Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu není již nikdo více přihlášen, debata je skončena. Ke státnímu rozpočtu, respektive finančnímu zákonu státní rozpočet stanovícímu, byly mně podány od jednotlivých pánů členů senátu návrhy pozměňovací a návrhy resoluční.
Ježto tyto návrhy jsou dostatečně podporovány, jsou předmětem jednání. Není-li námitek, dám tyto návrhy, respektive každý z nich přečísti teprve před hlasováním o každém jednotlivém z nich. Není námitek? (Nebyly.) Námitek není.
Totéž platí o návrzích předložených panem senátorem Fahrnerem a spol. v jazyku německém, pokud se zřetelem k času byly přeloženy a odvolávám se na § 49 jednacího řádu al. 4. a pokud tím se nezdrží jednání.
Resoluce pana senátora Fahrnera a spol. byly takového rozsahu a počtu, že překlad těchto podmínek nemohl býti v posledním okamžiku pořízen.
Zbývá ještě doslov páně zpravodajův, prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! Debata je skončená. Bola v celku obecná, zodpovedala vysokej úrovni intelektuálu a významu tohoto sboru. V senáte sedia mužovia, ktorí sa už nachádzajú v zenite svojich dňov alebo prešli zenit svojho života a preto panuje tu na ponímanie záujmov verejnosti z vysokého zorného úhla životnej zkúsenosti a múdrosti. Tón bol krásny, často i dojemný, ako to aj dôstojnost tohto sboru vyžiaduje, lebo tu city sú už tlumené vekom a v dušiach panuje viacmenej idea: salus rei publicae. Debata dokázala, slávny senát, že náš sbor nechce dať upadnúť hlavným predpokladom parlamentarizmu, ktoré sú kontrola, diskussia a publicita. Toto sú ovšem základy demokracie.
Koncom roku skoro vo všetkých státoch Evropy robia sa prípravy k rozpočtu. Ovšern, všade vidíme ostrú kritiku, lebo veď celý kontinent nachádza sa ešte, bych povedal, vo zvyklanom duševnom stave. Je to i príčina i následok, ako amerikánsky profesor Bonn píše, kríze europejskej demokracie, a že táto nespokojnosť zriedlí z týchto psychologických momentov. Dovoľte mi tomuto zjavu niekoľko slov venovať.
Nové demokracie centrálnej Europy postrádajú predovšetkým tradicie. V Nemecku na pr. nezabudli ešte, že pod monarchiou vlastne mali život ľahčí, skoro idylický. Tu ovšem bude treba politickou výchovou dokázať, že demokratické republiky nastúpily dedictvo monarchie vtedy, keď princip monarchistický už dávno urobil bankrot. Vieme velmi dobro, slávny senát, že celá Europa prohrala vojnu a že nespokojnosť a nepopulárnosť demokratických vlád z toho vyplýva, poneváč nútené sú dať hlasovať svojim parlamentom rekonštrukciu Europy v dnešnej dosti tažkej hospodárskej dobe. Parlamentárny systém nie je diktát, je vyjednávanie, a v senáte tiež išla naši debata diskussiou a argumentom. Ale význam Englišového rozpočtu práve to najlepšie dokazuje, že jeho duch vlastne preklieni rozdielné protivy rôznych programových hľadísk, a že umožní kľudnú parlamentárnu prácu.
O našej diskussii by sa mohlo povedať, čo Rousseau napísal vo svojom >Contratsocial<, že vo väčšine panovalo >la bonne volonté générale<, alebo ako voľakedy puritáni hovorili o >well effected people<.
Ja som velmi rád, že senát využil tento čas, že zachytil v mnohom ohľade iniciativu, lebo tým najlepšie dokazuje, že nechce byť len facádou.
Debata točila sa vo dvoch smeroch: v politickom a hospodárskom. Ráčte mi dovoliť, slávny senát, že venujem sa viacej hospodárskej otazke, poneváč hospodárstvo má dnes prius, a nám umožní prechod a snáď tie predpoklady, s ktorými by sme mohli riešiť problémy sociálné.
Vidíme veľmi jasne po celej Europe, slávny senát, jeden boj, t. zv. struggle of life. Či je to náš rolník, či je to anglický básník, alebo komunistický tovaryš, každý bojuje so zaťatými zubami o ten standard životný. Ovšem, požitkárstvo, ktorého vojna doniesla, obťažuje náramne zachovať túto životnú mieru. Túto životní mieru udržať možno jedine synthesou práce v každom národe v Europe, na svete, a preto i u nás je možná jedine politika rovnováhy produktívnych síl, jedine politika ľudskosti, a preto sme i ohľadom otázky starých penzistov tej mienky, že jestvujúce nerovnosti vyžiadajú si nápravu. U nás je nemožný režim zahrotený, ako to povedal môj pán predrečník, proti pracujúcemu ľudu, proti demokracii, lebo veď moderný kapitál tiež potrebuje ho v každom ohľade, potrebuje intelekt i práce delnícku. U nás je možná, slávny senát, jedine politika kompromisu. Sama nosnosť sociálnych reforiem, o ktorej sa tu jednalo, závisí od nášho hospodárskeho podkladu a keď chceme mluviť o našom hospodárstve, musíme skúmať jeho reláciu ku svetovej produkcii a svetovému hospodárstvu alebo aspoň jeho reláciu k hospodárstvu nášho kontinentu. A tu vidíme, že náš kontinent je pauperizovaný, že mu je vývoz obťažný a že kamkoľvek sa obráti, naráža na veľké dohody, na anglické dominie, na uniu Argetiny, Brazilie a Chile. Na východe je to Japonsko, pacifizmus a panaustralizmus a veľké báze strategické v Singaporu. Naša expanzia jako riekol jeden francúzsky národohospodár, má jednu cestu otvorenú a to je čierny kontinent. Ja bych ho nechcel bagatelizovať, tento čierny kontinent Maroko, vlnu južnej Afriky a bavlnu Sudanu. Nemáme času vyčkávať, kam sa urobí asanácia, kolonizácia, nemôžeme čakať, kým bude Sahara zavodnená, kým bude postavená transaharská železnica, kým bude vyriešený spor medzi Indiou a južnou Afrikou, kým bude Sudan zavodnený, náš robotník, náš roľník chce žiť, chce mať chlieb, chce pracovať, lebo chce prácou získať si práve tú možnosť postaviť sa do vyšších kulturných sfér. Tak tedy vidno, že sme vo vleku svetového hospodárstva, lebo niesme sebestační. Kto je ale sebestačný? Ani tá Amerika nie je sebestačná, ani severné státy nie sú sebestačné, i tie musia platiť úvernému anglickému syndikátu kaučukovému. Amerika nemá kaučuku, Italia nemá uhlia, Francia nemá nafty. Rusko pokusy robí, aby sa oslobodilo od bavlny Turkestanu, tiež není sebestačné. Všetci sme spjatí v jeden celok, ako Adam Smith alebo Stuart Mill riekol, že univerzálnou ekonomiou sme splatí kapitalistický m spôsobom. Vidíme, že tam, kde negujú kapitalistický spôsob produkcie v Rusku, sú hladní za úverom a kapitálom. Isto je, národy dávno videly, že zbrojenie zaťažuje produkciu, vidíme dnes čo sa deje v Ženeve a môžeme to len vitať. Už Survey of oversea market píší, že 2/3 našej produkcie musí za hranice. Čo to znamená 18 miliárd exportovať? Je to substrát modzgu, je to práva milionov mozolovitých rúk, vlastne je to úspech úžasný uprostred pasivných štátov okolo našej finančnej, kulturnej, hospodárskej štruktúry. Ale ovšem ani my niesme ošanovaní od tých ťažkostí, ktoré produkcia nášho kontinentu pre tie príčiny, ktoré som riekol pociťuje a ako supréma apell od nás žiada táto kriza produkcie, abysme vzpružili a sdružili všotky naše produktivné sily. A keď sa podívané, ktoré sú to tie sily, ktoré by sa mohly zväčšiť a sdružiť', každý človek musí riecť, že je to predovším zemedelstvo a že i zo sociálnych príčin na každý pád je treba zjednať paritu medzi primérnou a priemyslovou výrobou a túto zachovať zo sociálnych príčin, lebo sa pýtam v tejto ťažkej populačnej krizi, kam pôjdete s tým zbytkom našej populácie? Vidíme to Nemecku, čo sa robí. Emigrácia je nemožná a jedine intenzivná kultúra zeme je v stave absorbovať prebytočný stav nášho obyvateľstva. Tam, kde sa jedná o zemedeľstvo, čo p. kol. Klimko mluvil, to je tiež jeden z problémov slovenských. Je to ten spôsob urobiť aktivnú bilanciu hospodársku na Slovensku. Bol som dojatý, čo p. sen. Jaroš hovoril o tej biede na Šumave. Ale, slávny senát, ja garantujem, že ten Podkarpatorus alebo Rusín v Duklapase je vo väčšej biede, lebo ten Šumavčan má lepšiu právu, má Prahu, má veľké priemyslové centrá, kdežto na Podkarpatskej Rusi nie je možnosti zaopatrit si výdelku.
Pán sen. Klečák dosť ostrou kritikou vyslovil sa o poistení sociálnom. Slávny senát! Ja nechcem vyhodiť toho biedného delníka, ktorý pracoval cely život a zodretý bol produkciou, na ulicu, aby išiel žobrať. Už pred tým som hovoril, že naša politika bazíruje na ľudskosti. To meno, ktoré bolo vzpomenuté Evropou, Komenského, diktuje nám, akou cestou sa máme ubierať v tomto ohľade. Zajímavé bude, keď porovnáme výdaje na sociálnu pečlivosť u nás a vo štátoch druhých. Tuná práve vidíme, že to vysoko kulturné Nemecko, kde vlastne sociálna pečlivosť má ohromnú tradiciu, vydává vcelku len 4,31 % zo svojho rozpočtu, kdežto náš rozpočet vykazuje 8,48 %. Vážení pánovia, v Nemecku padá na jednu hlavu 1246, dľa iných 1382, u nás 740 Kč. Vzdor tomu venujeme tejto chudobe 8,48 %, kdežto ono len 4,31 %. Ani to nesmieme, keď pozeráme na nezamestnanosť, z očí spostiť, že naše mzdy sú u nás 17,5 % zaťažené rozdíelnymi sociálnymi ťarchami, že je to rekordné číslo v Europe a že vláda, ktorá toto robí, iste vyhovuje sociálnej spravedlnosti a není reakcionárska.
Pán sen. Pichl vzpomenul všetkých rozumných záujmov, a síce hmotného a právneho zabezpečenia žurnalistov. Pripojil bych sa k tomu, pokiaľ ovšem finančné prostriedky tomu by dovoľovaly.
Pán sen. Reyzl jak vo výbore tak i tu vzpomenul toho, že naša kriza priemyslová je hlavne spôsobená našou colnou politikou a poukazuje práve na naše vyjednávania s Maďarskom, aké ťažkosti tam v tom smere sú. Som tak smely a mám česť odpoviedať p. sen. Reyzlovi, že Maďarsko už 11 roku pred započatím nášho colného vyjednávania začalo s prohibiciou a síce 1. ledna 1925 nový maďarský colný tarif autonomný zvalorizoval znehodnotenie maďarskej meny koeficient pri konfekcii 38, kože 30, obuv 45. Autonomné tarifu reprezentujú ochranu článkov u bavlnného zbožia 80 %, keramiky 70 %, kovodené výrobky 40 %, ba niekdy až 100 %. Vážení pánovia a dámy, dávno pred nami Maďarsko, ktorého ideálom bol Bedrich Liszt, jeho nacionalizácia priemyslu, ktoré snáď zo strategických ohľadov chcelo by byť sebeštačné, započalo túto prohibičnú politiku a nás bude zaujímať, že sekretariát Sväzu národov v Ženeve, konštatoval, že medzi tie štáty, ktoré požívajú priemerne 30 % colné ochrany, patria Severné štáty, Brazilia, Mexiko a Maďarsko, kdežto v 2 skupine, ktorá má len 15 až 20 % colnej ochrany, sa nachádza i Československá republika a ja bych sa tázal vysokováženého p. sen. Reyzla, že ako by teraz neodzbrojení chceli ísť medzi tých až po zuby ozbrojených vyyjednavačov, keby nemaly žiadne kompenzácie v ruke.
Naša kriza má hlbšie príčiny, ovšem tú všeobecnú pauperizáciu, zmenšenie nákupnej síly, to bol damping, ochudobenie nášho zemedelstva, ktoré muselo za nízké ceny predávať svoje plodiny, boto to ale tiež ochudobenie podnikatelstva, lebo nezapomínajte, že koľko ono ztratilo pri tých inflačných krizách v druhých štátoch a ako je dnes silne zadlžené.
Oproti národnej obrane bolo tu niekolko ostrých výpadov. Niektorí z vážených senátorov jako pan sen. Reyzl a myslím, že i pan sen. Wedinger konštatovali, že u nás padá na hlavu 120 Kč z rozpočtu armády, kdežto v Nemecku 52. Dal som si predložiť príslušné dáta a konštatoval som, že informacie tie neboly správné, poneváč máme 124.000 vojska, v Nemecku 114.000, v Nemecku padá 15 ríšských mariek na hlavu, berúc 8kráť toľko, je to tiež 120 Kč. My ináče s chlubou díváme sa na našu armádu, ktorá pod vedením nášho starého a zdatného ministra Udržela koná tak krásne svoju povinnosť, primlúvam každému, kto by nebol priaznivcom našej armády, to chýrečné a staré anglické >hands of
Mluví sa často, že zväčšiť aktivum nášho vývozu závisí od súťažeschopnosti, ovšem i od šetřenia. Vážení pánovia, nikdy bych nebol za to, aby zväčšenie nášho vývozu malo ísť á konto miezd delníckych. Tak ako náš roľník musí skoro zadarmo pracovať, tak ani mzdy delnícke nie sú u nás vysoké. Mluvím-li zväčšení výkonnosti, myslím tu celú racionalizáciu celého produkčného aparátu, nielen delníka, ale i podnikateľa a pri práci vždy prizvukujem na tomto mieste, že som nepriateľom taylorizmu, ktorý robí z delníka ubohý stroj, ale že som za fysiologiu a hygieniu práce. Nutno ju ovšem vedeckými inštituciami pozdvihnúť. Teším sa tomu, že pán minister dr Engliš urobil teraz u Národnej Banky tento výzkumný ústav. Vzdor tejto ťažkej dobe nieto pochyby, že máme spoľahlivé a dobré chanse do budúcnosti. Likvidovali sme válečné hospodárstvo, ako to ukazuje náš rozpočet. Behom 10 miesacov tohoto roku máme plus 7 milionov, lonského roku behom týchto 10 mesiacov mali sme mínus 1.264,000.000 Kč, bez cudzieho generálneho komisára. Žiadny komisár nám tu nikdy nesedel na šiji, nemuseli sme sa mu klaňať, vlastnou silou sme sa prekúsali a dobili sme si stability valuty a náš rozpočet zmenšili sme nie zväčšením daní, ale ekonomizáciou, využitím reálných možností, ovšem musíme hľadet, aby mal sostupnú tendenciu.
Pozemková reforma postavila zemedelstvo na zdravý podklad vývoja. Hospodársky život sa racionalizuje a v inej podobe sa konzoliduje.
A dnes konečne i produkcia Europy nahliadla, že musí hľaďať nejaké dohody. Vidíme to na ceste guvernéra Pospíšila do Londýna, kde se bude jednať o kooperácii europských bánk.
Než bych zakončil, nech je mi dovolené pánom z nemeckej nacionálnej strany sa jedno pýtať, ktorí vôbec a limine vždy neprijimajú náš rozpočet. Ja sa ich tážem: ich prebytky ich dane: kam prišly? Prišly ako oplodňovacie nazad do Čiech rešp. do ich krajov, a nemaly v Rudohorí t. zv. Hungerlöhne? Tieto dane nešly medzi náš ľud, šly do Viedne a Budapešti a predovšetkým ku krytiu deficitu alpských zemí. Dnes, keď si platíme dane, platíme ich sami sebe, totiž národ sebe.
Vysokoctený pán dr Baxa vo svojom referáte vzpomenul vybudovania vysokých škôl a stredných škôl. Ja by bol tak smelý ho upozorniť, že na východe, na ďalekom východe máme ešteš veľa obcí, kde ešte vôbec ani ľudových obecných škôl nemáme vybudovaných a že naše skromné prostriedky predovšetkým musíme biednemu podkarpatoruskému, rusínskemu a nášmu rusínskému ľudu venovať.
Slávny senát! Prosím za láskavé odpustenie, že nemôžem všetkým pánom senátorom odpovedať, lebo na to nie je času. Mám česť poukázať na zákaz vierement, na prísne ohraničené výdaje nášho rozpočtu a v tomto prosím hľadajte príčinu odmietnutia rezolúcií, a to mnohých veľmi potrebných, ja to uznám, a užitočných. Vážení páni kolegovia z výboru rozpočtového predsa ráčili sa veľmi pamätovatovať, že i mnohé koaličné návrhy neprijali na základe tejto príčiny a že sme tiehto stiahli zpät.
A teraz už končím. Náš rozpočet, slávny senát, chce vyrovnávať protivy, zmenšit hrany treníc. Vláda neodmíeta city spoločenskej solidarity. Chce iniciatívnym spôsobom odstraňovat prekážky tendencie vývoja kulturno-hospodárskeho. Nutno hľadieť na život štátu ako na niečo organicky vzniklého, organicky vyrasteného a srasteného, ako to náš vysokoctený pán ministerský predseda stále vzpomína, ako na žijúcu jednotu, ktorej súvislosť nemožmo meniť a prereformovať podľa náhodných želaní, túžob a rezolúcií bez zmenenia finančných smerníc obsažených v rozpočte.
I náš rozpočet ako kolektivum sdružením síl a prostriedkov chce pomáhať štátu, umožniť, usnadniť existenciu a zápas jednotlivcovi. Keďže tedy je jasné, že vláda nepropaguje triednu nadvládu, naopak chce zabezpečiť široké vrstvy ľudu tvoriace základ tohoto štátu aj zo sociálneho ohľadu, ovšem v rámci všetkých možností, keď nie je reakcionárna, keď hľadá vyrovnanie sociálnych protív, prečo si nepodať ruky ku spoločnej produktivnej práci na zveľadenia našej milej vlasti, ktorá tvorí garanciu mieru, záštitu myšlienky demokracie? Prečo nevstúpiť do pracovného súručenstva? Prečo nemajú sa podať a nemajú sa stisknúť tvrdé ruky delnícke a mozolovité roľnicke ku takej plodnej práci, ktorá nesmie byť považovaná za konečný centroegoistický cieľ, ale ako služba človečenstva a uskutočnenie božskej myšlienky bratrstva a spravedlnosti?
Slávny senát! Ja navrhujem, aby slávny senát prijal štátny rozpočet na rok 1927 a osnovou finančného zákona podľa zprávy výborovej i s rezolúciami odtlačenými vo zpráve výborovej, a aby zamietnuté boly všetky pozmenovacie návrhy a rezolúcie podané v pléne senátu a to preto, poneváč časť niektorých prijatá je v rezolúciach prijatých rozpočtovým výborom. (Výborně! - Hlučný potlesk.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Za účelem dokončení přípravy k hlasování přerušuji jednání na 10 minut.
Schůze přerušena ve 23 hodiny 45 minut.
Schůze opět zahájena ve 24 hodin.
Předseda (zvoní): Budeme pokračovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se. - Hluk. - Zvoní.)
Prosím o klid!
O státním rozpočtu a finančním zákoně hodlám dáti hlasovati takto:
Nejprve o návrhu sen. Průši a spol., aby se přešlo k jednacímu pořadu; bude-li zamítnut, pak o státních výdajích a státních příjmech v rámci jednotlivých skupin (jsou 4), a to v pořadí, jak za sebou jsou tyto jednotlivé skupiny, resp. v nich obsažené jednotlivé kapitoly, tituly a paragrafy, a to vždy tak, že pokud k nim nebyly podány pozměňovací návrhy, budeme hlasovati o příslušných titulech, resp. paragrafech podle zprávy výborové resp. podle znění usnesení poslanecké sněmovny, a byli-li k příslušným titulům, resp. paragrafům podány pozměňovací návrhy, pak nejprve o znění těchto pozměňovacích návrhů, a budou-li zamítnuty, pak podle zprávy výborové, resp. podle znění usnesení poslanecké sněmovny; potom
o jednotlivých sumářích skupiny III. a IV. a o celkovém přehledu státního rozpočtu pro rok 1927 vyznačených na stránce usnesení poslanecké sněmovny tisk 290. 193 a 194, pak 197 a konečně 11 až 15, potom
o finančním zákoně, jeho nadpisu a úvodní formuli, když předem bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu podaných.
Námitky nejsou? (Námitky nebyly.)
Budeme tudíž tak postupovati, jak jsem byl prohlásil.
Prosím, budeme hlasovati o návrhu sen. Průši a spol. Račte se pánové a dámy posaditi. (Děje se.)
Žádám pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh senátora Průši a spol.
Senát přechází přes hlasování o rozpočtu k dennímu pořádku a ukládá vládě,aby předložila rozpočet nový, a to zvláštní rozpočet pro Podkarpatskou Rus, zvláštnípro Slovensko a zvláštní pro t. zv. historické české země.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Průši a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Ve smyslu dostatečně podporovaného návrhu sen. dr Housera, dr Hellera a soudr. dám sečísti hlasy a žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby sečetl hlasy napravo, pana zapisovatele sen. Pastyříka, aby sečetl hlasy uprostřed a pana zapisovatele sen. Stržila místo sen. dr Krouského, aby sečetl hlasy nalevo, a výsledek sečtení mně sdělili.
Prosím, račte nechati zvednuté ruce, dokud nebudou hlasy sečteny.
(Po sečtení hlasů:)
Pro návrh sen. Průši a spol. hlasovalo 39 senátorů, proti 102 senátoři. Je tedy návrh zamítnut.
Přikročíme tedy k hlasování o státním rozpočtu, a to ve čtení prvém.
Hlasujeme nejprve ve skupině prvé.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. I., v tit. 1. a v tit. 2., v §u 1 podle zpráv výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Nyní dám hlasovati o návrhu sen. Průši a spol.
Prosím, aby byl přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Průši a spol. ke kapitole I, tit. 2.,§ 2, str. 19.
Výdaje na vojenské oddělení kanceláře presidenta republiky v úhrnné částce320.144 Kč buďtež škrtnuty.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Průši a spol. ke státním výdajům vyznačeným v kap. I. v tit. 2., v §u 2, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. I, v tit 2., v §u 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. I, v tit. 2., v §u 3 až §u 6, a s dalším obsahem této kapitoly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními příjmy, jak jsou vyznačeny v kap. I., podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Nyní budeme hlasovati o návrhu sen. Friedricha a spol.
Prosím, aby byl přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Friedricha a spol. ke kapitole II., tit. 1.,polt. 6., str. 7.
Poněvadž zesílení parlamentní stráže jeví se úplně zbytečným, navrhuje sesnížení položky 6 z částky 280.000 na 260.000 Kč.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Friedricha a spol. ke kap. II., tit. 1. k osobním výdajům poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II., v tit.. 1. a) osobní výdaje, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Nyní dám hlasovati o návrhu sen. Friedricha a spol.
Prosím, aby byl přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Friedricha a spol. ke kapitole II. tit. 1, pol.14., str. 7.
Poněvadž řádné projednávání umožniti lze jen tehdy, budou-li všechny senátnítisky vyloženy také v řeči německé, navrhuje se, aby na krytí takto odůvodněnéhovětšího nákladu zvýšena byla položka 14. z částky 1,500.000 Kč na l,900.000 Kč.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Friedricha a spol. ke kap., II., k tit. 1. b) věcné výdaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II, v tit. 1. b) věcné výdaje, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jsou přijaty.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II., v tit. 2. a) osobní výdaje, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jsou přijaty.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Friedricha a spol.
Budiž, napřed přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Friedricha a spol. ke kapitole II., tit. 2., pol.14.,.str. 10.
Poněvadž řádné projednávání umožniti lze jen tehdy, budou-li všechny senátnítisky vyloženy také v řeči německé, navrhuje se, aby na krytí takto odůvodněnéhovětšího nákladu zvýšena byla pol. 14. ze 450.000 Kč na 540.000 Kč.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Friedricha a spol. k státním výdajům v kap. II, v tit. 3., b) věcné výdaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II., v tit. 2., b) věcné výdaje, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Jsou schváleny.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Reyzla a soudr.
Budiž přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Reyzla a soudr. ke kap. II., tit. 3.
K pořizování německých překladů všech předloh i s důvodovými zprávami;které podány byly v obou komorách, zařaděna budiž částka 200.000 Kč.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Reyzla a soudr. k státním výdajům v kap. II, v tit. 3. (společné výdaje poslanecké sněmovny a senátu - a) osobní výdaje), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Dále je tu návrh sen. Friedricha a spol.
Budiž přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh sen. Friedricha a spol. ke kapitole II., tit. 3.,pol. 19.-23.. str. 15.
Poněvadž řádné projednávání umožniti lze jen tehdy, budou-li všechny senátnítisky vyloženy také v řeči německé, navrhuje se, aby na krytí takto odůvodněnéhovětšího nákladu zvýšena byla částka vykázaná v položkách 19. až 23. o 180.000Kč, to jest ze 262.124 Kč na 442.124 Kč.<
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Friedricha a spol. k uvedeným státním výdajům, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II., v tit. 3 [společné výdaje poslanecké sněmovny a senátu - a) osobní výdaje] podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. II., v tit. 3. [společné výdaje poslanecké sněmovny a senátu - b) věcné výdaje, a s dalším obsahem této kapitoly ohledně státních výdajů podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními příjmy vyznačenými v kap. II. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji vyznačenými v kap. III., v tit. 1., v §u 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Nyní máme hlasovati o návrhu sen. Reyzla a soudr. a o návrhu sen. Průši a spol.
Žádám o přečtení.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh senátora Reyzla a soudr. ke kapitole III, tit.1., § 2.
Položka 8,000.000 Kč budiž škrtnuta.
Pozměňovací návrh sen. Průši a spol. ke kapitole III, tit. l., §. 2, pol.1., str. 24.
Částka 8,000.000 Kč řádných výdajů na fond na nepředvídané výlohy vládypodle § 5 odst. 2. zák. č. 175/1919, jenž je disposičním fondem vlády, budižškrtnuta.<
Předseda: Kdo souhlasí s právě přečteným návrhem pana sen. Reyzla a soudr., nechť zvedne rulu. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí pozměňovacím návrhem sen. Průši a spol., nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Nyní je zde návrh sen. Friedricha a spol.
Budiž přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh senátora Friedricha a spol. ke kapitole III., tit. 1.,§ 2, str. 17.
Částka 8,000.000 Kč, vykázaná. v §u 3, snížena budiž na 4.000.000 Kč.
Předseda: Kdo s tímto návrhem pana sen. Friedricha a spol. souhlasí,nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. III, v tit. 1., v §u2, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. III, v tit. 1., v §u 3a s dalším obsahem tit. 1. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. III, v tit. 2. [tiskovýodbor - a) osobní výdaje], podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Dále je zde návrh sen. Reyzla a soudr. k státním výdajům v kap.III., v tit. 2 [tiskový odbor - b) věcné výdaje].
Návrh ten budiž přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Pozměňovací návrh senátora Reyzla a soudr. ke kap. III, tit. 2.
Položky 15. a 16. >Subvence< a >Vnitropolitická informační služba< buďtežškrtnuty.<
Předseda: kdo s tímto návrhem sen. Reyzla a soudr. souhlasí, nechťzvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Kdo souhlasí se státními výdaji uvedenými podle zprávy výborové, nechť zvedneruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. III. v tit. 3., 4.a 5., a s dalším obsahem této kapitoly, jakož i se státními příjmy, jak jsou vyznačenyv obsahu kap. III, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí se státními výdaji, jak jsou vyznačeny v kap. IV., v tit. 1. [ústředníspráva - a) osobní výdaje], podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Dějese.)