II. volební období. | 8. zasedání. |
I. posl. Bergmanna, dra Klapky,
Zeminové, Špatného a druhů vládě
o přeřazení obce Stránčic do
vyšší skupiny míst činovného,
II. posl. Davida, Pechmanové, Chvojky
a druhů vládě o přeřazení
města Mnichova Hradiště do skupiny míst
B činovného státních zaměstnanců,
III. posl. Bergmanna, dra Klapky,
Mikuláše, Zeminové a druhů vládě
o přeřazení města Tábora do
skupiny míst B činovného státních
zaměstnanců,
IV. posl. Sladkého, Knejzlíka,
Langra, Riedla, Davida a druhů vládě o vládním
nařízení ze dne 2. března 1929, čís.
27 Sb. z. a n.,
V. posl. Bergmanna, Zeminové,
Špatného, Davida a druhů min. vnitra, že
se neprovádí povyšování četnictva
na uprázdněná systemisovaná
místa,
VI. posl. Bergmanna, Vička,
Pechmanové a druhů min. pošt a telegrafů
o obmezení poštovní dopravy v době abnormálních
mrazů,
VII. posl. Bergmanna, dra Klapky,
Zeminové, Špatného a druhů vládě
o nedostatku bytů pro státní zaměstnance
v Lanškrouně,
VIII. posl. Bergmanna, Tučného,
Buřívala, Procházky a druhů vládě
o přeřazení obce Planá n. Lužnicí
do skupiny míst C činovného státních
zaměstnanců,
IX. posl. Buřívala,
Procházky a druhů min. železnic o normální
tříměsíční uhelné
zásobě ve výtopnách československých
státních drah,
X. posl. Buřívala,
Procházky, Langra, Riedla a druhů předsedovi
vlády a min. železnic o bezodkladném řešení
nádražní otázky brněnské,
XI. posl. Buřívala,
Procházky, Sladkého a druhů min. železnic
o zavedení motorových vlaků pro urychlené
spojení důležitých mezistanic mezi hlavními
stanicemi dálkových rychlíků,
XII. posl. Buřívala,
Procházky a druhů min. železnic o revisi ochrany
našich tratí proti sněhovým závějím,
XIII. posl. Buřívala,
Procházky a druhů vládě o vypracování
dlouholetého investičního železničního
programu a založení zvláštního
fondu, jenž by soustavné provádění
tohoto programu zajišťoval,
XIV. posl. inž. Nečase,
Koudelky, Kříže a soudruhů vládě
o zřízení vodohospodářských
fondů,
XV. posl. Johanise a soudr. min.
veř. zdravotnictví a sociální péče
o obcházení a nesprávné expedici léčiv
na účet nemocenských pojišťoven
ve veřejných lékárnách,
XVI. posl. inž. Junga a druhů
vládě o zařazení města Krnova
do třídy B činovného podle zákonů
č. 103 a 104 z r. 1926,
XVII. posl. Riedla, Langra, Bergmanna,
Knejzlíka, Sladkého a druhů min. spravedlnosti
o jmenování v kancelářské službě
u moravsko-slezského vrchního zemského soudu
v Brně,
XVIII. posl. Buřívala,
Procházky, Bergmanna a druhů min. soc. péče
o úrazovém odškodnění dělníka
Karla Smorádka z Horního Růžodolu,
XIX. posl. Moudrého, Langra,
Riedla a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o konfiskaci
"Lidových Novin" z 15. a 16. února 1929,
XX. posl. Riedla, Pechmanové
a druhů min. veř. zdravotnictví a financí
o projektovaném pronájmu Radium-Palace hotelu v
Jáchymově,
XXI. posl. inž. Nečase,
Koudelky, Kříže a soudr. vládě
o rušení katastrálních úřadů
v některých sídlech okresů,
XXII. posl. Koudelky a soudr.
min. spravedlnosti o bezdůvodné konfiskaci časopisu
"Volná Myšlenka" v Praze,
XXIII. posl. dra Koberga a druhů
min. vnitra o provádění správní
reformy,
XXIV. posl. Geyera, inž.
Junga, Simma a druhů min. financí o úhradě
provedení zamýšleného jednotného
všeobecného pensijního zákona,
XXV. posl. Geyera, inž. Junga,
Simma a druhů vládě o zařazení
města Nejdku ze skupiny činovného C do skupiny
činovného B podle § 12 platového zákona
č. 103/26 a 104/26 Sb. z. a n.
Již před rokem podali
státní a železniční zaměstnanci
ve Stránčicích žádost vládě,
aby přeřadila tuto obec do skupiny míst C
činovného státních zaměstnanců.
Uvedli, že Stránčice jsou výletním
místem Pražanů, v zimě i v létě,
vzdáleny od Prahy pouze 29 km, že drahotní
poměry rovnají se poměrům v Praze
panujícím. Stálý příliv
obyvatelstva zostřuje ještě drahotní
poměry v této obci, v níž bydlí
velké procento zaměstnanců státních
v Praze přidělených, kteří
pro nedostatek bytů v Praze bydlí ve Stránčicích
a do Prahy denně dojíždějí. Ti
všichni požívají činovného
skupiny A, kdežto zaměstnanci službou ve Stránčicích
přidělení požívají pouze
činovného skupiny D.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní vlády:
1. Ježto jsou dány
podmínky odstavce 7, paragrafu 12 platového zákona,
jest vláda ochotna přeřaditi obec Stránčice
do vyšší skupiny míst činovného
státních zaměstnanců?
2. Jest ochotna sděliti
podepsaným, co v této věci podnikla, aneb
učiniti hodlá?
V Praze dne 20. března
1929.
Mnichovo Hradiště,
které čítá 4200 obyvatel, je dle zákona
číslo 103/1926 zařazeno ve skupině
míst C činovného, ačkoliv drahotní
i bytové poměry jsou tam daleko horší,
než v jiných městech, která jsou zařazena
do skupiny B. Mnichovo Hradiště, jež jest střediskem
okresu, ač čistě hospodářského,
trpí drahotou a někdy i nedostatkem zemědělských
produktů proto, že veškeré
zemědělské produkty z okresu se vyvážejí
k zásobování blízkých okresů
Liberec, Jablonec n. Nisou atd.
Rovněž nájemné
v tomto městě jest tak vysoké, že činovné
podle dosavadního zařazení ani zdaleka nestačí.
Tak na př. z bytu o jednom pokoji s kuchyní platí
se ročně 2.000 Kč nájemného.
V podnájmu platí se za jeden pokoj až 200 Kč
měsíčně.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní vlády:
1. Jest ochotna přeřaditi
město Mnichovo Hradiště do skupiny míst
B činovného státních zaměstnanců?
2. Jest ochotna sděliti
podepsaným, co v této věci zamýšlí
učiniti?
V Praze dne 20. března
1929.
Drahotní poměry
v Táboře jsou stejné jako v Českých
Budějovicích a Hradci Králové, kterážto
místa byla přeřazena do skupiny míst
B činovného státních zaměstnanců.
V bezprostřední blízkosti Tábora jsou
obce Čekanice, Celkovice, Horky, Klokoty, Měšice
a Ústí Sezimovo se značným počtem
obyvatel, tvoříce
s Táborem jediný hospodářský
celek, který dnes čítá daleko přes
25.000 obyvatel a jsou zde tudíž podmínky,
aby Tábor byl zařazen podle odst. 7 § 12 platového
zákona do skupiny míst B činovného
státních zaměstnanců.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní vlády:
1. Jest ochotna přeřaditi
město Tábor do skupiny míst B činovného
státních zaměstnanců?
2. Jest ochotna sděliti
podepsaným, co v této věci zamýšlí
učiniti?
V Praze dne 20. března
1929.
V § 84 zákona ze dne
21. února 1929, č. 26 o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách bylo v odst. 2 stanoveno, že obvody
působnosti jednotlivých úřadoven zemí
České a Moravsko-slezské stanoví vládní
nařízení. Vládní nařízení
stanoví také, které části z
obvodu působnosti dosavadní Zemské úřadovny
pro Slezsko v Opavě, která se ruší,
se přikazují jednotlivým úřadovnám
země Moravsko-slezské.
Proto vláda nařízením
ze dne 2. března 1929 č. 27 o obvodu působnosti
úřadoven Všeobecného pensijního
ústavu v Praze v zemi České a Moravsko-slezské
stanovila v § 1 obvody působnosti úřadoven
tohoto ústavu v zemi České a Moravsko-slezské.
Územní jednotkou byly zvoleny obvody okresních
úřadů, rovnající se bývalým
okresním hejtmanstvím. V Čechách provedena
byla tato zásada tak důsledně, že mnoho
soudních okresů s českou většinou
ocitla se v obvodu pražské úřadovny
německé, naproti tomu zase několik soudních
okresů s většinou německou v
obvodu pražské úřadovny české.
Avšak na Moravě a
ve Slezsku byla tato zásada na několika místech
porušena a to výhradně ve prospěch německé
úřadovny brněnské. Z politických
okresů, většinou českých; byly
vytrženy soudní okresy většinou německé,
aby mohly býti zachráněny pro brněnskou
německou úřadovnu. Jsou to na př.
soudní okresy: Fulnek z pol. okr. Nový Jičín,
Slavonice z pol. okr. Dačice, Mohelnice z pol. okr. Zábřeh,
Odry a Vítkov z pol. okr. Opava. Stejně se tak stalo
se soudním okresem bíloveckým ve
Slezsku, většinou českým, který
byl vytržen z politického okresu bíloveckého,
rovněž většinou českého
(Čs. 11.839, N. 8756), a byl odevzdán německé
brněnské úřadovně. Naproti
tomu soudní okres Jevíčko, ačkoliv
má velkou českou většinu (Čs.
18.682, N. jen 2458!) ponechán
byl německé úřadovně v Brně,
protože náleží k politickému okresu
moravskotřebovskému, většinou německému.
Nejhůře však
pochodilo při této umělé parcelaci
bývalé Těšínské Slezsko.
Celý obvod okresního úřadu fryštátského
se soudními okresy Bohumínem a Fryštátem
byl přidělen k brněnské německé
úřadovně, ačkoliv jak politický
okres, tak oba jmenované soudní okresy mají
vyloženou českou většinu, jak svědčí
data úředního sčítání
z r. 1921: Bohumín Čs. 26.291, N. 7840, Poláků
4.977; Fryštát: Čs. 38.706, N. 4373,
Pol. 29.130.
Také politický okres
česko-těšínský, jehož jeden
soudní okres - Jablunkov - má polskou většinu,
a druhý soudní okres - Český Těšín
jest skoro z polovice český, byl rovněž
přivtělen k německé úřadovně
v Brně, ačkoliv v obou politických okresích,
jak fryštátském, tak česko-těšínském
jest Němců podle úředního sčítání
pouhá desetina: (Český Těšín:
Čs. 18.115, N. 5278, Pol. 14.977; Jablunkov: Čs.
5444, N. 769; Poláků 18.950).
Jest samozřejmé,
proč asi došlo k této neblahé parcelaci!
Oba okresy, zejména však pol. okres fryštátský,
jsou v tak zv. ostravsko-karvínském uhelném
revíru a mají neobyčejně silně
vyvinutý průmysl. Proto oba tyto okresy, třebaže
v nich jest německého obyvatelstva mizivá
menšina; byly podřízeny brněnské
německé úřadovně,
aby takto byla vydatně finančně posílena,
protože by jinak jenom živořila a nebyla takřka
schopna života.
České Těšínsko
tedy znovu stalo se obětním beránkem dnešní
občanské koalice a určeno bylo k záchraně
pověstného německého "Besitzstandu"!
Jest to v krátké době druhá křivda,
která byla vládou na nátlak německých
koaličních stran na českém Slezsku
spáchána. Není tomu tak dávno, kdy
pobouřen byl veškeren český lid v bývalém
Slezsku a zejména na Těšínsku bez rozdílu
politického přesvědčení faktem,
že jako odborníci do zemského zastupitelstva
země Moravsko-slezské jmenováni byli vládou
jenom dva Němci a nacionální Polák,
jako by v českém obyvatelstvu slezském, které
tvoří podle úředního sčítání
polovinu veškerého obyvatelstva, nebylo dostatek schopných
odborníků pro nově utvořené
zemské zastupitelstvo. Nyní pak znovu ponížen
český lid na Těšínsku tím,
že oba politické okresy fryštátský
a česko-těšínský podřízeny
byly německé úřadovně brněnské,
ačkoliv úřední sčítání
mluví v ohledu národnostním velmi
zřetelnou mluvou ve prospěch českého
lidu.
Proto táží
se podepsaní:
1. Čím odůvodňuje
vláda republiky československé porušení
zásady pro zemi Moravsko-slezskou, která byla důsledně
provedena v zemi České?
2. Jest vláda ochotna napraviti toto nedopatření
vládního nařízení č.
27/1929 a nově upraviti obvody působnosti pro zemi
Moravsko-slezskou podle stejných zásad, podle kterých
provedeno bylo rozdělení politických okresů
mezi českou a německou úřadovnu Všeobecného
pensijního ústavu v zemi České?
V Praze dne 20. března
1929.
Zákonem ze dne 19. března
1920, č. 186 Sb. z. a n., § 11, odst. 3, lit. a),
dále zákonem ze dne 24. června 1927, č.
103 Sb. z. a n., § 137, odst. 1 jest stanoveno, že povýšení
stane se propůjčením systemisovaného
služebního místa vyšší platové
stupnice. Odstavce (2) lit. a, b, 3 a 6 obsahují pak bližší
podmínky povýšení.
V platovém zákoně
§ 130 označena pak jsou služební místa
a hodnost, pro kterou se systemisují místa v I.,
II. a III., stupnici platové § 132. V celém
zákoně se nikde nemluví o nějaké
hodnosti štábního strážmistra nebo
praporčíka pro četnické gážisty
mimo služební třídy.
Přes to zavedlo ministerstvo
vnitra proti jasnému znění zákona
a úmyslu zákonodárce tyto hodnosti pouhým
výnosem z 22. listopadu 1927, č. 75002-13 odst.
2, lit. b, c, ale nestanovilo pro hodnost štábního
strážmistra žádnou platovou stupnici se
zvýšením platu a pro praporčíky
stanovilo platovou stupnici, která byla plat. zákonem
určena pro vrchní strážmistry; zástupce
velitele stanice.
Tímto výnosem stanovilo
ministerstvo vnitra povýšení na praporčíky
po 10 letech, ačkoliv každý velitel stanice,
nynější štábní strážmistr,
má podle obou citovaných zákonů býti
po 10 létech povýšen na vrchního strážmistra,
čímž by dosáhl hmotného zlepšení
a odměny za svou odpovědnost jako velitel stanice.
Mnozí gážisté
zastávají již místo velitele stanice
7 i více roků k úplné spokojenosti
a ministerstvo vnitra na místě, aby je povýšilo
na vrchní strážmistry před uplynutím
10 roků, jak to v mimořádných případech
zákon připouští, prodlužuje svým
výnosem povýšení o další
1 rok. Ačkoliv jest asi 600 míst vrchních
strážmistrů volných, neobsazují
se tato místa a nejmenují se vrchními strážmistry
oni štábní strážmistři,
kteří již po řadu let úspěšně
vedou stanice, aniž se jim dostalo zaslouženého
hodnocení a odměny.
Rovněž neprovádí
se povýšení vrchních strážmistrů
na výkonné důstojníky, ačkoliv
jsou volná místa systemisovaná a také
se neprovádí povýšení výkonných
důstojníků do vyšších hodností.
Mimo to se povyšování
provádí u každého zemského četnického
velitelství jinak. Tato praxe ohrožuje klid a spokojenost
sboru četnického a bylo by ji nutno odstraniti v
zájmu četnické služby samotné.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr ochoten odvolati
výnos ze dne 22. listopadu 1927 čís. 75002-13
jako platovému zákonu odporující?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi,
aby bylo provedeno povýšení na systemisovaná
místa vrchních strážmistrů, a
to u všech zemských velitelství stejně?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi,
aby bylo provedeno povýšení vrchních
strážmistrů na volná systemisovaná
místa výkonných důstojníků
a povýšení důstojníků
výkonných do vyšších hodností?
4. Jest pan ministr ochoten sděliti
podepsaným, co v této věci učinil
či zaříditi hodlá?
V Praze dne 20. března
1929.
Dnem 15. února 1929 počínaje
učinila poštovní správa řadu
opatření, která v dopravě pošty
listovní a povozné způsobila chaos, což
mělo a dosud má za následek velmi opožděné
doručování pošty adresátům.
Nehledě k tomu, že následkem zrušení
velkého počtu vlaků zrušen byl i velký
počet příslušných vlakových
pošt, poštovní správa - z příčin
dosud nevysvětlitelných - zrušila dvě
rychlíkové vlakové pošty a to Praha
- Bratislava 801 a zpět ve vlaku 15/16 a Praha - Bohumín
76 a zpět ve vlaku 5 a 6, ačkoliv
rychlíky nebyly zrušeny. Dopravní význam
obou vlakových pošt možno náležitě
posouditi skutečností, že ranními vlaky
docházela na ně pošta od Čes. Budějovic,
Plzně, Chebu, Podmokel a Liberce. Mimo oblasti jmenovaných
míst měly obě vlakové pošty prostřednictvím
vlakové pošty Děčín - Praha 76
spojení s celou evropskou cizinou, Německem, Francií,
Belgií, Holandskem, Dánskem, Anglií, Norskem
a Švédskem. Vlaková pošta Praha - Bratislava
dopravuje přímou poštu ze všech těchto
států pro Maďarsko a albánské
státy.
Po pětidenním zrušení
21. února byla opět zavedena vlaková pošta
Praha - Bratislava 801. Avšak není dosud obnovena
vlaková pošta Praha - Bohumín 76, jež
mimo spojení s Polskem má velký význam
vnitrozemský, nebo umožňuje dopolední
(Kolín, Pardubice) a odpolední doručení
pošty (Něm. Brod, Jihlava, Znojmo, místa na
trati Choceň, Broumov, Čes. Třebová,
Olomouc, Přerov, Mor. Ostrava, Bohumín, Čes.
Těšín) ze všech shora již vyjmenovaných
míst. Kromě toho všechna na zmíněnou
vlakovou poštu došlá pošta může
býti druhý
den časně ráno doručena v Košicích
a všech místech, ležících na trati
Košice - Jasina. Tato fakta nelze opomíjeti, nemá-li
význam pošty býti zdiskreditován, má-li
československá pošta zůstati důležitým
činitelem v našem rozvoji hospodářském
a kulturním.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní pana ministra pošt
a telegrafů:
1. Proč došlo ke zrušení
vlakových pošt ve vlacích, které zastaveny
nebyly, když to nebylo nutno a poštovní provoz
tím utrpěl, zejména zrušením
shora označených pošt vlakových?
2. Jest pan ministr ochoten pro
budoucnost zaříditi, aby se nečinily disposice
bez zralého uvážení a zřejmě
ne naléhavé, jako tomu bylo v předu uvedených
případech, pro něž postižená
veřejnost ani poštovní personál nemohl
najíti vysvětlení?
3. Jest pan ministr ochoten sděliti
podepsaným, co v této věci zařídil,
a je-li ochoten znovu zříditi zrušenou vlakovou
poštu č. 76 Praha - Bohumín?
V Praze dne 20. března
1929.
Dne 1. prosince minulého
roku přeměněna byla okresní správa
politická v okresní úřad. Přibylo
sem mnoho úředníků z bývalého
samosprávného okresu Ústí n. Orlicí.
Ani stát, ani město nepostaraly se o byty úřednické.
Na okresním úřadě je nyní 11
úředníků vůbec bez bytu nebo
bydlí naprosto nedostatečně. Většina
je jich ženatých, musejí bydliti odloučeně
od rodiny, po hostincích, anebo dojížděti
do Ústí n. Orl. i do Brna. Při nynější
dopravní kalamitě odváží se aspoň
jednou týdně navštíviti
své rodiny a stane se, že druhého dne dopoledne
vůbec se zpět nedostanou zpožděnými
vlaky. Jak tím trpí práce v úřadě,
netřeba vysvětlovati. Postižení úředníci
musí žíti na dvě strany a těch
pár korun (14 - 15) dennímu příplatku
zdaleka nevyváží ztráty,
které utrpí bez své viny a které jim
nikdo nenahradí. Vyskytne-li se někde byt, jsou
konány přímo dostihy o jeho získání.
Podobné poměry jako u okresního úřadu
vládnou i u ostatních státních úřadů.
Úředník Němec ještě byt
si opatří, ale úředník nebo
učitel Čech se o to marně pokouší.
Ženatí úředníci dívají
se na své ustanovení do Lanškrouna jako na
nezasloužený trest a při nejbližší
vhodné příležitosti utíkají
z Lanškrouna. O slušném bydlení státních
úředníků nedá se ve zdejších
poměrech mluvit, když státní okresní
lékař - ženatý - již řadu
roků bydlil v jedné místnosti jako podnájemník.
Apatie městské správy nese ovšem na
této mizerii hodně viny, jeden obecní činžák,
který město vystavělo, na 6500 obyvatel nestačí.
Lanškrounu velmi na tom záleží, aby
zde okresní úřad i ostatní státní
úřady zůstaly, neboť bez nich by poklesl
na bezvýznamnou vesnici. Nestará se však ani
o úpravu budovy pro okresní úřad a
tím méně o byty úředníků.
Jen z továrny na tabák na 30 dělnických
rodin již po dvě léta čeká na
dům slíbený
od Ústředního ředitelství tabákové
režie (kromě rodin ostatních).
Z těchto důvodů
táží se podepsaní vlády:
1. Zná tyto poměry
a co hodlá učiniti pro odstranění
nedostatků bytů pro státní zaměstnance
v Lanškrouně?
2. Jest ochotna učiniti
o tom podepsaným sdělení?
V Praze dne 20. března
1929.
Uzákoněním
platového zákona čís. 103/1926 byla
obec Planá nad Lužnicí zařazena do skupiny
míst D činovného. A přece je Planá
n. Lužnicí, čítající tou
dobou 1800 obyvatel, vyhledávaným a všeobecně
známým letovištěm. Počet letních
hostů bývá ročně na 700, z
nichž 18 postavilo si zde trvalá letní sídliště.
Proto také vyvinuly
se zde zcela jinak drahotní poměry oproti místům
stejné kategorie, ba i proti místům ve skupině
C. Majitelé bytů pronajímají je raději
letním hostům, kteří platí
každou požadovanou činži za svůj
sezónní pobyt. Následkem toho požadují
i za stálé byty ceny zvýšené.
Tak platí se za dvoupokojový byt ročně
3200 Kč. Státní úřady samy
pociťují drahotu bytů. Poštovní
erár platí za jednu místnost pro úřadovnu
3200 Kč a ještě musil zaplatiti nájem
na 10 let napřed. Na četnictvu požaduje se
činže ročních 3200 Kč rovněž
na 10 let napřed.
Pod vlivem přílivu
hostů jsou i ceny potravin nepoměrně vyšší
a zůstávají i po odjezdu letních hostů.
Obec Planá n. Lužnicí, jsouc obdařena
výhodnými podmínkami komunikačními
i pro letovisko, roste rok od roku. Proto i státních
a veřejných zaměstnanců přibývá.
Nádražní úřad má 35, poštovní
a telegrafní úřad 6, četnická
stanice 4, obecná škola pětitřídní
7 zaměstnanců a 1 státní obvodní
lékař.
Jsou proto dány podmínky,
aby obec Planá n. Lužnicí byla zařazena
podle odstavce 7 § 12 zákona čís. 103/1926
do skupiny míst C činovného státních
zaměstnanců a podepsaní se táží:
1. Jest vláda ochotna přeřaditi
obec Planou n. Lužnicí do vyšší skupiny
míst činovného?
2. Jest ochotna sděliti
podepsaným, co v této věci učiniti
hodlá?
V Praze dne 20. března
1929.