Schůze zahájena v 14 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr. Brabec, Donát, dr. Hruban, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

123 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Haussmann, dr. Říha, dr. Schieszl; za ministerstvo financí odborový přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Prosím, aby byly oznámeny věci tiskem rozdané:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 141. Návrh sen. Slámy, Thoře, Kianičky a druhů na doplnění zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.

Tisk 142. Návrh sen. Časného, Habrmana, Havleny, dr. Soukupa, Dundra, Filipínského, Zimáka a soudr. na poskytnutí státní podpory všem poškozeným průtrží mračen a velikými povodněmi v celé republice Československé.

Tisk 143. Návrh sen. Hrejsy a spol. na výpomoc postiženým živelními pohromami v župě Uhersko-Hradišťské.

Tisk 144. Návrh sen. A. Šolce, dr. Kloudy a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelními pohromami v okresích: soboteckém, mladoboleslavském, libáňském, královéměsteckém, poděbradském a nymburském.

Tisk 145. Návrh sen. Reichstädterové a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným požárem v Baldovci u Rozstání na vysočině Drahanské.

Tisk 150. Návrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. ve věcech katastrofální povodně v okresích šternberském, uničovském a mohelnickém.

Tisk 151. Návrh sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr. stran živelní pohromy v politickém okrese Teplice-Šanov.

Tisk 152. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vraného, Hybše, Stodoly a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Tisk 154. Návrh sen. Luksche a soudr., aby vláda ihned zahájila nouzovou akci pro jihomoravské kraje, jež byly postiženy katastrofální povodní.

Tisk 155. Návrh sen. Stodolu a spol. na urychlené vydanie zákona o náhrade válečných škod.

Tisk 161. Návrh sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu.

Tisk 162. Návrh sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na změnu jednacího řádu senátu.

Tisk 167. Zpráva I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým provádí se článek 1. úmluvy právně-finanční mezi republikou Československou a královstvím Italským, č. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakouskouherských mezi věřiteli nebo dlužníky Československými a italskými (tisk 121).

Tisk 168. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru, III. ústavněprávního výboru, IV. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923 (tisk 128).

Tisk 174. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 317) o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi (tisk 497).

Tisk 175. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 423) zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí (tisk 496).

Zápisy o 29. až 31. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným panem senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 141. Návrh sen. Slámy Thoře, Kianičky a druhů na doplnění zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.

Tisk 142. Návrh sen. Časného, Habrmana, Havleny, dr. Soukupa, Dundra, Filipínského, Zimáka a soudr. na poskytnutí státní podpory všem poškozeným průtrží mračen a velikými povodněmi v celé republice Československé.

Tisk 143. Návrh sen. Hrejsy a spol. na výpomoc postiženým živelními pohromami v župě Uhersko-Hradištské.

Tisk 144. Návrh sen. A. šolce, dr. Kloudy a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelními pohromami v okresích: soboteckém, mladoboleslavském, libáňském, královéměsteckém, poděbradském a nymburském.

Tisk 145. Návrh sen. Reichstädterové a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným požárem v Baldovci u Rozstání na vysočině Drahanské.

Tisk 150. Návrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. ve věcech katastrofální povodně v okresích šternberském, uničovském a mohelnickém.

Tisk 151. Návrh sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr. stran živelní pohromy v politickém okrese Teplice-Šanov.

Tisk 152. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vraného, Hybše, Stodoly a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Tisk 154. Návrh sen. Luksche a soudr., aby vláda ihned zahájila nouzovou akci pro jihomoravské kraje, jež byly postiženy katastrofální povodní.

Tisk 155. Návrh sen.Stodolu a spol. na urychlené vydanie zákona o náhrade válečných škod.

Tisk 161. Návrh sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu.

Tisk 162. Návrh sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na změnu jednacího řádu senátu.

Výboru rozpočtovému:

Účetní závěrka nejvyššího účetního kontrolního úřadu za rok 1925.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu ve Slezské Ostravě za souhlas k stíhání sen. Herlingera pro přestupek dle § 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 309 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu:

1. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 149) k iniciativnímu návrhu posl. inž. Dostálka, dr. Mičury, Zocha, Petroviče, dr. Tiso a druhů, aby vydán byl zákon o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, případně recipovaných. Tisk 160.

Vzhledem k tomu, že této věci přiznána byla v 31. schůzi pilnost, navrhuji, aby stanovena byla řečnická lhůta tak, že by klubu do 10 členů připadla řečnická lhůta 1 hodiny, klubu do 20 členů 2 hodiny, klubu přes 20 členů 3 hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. dr. Mazanec, za výbor rozpočtový sen. dr. Procházka.

Uděluji slovo zpravodaji výboru sociálně-politického panu sen. dr. Mazancovi.

Zpravodaj sen. dr. Mazanec: Slavný senáte! Než přistoupím k výkladu zákona, dovolím si podati stručný historický úvod. Kongrua znamená doplnění přiměřeného platu duchovenstva. (Hřmot a bušení do stolků u senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Mazanec (pokračuje): Do časů Josefa II. nebylo žádného závazku státu, aby platil platy duchovenstvu. Kněžstvo a církev opatřovala si své potřeby z toho, co dostávala darem od věřících, šlechty a panovníků. Josef II. pojal myšlenku upraviti majetkové poměry duchovenstva na novém základě. Zkonfiskoval církevní jmění a zavázal tak stát, dávati za to doplnění platů kněžím, pracujícím v duchovní správě. Původní obnos tehdy stanovený na úplatu duchovenstva byl pro samostatné duchovní 400 zl. rýnské měny, pro pomocné kněze 300 - 350 zl. To znamená dnes přes 100 tisíc K v naší měně. To tedy byl právní základ a jaksi první úprava v našem státu v poměru státu a církve. Stát tu dává vlastně z církevního jmění, poněvadž je správcem tohoto jmění tzv. náboženského fondu. Do tohoto fondu plynuly nejenom obnosy konfiskovaných budov státem zabraného jmění, budov a pozemků, ale také výnos tzv. interkalářů, ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován!

Zpravodaj sen. dr. Mazanec (pokračuje)... to je výnos připadající státu v době neobsazení, (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Mazanec (pokračuje): ... což všecko musí interkalární administrátor odváděti do pokladny státní. Kromě toho do tohoto fondu spadala náboženská daň, kterou musila odváděti větší beneficia.

Podle církevních předpisů bylo původně dovoleno kostel a faru jen tam zříditi, kde bylo skutečně zaručeno vydržování jednak kostela, jednak farní budovy a jednak přiměřeného počtu duchovních. Pokud nestačilo církevní a farní jmění, byl tento náklad doplňován patronem kostela, věřícími farní osady a od Josefa II. subsidiárně státem.

V bývalém Rakousku bylo přistoupeno... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Mazanec (pokračuje): ... k přiměřenému zvýšení kongruy poprvé v prvé polovici 19. století a to zákonem z 19. dubna 1885, čís. 47, který stanovil kongruu dočasně až do definitivní úpravy těmito obnosy: pro faráře v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 700 až 1200 zlatých, pro pomocné duchovní 350 až 400 zlatých.

Definitivní úpravu kongruy provedl teprve zákon ze dne 19. září 1898, čís. 176, který na výši duchovenských platů nic nezměnil.

Tento zákon byl pak doplněn, resp. pozměněn zákony ze dne 24. února 1907, čís. 56 ř. z., ze dne 28. března 1918, čís. 115 ř. z., a ze dne 9. dubna 1920, čís. 246 Sb. z. a n.

Těmito zákony byla kongrua pro katolické duchovenstvo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stanovena takto:

I. Pro samostatné duchovní správce

a) ve Velké Praze a ve Velkém Brně 4200 Kč ročně,

b) v Opavě 4000 Kč ročně,

c) v okolí Velké Prahy a Velkého Brna do 15 km, dále v místech s 5000 obyvateli a ve větších lázeňských místech 3800 Kč ročně,

d) v ostatních místech, kde při farách jsou systemisována kaplanská místa 3600 Kč ročně,

e) v místech, kde nejsou při farách systemisována kaplanská místa, 3400 Kč ročně.

II. Pro pomocné duchovní

ve Velké Praze a ve Velkém Brně 2600 Kč, v ostatních pak místech 2500 Kč ročně.

Vedle toho měli jak samostatní duchovní správcové, tak pomocní duchovní podle čl. II. § 1 zákona ze dne 28. března 1918, čís: 115 ř. z., nárok na služební přídavky, celkem 10 po 200 Kč, z nichž prvních pět je trienálek a druhých pět kvadrienálek.

Mimo to, a to v důsledku resoluce, usnesené ve schůzi Národního shromáždění 9. dubna 1920 byly duchovenstvu katolickému, pokud bylo dotováno, nebo podporováno z náboženského fondu, nebo ze státní pokladny vypláceny ještě další přídavky, a to drahotní přídavek po 1200 Kč ročně, nákupní přídavek po 500 Kč ročně a nouzové výpomoci po 240 Kč měsíčně.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly poměry komplikovanější, tam byly požitky duchovních tyto:

U samostatných duchovních správců svobodných s plnou kvalifikací nejméně 7.480 nejvýše 8.880 Kč, u ženatých bezdětných o 400 Kč ročně více, u ženatých s jedním dítětem o dalších 800 Kč více a na každé další dítě připadá ještě dalších 800 Kč.

U rabínů pohybovaly se služební požitky mezi 5.480 a 6.880 Kč u svobodných, k čemuž přistupuje ještě rodinný doplněk na každé dítě 400 Kč ročně a šatná podpora na manželku a na každé dítě taktéž po 400 Kč ročně.

Požitky pomocných duchovních činily u svobodného duchovního 6.880 Kč, požitky ženatého bezdětného 7.280 Kč, požitky ženatého s jedním dítětem 8.080 Kč a na každé další dítě připadá ročně ještě o 8.00 Kč více (tj. 400 Kč rodinný doplněk a 400 Kč šatná podpora).

Usnesením poslanecké sněmovny, které přepracovalo úplně iniciativní návrh posl. inž. Dostálka a soudr. byl zaveden jednotný platový systém pro duchovní všech kongruálních církví a odstraněn platový rozdíl mezi duchovními samostatnými a pomocnými. Základní sazba kongruální je 9.000 Kč a zvyšuje se po každých 3 letech o 972 Kč, takže celkové požitky mohou dosáhnouti maxima 18.720 Kč. Zákon rozšiřuje platnost i na duchovní církví ostatních, které byly dosud nekongruálními, ať to byly církve dotační, nebo subvenční, anebo církve, které dosud dotací ani subvencí nepožívaly, jen když byly alespoň církvemi státem uznanými.

Takovými nekongruálními církvemi byly dosud zejména:

A. v histor. zemích: Českobratr. církev evang., něm. evang. církev, církev československá, řeckovýchodní (pravoslavná), starokatolická, Jednota bratrská a Židé.

B. Na Slovensku zejména církev československá a baptistická.

Je tedy existence duchovenstva také těchto všech dosud nekongruálních církví státem zabezpečena. Pokud jde o podrobnosti, odkazuji na svoji důvodovou zprávu sociálně-politického výboru senátu (tisk č. 160).a na zprávu rozpočtového výboru poslanecké sněmovny (tisk č. 429).

Jenom chci k jednotlivostem přičiniti několik poznámek.

Především k § 1 odst. 7. poznamenávám, že sociálně-politický výbor se usnesl doporučiti vládě, aby použila ustanovení §u 1, odst. 7. také na ty duchovní, kteří vstoupí do veřejné duchovní správy po účinnosti tohoto zákona, ale v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, konali již v Čs. R. bohoslovecká studia a nevyhovují předpisu §u 1, odst. 4., lit. a).

K § 3 pak sociálně-politický výbor senátu se usnesl, že duchovní, kteří by měli po účinnosti tohoto zákona něco vraceti z požitků vybraných bona fide před vydáním tohoto zákona, nemají býti k tomu donucováni podle zásady nabytého práva. Kromě toho uznal sociálně-politický výbor za spravedlivé a vyslovil požadavek ten v resoluci předložené ke schválení senátu, aby vláda přispívala přiměřeným kancelářským paušálem na výlohy spojené s vedením zvláštního úředního kanceláře a s vydržováním zvláštních úředních zaměstnanců samostatnému i pomocnému duchovenstvu všech církví a náboženských společností státem uznaných, příp. recipovaných, což zejména bude míti význam pro farnosti s větším počtem věřících.

Takový je tedy podklad a smysl celé této nové úpravy kongruové, která rozviřuje zbytečně naši politickou veřejnost. Nejedná se tu o žádné řešení principielní otázky, úpravy státu a církve, ale upravuje se poněkud přiměřeně časovým a drahotním poměrům existence duchovenstva všech státem uznaných církví, a neváhám zde otevřeně prohlásiti, že více dává všem ostatním církvím, než církvi katolické.

Protože v tomto stadiu jednání nelze na předloze nic měnit, doporučuji ji ke schválení slavnému senátu ve znění přijatém sněm. poslaneckou. (Výborně! - Potlesk. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Dalším referentem je pan sen. dr. Procházka.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Kdyby ti kněží, buditelé, vlastenci, kteří se starali o budoucnost národa, viděli dnes, když máme v senátě jednati o úpravu poměrů toho ubohého duchovenstva, ... (Hluk. - Komunističtí senátoři tlukou do pultů. - Pískání.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Procházka (pokračuje): ... do jaké zášti a nenávisti upadla část národa československého proti církvi katolické... (Ohlušující hluk trvá.)

Předseda (zvoní): Prosím, zachovejte důstojnost senátu!

Zpravodaj sen. dr. Procházka (pokračuje): ..., která byla vždy nositelem pravé šlechetné kultury a která má mnohé neskonalé zásluhy o náš vysoký stav civilisace a blaho národa veškerého, jistě by všichni zaplakali. (Sen. Chlumecký nese před ministerskými lavicemi posměšný plakát.)

Předseda (zvoní): Prosím, zachovejte důstojnost senátu! Neurážejte nikoho, kteréhokoli člena tohoto slavného sboru! (Hluk pokračuje.)

Zpravodaj sen. dr. Procházka (pokračuje): Rozpočtovému výboru náleželo posouditi osnovu zákona s hlediska úhrady.

Především bylo nutno uvážiti, že podstatná materie osnovy byla předmětem vládního návrhu zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona) tisk č. 100 poslanecké sněmovny, o kterémžto vládním návrhu zákona stanoveno bylo v § 211, odst. 2., že vládním nařízením se provede nová úprava platů ostatních veřejných zaměstnanců, jejichž požitky jsou zcela, nebo z části hrazeny ze státní pokladny, nebo z fondů státem spravovaných.

Tak jako citovanou osnovou vládní podle 211, odst. 1., stanoveno bylo, že služební a platové poměry obecních a obvodních lékařů, jakož i učitelů obecných a občanských škol upraví se zvláštními zákony - jak také se stalo předloženými osnovami zákonů tisky 102 a 101 poslanecké sněmovny - bylo nutno, aby i ohledně úpravy platových poměrů duchovních církví a náboženských společností, - když cesta vládního nařízení podle daných poměrů politických stala se neschůdnou - byla podána Národnímu shromáždění osnova zákona.

Základem úhrady platů duchovenstva tvoří již mnoholetá úhrada rozpočtová, jež ve státním rozpočtu pro r. 1926 tvoří podle kap. 13 a 13 A., tit. 13, pro římsko-katolický, řecko-katolický a evangelický kultus, pro židovský kultus, pro československou církev a jiné náboženství v zemích

historických a na Slovensku co do osobních výdajů v celku	61,828.626 Kč,
pro Podkarpatskou Rus	3,368.416 Kč,
v celku	65,197.042 Kč.

 

Oproti tomu stoji příjmy:

u římsko-katolického kultu (z náboženské matice, z nadací a příspěvků), pak u řecko-katolického kultu

(příspěvky) v celku	2,770.741 Kč,
tedy	62,427.301 Kč.

 

Věcná vydání, jež nepřicházejí v úvahu, jedná se o zvýšení osobních výdajů, obnáší v celku 6,602.958 Kč.

Zvýšení výdajů na platy duchovních nastane jednak zvýšením kongruy, stanovením výchovného pro děti ženatých duchovních, úpravou odpočivných resp. zaopatřovacích platů duchovních a jejich pozůstalých ženatých duchovních, jakož i vyměřením paušální dotace ze státních prostředků církevním a náboženským společnostem nekongruálním včetně výchovného, odpočivných a zaopatřovacích požitků.

Naproti tonu nutno uvážiti, že ryzí příjem duchovního, spojený bezprostředně s příslušným duchovním místem a funkcí, včítá se do kongruy. Případně nenastane vůbec doplněk kongruový, neb jen určitým obnosem.

Pensijní příspěvek je platiti i po 35ti letech aktivní služby a to z celé pensijní základny, byť i duchovní dostával jenom doplněk kongruy, nebo vůbec ani doplňku nedostával.

Rovněž duchovní platí daň důchodovou z příjmu. Vzhledem na uvedené okolnosti a se zřetelem na pravděpodobný počet duchovních, kteří obdrží doplněk kongruy a u nichž průměrně lze vzíti jen prostřední plat kongruový 13.500 Kč X 7000 lze počítati s vydáním kongruovým asi 94 miliony Kč. Od toho nutno odpočítati dosud již povolené rozpočtové výdaje asi 65 milionů Kč, takže zvýšení výdajů obnášeti bude asi 29 milionů Kč. K tomu asi ¹/₅ zvýšených pensí 6 mil. Kč, v celku asi 35 milionů Kč.

Ježto jedná se o celek všech platových zákonů (čís. t. 100, 101, 102 a 323 posl. sněm.) a úhrada všech těchto platových zákonů bude dána zvýšením státních příjmů podle projednávaných úhradních zákonů, případně i projektovanými úsporami rozpočtovými, jakož i lze počítati s příjmy z příslušných veřejných fondů, státem spravovaných, není pochyby, že úhrada pro výdaje na úpravu platů duchovních je, resp. bude dána.

Rozpočtový výbor proto navrhuje, aby osnova zákona byla přijata senátem tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna podle tisku č. 149 sen. Navrhuje se též přijetí resolucí, na nichž usnesl se rozpočtový výbor. (Potlesk.)

Předseda: Přikročuji k rozpravě. Přihlášeni jsou tito řečníci:

"Proti":

Pan sen. Zimák, Habrman, Pichl, Richter, dr. Veselý, Niessner.

"Pro":

Pan sen. dr. Kovalik, Koutný, dr. Karas.

Prosím o zachování naprostého klidu, aby debata u nás v senátu byla vedena způsobem důstojným a věcným. Slovo má pan sen. Zimák.

Sen. Zimák: Skôr než prikročíme k osudnej osnove, pokladám si za nutné učiniť nasledujúce vyhlásenie. Vo včerajšej schôdzi slávneho senátu predniesol pán sen. Dúrčanský tieto slová: "Pri železniciach prišli pomocníci na Slovensko a naštvali železničiarov a zamestnancov bývalého režimu maďarského ku štrajku. Boli im vodcami a vedúcimi a keď sa štrajk skončil, všetkých Slovákov vyhádzali - vy ste maďaróni, iredentisti, vy ste štrajkovali - a posadili tam svojich ľudí."

Rozumie sa, že pán sen. Dúrčanský mienil tým Čechov. Poneváč tieto slová boly prednesené s takého miesta, s ktorého je ich možno počuť v celej republike i za hranicami, a poneváč týmito slovy je napadnutá česť československých, resp. českých železničiarov, čím by mohla utrpieť dôvera, ba oddanosť a vernosť železničných sriadencov k republike a mohla by sa tým zasiať bratovražedná nevraživosť medzi železničných zamestnancov, uznávam za potrebné vyhlásiť tiež s tohoto miesta, s ktorého je možno hovoriť do celej republiky i za jej hranice, že slová pána senátora Dúrčanského sú úžasnou, opovážlivou a zlomyseľnou nepravdou, ktorá sa v obecnej mluve jednoducho menuje lžou, ktorého slova však nechcem použiť. (Sen. Dúrčanský: Pravda to bola! To vy pravdu nehovoríte!) V záujme historickej pravdy a na ochranu napadnutej česti československých železničiarov konštatujem s tohoto miesta toto: Dňa 4. februára 1919 bol slávnostný priechod zmocnencov prvej vlády Československej republiky zo Žiliny do Bratislavy, ako do hlavného mesta Slovenska. V čele týchto zmocnencov bol dr. Šrobár, ako splnomocnený minister pre správu Slovenska. S ním boli dr. Dérer, Emanuel Lehocký, dr. Ivanka, dr. Štefánek, dr. Bella, dr. Vladimír Makovický, dr. Hálek, Karol Medvecký, Fedor Houdek, Kornel Stodola a iní roduverní vždy pevní Slováci. (Slyšte!)

Tento deň, to je 4. februára 1919, vyvolila si maďarská vláda... (Sen. Tomík: Ja som tam bol, ale Zimák tam nebol!) Ja som tam nebol, poneváč som bol na inom mieste. Tento deň, t. j. 4. februára 1919, vyvolila si maďarská vláda za deň všeobecného štrajku v územiach dnešného Slovenska, Sedmihradska a tiež na juhu vo Vojvodine. Tento štrajk bol dirigovaný z Budapešti a mal za cieľ demonštrovať pred svetom proti rozkúskovaniu Uhorska a ostrie demonštrácie bolo namierené proti príchodu slovenskej vlády do Bratislavy. (Výkřik: Toho si luďáci nepřáli!) A boli tam prítomní, ale nie takí ako ste vy. (Sen. Tomík: Vy ste tam nebol, ja som bol prítomný!) Ja som predsa všetko nemohol vidieť. Toto je ale vzaté z historického spisu. Preto tiež Slovensko pocítilo najviac zúrivosť dirigentov z Budapešti. Odrezané boly telefónne a telegrafné spojenia a zatarasené boly železničné trati, poškodené staničné blokové systémy, porúcané boly mosty, a tí českí železničiari, ktorí konali službu, boli ohrozovaní na životoch aj streľbou zo strojných pušiek, čo môže dosvedčiť tuná prítomný pán sen. Kornel Stodola.

Cesta slovenskej vlády zo Žiliny mala mnoho prekážok, ale vláda, slovenská vláda predsa došla vzdor všetkým prekážkam do hlavného mesta Slovenska, kde bola privítaná zástupcom slovenského ľudu a po zdravená spevokolami "Napred" a "Bratstvom". Prívet vláde predniesli za slovenské, resp. za československé obyvateľstvo i za to inonárodné župan Zoch a za robotníctvo zvlášť náš súdr. sen. Ján Pocisk. To sú historické faktá. Z toho je vidieť, kto aranžoval stávku na Slovensku proti slovenskej vláde. Po štrajku, ktorý tedy aranžovala a dirigovala maďarská vláda, tedy nie Česi, v záujme ochrany starého Uhorska, ostalo mnoho spustošenia na železniciach, znivočené bolo niekoľko desiatok lokomotív tým, že z kotlov bola vypustená voda a kúrilo sa pod nimi, takže sa prepálily. Boly to zbytky tých lokomotív, ktoré boly skôr zachránené pred odvlečením do Budapešti. Tedy vykonávatelia rozkazov budapeštianskej vlády na Slovensku boli zo služieb prepustení.

Vzdor všetkým nástrahám a škodám, predsa riadenie osudov tých po tisícročie utlačovaných Slovákov ostalo vo vlastných rukách slovenských, pokiaľ na to stačia a v pomocných úprimných rukách bratov Čechov. A my veríme, že toto riadenie osudov Slovenska ostane v tých rukách na veky, napriek všetkým úkladom a nástrahám.

Napokon poznamenávam, že za maďarského režimu nemohol byť železničiarom ten slovenský človek, ktorý nedal dosť zrejme najavo, že sa za svoj slovenský pôvod hanbí. (Sen. Bobula: To je lož! Ja som Slovák a tiež železničiar!)