16. V případech uvedených v odstavcích 13 a 14, kdy přes osvobozující rozhodnutí disciplinárního soudu byla knězi odňata kongrua, mají příslušní církevní činitelé právo stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu. Totéž právo jim přísluší také v případech v odstavci 15 uvedených.

17. Počínajíc dnem 1. ledna 1928 může vláda zadržeti výplatu kongruy celé, nebo jejich částí na státním území, které bez souhlasu vlády v oboru církevním podléhá církevnímu představenému sídlícímu v zahraničí, i kdyby měl zástupce sídlícího na území státním, dokud stav ten nebude odstraněn.

18. Ustanovení § 1, odst. 8 až 17 jest obdobně užíti též u kněží a jejich představených těch církví, které jsou ze státních prostředků dotovány, neb subvencovány.

Návrh sen. Zimáka a soudr.

K § 1 návrhu zákona připojuje se jako odstavec 19.: Kdykoli státní správa kultová uzná, že je počet systemisovaných, obsazených míst, spojených s výplatou doplňků podle tohoto zákona vysoký, sdělí to správě dotyčné církve a zastaví současně další vyplácení těchto doplňků.

Návrh sen. Ecksteinové a soudr.

K § 1 jako odstavec 20. budiž připojeno: Tímto zákonem ruší se císařský patent z 5. listopadu r. 1855 čís. 195 říšského zákona o systemisaci duchovenských míst až do té doby zřízených.

Normy o nové systemisaci budou vydány vládním nařízením.

Návrh sen. Jaroše a soudr.

Ku § 3 připojuje se tento odstavec jako (e).

"Zjistí-li ministerstvo školství a národní osvěty, že duchovní požívající příplatků podle tohoto zákona dopustil se činu protistátního, anebo namířeného proti obecním mravům, anebo proti autoritě státních funkcionářů, anebo úřadů, anebo proti pokojnému spolužití určitých náboženských národností, třídních, politických anebo jiných skupin obyvatelstva, zastaví mu ihned vyplácení těchto příplatků. V takovém případě je oprávněno ministerstvo školství a národní osvěty po volném uvážení veškerých okolností zastavené příplatky dotyčnému duchovnímu po uplynutí pěti roků od zastavení znovu poukázati."

Návrh sen. Zimáka a soudr.

§ 5 budiž doplněn odstavcem 4.:

Pro stanovení počtu systemisovaných míst je směrodatný počet příslušníků jednotlivých církví, stanovený průměrem 1.500 duší. Potrvá-li pokles příslušníků církve pod toto číslo po tři roky a klesne-li pod 500 příslušníků, ruší se místo duchovního automaticky. Nové místo duchovního církví, na něž se tento zákon vztahuje, může býti zřízeno po dvou letech od doby, ve které počet církevních příslušníků dostoupil 1.500 duší.

Návrh sen. Zimáka a soudr.

§ 6 budiž doplněn odstavcem tohoto znění:

Tímto zákonem ruší se všechna ustanovení, zákony a nařízení dřívější, pokud nejsou v souhlase s rovnoprávností církví ústavou zaručenou.

Návrh sen. Zimáka a soudr.

Dosavadní § 7 budiž nahrazen tímto zněním:

Veškeré výdaje vynaložené podle tohoto zákona na kněžstvo církve římsko-katolické hradí se z Náboženské Matice. Pokud jejich příjmy nepostačují, poskytne stát k provedení tohoto zákona zálohu, na níž nechť vybírána je státem od příslušníků církve církevní daň. Stejně budiž vybírána církevní daň na duchovní církví ostatních. Její vybírání bude se díti tímto způsobem: Přiznání daně z příjmu každého občana republiky bude doplněno náboženskou rubrikou, do níž každý občan zapíše své vyznání. Podle tohoto předepsána bude státními orgány přirážka k dani z příjmu a výnosu jejího bude pak použito na úhradu výloh a platů, spojených s provedením tohoto zákona.

Nynější § 7 budiž číslován jako 8.

Nynější § 8 budiž číslován jako 9.

Budou-li tyto návrhy zamítnuty, navrhujeme:

První věta § 8 nechť zní následovně:

Zákon tento nabývá účinnosti současně se zákonem o postátnění učitelstva církevních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Pozměňovací návrhy sen. Koutného a spol.

Podepsaní senátoři podávají k vládnímu návrhu zákona o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných podle § 21 jedn. řádu přiložené návrhy č. 1 až 6.

Při hlasování o těchto návrzích budiž podle § 58 jedn. řádu u návrhu 1. provedeno sečítání hlasů a poměr hlasů konstatován.

Pozměňovací návrh sen. Koutného a spol.

§ 1 budiž změněn takto:

§ 1.

1. Republika neuznává, nevydržuje a nepodporuje žádného náboženského vyznání a kultu.

2. Od 1. července 1926 nelze pojati do státního rozpočtu položek ku přímé nebo nepřímé podpoře kteréhokoliv náboženského kultu a náboženského vyučování; položky takové do rozpočtu státního již pojaté se tímto dnem převádějí do titulu č. 11. rozpočtu min. škol. a nár. osvěty pro účely lidovýchovy na popularisaci přírodních věd.

3. Všechna dosavadní ustanovení zákonná, jimiž založen byl nárok náboženských společností, jejich zřízenců, osob duchovních a církevních institucí vůbec na příspěvky z prostředků veřejných, zejména všechny zákony kongruové se zrušují.

4. Obce, okresy, země, jakož i jiné korporace nemající rázu výlučně konfesijního nesmějí předsevzíti žádného majetkového věnování jakýmkoliv účelům náboženským nebo církevním. Veškerá dosud učiněná ustanovení, usnesení a převzaté závazky této povahy, pokud nebyl věnovaný obnos, nebo předmět k určenému cíli již spotřebován, jsou po právu bezúčelná.

Pozměňovací návrh sen. Koutného a spol.

§ 2 budiž změněn takto:

§ 2.

1. Stát, země, župy, okresy a obce nesmějí prováděti přímo ani nepřímo žádného úkonu náboženského kultu, a to ani tehdy, kdyby oprávnění nebo závazek k tomu lpěl dosud na majetku, jenž jest jejich vlastnictvím, nebo v jejich správě.

2. Funkce vojenských duchovních, katechetů, učitelů náboženství a jiných církevních orgánů, přímo ve státní neb veřejné službě zaměstnaných přestává.

3. Oficielní účast státních, veřejných orgánů na církevních nebo náboženských úkonech a slavnostech je nepřípustná.

4. Žádnému náboženskému sdružení nepřísluší zastoupení ve sborech zákonodárných, ani v jakýchkoliv veřejných úřadech a korporacích.

5. Zanikají úplně a bez náhrady povinnosti i práva osobního i věcného patronátu.

6. Jmění nadací, jež zřízeny byly nebo budou pro účely náboženského kultu neb jakékoliv jiné účely církevní, jakož i jmění určené pro tyto účely v posledních pořízeních, listinách darovacích a jiných věnováních budiž upotřebeno pro úkoly sociální péče, veřejné dobročinnosti, vyučování a výchovy lidové.

7. Je-li požitek některé nadace vázán podmínkou vyznávání určitého náboženství, nebo účasti na úkonech bohoslužebných, pokládá se podmínka tato za nedoloženou.

Pozměňovací návrh sen. Koutného a spol.

§ 3 budiž změněn takto:

§ 3.

1. Dosavadní veřejnoprávní organisace církevní státem se neuznává a zrušuje. Všeliké svazky a sdružení náboženská jsou svazky soukromoprávními. Občané mohou se k účelům náboženským a ku provozování kultu sdružovati jedině v mezích platného, všeobecného práva shromažďovacího a spolčovacího.

2. Veškeré církevní řády a kongregace na území ČSR. jsou zrušeny.

3. Republika nepřiznává na svém státním území žádných výsad a žádného veřejnoprávního postavení papežova a neudržuje se stolicí papežskou diplomatického spojení.

Pozměňovací návrh sen. Koutného a spol.

§ 4 budiž změněn takto:

§ 4.

1. Kněžím a zřízencům společností a spolků náboženských nelze svěřiti žádné funkce veřejné správy státní a veřejného vyučování.

2. K vedení a správě matrik osob narozených a zemřelých, jakož i matrik o sňatcích, jednotných pro všechny občany bez rozdílu jejich náboženského vyznání, příslušny jsou výhradně státní úřady matriční, které zříditi jest v každé obci, jež je sídlem soudu, jakož i v obcích s více než 3000 obyvateli. Úřad matriční může býti spojen s úřadem obecním. Správce úřadu matričního je příslušný ku převzetí civilních ohlášek a oddavek podle zákona z 22. května 1919, čís. 320 Sb. z. a n.

3. Podrobné předpisy o zřízení a organisaci státních úřadů matričních a o vedení jednotných matrik občanských stanoví zvláštní zákon.

Doplňovací návrh sen. Reščuka a spol.

Za druhou větu §u 4 budiž vloženo:

Zákon tento nemá platnosti pro autonomní území Podkarpatské Rusi dle ustanovení § 3, odst. 4 ústavní listiny.

Pozměňovací návrh sen. Koutného a spol.

Jako doplněk navrhuji zvláštní § 5 tohoto znění:

§ 5.

Zákon tento nabývá platnosti dnem 6. července 1926 a provede jej vláda.

Resoluce sen. Habrmana, Zimáka a soudr.

Vláda se vyzývá, aby současně s vyhlášením kongruového zákona (bude-li totiž kongruovou a celní většinou odhlasován) vydala konečně vládní nařízení ku provedení § 35 platného zákona z r. 1874 o náboženských obcích katolických, jehož platnost novým zákonem se neruší, a jeho provedení obsahuje v sobě i řešení otázky patronátní.

Resoluce sen. Ecksteinové, Zimáka a soudr.

Vláda se vybízí, aby při provádění zákona (bude-li odhlasován kongruovou celní většinou) ustanovila, že veškeré nároky na požitky pro děti (pozůstalé a pod.) platí také pro děti duchovenstva římsko-katolické církve.

Resoluční návrh sen. Zimáka a soudr.

Právě nyní, když se projednává zákon o kongrue, ozvali se zaměstnanci chrámoví v Praze. Veřejně žalují jako Svaz zaměstnanců při katolických chrámech pro Čechy, Moravu a Slezsko se sídlem v Praze, že jejich zaměstnání v katolických kostelích jest bídným stavem a že při projednávání předlohy kongruové katoličtí knězi, jimž v prvé řadě slouží, na ně ani nevzpoměli. Poměry chrámových zaměstnanců jsou tak neupraveny, jako před převratem. Katolický klérus se vymlouvá, že péče o zaměstnance chrámové spadá pod patronát každého kostela. Ovšem o katolické kněze, jak viděti, má se starati Československá republika. Chrámoví zaměstnanci se ocitají v zoufalém postavení a volají, by jejich životní poměry byly zlepšeny.

Navrhujeme, aby při předloze kongruové bylo pamatováno na ubohé sluhy v katolických kostelích, kteří v prvé řadě slouží katolickým farářům, aby byl vyšetřen jejich stav, jejich počet a jejich sociální a hospodářské postavení. Nemůže nikdo sloužit bohu, aby se mu špatně vedlo na zemi. V tom pádě, že náš resoluční návrh bude zamítnut, žádáme, aby bylo uloženo vládě vyšetřiti neblahé poměry chrámových zaměstnanců.

Resoluční návrh sen. Havleny a soudr.

Vláda se vyzývá, by vypracovala a Národnímu shromáždění Československé republiky předložila návrh zákona, v němž by se uložila povinnost příslušníkům církví, aby zvláštní daní hradili finanční náklady spojené s platy duchovenstva a úspory takto vyzískané, aby se zařadily do státního rozpočtu ve prospěch úkolů sociální péče, pro podporování nemajetných osob přestárlých nepodléhajících zákonu o sociálním pojištění a ve prospěch osob tělesně vadných a každého výdělku neschopných.

Resoluční návrh sen. Ecksteinové, Jaroše, Zimáka a soudr.

Budiž učiněno opatření, kterým by bylo zajištěno, že ze státní pokladny nebudou placeni kněží a zřízenci církví protistátního smýšlení a protistátních činů a tak vlastně nebyla ze státních peněz placena propaganda, podkopávající základy tohoto demokratického státu.

Resoluce sen. Filipínského a soudr.

Vláda se vyzývá, aby vydala všem farám přísné nařízení, by podávaly výkazy ze svých příjmů za obřady jako za křty, svatby, pohřby a jiné, aby jim mohla býti vyměřena daň z příjmů a výdělků, kteréžto daňové výtěžky by mohly býti věnovány sociálně užitečným účelům.

Rezolúcia sen. Zimáka a súdr.

Vláda sa vyzýva, aby spravila opatrenie, ktorým by nájomníci cirkevných veľkostatkov na Slovensku, pokiaľ týmito dosiaľ sú: J. Grünwald, Eduard Hecht, M. Steiner, Samuel Adler, Žiga Bárány, Max Quittner, Karol Klein, Julius Schlesinger, Karol Löwy, Markus Baumöhl, G. Faykišš, Bertold Altmann, Isidor Wertheimer, Jakub Wertheimer, Jakub Fröhlich, Nathan Klein, Moric Brack, Adolf Herz, Adolf Zichermann, Bernard Schwarz, boli povinni z čistého zisku prispívať na kongruu.

Resoluce sen. dr Soukupa, Niessnera a soudr.

Vláda se vyzývá, aby na počátku podzimního zasedání Národního shromáždění letošního roku předložila osnovu zákona, podle kterého by se vedení matrik odebralo všem duchovním a přeneslo na státní orgány.

Resoluční návrh. sen. Jokla a soudr.

Vláda se vybízí, aby za všech okolností počínajíc dnem 1. ledna 1927 provedla ustanovení zákona ze dne 7. května 1874, č. 50 ř. z., o zřizování farních osad.

Resoluční návrh sen. Koutného a spol.

Vláda se vyzývá, aby do 5 dnů ve smyslu Washingtonské deklarace podala senátu návrh zákona na odluku církve od státu.

Za podklad vládního návrhu nechť je vzat iniciativní návrh ze dne 26. května 1920, který podali ve sněmovně poslanecké tehdejší poslanci: dr Th. Bartošek, Fr. Houser, Landová-Štychová, Fr. Zeminová a spol. č. tisku 1.

Resoluční návrh sen. Koutného a spol.

Poněvadž důvodem k návrhu zákona o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných je jedině činnost vykonávaná duchovenstvem za orgány státní, zejména vedení matrik a vydávání úředních listin s tím souvisejících - buďtež vládou s největším urychlením provedeny přípravy, aby tyto práce předány byly od 1. ledna 1927 orgánům státním, po případě v přenesené působnosti orgánům samosprávním. V důsledku toho nechť přijatý zákon platí pouze do konce roku 1926."

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji závěrečné slovo zpravodaji výboru sociálně-politického panu sen. dr Mazancovi.

Zpravodaj sen. dr Mazanec: Slavný senáte! Vážené dámy a pánové! Musím především s povděkem konstatovati, že jsme mohli konati politickou debatu v otázce jistě velmi vážné a důležité. Narazily sice na sebe různé názory, ale myslím, že právě tím, že jsme mohli mluviti, že se zde tato debata mohla konati, dokázali jsme, že stojíme na vyšším stanovisku rozmyslu, politické poctivosti a otevřenosti. Není možno, abychom byli všichni za jedno v otázce, která tak mocně hýbá naší politickou veřejností. Považoval jsem za svou povinnost, abych to zde konstatoval když vidíme, že v jiné sněmovně, dolejší, nebylo možno tuto debatu takovým způsobem absolvovati.

Ve věci samé chci přičiniti jen několik poznámek. Nebudu reagovati na to, co bylo během debaty řečeno. Byly zde uvedeny různé důvody, výtky, padly také různé výrazy, ne snad zrovna místné, ale to všecko budiž pominuto. Chci jen ve věci samotné upozorniti na dvojí moment: Bylo se strany pánů z oposice vytýkáno všelicos, ale na jednu věc nebylo ukázáno, a to je: na rozdíl postavení, jakého dosud měla u nás církev katolická a církve ostatní. To je, vážené shromáždění, co tvoří různé právní základy doposud. Do Josefa II. nebylo toho poměru mezi státem a církví, jaký máme dnes. Zdali je zdravý nebo není zdravý, o tom já nebudu rozhodovat, prostě konstatuji tolik, že celý vývoj církevních poměrů, poměrů mezi církví a státem u nás v Rakousku šel zvláštní cestou a že my ovšem nemůžeme ignorovat to, co zde bylo do naší doby přeneseno. Církevní jmění, o kterém se zde také hodně mluvilo, bylo základem všech těch beneficií, celé církevní administrativy, a bylo skutečně původně vytvořováno tak, jak si to páni přáli, kteří nedívají se s hlediska většiny na tuto předlohu. Prosím, každý kostel, každá fara, která měla býti zřízena, musila míti nejdříve zaručena krytí, musila býti úhrada, tedy náklady zajištěny. To se dělalo dobrovolnými dary, odkazy atd. Tehdy měli jsme skutečně stav ten, že si církev obstarávala své věci svými vlastními prostředky, tedy stav, po kterém páni z oposice stále volají. To jsme měli až do Josefa II. Za Josefa II. přišel stav jiný, a to proto, poněvadž právě tento panovník měl jinou představu a jiné plány o celé organisaci církevní agendy ve své říši, konfiskoval církevní jmění, zrušil řadu klášterů a z tohoto jmění vytvořil velký náboženský fond, který měl býti subsidierní dotací pro všechny potřeby církve, nejenom po stránce věcné, ale i osobní. Tedy měly opatřovati nejenom všechny náklady reální, ale měl opatřovat také všechny ty personální výdaje na jednotlivé duchovní v říši. Tento náboženský fond skládal se jenom v Čechách ze jmění, které vzniklo zabráním 44 klášterů. Ovšem ty kláštery měly také svoje dvory, velkostatky v ceně tehdejší, jak bylo sepsáno 5,604.000 zl. rýnské měny. To by představovalo v dnešní valutě asi 2 miliardy Kč. V celém Rakousku toto jmění obnášelo asi 20 milionů zlatých tehdejší rýnské měny. Tedy prosím, to byl základ toho jmění, které mělo sloužiti pak církevním účelům. Přes 150 let bylo toto jmění ve správě státu. Stát tedy skutečně byl plným vlastníkem, poněvadž prodával volně, prodával bez souhlasu církve, ale za to plnil neustále povinnost, kterou na sebe převzal a obstarával to, co dnes také v té předloze máme. To je ten právní základ pro duchovní římsko-katolické církve. Ať se to někomu líbí nebo ne, takový stav byl a my se tím stavíme jen na právní základ, když upravujeme kongruu co se týče výše platů. V zásadě, ten právní závazek zde je. My - a toho si pánové z oposice nevšimli - tento poměr rozšiřujeme, zavádíme něco nového, poněvadž to, co dosud platilo o církvi katolické v Rakousku jako jediné církvi kongruální - na Slovensku máme jich více, kdežto v Rakousku byla jen jediná - rozšiřujeme na církve ostatní, na všechny církve, ať kongruální, nebo nekongruální, ať dotační nebo subvenční, i ty, které nejsou ani dotační, ani subvenční, ale které jsou státem uznány. Na všechny tyto církve rozšiřujeme ten základ, na kterém dosud byl postaven poměr mezi katolickou církví a státem. To je věc, která jistě zasluhuje řádné úvahy a neváhám zde říci - a myslím také, že to pánové také velice dobře vycítili z důvodové zprávy, když si přečtou, co tam bylo číselně pověděno - že vlastně dává stát tímto zákonem, touto osnovou více kněžím církví ostatních, než duchovním církve katolické. To je jedna stránka předlohy.

Druhá stránka, o které se chci také stručně zmíniti, o které zde také byly přednášeny různé poznámky je ta, že se snad v naší veřejnosti někdy šíří mínění, jakoby knězi nekonali žádné zvláštní práce pro stát, jakoby se snad jenom omezovali na vedení matrik, které byly původně čistě církevní institucí, které byly založeny církví, a jí také vedeny, a to kvůli opatrnosti a kontrole dvojmo, jednou u farních úřadů a podruhé v archivu konsistorním, aby při eventuelní ztrátě těchto knih bylo možno zápisy si opatřiti. Prosím, vedle těchto prací čistě matričních, které vede církev od počátku své působnosti v těchto zemích, máme po převratu, a zejména po převratu celou ohromnou agendu, kterou stát vyžaduje od far katolických, i ostatních, ale v prvé řadě katolických, poněvadž těch je nejvíce. Mám zde blankety státního úřadu statistického v Praze, které se posílají na všechny farní úřady. Zde na př. v blanketu, který je označen jako sčítací lístek o legitimaci, žádá se vyšetření a odpověď na 17 otázek, jako na př.: datum záznamu legitimace, datum uzavření sňatku rodičů, jméno a příjmení legitimovaného dítěte, pohlaví, nynější bydliště dítěte, povolání otce v době legitimace dítěte, povolání matky v době narození dítěte, nemá-li nemanželská matka vlastního povolání, tedy povolání otce, resp. živitele jejího atd. To je tedy 17 otázek, jichž zodpovědění žádá státní statistický úřad. (Sen. Habrman: To dostává každá korporace privátní!) Toto nedostává privátní korporace, ale výhradně farní úřady. Mám zde dále sčítací lístek oddavkový. Zde se žádá odpověď na 16 otázek. Zase řadové číslo zápisu, datum uzavření sňatku, příští společné bydliště atd. To všechno jsou otázky, na které musí duchovní odpovídati po vyšetření v knihách matričních, ale všecko se nezjistí v knihách. Musí si zavolati také dotyčné strany, musí si to dříve vyšetřiti.

Je tu sčítací lístek rodný zase poslaný státním úřadem statistickým. Já říkám, nebýti našich far, statistický úřad nemůže vůbec existovati. (Hlas: Bude to vésti jiný.) Já k tomu přijdu. Zde máme jiný dotazník se 26 otázkami, které musí mnohdy úřad farní vyšetřovati jiným způsobem než nahlédnutím do knih, poněvadž to tak nezjistí.

Zde je sčítací lístek úmrtní, kde se žádá také na 26 otázek odpověď. Já to uvádím proto, aby bylo viděti, že agenda v zájmu státu je ohromná a že ve větších farách musí vydržovati farář přímo kanceláře a úředníky, kteří tyto věci vyplňují.

Řeklo se zde, že by to mohl obstarávati politický úřad, tedy státní úředníci. Až budeme míti tolik peněz, abychom je mohli vydržovati, až budeme míti 300 až 400 milionů Kč, které dáme jenom k těmto účelům, pak si to zaveďme. (Sen Habrman: To přece nemyslíte vážně, pane kolego!) To myslím vážně a když to nevěříte, zeptejte se pana ministra Engliše, on vám poví, kolik na to bude potřeba.

Chtěl jsem jenom ukázati na tyto dva momenty a nebudu vážený senát déle zdržovati. Chtěl jsem jen ukázati, že stavíme celý problém na nové základy, že z toho více těží církve nekatolické než katolická a že to minimum, které dáváme z důvodů sociálních, je tak spravedlivé a tak odůvodněné, že proti tomu nemůže nikdo, kdo sociálně cítí, nic namítati.

Když přijdou jiné poměry, budeme upravovati věci jinak. Do budoucnosti nemluvím, já jenom říkám: jaký je dosavadní právní základ a přál bych si, aby v budoucnosti všechny ty kulturní otázky byly řešeny takovým způsobem, abychom si řekli, že budou pro nás směrodatny zásady demokracie a že se budeme říditi přáním širokých vrstev. Když tyto široké vrstvy budou si přáti jiný poměr mezi státem a církví, my jako lidé upřímně cítící demokraticky dovedeme toto jejich přání pochopiti a o něm se dohodovat. (Výborně! - Potlesk!)

Místopředseda Donát: Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového sen. dr Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Touto čtvrtou předlohou dokončíme tu celou velikou stavbu úpravy platů veřejných zaměstnanců. Včera jsme přijali tři velmi důležité předlohy, nejdůležitější tu, t. zv. platový zákon a zajisté veliké desetitisíce veřejných zaměstnanců pohlíželi na nás s velikým očekáváním a když slyšeli, že zákony tyto jsou přijaty, s velikým díkem, že dílo to je ukončeno.

Prosím, slavný senát, aby přijetím předlohy této dokončil toto dílo a tak pro budoucnost získal si velkých zásluh o veškeré veřejné zaměstnance.

Jinak navrhuji, aby pozměňovací návrhy, které zde byly předneseny, byly zamítnuty.

Místopředseda Donát: Přikročíme k hlasování ve čtení prvém.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům budeme takto hlasovati:

Nejprve o návrhu sen. dr Kloudy a spol., aby se přes návrh přešlo k dennímu pořadu, bude-li zamítnut, pak o jednotlivých paragrafech projednávané osnovy zákona, a to:

o §u 1 podle návrhu sen. Koutného a spol., bude-li tento návrh zamítnut, pak o odst. 1. §u 1 podle návrhu sen. Zimáka a soudr., bude-li zamítnut, pak o odst. 1. a 2. §u 1 podle zprávy výborové;

o odst. 3. §u 1 podle návrhu sen. Ecksteinové a soudr., bude-li zamítnut, pak o odst. 3. až odst. 7. §u 1 podle zprávy výborové;

pak o návrhu sen. Ecksteinové a soudr. na vložení nových odstavců, a to 8. až 18. do §u 1, pak o návrhu sen. Zimáka a soudr. na vložení nového odstavce 19. do §u 1 a pak o návrhu sen. Ecksteinové a soudr. na vložení nového odstavce 20. do §u 1;

o §u 2 podle návrhu sen. Koutného a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 3 podle návrhu sen. Koutného a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

pak o návrhu sen. Jaroše a soudr. na vložení nového odstavce vedeného pod lit. e) do §u 3;

o §u 4 podle návrhu sen. Koutného a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

pak o doplňujícím návrhu sen. Ruščuka a spol., pak o návrhu sen. Koutného a spol., na vložení zvláštního §u 5;

o §u 5 podle zprávy výborové;

pak o doplňujícím návrhu sen. Zimáka a soudr., na vložení odst. 4. do §u 5;

o §u 6 podle zprávy výborové;

pak o doplňujícím návrhu na vložení nového odstavce sen. Zimáka a soudr.;

pak o návrhu sen. Zimáka a soudr., aby jako § 7 vložen byl nový paragraf jím navrhovaného znění a aby následující §§y 7 a 8 číslovány byly jako §y 8 a 9, bude-li tento návrh zamítnut, pak o §u 7 podle zprávy výborové;

o §u 8 podle eventuelního návrhu sen. Zimáka a soudr., jinak podle zprávy výborové;

pak o nadpisu zákona, jeho úvodní formuli - podle zprávy výborové.

Současně sděluji, že vyhovím návrhu sen. Koutného a spol., aby při hlasování o jeho návrzích provedeno bylo sečítání hlasů.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.

Přikročujeme k hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí, aby podle návrhu sen. dr Kloudy a spol. přešlo se přes návrh k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Koutného a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám, pány zapisovatele, aby sečetli hlasy, a to: sen. Kalčok napravo, sen. Lukeš uprostřed a sen. Jaroš nalevo a aby mně sdělili výsledek hlasování. (Děje se.)

(Po provedeném skrutiniu.)

57 hlasů "pro", 75 hlasů "proti".