Rozpočtový výbor z těch důvodů, které jsem již na počátku uvedl, ačkoliv je si vědom, že je to těžká daň, ale v té nezbytnosti, ve které jsme, navrhuje slavnému senátu. aby přijal tuto osnovu zákona tak, jak se na ní poslanecká sněmovna usnesla.

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni páni senátoři: Čipera, Modráček, Kučera a Časný.

Nežli dám slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, navrhuji, aby řečnická lhůta byla vyměřena půlhodinou. (Námitek nebylo.)

Námitek není, zůstává při tom.

Dávám slovo prvnímu panu řečníkovi, sen. Čiperovi.

Sen. Čipera: Slavný senáte! Mám před sebou vládní návrh zákona, kterým se pozměňuje zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 268 Sb. z. a n., o dáni z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost, jejž schválila poslanecká sněmovna i Národního shromáždění 10. prosince t. r.

Marně se snažím nalézti článek, ve kterém by bylo uvedeno, že malozemědělcům a domkářům do určité výměry nebo do určité výše katastrálního výnosu, po př. do určité výše paušalované daně z obratu u malozemědělců a domkářů, dostává se u této daně z obratu určité úlevy.

Ve 22. schůzi tohoto slavného sboru zákonodárného, konané ve středu dne 19. května t. r., podal jsem mezi jinými resolučními návrhy návrh, aby při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychové bylo pamatováno na to, aby zemědělské podniky byly osvobozeny od daně z obratu, pokud jejich výměra, ať vlastní, či pachtované půdy, nepřevyšuje 3 ha. Návrh ten byl přijat v tomto slavném zákonodárném sboru většinou hlasů. Rád bych proto věděl, jaké jsou to důvody, že vláda návrh ten nechala nepovšimnut. Nevím, zdali senát má tak slabý význam, že vláda jeho usnesení nerespektuje.

Slavný senáte! Je-li ještě něco nespravedlivého ba křiklavého v Československé republice, pak je to nespravedlivé rozdělení berní povinnosti, mezi něž patří i daň z obratu. Zemědělcům a domkářům, kteří z půdy, jíž mají ve svém držení, nevytěží ani tolik, kolik v domácnosti, či v rodině spotřebují, ukládá se daň z obratu. Vžijte se, prosím, do situace těchto lidí, kteří jsou vlastníky nebo pachtýři pěti nebo šesti, či více až do 10 strychů pozemků, z nichž mají živiti 6tičlennou nebo vícečlennou rodinu. Při hladu a bídě a nedostatku spotřebují vše, co z půdy vytěží. Když rok se blíží ke svému konci, docházejí daňové předpisy a rozkazy, mezi těmi také daň z obratu, u malých zemědělců a domkářů; nastává zoufalý stav v těchto rodinách. Bojí se a hledají kde jaký haléř, aby mohli předpisy daní zaplatiti. Majitelé takových hospodářství však neprodají ani za haléř a mají platiti daň z obratu. Jsou však ještě křiklavější věci. V letních měsících konal jsem v lomnickém okrese několik schůzí. V Lužnici několik zemědělců stěžovalo si, že jim voda zaplavila pozemky, odnesla prsť ba celé bramborové pole a zničila úrodu. Tato zhouba dostavuje se velmi často, téměř každý rok, a tamní malozemědělci a domkáři nemohou se domoci odpisu ani daně pozemkové, tím méně již daně obratové.

V klatovském okrese natropila řeka Úhlava již tolik škod, že těžko by se daly odhadnouti. Zaplavuje luka, odnáší píci a přece z pozemků, ze kterých zemědělci nejen nic nemají, ale ti, kdož mají pozemky, vroubící tuto řeku, musejí kupovati píci, a přece z pozemků těch musejí platiti daň z obratu. Namítnete snad, že zemědělcům, postiženým živelními pohromami, dostává se podpory od státu. Nuže slyšte, jak to dopadá s těmi podporami. V době parlamentárních prázdnin, tuším, že to bylo ke konci června t. r., postižen byl strakonický okres strašným krupobitím a průtrží mračen. Na vyzvání tamních našich stoupenců rozejel jsem se po okrese, abych poznal tu zkázu.

Poněvadž zákonodárné sboru nezasedaly, požádal jsem přípisem pana ministra vnitra, tehdejšího předsedu vlády, aby dal škodu zjistiti a co nejrychleji udělil postiženým podporu na zakoupení semen a toho nejnutnějšího. V krátkém čase dostalo se mi odpovědi, že na okres strakonický bylo zasláno 50.000 Kč a v zápětí na to dalších 200.000 Kč. Jaké však bylo moje překvapení, když před několika dny při mém zájezdu na okres strakonický bylo mi sděleno, že celé řadě malozemědělců a domkářů přes všechny prosby a žádosti nedostalo se dosud haléře, na př. obci Novosedly, ba že jsou celé obce, zejména Katovice, ač byly mezi těmi nejvíce postiženými, které nedostaly podporu žádnou,a celá částka je vyčerpána.

Z tohoto mého pravdivého vylíčení poznáte, jaké přízni těší se celé řády malých zemědělců a domkářů a zejména ti, kdož netřímají prapor republikánské strany. Ještě některé jiné doklady, které dosvědčují, jak tíživou je pro malozemědělce a domkáře daň obratová. My jsme se snažili, aby byl prodloužen zákon o drobných pachtech, a dokazovali jsme jeho nutnost pro zajištění existencí drobných pachtýřů. Marné však byly naše snahy, zákon ten není prodloužen dodnes. Dochází proto k novým dražbám pozemků. Nedávno konala se taková dražba obecních pozemků v Pacelicích u Blatné. Do dražby bylo dáno asi 20 dílů pozemků. Z těchto 20 dílů, které až do poslední chvíle měli v nájmu malozemědělci a domkáři, zpachtovali sedláci 7 dílů, a chtěli-li domkáři nájem udržeti, byl jim vydražen l0arový dílec až za 140 Kč. Je možné, aby za těchto okolností, když má domkář platiti 1.400 Kč nájmu z ha pozemku a živiti z něho rodinu, zbylo mu ještě na daň z obratu? Domkáři musejí platiti 1.400 Kč z 1 ha nájmu, poněvadž sedláci chodí na dražbu a vyhánějí do závratných výši nájemné. (Výkřiky. - Sen. Šturc: Platí 1.000.- Kč ze strachu! - Předsednicta se ujal místopředseda Böhr).

Ale to bylo v kamenité půdě, tam se nic nerodí. - A u živnostníků to není lepší. V Československé republice pracuje tisíce živnostníků, jichž příjem nedosahuje ani zdaleka existenčního minima. Jsou to živnostníci řemeslní, hlavně na venkově, kde zpravidla takovým živnostníkům, ať jsou to již obuvníci, krejčí, truhláři, koláři, či jiní donáší se materiál do domu a oni vykonají jen práci.

Oč se liší takovýto výdělek od mzdy dělníka, a přece musí samostatní živnostníci platiti daň z obratu, která je pro ně tím tíživější, že celý příjem lehko spotřebuje, a když pak obdrží platební rozkaz, nemá, čím by zaplatil. To jsou důvody, které nás nutí k tomu, abychom znovu podali návrhy, aby zemědělci a domkáři, kteří ve svém podniku zemědělském nevyrobí více, nežli sami spotřebují, a živnostníci, jichž roční příjem nepřesahuje 6.000.- Kč, byli osvobozeni od daně z obratu.

A tu bych jen prosil, aby pánové z republikánské strany, kteří stále tvrdí, že venkov je jedna rodina a že socialistické strany jsou největšími nepřáteli venkova, pro návrh náš k prospěchu domkářů hlasovali.

Také pánové z lidové strany, již tolik varovali náš venkovský lid před socialistickým nebezpečím, měli by pro návrhy naše hlasovati a tak splatiti dluh chudým domkářům a hlavně jich ženám za odevzdání hlasů dne 15. listopadu 1925 při volbách do Národního shromáždění. A zejména pánové ze středostavovské strany živnostenské, kteří až do vstupu do vlády neměli nic jiného na práci, nežli vytýkati vládě zatěžování živnostnictva daněmi, mají teď nejlepší příležitost dokázati, že s těmi drobnými živnostníky upřímně smýšlí. Na adresu vlády a finančního ministra pak volám: Zaveďte také pro malozemědělce, domkáře a živnostníky daně prosté existenční minimum! Ponechte pro ty to třídy alespoň takovou skývu chleba nezdaněnou, jíž by mohli nasytiti svoje děti!

Československá strana národně-socialistická učiní vše, co je v její moci, aby daňová břemena byla v Československé republice spravedlivě rozdělena. (Potlesk.)

Místopředseda Böhr: Dalším řečníkem je pan sen. Modráček, dávám mu slovo.

Sen. Modráček: Ctěný senáte! Přihlásil jsem se ke slovu, abych věnoval několik slov sedmiletému jubileu daně, která předlohou, o níž jednáme, prodlužuje se na další tři roky.

Já vím, že se ještě nepodařilo žádnému zákonodárnému sboru, aby vynašel takovou daň, aby poplatníci ji rádi platili, (Předsednictví převzal předseda.) ale o tom není pochyby, že, jestli je nějaká daň nenáviděná, pak jistě daň z obratu je tou nejnenáviděnější. Daň z obratu, o dani přepychové mohu pomlčet, ale daň z obratu má sedmiletou periodu životní, a myslím, že zkušenosti, které s ní byly učiněny, jsou toho druhu. že varují každého zákonodárce před delším podržením této daně. Těch sedm let životní dráhy, těch krátkých sedm let poměrně, je dlážděno tisíci insolvencemi, tisíci exekucemi, tisíci zničenými živnostmi a při tom všeobecným, velmi citelným podražením všech potřeb životních. Milionům zdražilo se živobytí, tisícům se zničila samostatná existence. To je sedmiletý výsledek této daně z obratu. A myslím, že jistě daň ta zasluhuje, abychom si vzpomenuli na ty chvíle, řeknu na tu náladu, která ovládala revoluční Národní shromáždění, když o této dani mluvilo a když tuto daň odhlasovávalo. Je to zajímavé také z té příčiny, že můžeme sledovati, jak se jisté názory na tuto daň změnily. Prosím, nebudu snad unavovati, když uvedu několik málo citátů ze zprávy finančního výboru ze dne 26. listopadu 1919, která uváděla vládní osnovu o dani z obratu a pracovních výkonů, jak se tehdy nazývala. Především nás zajímá v tomto úvodu, že Národní shromáždění i zpravodaj byl si vědom toho, že daň obratová je daní spotřební, což dnes se počíná trochu popírat. Tedy praví ve své zprávě toto, když uvedl, že tato daň předčí všechny přímé i nepřímé daně svou velikostí i důležitostí: >Běží tu vlastně o generální daň spotřební< a uvádí dále: >Daní nemají býti postiženi občané jako podnikatelé, nýbrž jako spotřebitelé.< A prosím, sledujme vývody zpravodajovy ještě dále. On praví: >Počítám, že zdražení životní míry následkem této daně bude činiti pět procent. Daň má sice činiti pouze asi jedno procento z ceny<, tehdy byla zavedena jednoprocentní daň z obratu, >avšak při každém převodu statku, a statek putuje často od prvovýrobce až k spotřebiteli šesti i více podniky, takže cena naroste při šesti podnicích o šest procent. Uvážíme-li pak, že zdanění přepychové potřeby, kamž se namnoze počítá i přepych obecný, činí celkem deset procent, a že budou v drobném prodeji ceny zaokrouhlovány, lze bezpečně čekati, že bude zdražení nejméně pětiprocentní<. A dále pod titulem >daňová spravedlnost< mluví nyní o té mravní hodnotě daně z obratu. Praví: >Generální spotřební daň, postihující konsum všeho druhu, nemůže býti spravedlivá, neboť účinkuje jako daň proporcionální, postihuje všechny důchody stejným procentem, tedy důchody, které jsou existenčním minimem, témž procentem jako důchody veliké. Ba, generální stejnoměrná daň spotřební způsobí ještě hůř, poněvadž vůbec nepostihuje oné části důchodů velikých, která se vůbec nekonsumuje, nýbrž kapitalisuje. Daň taková dolehne tedy relativně tíže na důchody menší, než na důchody veliké.

A nyní o účincích finančních praví: Pro stát je nejdůležitější výnos daně, který jsme velmi zhruba výše odhadli na nejvýše půl miliardy. - To se hodně zmýlil pan zpravodaj. Hrubý výnos se však zmenšil drahou kontrolou a správou daňovou, která při všeobecnosti, roztříštěnosti a spletitosti daně bude velmi rozsáhlou. Přes to předčí výnos této daně každou dosavadní - podotýká zpravodaj.

A nyní, prosím, to po mém soudě nejzajímavější. On praví: Avšak jako na jedné straně můžeme a musíme čekati s návratem hospodářského života do normálních kolejí, též postupné ozdravování státních financí a tudíž odpadnutí hlavního důvodu pro tuto daň, tak na druhé straně všechny důvody hospodářské mluví proti této dani, působí v nynějších poměrech menší výhodu, než by tomu bylo v ustálených poměrech normálních. Z toho vyplývá, že daň z obratu jako přechodná je přijatelná, ale pouze jako přechodná. Z toho však plyne dále, že při zákonné úpravě daně je potřebí na to pamatovati. Tu nestačí - podotýká zpravodaj - jen ustanovení o časovém omezení platnosti zákona, nýbrž je potřebí případně i včasných opatření v zákoně, aby bylo možno svého času odstraniti daň a odčiniti její účinky. Je přece známo, že právě po této stránce jsou mnohé daně v tom smyslu nepružné, že jich odstranění, když s cenami srostly, by nemělo v zápětí snížení cen o celou výši daně. Toho se je právě obávati a mohla by se tudíž - počítáme-li s tímto faktem - nahraditi tato daň jinou vhodnou, na příklad zvýšením daně výdělkové a pod.

A na konci praví zpravodaj: Daň, která je předmětem tohoto zákona, je největší břemeno, jaké dosud bylo a snad kdy bude uloženo obyvatelstvu republiky. Zejména se jím ukládá veliká oběť všemu podnikatelstvu, kterému se ukládá nejen veliká práce různých zápisů a kontrolních pomůcek, ale která se vydává též odiu publika, od něhož musí v cenách bez zvláštního súčtování daň vybírati.... Ukládá se však veškerému obyvatelstvu mnohem větší oběť, oběť nesmírná, úměrná výnosu daně, oběť těžká pro střední vrstvy zejména ony, jež nemohou volnou smlouvou upravovati svůj důchod pro osoby s pevným platem, jichž životní míra se podstatně zdraží.

Pánové, já jsem tyto části zprávy z 26. listopadu 1919 schválně citoval v hlavních rysech podrobně, abych ukázal na to, jak sem pravil, s jak těžkým srdcem tato daň byla uvedena v život. Žádný, kdo pro tuto daň hlasoval, ať to byla ta a nebo ona strana, by nebyl nikdy pro ni hlasoval, kdyby věděl, že tato daň má se prodloužiti na deset let a snad ještě déle. O tom není pochyby, řeknu, že my dnes již musíme vážně na to mysliti, jakým způsobem tuto daň odstraníme se světa. Je s politováním, že se v této věci dosti podstatně změnily názory. Já přímo se tomu divím, či vlastně ani se tomu už diviti nemohu, poněvadž jsem lecčemu zvykl, že se stran vládních takřka žádný odpor proti prodloužení této daně se nezjevil. Pan referent sám poukázal na tíživost této daně a nemožnost, aby byla trvalou. Ale prosím, pánové, tomu se také měl dáti trochu výraz v debatě, ale tato daň, respektive její prodloužení na další rok se přijímá tak klidně, jako kdyby opravdu již srostla s celým naším daňovým systémem na věky. A čemu se nejvíce divím, je, že je to jedna ze stran tohoto senátu a poslanecké sněmovny, která na dani a obratu založila celý svůj vzestup politický, která vyhrála ve volbách tím, že přinášela na schůze přímo křiklavé případy o důsledcích daně z obratu; ta strana dnes mlčí jako zařezaná a nezmohla se na nejmenší odpor. Já se pamatuji na poslance Horáka v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny. Nebylo takřka jediné schůze, aby si tem nestěžoval na daň z obratu. Já se pamatuji, jak každá druhá řeč se strany středostavovské ve sněmovně byla prošpikována stížnostmi do daně z obratu. Prosím, vezměte si dnes >Reformu<. Ta jako kdyby o tom ani nevěděla, že se jedná o prodloužení daně z obratu o tři roky. Co čtete dnes v >Reforměm, to je konečně jejich věcí, ale ukazuji na to, jak tato daň, která natropila tolik zla a o níž před sedmi lety bylo mínění, že musí zmizeti za tři roky a ne za sedm let, jak tato daň se vžívá a dokonce dovede i získati stranu, která založila svou politiku i svou existenci na boji proti této dani. Mám za svou povinnost zmíniti se zde také o stanovisku pana ministra financí. Pan ministr financí doznal ve svém exposé, které jsme slyšeli, a neváhal vytknouti neblahé účinky obratové daně na hospodářský život. Ale nicméně přece jen prodělal jistou metamorfosu. Ten zpravodaj, kterého jsem jmenoval, nebyl nikdo jiný, nežli ministr dr Engliš. (Slyšte!) Tehdy nazval daň z obratu generální daní spotřební, vykládal na celé řadě stran, jak ona zdraží celé živobytí atd., dnes nedívá se na ni jako na daň spotřební, nýbrž jako na daň obchodovou, a viděli jsme z řečí i z důvodové zprávy rozpočtu a z důvodové zprávy zákona o daních přímých, že si tam zkonstruoval tři skupiny daní, přímých, spotřebních a obchodních, a tam nám dovozuje, že daně obchodní zabírají 37 procent všech našich daní, daně spotřební pouhých 29 procent. Tato věc zdá se, že by neměla žádné váhy, ale o tom není pochyby, že to pro nás váhu má. Jestliže někdo počítá, že skupina daní spotřebních zabírá pouhých 29 procent, nebo však 52 procent, pak je v tom ohromný význam pro politiku státní a já ve své řeči v senátě z tohoto důvodu proti roztřídění daně v řeči pana ministra vystupoval, že spotřební daně jsou malé a že je možno na ně ještě něco navaliti. O tom cení pochyby, že oddělení daně z obratu nebo daně z jízdních lístků je sice odůvodněno nynější konstelací parlamentární, ale vědecké to není.