Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr Havelkovi.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Především dovoluji si navrhnouti, aby zamítnuty byly veškery pozměňovací, event. doplňovací návrhy, a to z toho důvodu. že pouhé projednávání těch návrhů mělo by za účinek zmaření účelu zákona, který právě projednáváme, zvláště i účelu sociálního, totiž zaopatřiti dělnictvu práci a výdělek.
Přicházím k věci samé. Slavný senáte! Jako zpravodaj senátního výboru musím samozřejmě klásti si listou reservu a nemohu reagovati na všechny vývody pánů řečníků. Tak na př. nemohu vrátiti panu sem. Toužilovi ty šlehy, jimiž obmyslil majitele domů, nazvav je vydřiduchy. Ovšem je mi útěchou myšlenka, že pánové Zlatisté maří mezi sebou také nějakého malého vydřiduška. (Veselost.) Pánové již dovolí, abych při nejbližší příležitosti se s nimi úplně a důkladně vypořádal.
Pan sen. Toužil na začátku svých vývodů mluvil o tom, že máš stát povstal v r. 1918. Opravuji ho podíle své povinnosti, že stát náš v r. 1918 nepovstal, nýbrž byl toliko obnoven. Buďme si toho všichni vědomi, buďme hrdi na slavnou minulost našeho dřívějšího samostatného státu, buďte hrdi na to i vy, čeští komunisté, neiboť i vás zrodila česká matka!
Pan sen. Toužil pravil, že před válkou všechno obstarával soukromý stavební ruch. Ano, to je pravda, obstarával to soukromý stavební ruch, a to byly tedy poměry normální. A my musíme hleděti, abychom se zase z poměrů válečných dostali do poměrů normálních, aby to zase všechno obstarával soukromý stavební ruch, a k tomu krůčkem je právě předloha, kterou projednáváme (Výkřiky. - Sen. dr Heller [německy]: Platí to také pro mzdy dělnické?) Ano, pane kolego Hellere, to se týká i mzdy dělnictva, to se týká i palmárů, to se týká všeho!
Pan kol. Toužil uvedl, že stát se má starati o práci, o levné potraviny, o bydlení. Slavný senáte! A co občanstvo, to se nemá starati o nic? To si má sednouti a říci; Mouchy papejte si mě? (Výborně! - Veselost.)
Pan kol. Toužil řekl dále. že v tom to státě je všechno faleš a klam. Je viděti, jak je nebezpečno takto mluviti, neboť, kdyby to bylo pravda, tedy by se to musilo obrátiti proti němu, že ta jeho řeč byla také faleš a klam. Pan kol. Toužil poukazoval na Švýcarsko, Holandsko, Švédsko, i na to sekvestrované Rakousko a toužil po těch poměrech tam, ale zajímavé je to, po čem pan kol. Toužil netoužil. (Veselost.) To bylo Rusko, po čem netoužil a když po tom netoužil. tedy já ho doplním, že v Rusku se stalo to, co on.navrhoval v iniciativním návrhu zákona na.změnu zákona domovnického, kde je řečeno, že domy již nesmějí býti považovány za pramen bezpracného důchodu, nýbrž že mají úkol sociální, a představoval si to ták, že dům nebude spravovati majitel domu, nýbrž nájemci pod předsednictvím domovníka.
Slavný senáte! Doplním, jak to vypadalo v Rusku. V Rusku domy zkrátka nacionalisovali, znárodnili a nastaly taní poměry, po kterých touží u.nás pan kol. Toužil, Ale co se stalo? Domy chátraly a konečně se řítily do jámy jako u nás v Praze.
Pan kol. Toužil také se odvolával na Dámsko. Tam prý byla zrušena ochrana nájemníků a za čtvrt léta mu sila býti opět zavedena, protože školy a všechno bylo přeplněno vypovězenými nájemníky. To dokazuje, že to taxa chytili za špatný konec. My jsme tak rozumní, že navrhujeme odbourati výpověď. Chceme uvolniti činže. protože smlouvou je chráněn nájemník, ale my chceme odbourati, to není hned zrušiti, výpověď, abychom tímto způsobem dostali se do normálních poměrů předválečných.
Do všech států bylo snad pohlíženo, jak to tam vypadá, ale na jeden stát se přece neustale zapomíná. Je to Itálie. Tam je ovšem u vesla režim, který se všude u nás... (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj sen. dr Havelka (pokračuje): Vážení pánové! Rád bych vám každému odpověděl hned na místě, ale mluvíte a voláte jeden přes druhého, takže nerozumím a přeslechnu. Kdybyste byli tak laskaví a podíle obdoby jednacího řádu zvolili si generálního vykřičníka... (Výkřik na lavicích komunistických: Machar dnes ve svých pamětech píše, že jsme byli za Rakouska poddanými a nyní že jsme otroky taškářů a podvodníků!) Nevím, kde ti taškáři a podvodníci jsou.
Tedy v Itálii ten zbožňovaný. ten proklínaný a ten i vražděny Mussolini luštil i bytovou otázku. K vládě se dostal ke konci roku 1925 a hned tomto otázkou se zabýval. (Sen. Šturc: Ale kolik rozházel konsumů a dělnických domů?) Jedná se o stavební ruch, ale ne o ty konsumy! Ty vás pálí! Konečně jestli je rozházel, nebo jestli se rozházely samy, to nevím. A byla, také zpráva v našem veřejném tisku: ťPoněvadž nuceným udržováním činží na nízké úrovni vzniká nepřiměřený rozdíl vůči nájemnému v novostavbách a tím se brzdí stavební ruch, rozhodila se Mussoliniho vláda hned počátkem r. 1923 k energické modifikaci zákona o ochraně nájemníků tím, že připustila zvýšení nájemného podle vzájemné dohody mezi majiteli domů a nájemníky, ale právo výpovědi pro majitele domu nechala omezeno.Ť To je totéž, o čem jsem se dovolil zmíniti v důvodové zprávě.
Dále pak italská vláda povolila na novostavby veliké výhody na př. osvobození na 25 let ode všech daní a následkem toho se rozvinul takový stavební ruch, že loňského roku byla ochrana nájemníků v Itálii zrušena. Tedy Itálie je první stát, který s touto otázkou je hotov.
Ke konci svých vývodů zmínil se pan kol. Toužil o tom, že hrozí sociální revoluce. když se bude tak a tak pokračovat. Vážení pánové, revoluce je hrozná věc, když se nepovede tak, jako u nás v r. 1918, kdy netekla ani kapka krve. Ale hrozná věc je. když revoluce postupuje železem a krví. Ale všechno ztrácí svůj lesk. Dříve u mas. se psalo slovo revoluce s jedním ťrŤ a vyslovovalo se se třemi ťrŤ. - ťrrrevoluceŤ. Když se však něco.tolikrát denně na tolika schůzích a v tolika ústech přemílá, tedy je přirazeno, že se to omele. Tak i u nás při té revoluci to ťrŤ.... (Sen. Kučera: jako to vaše vlastenectví!) Ty jsi také majitel domu. Tedy omílá se u nás bohudík i to ťrŤ, a z ťrevoluceŤ zůstává ťevoluceŤ a pro tu jsme všichni a doufáme se s vámi na stejné cestě sejíti všichni. (Sen. Hampl: Gratulujeme!) Navzájem si gratulujeme, sláva.
Ke konci řekl pan kolega Toužil, zvi strana komunistická se ujme vlády a že bude panovat sociální spravedlnost. Nevidím do budoucnosti, jen bych prosil, aby při té sociální spravedlnosti bylo pamatováno na jeden sloup spravedlnosti.. (Sen. Toužil: Na domácí pány!) - Na domácí pány a na právní zástupce. Myšlenku tu mně dává právě ten pan kolegu, který se tam právě ozýval.
Z dalších řečníků chci se zmíniti jen o vývodech pí. sen. Reichstädterové, která mám líčila skutečně citově tu ohromnou bídu, která v důsledku mizérie stavebního ruchu a bydlení zavládla zvláště tam, kde je nucena mladá rodina bydliti s rodiči. Vážení pánové, jak je známo, nedělá to pravidelně dobrotu, když ti staří bydlí s těmi mladými pohromadě. Ale na tom vám právě osvětluji tu genialitu našeho zákona o ochraně nájemníků. Majitel domu má dceru na vdávání nebo syna na ženění, ale nemůže dceru vyvdati, nemůže syna oženiti, poněvadž nemá pro ně bytu. Ale za výpověď z bytu nemůže také žádati. (Sen. Toužil: To není, kamaráde, pravda! To v zákoně uvedeno je!) Až pro ženaté děti teprve může dáti výpověď. Děti se ženiti nemohou ani vdávati, poněvadž menta jí bytu, bytu však nedostanou, protože nejsou ženaté nebo vdané.
Pan kolega Modráček ve své temperamentní řeči se divil, že referenti nepřikrašlují tuto předlohu zákonnou.
Vážení pánové! Předloha nepotřebuje příkras a také nejsou zpravodajové povoláni k tomu, aby něco, přikrašlovali, ale jistě to, co je v důvodové zprávě sociálně-politického výboru uvedeno na konci, slouží k okrase tohoto zákona, totiž že běží o výdělek a práci pracujícího lidu. (Sen. Hampl: S těmi 120 miliony garancie toho mnoho dělati nebudete!) Pak nemohl si také pan kol. Modráček jako pan. kol. Toužil odpustil i, aby neřekl, ovšem způsobem mírnějším, že, jestliže to půjde tak dále, ozve se jednou pískot, až mám - myslil snad buržoustům - budou zaléhati uši. Vážení pánové! S tím pískáním si musíme dáli pozor. Takové pískání lehko se zvrtne také ve všelijaké písničky, řekněme na př. kohoutky dělají klap a klap a puška hřímá pif, paf. To bychom neradi, k tomu dojíti nemůže, že k tomu dojíti nesmí. (Sen. Toužil: Vyhrožuje!) Nevyhrožuji, pravím jen, že to pískání by se mohlo zvrtnouti a že k tomu dojíti nemůže, že k tomu dojíti nesmí, neboť abych si vypůjčil slova ze zbrojnice paní... (Sen. Toužil: Pif, paf na ty, kteří by pískali!) Ne, to pískání se zvrtne, a když ti, co pískají, nezachovají míru, a vždycky to dopadne špatně, vždycky je potom u toho útok. Ale pravím, že k tomu dojíti nemůže, neboť pro náš stát je to směrnicí, co bylo skutečně šťastně raženo jedním předákem naším, totiž že jsme se dohodli, že se dohodneme a musíme i nyní říci, že se musíme dohodnouti a že se dohodneme, neboť kdyby k těm strašným koncům, které naznačili řečníci přede mnou, došlo, tedy prohlašuji, že všichni bez rozdílu bychom pak pískali. ale pískali bychom kudlu. Vy víte, co to znamená.
Pan kol. Pichl řekl, že předloha přichází včas, kdy by se mohlo účinně zasáhnouti do smutné kapitoly nezaměstnanosti. Ano, to je také účelem této předlohy, to je také výslovně uvedeno v důvodové zprávě. Pak se zmírnil o natalitě, že ubývá porodů, a je také pravda, že jednou z příčin toho je bídné bydlení. Poukázal také na nevlídný tón zprávy výborů sociálně-politického a rozpočtového.
Vážení pánové! Nebývá zvykem - a já se divím p. kol. Pichlovi, že odloupl zpravodaje od výboru. Výborová zpráva je zprávou výboru a osoby jdou úplně stranou, právě tak, jako zákony jsou uvozovány ťNárodní shromáždění usneslo se na tomto zákoně a nikoliv většina Národního ShromážděníŤ. Řekl, že hospodářský problém nedá se vyřizovati ani hlasováním, ani diktátem. Ano! Zákony hospodářské nehledí ani nalevo, ani napravo. Jdou svou cestou, ani podle diktátu buržoasního, čile také ne podle diktátu socialistického. (Výborně!)
Vážení pánové! Vždyť já ctím každé přesvědčení, protože v každém hnutí je jádro jistě dobré, ať je to komunismus, ať je to socialismus, jenže přijde na to, kdo se ho uchopí, nebo zdali přijde včas. Zrovna v našem státě byla příležitost, aby se řešilo všechno jinou metodou než posud - řekněme si to otevřeně, vždyť máme v úctě socialismus - způsobem socialistickým. A najednou se vidělo, že to nejde ke konci, je tedy nutno, aby se zase hledaly cesty nové.
Ačkoliv jsem několikráte zdůraznil, že se musí rozeznávati mezi uvolňováním činží a mezi ochranou před výpovědí, pan kol. Pichl - snad schválně - nerad zase říkal: Co by byla platná ochrana před zvyšováním činží, kdyby mohl domácí vypověděti. Opakuji ještě jednou, že uvolnění činží ano, ale odbourávání ochrany výpovědi podle poměrů.
Pak řekl - nevím, zdali to mínil o většině nebo o sociálním výborní - že je znáti málo sociálního cítění. Slavný senáte! Na sociální cítění nemá nikdo patent. My musíme rozeznávati cítění sociální a snad socialistické. To je správné. Ale když pánové se holedbají tolik sociálním cítěním, prosím, zde mají k němu příležitost. Kdyby tu byl pan kol. Pichl, tedy když on užil latiny: ut aliquid fecissc videatur, užil bych také já latinského rčení: Hic Rhodus, hic salta! Zde je předloha, která zajisté má v sobě hodně sociálního, neboť má zaopatřiti dělnictvu práci a výdělek. Ať tedy pro ni hlasuje. Ale jak si to může kdo srovnati, když se někdo holedbá sociálním cítěním a na druhé straně hlasuje proti zákonu, který má, nebo má míti takové blahodárné sociální následky? (Sen. Hampl: Nemůže je míti, poněvadž se jedná pouze o 120 mil. Kč!)
Pak ještě pan kol. Pichl vyzdvihoval, že obsah zprávy sociálně-politického výboru ve sněmovně, je jiný, než v sociálně-politickém výboru senátu. Vážení pánové, myslím, že to je správné. My vždycky musíme hájiti stanovisko, že senát až na nějaké výjimky - že některé předlohy musí býti předloženy dříve poslanecké sněmovně a že vláda je odpovědna politicky toliko poslanecké sněmovně - musíme hájiti stanovisko, že senát je rovnoprávným zastupitelským sborem jako poslanecká sněmovna a nejevilo by se to zajisté v tom, kdyby zprávy výborové senátních výborů byly pouhým odvarem a zředěním zpráv výborů ve sněmovně poslanecké.
Abych se vrátil ještě k výborové zprávě naší, které bylo tolik vytýkáno. Všechno, co ve výborové zprávě je, je psáno po úvaze, je psáno opatrně, nic tam není, proti čemu by kdo mohl co namítati. Ale že na začátku je, že je to zasažení do soukromého vlastnictví, to je pravda. Nikdo také nemůže upříti, že je konstatováno, že posavadní cesty nevedly k cíli. Vždyť projednávaný právě zákon o stavebním ruchu a všechny ty nářky, které zde jsou, jsou toho dokladem. Když tedy poukážeme, že jsou také jiné cesty, že jinde se jde jinou cestou, není to nic protisociálního.
Pan sen. Pichl také kritisoval zprávu pana referenta výboru rozpočtového. Pan referent výboru rozpočtového je stavitel, tedy za jisté odborník, který věci také rozumí - my advokáti také všemu rozumíme, ale ne všemu dohře - (Veselost.) - jeho slova mají tedy význam skutečně jako slova experta, a on jistě také za každým slovem, které je v jeho rozpočtové zprávě obsaženo, stojí.
Ale nejlepším dokladem, že jeho stanovisko, které zastává, a stanovisko, které je ve zprávě výboru rozpočtového, je správné, je to, na čem se usnesla valná hromada Společenstva stavitelů pro obvod obchodní a živnostenské komory v Praze dne 5. dubna t. r. Usnesla se: ťStavitelé shromáždění na valné hromadě Společenstva stavitelů pro obvod obchodní a živnostenské komory v Praze, posuzujíce dnešní neutěšenou situaci ve stavebná civí, vítají prozatímní zákon o stavebním ruchu, jakožto částečnou výpomoc v bytové nouzi, zdůrazňují však nutnost rychlého vypracování definitivního zákona o stavebním ruchu a konečné odbourání vázaného hospodářství bytového - zrušením zákona o ochraně nájemníků.Ť
Slavíny senáte! Přicházím ke konci a ujišťuji, že předloha byla podrobena bedlivé úvaze ve výboru sociálně-politickém, že debata tam pohybovala se na vysoké úrovni. že bylo poukazováno na poměry zdravotní atd. a zvláště na jeden problém, o kterém také několik řečníků zde mluvilo. Je to, slavný senáte, problém populace, problém pro náš stát skutečně hrozivý, jak na to poukázal nynější pan ministr sociální péče. Musíme se starati o to, aby podmínky existence rodiny - jak zde bylo od několiku řečníků uvedeno - byly zde dány.
Slavný senáte! Navazuji na toto poslední a končím smírným přáním, se kterým zajisté budou souhlasiti všichni členové tohoto slavného sboru, ať již na nejpravější pravici, nebo na nejlevější levici, totiž přáním. aby čilý, živý ruch stavební měl za následek živý, čilý, ovšem šťastný ruch svatební!
Prosím o přijetí předlohy. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Prosím paní a pány senátory, aby se posadili. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Hlasovati dám takto:
Nejprve budeme hlasovati o návrhu sen. Ecksteinové a soudr., aby byla přijata na místě projednávané osnovy zákona jiná osnova zákona, jí navrhovaná, bude-li tento návrh zamítnut,
pak budeme hlasovati k jednotlivým paragrafům projednávané osnovy, a to:
o §u 1 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnuli, podle zprávy výborové;
o §u 2, odst. 1. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle zprávy výborové;
o odstavci 3. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 3, odst. 1. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,
pak o doplňovacím návrhu sen. Toužila a spol.;
o odstavci 2. podle zprávy výborové;
o odstavci 3. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odstavci 4. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 5. podle zprávy výborové;
o odstavci 6. podle návrhu sen. Toužila a spol.. bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 4, odst. 1. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. až odst. 4.. podle zprávy výborové;
o §u 5, odst. 1. podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3 a 4. podle zprávy výborové;
o odst. 5. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hartla a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odstavci 6. a 7. podle zprávy výborové;
o §u 6, odst. 1. podle návrhu. sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. podle návrtu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 4. podle zprávy výborové;
o odsl. 3. podle návrhu sen. Hartla a spol., bude-li zamítnuti, podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut podle zprávy výborové;
o §u 7 až 11 podle zprávy výborové;
pak o návrhu sen. Toužila a spol. na vložení nového paragrafu;
pak o návrhu sen. Ecksteinové a soudr. na vložení dvou nových paragrafů;
o §u 12 podle návrtu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 13 až 27 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 28, pak o §u 29 a o §u 30, odst. 1. podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 31, odst. 1. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 5. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 4. až 7. podle zprávy výborové;
o §u 32, odst. 1. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. a 4. podle zprávy výborové;
o §u 33 podle zprávy výborové;
o §u 34 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,
pak o návrhu sen. Plamínkové a spol. na vložení nového odstavce;.
o §u 35 podle zprávy výborové;
o §u 36 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnutí, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hartla a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Plamínkové a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 37 a 38 podle zprávy výborové;
o §u 39 podle totožných návrhů sen. Polacha a soudr., sen. Toužila a spol. a sen. Plamínkové a spol., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle návrhu sen. Hartla a spol., bude-li zamítnut, podle eventuálního návrhu sen. Plamínkové a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 40 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 41 a 42 podle zprávy výborové:
o §u 43 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle správy výborové;
o §u 44, odsl. 1. podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. podle zprávy výbojové;
o §u 45 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 46 podle návrhu sen. Toužila a spol.. bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 47 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 48 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové:
o §u 49 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 50 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 51 podle zprávy výborové;
o §u 52 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 53, odst. 1. podle zprávy výborové;
o odst. 2. podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut. podle zprávy výborové;
o odst. 3. a 4. podle zprávy výborové;
o §u 54 podle návrhu sen. Toužila a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové:
o §u 55 podle zprávy výborové;
o §u 56 podle zprávy výborové;
pak o návrhu sen. Polacha a soudr. na doplnění tohoto paragrafu novým odstavcem;
o §u 57 až 78 podle zprávy výborové;
o §u 79 podle návrhu sen. Polacha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 80 podle zprávy výborové;
o nadpisu jednotlivých hlav, o nadpisu osnovy zákona a o jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.)
Námitek není. Budeme tedy tak postupovati, jak jsem byl naznačil. (Hluk.)
Prosím o klid!
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Ecksteinové a soudr., aby hlasování ve čtení prvém za základ byla dána jí navrhovaná osnova zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 vládní osnovy zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne, ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 2 zněl podle návrhu sem. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 2 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec 1. a 2. §u 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3 §u 2 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se,
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 3 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odsl. 1. §u 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby ke přijatému odstavci připojen byl další podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 3. §u 3 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. §u 3 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. a odst. 5. §u 3 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 6. §u 3 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 6. §u 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zněl odst. 1. §u 4 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 a odst. 1. §u 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 5 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. až odst. 4. §u 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 5. §u 5 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 5. §u 5 zněl podle návrhu sen. Hartla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavce 5. až 7. §u 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 6 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. S u 6 znol podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 2. §u 6 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 3. u 6 podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se
Kdo souhlasí, aby odst. 5. a 4. §u 6 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 5. §u 6 zněl podle návrhu sen. Hartla a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se
Kdo souhlasí, aby odst. 5. §u 6 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 5. §u 6 a §§y 7 až 11 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby k právě přijatým paragrafům připojen byl nový paragraf podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby přijaté paragrafy doplněny byly novými dvěma paragrafy podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 12 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 12 zněl podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 12 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby §§y 13 až 27 škrnuty byly podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§y 13 až 29 a odst. 1. §u 30 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl škrtnut odst. 2. §u u 30 podle návrhu sen. Polacha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 30 zněl podle návrhu sen. Toužila a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Rovněž menšina. Zamítá se.