II. volební období. | 8. zasedání. |
I. min. vnitra a min. pověřeného správou
ministerstva financí na interp. posl. inž. Junga,
dr. Wollschacka a druhů o tom, že se pomýšlí
spojiti Slezský pozemkový a komunální
ústav v Opavě se zemskými hypotečními
ústavy na Moravě (tisk 1815/III),
II. min. školství a národní osvěty
na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o chování
gymnasiálního ředitele dr. Viktora Hevlera
v Karl. Varech, které jest paskvilem státoobčanské
svobody a národního cítění
(tisk 1847/XXIII),
III. ministra vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů
o činnosti četnictva na Hlučínsku
(tisk 1788/XV),
IV. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů
o užívání jazyků v úředním
věstníku slezské zemské vlády
(tisk 1890/XI),
V. min. vnitra na interp. posl. Horpynky a druhů o nezákonných
pokynech k oslavě státního jubilea v Chomutově
(tisk 7993/VIII),
VI. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. Simma a druhů o vánočních remuneracích
vyplácených z tak zv. správních přebytků
učitelům německých menšinových
škol (tisk 2025/XIV),
VII. vlády na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů
o opatřeních proti zvýšení ceny
zdejšího cukru (tisk 1560/VII),
VIII. ministra pověřeného správou
ministerstva financí na interp. posl. Horpynky a druhů
o horší kvalifikaci německých státních
zaměstnanců pro neznalost státního
jazyka (tisk 1788/IV),
IX. min. vnitra na intenp. posl. Kirpalové, Grünznera
a soudr. o omezování shromažďovací
svobody (tisk 1890/V),
X. min. školství a národní osvěty
na interp. post. Blatné, Kirpalové, Karpíškové
a soudr., že se prý zase pomýšlí
zavésti celibát učitelek (tisk 1890/XX),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů
o zabavení časopisu "Deutsche
Volkszeitung für das Kuhländchen" č.
119 ze dne 19. října 1928 (tisk 1956/I),
XII. min. veř. prací na interp. posl. Pohla a soudruhů
o zanedbávání státní báňské
zkušebny v Mostě (tisk 1767/XVIII) a na interp. posl.
Krebse, Knirsche a druhů o státní báňské
zkušebně v Mostě (tisk 1767/XXI),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Szentiványiho a druhů
o stálém odpírání práva
na držbu loveckých pušek v okrese Modrý
Kameň (tisk 1815/VI),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Szemtiványiho a druhů
o zneužívání administrativy při
jubilejních oslavách v okrese rimavsko-sobotském
(tisk 1863/XVII),
XV. vlády na interp. posl. Wenzela a druhů o vydání
jednotného rybářského zákona
(tisk 1863/XIII),
XVl. vlády na interp. posl. Schäfera, Roschera a soudr.
o krisi ve lnářském průmyslu ve východních
Čechách (tisk 1713/V),
XVII. vlády na interp. post. Grünznera a soudr., že
se přešlo přes mnoho míst při
nedávném zařadění četných
obcí do vyšší skupiny míst pro
vyměření činovného (tisk 1890/XIII),
XVIII. min. vnitra na intenp. posl. Horpynky a druhů o
jazykových předpisech při udělování
licence na biografy (tisk 1956/IV),
XIX. vlády na interp. posl. Geyera a druhů, aby
město Vejprty bylo přeřaděno ze skupiny
C do skupiny B činovného státních
úředníků, zaměstnanců
a učitelů (tisk 1788/XVII),
XX. ministra pověřeného správou min.
financí na interp. posl. dra Schöllicha a druhů
o hromadné diskvalifikaci slezských finančních
úředníků (tisk 1788/XI).
Podle ustanovení hlavy druhé zákona o organisaci
politické správy upraví poměry zemských
peněžních ústavů zvláštní
zákon.
Nelze proto nyní naříditi a předem
to prohlásiti, aby Slezský zemský peněžní
ústav zůstal ústavem samostatným,
když úprava jeho poměrů je výslovně
vyhrazena zákonu.
V Praze dne 6. února 1929.
O věci, která jest předmětem interpelace,
podány byly ministerstvu školství a národní
osvěty úřední zprávy. Ze zpráv
těch a šetřením, provedeným z
podnětu interpelace, seznalo ministerstvo školství
a národní osvěty, že ředitelství
státního reálného gymnasia v Karlových
Varech, jsouc poučeno zkušeností z předešlé
doby a přihlížejíc i k zvláštním
poměrům místním, jednalo opatrně
a správně, zakázavši účast
žactva ústavu při průvodě dne
9. září 1928.
Školský řád platí pro všechny
střední školy v Československé
republice stejně a nečiní se rozdíl
ve výkladu jeho na školách té či
oné národnosti. Proto není potřebí
dávati zvláštní pokyn ředitelstvím
německých středních škol.
Pěstování národního individualismu
a úcty k národním, lidovým a místním
tradicím, pokud není v rozporu se státní
ideou, je doporučeno osnovami všech typů škol
a zajisté tuto samozřejmou povinnost učitelstvo
plní. Z tohoto všeobecného důvodu, jakož
i proto, že případ v interpelaci vylíčený
neposkytuje podnětu k zvláštnímu úřednímu
zakročení, není potřebí uváděti
ony zásady učitelstvu znovu na paměť.
V Praze dne 28. února 1929.
Provedeným šetřením nebyl zjištěn
ani jeden případ, že by četnictvo v
Dolním Benešově nebo Kobeřicích
bylo žádalo od někoho členský
lístek místní skupiny spolku "Deutscher
Kulturverband" nebo že by bylo činilo pokusy
pohnouti někoho, aby z uvedeného spolku vystoupil,
nešetříc při tom hrozbami a jiným
obtěžováním.
Rovněž nepodařilo se zjistiti, že by se
německému kulturnímu svazu v jeho činnosti
na Hlučínsku překáželo.
Pokud okresní úřad v Hlučíně,
resp. bývalá tamní okresní správa
politická, zakázala nějakou slavnost zmíněného
kulturního svazu, stalo se tak z důvodů ohrožení
veřejného klidu a pořádku, což
vždy v příslušném výměru
bylo uvedeno. Výměr sám byl vždy opatřen
odvolací doložkou a mohl se tedy spolek z takového
zamítavého rozhodnutí odvolati.
Poněvadž interpelace sama neuvádí také
žádných konkrétních případů
domnělých přehmatů četnictva
nebo jednostranného vystupování státních
úřadů proti zmíněnému
již spolku, nemám důvodů k nějakému
zařízení.
Sídla četnických stanic a jejich stav určují
v rámci úhrnného systemisovaného stavu
pro jednotlivé správní oblasti zemské
úřady v dohodě se zemským četnickým
velitelstvím i podle skutečné potřeby.
V Praze dne 13. března 1929.
Rozepsání voleb obecního zastupitelstva v
Sandhýblu a Širokém Bradě bylo vyhlášeno
okresní správou politickou vyhláškou
v oněch obcích podle § 11 odst. 4 ob. ř.
v. v jazyku státním a německém. Touto
vyhláškou bylo vyhověno předpisu §
2 odst. 7 jaz. zák. a čl. 35, odst. 1 jaz. nař.
z 3. 2. 1926 č. 17 Sb. z. a n., kteréž ustanovují,
že při vyhláškách v okresích
s národní menšinou, jež vydá soud,
úřad nebo orgán v okresu s jazykovou menšinou
pro obvod tohoto okresu, jest užíti vždy také
jazyka oné národní menšiny.
O jazykové úpravě Úředního
Věstníku bývalé zemské správy
politické v Opavě nebylo předpisů
a redakce jeho nebyla vždy důsledná v jazykové
úpravě sdělení, v něm uveřejňovaných.
Tím se stalo, že vyhlášky v čísle
40 z r. 1928 otištěné, nebyly po stránce
jazykové stejné.
Poněvadž úřední věstník
bývalé zemské správy politické
v Opavě dnem 30. listopadu 1928 zanikl, nezavdává
případ příčiny k nějakému
dalšímu opatření.
V Praze dne 15. března 1929.
K oslavě loňského státního
jubilea nebyly v Chomutově vydány žádné
nezákonné pokyny. Okresní hejtman pouze pozval
oběžníkem některé majitele domů
na náměstí, o nichž měl za to,
že jsou loyálního smýšlení,
aby své domy vyzdobili prapory ve státních
barvách, po případě v barvách
zemských nebo městských. Mimo to z důvodů
čistě informativních pozval okresní
hejtman telefonicky dva majitele domu v téže věci
na okresní hejtmanství. V pozváních
těch nelze spatřovati ani jakýkoli nátlak
na majitele domů, ani příkaz, omezující
jejich osobní svobodu, jak se tvrdí v interpelaci.
Nátlak na majitele domů prováděl se
naopak místní, státu nepřátelskou
agitací, pod jejíž vlivem ze strachu před
boykotem upustili od výzdoby svých domů i
ti, kdož o své újmě k tomu byli ochotni.
V Praze dne 28. března 1929.
Učitelům menšinových škol ministerstvo
školství a národní osvěty žádné
t. zv. vánoční remunerace nevyplácelo
a odpadají tudíž veškeré dedukce,
které činí interpelace, vycházejíc
z mylného předpokladu, že ministerstvo školství
a národní osvěty takové remunerace
některým učitelům menšinových
škol vyplácelo.
V Praze dne 25. března 1929.
O celkové situaci cukerního průmyslu a nynější
krisi jeho vyslovila se vláda v odpovědi na interpelaci
posl. Fr. Zeminové, dra Klapky, E. Špatného,
H. Bergmanna a druhů (odpověď č. tisku
1691).
Na znění této odpovědi se upozorňuje.
Pokud jde o zdražení cukru, nastalé v září
1928, poukazuje se na odpověď danou na interpelaci
poslanců Jana Koudelky, Inž. Jaromíra Nečase,
Al. Kříže a soudruhů č. tisku
1615/V.
V Praze dne 17. března 1929.
Podle čl. XIV podrobných ustanovení, vydaných
na základě zmocnění vlády v
čl. 63. odst. 5. vlád. nař. z 3. února
1926 č. 17 Sb. z. a n. ministerstvem financí pro
jeho obor vynesením z 10. března 1926 č.
644 pres. 26 musili všichni zaměstnanci, kteří
v den 4. února 1926 byli již v resortu ministerstva
financí ustanoveni, prokázati podle čl. 62
cit. vl. nař. do 4. srpna 1926, že znají státní
jazyk, jak toho vyžaduje čl. 60 cit. nařízení,
tedy úplnou znalost státního jazyka.
Tuto úplnou znalost státního jazyka neprokázal
však ten, kdo při jazykové zkoušce obdržel
známku "částečně vyhověl".
Známky při jazykových zkouškách
"částečně vyhověl"
a "nevyhověl", zavedené bodem VIII. odst.
3. zmíněných podrobných ustanovení
označují jen různé stupně nedostačující
znalosti státního jazyka. Proto také stanovena
jest pro oba případy odstavcem 5. téhož
bodu zkouška opravná.
Hledíc k tomu jsou kvalifikační komise již
podle čl. 66 odst. 1. jazykového nařízení
č. 17/26 Sb. z. a n. povinny v takovýchto případech
přiznávati kvalifikace méně uspokojivé
nebo neuspokojivé, a jejich volné uvážení
jest omezeno jen na tyto dva kvalifikační kalkuly.
Ke druhé výtce dovoluji si podotknouti toto: Ustanovením
čl. 66 prováděcího nařízení
č. 17/26 Sb. z. a n. k rámcovému zákonu
č. 122/20 Sb. z. a n. doplněn byl § 19 sl.
pr.; již podle tohoto ustanovení (čl. 66 odst.
1. vl. nař. č. 17/26 Sb. z. a n.) má neznalost
státního jazyka v zápětí celkový
kvalifikační posudek "méně uspokojivě"
nebo "neuspokojivě (bez ohledu na známky v
jednotlivých kvalifikačních:bodech). Nelze
tudíž kvalifikačním komisím vůbec
vytýkati svévolné počínání
resp. nezachování stejnoměrnosti při
posuzování úředníků,
když postupovaly podle těchto předpisů.
Jsem nucen při této příležitosti
zdůrazniti, že finanční správa
postupovala při provádění jazykového
zákona vůči svým zaměstnancům
a náležitost blahovůlí ba, šla
ještě dále.
Zaměstnanci, kteří za 8 i více let
nevynasnažili se osvojiti si ani ono nezbytné minimum
znalosti státního jazyka, jež se při
blahovolném provádění zkoušky
ze státního jazyka požadovalo, musí
samozřejmě nésti všechny následky,
jež vyplývají ze striktních ustanovení
čl. 66 odst. 1. vl. nař. č. 17/26 Sb. z.
a n., § 37 odst. 1 věty druhé služ. pragm.,
§u 16 P. Z., resp. §u 51 odst. 4. sl. pr.
Proto nemohu učiniti opatření v interpelaci
žádná.
V Praze dne 16. února 1929.
V interpelaci uvedené přednášky byly
vzhledem k platným předpisům zakázány
(až na Předlice, kde přednáška
byla povolena), ježto příslušné
úřady (okresní politická správa
v Litoměřicích a v Ústí n/L),
přihlížejíce k místním
poměrům, měly důvodnou obavu, že
by konáním přednášek mohl býti
v oněch místech porušen veřejný
klid a pořádek. Proti tomuto opatření
podal spolek hodlající přednášky
pořádati, odvolání k zemské
politické správě v Praze pouze pokud šlo
o zákaz přednášek, jež měly
býti konány v litoměřickém
okresu na původně ohlášená themata
"Morálka desatera přikázání"
(přednášky v Litoměřicích
a Žitenicích) a "Můj výstup z církve"
(přednáška v Lovosicích). V ostatních
případech pak spolek odvolacího práva
vůbec nepoužil a stejně též nepoužil
- ač měl možnost - odvolacího práva
proti rozhodnutí, kterým zemská správa
politická v Praze zamítla zmíněné
odvolání spolku uznavši, že zákaz
přednášek byl okolnostmi případu
odůvodněn.
Spolek vzdal se tudíž tak sám práva,
aby postup úřadů byl v instančním
pořadí přezkoumán. Domněnka,
že přednášky zakázány byly
ze stranických ohledů a svévolně,
nemá naprosto žádného podkladu.
Rozšiřování v interpelaci zmíněných
letáků okresní politická správa
v Litoměřicích nezakázala, nemajíc
podnětu k tomuto opatření.
Vzhledem k uvedeným okolnostem není důvodu,
aby učiněno bylo opatření v interpelaci
žádané.
V Praze dne 6. března 1929.
V ministerstvu školství a národní osvěty
se nepřipravují návrhy zákonů
o zavedení celibátu učitelek. Školní
úřady přesně zachovávají
předpisy o rovnoprávnosti učitelů
a učitelek, obsažené na př. v §
10 zákona, čís. 226/1922, v § 1, odst.
3. zákona čís. 104/1926 a v čl. II.
odst. 4, vládního nařízení
čís. 162/1928 Sb. z. a n.
V Praze dne 9. března 1929.
Státní zastupitelství v Novém Jičíně
zabavilo číslo 119 periodického, v Novém
Jičíně vycházejícího
tiskopisu "Deutsche Volkszeitung für
das Kuhländchen" z 19. října 1928
a to též pro místa v interpelaci uvedená
podle §u 14 č. 25 zákona na ochranu republiky.
Soud konfiskaci potvrdil, čímž potvrzena byla
správnost postupu státního zastupitelství.
Proti rozhodnutí tomuto od oprávněných
osob námitky podány nebyly.
Bylo-li snad, jak se v interpelaci tvrdí, závadné
místo z článku "Vor
dem Jubiläum" otištěno jinde a nezabaveno,
nelze z toho vyvozovati nezákonnost konfiskace, nýbrž
jen různost řešení otázky, vyžadoval-li
veřejný zájem neodbytně, aby dalšímu
rozšiřování závadného
místa bylo zabráněno zabavením.
Nemám proto zákonného podkladu pro nějaké
opatření.
V Praze dne 5. března 1929.