Místopředseda dr. Hruban: Dalším řečníkem je pan sen. Dundr. Uděluji mu slovo.

Sen. Dundr: Slavný senáte! Myslím, že nejenom já, ale i většina členů slavného senátu s dychtivostí očekávala odůvodnění návrhu, který předložen byl slavnému senátu, odůvodnění, jímž mělo býti s větší snad ještě jistotou a přiléhavější argumentací potvrzeno, že usnesení poslanecké sněmovny prospěje občanstvu, nejenom jednotlivým vrstvám společnosti tohoto státu, ale i prospěje občanstvu vůbec, a že tudíž návrh samotný může znamenati užitek také pro stát a zvláště příslušníky pracujících vrstev. Snad můžeme jenom litovati, že páni referenti učinili si svou věc velmi pohodlnou, soudíce, že snad dostatečných důvodů sneseno bylo již ve výboru, důvodů, které nás přesvědčiti ve výboru nemohly, které naopak přivedly nás k poznání, že argumentace, snažící se přesvědčiti ať účastnou veřejnost, anebo účastníky o spravedlnosti návrhu, není správná a že zejména hospodářsky i sociálně je nezdravá. Z toho, co snad bychom byli slyšeli zde, nebyli bychom nabyli nového přesvědčení, nebo pádnějšího a důkladnějšího přesvědčení o správnosti návrhu, o nutnosti zákona. Snad by nám bylo bývalo jenom řečeno v těch slovech, jimiž by doprovázen byl návrh, že se tu sledují výlučně a jedině zájmy jednotlivé výrobní vrstvy, a že právě pro tyto zájmy jednotlivé výrobní vrstvy všechny ostatní složky, všechny ostatní třídy a zejména příslušníci pracující třídy musejí přinášeti největší oběti.

Vážení pánové! Nás musí také překvapiti neobyčejný spěch, s jakým tato předloha zákona je projednávána, spěch, který svědčí snad o ne dobrém svědomí; spěch, který je také ukázkou, že pánům jde o to, aby za všech okolností zákon měli pod střechou, aby snad ještě v této době mohli aspoň jednotlivci, na jichž prospěchu jim záleží, více vydělávati a více získávati: Jestliže v dnešní celní koalici není sporů o obsahu předložené osnovy zákona, nebo usnesení poslanecké sněmovny, pak nelze říci, že by tato ideová jednota, ono bratrské souručenství, jež je mezi českými, jako německými měšťanskými stranami, bylo dříve. Naopak, my máme řadu dokladů o tom, že pánové, kteří dnes vášnivým způsobem obhajují zemědělská cla, soudili ještě před rokem o pevných zemědělských clech zcela jinak. Dovolím si tu citovati několik vět ze článku dr. Kramáře, který loňského roku byl uveřejněn v "Národních Listech", kterým dokazuje - a já bych prosil, aby aplikovány byly tyto názory na poměry naše, na poměry v tomto státě - že v Rakousku měli zájem na zemědělských clech pouze maďarští magnáti, někteří velkostatkáři a polská šlechta. Dr. Kramář zde říká doslovně: "Ve starém rakouském mocnářství bojovali o zemědělská cla všemocní Maďaři, mocní polští magnáti, křesťansko-sociální strana alpských Němců, naši agrárníci s vlivnou ještě šlechtou a přece jen s největší obtíží prosazovali své požadavky proti zájmům konsumentů." - Soudím, že se na věci naprosto ničeho nezměnilo, a že slova, která loňského roku pronesena byla, jsou ještě dnes v platnosti a že z těchto slov vyplývá a vysvítá, že pro pevná cla a pro řádnou nebo vysokou zemědělskou ochranu ve starém Rakousku byly vrstvy, které se zájmy lidovými naprosto neměly nic společného a které byly příslušníky kasty, jíž šlo výlučně nejen o hospodářskou nadvládu, ale také o udržení nadvlády, anebo výsostných práv politických. Netřeba zapomínati, že právě tato okolnost měla by býti ještě v této době důležitou i směrodatnou pro národně demokratickou stranu a její příslušníci by si měli uvědomiti, pokud jsou v senátu Národního shromáždění, že svojí účastí, svojí spoluprací a svým usilováním o uskutečnění zákona nepřispívají dobré věci, neprospívají státu a zejména také neprospívají pracujícím vrstvám lidovým.

Vážení přítomní, vážený senáte! Od pevných zemědělských cel očekává se prospěch zemědělství, očekává se rovněž prospěch průmyslu. A v souvislosti s touto otázkou má býti řešen problém pro agrární stranu a ostatní v souručenství se nacházející politické strany, jak zvýšiti cenu zemědělských produktů, jak zabezpečiti onu ochranu, po které prý zemědělec volá, a jak zabezpečiti novou skutečnost, ze které by tyto kruhy výrobní měly prospěch. Soudím, že problém, který má býti řešen zvýšením cen, není řešen správně. Problém ten by se měl řešiti zvýšením mezd, zvýšením platů, zvýšením důchodů, aby stoupla kupní síla nejširších vrstev obyvatelstva, aby stoupnutím této kupní síly zajištěn byl větší odbyt, větší konsum, aby tak odpadly ony stesky, s nimiž se setkáváme u kruhů živnostenských, obchodních a nejvíce ovšem ve vrstvách pracujících u dělnictva a zaměstnanectva.

Jak vyhlíží dnes situace? Bylo již ukázáno na některé konkrétní případy a bylo také vzpomenuto těžkého postavení dělnické třídy tohoto státu. Nejenom tato okolnost musí býti vzata v úvahu, ale také zároveň vzpomenuto býti musí situace, ve které se nachází průmysl i živnosti. A já bych řekl, že situace průmyslu, s nímž spjata jest existence největšího počtu obyvatelstva tohoto státu, je krajně nepříznivá a zhoršuje se týden od týdne.

Říkají-li obhájci pevných zemědělských cel, že jejich uzákoněním se prospěje průmyslu, získají se objednávky v cizině, podaří se nám proniknouti na trhy, které jsou nám stále vzdalovány, anebo od nichž jsme odvracováni, pak myslím, že právě poslední výkazy našeho zahraničního obchodu dokazují zde pravý opak, že právě výkazy z posledního čtvrtletí tohoto roku a také za měsíc duben a květen dokazují nám, že zatím co odbyt našich průmyslových výrobků na zahraniční trhy klesá, co náš export každý měsíc je snižován a zmenšován, zvyšuje se export obilí, sladu a moučných výrobků. To je význačný zlom v našich československých poměrech a pánové mohou nahlédnouti jen do statistiky vydané v posledních dnech o poklesu vývozu z našeho státu do ciziny a přesvědčí se, že poklesl vývoz uhlí v měsíci květnu 1926 proti květnu z r. 1925 o 44 miliony Kč, že poklesl vývoz dříví v květnu 1926 proti květnu 925 o 147 milionů Kč, že poklesl vývoz železa v květnu 1926 proti květnu 1925 o 10 milionů Kč, že poklesl v měsíci dubnu export textilního zboží proti dubnu 1925 o 87 milionů Kč, že pokles skla a sklářských výrobků v dubnu 1926 proti dubnu 1925 činí 22 miliony Kč, ale přes tento pokles průmyslových výrobků zboží, kterýžto pokles způsobuje omezování výroby a zaměstnanosti tisíců a desetitisíců našich dělníků v továrnách, vidíme na druhé straně vzestup vývozu obilí, moučných výrobků, luštěnin a sladu.

Vážení pánové! Jenom několik cifer, ze kterých se přesvědčíte o správnosti uvedených dokladů. Tak v měsíci květnu vyvezeno bylo obilí, sladu a moučných výrobků 30,773.422 kg proti vývozu v květnu 1925 v rozsahu 12,978:890 kg. Vidíme tedy, že, zatím co poklesl vývoz průmyslových výrobků a zboží, stoupl vývoz obilí v měsíci květnu 1926 o 1.280 vagónů proti květnu roku 1925. Soudím, že právě v těchto cifrách, jimž se nemůže vytýkati zaujatost, tendenčnost, které odpovídají skutečnosti, obrazí se nejlépe nepříznivý stav nejen těch; kdož jsou zúčastněni na průmyslovém podnikání, ale i v živnostech, výrobě a obrazí se nejlépe nepříznivý stav také našeho státu. Potrvá-li tato tendence dále, budeme svědky nejen, pasivity naší bilance;.ale budeme nuceni činiti daleko větší výdaje k podpoře v nezaměstnanosti vysazeného a omezenou dobu pracovní pracujícího dělnictva, které nemajíc možnosti nalézti zaměstnání a prostředků k existenci, pochopitelně bude se obraceti na stát, žádajíc přispění a pomoc.

Poněvadž se proti nám operuje často tvrzením, nezavedeme-li pevná zemědělská cla, že nebudeme míti předmět kompensace a že by se mohlo státi, že bychom pozbyli případně některé trhy, kam ještě dnes se svými průmyslovými výrobky a zbožím vnikáme, zaslouží pozornosti, do kterých států v posledních měsících klesá náš vývoz. Zaslouží to pozornosti proto, abychom zjistili, že je to právě do těch států, s nimiž máme uzavřeny obchodní smlouvy, a že zde nepůsobí a neuplatňují se obchodní smlouvy, nýbrž poměry na těch zahraničních trzích, schopnost konsumu, síla konsumu a konečně také jakost a cena našich výrobků. Jestliže seznáme z cifer státního úřadu statistického, že klesl náš vývoz do Německa a do Rakouska, že klesá náš vývoz do Rumunska, a pochopitelně také v posledních měsících klesl vývoz i do Maďarska, vidíme, že právě v tomto poklesu vývozu, který je znatelný, který znamená každý měsíc několik procent a v cifrách vyjádřeno několik desítek milionů korun, právě v těchto cifrách spočívá ono nebezpečí, jehož se obáváme, majíce na zřeteli zájmy dělnictva a sledujíce také při těchto zájmech interes státu.

Vážení pánové! Nelze přehlédnouti ještě další okolnosti, s nimiž se tu setkáváme. Já nevěřím - a soudím, že nevěří ani ti páni, kteří tuto argumentaci přinášejí - že pevná cla zemědělská přispějí k oživení našeho průmyslu a k získání objednávek v cizině, proto, že už dnes jsme svědky odvetných opatření, k nimž jednotlivé státy se zřetelem na uzákonění zemědělských cel sahají. Nevěřím tomu také z toho důvodu, poněvadž pro nás nemůže býti směrodatnou ona okolnost, kterou bychom snad nějakým umělým způsobem snažili se vytvořiti. Pro oživeni našeho průmyslu, našich živností a obchodů musejí a budou také směrodatné poměry na domácím trhu. Poměry na domácím trhu týden od týdne se zhoršují, ne snad proto, že by zemědělec neměl prostředků, aby kupoval, nýbrž proto, že dělník nemá práci, nemá výdělku a ani podpor. Proto slyšíme stesky našich živnostníků a obchodníků v takovém rozsahu, v jakém jsme je ještě nikdy neslyšeli. A, pánové, tento stav bude čím dále tím horší, bude růsti nezaměstnanost, budou stoupati ceny životních potřeb a čím dále tím více budou zde vytvořovány podmínky, které znemožní, aby dělník, omezenou dobu pracovní zaměstnaný, mohl si koupiti nejen nezbytné životní potřeby, ale také nutné prostředky.

Ač vím, že všechna slova a všechna pevně doložená tvrzení nebudou na pány působiti, přece bych je prosil, aby změnili své stanovisko. Nebude na ně také působiti věc, kterou pronesl, tuším, v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny ministr financí dr. Engliš, pravě: "Jsme chudí, vyděláváme méně a tlak veřejných břemen je stále větší." Jsme chudí a chudneme - ovšem až na ty pány, kteří přicházejí s justamentem a kteří tento svůj justament prosazují diktátem -ale chudne měsíc od měsíce, rok od roku průmyslové a živnostenské dělnictvo, chudne také dělnictvo zemědělské, aby ještě více počet chudých, zatížených břemeny, byl rozmnožen. O to se pánové staráte svou bezohlednou zdražovací politikou, jejíž důsledky pocítíte nejen v demonstracích, jichž se mnozí hrozíte, ale které také pocítíte v širokých a mohutných mzdových hnutích, k nimž soustavně svoji politikou napomáháte a připravujete půdu.

Slavný senáte! Jaké jsou poměry dělnictva? Nebudu zde líčiti poměry odborů, které snad v této době mzdově si stojí poměrně lépe, než jiné odbory, ale ukáži na jednotlivé okresy a dělnictvo v nich zaměstnané, na pohorské kraje, pohorské okresy, kde je výroba sklářská v továrnách i podomácku, kde je výroba textilní v továrnách i podomácku a kde dostanete nejen výplatní lístky, jež vám zde byly předloženy, ale kde vám dělníci, živitelé rodin, předloží potvrzení o tom, že při dvoudenní nebo třídenní pracovní době v týdnu vydělají za 14 dní 60, 80, nejvýše 100 Kč, (Slyšte!) takové poměry jsou na Jilemnicku, kde pracuje značný počet textilního dělnictva v továrnách i podomácku, takové poměry týkají se sklářského dělnictva v tomtéž okrese, kde při 10, 12 i 14 hodinové době pracovní (Výkřiky. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) vydělává dělník, vydělává žena i dítky 6, 8, nejvýše 10 Kč denně.

A, pánové, těmto lidem, kterým nedostává se ani na tu nejprimitivnější potravu, na kávu ráno, v poledne a večer a na kousek chleba, má se ten poslední kousek chleba zdražiti? A aby dílo zhouby a zkázy bylo dovršeno, má se zdražiti ještě cukr.

Tato fakta nemají býti vámi přehlížena, tato fakta nemají býti zkreslována a bagatelisována.

Víte, pánové, co znamená pro dělníka, výdělek 60, 80, 100 Kč za 14 dní? (Sen. Trčka: To není pravda!) 6, 8 až 10 Kč denního výdělku pro dělníka podomácku pracujícího? Snad mi neuvěříte. Doporučuji tedy pánům, kteří nevěří, aby se šli podívat na onen krásný pohorský kraj, na Jilemnicko a Poniklou a přesvědčí se, jak bídně tamější lid žije a nejen dělný lid, ale i malí domkáři a malí rolníci, kteří nyní obdělávají si svá políčka, ale v zimě pracují jako domácí tkalci, nebo jako domácí skláři, aby aspoň několik korun týdně s celou svojí rodinou si vydělali a snad aspoň část nezbytných potřeb si opatřili. (Sen. Trčka: To jste si sami tím vinni!) Vy nás budete viniti z těchto poměrů? Vy je vyvoláváte sami nyní svoji politikou zdražovací, protože nepopřejete sluchu a přehlížíte důkazy; jako že na př. se již dnes projevuje zdražení u chleba a mouky, které nezůstane tak, nýbrž půjde dále. (Výkřiky ludových senátorů.) - A pánové, budete tím vy a také vaši stoupenci dělníci ludáčtí na Slovensku velmi těžce poškozeni. (Výkřiky sen. Melíška.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dundr (pokračuje): Ukazuje se se strany obhájců pevných zemědělských cel na vysoká cla průmyslových výrobků. - Chci se dovolati zase úředního cenového velkoobchodního indexu a dokázati, že ceny obílí jsou téměř na téže výší, přihlížíme-li k indexním číslům cen železa, kůže atd. (Hlas: No, to ne!) Prosím, úřední doklad vás o tom přesvědčí. Soudím, že nebudete tak zlými, abyste popírali správnost úředních dat, že tak daleko ještě vaše illoyalita k úředním dokladům nesahá. (Hlas: No, oni statistice mnoho nevěří!) Indexní čísla pšenice činila proti cenám předválečným v březnu 706, hrách 814, sádlo 930, máslo 848. Naproti tomu železo 75 až 784, kůže 679 až 698. Přiznávám, že u textilií je indexní číslo vyšší. To loyalně doznávám, ale když vy tvrdíte paušálně, že průmyslové výrobky jsou zdražovány vysokými cly, chci vám dokázati, že přes tato vysoká cla ceny průmyslových výrobků některých jsou pouze vysoké, jako výrobků vašich, které ještě nejsou zatíženy vysokými ochrannými cly.

Když si tuto skutečnost uvědomíte, musíte doznati, že i tato argumentace, s vaší strany uváděná, povážlivě kulhá, že nemá opodstatnění, aspoň ne u všech předmětů, u všech výrobků, u všeho průmyslového zboží. Tím nechci říci, že bych chránil nějakým zvláštním způsobem průmysl. Jsem si předem vědom toho, že nechráním průmysl tak, jako páni, kteří podávají návrh na úpravu cel na automobily, na automobilové motory a kteří jinak vyslovují se jako odpůrce vysoké celní ochrany průmyslové výroby. Jsem si vědom toho, a myslím, že vy pánové všichni - že náš průmysl potřeboval určité ochrany v předcházejících letech, ale že tato ochrana stala se zbytečnou v okamžiku, když se moderně zařídil a když vystupňoval svoji výkonnost a při tom i výkonnost zaměstnaného dělnictva. U vás se přehlíží jeden důležitý faktor ve výrobě. Nejsou to jenom moderní zařízení, technické pomůcky, nýbrž je to také schopnost a výkonnost.

Chtěl bych říci, když vy tak často, jakožto zástupci průmyslu, živností, obchodu i zemědělských výrobců jste dokazovali, volalo-li dělnictvo po zvýšení platů, že mohou býti platy zvýšeny, zvýší-li dělník výkonnost - tento recept jste dělníkům doporučovali: pracuj víc a víc vyděláš - což nechtěli byste, pánové, tohoto receptu také použíti pro sebe? (Výkřiky.) Když jste byli, pánové, tak vášnivými obhájci a takovým zvláštním způsobem jste přesvědčovali dělníky, že musejí více dělati, já vám dokáži, že dělnictvo nejen více dělá, že jeho výkonnost jest vyšší, ale já vám dokáži také, že mzdy přes tuto vyšší výkonnost jsou nižší! (Výkřiky.)

Podle úřední statistiky - a já ji neberu v pochybnost - uvedu vám doklady o výkonností ostravských horníků, dělníka pracujícího těžce v dolech, vykonávajícího nebezpečnou práci. V roce 1921 činil průměrný výkon horníka na směnu 9.05 q a jeho průměrný výdělek denní se všemi přídavky rodinnými, drahotními, náhradou mzdy podle §u 1154 odst. b) všeobecného občanského zákona činil 20.74 Kč. V r. 1924 průměrný výkon horníka ostravského zvýšil se z 9.05 q na 11.76 q a jeho průměrný výdělek denní se všemi drahotními a rodinnými přídavky činil 38.45 Kč, tedy o 45.65% méně než v r. 1921. Receptu vámi doporučovaného použili jste u horníků, zvýšili jste jim výkon a snížili mzdy. Pánové, téhož receptu jste používali u kovodělníků, textilních dělníků a u všech ostatních odborů a mohlo-li dělnictvo zvýšiti výkonnost, mohlo-li dokázati napětím si a snad také použitím moderních prostředků výrobních, že lze více vykonati, soudím, že i u vás racionalisací výroby, jak často sami dokazujete, dala by se docíliti větší produktivnost a tím automaticky vyšší výtěžky. (Sen. Sechtr: Dejte nám na to deštník.) V tomto směru jsou umělci živnostníci, kteří jako výrobci velmi často dovedou nejlepší věci, snad byste se mohli k nim o pomoc přispění obrátiti."

Nechá věřiti, co jsem již také řekl, že dojde ke zlepšení poměrů v průmyslu. Ukázal jsem, že klesá... (Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dundr (pokračuje): - Dokázal jsem, že klesá vývoz a že není naděje za těchto poměrů, které jsou ve státech kolem nás i ve státech vzdálenějších, s nimiž musíme míti obchodního styku, na zlepšení podmínek, které by umožnily export a větší zaměstnanost průmyslu a tím i dělnictva. Proto musí překvapiti, když se právě v této hospodářsky i sociálně nepříznivé době uplatňuje diktát, pro který není věcného opodstatnění již také z toho důvodu, že se poměry během posledních 5 - 6 týdnů změnily. To, co pánové uvádíte v důvodové zprávě, že pokles cen zemědělských produktů je veliký, již dnes neodpovídá skutečnosti, poněvadž ceny obilí i ostatních produktů na našich obilních bursách stouply a stoupají. (Výkřik: Úžasně!) Úžasně. Není-liž úžasným zvýšení ceny mouky na 1 kg o 40 hal. Snad pro ty pány, kteří nemusí počítati s haléřem, to úžasné není, ale pro četnější dělnickou rodinu, kde se spotřebuje až 8 kg mouky týdně, zvýšení 40 hal. na 1 kg je úžasné, poněvadž pro to není často žádné úhrady.

Ale také vám, pánové, z luďácké strany, kteří se tentokráte bijete za požadavek agrárníků, kteří jste se postavili na stanovisko státotvorné agrární strany, musím říci, že dělnictvo slovenské u vás organisované není vám již dnes povděčné. Vydáváte na Slovensku časopis "Křesťanský socialista", který v posledním čísle, a to v čísle 12., napsal tato slova: "Páni poslanci a senátori, ktorí hlasovali za zvýšené a pevné ustálenie ciel na dovoz článkov potrebných k výžive, hlavne ti, ktorí boli navrhovateľmi tohoto zákona, mali sa postarať, aby súčasne tým zákonom bolo zamedzené zdražovanie potravín. Aby ten zákon nebol dobrý len pre veľkostatkárov a rôznych špekulantov, lež aby sa pomohlo nášmu poľnohospodárstvu, a pri tom trhy ani konzumenti najmä chudobní robotníci, neutrpeli. Toto mali mať na zreteli najmä ti, o ktorých sa predpokladá, že nie - sú len zástupcami jedného stavu, lež zástupcami celého národa, všetkých stavov." To napsal váš časopis "Křesťanský socialista", který vydává vaše lidová strana na Slovensku. Redaktor jeho přiznává, že zvýšení cel bude prospívati jen velkostatkářům, ale robotníci a malí hospodáři z toho nebudou míti prospěch žádný. (Odpor u senátorů strany ludové.) Pánové, já to cituji pouze. Vypořádejte si to ve vlastní straně. Věřím, že vám slovenští robotníci, až jim budete vychvalovati čin, který jste provedli, za tím účelem, abyste získali určité politické a snad i osobní koncese, v žádném případě nepoděkují. (Odpor u senátorů strany ludové. - Výkřiky.)

Není radno přecházeti ještě jednu důležitou okolnost. Vy všichni, kteří se přimlouváte za pevná zemědělská cla, tvrdíte, že jsou existenční nutností zemědělců a že jsou také existenční nutností státu. Je-li vám stát prostředkem k zajištění vašich stavovských a sobeckých choutek, (Výkřik z lavic ludových senátorů: My nemáme jako vy sobeckých choutek!) ... pak ovšem cla jsou existenční nutností státu. Je-li nám však stát územím, v němž je převážná většina chudých, nemajetných, pak cla zemědělská, pro která budete hlasovati, aniž byste se zarděli, budou znamenati existenční poškození pracujících vrstev a také poškození státu.

Slavný senáte! Netřeba zapomínat, (Výkřiky. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) že právě pevná zemědělská cla budou musiti míti za následek zvýšení důchodu a ministr Engliš ve svém posledním článku v "Národohospodářském obzoru" uvádí, že každé ochranné clo má za následek zvýšení cen a že každému zvýšení cen bude následovati zvýšení důchodů. Tedy, prosím, je-li zde takovou autoritou přiznáno, že zavedení ochranných cel přivodí zvýšení cen a že logickým důsledkem tohoto zvýšení cen je zvyšování důchodu, pak nesmíte býti překvapeni, když tu dojde k akcím za zvýšení důchodu, když tu dojde k mzdovým zápasům a hospodářským bojům nejen dělnictva, ale veškerého za plat a služné pracujícího zaměstnanectva. Nechci věřiti tomu, že všichni pánové byli by tak zaujati anebo tak vášnivě nadšeni pro pevná zemědělská cla, již proto, že také v jejich řadách vyskytují se jedinci, kteří střízlivě a věcně usuzují a svůj úsudek také otevřeně hájí. Pánové, průmyslníci, živnostníci a obchodníci malí své obchodní a živnostenské komory. A v jedné z těchto komor, byla to komora v Chebu, bylo jednáno o clech zemědělských a komerční rada Wiedemann prohlásil, že se obává, že zavedením zemědělských cel se hospodářská situace zhorší a že především artikly konsumní se zdraží, což se projeví ve vzestupu dělnické mzdy a výrobních nákladech. Žádá, aby komora proti tomu zaujala stanovisko. Tedy je viděti, že se najdou ještě hospodářsky myslící lidé, kteří nejsou hnáni stranickým hlediskem, jimž nejde výlučně o stranický prospěch a uplatnění sobeckých choutek, že se najdou lidé, kteří při posuzování tak velikého důležitého hospodářského problému postaví se na ono širší hledisko, zaujmou ono širší stanovisko, které také otevřeně dovolí si přednésti.

Slavný senáte! Pro to bychom mohli uvésti ještě další doklady. Na př. v nedělní "Tribuně" píše dr. Uhlík o poklesu vývozu naší produkce a připomíná: K tomu přistupují nová zemědělská cla, jež budou míti za důsledek zdražení životní míry. Tedy vidíte, že se tu vyskytují četní jedinci, ne socialisté, ne dělníci, ale příslušníci tábora vašeho, lidé z řad inteligence, kteří tvrdí a dokazují, že ke zvýšení životní míry v důsledku zavedení zemědělských cel dojde, a nehrozí-li se důsledků, tož jen proto, že vyčkávají, kdežto my jsme si vědomi důsledků a upozorňujeme na ně a varujeme v poslední chvíli pány před onou politikou, která nemůže vésti ke klidu, která bude příčinou a podnětem k nespokojenosti, zápasům a bouřím tak, jak se již dnes v jednotlivých městech a místech projevuje.

Ještě jednu věc, pánové, považuji za nutno zdůrazniti. Stanoviska celní většiny známe nejen k tomuto požadavku agrárníků, ale známe je také k požadavkům ostatním, k požadavkům, které tu předkládáme my, jichž splnění považujeme za nezbytnou podmínku klidu a zdravého vývoje v tomto státě. Vyslovili jsme požadavek komor práce a spotřeby. Kde kdo se na nás vrhá a říká, žádné komory práce a spotřeby. To je zbytečná instituce, zatím co byla by to jen instituce, která by sloužila za protiváhu obchodním a živnostenským komorám a zemědělským radám, do kterých dělnictvo nemá vůbec možnosti mluviti a zasahovati. Když vy pro sebe osvojujete si právo rozhodovati v institucích vašich, tož totéž právo přináleží nám a proto voláme po komorách práce a spotřeby, ať se vám to již líbí, či nic a věříme, že tento hospodářsky opodstatněný požadavek také prosadíme. Na druhé straně, když agrárníci, kteří jsou také odpůrci komor práce a spotřeby, vyslovují se a snaží se sami sebe vylíčiti jako dobrodince a jako představitele oné ideje, že venkov je jedna rodina, když naší páni agrárníci s těmito krásnými slovy a hesly přicházejí a slyší po té naše volání po reorganisaci zemědělských rad, pak oněmí a neodpovídají v domnění, že zemědělské rady jsou doménou jejich, že v nich mají nejen instituce znamenající určitou politickou moc, ale že v nich mají také velice mnoho svých sekretariátů, které z prostředků státních na účet státu jsou tu placeny. (Hlas: Snad jako nemocenské pokladny!) Na nemocenské pokladny neplatí stát ani haléře. (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Na nemocenské pokladny nedá stát ani haléře. Všechny náklady musí si zaplatiti dělnictvo nejen těmi 50% příspěvků, ale také těmi druhými 50%, které každý podnikatel, má-li je zaplatiti, musí nejprve na tom dělníku vydělati. Tak ty věci vyhlížejí a nechtějte s touto otázkou mnoho na světlo, poněvadž bychom dokázali, jak mnoho je oněch podnikatelů, kteří od dělníka vybírají ty příspěvky, strhnou je ze mzdy, ale nemocenské pokladně je neodvedou. Pánové, my jsme se také ve svých výkřicích zmínili o družstvech a bylo zde vzpomenuto, zvláště při referátu kolegy dr. Hellera o celní ochraně na automobily, výkřikem o členství posl. Pika ve správní radě Škodových závodů. Posl. Pik ve správní radě Škodových závodů nachází se z usnesení dělnictva. Dělnictvo Škodových závodů to bylo, které již krátce po převratu vyslalo svého zástupce, který tam není ze své vůle, který tam není, jako starosta města, ale který je tam proto, že tehdy převážná většina dělnictva organisovaného, členstva organisovaného ve Svazu kovodělníků se usnesla, aby posl. Pik jejím zástupcem ve správní radě Škodových závodů byl a vy, pánové, kteří byste chtěli toto členství ve správní radě vytýkati a zatím snad mnozí z vás členy různých správních rad jste, zařiďte své jednání aspoň tak, jako posl. Pik. On tantiému, kterou každý člen správní rady dostává a kterou si jiní pánové ponechávají, odevzdá na účely humánní, na účely, z nichž má prospěch chudé a nemajetné občanstvo plzeňské. Tak ty věci vyhlížejí.

Nechci zde vyvraceti útoky, které jsou podnikány na konsumní dělnická družstva. Pánové, my bychom si přáli, a krátce po převratu jsme nebyli tak daleko, kdy nám mnohé průmyslové závody nabízely zastoupení ve správních radách a proto, jestliže v některých podnicích, na př. v brněnské zbrojovce, má také zaměstnanectvo své zástupce, tedy je to jenom částečně splnění požadavku, který jsme předkládali a který je počátkem hospodářské demokracie, za kterou bojujeme a která musí býti vybojována, jako byla v tomto státě vybojována demokracie politická.

Vy jste se také dotkli hanlivým, snižujícím způsobem dělnických konsumních družstev. Nechoďte na tuto kluzkou půdu. Právě včera nebo předevčírem vydal státní statistický úřad výkaz o družstvech v Československé republice. Vy, kteří vytýkáte dělníkům družstva, a říkáte, že družstva neplatí daní - to je ovšem šeredný omyl - podívejte se do této statistiky a najdete, že nejen dělníci, ale také živnostníci malí, anebo jsou členy konsumních družstev, že také rolníci mají svá konsumní družstva a že každý stav maži se pomocí družstevnictví zlepšiti si své postavení a závisí ovšem na tom, jak to ono družstvo je vedeno, aby také k tomuto účelu bylo pracováno.

Jestliže pan sen. Stodola napsal si do "Venkova" 14. května článek a v něm říká, že návrh na zavedení zemědělských cel má prostě za účel zmenšiti bídu lidu, nemůžeme tomuto tvrzení věřiti. Nezmenší bídu lidu, zvětší zisky velikých výrobců, přispěte statkářům a velkým rolníkům, ale rozšíří a rozmnoží bídu našeho chudého pracujícího malého lidu. To je skutečnost, na které nezmění se naprosto nic a která vynikne zvláště v tom okamžiku, až ta vámi doporučovaná a za nejlepší prostředek ukazovaná pevná zemědělská cla začnou působiti a až také v důsledcích toho budete svědky událostí, které snad ještě dnes nedovedete anebo nechcete obsáhnouti a viděti.

Slavný senáte! My vidíme, že si návrh na zavedení pevných zemědělských cel odhlasujete, a budeme proto vaši politiku bezohledně všude a při každé příležitosti odhalovati.

My jsme přesvědčeni... (Hlasy u republikánů: My to budeme dělat!) ... my si to přejeme, abyste to činili, a abyste právě těm malým lidem venkovským, kteří musí do továren, poněvadž je půda uživiti nemůže, my si přejeme, abyste těm malým lidem venkovským, kteří musí podomácku pracovat, poněvadž je ta horská půda uživit nemůže, abyste Jim řekli, co jste svým jednáním, co jste svou politikou způsobili. (Hlas: Oni nám to řeknou sami!) Abyste jim řekli, že vaše politika znamená zdražování, že vaše politika znamená snižování jejich životní úrovně, že vaše politika s hlediska státního znamená prospěch těch stran, které jste ještě před krátkou dobou za strany protistátotvorné, za strany, které se státem nechtěly mít nic společného, označovali a prohlašovali.

Pánové, není tomu tak dlouho, co jsme četli vaše projevy k volbám, (Hlas: Slyšte, Hlinkovci! - Odpor u senátorů stranu ludové.) v nich se to hemžilo útoky nejen na strany socialistické, ale na všecky strany státotvorné a v nichž se to hemžilo útoky na Čechy. Vy postrádáte mravního oprávnění, vy postrádáte mravního opodstatnění hráti si zde na karatele, (Hlas: Vy nás budete učit!) a hráti si na ty, kteří jsou těmi, kteří pro stát dovedli přinésti oběti a kteří pro stát pracovali. (Výkřiky ludových senátorů.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Dudr (pokračuje): Kdyby se byla politika socialistických stran řídila podle toho, co dělali luďáci po několik roků, pak jsme již Československé republiky neměli. (Tak jest!) Právě proto, že jsme odhalovali vaší politiku, a budeme bezohledně to činit i nadále, proto také jsme republiku zkonsolidovali, proto také jsme přispěli k jejímu zdravému rozvoji. A pánové, ukáže se, co za vaší součinnosti, za součinnosti německých a maďarských agrárníků s našimi českými měšťanskými stranami, co za této součinnosti z této demokratické republiky uděláte!

My se, pánové, vynasnažíme, abychom ukázali, a to již činíme, na důsledky vaší politiky, abychom ukázali, že tu nerozhodovali mravní motivy, ale sobecké zájmy, dravost a bezohlednost. My se vynasnažíme, aby naše celá veřejnost, i ta slovenská dělnická veřejnost poznala, jaké má obhájce, jaké má zástupce. A jsme přesvědčeni, že touto svojí politikou velmi brzy nejenom odhalíte své ledví, ale také odhalíte své karty a že vás ten váš slovenský lid, který jste zlákali, který jste strhli na nesprávné cesty, nakonec prohlédne a že s vámi podle zásluhy zúčtuje. (Hlas: S vámi již zúčtoval!)

Já nemohu jinak, než ku konci svých vývodů prohlásiti, že samozřejmě budeme protinávrhu hlasovat. A ne jen hlasovat, ale že také ve smyslu oněch zásad, které zde vyslovujeme a hájíme, budeme prováděti onu praktickou, drobnou politiku mezi lidem, abychom zvláště pracující lid získali na ony správné cesty, ve kterých bude odhalena nesprávná protilidová a protidemokratická politika oné česko-německo-maďarské celní a kongruové většiny, která za dílo své jež ještě rozmnoží několik podobných kytiček, bude zodpovídati a bude zodpovídati a dostávati odměny způsobem, který si za rámeček nedá: Tedy já soudím, že právě to, co provedla celení a také kongruová většina v poslanecké sněmovně, také zde zpečetí, ale to nás nemůže odvrátiti od naší cesty, po níž se ubíráme od státního převratu, to nás nemůže odvrátiti od oné cesty, po níž jdeme, šíříce socialismus. (Hlas: Do Ruska!)

Pánové, byli mnozí, kteří do Ruska se chodili modliti a vzývati tam svaté. Snad budou také mezi nimi mnozí, kteří změnili své názory v posledních letech, ale pro nás jistě nemohlo býti a také nebude nikdy na škodu, i když se do toho Ruska podíváme, i když s tímto Ruskem, jak zejména usiluje o to náš průmysl, i národnědemokratický průmysl, navážeme obchodní styky a budeme tam prodávati své průmyslové výrobky a zboží. To nejsou jenom vítkovické železárny, ve kterých se nacházejí také čeští vlastenci, to nebyla jenom první brněnská, to je také Českomoravská-Kolbenovka, která dodávala a dodává do Ruska, to jsou také továrny Melichar Umrath, kde rozhoduje Živnobanka, které uzavíraly obchod s Ruskem. V ředitelství a ve správě jsou pánové, kteří k národně demokratické straně nemají vůbec daleko.

Tedy, pánové, nelze tak bagatelisovati to, co si vynucují hospodářské poměry. Nelze bagatelisavati to, co je vynuceno tlakem hospodářského života, a myslím, že i mnozí z vás, pánové, kteří jste zúčastněni na některých průmyslových závodech, máte velmi živý interes na tom, aby vaše průmyslové závody do Ruska své přebytečné výrobky, nemajíce jinam možnosti, dodávali.

Končím, prohlašuje, že budeme hlasovati proti návrhu a že učiníme všechno možné, abychom osvětlili pracujícímu lidu nejen vaši politiku, vaše jednání, ale abychom také ukázali, kam vaše politika směřuje pro nejbližší budoucnost. Vy chcete postup dělnictva zlehčovati, proto ty útoky na demonstrující dělnictvo kovoprůmyslových závodů v minulém týdnu. (Sen: Kroiher: Ne na to dělnictvo, nýbrž na tu pakáž, která šla s ním! - Slovní potyčka mezi sen. Kroihrem a sen. dr. Soukupem.) Pánové, "Venkov" napsal velmi pěkný článek o dešti. Na ten článek o dešti by se dalo velmi mnoha říci, a to proto, že právě ti pánové, kteří tu na kovodělníky počali útočiti, zapomínají, že právě byli oni těmi, kteří v roce 1912 a 1918 těch kovodělníků pro zápas za Československou republiku potřebovali. Pánové, vzpomeňte si na léta 1912 a 1918, kdy jste chodili mezi dělníky do pražské Daňkovky a jiných továren a snažili jste se je získati pro boj za samostatnost československou. Tehdy vám kovodělníci tvořili onu avantgardu, tehdy svými stávkami způsobovali poruchy a potíže státu, a tehdy ti kovodělníci dávali se hnáti na fronty a do kriminálů, a dnes, když jdou protestovati proti vaší politice, když jdou protestovati proti vašim zdražovacím choutkám, napadáte je a snižujete je; a tím více vyvoláváte u nich víru, že jejich snahy a zápas jest oprávněný, mravní a také sociální.

Tedy já tu odmítám ony útoky, které byly podnikány ve snaze zlehčiti ten desetitisícový mohutný protestní projev, jemuž následovaly klidné projevy v Plzni, Vítkovicích, Brně, Bratislavě a jiných místech. Projevy tyto mají pro vás býti nejen varovným hlasem, ale mají také pro vás býti výstrahou, poněvadž, pánové, lze ovládati masy dělnické, lze v čelo jejich postaviti odpovědné důvěrníky, ale mohou nastati okamžiky, kdy tito důvěrníci nebudou vésti a kdy budou se opakovati události z let 1912 1918; jichž jste si přáli a k nimž jste také spolupomáhali. Toho byste neměli zapomínati, protože je tu v sázce existence a život dělníků, dělnických rodin, které přehlížeti nemáte a které musíte, anebo aspoň máte v zájmu státu náležitým způsobem respektovati.

Tedy my budeme hlasovati proti vašemu návrhu v tom přesvědčení, že na konec ta zásada, kterou tu hájíme, ta zásada hospodářská, prorazí si cestu, a že vy se přesvědčíte, že svou politikou neprospěli jste ani sobě, ani dělnictvu, ani státu. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přerušuji jednání o tomto odstavci denního pořadu.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického postupu je za sen. Tschapka sen. Ad. Scholz, za sen. Koutného sen. Chlumecký.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 22. června 1926 o 15. hodině s tímto

1. Pokračování v rozpravě o zprávě I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 129) o návrhu posl. Mašaty, Staňka, Petroviče, dr. Zadiny, Adámka, Koška, dr. Noska, Tománka, dr. Polyáka,. Pavlačky a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území. Tisk 140.

2. Návrh sen. dr. Brabce, Donáta, dr. Reyla, Thoře a spol., aby jednáním zkráceným podle § 55 jedn. řádu senátu byla projednána usnesení poslanecké sněmovny:

a) k vládnímu návrhu zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců, tisk sen. 146;

b) k vládnímu návrhu zákona o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (Učitelského zákona), tisk sen. 147;

c) o vládním návrhu zákona o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů, tisk sen. 148.

3. Návrh sen. dr. Reyla, Kroihera, dr. Kovalika, dr. Brabce, Kianičky a spol., aby jednáním zkráceným podle § 55 jedn. řádu senátu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o iniciativním návrhu posl. inž. Dostálka, dr. Mičury, Zocha, Petroviče, dr. Tiso a druhů, aby vydán byl zákon o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, případně recipovaných. Tisk sen. 149.

Jsou pro-ti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Zůstává tudíž při tom, co jsem prohlásil, a končím schůzi.