Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Lukeš.

120 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Engliš, dr Hausmann; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zahajuji schůzi.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

Z předsednictva přikázáno:

Výboru živnostensko-obchodnímu a sociálně-politickému:

Tisk 188. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů (tisk 330) na změnu § 151 živnostenského řádu (Nov. z roku 1907) (tisk 508).

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 189. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů (tisk 240), aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 526).

Výboru národohospodářskému:

Tisk 190. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 318) zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi (tisk 510).

Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 191. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 461) zákona o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 512).

Výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 192. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 492) zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6% investiční půjčky elektrisační z roku 1926 v částce Kč 20,000.000,- se zemskou zárukou" k ukládaní nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 513).

Tisk 193. Usnesení poslanecké sněmovny o iniciatívnom návrhu zákona posl. dr Dérera, inž. Nečase a súdr. na vydání zákona o udelení štátného občianstva československého niektorým osobám (tisk 225) a o iniciatívnom návrhu zákona posl. Szent-Iványho a súdr. (tisk 147) a doplnení § 10 zák. čl. XXII/1886 (tisk 514).

Místopředseda dr Soukup: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedených usneseních poslanecké sněmovny podaly zprávu ve lhůtě třídenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta se přijímá.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 25. června 1926 přikázáno:

Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 132. Návrh sen. Hybše a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím, průtrží mračen a povodní na okresích: Poděbrady, Nymburk, Král. Městec, Libáň, Jičín, Sobotka, Mladá Boleslav, Nové Benátky a Bělá pod Bezdězem.

Tisk 133. Návrh sen. dra Procházky, dra Hrubana, Pavelky a druhů na opatření vydatné pomoci poškozeným živelními pohromami v okresích severní, východní a střední Moravy.

Tisk 136. Návrh sen. Šachla, Šabaty, Kopřivy, dr Mazance a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okrese Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Tisk 137. Návrh sen. Proška a spol. na pomoc postiženým povodní na okresích křivoklátském a rakovnickém.

Tisk 138. Návrh sen. Hybše, Hrubého, Sechtra a spol. na státní pomoc postiženým povodní v okresích: Brandýse n. L., Český Brod a Mělník.

Tisk 142. Návrh sen. Časného, Habrmana, Havleny, dr Soukupa, Dundra, Filipínského, Zimáka a soudr. na poskytnutí státní podpory všem poškozeným průtrží mračen a velikými povodněmi v celé republice Československé.

Tisk 143. Návrh sen. Hrejsy a spol. na výpomoc postiženým živelními pohromami v župě Uhersko-Hradištské.

Tisk 144. Návrh sen. A. Šolce, dr Kloudy a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelními pohromami v okresích: soboteckém, mladoboleslavském, libáňském, královéměsteckém, poděbradském a nymburském.

Tisk 145. Návrh sen. Reichstädterové a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným požárem v Baldovci u Rozstání na Vysočině Drahanské.

Tisk 150. Návrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. ve věcech katastrofální povodně v okresích šternberském, uničovském a mohelnickém.

Tisk 151. Návrh sen. Jarolima, dr Hellera a soudr. stran živelní pohromy v politickém okrese Teplice-Šanov.

Tisk 152. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vraného, Hybše, Stodoly a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Tisk 154. Nárh sen. Luksche a soudr., aby vláda ihned zahájila nouzovou akci pro jihomoravské kraje, jež byly postiženy katastrofální povodní.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Nyní přikročíme k projednávání denního pořadu.

Na denním pořadu máme pokračovati v debatě o:

dále o

Dalším řečníkem je pan sen. Havlena, jemuž uděluji slovo.

Sen. Havlena: Slavný senáte! Jde o úhradu, která souvisí s úpravou požitků státních zaměstnanců a platů duchovenstva na výdaje plynoucí ze zákona kongruálního.

Usilovali jsme všemi prostředky, aby poměry státních a veřejných zaměstnanců byly upraveny, činili jsme to upřímně, poctivě a svědomitě, s plným vědomím, že to bude vyžadovati na státu nových výdajů. Nedělali jsme nikdy politiku velkých slov a frází, nedělali jsme politiku, která velkými a nabubřelými slovy jedině se zřetelem agitačním snaží se pomáhati na pohled velkolepými návrhy, rozdává plnýma rukama a při tom zároveň zásadně a přímo důsledně a řemeslně odmítá poskytnouti státu potřebné prostředky, kterých stát potřebuje k provádění zákona.

Když jsme prosazovali a odhlasovali zákon o podporách v nezaměstnání, o podporách pro stavební ruch, o příspěvku státním k nouzovým podporám v těžkých dobách, kdy nebylo práce, o podporách pro válečné poškozence, třebaže bylo nedostatečné, o různých důležitých opatřeních, jež jsou na prospěch zemědělství, vždy vzali jsme na sebe povinnost hlasovati i pro úhrady, aby zákony takové mohly býti uvedeny ve skutek a měli z nich prospěch ti, pro které byly vydány. Ve všech takových případech, kdy strana naše po všechna léta své účasti ve vládě probojovávala a prosazovala důležité předlohy, činila tak s vědomím, že musí také dáti státu k provedení takových zákonů úhradu, povoliti potřebné pro stát příjmy, nemají-li zákony takové zůstati na papíře.

Hlasovali jsme také pro všechny úhrady ve věcech státních zaměstnanců. I v tomto případě, který právě projednáváme, projevili jsme ochotu schváliti potřebnou úhradu, měli jsme však k tomu určitá svá přání a podmínky: 1. úprava platů musí především znamenati podstatné zlepšení nejmenších a nejhůře placených státních zaměstnanců, 2. že nebude s předlohou spojována žádná úprava platů kongruálních, 3. že nebude opatření úhrady znamenati žádné zdražení nezbytných životních potřeb, jako je cukr. Ukázali jsme vládě, že může bez obtíží získati značné příjmy zavedením lihového monopolu, vidíme však, že na tato naše přání a podmínky nebyl vzat zřetel. Menší kategorie státních a veřejných zaměstnanců mimo úpravu některých služebních otázek dostávají v ohledu hmotného zlepšení svého postavení velmi málo. Zaváděnými cly se jim béře více, než co se jim dává. Úhrada hledá se ve zvýšené dani z cukru v takové výši, že cukr, tato důležitá živina, bude státním a veřejným zaměstnancům zase zdražen. Cukr bude zdražen i dělnictvu, máte odvahu zdražiti chudým lidem i kávu, v níž vedle trošky mléka má výživnou cenu jen ten kousek cukru, a i tento kousek cukru mu zdražíte. K tomu ovšem souhlasu dáti nemůžeme.

Zvýšení daně z lihu jest jen dalším článkem ve zvyšování daní nepřímých. Nemate nás, že je v zájmu veřejném, aby se čelilo kořalečnému moru, jímž jsou dosud prostoupeny některé kouty a kraje naší republiky, protože víme, že samo zdražení lihu nápravy v tom ohledu nezjedná. Nápravu může přivoditi jen vzrůstající výchova lidu a hlavně zvýšení jeho úrovně hospodářské i sociální, neboť potom nebudou tito chuďasové svou bídu a zoufalství z ní plynoucí utápěti v alkoholu.

Nemůžeme ani s dostatek znovu zdůrazňovati náš požadavek, aby stát podchytil ohromné zisky, plynoucí z lihového výrobního a obchodního hospodaření. Pánové, vy vůbec nevěnujete pozornosti, jak je viděti, tomu, jak dnes žijí dělníci. Mohlo by vám to býti aspoň nápadné, když vidíte dělníky, kteří chodí za prací mimo domov. Je to jako nezbytná výzbroj dělníků továrních, tkalcovských, zedníků, cihlářů, dělníků, kteří chodí do lomů nebo do lesů, ten malý modrý oprýskaný džbáneček, v němž je trochu nápoje, kterému se říká káva. Na jiného jim za dnešních poměrů těžkých nezbývá. Dnešní mzdy nezabezpečují a neumožňují snazší a lehčí způsob výživy takovým dělníkům, zejména ne těm, kteří chodí za prací mimo domov. Prosím, v minulých dnech jsem vás pánové zval, abyste si u mne prohlédli výplatní lístky dělníků z východných Čech. Kdybyste to byli učinili, byli byste měli přímý důkaz o tom, že je pravda, co jsem tady právě řekl.

Také dalšího přání našeho, aby ze státních prostředků nebyla upravována kongrua, nebylo dbáno. Zvýšení kongruy neřeší se sice přímo v zákoně o státních zaměstnancích, ale řeší se současně zvláštním zákonem v souvislosti s předlohou státních zaměstnanců. Prohlašovali jsme hned na počátku jednání o věcech státních a veřejných zaměstnanců, že pro zlepšení kongruy z prostředků státních nedáme svého souhlasu, a svým souhlasem nepovolíme žádných daní na tento účel.

Bylo tu mluveno ve včerejší debatě dokonce o tom, že by církevní kruhy mohly vyřešiti otázku zlepšení sociální úrovně zřízenců církve ve vlastních svých řadách. Mohu několika slovy upozorniti na to, jak v samotných kněžských řadách se jeví nespokojenost právě se sociálním uspořádáním věcí v kruzích církevních. Klub neodvislého kněžstva přímo požádal "Právo lidu", aby otisklo jejich protest proti tomu, jak se obsazují prebendy. Poukazuji na to, kterak biskup Bombera, smutné paměti, přes svou vysokou pensi má dostati probošství staroboleslavské a jak na uprázdněný kanonikát svatovítský má se dostati mladý šlechtic Dohalský. Staří kněží jsou tímto postupem, kde jinde do takových věcí mají co mluviti také státní úřady, rozezleni. Tento zjev dokonce sám svědčí, že by si služební a platové věci mohla uspořádati církev sama, a nemusila by se obraceti o pomoc ke státu a žádati, aby z veřejných poplatnických peněz byli honorováni zřízenci církve a zlepšována jim byla jejich existence.

Vážení pánové! Byla vám tu již položena otázka během debat, co řeknou tomuto počínání a těmto usnesením drobné kruhy, příslušníci vašich stran. Rád bych také věděl, když národně-demokratická strana v poslední době usiluje o to, aby také dělníci v její straně se organisovali, co dnes ti národně-demokratičtí dělníci budou tomu říkati? Co tomu budou říkati Sokolové, členové národně-demokratické strany, Sokolové, živel pokrokový, když najednou strany, ve kterých jsou z velké části organisováni, právě jednají v odporu se sokolskými tendencemi. Co tomu budou říkati křesťanští sociální dělníci, co chudobný křesťanský lid na Slovensku a ten ubohý lid v Podkarpatské Rusi na Vrchovině? Pro toho nebudou míti nic než slovo Boží, slovo napomínání ke skromnosti a trpělivosti s kazatelny, ale chléb mu zmenšují.

Přítel Dundr před několika dny v debatě zde citoval časopis křesťanských socialistů, kde se projevuje mínění těchto křesťanských dělníků. (Předseda Klofáč ujímá se předsednictví.)

Odborové sdružení křesťansko-sociálního dělnictva zabývalo se 2. června důsledky nového celního sazebníku a ostatních těch předloh, které zde byly na obzoru pro veřejné úředníky, zřízence a v této poradě bylo konstatováno, že životní potřeby se zaměstnancům zdražily o několik set korun ročně. V oficielním projevu se potom praví, že pro velkou většinu veřejných zaměstnanců nebude znamenati požitkový systém zlepšení jejich životních potřeb, naopak, že se za nového zákona nedosáhne toho minima, jaké jim bylo slíbeno. Dále se praví, že pro soukromé úředníky a zřízence znamenala by navržená změna celního sazebníku přímo hospodářskou katastrofu a praví se, že tísnivé poměry veřejných úředníků, učitelů a zřízenců nemohou býti zlepšeny pouze zvýšením platů, nýbrž v prvé řadě dobrou konsumentskou politikou státní, avšak za nynější politiky nezbude zaměstnancům jiné obrany než vyvolávání mzdových bojů. Za důsledky nesou odpovědnost ti, kdož gážisty svou politikou systematicky ochuzují.

To je projev odborových sdružení křesťansko-sociálního dělnictva. A teď, vy lidovci a luďáci, děláte tu dobrou konsumentskou politiku! Myslíte, že katolický dělník anebo dělník jiného náboženského vyznání nemá žaludek jako jiný, že tomu nebude nápadno, že se nad tím nepozastaví, že současně, co mu zdražujete živobytí pomocí cel a zvýšením nepřímých daní, zlepšujete platy panáčkům a že tím cukrem (Výkřiky.), který si potom ti chudí křesťanští dělníci nebudou moci koupiti, si potom budou sladiti panáčkové? Myslíte, že se nad tím ten dělník pozastavovati nebude? A živnostníci nepocítí novou drahotu? Budou míti ze zdražovací politiky, nebo odstraňování sociálně-politických zákonů něco ti drobní živnostníci, kteří nemají ani učedníků ani tovaryšů, kteří se dřou a lopotí sami a protloukají bídně svou existenci? Jim také zdražujete potřeby.

V té době, kdy novými celními sazbami a daněmi zdraží se životní potřeby.... (Hluk. - Výkřiky.).... pánové, to byste ještě měli poslechnouti..... v té době, kdy novými celními sazbami a daněmi zhoršují se životní potřeby lidu, usiluje se o provedení zákonů proti volné soutěži. Když bylo vázané státní hospodářství, volalo se po jeho odstranění, protože prý volná konkurence bude působiti na snižování cen. Teď prosím, když jste si udělali zákon, který brání cizí konkurenci, která by mohla u nás snížiti ceny životních potřeb, máte najednou odvahu propagovati a usilovati o provedení zákonů, které i u nás mají brániti volné soutěži na snižování cen. Ještě by tak scházelo, abyste se odhodlali o něco dále a dokonce se usnesli na zákoně, že všechny potřeby životní, které se za účelem spekulace nahromadily, mohou se zvýšiti o 100%. Pak by to bylo celé.

Vážení pánové! V této době Jednota obchodních grémií v Čechách rozeslala petice jednotlivým poslancům a v těch peticích nevolají po ničem jiném, jenom po těchto opatřeních: Zrušení ministerstva zásobování. Rozumí se samo sebou, že je nenapadá, že také konsumenti měli by míti právo míti zákonodárnou organisaci, která by je bránila proti výstřelkům spekulace a lichvy. Dožadují se zrušení lichevního zákonodárství. Domáhají se dále zrušení vládního nařízení ze 7. května 1920, čís. 377 Sb. z. a n. Nařízení toto stanoví, že výroba a prodej potravinových náhražek smí se díti jen se svolením ministerstva zásobování. Praví se tam v §u 6, že náhražkové potraviny mohou býti připuštěny jen, jsou-li vyrobeny z bezvadných surovin a zdraví neškodné, jsou-li čisté a nezkažené, mají-li přiměřená označení, jsou-li účelné, je-li cena přiměřena a prodávají-li se ve stavu zabaleném. Podle tohoto nařízení může ministerstvo zásobování ve smyslu §u 11 naříditi kdykoli revisi podniků, kde se vyrábějí náhražky potravin. Pro případ, že by nebyla zachována zákonitá a úřední opatření, hrozí se v §u 13 odepřením oprávnění k výrobě, po př. odejmutím živnostenského oprávnění. To znamená, že toto nařízení, třebas bylo málo praktikováno, ale je to nařízení platné, přece jen chrání konsumenty. Obchodnické korporace volají po tom, aby takováto nařízení samozřejmě v každém spořádaném státě.... (Hlas: Jak to bylo před válkou?) Před válkou to nebylo stíháno, ale to bylo nesprávné, ve spořádaném státě má stát pronásledovati a stíhati falšovatele. Vám se jedná o to, aby se falšování potravin mohlo díti nerušeně, jinak byste nevolali po tom, aby revise se strany státu byla odstraněna.

Pánové dožadují se dále zrušení nařízení ze 30. září 1920, čís. 516 o zásobování obyvatelstva. Rozvoj hospodářský, příliv zboží a rozvoj výroby způsobily, že v mnohém tato ustanovení zákonitá prakticky neplatí, že prakticky se jich nepoužívá, ale přece i pro naši dobu jsou tam důležité předpisy, je možno stanoviti v nutných případech po př. i určité ceny. Je tam ustanovení, že na zboží musí býti ceny označeny, je tam ustanovení, že tyto ceny nesmí býti přestupovány, že se stíhají případy umělého zadržování a hromadění zboží za účelem spekulace, kdyby někdo za tímto účelem bránil zásobování trhu. Nyní se volá po tom, aby toto všechno stíháno, nebylo. (Hlasy: To již neexistuje!) Vážení pánové, to nařízení existuje a volá se po jeho zrušení.

Novými celními sazbami bráníte dovozu potravin z ciziny, znemožňujete konkurenci ciziny, která by mohla alespoň poněkud přispěti k zlevnění cen, protože byl dostatek zboží a plodin. Kdybyste nebránili konkurenci v dovozu potravin, pak v nynější těžké průmyslové krisi, kdy ubývá práce, roste nezaměstnanost, klesají výdělky - neboť je pochopitelno, že ty výdělky budou poloviční, když pracuje dělník polovičku týdne, umožnilo by se snížení cen nezbytných životních potřeb a vyšlo by se dělnictvu vstříc. Této konkurenci z ciziny bráníte a doma chcete vzíti konsumenty nelítostně do kleští. Proto se domáháte zrušení těch zákonů, které by mohly aspoň částečně konsumenty chrániti.

Zavedli jste zvýšená a pevná cla, zvyšujete nepřímé daně, domáháte se svobody pro lichvu a ziskulačné spekulace. Tuto politiku, pánové, s vámi dělat nebudeme.

Pro předlohy, za které jste se postavili vy všichni z majetných vrstev bez rozdílu národnosti, hlasovati nemůžeme. Vaší politice platí jedině náš neúprosný boj. Půjdeme mezi lid a vaše počínání mu náležitě osvětlíme. (Potlesk senátorů československé strany sociálně-demokratické.)

Předseda: Dále je přihlášen ke slovu pan sen. inž. Bečka, prosím, aby se ujal slova.

Sen. inž. Bečka: Slavný senáte! Uhelným kamenem právě dojednávaných předloh státně-zaměstnaneckých můžeme směle prohlásiti předlohy úhrad. Na dlouhém, svízelném projednávání těchto úhradových předloh a zejména na občasné ochotě, nebo neochotě jednotlivých stran, pro tyto předlohy hlasovati, nejlépe je viditelná rozvrácenost a rozrušenost našeho parlamentárního života v posledním roce. Mám za to, že před rokem by nebyla žádná strana z koaliční většiny tehdy se odvážila otevřeně proti těmto předlohám vystoupiti. Ovšem v zákulisí bylo jednáno jinak, byly projevovány snahy, aby předlohy samy byly buďto odsunuty, nebo aby těchto předloh bylo zneužito ke stranickým agitacím a k vymáhání jednotlivých postulátů stran.

Mohu směle zde prohlásiti, že byla jediná národní strana demokratická, k níž mám tu čest náležeti, která od počátku na těchto předlohách trvala a jejich uzákonění se dožadovala. Ale byla tu ještě jedna strana, které musíme přiznati, že také ona byla konsekventní ve svém počínání - byla to strana komunistická. Tato ovšem stavěla se proti předlohám, poněvadž v tom dobře viděla prostředky, po kterých ona touží, aby rozvracela tento stát (Odpor senátorů strany komunistické.) a aby jeho stěžejní základy byly zničeny. Od počátku využitkováváno bylo těchto předloh k tomu, aby strany koaliční, ale zvláště strana národně-demokratická byla v základě chování svého vylíčena, jakoby jinak jednala, než dává na veřejnost. Prosím, račte si z té doby vzíti časopisy různých stran a přiznáte, že toto tvrzení bylo bez uzardění pronášeno, že strana národně-demokratická se sice staví, jakoby chtěla, aby tyto předlohy byly uzákoněny, ale že používá svého exponovaného ministra k tomu, aby se proti těmto předlohám stavěl, jelikož dožadoval se na poslanecké sněmovně, aby pro tyto předlohy bylo dosaženo příslušného krytí.

Pánové se všech stran, o tom jsem přesvědčen, sice velmi dobře věděli, že nejsvětější povinností ministra financí, dá-li se již na cestu stabilisace, a jelikož také tato stabilisace našeho hospodářského života stála veliké oběti jak se strany státu, tak se strany jednotlivců, aby na této cestě vytrval, a zejména, že je povinností jeho, aby trval na tom, poněvadž to je základem stability, aby rozpočet státní byl v rovnováze. (Sen. Toužil: Vždyť jste se proti plánům, ministra financí hodně stavěli!) Prosím, vždyť já jsem byl ministrem financí. (Sen. Toužil: Ministr Engliš?) Já, tak jsem se nemohl proti tomu stavěti.

Tedy těchto věcí bylo použito jedině z důvodů agitačních proti straně naší, a musím litovati toho, že tak velikých a důležitých věcí bylo mnohdy použito z osobní nevraživosti a nechuti.

Na předloze úhradové, o níž jednáme, podán je důkaz, na co pánové i strany zapomínali ve svých jednáních, že pravda se dá i malichernými věcmi oddáliti a zdržeti, že však nedá se zdolati. Jest jisto, že dnes, předkládá-li ministr financí tyto předlohy se stejným obnosem úhrady 700 mil. korun a jestliže volí týchž prostředků k uhrazení těch milionů, je to nejlepším důkazem, že strana národně-demokratická, resp. její ministr postupoval správně, když také on k těmto prostředkům tehdy sáhl a dokazoval, že jsou jedinými, které mohou tyto velké obnosy státu opatřiti, aniž by příliš státní pokladnu zatěžovaly. Na těchto předlohách jest nejlépe a jasně dokázáno, že pomluvy a útoky oproti straně národně-demokratické s ostatních stran i proti jejímu ministru byly nesprávny. S ohledem na to, že tento důkaz předložením předlohy je tak jasným, nebudu se šířiti o tom a mohu konstatovati, abych vás dlouho neunavoval, že, jakmile ministerstvu financí z příslušné úřednické komise byl podán elaborát, jak by se úprava platů státních zaměstnanců měla provésti, ihned v ministerstvu financí bylo konstatováno, že tento náklad bude činiti kolem 700 mil. a že také s největším úsilím byla hledána jeho úhrada.

Záhy, vážení pánové, přišli jsme k tomu přesvědčení, o kterém se tu velmi mnoho mluvilo, budou-li ony předlohy, určené ke krytí t. zv. 20% přídavku státním zaměstnancům pro r. 1924, ponechány k tomu účelu - a ponechány také byly - úhrnem tedy asi 180 milionů - to je úkony státní, zvýšené kolkovné a výsledky, které jsme čekali od restrikce, která byla zavedena - že zbývá hraditi celých 520 milionů. Přímé daně nemohly býti vlastně a nemohou býti dobře zvýšeny, když se všech stran - a myslím právem - volá se po jejich snížení, a také úprava těchto daní nemohla by docíliti velkého výsledku, neboť musíme vzít v úvahu, že celá všeobecná daň výdělková r. 1924 vynesla ve své platbě pro stát 247 milionů. (Sen. Průša: Protože velké společnosti neplatí!) Pardon, platí. Daň veřejně účtujících společností veřejných vynesla 250 milionů. Tyto dvě daně dohromady vynášejí 505 milionů a my potřebujeme 520 milionů. Tedy je viděti, že kdyby se i mohlo mluviti o zvýšení této daně, není možno, aby pro tyto daně bylo přiznáno zvýšení o 100%.

A podobně tomu bylo u druhých daní, po kterých se volalo, zejména se stran socialistických: "Zvyšte daň příjmovou!" Připomínám, že daň příjmová vynáší celkem slušný obnos, r. 1924 přes jednu miliardu, tuším 1.059 milionů, ale zvýšiti tuto daň o 50% není také podle mého soudu absolutně možné, neboť ve svém hlavním výnosu - je to zajímavé pro toho, kdo to sleduje - jest omezena poměrně na velmi úzký okruh velkých poplatníků. Zvyšovati tuto daň o tak velké sumy znamenalo by ubíjeti náš průmysl a obchod, zejména náš obchod větší a zahraniční. Tedy také zde nebylo možno k tomu sáhnouti.

Byla by tu snad ještě daň obratová, která vynesla roku 1924 1.552 milionů a je rozšířena na veliký okruh svých přispívatelů, nebo zdaněných objektů. Ale také víme, že je to zejména náš menší obchod, živnostnictvo, které volá po upravení a snížení této daně, a ne po jejím zvýšení.

Prosím, tím jsme hotovi s daněmi přímými. Přicházím k daním nepřímým, resp. konsumním. Tu vidíme, že tu zbývá daň z kořalky, která činí 390 milionů, dále všeobecná daň z nápojů 277 milionů, daň cukerní, která svou kvotou, zákonnými předpisy upravenou, činí 54 Kč na 100 kg a vynese 172 milionů.

Po uvážení - a říkám, já se k tomu ještě vrátím, aby bylo viděti, že se o těch návrzích, které došly, uvažovalo všestranně a velmi rigorosně a do všech důsledků po všech těchto úvahách - došlo se k výsledku, že vzhledem k následkům, které každá platba pro státní poplatníky, veřejně dožadovaná, má, není možno jinam sáhnouti, než právě k té nejúčinnější dani cukerní a špiritusové. Je pravda, že špiritus je u nás velmi zdaněn, a přece s ohledem na ostatní státy a také proto, že i zdravotními poměry můžeme to omlouvati, myslím, že nejevil se proti dani z lihu žádný zvláštní odpor. Naproti tomu ovšem proti dani z cukru se páni ohrazují a zejména předešlý pan řečník uváděl, jak těžko bude dělnictvo tuto daň nésti, a nebude moci občanským stranám zapomenouti, co na ně uvalily. Běží zde o 20 haléřů podle tohoto návrhu. Počítáme-li pro osobu roční potřebu 15 kg, znamená to 3 Kč. (Výkřiky.) Kolik z vašich příslušníků bude míti z těchto předloh daleko větší užitek a myslím, že jim to budete přáti. U nás ovšem vycházel ten výpočet tak, že při spotřebě, asi 325 tisíc q cukru ročně, tehdy navrhovaných 70 Kč, nikoliv 60 Kč zvýšení, bylo by to vyneslo asi 450 milionů, u lihu 75 milionů. Tento obnos při poměrně velmi snadném ovládnutí vybrání by postačil, aby tyto předlohy mohly býti uvedeny v činnost. Nebylo tomu tak u předloh ostatních. Přimlouvám se za koeficienty, které jsou v dnešních návrzích uvedeny, neboť jistě naše veškeré poplatnictvo bude nejméně těmito předlohami zatíženo. Tyto věci budou nejlepším způsobem upraveny, když přistoupíme na to oproti všem ostatním projektům.