O nákladech řízení, jakož i a
osvobození kolků a poplatků platí
obdobně tytéž předpisy jako ve vojenském
trestním soudním řízení.
(1) Správním opatřením ministerstva
vnitra může býti četnickému gážistovi
odňata četnická hodnost, po případě
zrušeno jeho jmenování:
a) uprchl-li do ciziny nebo nevrátil-li se z ní
neodůvodněně a bylo-li z toho důvodu
proti němu zahájeno soudní řízení
trestní a nemůže-li toto řízení
pro jeho nepřítomnost býti skončeno;
nebo
b) vstoupil-li do cizích služeb vojenských
bez předepsaného svolení; nebo
c) neplní-li četnický gážista
mimo činnou službu v době, v níž
nekoná činné četnické služby,
opětovně svých povinností, jež
mu příslušné předpisy jako gážistovi
mimo činnou službu ukládají, neb odmítne-li
v téže době vůbec plniti povinnosti,
jež mu příslušejí jako četnickému
gážistovi mimo činnou službu; nebo konečně
d) bylo-li dodatečně zjištěno, že
se četnický gážista dopustil ještě
před svým jmenováním zločinu
vůbec nebo přečinu či přestupku
spáchaného z pohnutek nízkých nebo
nečestných a byl-li proto soudem před svým
jmenováním nebo po něm odsouzen nebo nedošlo-li
k zahájení trestního řízení
soudního, po případě k odsouzení
pro zločin spáchaný z pohnutek nízkých
nebo nečestných jen proto, že tomu překážel
důvod, který ruší trestnost nebo vylučuje
stíhání. Nastalo-li odsouzení dříve,
než vznikla republika Československá, lze tohoto
opatření užíti jen tehdy, když
by byla dána trestnost i podle zákonů československých,
platných v době odnětí četnické
hodnosti. Nebylo-li trestní řízení
soudní zahájeno nebo nedošlo-li k odsouzení,
lze tohoto opatření užíti jen na souhlasný
návrh kárného výboru I. stolice a
kárného výboru odvolacího.
(2) Četnický gážista, jemuž byla
podle předcházejícího odstavce odňata
četnická hodnost, nemá nároku na odpočivné
příjmy; byl-li však již poživatelem
četnických odpočivných příjmů,
zůstanou mu tyto příjmy zachovány,
jde-li o případ odstavce 1, písm. c).
(3) U četnických důstojníků
na služebních místech systemisovaných
v 5. a 4. platové stupnici lze v řízení
správním četnickou hodnost odníti
nebo jmenování zrušiti jen se souhlasem vlády,
u četnických důstojníků na
služebních místech systemisovaných v
3. a vyšší platové stupnici jen se souhlasem
presidenta republiky.
Má-li četnický gážista v činné
službě neuspokojivou kvalifikaci po dobu 3 po sobě
jdoucích roků od účinnosti tohoto
zákona, přeloží jej ministerstvo vnitra
z moci úřední do trvalé výslužby,
a to s výslužným, má-li gážista
na ně nárok, jinak s odbytným.
Četničtí gážisté mimo
služební třídy výkonné
služby, kteří bez své úmyslné
viny se stali trvale neschopnými k výkonné
službě četnické, a to buď:
1. při výkonu služby a v bezprostřední
souvislosti s ní nebo
2. jestliže vykazují nejméně 8 roků
skutečné výkonné služby a mají
nárok na četnické odpočivné
příjmy, nepřevyšující
v celku 12.000 Kč ročně,
jsou postaveni na roveň déle sloužícím
poddůstojníkům co do nároku na propůjčení
vyhrazených služebních míst, vypočtených
v § 2, čís. I., písm. b) a čís.
II. a III. zákona ze dne 8. dubna 1927, čís.
54 Sb. z. a n. o umísťování déle
sloužících poddůstojníků.
Pravomoc, příslušející podle
zmíněného zákona, ministerstvu národní
obrany, náleží, pokud jde o četnické
gážisty, ministerstvu vnitra.
Místo hranice věkové, jejíž dosažením
oprávněný déle sloužící
poddůstojník pozbývá nároku
na propůjčení vyhrazených služebních
míst, nastává u četnického
gážisty zánik nároku uplynutím
doby 5 rokův od vydání průkazu.
Ustanovení tohoto zákona, jež se vztahují
na četnické gážisty, platí i
pro gážisty mimo služební třídy,
není-li v tomto zákoně jinak ustanoveno.
Poklesky podle tohoto zákona, jichž se dopustil četnický
gážista, vykonávaje činnost přísedícího
vojenského soudu, lze stíhati podle tohoto zákona
jen k oznámení předsedy nalézacího
soudu vojenského.
(1) Tam, kde jiné platné zákony se zmiňují
o četnické disciplinární trestní
pravomoci, disciplinárních přestupcích,
disciplinárních trestech, disciplinárním
řízení a vůbec o četnickém
právu disciplinárním, platí ustanovení
tohoto zákona a předpisy na jeho základě
vydané.
(2) Beze změny zůstávají ustanovení
o propuštění četníků na
zkoušku pro nezpůsobilost k četnické
službě podle § 22 čís. 1 zákona
ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu.
(3) Dnem účinnosti tohoto zákona se zrušují
všecka ustanovení, která jsou s ním
v odporu, zejména také ustanovení poslední
věty § 12 zákona č. 299/20 Sb. z. a
n.
(1) Tento zákon se vztahuje i na poklesky, které
byly spáchány před jeho účinností
a nebyly dosud pravoplatně vyřízeny. Gážisté
mimo služební třídy však jsou podrobeni
ustanovením II. části pouze pro ty poklesky
kárné, kterých se dopustili teprve po účinnosti
zákona; pro poklesky dříve spáchané
se posuzují podle ustanovení dosud platných.
(2) Usnesení disciplinárních výborů
(komisí), učiněná na základě
řízení, které bylo vykonáno
podle předpisů dosud platných, zůstávají
v platnosti, pokud tato usnesení byla poty zena do dne
účinnosti tohoto zákona; obnova řízení
se však posuzuje podle tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti
tři měsíce po vyhlášení.
Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry národní
obrany, spravedlnosti a financí.
Podle zákona čís. 299 z r. 1920 jest četnictvo
Čs. republiky vojensky organisovaným sborem strážným.
Podle § 12 tohoto zákona podléhá četnictvo
vojenským trestním zákonům a soudům
a platí pro ně vojenský služební
řád. Disciplinární předpisy
pro ně má stanoviti ministerstvo vnitra.
Vojenská organisace četnického sboru zakládá
se na vojenském poměru podřízenosti
a kázně, kterýžto poměr musí
býti také podkladem příslušných
disciplinárních předpisů.
Jest tedy samozřejmé, že v důsledku
vojenské organisace četnictva při témže
pojmu kázně a podřízenosti musí
býti i disciplinární předpisy četnictva
vybudovány na týchž základech, jako
jsou tyto předpisy vojska.
Dosud platí pro četnictvo starý zatímní
kázeňský řád vojska,
doplněný a přizpůsobený podle
odlišné organisace četnictva a zvláštních
potřeby četnické služby.
Poněvadž bylo zatím vojenské kázeňské
právo nově upraveno zákonem čís.
154/1923 a novelou čís. 55/1927, navrhla vláda
vládním návrhem, který má býti
projednán, obdobnou úpravu kázeňského
a kárného práva v četnictvu.
Tím vyhovuje vláda jak resolucím obou sněmoven
N. S., jimiž byla vyzvána, aby předložila
návrh zákona, kterým by se upravovaly disciplinární
poměry četnictva, tak i opětovným
přáním z řad četnictva samého.
Předložená osnova shoduje se ve svých
zásadách se zákony o vojenském kázeňském
a kárném právu, v podrobnostech byla pak
přizpůsobena zvláštnostem organisace
četnictva a potřebám jeho služby. Kromě
toho přihlíží osnova i k předpisům
služební pragmatiky z r. 1914, pokud je to slučitelno
s vojenskou kázní, platnou pro četnictvo
a potřebami četnické služby.
Sociálně-politický výbor projednávaje
shora zmíněnou předlohu, pozměnil
ji kromě nadpisu v následujících paragrafech
§ 2 odst. 2., § 4 odst. 1., § 6 odst. 3., 4., 5.,
§ 8 odst. 1., 2., 4., 5., 6., § 9 odst. 1., § 13
odst. 3., 4., 5., § 14 odst. 1., 2. doplnil odst. 3. až
6., § 15 odst. 3., 5., § 16 odst. 1., 2., 5., §
17 odst. 1., § 18 odst. 1., 2., 4., 8. a připojil
7., § 19 odst. 1. a 4., § 20 odst. 1. a 3., § 22
odst. 6., § 23 odst. 1., 2., 4., 6. škrtl odst. 7.,
§ 25 odst. 2., 4., § 26 odst. 1., lit. f), g) a odst.
10., § 27 odst. 2., 3., 4., 5., § 28 odst. 2. a 3.,
§ 29 odst. 7, § 30 odst. 1., § 35 připojil
novou část IV. a 1 paragraf (§ 36). Změnil
IV. část v V. a provedl důsledkem toho přečíslování
následujících paragrafů. Z těchto
změn zasluhují zvláštní zmínky
změna v § 8, kde se prodlužuje lhůta ke
stížnosti ze 3 na 8 dní, v § 14 odst.
1. - 6., které obsahují zásadní směrnice
pro zřizování kárných výborů.
Nejdůležitější změnu obsahuje
nová část IV. o umisťování
superarbitr. četn. gážistů mimo služební
třídy.
Četnická služba klade velmi vysoké požadavky
na zdraví výkonného četníka,
a staví jej velmi často do situace, ve které,
jsa odkázán zcela na sebe a bez možnosti dovolati
se pomoci, nasazuje pro dobro občanstva život a tělesnou
integritu; proto se setkáváme s případy,
ve kterých již zcela mladí četníci,
kteří jsou teprve na prahu své životní
existence, pozbudou zraněním nebo nehodou fysické
schopnosti k svému povolání. Poněvadž
pak i pravidelná služba četnická ukládá
četníkovi fysickou námahu zcela mimořádnou
a to podle potřeby až do nejzazšího vyčerpání
sil, nastává i při nejpřísnějším
výběru fysicky zdatných osob již při
nízkém věku úbytek některé
fysické vlastnosti pro četnickou službu nezbytné,
a musí býti mnohdy zcela mladí četníci
pensionováni, ježto již těžkým
požadavkům služby nevyhovují. Poněvadž
mají jen krátkou služební dobu, nejsou
svými odpočivnými platy zajištěni.
Takovíto předčasně pensionovaní
četníci jsou zpravidla k jiné než výkonné
službě četnické zcela schopni; ale nemohou
býti umístěni v četnictvu v takových
službách, které by kladly menší
požadavky na fysickou zdatnost, neboť není v
četnictvu po ruce potřebný počet takovýchto
služebních míst.
Jeví se tedy nutnost, aby těm příslušníkům
četnictva, kteří svému povolání
obětovali své zdraví, byla zajištěna
potřebná vhodná místa ve službách,
které svou povahou se hodí k vyhražení
služebních míst. Tu však co do účelu
nejde o obnovu dřívějších certifikatistů.
Dřívější instituce certifikátů
byla jakousi odměnou za službu, konanou po určitou
řadu let. Nynější přednostní
právo déle sloužících poddůstojníků
na vyhrazená místa, resp. poskytované jim
odbytné, jest pak obdobnou odměnou za to, že
mladý muž, který by jinak v 22. roce odcházel
z vojenské služby, aby si založil vlastní
existenci, zůstane ještě několik dalších
let ve vojenské službě. U četníků
však jde jen o to, aby těm, kteří v
důsledku těžké služby četnické
museli toto povolání pro fysickou neschopnost předčasně
opustiti, byla zajištěna přiměřená
existence a aby byla zamezena dlouholetá výplata
pense zaměstnanci, který na jiném místě
může konati ještě platné služby.
Personální okruh oprávněných
by byl omezen na četnické gážisty mimo
služební třídy (i nedefinitivní,
tudíž čítajíc v to i četníky
na zkoušku), kteří po výkonné
službě četnické nejméně
osmileté odcházejí předčasně
do výslužby s malým pensijním zajištěním
(hranice 12.000 Kč jest dána ustanovením
§ 17, odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1924; č.
286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních
ve veřejné správě) nebo kteří
utrpěli škodu na svém zdraví při
výkonu služby.
Výhoda těchto četníků by spočívala
v postavení na roveň déle sloužícím
poddůstojníkům, avšak vyhrazená
místa byla by pro četníky stanovena okruhem
užším. Výhody déle sloužících
poddůstojníků by tím nebyly zmenšeny,
a to jednak proto, že by se jednalo nejvýše o
100 případů ročně, jednak i
proto, že déle sloužící poddůstojník,
který na základě zákona o umísťování
déle sloužících obdržel místo
v četnictvu, mohl by nyní při odchodu ze
služby četnické opět činiti nárok
na jiné místo vyhrazené.
Zákon o umísťování déle
sloužících poddůstojníků
uvádí určité důvody, kterými
nárok oprávněného zaniká (§
15). Z těchto důvodů se nehodí pro
četnické gážisty hranice věková,
ježto služba četnická přináší
s sebou i výcvik ve pracích kancelářských
a není tudíž potřeba hranici věkovou
pro vstup do jiných služeb omezovati. Za to jest vhodno
omeziti nárok jen na určitou dobu po vydání
průkazu.
Dlužno ještě podotknouti, že mezi důvody
zániku nároku nebude pro četníky praktickým
přijetí odbytného, neboť odbytné
déle sloužících není totožným
a nelze je zaměňovati s odbytným, které
četník předčasně z četnických
služeb odcházející obdrží
jako plat odpočivný.
Sociálně-politický výbor projednával
shora zmíněnou předlohu v několika
svých schůzích a usnesl se doporučiti
ji poslanecké sněmovně ke schválení
s provedenými změnami a přijatými
4 resolucemi.
Tím současně vyřízen iniciativní
návrh tisk 89 a petice č. 1366 a 1389.
Vláda se vybízí:
1. aby předložila návrh zákona, jímž
by se zjednodušily poměry ve službě bezpečnostní
sloučením obou bezpečnostních sborů
a institucí v bezpečnostním úřadě
za vedení parlamentem voleného státního
tajemníka služeb bezpečnostních,
2. aby ze zabraného pozemkového majetku přikázala
dva nebo více příhodných zámků
pro zařízení rekonvalescentních ústavů
četnických a tak umožnila vyléčení
četnických příslušníků,
kteří v důsledku úrazu ve službě
utrpěli takovou poruchu zdraví, že stali se
dočasně invalidními a ku četnické
službě nezpůsobilými,
3. aby ve smyslu §§ 146, 147 platového zákona.
upravila vedlejší požitky četnictva se
zřetelem na zvláštnosti a nebezpečí
četnické služby,
4. aby pečovala o další zdokonalení
a zintensivnění bezpečnostní, hlavně
pátrací služby četnické, zejména
též spolupůsobením četnických
důstojníků správních ve věcech
bezpečnostních, a aby aspoň jednoho člena
odvolacího kárného výboru jmenovala
z řad konceptních úředníků
politické správy.
Ústavně-právní výbor při
projednávání shora zmíněné
předlohy souhlasil se změnami vládního
návrhu usnesenými sociálně-politickým
výborem, avšak doplnil ustanovení odstavce
1. § 18 a změnil znění odstavce 4. §
22.
Doplněk, resp. změna tato usnesena za účelem
jasnějšího vyjádření vůle
zákonodárcovy, podle které zpravodaj může
sice při projednávání dávati
kárnému výboru vysvětlení,
avšak nemůže - stejně jako u civilních
soudů vyšetřující soudce - býti
členem sboru, který obviněného soudí,
případně odsuzuje.
Změna v §u 22 jasněji stylisuje zásadu
o tajnosti závěrečného projednání.
Ústavně-právní výbor doporučuje
poslanecké sněmovně přijetí
předlohy takto změněné.
Výbor sociálně-politický pojednal
ve schůzi dne 23. května 1929 o změnách
provedených na osnově, schválené výborem
sociálně-politickým ve schůzi dne
23. dubna 1929, výborem ústavně-právním
a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně
ku přijetí osnovu výše uvedeného
zákona v připojeném znění,
jak se na něm usnesly oba výbory.