Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Lukeš.

128 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Engliš, Najman, dr Peroutka; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák a odborový přednosta dr Valníček.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 226. Naléhavá interpelace sen. Skaláka, Herlingera, Bodnara a soudr. vládě o hospodářské krisi, nezaměstnanosti a drahotě.

Tisk 227. Návrh sen. Pánka a spol., aby bylo vydáno nařízení vlády o prodloužení výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z.

Tisk 228. Naléhavá interpelace sen. Šťastného, Pánka a druhů k vládě republiky Československé v záležitosti krise výrobní a drahoty životních potřeb širokých vrstev obyvatelstva.

Tisk 229. Naléhavá interpelace sen. Pánka, Šťastného a spol. na vládu republiky Československé ve věci novelisace zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků.

Tisk 230. Naléhavá interpelace sen. Pánka, Šťastného a spol. na vládu republiky Československé ve věci vydání nařízení vlády o výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z.

Tisk 231. Naléhavá interpelace sen. Pánka, Šťastného a spol. na vládu republiky Československé ve věci zákona o nemocenském pojištění soukromého úřednictva.

Tisk 232. Naléhavá interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra národní obrany ve věci generála Gajdy.

Tisk 233. Naléhavá interpelace sen. dr Hellera, Jarolima, Jokla a soudr. na vládu o hospodářské krisi a drahotě.

Tisk 234. Návrh sen. dr Soukupa, Jaroše, Ecksteinové a soudr. na vydání nařízení o počátku působnosti zákona ze dne 10. června 1925, čís. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.

Tisk 235. Návrh sen. Havleny, Dundra, Habrmana, Časnýho a soudr. na vydání zákona o zaopatření osob, překročivších 65. rok svého věku.

Tisk 236. Návrh sen. dr Witta, Ant. Nováka, Filipínského, Zimáka a soudr., aby byly i nadále vyplaceny drahotní přídavky provisionistům, vdovám a sirotkům po hornících, kteří byli zaměstnáni na státních dolech a hutích.

Tisk 237. Naléhavá interpelace sen. Jokla, dr Hellera a soudr. na pana ministra národní obrany stran nehod při vojenských cvičeních během posledního pololetí.

Tisk 238. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci obcím Starým Těchanovicím, Novým Těchanovicím, Čermné a Svatoňovicím, jež postiženy byly živelními pohromami.

Tisk 239. Návrh sen. dr Hilgenreinera, Lipperta a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci pohořelým v Boru u Tachova.

Tisk 240. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelních pohrom v jižních Čechách.

Tisk 241. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 30. září 1926.

Tisk 242. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára a spol. na ustavení nového výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění.

Tisk 243. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu nařízení vlády ze dne 7. července 1926, čís. 113 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě.

Tisk 244. Naléhavá interpelace sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, dr Kovalika, dr Krčméryho, Zulegera, Luksche, dr Hilgenreinera, Böhra, dr. Brabce, dr Fáčka, Thoře, Trčky a spol. vládě o současných hospodářských poměrech.

Zápisy o 38.-40. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 30. června a 1. července 1926.

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 215. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Maďarskem, sjednaná v Praze dne 26. srpna 1926.

Tisk 216. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění třetí dodatková úmluva ze dne 23. června 1926 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4. května 1921.

Tisk 220. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československá a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Praze dne 30. srpna 1926.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 222. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu (tisk 1) o vládním návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním, výtvarným a fotografickým dílům (tisk 447).

Tisk 225. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost ustanovení zákona ze dne 2. července 1924, čís. 164 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zák. čl. 1/1911 o civilním řízení soudním.

Výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 223. Vládní návrh zákona o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 224. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, čís. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 227. Návrh sen. Pánka a spol., aby bylo vydáno nařízení vlády o prodloužení výpovědi služebních poměrů, zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z.

Tisk 234. Návrh sen. dr Soukupa, Jaroše, Ecksteinové a soudr. na vydání nařízení o počátku působnosti zákona ze dne 10. června 1925 čís. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.

Tisk 235. Návrh sen. Havleny, Dundra, Habrmana, Časnýho a soudr. na vydání zákona o zaopatření osob, překročivších 65. rok svého věku.

Tisk 236. Návrh sen. dr Witta, Ant. Nováka, Filipínského, Zimáka a soudr., aby byly i nadále vyplaceny drahotní přídavky provisionistům, vdovám a sirotkům po hornících, kteří byli zaměstnáni na státních dolech a hutích.

Tisk 238. Návrh sen. F. Scholze a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci obcím Starým Těchanovicím, Novým Těchanovicím, Čermné a Svatoňovicím, jež postiženy byly živelními pohromami.

Tisk 239. Návrh sen. dr Hilgenreinera, Lipperta a soudr. na bezodkladné poskytnutí státní pomoci pohořelým v Boru u Tachova.

Tisk 240. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelních pohrom v jižních Čechách.

Tisk 243. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu nařízení vlády ze dne 7. července 1926. čís. 113 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě.

Místopředseda Donát (zvoní): Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o vládních návrzích č. t. 223, 224 a 225 podaly zprávu ve lhůtě 14denní a o usnesení poslanecké sněmovny č. t. 222 ve lhůtě třínedělní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru národohospodářskému:

Vládní nařízení ze dne 8. října 1926 o semílání žita.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Báňské Bystřici za souhlas k stíhání sen. Volka pro přečiny podle § 14 č. 3., § 18 č. 3. a § 14 č. 5. zákona na ochranu republiky.

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin urážky na cti podle §§ů 487, 488, 491 tr. z.

Žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ů 487, 488, 491 tr. z.

Místopředseda Donát: Předsednictvo senátu došel přípis předsedy vlády ze dne 14. října 1926, č. j. 5901/1075 S m r., týkající se zvolení náměstka předsedy vlády.

Žádám pana zapisovatele sen. Kavana, aby přípis ten přečetl.

Zapisovatel sen. Kavan (čte): “Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Vláda republiky Československé zvolila ve schůzi konané dne 13. října 1926 podle ustanovení §u 71 ústavní listiny náměstkem předsedy vlády pana ministra sociální péče P. Jana Šrámka.

Předseda vlády: Švehla v. r.”

Dnes byly tiskem rozdány tyto naléhavé interpelace: tisk 226, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 237 a 244.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je nám rozhodnouti, zda má býti těmto interpelacím pilnost přiznána.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Skaláka a soudr. vládě o hospodářské krisi, nezaměstnanosti a drahotě ve smyslu §u 68 jedn. řádu přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Šťastného a druhů k vládě republiky Československé v záležitosti krise výrobní a drahoty životních potřeb širokých vrstev obyvatelstva přiznána byla ve smyslu §u 68 jedn. řádu pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Pánka a spol. na vládu republiky Československé ve věci novelisace zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků přiznána byla ve smyslu §u 68 jedn. řádu pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Pánka a spol. na vládu ve věci vydání nařízení vlády o výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z., přiznána byla ve smyslu §u 68 jedn. řádu pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Pánka a spol. na vládu ve věci zákona o nemocenském pojištění soukromého úřednictva přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. dr Hellera a soudr. na pana ministra národní obrany ve věci generála Gajdy přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen, dr Hellera a soudr. na vládu o hospodářské krisi přiznána byla naléhavost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Jokla a soudr. na pana ministra národní obrany stran nehod při vojenských cvičeních během posledního pololetí přiznána byla ve smyslu §u 68 naléhavost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naléhavost této interpelaci se přiznává.

Kdo souhlasí, aby naléhavé interpelaci sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, dr Kovalika, dr Krčméryho, Zulegera, Luksche, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Fáčka, Thoře, Trčky a spol. vládě o současných hospodářských poměrech přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta, dr Reyla, dr Kovalika, Zulegera, dr Hilgenreinera, dr Brabce, Thoře a spol. ve věci sloučení rozpravy o naléhavých interpelacích sen. Donáta a spol., tisk 244, sen. Skaláka a soudr., tisk 226, sen. Šťastného a druhů, tisk 228, sen. dr Hellera a soudr., tisk 233, na vládu republiky Československé ve věci hospodářské krise, drahoty a nezaměstnanosti, jakož i naléhavých interpelacích sen. dr Hellera a soudr. na pana ministra národní obrany ve věci Generála Gajdy, tisk 232, sen. Jokla a soudr. na pana ministra národní obrany stran nehod při vojenských cvičeních během, posledního pololetí, tisk 237, s rozpravou o vládním prohlášení.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Budeme tudíž tak pokračovati.

Navrhuji, aby odstavec první dnešního denního pořadu přesunut byl na konec.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Ke slovu je přihlášen pan ministr financí dr Engliš: Prosím, aby se laskavě ujal slova.

Ministr financí dr Engliš: Slavný senáte! Předmětem debaty je krise hospodářská, nezaměstnanost a drahota. Je pravda, rok 1926 není po stránce hospodářské rokem zvláště příznivým. Situace naší výroby průmyslové se během jarních a letních měsíců zhoršila hlavně vlivem hospodářské krise evropské. Zhoršení se projevilo v prvé řadě poklesem našeho vývozu, zvláště v oboru sklářském, bavlnářském, vlnařském a textilním vůbec, v oboru průmyslu papírnického a ve vývozu uhlí. Vedle skutečného poklesu vývozu působil i pokles cen některých důležitých vývozních artiklů na světovém trhu, na příklad rafinovaného cukru, jehož bylo vyvezeno roku 1925 v prvním pololetí 4,574.000 q za 1.380,000.000 a ve stejném období letošního roku vyvezeno 5,150.000 q za 1.228,000.000. Tím se zmenšilo i aktivum naší obchodní bilance proti loňskému roku za prvních 6 měsíců o půl miliardy. V červenci a srpnu se bilance obchodní opět zlepšila zvýšením vývozu a zmenšením dovozu, takže naše aktivum za prvních 8 měsíců činí 1.009 milionů.

Druhým hlavním symptomem letošní krise je zvýšená nezaměstnanost. Největší číslo nezaměstnanosti je vykázáno v průmyslu textilním, sklářském a v průmyslu kovodělném. V dubnu bylo nezaměstnaných 64.000 – rok před tím 48.000 –, v květnu 68.000 – 44.000 –, v červnu 69.000 – 40.000 –, v červenci 71.000 – 42.000 –, pro srpen se odhaduje počet nezaměstnaných asi na 76.000. Přesto nelze naprosto mluviti o nějakém náhlém obratu hospodářském, tím méně o katastrofální krisi. 76.000 nezaměstnaných je 2.1 % celkového počtu zaměstnanců, jichž je 3,364.561. V průmyslu a živnostech bylo v červenci nezaměstnáno 60.091 osob, t. j. 3.2% celkového počtu zaměstnaných, jichž je 1,865.664. Roku 1923 bylo u nás přes 440.000 nezaměstnaných. Stav naší nezaměstnanosti je podstatně menší. (Výkřik: Tehdy jste to nepřiznali!) Neměl jsem co přiznávat..., nežli v našem sousedství, jako v Rakousku a Polsku a nežli ve velikých státech, jako Anglii a Americe. Krise textilu, která byla největší a kde bylo v červenci nezaměstnaných 24.000, to je 9.4% celkového počtu zaměstnanců, vysvětluje se hlavně zdrželivostí obchodu, nákupu i opatrnosti výroby za poklesu cen surovin, to je bavlny, jednak ztížením vývozu do starých odbytišť důsledkem celní ochrany. Některé textilní obory, na př. pletařský a stávkářský pracují plně. Poněvadž cena surovin na světovém trhu překročila minimální bod, oživuje se u nás rychle textilní průmysl a krise odpadává. Průmysl sklářský využívá jen polovinu své výrobní kapacity, pracuje v něm asi toho času 32.000 dělníků a počet nezaměstnaných je vykázán v srpnu číslem 2400. V průmyslu kovodělném a strojnickém se počet nezaměstnaných přes celkovou depresi poněkud snížil z 8.500 na 7.700 osob, namnoze však odpadla práce přes čas. V průmyslu železářském se v poslední době činnost osvěžuje. V průmyslu kovodělném jsou poměry v různých závodech individuálně odlišné. Zaměstnanost v oboru uhelném se v posledním měsíci zlepšila (Výkřik: Na základě uhelné stávky!).... Na základě toho, že jsme zrušili daň z exportního uhlí, takže se ve většině případů pracuje celý týden, stav osazenectva zůstává poslední dobou nezměněn.

Příznivé momenty pro obchodní bilanci příštích měsíců spočívají ve vývozu zemědělském a ve vývozu průmyslu vybudovaném na zemědělském základě, průmyslu uhelném a jiném. Jednání o naše obchodní smlouvy má za ústupky v celní ochraně na domácím trhu udržeti a zajistiti náš vývoz. Současně jsou v proudu jednání o celní smlouvy s Maďarskem, Německem, Švýcarskem, Rakouskem a Finskem. Zdá se, že krise překročila svůj kulminační bod a že se není co obávati, že by rok 1927 byl nepříznivější nežli rok letošní. Zvýšená ochrana zemědělství posílí mimo to vnitroprůmysl, vnitřní kupní sílu doma. (Výkřiky. – Hluk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid!

Ministr dr Engliš (pokračuje): Vzestup cen v průběhu letošního roku jest charakterisován těmito čísly. Index velkoobchodních cen byl v lednu vyjádřen číslem 966 a v září číslem 973.

Tento vzestup nečiní ani celé procento. Index maloobchodních cen byl vyjádřen v lednu číslem 854 a v srpnu číslem 878, což nečiní ani 3%. Státní úřad statistický hlásí za měsíc září, že index nákladů v Praze se zastavil. I potravinový index pro celou republiku potvrzuje též nezměněný stav maloobchodní cenové hladiny, takže je patrno, že jsou podle všeho další obavy do budoucna bezpodstatné. Avšak zasluhuje i minulý vývoj pozornosti, protože obdobné indexy velikých států jako Ameriky a Německa právě v poslední době mají tendenci sestupnou, což je se stanoviska našeho vývozu zjevem závažným.

Nemůže býti o tom sporu, že všechny uvedené zjevy jsou ve vnitřní souvislosti, a je záhodno provésti soustavný rozbor našeho hospodářského problému. Potřebujeme k tomu především přesně a vědecky sledovati všechny složky a symptomy hospodářského života. Dal jsem podnět před 6ti lety k vedení cenových indexů ve statistickém úřadě státním a ke sledování ceny i obsahu životní míry rodin dělnických a úřednických. Vědecké oddělení cedulové banky zahájí v nejbližší době sledování všech symptomů naší konjunktury. Ministerstvo obchodu pořádá hlavně pro výrobní odvětví krisí postižené ankety o příčinách a rozsahu krise. V ministerstvu financí zahajuje činnost vědecká komise pro zjištění veřejného zatížení jakožto soutěžního činitele vývozní výroby.

Nechci předbíhati výsledku všech těchto prací a dovoluji si proto jen předběžnou analysu našeho hospodářského problému, jak se mně jeví. Pro náš stát není jen charakteristickým, že je mimořádně exportním, nýbrž též to, že se jím stal ve zvýšené míře od převratu. Dřívější vnitřní odbytiště našeho průmyslu se stalo z valné části celní cizinou, takže musí průmysl při svém odbytu překonávati cizí cla a různosti v soustavě finanční, hospodářské a dopravní. Poněvadž nové státy vzniklé na půdě Rakousko-Uherska sledují své nové cíle obchodně politické, znamená to, že exportní nás průmysl je do jisté míry v přerodu. Z toho plyne dále, že mezi naším národohospodářstvím a cizinou je daleko větší souvislost, nežli tomu je ve státech s exportem menším. Všecky krise mimo nás, záchvěvy cizích měn, každé zmenšení nákupní síly s ciziny se přenáší k nám a působí poruchy. To znamená, že stabilita našich hospodářských poměrů je podmíněna hospodářskou konsolidací Evropy a celého světa.

Uvedený výrazně exportní charakter našeho státu vyžaduje neúprosně, abychom toho dbali při naší veškeré hospodářské politice, zvláště celní, měnové, finanční, sociální i jiné. Stále musíme míti na paměti možnost zahraniční soutěže, bez níž bychom se ani měnově, ani hospodářsky neudrželi. Lichou by byla útěcha ze zániku vývozních podniků, které nám dělají tolik starostí, poněvadž tím není vyřešena ještě ani otázka jejich zaměstnanců, ani otázka, na koho připadnou veřejná břemena, jež ty to podniky nesly.

Pro politiku celní je příkazem exportního státu směřovati k uvolnění hranic, arci vlastních i cizích. Jsou-li cizí cla překážkou vývozu, jest opak jeho prospěchem. Avšak i generální domácí ochrana celní tlumí vývoz. Generální ochrana celní umožňuje doma vyšší soustavu hospodářských čísel, nežli odpovídá světové hladině cenové a kursu měny. Vývozní průmysl pak tkví svým výrobním nákladem ve vyšší soustavě čísel – cen, mezd, daní tarifů atd. – nežli podle které je mu vyvážeti s překonáním cizího cla. Ale arci je tato tendence pro domácí soustavu celní podmíněna i obdobným postupem ciziny a vytvořením vnitřních předpokladů pro takové uvolnění. Bohužel, právě tyto předpoklady vnitřní nejsou doposud u nás splněny, jak později vyložím.

Z exportní povahy států vyplývají důležité důsledky pro politiku měnovou, jako vůbec je měna v nejužší souvislosti s naší bilancí obchodní, jakožto nejdůležitější složkou bilance platební. Bez trvalé aktivní naší platební bilance bychom neudrželi své měny při sebe větších reservách. Vždyť reserva cedulové banky jest určena k tomu, aby vyrovnávala dočasné záchvěvy v platební bilanci a tím stabilisovala její kurs. Trvale pasivní bilance by vyssála každou reservu. Mohu konstatovati, že stav naší reservy je skvělý a že se lepší. Koncem září 1925 činila reserva při oběhu 7.839 milionů 1.030 milionů v kovu a 702 milionů v devisách, úhrnem 1.732 milionů. Koncem září 1926 činila reserva při oběhu 7.510 milionů 1.029 milionů v kovu a 1.491 milionů v devisách, úhrnem 2.520 milionů, tedy už plnou třetinu. Mimo to kontrahovala finanční správa ve prospěch Národní banky, která zahájila prvním dubnem svou činnost, americký otevřený úvěr t. zv. Revolving Credit až do výše 20 milionů dolarů, který ji stojí k disposici pro každý případ k posilnění reservy. Po této stránce je situace naší měny naprosto pevná, ba skvělá. Musí však býti splněny pro stabilitu měny i předpoklady hospodářské a finanční rovnováhy. O finanční budu mluviti později, hospodářská je dána hlavně soutěživostí s cizinou. Je-li tedy zdravá měna výronem a důsledkem zdravých hospodářských poměrů, předpokládá zdravé hospodářství též zdravou měnu. Zdravá měna je stabilní měna, neboť jen taková umožňuje v hospodářství trvalou kalkulaci. Vyšší či nižší kurs měny není o sobě příznakem ani dobré, ani špatné měny. Proto jsem od prvopočátku zastával u nás princip stability měny. Každý posun měny je škodlivý nejen proto, že působí krise a znamená posuny úvěrové, sociální a finanční, ale hlavně proto, že znemožňuje kalkulaci hospodářskou do budoucna a plodí spekulaci.

Zkušenost uzákonila u nás měnovou stabilitu a naše měna je dnes z nejstálejších v Evropě. Abychom ji udrželi, musíme samozřejmě podříditi měnovému zřeteli vše. Přinesli jsme pro svou měnu již velké oběti a zvýšený tlak soukromých úvěrů a peněžního kapitálu, jakož i veřejných dluhů, musíme vyvážiti zvýšenou výkonností a ekonomisací, abychom zůstali soutěživými.

Z národohospodářské konstrukce státu plynou nejvážnější důsledky pro naši politiku finanční. Nestačí jen spokojiti se s mechanickou rovnováhou, poněvadž záleží nadto na tom, jakým útiskem výroby a spotřeby byla sjednána, tedy prakticky na rozsahu veřejných břemen, a konečně i na metodě, jakou jsou příspěvky pro veřejné svazky z národního hospodářství odčerpávány. Předložil jsem poslanecké sněmovně pro rok 1927 aktivní rozpočet. Náklad na státní administraci činí 9.700 milionů. Avšak sečteme-li jich výdaje státní s výdaji samosprávnými, dojdeme k číslu 15.500 milionů, což, činí-li národní důchod, jak odhaduji, 60 miliard, representuje 26% národního důchodu. Na jednu hlavu připadá okrouhle 1.100 Kč veřejných břemen, nehledě k příspěvkům sociálním pojišťovnám a zájmovým svazkům, jako komorám. Ze státních administrativních výdajů připadá na jednu hlavu okrouhle 700 Kč. Veřejné – nejen státní, nýbrž i samosprávné – výdaje na školství a kulturu vyžadují 2¹/₂ miliardy, na jednu hlavu asi 180 Kč. Veřejné výdaje zdravotnické, humanitní a sociální vyžadují okrouhle 1800 mil. Kč, na jednu hlavu asi 130 Kč. Výdaje vojenské okrouhle 1.700 mil Kč, na jednu hlavu 120 Kč; úrok a amortisace veřejných dluhů od obce až ku státu vyžaduje ročně 3.200 mil., na jednu hlavu asi 220 Kč. Všecky tyto úkoly dohromady representují roční výdej 9 miliard, na jednu hlavu 660 Kč. Zatížení toto je zjevně neobyčejně vysoké, což je patrno zejména též z úhradových metod. Počítáme-li výnos tabáku mezi formy daňové, uhrazuje se ⁷/₁₀ státní správy daněmi, zbytek je čerpán z cel, kolků a poplatků. Podniky konsumují své výnosy skoro celé k investicím. Exportní povaha státu vynucuje takové rozlišení daní, které má vztah k zahraniční soutěživosti. Daně výnosové s důchodovou, z nichž se čerpá 33% daňového břemene bez tabáku, nepůsobí přímo na daňovou soutěživost s cizinou, poněvadž postihují teprve výtěžek této soutěže. Nepřímo arci působí na kapitalisaci a technickou výzbroj výroby, jakož i na proudění kapitálu přes hranice. Druhou skupinu tvoří daně spotřební postihující nikoliv výnos, nýbrž produkt, avšak po jeho dokončení, a zaujímají 33% všech daní. Tyto daně nejsou soutěžním činitelem s cizinou, poněvadž při vývozu na hranicích odpadají a při dovozu naskakují. Největší skupinu 37% tvoří daně, jež nazývám obchodovými, které též postihují produkt, avšak před jeho dokončením, a tvoří takto trvalou složku výrobního nákladu i při vývozu. Jsou soutěžním činitelem s cizinou. Velikost právě této daňové skupiny je vadou našeho finančního systému, poněvadž je v rozporu s národohospodářskou konstrukcí státu. Existence právě této daňové skupiny a její rozsah je vnitřní překážkou pro odčinění ochrany celní. Odstranění cel by uvedlo do neslýchané krise výrobu pracující pro domácí spotřebu, poněvadž by tato neobstála před cizí soutěží obdobně nezatíženou. Pokud pak má náš vývoz zájem na volné expansi do ciziny, jsou obchodové daně překážkou na dvě strany.