyžil, ten nikdy do toho položenia neprijde, aby bol druhým na obtiaž, aby bol nebezpečný, že niečo ukradne nezákonnou cestou, poneváč má možnosť zákonným spôsobom "kradnúť, ten do tej kolónie nikdy neprijde, na toho nebude zákon nikdy platiť. (Sen. Toužil: Měli jsme zákon o pracovní povinnosti proti lichvářům, jestli pak se někdy použil proti takovým darebákům! - Předseda zvoní.)

V čl. 2., § 7, lit. b) stojí: "Odsuzuje-li pro zločin spáchaný ze zahálčivosti, z ničemnosti nebo z hrubé zištnosti vinníka, který v posledních 5 letech před spácháním zločinu, o nějž jde, si odbyl již dvakráte trest na svobodě za zločin nebo přestupek spáchaný z nějaké takové pohnutky." Zdá sa, ako by šlo o vraždy, paličstvo, lúpež atď. Vo skutočnosti je vec formulovaná tak široko, že je táto pohnútka vyslovená i u zločincov politických. Najmä ničomná ľahkomyseľnosť môže byť použitá i pre zločincov politických. Tedy ako som povedal, tento krok je zasa pripravený k policajnému štátu.

Buržoázia si pripravuje možnosť, aby čím viac nepohodlných živlov mohla perzekvovať. (Sen. Šturc: Nevolnictví a robota se vrací!)

"Čl. IV. Zrušuje se § 4 zákona ze dne 1. dubna 1872, č. 43 ř. z., o výkonu trestu na svobodě v samovazbě a o zřízení komisí pro výkon trestu."

Podľa tohoto zákona po troch mesiacoch mohol každý za dva mesiace väzenia mať rátané tri, keď sa dobre držal. Tento zákon za zrušuje pod zámienkou, že bol zneužitý pre nebezpečných zločincov. Teraz ale hlavne ide o to, aby mohol byť využitý pre politických zločincov.

"Čl. V. 1. V týchž případech, ve kterých soud může nebo má podle zák. čl. XXI/1913 o veřejně nebezpečných zahalečích, odkázati vinníka do donucovací pracovny, má vysloviti v rozsudku vždy, že odsouzený může býti dán pod policejní dohled."

Môže byť daný, ale nemusí. Veľký zaháľači, ktorí milióny kradnú, veľký zlodeji nemusia byť daní, to nie je treba. Len "môže", keď sa zapáči slávnej justícii trestať, ale keď nechce, netrestá.

Toho istého článku odst. 4., lit. a):

"Úřad, který nařídil policejní dohled podle čís. 2., může mu zakázati pobyt v určitém okrsku nebo místě vůbec, nebo mu vykázati určité místo pobytu a uložiti mu za povinnost, aby se z tohoto místa nebo z místa, které si sám za pobyt zvolil, bez dovolení nevzdaloval; pobyt v domovské obci nesmí se mu však nikdy zakázati."

Tedy z toho miesta sa nemôže vzdialiť. Zasa vidíme, že to len umožňuje perzekúciu, že môžu úrady, policia nepohodlných ľudí prikovať na jedno miesto, aby si nemohli výživu hľadať inde, keď doma žiadnu prácu nenájdu, aby i s rodinou sa vyživili. (Sen. Šturc: Musí se nechati vykořisťovati od místních bratří - vlastenců, že ano?)

Zákonom na ochranu republiky boly nahradené niektoré ustanovenia rakúskeho trestného zákona, na ktoré sa vzťahoval starý cisársky patent o právach politických väzňov. V zákone na ochranu republiky nebolo povedané, že práva politických väzňov sa rušia. Ale väzenská správa a ministerstvo spravedlnosti odmieta práva politických väzňov, odsúdených podľa zákona na ochranu republiky. Tedy politicky to znamená zasa zhoršenie pre politických väzňov. Bude sa s nimi tak zachádzať, ako s lupičmi, vrahy, nedajú sa im knihy, nedajú sa im noviny k čítaniu, vôbec ako so sprostými zločincami bude sa s nimi zachádzať.

Pán Mayr-Harting, ktorý tu nedávno ešte v opozícii sedel a dnes je Justitz-ministrom v Československej republike, chce dokázať, že rakušácka justícia a rakušácka byrokracia bola sprostá, ale že československá justícia v demokratickej republike môže byť ešte sprostejšia.

Předseda (zvoní): Volám p. řečníka k pořádku za tento výrok!

Sen. Chlumecký (pokračuje): Tento zákon, pánovia, na oko sa vidí byť spôsobilým, aby bolo zločinectvo zamedzené, aby ľudia, ktorí nechcú pracovať a sú na obtiaž druhým občanom, boli chytení a prinútení k práci. Na oko to tak vypadá, v niektorých prípadoch to bude možná i dobré, ale v celku je to reakčný zákon, ktorý má len ten smysel, aby prenasledované bolo robotníctvo a nezamestnaní, ktorí budú stávkovať, alebo ktorí pôjdu za prácou po svete. To je hlavný smysel tohoto zákona a preto nemôžeme pre tento zákon hlasovať. (Potlesk senátorů komunistických.)

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Byly mi podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy sen. Kučery a druhů a sen. dr Hellera a soudr.

Žádám, aby byly přečteny.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrhy sen. Kučery a druhů:

Článek I budiž škrtnut.

Článek II budiž škrtnut.

První event. pozměňovací návrh k článku II:

Poslední odstavec znějž:

b) odsuzuje-li pro trestný čin spáchaný ze záhálčivosti vinníka podle zákona o potulných cikánech a podobných tulácích a jestliže vinník v posledních pěti letech si odbyl již dvakráte trest na svobodě za zločin.

Druhý eventuální pozměňovací návrh k článku II:

Poslední odstavec znějž:

b) odsuzuje-li pro zločin podle §§ 134, 135, 140, 171 a 176 tr. zák., nebo pro trestný čin podle zákona o potulných cikánech a podobných tulácích, jestliže vinník v posledních pěti letech před vynesením rozsudku si odbyl již dvakráte trest na svobodě.

Článek III budiž škrtnut.

Článek IV budiž škrtnut.

Eventuální pozměňovací návrh ke článku IV:

Článek IV znějž:

Zrušuje se platnost §u 4 zákona ze dne 1. dubna 1872, č. 43 ř. z., o výkonu trestu na svobodě v samovazbě, pokud jde o tresty za zločiny podle §§ 134, 135, 171 a 176.

Článek V budiž škrtnut.

První eventuální pozměňovací návrh k čl. V:

Odst. 4, lit. c) budiž škrtnuta.

Druhý eventuální pozměňovací návrh k čl. V:

Odst. 4, lit. c) znějž:

Bezpečnostní úřad může mu uložiti, aby se v určitých lhůtách u něho osobně hlásil.

Třetí eventuální pozměňovací návrh k čl. V:

Odst. 4, lit. d) budiž škrtnuta.

Článek VI budiž škrtnut.

Článek VII budiž škrtnut.

Eventuální pozměňovací návrh k čl. VII:

Odst. 1 znějž:

Tento zákon nabude účinnosti rok po vyhlášení a nemá zpětné platnosti.

Návrhy sen. dr Hellera a soudr.:

Čl. I., odst. 4 má zníti:

"Zákon č. 90/1885 ř. z. má účinnost také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi."

Ke čl. I. připojen budiž odst. 5 tohoto znění:

"Osoby zaměstnané v nucených pracovních koloniích berou stejnou mzdu jako dělníci téže kategorie a podléhají stejně jako tito sociálnímu pojištění."

Čl. IV budiž škrtnut.

V čl. VI škrtnuta buďtež slova "ve kterých"... až "četnictva" a nahrazena buďtež slovy "nutné obrany k zamezení násilného útoku, který byl proti nim podniknut, anebo kterým ohrožen jest život jiných osob".

Resoluce pro případ zamítnutí doplňovacího návrhu ke čl. I:

"Vláda se vybízí, aby učinila potřebná opatření, by se trestanců v nucených pracovních koloniích nepoužívalo k takovým pracem, kterými by průmyslovým a zemědělským dělníkům v jejich mzdách způsobovali soutěž."

Předseda: Slovo k doslovu má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Vyslovuji se proti podaným pozměňovacím návrhům, neboť, pokud navrhují škrtnutí jednotlivých odstavců nebo oddílů nebo vět atd., znamenala by tato škrtnutí podstatné a neodůvodněné změny osnovy, které by celý její účel zmařily.

Pokud se týče návrhu pana sen. dr Hellera a soudr. ke čl. I, odst. 4, uvádím, že změna tam navržená není přípustná, jelikož již ze státoprávních důvodů nelze recipovati zákon č. 90 z r. 1885 beze všeho na Slovensko a Podkarpatskou Rus, ježto v citovaném zákoně jsou uvedena ustanovení ještě dotýkající se bývalé monarchie, jako citace "království a země na říšské radě zastoupené". Kromě toho jsou tam ještě citovány zákony jiné, a pak poměry v donucovacích pracovnách na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou zcela jiné, nežli v historických zemích.

Ohledně čl. V. nelze přijmouti navržený nový odst. 5, jelikož nelze přece o tom mluviti, že by osoby, které si odpykávají trest, resp. jsou v donucovacích pracovních koloniích, mohly bráti mzdu jako jiní dělníci téže kategorie a podléhati stejně jako tito sociálnímu pojištění, kteréžto instituce pokud se týče nemoci, úrazu atd. beztoho jsou již ve statutech dotyčných ústavů.

Ohledně čl. VI. není také možno, aby byla přijata změna, kterou by ozbrojené sbory v pracovnách atd. byly nedostatečně kryty, nýbrž je nutno, aby jejich ochrana co do používání zbraní byla stejná jako u četnictva a unifikována spolu s četnictvem.

K návrhu pana sen. Kučery a druhů uvádím, že není přijatelný z důvodů již mnou uvedených, a pokud se týče doplňků, jsou tyto doplňky a změny takového rázu, že jsou nedostatečné a omezující osnovu a účel její tak, že nelze na ně přistoupiti.

Navrhuji proto znovu zamítnutí podaných návrhů a přijetí osnovy tak, jak se na ní usnesl ústavně-právní výbor.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Prosím, račte se posaditi, budeme hlasovati. (Děje se.)

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:

o čl. I podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. dr Hellera a soudr.;

o čl. II podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle prvého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle druhého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. III podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. IV podle totožných návrhů sen. dr Hellera a soudr. a sen. Kučery a druhů na škrtnutí, budou-li zamítnuty, podle event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. V podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle prvého event. návrhu sen. Kučery a druhů, týkajícího se škrtnutí odst. 4, lit. c), bude-li zamítnut, podle druhého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle třetího event. návrhu sen. Kučery a druhů, týkajícího se škrtnutí odst. 4, lit. d), bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. VI podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. VII podle návrhu sen. Kučery a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Žádných námitek není, budeme tedy postupovati při hlasování tak, jak jsem prohlásil.

Budeme hlasovati o osnově ve čtení prvém.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut čl. I podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. I zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. I zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby byl právě přijatý čl. I doplněn novým odst. 5 podle návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut čl. II podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. II zněl podle prvého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. II zněl podle druhého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. II zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby čl. III škrtnut byl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. III zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut čl. IV podle totožných návrhů sen. dr Hellera a soudr. a sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. IV zněl podle event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. IV zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby byl čl. V ve svém celku škrtnut podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby byl z čl. V škrtnut odst. 4, lit. c), podle event. návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby byl čl. V pozměněn, a to v odst. IV, lit. c) podle druhého event. pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut při čl. V, odst. 4, lit. d) podle třetího event. návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. V zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut čl. VI podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. VI zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. VI zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut čl. VII podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby čl. VII zněl podle eventuelního pozměňovacího návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby zněl čl. VII, nadpis zákona a jeho úvodní formule podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím jest osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijata ve čtení prvém podle zprávy výborové.

(Sen. Šturc: Ať žije Metternich! - Výkřiky senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Druhým předmětem je:

2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 469) k vládnímu návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za úvěr určený k výstavbě veletržních paláců v Praze. Tisk 475.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Kotrba, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Dávám slovo panu sen. Kotrbovi jako zpravodaji za výbor národohospodářský.

Zpravodaj sen. Kotrba: Slavný senáte! Zpráva výboru národohospodářského o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za úvěr určený k výstavbě veletržního paláce v Praze (tisk sen. 475).

Vláda republiky Československé zmocnila vládním nařízením ze dne 9. dubna 1920, č. 224 Sb. z. a n., obec hlav. města Prahy, aby zřídila k opětnému vybudování a zvelebení hospodářského života ústav Pražské vzorkové veletrhy, jakožto samostatnou právnickou osobu a obchodníka ve smyslu obchodního zákona. V důsledku toho založila obec hlav. města Prahy tento ústav, který se veřejnosti představil prvním pražským veletrhem, jenž byl uspořádán v září 1920. Když byl ústav ten zakládán, ba, když již byl uspořádán první vzorkový veletrh pražský, netušil snad nikdo, jak velkých rozměrů pražské vzorkové veletrhy dosáhnou a jak hluboký význam národohospodářský budou míti ve svém dalším vývoji. V tomto směru lze právem říci, že otázka Pražských vzorkových veletrhů je toho dosahu národohospodářského, že by se tomuto ústavu mohly vším právem přiřknouti zákonem ještě další větší výhody, poněvadž ústav má velký význam pro náš průmysl, živnosti a obchod. To jsou dnes věci všeobecně známé, o kterých zajisté není potřebí se šířiti.

Stejně je známo, že veletrhy pražské pořádány byly na starém výstavišti v Královské oboře za velmi nevhodných místních poměrů a hlavně na nedostačující prostoře. Ani když ústavu veletržnímu se podařilo získati vedle starého výstaviště ještě výstaviště nové v Bělského třídě v Praze VII., nebylo tím dosaženo pronikavé nápravy a chronický nedostatek místa v nevhodných místnostech trval dále. Bylo proto jasno, že musí ústav veletržní přikročiti co nejdříve po příkladu jiných světových veletrhů k vybudování veletržních paláců. Úkolu toho podjalo se zvláštní Stavební družstvo pro výstavbu obchodních domů v Praze, které bylo činiteli veletržními k tomu účelu založeno, zejména ve snaze nabýti příslušných pozemků za daleko levnější cenu, než by jich mohla nabýti veřejnoprávní korporace Pražské vzorkové veletrhy.

Toto družstvo zahájilo skutečně velkorysým způsobem stavbu I. veletržního paláce a dospělo dnes tak daleko, že z této veliké budovy, která bude obsahovati téměř 330.000 m3, vybudovalo oba souterrainy, přízemí, mezzanin, I. poschodí a právě buduje II. poschodí.

Dosavadní prostředky, které stavební družstvo opatřilo, nepostačily však k dokončení budovy a je nutno opatřiti úvěr další, jehož lze racionelně, totiž za poměrně levný úrok, dosáhnouti pouze tehdy, převezme-li stát za něj záruku. Při tom bude nutno, aby dosavadní správní forma Stavebního družstva se změnila. V tom směru se usnesla poslanecká sněmovna též na resoluci, kterou se vláda vybízí, aby udělení garancie učinila závislým podle možnosti na 6 kautelách.

Předně má býti založena akciová společnost s kapitálem 10 mil. Kč, a to od obce Pražské, ústavu Pražských vzorkových veletrhů a Stavebního družstva. Vláda rozhodne, mají-li obě korporace posléze uvedené s touto akciovou společností úplně splynouti, anebo mohou-li vedle této akciové společnosti trvati snad ještě dále, zejména, pokud jde o veřejnoprávní korporaci Pražské vzorkové veletrhy, která by mohla i nadále obstarávati provoz veletrhů, jež budou i na příště pořádány nejen v I. definitivním veletržním paláci, nýbrž i na obou dosavadních výstavištích. Z prokázané rentabilnosti I. veletržního paláce vyplývá, že annuity jak na hypotekárně negarantovanou zápůjčku, tak i na státem garantovanou zápůjčku, budou moci býti řádně placeny z výnosu I. veletržního paláce, takže pravděpodobně z udělení tohoto rukojemství nevzniknou státu nižádné takové újmy, které by se snad mohly očekávati.

Je zajisté svatou povinností státu, aby podporoval instituce, které bezesporně měrou velmi význačnou přispěly a v budoucnosti ještě měrou dalekosáhlou přispějí k zvelebení našeho hospodářství národního a našeho vývozu do ciziny, a mezi takovýmito institucemi jedno z prvních míst zaujímají dnes Pražské vzorkové veletrhy. I cizí státy podporují nejen morálně, nýbrž i hmotně svoje světové vzorkové veletrhy a není zajisté důvodu, aby stát náš, který je po výtce státem exportním, v ohledu tomto zůstal za státy cizími.

Slavný senáte! Vedoucí činitelé, kteří tento podnik representují, kterážto representace je složena ze všech vrstev společenských, stěžovali si již před zavedením veletrhů pražských, že naše vlády dřívější přímo pomíjely v každém směru potřeby a řádnou podporu v hospodářském směru.

Dnes konečně po drahných letech a průkazu tohoto podniku, že je ve své potenci a ve svém založení plně způsobilý prospěšně hospodařiti, přišla konečně vláda k poznání a dává pomocnou ruku ve prospěch všech složek národohospodářského života v republice jsoucích.

Národohospodářský výbor senátu podrobně pojednal o této předloze a doporučuje jménem tohoto výboru, aby slavný senát schválil předlohu tak, jak byla přijata v poslanecké sněmovně.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Družstvo pro postavení veletržního paláce v Praze potřebuje na dokončení stavby ještě peněz, které si opatřilo od ústavů výpůjčkou. Aby tyto peníze družstvo dostalo na mírný úrok, obrátilo se na stát, aby on z důvodů národohospodářských zaručil se bankám za řádné splácení výpůjčky. Výboru rozpočtovému bylo rozhodujícím toto: Družstvo a veletržní společnost jsou majiteli stavební parcely v Praze-Holešovicích, která se odhaduje přibližně na 30 mil. Kč. Budova na ní již postavená, dosud nedokončená, odhaduje se taktéž na 17 mil. Kč, takže dnešní majetek společnosti representuje asi 47 mil. Kč. Na úplné dostavění paláce je prý potřebí přibližně asi 45 mil. Kč a tu, aby byla umožněna výpůjčka společnosti, má stát se zaručiti za řádné její splácení. Stavební družstvo ve smyslu zákona družstevního podléhá státní revisi. Stát je také v družstvu zastoupen jedním důvěrníkem. Stát konal revisi družstva a je zjištěno, že družstvo je vedeno zcela správně, rozumně a hospodárně a že tedy není nebezpečí, že by snad hospodářsky mohlo družstvo dojíti zkázy. Po stránce finanční družstvo samo stojí si dobře nejen proto, že v čele jeho je Boháč (Veselost.), ale i jinak. Se strany státní správy není nebezpečí, že by snad v dohledné budoucnosti musil stát cenu tu vyplatiti.

Z důvodů národohospodářských, jak referent národohospodářského výboru již zde uvedl, je zájmem celku, aby veletrhy pražské se udržely, neboť konání jich je zajisté v zájmu nejen průmyslových a výrobních kruhů, nýbrž i v zájmu našeho státu, ježto získávají našemu průmyslu dobrou pověst za hranicemi. Z těchto důvodů, poněvadž se jim přímo žádná finanční podpora nedává, nýbrž spíše je to podpora morální, navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu, aby tato osnova zákona byla schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku 469 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 469, ve čtení prvém.

Sděluji, že do výboru ústavně-právního na místo sen. Stržila nastupuje sen. Dresler.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 10 minut po této

za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není námitek.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hod. 05 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP