Schůze zahájena v 15 hodin 35 minut.

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

129 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Fatka, dr Peroutka, dr Slávik; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu dvou měsíců sen. Šťastnému, na dobu tří měsíců sen. dr Jesserovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat. -

Přikročujeme k projednávání denního pořadu, to je

Byly mně podány návrhy pánů sen. Starka a soudr., sen. Löwa a soudr., sen. dr Hellera a soudr., sen. dr Hellera a soudr., sen. dr Hellera a soudruhů, sen. dr Niessnera a soudr., sen. dr Hellera a soudr., opětně sen. dr Hellera a soudr. a sen. Niessnera a soudr., týkající se toho, aby pan předseda vlády, resp. jednotliví členové vlády dostavili se do schůze senátu k podání zprávy k této projednávané předloze, resp. k jejím jednotlivým článkům.

Žádám pana tajemníka senátu, aby jednotlivé návrhy přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrh sen. Starka a soudr.

Navrhujeme podle §u 46 odst. 2. jedn. řádu: Senát račiž se usnésti, aby předsedavlády v dnešní schůzi podal zprávu o stanovisku vlády k této předloze.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek I. Navrhujeme ve smyslu §u 46 odst. 2. jedn. řádu, by ministřizemědělství, obchodu, průmyslu a živností, financí a zásobování lidu bylivyzváni, aby v dnešní schůzi podali zprávu o stanovisku vlády ke změněnýmcelním sazbám.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek II. Navrhujeme podle §u 46. odst. 2. jedn. řádu, aby ministr věcí zahraničníchbyl vyzván, by v této schůzi podal zprávu o účincích tohoto článku nauzavírání příštích obchodních smluv.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek III. Navrhujeme podle §u 46 odst. 2. jedn. řádu, aby ministr obchodu, průmyslua živností byl pozván, by v této schůzi podal vysvětlení o účincích tohoto článkuna celní řízení.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek IV. Ve smyslu §u 46 odst. 2. jedn. řádu navrhujeme, by senát pana předseduvlády vyzval, aby v této schůzi podal vysvětlení o tom, 1. zdali vláda vůbec stojína stanovisku, že jest zapotřebí zmocnění, obsaženého ve článku IV., 2. je-litomu tak, z jakých důvodů, a 3. jakým způsobem zamýšlí tohoto zmocnění používati.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

K článku V. Ve smyslu §u 46. odst. 2. jedn. řádu navrhujeme, by senát vyzval panaministra věcí zahraničních, aby podal senátu zprávu o tom, jaké účinky asi bude mítistanovení minimálních cel na uzavírání příštích obchodních smluv.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek VIII. Navrhujeme podle §u 46 odst. 2. jedn. řádu:

Ministr obchodu se vybízí, aby podal vysvětlení o zjevech obchodní politiky,které činí nutným použití článku VIII. na ochranu domácí výroby.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek VIII. Navrhujeme podle §u 46 odst. 2. jedn. řádu:

Ministr sociální péče se vybízí, aby podal senátu zprávu o sociálních poměrechv zemích, jež pro obchodní styky s Československou republikou především přicházejív úvahu, aby bylo lze posouditi, jaké účinky může míti používání článku VIII.na pracovní podmínky domácí.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek VIII. Navrhujeme podle §u 46 odst. 2. jedn. řádu:

Ministr věcí zahraničních se vybízí, aby v této schůzi podal zprávu o tom,zdali není nebezpečí, že retorsní opatření, o nichž jedná článek VIII. způsobízápletky v zahraniční politice.<

Předseda: Sděluji, že mi byl podán dostatečně podporovaný návrh, aby byly při hlasování o prvním návrhu sečteny hlasy. Vyhovuji tomuto návrhu a žádám p. sen. dr Krouského, aby sečetl hlasy napravo, pana sen. Lukeše, aby sečetl hlasy uprostřed a pana sen. Jaroše, aby sečetl hlasy nalevo a výsledek hlasování mně pak sdělili.

Budeme opět hlasovati, aby byl zjištěn počet hlasů.

Prosím, kdo hlasuje pro tento návrh, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Po sečtení hlasů.)

Pro návrh sen. Starka a soudr. bylo odevzdáno 49 hlasů, proti 74. To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s návrhy pana sen. Löwa a soudr., sen. dr Hellera a soudr. a sen. Niessnera a soudr., aby se senát usnesl, by páni ministři zemědělství, zahraničních záležitostí, zásobování lidu, pro průmysl, obchod a živnosti, financí, sociální péče a předseda vlády podali zprávu o stanovisku vlády k jednotlivým článkům projednávané osnovy zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy se zamítají.

Byl mně podán návrh sen. Jokla a soudr., aby pan ministr národní obrany byl pozván, by v nejbližší schůzi senátu podal zprávu o pracích, jež posud byly vykonány na provedení 14 měsíční presenční služby.

Žádám pana tajemníka senátu, aby návrh tento přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrh sen. Jokla a soudr., aby pozván byl pan ministr národníobrany.

Podle §u 17 zákona ze dne 19. března 1920, čís. 193 Sb. z. a n., trvá pravidelnápresenční služba 14 měsíců. Podle §u 61 poslední odstavec jsou všichni v letech1923-1925 odvedení povinni po skončení pravidelné presenční služby ještě k dalšíčinné službě v trvání 4 měsíců. Z těchto ustanovení zákona vysvítá, že roku1926 odvedení mají konati jen 14 měsíců presenční službu. Jest nám samozřejměznámo, že vláda zamýšlí ponechati až na další povinnost presenční služby 18měsíců a že v poslanecké sněmovně již předložila dotyčnou osnovu zákona.Vláda však ještě neví, zdali tato osnova se stane zákonem a byla tudíž již dávnopovinna vykonati všechny přípravy, jež vyžaduje provedení 14 měsíční presenčníslužby. Není nám známo, zda pan ministr národní obrany takovéto přípravy vykonal;naproti tomu jest nám dobře známo, že pokyny v té příčině k nějakým podřízenýmúřadům vydány nebyly. To jest nám nesmírně podivno, poněvadž jest přecesamozřejmě povinností ministrovou, aby pečoval o provedení.

Ze všech těchto důvodů navrhujeme ve smyslu §u 46 odst. 2. jednacího řádu:

Slavný senáte, račiž se usnésti, aby pan ministr národní obrany bylpozván, by v nejbližší schůzi senátu podal zprávu o pracech, jež posud byly vykonányna provedení 14 měsíční presenční služby.<

Předseda: Kdo s návrhem sen. Jokla a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. - (Výkřiky sociálních demokratů.)

Nyní přikročíme k pokračování v rozpravě o zprávě výboru národohospodářského a rozpočtového, č. t. 140. Uděluji slovo dalšímu řečníku panu sen. Průšovi.

Sen. Průša: Slavný senáte! Pozorujeme-li chvat a způsob, jakým je projednáván návrh páně Mašatův, přicházíme k závěru, že budou zde pro to asi dva důvody: Na jedné straně bude to chvat kruhů kapitalistických bez rozdílu národnosti i po př. náboženského vyznání, chvat po zajištění sobě velkých, enormních zisků na účet širokých vrstev pracujícího lidu, a na druhé straně bude zde druhý důvod, přesto, že ještě v této poslední chvíli zdánlivě se ta koalice celní udržovala - tedy pánové sami nevěří, že má na dlouho trvání a proto se to žene parou. Pánové sami nevěří dobře, zejména z kruhů českých měšťanských stran, že jejich kolegové na druhé straně půjdou ve všech případech s nimi a že budou ve všech případech s nimi tak jednotní, jako v této chvíli. Tedy je zde chvat ze dvou důvodů: na jedné straně zajištění profitu a na druhé straně chvat, aby udrželo se to ještě po tuto dobu, než pracující lid a široké kruhy spotřebitelské dostanou se opravdu ke slovu a pánům na jejich svědomí také opravdu zatlukou.

Podíváme-li se na důvodovou zprávu k tomuto návrhu, zejména na zprávu výboru národohospodářského, máme dojem - aspoň já ten dojem mám - pokud zde byla užita čísla, že nejsou plně oprávněna, naopak, že vůbec nemohou býti vzata za opravdovou základnu pro vypočítávání cel. Prosím, když to tady vezmu ve zprávě, tak máme poměrná indexní čísla zemědělských výrobků a výrobních prostředků u zemědělců v závodech velikosti 5-20 ha zemědělské půdy v Čechách koncem března 1926 následující:

U řepařů tržba za výrobky 747 Kč, vydání zemědělská 900 Kč pro hektar. U neřepařů, tedy v oblasti obilnářské - ovšem pánové zapomenuli říci, jak to vypadá na př. v takovém kraji, jako je kraj pana Zulegera, v krajině chmelařské, kde výnos hektaru rovná se dnes přímo pohádkovým sumám - tržba za výrobky 697 Kč, vydání zemědělské 899 Kč. A dále se praví: Je tedy zvýšení nákladů daleko, až o 30% vyšší, nežli zvýšená tržba, nežli vlastní tržba samotná. Co je tohle? Podíváme-li se dobře na stav zemědělský, podíváme-li se dobře, jak u nás dnes zejména naši statkáři a velcí sedláci jsou přímo přesyceni penězi, přesto, že opak tvrdí, že musí dnes svoje přebytky finanční dávati do průmyslových podniků, do finančních podniků, do peněžních ústavů, bank, tedy pak přirozeně nedá se tvrditi, že by toto bylo opravdovou číslicí. Já výslovně uvádím >uvelkých<. Řekl jsem také, že je zde matení pojmů číslicemi. Pánové zde vedou za základnu, prosím, tuto statistiku, tato čísla hospodářství od 5ti do 20 ha výměry. Podle jejich tvrzení, někdy, když se perou s drobnými zemědělci, říkají, že tato malá zemědělská hospodářství, tyto malé usedlosti, mají lepší výnos, nežli veliká. - Podle toho ovšem by se také ty číslice zde měnily. Ale přes to všecko jsem řekl, že nevěřím těmto číslicím, a nevěřím jim, když stopujeme postup zemědělských kruhů, zejména hospodářství silnějších u nás ve státě i v druhých směrech. Prosím, kdyby to bylo pravda, tak by každý sedlák, který by nekradl, musil za 3, 4 roky udělati krach, kdyby to byla pravda, co zde tvrdí, poněvadž prodělávat každý rok 30% tak by to znamenalo ve třech, čtyřech letech krach. (Hlas: Jejich profesoři jim to říkají!) Jejich profesoři nejsou tak naivní, aby mohli něco takového tvrditi. Myslím, že se to zrodilo v mozku jiných pánů. Ale je zde něco, co mluví proti všemu tvrzení, že by byla krise v zemědělství, zejména v podnicích větší rozlohy a lépe situovaných. Když se podíváte na pozemkový úřad, jděte se podívat na druhý a čtvrtý odbor, na tu frontu >také zemědělců<, kteří se tam tlačí jenom proto, aby získali zemědělský objekt, kteří používají všech možných pomůcek, a nechci je jmenovat, jenom, aby se dostali k tomu, aby mohli hospodařiti. (Hlas: Na zbytkovém statku!) Denně jsou tam jich fronty a prosím, kdyby bylo pravda tvrzení to, které je obsaženo v důvodové zprávě, tak myslím, že by se nenašla ta fronta, že by to byli leda lidé hodně naivní, kteří by chtěli svoje kapitály investovat do podniků, o nichž předem by bylo jisto, že investice se nebudou rentovat, že investovaný kapitál tam ztratí. Tedy i to mluví o pravém opaku, než jak je tvrzeno se strany referentů výborů a přirozeně se strany také těch, kteří vedou boj za provedení tohoto návrhu zákona tak, jak je předložen.

Pánové, v důvodové zprávě se tvrdí, že je nutná ochrana zemědělství v Československu předně proto, že i druhé státy evropské mají cla zavedena, a za druhé, že poklesem cen zemědělských výrobků se snížila rentabilita hospodářství, takže hrozí zemědělská krise, ano že krisi zemědělství již prodělává. Prosím, ve druhých státech, ve většině států, kde jsou zemědělská cla zavedena v té poměrné výši, v jaké vy hodláte je zavésti, jsou to ty státy, které jsou převážně soběstačny se svou zemědělskou výrobou, pokud jsou to státy které nemají tak jako náš stát sdostatek obilnin, kterým chybí a jichž masná výroba se musí doplniti, ty v této formě cla nezavádějí, poněvadž, promiňte, já řeknu, že v těchto státech, třeba jinak jejich vlády jsou složeny také v tom poměru jako zde, třeba tam vlády těchto států jsou také výkonným orgánem kapitalistických kruhů toho kterého státu, poněvadž rozumí trochu národnímu a státnímu hospodářství, nesahají k tomu, alespoň v té míře ne, jako hodláte učiniti vy zde.

Pokud se týče mluvení o poklesu cen zemědělských plodin, již včera poukázal zde jeden z řečníků na tento poměr. Podíváme-li se na poslední bursovní záznam, vidíme něco jiného. Ceny zemědělských plodin u nás u některých druhů plodin jsou až desetinásobné proti cenám na konci 13. roku těsně před válkou a v některých případech 8 až 81 kráte vyšší. Že by zde mohlo býti mluveno o krisi, o nebezpečí, to není možno a také tento důvod rozhodně je přitažen za vlasy. Spíše bych řekl, že měli byste míti trochu pocitu pro pravdu, mělo by zde býti trochu zájmu pro to, aby byla mluvena pravda. Nejedná se o krisi, ale jedná se o to, abyste si zajistili velké, horentní zisky, na které jste si zvykli během války a po válce. Jedná se vám o to, aby znovu vaše hospodářství vynášelo takové sumy, o kterých nikdy před válkou se vám nezdálo. To v prvé řadě bude tou hybnou silou, proč chcete tato cla prosaditi. Prosím, také se zde tvrdí, že celý ten systém celní vůbec neškodí, jak se v důvodové zprávě říká, resp. doufáme, že neuškodí konsumentským kruhům. Pan referent Sáblík byl v národohospodářském výboru trochu upřímnější, než byl při sdělávání důvodové zprávy. Tam přiznal, že přece dojde ke zvýšení, ale že prý to zvýšení nebude takové, s jakým se počítá. (Obrácen k sen. Sáblíkovi): To jste přiznal! Nebude prý tak velké, jak prý tvrdí zejména socialistické strany, resp. jejich tisk. Je nutno, pánové, dotknouti se jednou také otázky, o níž se často děje zmínka, že v tomto případě silně na tom nese vinu meziobchod, který provádí distribuci chlebovin. Kdo je to ten meziobchod? V prvé řadě velkomlýny, v druhé řadě bursovní spekulanti. Ten malý obchod, ten poměrně má z toho jen malé zisky. Velkomlýny, zrovna tak jako bursy, se staví za tento návrh, ba docela velkomlynáři chtěli ještě zvýšení cen pro určité druhy plodin. Že by se zde dalo čekati, že ten meziobchod pro krásné vaše oči, pánové, nebo pro krásné oči pánů měšťáků s německé strany sníží své zisky, to je jistě naivita. Tomu, pánové, nevěřte! Ti pánové se s vámi spojili, aby si zajistili ještě další nové lepší zisky, a spíše bych chtěl říci, že pomocí těchto cel, tak, jako oni spolu s vámi je propagují a jak je chtějí také prosaditi a snad prosadí zákonem, že oni chtějí stabilisovati vlastně svoje veliké výdělky. Toto tvrzení také a toto doufání vaše, že snad nedojde ke zdražení, je jistě mylným předpokladem, poněvadž naopak ti, kteří mají v rukou obchod obilninami a mlýnskými výrobky, jsou při nejmenším zrovna takovými stoupenci toho >zdravého egoismu<, jako vy. Jedni jako druzí máte v prvé řadě na mysli profit, zisky, a teprve potom snad, když by již opravdu jste byli přejedeni, chtěli byste někomu něco dále dáti. (Místopředseda dr Hruban převzal předsednictví.)

Zmínil jsem se o té frontě na státním pozemkovém úřadě těch, kteří chtějí nabýti zbytkové statky. Podle důvodové zprávy, řekl bych, to jsou takoví hazardéři, lidé, kteří chtějí investovati kapitály, o kterých ale předem vědí, že budou ztraceny, podle terminologie zástupců celní politiky, celních zástupců. - Ovšem nutno přiznati, že také na náš státní pozemkový úřad ti, kteří přicházejí se žádostí o zbytkové statky, přece jen mají určitou výhodu, pokud ovšem mají zaopatřenou napřed dobrou přímluvu v některých vedoucích politicích bývalé koalice. Když se podíváme, jak jsou zadávány zbytkové statky, vidíme, že opravdu tady se dělají presenty. - Zbytkové statky v nejlepší poloze, s nejlepší půdou prvé bonity, s výtečnými budovami se zadávají v nejtěžším případě za 5.500 Kč za ha. Ale to i za budovy, které mnohdy mají cenu poloviny celého objektu. Za ty už neplatí nic.

Horší bonity jsou zadávány za 3 ano i 21 tisíce Ke za ha. (Hlas: Domkáři platí 10.000!).

Ano, na to chci přijíti. To dostane takový miláček štěstěny a řekl bych spíše vlivných politiků, vlivných machrů, ten to dostane gratis. To je opravdu špendáž, ovšem na účet všeho obyvatelstva, na účet státu. A mezitím drobní zemědělci, domkáři a chalupníci platí za tutéž půdu podle bonity 4, 6, 8 i 10.000 Kč a nemají při tom nádavkem budovy, to ať nikdo nepředpokládá. Ale ještě takovýto nešťastník, když už přijde na pozemkový úřad, nebo na ten komisariát, chce-li dostati půdu za tu poměrně vysokou cenu, musí se napřed vykázati svojí partajní příslušností. Musí míti napřed legitimaci určité politické partaje, která má opravdu vliv v pozemkovém úřadě, nebo na tom kterém komisariátu pozemkového úřadu, a ve velice řídkých případech, kde jsou trochu poctiví úředníci - při své dlouhé praksi jsem to konečně také shledal, ale velice řídké jsou ty případy, kde takový úředník nedbal ani na legitimaci - byl to sice okresní přídělový komisař, ale často se stávalo, že přišel rozkaz se shora: >příděly se ruší< - že musí se to dáti těm, kteří opravdu jsou příslušníky té nebo oné partaje.

Tvrzení o vysokých výrobních nákladech nelze bráti vážně. Ukázal jsem, že sama praxe právě majitelů velkých statků nenasvědčuje tomu, že by se dalo mluviti o krisi, a že by se v budoucnosti krise v zemědělství báli.

Ale pokud se týče vysokých nákladů výrobních, nutno uvažovati mzdy dělníků a dělnic v zemědělství zaměstnaných. Vždyť jejich mzdy jsou pode vší kritiku. Deputátníci v oblasti řepařské, kde je velmi dobrá konjuktura, měli až do této doby 140 nejvýše 180 Kč měsíčně na hotovosti, v oblasti obilnářské měli od 90 do 140 Kč měsíčně. Podle směrnic to nedosahuje ani této výše, ale když jsou organisováni dělníci, tedy zpravidla pomocí odborové organisace dosahuje toto zvýšení o 20, 30 nejvýše 40 Kč měsíčně. K tomu dostává deputátník 60 kg obilí na rodinu, 1 q ječmene na výkrm nějakého dobytčete, aby měl tuk a pouze část paliva, ne plnou spotřebu. To jest mzda zemědělských deputátníků, kteří nepracují 8 hodin, jak tvrdí rádi pánové z kruhů zemědělských, nýbrž kteří musí pracovati 13, 14 i 15 hodin denně. (Sen. Fijala: Také osmnáct!) U vás na Slovensku snad i osmnáct a to je tedy ještě horší postavení. (Sen. Toužil: Agrárníci říkali, že budou-li cla přijata, dají deputátníkům přídavky!) Já k tomu přijdu a ukáži, zdali se dá očekávati, že by agrárníci přidali.

Dělníci a dělnice, denně pracující v zemědělství, dnes v době pilných prací polních mají 8 nejvýše 15 Kč denně. Ale jsou zase kraje, ku př. u vás na Slovensku, kde mají zemědělští dělníci jen 5 až 6 Kč denně. Uvažte, dá-li se mluviti a je-li opodstatněno se strany agrárních kruhů tvrzení o vysokých nákladech výrobních, poněvadž práce přirozeně alespoň podle terminologie zemědělských kruhů - je vlastně tím největším zatížením celé výroby. Když chtějí agrárníci snížiti mzdy, vždy se toto tvrzení u nich objevuje.

Vedle toho se ovšem tvrdí, že také sociální břemena jsou velmi těžká. Při těchto žebráckých mzdách zemědělských dělníků, každý, kdo zná praksi nemocenského pojišťování, musí věděti, jaké jsou ty prémie pojišťovací. Vždyť je to pár haléřů, poněvadž tito dělníci a dělnice jsou všichni zařaděni do nejnižší stupnice nemocenského pojištění a také herou nejžebráčtější žold. Tedy ani v tomto směru nelze o tom mluviti a vedle toho nutno uvažovati, že zemědělští zaměstnanci také nepožívají plného úrazového pojištění, takže zemědělští zaměstnavatelé, pokud jsou majiteli statků a zemědělských podniků, platí přímo pakatel do úrazového pojištění za svoje zaměstnance, poněvadž podle dosavadního ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělník v zemědělství zaměstnaný je pojištěn jen v té době, pokud je zaměstnán u stroje, který je poháněn druhou silou, ať motorickou nebo jinou. (Tak jest!)

Zde bych spíše doporučoval, když se pánové z kruhů zemědělských, páni agrárníci chlubili - a škoda že tu není pan Zuleger, který ve výboru se tolik chlubil svou láskou k zemědělským dělníkům - aby pro své zaměstnance a dělníky opravdu se postarali, aby byli pojati všeobecně do úrazového pojišťování. To by potom něco znamenalo, to by znamenalo opravdu projev a určitý smysl pro sociální zajištění jejich zaměstnanců. Nezapomínejte, pánové, kolik tisíc dělníků a dělnic zmrzačených a kolik tisíc vdov a sirotků se plouží po ulicích, právě proto, že zmrzačeni byli, nebo že zabiti byli jejich živitelé v zemědělských podnicích, ovšem v tom zaměstnání, kde nepodléhají úrazovému pojištění. (Souhlas.) Tito lidé dnes chodí žebrati a přicházejí k tíži obci, pokud obec může jim aspoň něco dáti, ačkoliv podle dosavadní praxe obce dávají opravdu těmto lidem jen žebráckou almužnu. Tedy tam byste ukázali svou lásku, tam byste ji měli ukázati. A myslím také, když už mluvíte o své lásce, až přijde návrh zákona na pojetí všech zemědělských dělníků a dělnic bez rozdílu do úrazového pojištění, že potom budete také pro tento návrh zákona hlasovati. (Sen. Toužil: Naopak, to budou dělati oposici!) Možná, že budou dělati oposici, ale snad pro toto tvrzení Zulegerovo se rozbije dnešní koalice.

Chtěl bych také říci, máte-li, pánové, na mysli při svém tvrzení o vysokých výrobních nákladech také dnešní vysoké ceny umělých hnojiv, což konečně aspoň podle toho, jak bylo mluveno v národohospodářském výboru z kruhů zemědělských také prý je pravda, pak, pánové, tímto zákonem nezlepšíte ten stav. Naopak, říkám to právě proto, aby si toho všimli drobní zemědělci, domkáři a chalupníci, kteří dnes pánům agrárníkům dělají volební materiál, že právě tímto zákonem se zavádí nové clo, a to na vápnodusík a superfosfáty, tedy na nejdůležitější hnojiva našeho zemědělství. - Když slyší člověk ty pány mluviti o té velké lásce k drobným zemědělcům, představoval by si, že se snad přehmátli, že to nemyslili opravdu a budou hlasovati, poněvadž děláme návrh na škrtnutí cel v těchto dvou případech, pro tyto naše dva návrhy. Ovšem, jak já naše pány znám, věci nevěřím. Na začátku jsem řekl, že pánové své přebytky také dávají do průmyslu. Ano, agrární kapitál je silně angažován v našem chemickém průmyslu, který mezi jiným také se zabývá výrobou umělých hnojiv, a tato výroba tvoří podstatnou část této tovární výroby vůbec. A prosím, snad právě proto zase naši velkoagrárníci proti intencím a potřebám zemědělského stavu dali továrníkům tato cla, aby pomocí jich nadále udržovali vysoké ceny umělých hnojiv a přirozeně, aby pomocí cel mohli ještě tyto ceny zvyšovati. Tedy to je prý ta láska k drobným zemědělcům. Ale ne tak, pánové! Ne láska k drobným zemědělcům, ne ta jedna venkovská rodina, kde jsou sice plnoprávní členové, ale také pastorkové. A je to příznačné pro agrární rodinu venkovského lidu, že je tam velmi málo těch plnoprávných a že je tam obrovské množství těch pastorků. I tito pastorkové, tito drobní zemědělci budou také přinuceni provedením tohoto zákona, prosazením těchto dvou bodů celního sazebníku čísla 600 a 617, aby ještě nadále se uskrovňovali při nákupu umělých hnojiv.

A tu, prosím, se vracím k důvodové zprávě. V důvodové zprávě se slibuje, že zavedením agrárních cel dojde se k určité stabilisaci v zemědělské výrobě, že majitelé zemědělských podniků budou moci lépe kalkulovati, ale že také vedle toho zemědělství zintensivní svojí výrobu, a mluví se tam přímo, když snad budou jednou zdvojnásobená cla - to se tam ovšem přímo neříká - že budeme naposled soběstačni.

Pánové, umělá hnojiva jsou právě velice důležitou součástkou k tomu, aby se zvýšil výnos půdy, a vy právě tímto zákonem těmto malým berete možnost, aby jich s dostatek používali, vy právě tímto svým návrhem přímo zamezujete výrobu většině drobných zemědělců hospodářsky slabých, aby mohli používati umělých hnojiv ke zvýšení výnosu své půdy, abyste se tedy přiblížili podle vašeho tvrzení k té soběstačnosti v obilninách v našem státě.

Je to konečně samozřejmé, poněvadž je to zase váš zájem, je to zájem velkých sedláků, agrární buržoasie a těch, kteří dnes se svými přebytky nevědí kam. Půda se nedá dávati na lístky, aby si mohli koupiti nové dvorce, poněvadž pozemkový úřad nešťastnou náhodou - čerti vědí, jak k tomu došlo, ale pánové to vědí lépe, nežli já - přepustil převážnou část velkostatkářské půdy zpět velkým šlechticům. To je také účinek toho, že tyto přebytky musí podle přání vašeho a podle přání, řekl bych, kapitalistické morálky, dostatečně vynášeti a proto dáváte do zákona i toto ustanovení o clech na určité druhy umělých hnojiv.

V důvodové zprávě se sice tvrdí, že nemusí dojíti k podstatnému zdražení životních potřeb. Tak také mluvil pan Sáblík v národohospodářském výboru. Ale, pánové, ještě nebyl znám tento návrh zákona, ani návrh páně Donátův - jenom se někde v kuloárech tutlalo, že pan Donát s ním přijde - a již tehdy stoupaly ceny chlebovin. Uvádím toto proto, poněvadž zejména váš tisk a tisk národně-demokratický hájící zájmy bursovních spekulantů tvrdil, že příčina vzestupu cen mlýnských výrobků je v tom, že socialistické strany burcují, demonstrují a protestují proti zavedení cel. Vždyť tehdá, když již se zdražovalo, o clech ještě nikdo nemluvil ani socialisté, ani komunisté, ale bursovní spekulanti, kteří spolu s agrárními magnáty sjednávali tyto věci, přirozeně v zákulisí tuto věc vyčenichali a podle toho se nadále zařídili.

Nové zdražení životních potřeb pro široké kruhy spotřebitelské je však, pánové, za tohoto stavu nesnesitelné. Vždyť dělníci, úředníci, zřízenci, malí živnostníci, žijí hluboko pod úrovní slušného, člověka důstojného, žití. Na statisíce dělníků trpí dnes nezaměstnaností, nemají výdělku, nemají chleba pro své rodiny. Tisíce našich dělníků, zejména horníků, pracuje 3-4 dny v týdnu. Přinášejí domů rodinám za tuto úžasnou, nebezpečnou a vysilující práci 80, 90, v nejlepším případě 130-135 Kč za týden. Jísti se chce, pánové, děti chtějí jísti a horník, který pracuje v této úžasné atmosféře a při tak těžké, nebezpečné práci, měl by míti také trochu lepší stravu. - Teď dostává jen žebrácký groš, ale vy svým návrhem zákona chcete jim bráti i toto hladové sousto. Pamatujte, pánové, že proti vašim clům budou se brániti i státy převážně zemědělské, které k nám své přebytky dovážejí a za to od nás odbírají průmyslové výrobky. Budou se brániti stejnými prostředky, znemožní dovoz našich strojů, textilií, skla a jiných artiklů do svých států a to bude v praxi znamenat celní válku. Vždyť dnes v Polsku ve vládních i obchodních kruzích, zrovna tak jako v Maďarsku, již se otevřeně mluví o celní válce s Československem. A prosím, na to se nebéře ohled. Cla musí býti zvýšena. Ovšem tato cla budou znamenat nové omezování, případně i zastavování průmyslové výroby, tedy zbavování výdělku a práce nových desetitisíců, možná i statisíců dělníků, zřízenců a úředníků. Svým zákonem chcete stabilisovati zbídačení pracujícího lidu. Vy, kteří tak rádi si hrajete na vlastence, vy, kteří právě nyní v době sokolského sletu denně mluvíte o lásce k národu a lidu, uvědomili jste si důsledky této vaší politiky? Uvědomili jste si, že tato vaše politika, která sice nyní znamená zvýšení kapitalistických zisků, je politikou zločinnou? Vaše cla budou míti za následek další zhoršení životní úrovně pracujících vrstev, nové nedojídání a v důsledku toho zhoršení zdravotního stavu spotřebitelských kruhů. Tuberkulosa, které vy jste ušetřeni, poněvadž máte prostředky ještě ve větší míře, než jaké potřebujete, řádí v širokých vrstvách pracujícího lidu. Nezželí se vám útlých lidských tvorů, dětí, když zásluhou vaší vyhladovovací politiky budou předčasně zmírati následkem nedostatečné výživy? Vy, velcí vlastenci, je vám milejší mamon, než dorost vlastního národa? Zdá se, že ano. To byste nesměli býti vyznavači toho zdravého kapitalistického egoismu. Ano, vy v zájmu svých zisků, ač znáte důsledky, raději budete vyvážeti z tohoto státu živou, ještě zdravou pracující třídu. Vaše celní politika povede k tomu, že na místo výrobků budou vyváženi lidé. (Sen. Šturc: Ale kam, to je otázka!) Druzí kapitalisté budou vykořisťovati národní mízu, jak se říká ve vlastenecké hantýrce. (Sen. Šturc: Budou vyssávati morek z lidských kostí a proměňovati ve zlato!) To je možné! Oni totiž sami odtud utečou, pokud budou míti sílu a pokud ovšem budou míti kam, neboť vaše politika znamená pro pracující lid hlad.