Středa 16. března 1927

Předseda (zvoní): Není již nikdo ke slovu přihlášen, dávám slovo referentovi výboru rozpočtového, pana sen. dr. Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Já bych jen uvedl na pravou míru některé výroky předešlého pana řečníka. Především konstatuji, že tento vládní návrh nemá docela nic co činiti s odpisy daní za minulou dobu, o kterých pan řečník mluvil. Zdůrazňuji znova, že se zde jedná o ustanovení zcela výjimečné, kterého se má použíti jen v případech, kde ze závažných národohospodářských důvodů výroba dosud neexistující má být u nás zavedena.

Konečně, co se týče poškození obcí, poukazuji na to, i když bude podniku přiznáno osvobození od daní, že přirozeně obci zůstane celý ten nepřímý prospěch z osob podnikem zaměstnaných a že osvobození od daně výdělkové je časově omezeno na dobu nejdéle 5ti let.

Doporučuji znovu jménem rozpočtového výboru, by osnova zákona podle usnesení poslanecké sněmovny byla schválena.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli, má toliko 6 §ů, míním dáti hlasovati najednou, nebude-li nějakých námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem prohlásil.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna a jak jest obsažen v tisku čís. 339, ve čtení prvém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění usnesení poslanecké sněmovny, jak je obsaženo v tisku čís. 339, ve čtení prvém.

Budeme jednati o dalším předmětu jednacího pořadu, jímž jest:

4. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrzích č. t. 172, 178, 184, 185, 186, 187, 194, 196, 197, 198, 207, 209, 210, 211, 212, 214, 238, 239, 240 a 248 v záležitosti poskytnutí státní podpory postiženým živelními pohromami. Tisk 351.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher. Dávám slovo panu sen. Sáblíkovi jako zpravodaji výboru národohospodářského. (Hluk. - Zvoní.)

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Loňského roku, jak je vám všem zajisté známo, postihlo celou naší republiku velice mnoho živelních pohrom, Byly to namnoze velké průtrže mračen, krupobití, povodně, jinde to byly také živelní pohromy jiného druhu, na př. sesouvání půdy, velké požáry. Poškození ze všech krajin obraceli se na zákonodárné sbory a bylo zde podáno mnoho návrhů, by poškozeným byly poskytnuty státní podpory. Množství těchto návrhů projednávali jsme již na podzim, a to v plenární schůzi 14. října m. r., kde byla také usnesena různá opatření, jimiž se mělo postiženým krajinám pomoci, Od té doby byly ale podány zase další návrhy, a to:

Tisk 172. Návrh sen. Stodolu a spol. na štátnu pomoc postiženým živelnými pohromami v okresoch: Bardejov, Giraltovce, Sabinov, Stropkov (Vyšný Svidník), Humenné, Michalovce, Svinné, Vranov, Medzilaborce, Trebišov a Sobrance.

Tisk 178. Návrh sen. Fritschera a soudr. na bezodkladné poskytnutí pomoci obyvatelům v Modřicích a v sousedních obcích, kteří těžce byli poškozeni živelní pohromou následkem protržení hráze řeky Svratky.

Tisk 184. Návrh sen. A. Scholze a soudr. na podporu pro příslušníky obce Nemilan a sousedních obcí v okresu olomouckém, kteří byli povodní těžce poškozeni.

Tisk 185. Návrh sen. Zulegera, Tschapka, Lipperta a soudr. stran živelní pohromy v okresu litoměřickém vůbec a obzvláště stran škod, jež utrpěl rolník Gellert v Německých Mlékojedech, okres litoměřický.

Tisk 186. Návrh sen. Čipery a spol. na poskytnutí okamžité pomoci obyvatelstvu, postiženému živelními pohromami, zejména krupobitím a povodněmi.

Tisk 187. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí podpory obcím okresů Horšovského Týna, Hostouně, Ronšperku, Domažlic, Kdyně, Stoda, Dobřan, Plzně, Stříbra, Touškova, Plané, Tachova, Bezdružic, Manětína, Mariánských Lázní a Teplé, které živelními pohromami byly těžce postiženy.

Tisk 194. Návrh sen. Havleny a spol. stran poskytnutí pomoci malým zemědělcům ve Dvakačovicích v katastru obce Úřetice v okresu chrudimském poškozených povodní.

Tisk 196. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a povodni na Libochovicku.

Tisk 197. Návrh sen. Čipery a spol. na vyšetření škody, způsobené povodní na řece Klabavce, poskytnutí náhrady po vyšetření škody a upravení toku řeky Klabavky.

Tisk 198. Návrh sen. Havleny a spol., aby vláda poskytla pomoc postiženým povodněmi v okresu pardubickém a přeloučském.

Tisk 207. Návrh sen. Hlávky a soudr. na poskytnutí státní podpory povodní poškozeným v okresu královohradeckém.

Tisk 209. Návrh sen. dr. Kovalika a spol. na štátnu podporu povodňami a živelnými pohromami postiženým obciam v župe Považskej, Nitrianskej, Bratislavskej, Zvolenskej, Podtatranskej a na bezodkladné prevedenie systematického zregulovania riek na Slovensku.

Tisk 210. Návrh sen. Pavelky, Valouška, dr. Procházky a druhů na státní výpomoc povodní postiženým ve Věrovanech a okolí, pol. okres Přerov.

Tisk 211. Návrh sen. Dundra, Havleny, Habrmana, dr. Soukupa a soudr. na poskytnutí okamžité státní podpory všem rodinám, postiženým hroznou katastrofou na úpatí hory Mužský v osadě Dneboh v okresu mnichovohradišťském v neděli dne 27. června 1926. To jsou škody, způsobené sesouváním půdy.

Tisk 212. Návrh sen. Zimáka, Puciska a súdr. na poskytnutie štátnej podpory poškodeným povodňou na Slovensku.

Tisk 214. Návrh sen. Ant. Šolce, dr. Kloudy a spol. na bezodkladné poskytnutí vydatné pomoci obyvatelům osady Dneboh (místní obec Mužský, okres Mnichovo Hradiště), kteří postiženi byli hroznou katastrofou způsobenou sesouváním půdy a tím připraveni o veškerý majetek.

Tisk 238. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci obcím Starým Těchanovicím, Novým Těchanovicím, Čermné a Svatoňovicím, jež postiženy byly živelními pohromami.

Tisk 239. Návrh sen. dr. Hilgenreinera, Lipperta a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci pohořelým v Boru u Tachova.

Tisk 240. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelních pohrom v jižních Čechách.

Tisk 248. Návrh sen. dr. Kovalika a spol. na bezodkladné poskytnutie štátnej podpory pre požiarmi postižených v obciach Kremnica, Žarnovická Huta, Hranovica a Štvrtok na Slovensku.

O všech těchto návrzích jednal výbor národohospodářský a usnesl se, tak jako se stalo s ostatními návrhy dříve již podanými, do-poručiti senátu, aby byly postoupeny vládě a aby veškeré pomoci, které již ve schůzi plenární 14. října byly usneseny, byly také obcím a krajům těmto poskytnuty. Jsou to jednak poskytnutí úlev daňových a příslušné odklady při placení daní z obratu a dávky z majetku, dále poskytnutí osiva, případně poskytnutí podpor na vystavění pobořených budov, poskytnutí podpor na znovuzřízení poškozených cest, silnic a mostů a jmenovitě byl zdůrazněn ve schůzi 14. října - a dnes to znovu jen stručně opakuji - požadavek náš, aby co nejdříve bylo přikročeno k dalšímu provádění regulace řek a stavění údolních přehrad na základě povodňového zákona z 15. října 1925. Těmito opatřeními a stavbami by se dalo mnoha škodám zabrániti.

Ministerstvo vnitra ovšem ve smyslu u snesení již na podzim učiněných dalo - škody vyšetřiti, a pokud bylo možno, hledělo podpory poskytnouti. Ovšem úvěr na to věnovaný je dosti nepatrný, takže zdaleka nebylo možno vyhověti tolik, aby tyto podpory skutečně znamenaly alespoň značnější odstranění škody. Celkem bylo r. 1926 v oboru působnosti ministerstva vnitra vyplaceno na nouzových podporách 22,600.000 Kč. Je to vzhledem k těm ohromným stamilionovým škodám, které pohromy způsobily, obnos skutečně velmi nepatrný, a nelze ovšem také v rámci dosavadních rozpočtových dotací více učiniti, Při této příležitosti bych si jen malou poznámku k tomu dovolil, že jmenovitě malou podporu dostala Morava, poněvadž z tohoto celého obnosu, ačkoliv tam byly veliké škody, přišlo na ni 1,100.000 korun.

Výbor národohospodářský se usnesl a doporučil slavnému senátu k usnesení, aby veškeré tyto návrhy byly postoupeny ministerstvu vnitra, aby, pokud se tak dosud nestalo, byla všem krajinám živelními pohromami postiženým, poskytnuta všemožná pomoc ve smyslu usnesení senátu ze dne 14. října 1926. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Rozpočtový výbor, zkoumaje návrhy, které jednotliví páni kolegové podali a které kol. Sáblík zde citoval, přišel k poznání, že se často jedná jen o duplikát návrhu, který byl podán již od stran jiných a následkem toho byl již také od vlády na základě usnesení senátu z října projednán. Dali jsme si také předložiti seznam podpor, které byly do jednotlivých okresů celé republiky zaslány, a podotýkám pouze k tomu, co řekl kol. Sáblík, že bylo loni dáno 221/2 mil. Kč, že ještě letos v lednu na základě šetření, které bylo provedeno vládou, bylo k tomuto obnosu přidáno 11/2 mil. Kč, z čehož 1/2 mil. Kč připadlo pro Moravu, takže celkový obnos, který vláda rychlou cestou na zmírnění bídy věnovala, obnášel 24 mil. Kč. Na Slovensko přes 5 mil. Kč.

Rozpočtový výbor neměl příčiny, proč by učinil jiné usnesení než výbor národohospodářský, a já toto usnesení rozpočtového výboru tlumočím s prosbou, abyste ráčili přisvědčiti návrhu sen. Sáblíka. (Výborné!)

Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan sen. Petřík. Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut. Není námitek? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Řečnická lhůta je 15 minut a dávám slovo panu sen. Petříkovi.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Při podá vání a projednávání návrhů na poskytnutí podpor na zmírnění škod při živelních pohromách býváme obyčejně svorni. Všichni jednotně chceme pomoci těm chudým lidem, všichni společně věci projednáváme podle našich znalostí, anebo blízkosti, jak případy leží, a všichni svorně na vládě, referentech a úřadech vymáháme podpory pro určité okresy co největší. Potíže a nejednotnost nastává, když se začínají podpory rozdělovati. Stěžoval jsem si minulého léta, že vyšetřování škod se děje pomalu, že přidělování naturálií nebo peněz, děje se opožděně. Chci mluviti o okresu sušickém, po případě klatovském a měli jsme případy pohromy na Březnicku.

Dne 24. června 1926 sneslo se nebývalé prudké krupobití nad okrese m sušickým. V některých obcích zničeno všecko na padrť. Podívaná byla přímo hrozná, a na to 4. července přišel veliký liják a povodeň, takže ke škodě již dříve způsobené přistoupila další, strhování cest, mostů, stržení ornice s polí, poškození domků i protržení domků, po případě zvednutí podlah a jiné škody, které se při povodni vyskytují. Když byla požádána okresní správa politická a berní úřad, aby zjistily škody, prohlásily, že nemají k tomu prostředků.

Okresní správní komise prohlásila, že jest ochotna dáti k disposici povozy a peněžní prostředky, aby úřední komise mohla škody zjistiti a seznamy poškozených sestaviti. Škody byly odhadnuty na obnos 9,330.729 Kč, a na podzim byla dána pro poškozené prozatímní podpora v obnosu 100.000 Kč a konečně pak přislíbeno dalších 700.000 Kč, tedy 800 tisíc Kč měl okres sušický dostati pro 36 obcí podle našeho mínění a pro 33 obcí podle mínění okresní správy politické, po případě okresní pomocné komise. Tyto peníze měly býti rozděleny, a to na úhradu škod vzniklých na polích a na úhradu škod vzniklých na domcích soukromníků. Prvních 100.000 Kč mělo býti rozděleno v penězích, 700 tisíc Kč mělo býti rozděleno, a to v penězích 2/3 a 1/3 mělo býti použito na nákup jarních plodin, tedy seťových a sadby bramborové. Krupobití postihlo okres dne 24. června, tedy v době, když již je obilí poměrně ve vývinu (bylo to také v době sen) a tak bylo rozbito všecko, že ani sláma pro krmení nezůstala. Na poli nezbylo nic, lidé musili nakupovati slámu pro krmení dobytka, musili nakupovati obilí k jídlu a setbě, na podzim musili nakupovati brambory k jídlu a brambory k sadbě a měli samozřejmě ještě výdaje další, tj. opravy domků, poněvadž v mnoha případech nemohli v nich bydliti, když podlahy a všecko bylo poškozené. Samozřejmě že na tyto výdaje požadovány byly ze státní podpory peníze ve výši 2/3 povoleného obnosu a za 1/3 mělo býti nakoupeno jarní seťové obilí a brambory k sadbě. Požadavek ten uznal také pan ministr vnitra Černý a slíbil, že on se postará, aby jim byly 2/3 vyplaceny; to slíbil Vojtovi Benešovi. Já jsem intervenoval u pana sekčního šéfa Wegra u ministerstva zemědělství a ten prohlásil, že to je samozřejmé, že musí dostati na nákup 2/3, vždyť na podzim jsou nákupy větší než pro jařiny, zvláště když musili slámu a všechnu píci kupovati. Z ministerstva zemědělství šel jsem na ministerstvo vnitra a tam jsem intervenoval u pana sekčního šéfa Soukupa, který také stejně nahlížel, co tvrdím, a prohlásil, že to je zřejmé, že poškození dostanou 2/3 z těch peněz, a řekl: "vždyť to tak děláme, to je přípustné." Tak jsem byl v domnění, že vše to bude dobré, a že to mám obstaráno, že obdrží 2/3 peněz a za 1/3 koupí ječmen, oves anebo brambory, pokud ještě chybí, ale věc se naprosto změnila. Místní správce okresní správy politické, rada Weger postavil si hlavu, že prý peníze žádné dávati nikomu nebude, leda na opravy těch domků, a za ostatní peníze, že se musí koupiti naturálie. A tyto naturálie opatřili členové okresní pomocné komise tím, že zakoupili v Něm. Brodě 50 vagonů brambor, že nakoupili někde, nevím kde, vagon ječmene a vagon hrachu. A počítá prý se, že zbude ještě asi tak okrouhle 80.000 Kč a z těch že se dá něco na opravu poškozených domků a zmírní nejhorších případů bídy. Když pan ministr vnitra slíbil 2/3 peněz, když všichni úředníci slíbili 2/3 peněz, když v národohospodářském výboru 16. února jsem o věci trpce mluvil a trpce si stěžoval, bylo mně znovu slíbeno, že lidé dostanou 2/3 peněz a že za 1/3 se nakoupí. Byl jsem ujištěn, že se tak stane. V neděli 13. t. m. jsem byl náhle volán telefonicky, abych přijel do Sušice, že se tam koná ohromný protestní tábor lidu, protože prý objednávka brambor nebyla stornována, že se těch 50 vagonů brambor dodá, a ječmen že se již dodává, že tudíž lidé žádných peněz nedostanou. Tedy jel jsem tam. Na okrese vládla naprostá rozčilenost a roztrpčenost. A není divu. Lidé věděli, že před poslední schůzí pomocné komise okresní tam byli páni ze strany agrární, političtí činitelé, i jeden senátor, kterého nebudu jmenovati, kteří svolali si členy pomocné komise okresní do hotelu "Svatobor" a tam dali jim pokyny, jak se má věc provésti, a prohlašovalo se tam zřejmě, že prestiž agrární strany nedovolí, aby se na této věci něco měnilo, že je koupeno 50 vagonů bramborů, a že musí se dodati, a poněvadž je družstvo nemůže a nechce snad dodati, shledávají se brambory v celém tamním okolí, aby se těch 50 vagonů mohlo dodati.

Vážení pánové, to je hrozná věc, když ministr něco slíbí a nesplní se to. Copak je takový okresní hejtman Weger, nebo tajemník agrární strany více než ministr Černý? Jestli je víc, dobrá, ať nám to potom páni řeknou a nemluví o žádné vládě, ať nedávají si nastrkané figury, ať řeknou, kdo ve státě rozkazuje, a je pokoj. Když to aparát státní slíbil, pak se to přece mělo splniti, a takový úředník Weger v Sušici musí poslechnouti.

A nyní dále. Brambory budou dodávány do družstevních skladů v Kolínci a Žichovicích. Některé obce, třeba hned Sušice, budou míti do Kolínce s potahem 4 hodiny cesty. Prosím, Sušice má nádraží, a to množství bramborů, které patří do obcí kolem Sušice, nemůže se dodati na nádraží do Sušice, nýbrž bude se musiti jezditi do skladišť, poněvadž dostanou poplatek za vydání každého metráku bramborů.

Dále byl vypracován návrh, jak se má ta podpora rozvrhnouti. Napřed v penězích, a když byly peníze škrtnuty, v naturáliích, kolik dostane kdo bramborů, po př. ječmene. Tento návrh byl poslán také Pomocnému komitétu zemskému. Zde také leží. Ale opis jeho, který se nalézal u okresní správy politické byl v poslední schůzi Pomocné komise okresní dne 23. února změněn tak, že všichni malí lidé, kteří chodí do práce, po př. malí řemeslníci, kteří nejsou příslušníky strany agrární, byli škrtnuti, protože prý mají výdělek a nejsou na výživě ohroženi, a ti ostatní, kteří jsou ve stejném postavení, po př. služebně nebo hospodářsky ještě ve vyšším postavení, ale jsou agrárníky, ti všichni zůstávají v seznamech a naturálie dostávají. (Slyšte!)

Vážení pánové! Mám zaznamenán případ a bude se podávati v té věci interpelace, kde všechny věci budou uvedeny - případ jednoho dělníka z Cimic, Rudolfa Koláře, který má v pachtu 56 arů pozemků. Nemá vlastní pozemek žádný, má jen najmuty 2 strychy pozemků, tedy 56 arů, ze kterých platí 500 Kč pachtu. Samozřejmě, nemá svého potahu, a všechny práce potahové, vyvézti hnůj, zorati atd. musí si dáti udělati a platiti za to. Člověk s takovým vydáním, s osmičlennou rodinou, nedostává ničeho, protože je dělníkem z lomu, ve vápence. A vážení přátelé, zbytkař pan Skála, který dostal zbytek Lešišovy, který tam na nějakém pozemku má pěkný písek, jehož prodal za 50.000 Kč, ten dostane 30 q brambor. Nějaký p. Tomáš Děkan z Tedražic, okresní důvěrník strany agrární, nebo tamní důvěrník, prodal 80 q svých vlastních brambor, kterých měl dostatek, má živnost kovářskou, zaměstnává několik dělníků, má vedle svého domku vilu, kterou pronajímá k letnímu pobytu, má mlátičku, se kterou mlátí u rolníků v místě i okolí na výdělek, a to na výdělek zajisté slušný, a tento člověk dostal přiděleno 20 q brambor. Ale lidé, kteří nic nemají, ti také nich nedostanou. Chci říci, že ty věci jdou tak, že my tu svorně vymáháme na státu podporu, dostali jsme na to pro rok 1926 22,600.000 Kč a prosím, kdo pak je nyní dostane? Kdo je dostává? Podívejte se, vážení pánové, do dnešního "Venkova", jak se tam podle mého názoru, právem, běduje nad neštěstím na Blatech. To není ojedinělé neštěstí. Klatovsko na př. je stejně postiženo tím morem a hynutím dobytka, v postiženém kraji zahynuly všechny ovce a na hovězí dobytek tu dojde snad také. Tam se běduje, jak lidé přicházejí o poslední kozu. To znamená, aby stát peníze dal. Až se budou peníze rozdělovati, řekne se: Nač ten člověk potřebuje za kozu peníze, když jde do práce? Řekne se to právě tak, jako se to říká nyní při pohromě pozemkové. To mně přichází tak, jako otrlí lidé, kteří se zmrzačelým dítětem žebrají, vzbuzují s ním soustrast, ale když přijdou domů, nic tomu dítěti nedají. Také zde žebrá se na účet chudých lidí, kteří nemají ani 15 Kč, aby si koupili 1 q bramborů z pomocné akce, nemají těch 15 Kč, a nemohou si je také vypůjčiti, protože se již předlužili. Na účet těchto lidí vymáháte podpory a radíte svým lidem, aby si je rozdělili mezi sebe. To je hrozné. Brambory se přidělí zámožným lidem za doplatek 15 Kč za 1 q a byl by každý blázen, aby je za 15 Kč nevzal, když budou státi nejméně 120 Kč. Uvidíme, že budou bráti ze státní akce brambory lidé, kteří je skutečně nepotřebují a samy brambory prodávají. Těm, kteří je potřebovali, je nedali. Tak ty věci jsou a brambory půjdou do lihovaru v Kolínci, neříkám, že snad právě ty státní, ale zkrátka ty brambory, které oni mají, a chudí lidé utrou, jak se říká, pusičku. Obec Tedražice prohlašuje, že brambory vůbec nevezme, aby jim pánové dali 85.000, které jsou na ně rozpočteny. Jenom pan Tomáš Děkan, člen Okresní pomocné komise, je proti vyplácení podpory v penězích a stará se o to, aby 20 q bramborů dostal. Když se tam má pořádati schůze, nebývá doma, a když na něm chtějí, aby podepsal, odmítne podpis. Celá obec prohlašuje: my brambory nevezmeme, raději pochcípáme i s dobytkem. Když si pánové chtějí dělati s námi, co chtějí, ať si to zkrkají, ať si brambory spotřebuje, kdo chce. Prohlašují, že brambor v nevezmou. My radíme, aby příděl naturálií brali, že bychom za to nemohli vzíti odpovědnost, kdyby jej nevzal. V kraji je hrozné rozčilení, poněvadž podpora v tomto případě je spíše trýzní než podporou.

Lidé zapomínají na všechnu dobrotu, která je skrytá v nich a v bližních. Všechno vidí černě, nadávají na svou bídu a na křivdu na nich páchanou. Je hrůza ty lidi poslouchati. Mám stížností plnou náruč. Přijdou vytištěné příklady, že ten dostal a ten nedostal podpory, aby se vidělo, jak se s podporami státními u nás zachází a jaké manýry se k nám zavádějí.

Jsme pro to, aby tato pomocná státní akce byla letošním rokem skoncována. Nepotřebujeme takovéto příštipkaření, takové hudlaření, aby byly vybírány státem peníze pro majetné kruhy, které platiti nechtějí ani pozemkovou daň, jenom chtějí všude bráti. Chceme, aby se zavedla k dani pozemkové přirážka na živelní pohromy. Platíte státu z polí a luk 200%ní přirážku. Škrtněte státu tuto přirážku a udělejte vyšší pozemkovou daň, třikráte než posud a k této budete snáze vybírati přirážky. (Výkřik: Ale jen u agrárníků!) U našich lidí také. Tomu pak každý rozumí. Ať se vybírá přirážka k dani pozemkové a z tohoto fondu ať se hradí ty škody, ať se pak nedělá rozdíl mezi tím, kdo jde do práce a kdo ne, majitelům pozemků, kteří byli postiženi, ať se podpora dá, ať se přizná každému, kdo ji potřebuje, a ne jako dosud, kdy vidíme, jaká brutálnost se s těmi podporami provádí.

Žádáme a voláme naposled, aby vláda se postarala, aby ten ministr, který učinil zde slib poslanci Vojtovi Benešovi, také ten slib splnil, že se 2/3 peněz vyplatí v hotovosti. Musil by v tom být kozel, aby to ministr nezlomil.

Vedle toho žádáme, aby brambory, které budou dodávány, byly dodány na příslušnou stanici, kde poškození jsou, na stanici Žichovice, Sušice, Mokrosuky, a jak ty stanice jdou a kde se vykládati může. Ať si družstvo pošle svého zřízence, ať si těch 5 Kč za metrák počítá, když už mu to patří. Vedle toho podpora, která má býti poskytnuta, ať se přiděluje podle soupisu, který byl sdělán po prvé a ne podle opraveného, kde se vyskytují ohromné nesprávnosti, o kterých jsem mluvil. Stejný způsob žádám pak pro poškozené na Klatovsku, i v obcích Hodemyšli a v Sedlci, které jsou v soudním okresu březnickém a které také loňského roku byly zničeny krupobitím. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není dále žádný řečník přihlášen.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru národohospodářského.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Docela stručně chci na vývody kolegy Petříka odpověděti. Z jeho stesků je v prvé řadě viděti, že dotace, kterou stát má k podporám v případech pohrom, je oproti těm škodám nepatrná, a přirozeně vzniká nespokojenost mezi obyvatelstvem, když se nemůže žádnému poskytnouti podpora taková, aby mu aspoň poněkud umožnila existenci, aby mu umožnila, aby své hospodářství mohl udržeti. Jmenovitě platí to o takovém okrese, jako je sušický, který byl postižen krupobitím, kde to všechno bylo rozbito, kde musili lidé kupovati vše, nejenom pro další osetí své půdy, nýbrž také i pro svou výživu a pro krmení dobytka. Tam by bylo potřebí mnoho a mnoho milionů, aby mohli býti lidé spokojeni. To všechno chápeme, to není snad vinou ani toho provádění akce, ani vlády nebo úřadů, zde je to prostě vinou nedostatku peněz, poněvadž stát prostě nemůže dáti tolik, aby tu škodu zaplatil a hradil. A proto přirozeně je v takových okresech nespokojenost. Alespoň jsme neslyšeli, že by v jiných okresech - a těch poškozených okresů bylo velmi mnoho - bylo tolik stížností. Všude se přirozeně naříká že podpora je nepatrná. Pro celou Moravu jsme dostali 1,100.000 Kč a dodatečně ještě půl milionu, takže na každý okres připadá pár tisíc a je těžko úřadu rozděliti ten nepatrný obnos ideálně. Proto byly také v každém okrese zřízeny pomocné sbory, v nichž zasedají zástupcové všech tříd, a všichni jsou přizváni k poradě, jak by se mělo těch peněz použíti. Pokud jsem informován po tom upozornění kol. Petříka v národohospodářském výboru, v Sušici Poradní sbor se usnesl, aby za částku, která je k disposici, bylo opatřeno osivo, totiž ječmen a hrách a brambory, a aby se to nerozdělovalo v penězích. Jistě že Poradní sbor vedl dobrý úmysl, poněvadž věděl, že tak nepatrný obnos, jako je 800.000 Kč, pro 36 postižených obcí, které měly úrodu úplně krupobitím zničenu, by neznamenal skoro nic, že by připadla na každého postiženého jen nepatrná částka, kterou by snad utratil na živobytí a že by potom těžce sháněl peníze na osev.

Bylo zde řečeno, že se to nerozdělovalo spravedlivě. Každý z nás jistě ví, když jeho okres byl poškozen, že i když byl nejlepší úmysl podpory spravedlivě rozděliti, nikdo se všem nezachová a že vždy se najdou lidé, kteří vytýkají nespravedlnost při rozdělování. Zde se vytýká, že se dávají podpory zemědělcům a odpírají těm, kteří mají vedle zemědělství ještě nějaké zaměstnání z toho důvodu, že nejsou tak existenčně ohroženi. Ale to je věc docela spravedlivá. Dělník, který má hospodářství, může býti sice krupobitím také citelně postižen, ale přece mu zbývá příjem z druhého zaměstnání. Právě v Sušici projevili nejvíce nespokojenosti ti, kteří mají živnost, nebo jiné zaměstnání. Spravedlnost velí, aby se v prvé řadě přihlíželo k těm, kteří neměli žádného vedlejšího výdělku a žádného jiného příjmu a u nichž je ten malý zemědělský podnik jediným pramenem jejich existence. (Sen. Hrejsa: To byly příděly z akce republikánské strany!) Ano.

To chci právě podotknouti, že také mimo tuto státní akci se strany naší, se strany republikánské dělala se ještě soukromá akce k podpoře těch drobných zemědělců, že se sbíralo a také sebralo po celých Čechách v okresích, které nebyly postiženy, veliké množství obilí, mouky a přidělilo do poškozených okresů. To byla soukromá akce a je přirozeno, když to bylo sebráno od našich zemědělců, že se to přidělilo zase zemědělcům našim. To se nemůže vytýkati jako stranickost, anebo nespravedlivost. Dále zde bylo řečeno dnes, že na př. brambory se posílaly v takovém množství, že se tam ani neodbudou. Ale kol. Petřík sám řekl, že bylo na Sušicku 36 postižených obcí. Kdyby v každé obci potřebovali jen 50 ha půdy osázeti brambory, což je poměrně málo, myslím, že se sází více, dělá to 1.800 ha a je na to potřebí k osázení 360 vagonů brambor. Tedy i když se tam poslalo 50 vagonů brambor a i když si někdo soukromě opatřil brambory k sadbě, mnoho se nedostává a není zde nijaký nadbytek. V penězích by bylo třeba pouze k zakoupení brambor pro sadbu 3,600.000 Kč, a na to okres dostal pouze 800.000 Kč.

Z toho je viděti, jak těžko se dá vyhověti, když se chce dáti na zakoupení brambor, na obilí, na poškozená stavení, na zakoupení krmiva a na všecko možné. Nikdo nedovede dělati zázraky, aby z tak malého obnosu mohl všecky uspokojiti. Myslím, že každý, kdo rozumí zemědělství, musí uznati, že přidělování osiva v takových případech je daleko účelnější a rozumovější, než přidělování peněz. Především, když i poškozený dostane peníze, ve svém okolí a zejména v takovém okresu, jako Sušicko, kde bylo všecko rozbito, nedostane dobré obilí; musil by jeti do cizího okresu několik hodin cesty, což by bylo spojeno s velkým vydáním, a možná, že by to, co dostane, na cestě utratil. Je lépe, když se koupí obilí společně po celých vagonech, což znamená ušetření dovozného, a když se prostřednictvím hospodářského družstva rozděluje. Jak jinak se to dá dělati než takovým způsobem? A myslím, že družstvo rádo vyhoví a že i na jednotlivé stanice zašle vagony brambor, aby si zemědělci mohli rozebírati brambory tam, kam mají nejblíže. To se dělalo vždycky a nikdy nebylo žádného zbytečného šikanování našich lidí. Nám jde o to, když někdo je postižen takovou živelní pohromou, aby dostal dobré osivo, poněvadž má záruku, že hned první rok bude míti lepší sklizeň, než z osiva takového, které by si sám nakoupil, a i v dalších letech má zaručenu sklizeň daleko lepší, čímž taková hospodářská rána, kterou živelní pohromou zemědělec dostal, se snáze zacelí a zemědělec ten může se zase hospodářsky zvednouti, když se mu dá základ k tomu dobrým osivem. Tedy nemohu jinak, než vysloviti, jak jsem to již učinil ve svém referátu, že nouzová akce je těžko proveditelná tak, aby uspokojila, a to pro nedostatek prostředků. Také se snažíme, aby byl akci té dán pevný základ. Již v roce 1925, jak je vám známo, bylo usneseno povoliti obnos 74 mil. Kč na nouzové podpory, což se ovšem brzy vyčerpává. Ale i teď při otázce daňové reformy snažíme se, aby se přirážkou k pozemkové dani vytvořil v každé zemi zvláštní fond, ze kterého by se mohly při nejmenším zemědělcům odepsati daně a přirážky v letech, kdy budou postiženi živelními pohromami. Tím by se celá věc neobyčejně zjednodušila, a také by se snad docílilo i toho, že by pak podpory v té, neb oné formě mohly býti rozděleny skutečně rovnoměrněji a správněji, a nebylo by příčin ke stížnosti.

Doporučuji znovu, aby návrh národohospodářského výboru na přikázání všech těchto návrhů vládě byl schválen. (Souhlas.)

Předseda: Přeje si druhý pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Není tomu tak, budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru národohospodářského a rozpočtového, jak je obsažen v tisku čís. 351, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh ten je schválen.

A nyní budeme projednávati druhá čtení, a to nejprve:

5. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu zákona (tisk 251), jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. Tisk 321.

Zpravodaji jsou: páni sen. Lukeš a Stržil.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké korektury.

Zpravodaj sen. Lukeš: Jsou tu, prosím, některé tiskové chyby, a to:

V čl. 1., odst. 3., v šestém řádku za číslicí "(2)" jest vložiti čárku,

v osmém řádku tamže za slovem "předložený" má býti čárka škrtnuta,

v témže článku pododstavec začínající slovy "Jestliže podnikatel" nemá býti samostatný, nýbrž má bezprostředně následovati po odstavci předchozím.

V odst. 5. článku 1. v poslední řádce má býti za slovy "soudním znalcům" čárka,

v článku 2., v první řádce za slovy "lit. b)" jest čárku škrtnouti.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s těmi malými opravami, jak je navrhl pan zpravodaj, tak, jak tato osnova byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění a s těmi opravami také ve čtení druhém.

Nyní máme resoluci pana sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr., a to stran rekultivace pozemků zpustošených hornictvím.

Prosím, aby byla přečtena.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Vláda se vybízí, aby senátu s největším urychlením předložila osnovu zákona o rekultivaci pozemků zpustošených provozováním hornictví."

Prosím pana zpravodaje, aby se o ní vyslovil.

Zpravodaj sen. Lukeš: Navrhuji, aby tato resoluce byla přijata.

Předseda: Kdo souhlasí s touto právě přečtenou resolucí sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena.

Druhá resoluce sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr. stran hospodaření s uhlím dovezeným z ciziny.

Žádám, by byla přečtena.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Senát se usnáší, že pro prodej uhlí dovezeného z ciziny zříditi se má za spolupůsobení a kontroly vlády a za účastenství zájemníků, v úvahu přicházejících, obecně prospěšná společnost pro prodej uhlí. Čistého zisku, docíleného touto prodejní společností, použito budiž po srážce správních výloh k sanaci ústřední bratrské pokladny v Praze.

Vláda se tudíž vybízí, aby ihned zařídila potřebné kroky za účelem založení zmíněné obecně prospěšné společnosti pro prodej uhlí."

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Lukeš: Pokud se týče této resoluce, tedy ohledně sanace bratrské pokladny, je již zřízena zvláštní komise, tato záležitost se již projednává ve vládě, myslím, že nepatří k zákonu, který právě byl projednáván, a z toho důvodu, že s tímto zákonem nesouvisí, navrhuji zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr., která právě byla přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Třetí resoluce je resoluce sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr., stran sanace bratrských pokladen a valorisace starých důchodů.

Žádám, by byla přečtena.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Následkem nastalého znehodnocení peněz bylo nutno valorisovati invalidní, vdovské a sirotčí provise, jež poskytují bratrské pokladny. Ačkoli touto valorisací není ještě zjednána parita provisí, pokud jde o jejich hodnotu v roce 1913, jest přece skutečností, že bratrské pokladny jsou těžce zadluženy, otázka úhrady tohoto pojistně -matematického schodku zákonem z 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., nebyla rozřešena

Vláda se tudíž vybízí, aby senátu neprodleně předložila osnovu zákona o sanaci ústřední bratrské pokladny v Praze.

Sanace ústřední bratrské pokladny v Praze, zřízené podle zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., provedena budiž podle těchto zásad:

1. Statutární závazky ústřední bratrské pokladny rozděleny buďtež na stará a nová břemena. Stará břemena vztahují se na závazky vzniklé až do 1. října 1924, kdežto nová břemena počínají nároky, vzniklými po 1. říjnu 1924. Za staré břemeno dlužno také považovati pojistně-matematický schodek kapitálové reservy aktivních členů bratrské pokladny.

2. Úhradu starých břemen má úplně převzíti hornictví, pokud vláda nepovažuje za účelnější, aby kapitál k úhradě tohoto starého břemene potřebný opatřen byl jiným způsobem.

3. Na úhradu nových břemen mají pojištěnci a majitelé dolů platiti stejně vysoký příspěvek."

Předseda: Prosím pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. Lukeš: Ježto resoluce tato nesouvisí se zákonem právě projednávaným, který v prvé řadě měl na zřeteli zveřejnění důlních map, a jak jsem řekl,.předmět tento jest již projednáván ve zvláštní komisi zřízené vládou, navrhuji, aby resoluce jako bezpředmětná byla zamítnuta.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr., která byla právě přečtena, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Nyní budeme jednati o bodu dalším, jímž je:

6. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 303), kterým se předkládají Národnímu shromáždění Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích a Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích, podepsané dne 23. října 1924 v Bernu. Tisk 346.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Pánek, za výbor technicko-dopravní pan sen. Fr. Novák.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké korektury tiskové, nebo opravu chyb.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Fr. Novák: Nikoliv.

Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se také v uvedeném znění ve čtení druhém.

Nyní budeme jednati o dalším bodu jednacího pořadu, jímž je:

7. Zpráva imunitního výboru o žádosti disciplinární komise báňského hejtmanství v Praze za udělení souhlasu k zavedení řízení disciplinárního proti sen. Chlumeckému za účelem stíhání pro porušení povinností stavovských a úředních (č. 1391 předs.). Tisk 341.

Zpravodajem je pan sen. dr. Witt. Dávám mu slovo

Zpravodaj sen. dr. Witt: Slavný senáte! Pan kolega Chlumecký, jenž je báňským oficiálem ve výslužbě, pronesl na schůzi dne 19. března v Terešvě tento výrok: "Nemyslete si, že to nynější Národní shromáždění je představitelem vůle lidu. Ten parlament jest jen shromážděním zlodějů a zbojníků."

Pro tento výrok byl pan kolega Chlumecký odsouzen a také trest jest již odpykán. Poněvadž ale výrok tento zakládá přečin porušení povinností stavovských, které ukládá úředníku služební pragmatika, žádá disciplinární komise báňského hejtmanství v Praze, aby senát dal souhlas k zavedení disciplinárního řízení proti panu kol. Chlumeckému pro porušení povinností stavovských a úředních.

Imunitní výbor uváživ, že sen. Chlumecký inkriminovaného výroku nepronesl při vykonávání své funkce úřednické, nýbrž na schůzi politické, na níž byl vyslán svou stranou jako senátor, a že tudíž spáchaný delikt není v nijaké souvislosti s jeho úředním povoláním, usnesl se navrhnouti senátu, aby nebyl dán souhlas k zavedení řízení disciplinárního proti jmenovanému členu senátu za účelem stíhání porušení povinností stavovských a úředních.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, jak byl právě panem zpravodajem přednesen, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a svolení k disciplinárnímu stíhání sen. Chlumeckého se neuděluje.

Nyní budeme projednávati další bod, jímž je:

8. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu jako policejního trestního soudu v Žilině ze dne 5. května 1926, č. j. Pr. 2681/1925, za svolení k policejně-trestnímu stíhání sen. Dúrčanského pro přestupek podle §u 29 bod 4. zák. čl. XIV. z r. 1914 (č. 1232 předs.). Tisk 342.

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Podle trestního oznámení četnické stanice v Rájci, Slovensko, dal sen. Dúrčanský zámečnickému pomocníku Josefu Jakubíkovi zakázané plakáty "Len Hlikova slovenská ľudová strana chce Slovensko Slovákom a Čechom svoje pôvodne zamestnanie", a to k tomu účelu, aby je vylepováním rozšiřoval, což týž v noci na 15. listopadu 1925 v Rájci učinil, a bylo také šest již vylepených těchto plakátů zabaveno.

Imunitní výbor dovoluje si navrhnouti, aby slavný senát svolení ke stíhání sen. Dúrčanského pro přestupek podle §u 29 bod 4. zák. čl. XIV. z r. 1914 nedal, a to z těchto důvodů:

Z policejně-trestních spisů není skutková podstata přestupku nahoře naznačeného zřejma. Podle spisů těch je toliko zjištěno, že sice vylepováním byl rozšiřován plakát, jejž rozšiřovati správním úřadem bylo zakázáno, scházejí tu však další podmínky zákazu rozšiřování podle § 10 a podmínky nepřípustnosti rozšiřování ve smyslu § 11 odstavec 4. cit. zákona.

Totiž podle §u 15 zmíněného zákona může každý vylepovati v mezích zákona plakáty, ale zakázány jsou plakáty, které jsou zabaveny následkem soudního rozhodnutí - zde to byl správní úřad - dále takové plakáty, které jsou proti veřejné mravopočestnosti, veřejnému pořádku a řádu, pak, které jsou způsobilé, aby vzbudily zášť proti konfesi, nebo proti národnosti, anebo které zasahují do rodinného života, oznamují tajemství rodinného života, aniž by byl v tom veřejný interes.

Nic takového nebylo podle trestních spisů zjištěno, a proto dovoluji si jménem imunitního výboru navrhnouti, aby slavný senát svolení stíhání odepřel.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát neudělil souhlas k trestnímu stíhání sen. Dúrčanského, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Dúrčanského se neuděluje.

Sděluji, že

do výboru sociálně-politického na místo sen. Jarolima nastupuje sen. Polach, na místo sen. Frant. Nováka nastupuje sen. dr. Mazanec,

do výboru imunitního na místo sen. dr. Soukupa nastupuje sen. dr. Witt, na místo sen. Hüttera sen. Friedrich.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 17. března 1927 o 101/2 hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 328), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé

1. úmluva o závazcích, vzešlých z hospodaření poštovní správy uherské a císařské a královské poštovní správy vojenské a správy polních pošt, jakož i z hospodaření poštovních správ států, jimž připadla bývalá území uherská, sjednaná mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem se strany druhé.

2. závěrečný protokol k této úmluvě, podepsaný v Budapešti dne 15. prosince 1922. Tisk 353.

2. Zpráva I. výboru rozpočtového, II., výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 329), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé

1. úmluva o závazcích, vzešlých z hospodaření bývalé poštovní správy rakouské a poštovních správ států nástupnických,

2. závěrečný protokol k této úmluvě, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922. Tisk 354.

3. Druhé čtení zprávy živnostensko-obchodního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 337) o návrhu posl. Petrovického, dr. Samka, Votruby, Sedláčka, Matouška a spol. na vydání zákona, jímž se mění § 1 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z., (živn. řád) a § 1 zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n., (živn. zákon pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi). Tisk 349.

4. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 336) k vládnímu návrhu zákona o sčítání lidu. Tisk 350.

5. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 339) o vládním návrhu zákona, jímž se povolují daňové výhody pro nově vzniklé výrobní podniky národohospodářské důležitosti. Tisk 352.

6. Zpráva sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 338) o návrhu posl. Bečko, Brožíka, inž. Nečasa a soudr., aby byl vydán zákon, kterým se mění a doplňuje všeobecný báňský zákon ze dne 23. května 1854, čís. 146 ř. z., dosud platný na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tisk 355.

Jsou nějaké námitky. (Námitek nebylo.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hodin 10 minut.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP