II. volební období. | 8. zasedání. |
I. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a
druhů min. financí o vydání služebního
předpisu pro pohraniční finanční
stráž,
II. posl. Bergmanna, Langra, Knejzlíka, Riedla a druhů
vládě o přeřazení Lázní
Luhačovic do vyšší skupiny míst
činovného,
III. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a druhů min. školství a nár. osvěty
o poskytování služebních oděvů
zaměstnancům vysokých, průmyslových
a středních škol,
IV. posl. Bergmanna, dr Klapky, Špatného, Zeminové
a druhů vládě republiky Československé
o přeřazení města Terezína
do skupiny B činovného,
V. posl. Hrušovského, Práška, Slavíčka,
Netolického a druhů min. financí a min. soc.
pečlivosti vo veci pomerov hlavných skladníkov
tabáku a trafikantov na Slovensku,
VI. posl. Bergmanna, Mikuláše a druhů vládě
o zařazení obce Chýnova do vyšší
skupiny míst činovného státních
zaměstnanců,
VII. posl. Bermanna, Špatného, dr Klapky, Zeminové
a druhů vládě o přeřazení
obce Nebušic u Prahy do vyšší skupiny míst
činovného.
VIII. posl. Bergmanna, Langra, Riedla, Knejzlíka a druhů
vládě o přeřazení Malenovic
nad Dřevnicí do vyšší skupiny míst
činovného státních zaměstnanců,
IX. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o šikanování
českých četnických strážmistrů
četnickým kapitánem Eduardem Benkem,
X. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o přiznání
příbytečného všem příslušníkům
četnictva a zvýšení osobních
a věcných paušálů,
XI. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o upírání
diet příslušníkům četnictva
odloučeným od rodiny,
XII. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra o zneužívání
disciplinární moci četnickými důstojníky
správními,
XIII. posl. V. Beneše a soudruhů mim. školství
a národní osvěty o jmenování
zástupců učitelstva do disciplinární
komise u zemské školní rady v Brně,
XIV. posl. Kurťaka a druhů vládě, že
vojsko proti zákonu a právu vystavělo ekrasitové
skladiště na pozemcích chustského komposesorátu,
a že se nedodržuje smlouva o pronájmu 25 katastrálních
jiter komposesorátních pozemků ke cvičení
vojska,
XV. posl. Kurťaka a druhů min. zemědělství,
aby pastvy na poloninách Gropy a Konec byly upraveny tak,
aby dobytek zemědělců obce Kvasy měl
přístup k vodě,
XVI. posl. Vobecké a soudruhů vládě
o přeřazení města Louny do skupiny
B činovného,
XVII. posl. Procházky, Buřívala, Sladkého
a druhů min. železnic o stavbě domů
obytných pro železniční zaměstnance
v Moravské Ostravě, Bohumíně, Petrovicích
a Kadani v Čechách,
XVIII. posl. Bergmanna, Buřívala, Špatného
a druhů vládě republiky Československé
o přeřazení Nejdku v Čechách
do vyšší skupiny míst činovného
státních zaměstnanců,
XIX. posl. Bergmanna, Buřívala, Tučného,
Procházky a druhů vládě republiky
Československé o poměrech zaměstnanců
státních lesů a statků,
XX. posl. dr. Holotu a druhov min. spravedlnosti o tom, že
krajský súd v Nitre a vrchní súd v
Bratislave nedodržujú jazykový zákon
čo do používania jazyka maďarské
menšiny,
XXI. posl. Koczora a druhov ministrom spravedlnosti a vnútra
o jednacom jazyku zastupiteľského sboru obce Siač,
XXII. posl. Szentiványiho a druhov min. financií
o bezprávnom postupe niektorých finančných
riaditelství a finančných expozitúr
na Slovensku.
V červnu 1927 odpověděl pan ministr financí
na interpelaci podanou, aby byl vydán služební
předpis pro pohraniční finanční
stráž, že se na tomto předpisu v ministerstvu
financí pracuje, že ho však nelze dříve
vyhlásiti, pokud nebude uzákoněn návrh
celního zákona, který se částečně
dotýká poměrů pohraniční
finanční stráže. Od té doby uplynuly
2 roky, celní zákon stal se již před
rokem skutkem a služební předpis pro pohraniční
finanční stráž přes to dosud
vydán nebyl.
Z tohoto důvodu táží se podepsaní
pana ministra financí:
1.) Jest ochoten sděliti podepsaným příčiny,
proč dosud nebyl vydán služební předpis
pro pohraniční finanční stráž?
2.) Jest ochoten sděliti podepsaným, kdy tento předpis
bude konečně vydám?
3.) Jest ochoten sděliti, co v této věci
zařídil aneb učiniti hodlá?
V Praze, dne 11. června 1929.
Lázně Luhačovice jsou největšími
českými lázněmi na Moravě s
2400 obyvateli, kteří jsou většinou
odkázáni na příjem, plynoucí
z pobytu lázeňských hostů, jichž
přichází ročně na 12 - 14.000
a mimo to několik tisíců pasantů a
výletníků.
Charakter tohoto lázeňského místa
způsobuje, že drahotní poměry v Luhačovicích
jsou daleko těžší, než ve velkoměstě,
na př. v Brně, neb v Praze, což zhoršuje
i celkem velmi chudé okolí.
Vysoké ceny všech nezbytně nutných potřeb
a potravin udržují se celoročně a velmi
těžce postihují na stálý plat
odkázané státní zaměstnanectvo
a učitelstvo, které nemá v cenách
životních potřeb naprosto žádných
slev a výhod a příjmy jeho neodpovídají
drahotě, v lázních panující.
Ceny v květnu 1929 jsou následující:
1 kg mouky 3.60 Kč, 1 kg masa hovězího 16
Kč, 1 kg masa telecího 16 - 24 Kč, 1 kg masa
vepřového 16 - 22 Kč, 1 kg sádla 20
Kč, 1 kg másla 28.32 Kč, 1 kg tvarohu 6 Kč,
1 litr mléka 2 Kč, 1 vejce 70 hal. až 1 Kč,
1 kg špenátu 6 - 8 Kč, 1 kg brambor 2 Kč.
Obědy hotové, velmi jednoduché, 210 - 250
Kč měsíčně, večeře
200 - 240 Kč, snídaně 75 Kč měsíčně.
Otop: 1 q uhlí 40 Kč, 1 q koksu 45 Kč, 1
m dříví 75 Kč. Osvětlení:
1 kw hodina 6.50 Kč ročně.
Bytové poměry jsou ještě horší,
1 pokoj nejjednodušší ve vesnici 1,200 - 1,500
Kč ročně, byt rodinný (2 pokoje s
kuchyní) 4,200 - 5,000 Kč ročně, a
ještě bytů ani dostati nelze. Nikdo nechce
byty celoročně pronajímati, poněvadž
byt za krátký čas lázeňské
sezony vynese daleko více, než může státní
zaměstnanec platiti celoročně.
Z hořejšího ceníku vidno, že drahota
v Luhačovicích vyrovná se, ne-li předčí,
drahotu v Brně a v Praze, a dokazuje, že počet
obyvatelstva drahotu nedělá.
Přes tyto drahotní poměry jsou Luhačovice
zařaděny do nejnižší skupiny D
činovného. Již několikráte žádali
státní zaměstnanci a učitelé
a dokonce dvakráte obecní rada Luhačovic
o přeřazení do skupiny B činovného,
ale nikdy nebylo tomuto spravedlivému volání
vyhověno.
Drahotní poměry v Luhačovicích spravedlivě
ocenila:
1.) zemská správa politická, která
svojí vyhláškou zařadila Luhačovice
při určování hodnot naturálních
požitků do skupiny míst přes 30.000
až 100.000 obyvatel.
2.) Všeobecný pensijní ústav soukromých
zaměstnanců oceňuje hodnotu naturálních
požitků svých pojištěnců
v Luhačovicích rovněž dle této
skupiny.
3.) Státní vojenská správa poskytuje
důstojníkům, v Luhačovicích
se léčícím, rovněž určitý
příplatek.
4.) Výnosem čís. 12764/V-10 nařídil
zemský úřad obecnímu úřadu
v Luhačovicích, aby působil k tomu, aby v
hostincích byly sníženy ceny nápojů
na roveň cenám, platným v Brně.
Není bez zajímavosti, že město Uh. Brod,
12 km od Luhačovic vzdálené, bylo svého
času přeřazeno do vyšší
skupiny z důvodů blízkosti Luhačovic,
které způsobují drahotu, - ale - Luhačovice
samy přeřazeny nebyly.
Návštěva lázní stoupá
rok od roku. V Luhačovicích bylo hostí:
r. | |||||
hostů stálých | 8367 | 8453 | 9559 | 12072 | 12488 |
hostů přechodných | 9636 | 9557 | 10696 | 12959 | 17423 |
úhrnem | 18003 | 18010 | 20255 | 25031 | 29911 |
Z těchto důvodů táží se
podepsaní vlády:
1.) Je-li ochotna Lázně Luhačovice přeřaditi
do vyšší skupiny míst činovného
státních zaměstnanců?
2.) Je-li ochotna sděliti podepsaným, co v této
věci zařídila, aneb hodlá učiniti?
V Praze, dne 12. května 1929.
Definitivním zřízencům a podúředníkům
vysokých, průmyslových a středních
škol dostává se služebního oděvu
teprve každého druhého roku. Poděkování
děje se tím způsobem, že jeden rok dostanou
kalhoty, druhý rok kabát s vestou atd.
V jiných oborech státní služby dostává
se zřízencům a podúředníkům
služebního oděvu každoročně.
I na zmíněných školách jest přece
třeba dbáti, aby zřízenci chodili
slušně oděni.
Z tohoto důvodu táží se podepsaní
pana ministra školství a národní osvěty:
1.) Jest pan ministr ochoten podělovati zřízence
a podúředníky vysokých, průmyslových
a středních škol každoročně
úplným služebním oděvem, jak
se tomu děje v jiných oborech státní
služby?
2.) Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této
věci učinil, aneb zaříditi hodlá?
V Praze, dne 12. června 1929.
Zaměstnanci všech státních úřadů
a podniků, vojenských úřadů
a ústavů, učitelstvo veřejných
škol národních, jakož i samosprávní
zaměstnanci v Terezíně brzy po státním
převratu podnikali kroky, aby město Terezín
přeřazeno bylo do vyšší skupiny
činovného, neboť Terezín je znám
neobyčejně vysokými drahotními poměry
v celém okolí. Žádost jejich následkem
přípravy nových zákonů, jimiž
upravovány byly služební požitky, nebyla
vyřízena; příslušníci
jmenovaných skupin pak domnívali se, že k žádosti
jejich bude přihlédnuto, až bude ustanovení
§u 12, odst. 7, zákona ze dne 24. června 1926,
čís. 103 Sb. z. a n. prováděno a budou
některá místa přeřazována
do vyšší skupiny činovného.
Poněvadž vládní nařízení
ze dne 14. září 1928, čís.
163 Sb. z. a n. nepřeřadilo město Terezín
do skupiny B činovného, byla předložena
vládě nová žádost.
Město Terezín jest městem vojka, úřednictva
a živnostníků. Město, čítající
dnes na 7.000 obyvatel, má velkou vojenskou posádku,
jež čítá polovinu veškerého
obyvatelstva. Vzhledem k tak veliké posádce jest
v Terezíně značné množství
civilních zaměstnanců vojenských,
státních i samosprávných. Kromě
toho bydlí v Terezíně větší
počet zaměstnanců železničních
a značný počet úředníků,
kteří dojíždějí za svým
povoláním do blízkých i vzdálených
silně německých míst (Ústí
n. Lab., Střekov, Děčín, Lovosice,
Litoměřice atd.), kdež nemohli nalézti
bytu, protože jsou české národnosti.
Dále v Terezíně žije dosti velké
procento pensistů vojenských i úřednických.
Všechny tyto skupiny odkázány jsou na stálý
svůj plat a těžce na ně doléhají
drahotní poměry místní.
Ohromný vliv na vysoké drahotní poměry
v místě má také blízký
severočeský průmysl s rozvětvenou
sítí železniční (blízké
Litoměřice a Bohušovice) a dopravou po Labi
(Křešice, Počáply, České
Kopisty a Litoměřice), čímž jest
podporován vývoz potravin a ovoce do nedalekých
míst průmyslových, lázeňských,
zvláště pak do Německa a ceny životních
potřeb jsou zde mnohem vyšší než
v místech, která zařazena byla dle počtu
obyvatel do skupiny míst A, případně
B činovného.
Již ta okolnost, že čtvrt hodiny vzdálené
Bohušovice byly přeřazeny vládním
nařízením ze dne 14. září
1928, čís. 163 Sb. z. a n. do skupiny C činovného,
ač nemají 2.000 obyvatelů a že i blízké
Pokratice v sousedství Litoměřic byly tímtéž
nařízením, ač také nemají
2.000 obyvatel, do skupiny C zařazeny, dosvědčují,
že město Terezín leží v kraji,
který je drahotními poměry znám. Město
Terezín s blízkými Litoměřicemi,
od nichž pouze Labe je odděluje, tvoří
téměř společné město,
kteréž má na 25.000 obyvatelů. Obě
vojenské posádky mají některé
útvary společné a mají velmi blízké
vztahy, takže mnozí, bydlíce v Litoměřicích,
docházejí do Terezína a naopak. Z těchto
důvodů jest třeba, aby Terezín a Litoměřice
byly posuzovány jako jedno místo.
Jest známo, že Terezín býval v době
dřívější jedním z těch
místních vojenských posádek, kde bylo
nejvyšší stravné a jest tomu tak i dnes,
neboť drahotní poměry se dosud nezlepšily,
ba naopak jsou mnohem tísnivější. Bytové
poměry v místě jsou s ohledem na velký
počet vojenských, státních, železničních
a samosprávných zaměstnanců přímo
kritické, čímž nájemné
v soukromých bytech je vystupňováno do značné
výše, takže činovné skupiny C na
úhradu nájemného za přiměřený
byt nestačí.
Kromě toho vliv na zvyšování činže
má i to, že v Terezíně není stavebního
ruchu, neboť není dosud vyjasněna otázka
odprodeje pozemků vojenských městu.
Na drahotní poměry v místě má
vliv i ta okolnost, že město Terezín, nemajíc
průmyslu, zemědělství atd., a příjmu
z vlastního majetku, je nuceno od občanstva zdejšího
vybírati nejvyšší přípustnou
míru obecních přirážek a zavésti
všechny dávky, aby krylo svoje vydání
samosprávná, jelikož daňová základna
pro výměr daní jest nízká a
výdaje města veliké. Jest jisto, že
velkou část dávek i obecních přirážek
musí nepřímo zaplatiti zaměstnanci
výše jmenovaní, neboť, jak již dříve
podotknuto, jest Terezín městem vojska, úřednictva
a živnostnictva.
Poněvadž vládním nařízením
čís. 163/1928 vláda republiky Československé
zařadila celou řadu míst menších,
než zákon předpisuje a zejména s vojenskou
posádkou do skupiny míst B činovného,
táží se podepsaní vlády:
1.) Jest ochotna přeřaditi obec Terezín do
skupiny B míst činovného státních
zaměstnanců ve smyslu aglomerační
tendence vlád. nař. ze dne 14. září
1928, čís. 163 Sb. z. a n.?
2.) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této
věci zařídila, aneb učiniti hodlá?
V Praze, dne 11. června 1929.
Spôsob pridelovania bohatých spoločníkov
do skladov a trafík na Slovensku má v zápätí
velmi neblahé následky pre majiteľov tabakových
predajní a ohrozuje ich existencie.
Finančnými kontrolnými úradmi zistený
výnos býva väčšinou paušálne
odhadnutý a premrštený, naproti tomu režijné
výdavky bývajú vždy v skutočnosti
o veľa väčšie, než ich úrad
priznáva.
Pri frekventovanejšej trafike pracuje zpravidla viac osôb
rodiny majiteľov tabákovej predajne alebo skladu a
tieto pomocné sily odňatím časti dôchodku
z trafiky či skladu prichádzajú o svoj oprávnený
podiel, poťažne majiteľovi predajne nie je priznaná
za tieto sily náhrada.
Pri prideľovaní spoločníkov do skladov
a trafík neberie sa ohľad na to, že majiteľ
predajne je zadlžený, že pracuje s cudzím
a drahým kapitálom, ktorý musí pravidelne
splácať, a od neho úroky platiť, a na
to, že je daňami obťažený. Preziera
sa, že prevážna čiastka trafikantov sú
ľudia chorí, invalidi, legionári a prestárle
vdovy a siroty, a že k vôli udržovaniu svojho
zdravia potrebujú nákladné liečby
dietetické, kúpeľné a klimatické,
a že pri tom vymedzení zisku, ako sa to v praksi deje,
majitelia predajní bez riadnej liečby chorľavejú
a tiež i nezdravému potomstvu zrod dávajú.
Pridelením spoločníka dostáva sa majiteľ
predajne do trvalej či dočasnej peňažnej
krízy, zvlášte ale pozbude prevodzovacieho
kapitálu, nemá dosť peňazí na
zákup dostatočnej zásoby tabakových
a iných výrobkov, čím obyčajne
veľké škody trpí a tiež i zákazníkov
tratí. Mnohý trafikant a skladník v zúfalstve
zrieka sa sám dobrovoľne udelenej mu licencie a díva
sa bezradne po inej lepšej skýve chleba. Zrieknutie
licencie je pochopiteľné, keď skoro celý
čistý zisk zoberie pridelený spoločník.
Pri prideľovaní spoločníkov fin. úrady
zabúdajú na výnos min. financií č.
j. 100.284-24-IV. A-13 z r. 1924, v ktorom sa praví: "Za
spoločníka dostávajúceho predaju môže
byť pridelený iba taký válečný
poškodenec, ktorý zodpovedá všetkým
podmienkam, stanoveným v predpise obsadzovacom. Ačkoľvek
bližšie upravenie pomeru spoločenského
je vyhradené súkromnoprávnej dohode oboch
v úvahu prichádzajúcich smluvných
strán, predsa nutno, aby finančné úrady
bezvýminečne trvaly na tom, aby nový spoločník
bral nielen úžitok tabakového predaju, ale
samozrejme i všetky bremená a výdaje s predajom
spojené a zvlášte aby sa účastnil
v predaju i vlastním vkladom a pokiaľ možno i
vlastnou osobnou činnosťou."
Vďaka nariadeniu plnomocného ministra pre Slovensko
Dra. Šrobára, na Slovensku bola prevedená revízia
trafičných licencií, teda dnes trafiky a
sklady na Slovensku až na nepatrné výnimky
sú v rukách ľudí, ktorým na licenciu
nárok priznaný bol, sú to skoro napospol
invalidi, legionári a válečné vdovy,
alebo ľudia inak o stát zaslúžilí,
za to ale skoro bezvýnimečne ľudia chorí
a preto sme tej oprávnenej mienky, že keď tabakovú
predajňu pomocou licencie niekto vlastní, má
aj právo, aby mu z nej plynúci dôchodok bez
zkrátenia ponechaný bol, ako je to aj opodstatnené
zásadou práva súkromného vlastníctva
a individuelného podnikania. Toto i kalkulácia tak
životná ako aj obchodná žiada.
Napokon nemôžeme zamlčať, že ani pridelenci
sami z tohoto riadenia patričných úradov
skutočný osoh nedocieľujú, lebo pre
skutočných a ťažkých invalidov
býva to iba macošským zaobídením;
o týchto nech sa stát inak postará, nech
ich pridelí do koncesných živností s
veľkými dôchodkami. Pre tých však,
ktorých len závisť alebo ziskuchtivosť
vedie, keď sa pridelenia do trafík domáhajú,
ktorí ďalej rentu berú alebo iným zamestnaním
sa živia a majú príležitosť vhodné
živobytie si nájsť, slúži pridelenie
do trafiky len čo svod na zcestie.
Pýtame sa preto pánov ministrov:
1.) Či hodlajú zrušiť praks, ktorou sa
pridelúvajú bohatí spoločníci
do skladov a trafík, odmietajúc chudobných,
a či chcejú odstrániť všetky závadne
výnosy týkajúce sa prideľovania spoločníkov?
2.) Či chcejú nariadiť, aby licencie skladníkov
a trafikantov boly trvalé a nie "prepožičiavané"?
3.) Či chcejú nariadiť, aby orgány finančnej
správy pri zákonom vypovedaní licencie udaly
tiež príčinu výpovedí?
4.) Či chcejú zvýšiť nepatrnú
provisiu u známiek a u kolkov?
5.) Či chcejú umožniť i pre trafiky lacný
a dlhodobý úver cestou živnostenských
záložien?
6.) Či chcejú svolať konečne už
dávno sľubovanú anketu, na ktorej sa mimo iné
majú prejednávať i otázky daňové
a odškodnenia t. zv. spoločníkov z dobrovoľného
fondu sriadiť sa majúceho?
V Prahe, dňa 11. června 1929.
Chýnov leží v bezprostřední blízkosti
města Tábora, který v poslední době
značně vzrostl a jest odkázán, zejména
pokud se zásobování potravinami týče,
na své nejbližší okolí. Tím
se stalo, že v Chýnově všechny druhy potravin
zdražily se tak, že některé z nich v Táboře
samém dostati lze při větším
výběru levněji, než v Chýnově
(maso, mouka, tuky, ovoce), pro některé z nich nutno
přímo do Tábora dojížděti,
neboť není možno jich v Chýnově
koupiti. Obyčejný oběd v hostinci, který
je v Táboře za Kč 6.-, stojí v Chýnově
8 Kč. Rovněž obuv a látky lze v Táboře
mnohem levněji nakoupiti, než v Chýnově.
Nedostatek bytů nesnesitelně zdražuje činži
a někteří státní zaměstnanci
pro nedostatek bytů jsou nuceni bydleti v Táboře
a do Chýnova za svým povoláním dojížděti.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní vlády:
Je-li ochotna zařaditi obec Chýnov do vyšší
skupiny míst činovného a sděliti podepsaným,
co v této věci zařídila aneb zaříditi
hodlá?
V Praze, dne 11. června 1929.
Zákonem o Velké Praze byly stanoveny její
hranice, které se nekryjí obvodem potravní
daně na čáře.
Území této daně zabírá
také obce Nebušice, Ruzyň, Kbely a Lisoleje
v pol. okrese Praha-venkov, čímž zhoršeny
byly drahotní poměry v těchto obcích.
Vládním nařízením ze dne 14.
září 1928, čís. 163 Sb. z.
a n. byly obce Ruzyň a Kbely zařaděny do
vyšší skupiny činovného. V Lisolajích
není žádných státních
zaměstnanců a učitelů.
V obci Nebušicích jsou zaměstnanci Legionářského
domova, potravní daně a učitelé. Obec
Nebušice nebyla patrně omylem pojata do vládního
nařízení čís. 163/1928. Podle
doslechu vyrovnává ministerstvo národní
obrany zaměstnancům Legionářského
domova rozdíl činovného skupiny D a A a podobně
i ministerstvo financí zaměstnancům potravní
daně. Byl by tedy v této obci dvojí druh
zaměstnanců, jedni s činovným skupiny
A a druzí s činovným skupiny D. Třetina
obce Nebušic t. zv. "Jenerálka", patří
již přes 50 let do policejního obvodu pražského,
do kterého nejsou zařazeny obce Vokovice - Veleslavín
- Selc, Ruzyň a Kbely a přece požívají
pražského činovného.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní vlády:
1.) Jest ochotna přeřaditi obec Nebušice ve
smyslu aglomerační tendence vládního
nařízení čís. 163/1928 do vyšší
skupiny činovného státních zaměstnanců?
2.) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této
věci učinila aneb zaříditi hodlá?
V Praze, dne 11. června 1929.