Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Nároky z pojištění získané aspoň 60ti příspěvkovými měsíci, z nichž alespoň 30 bylo získáno na základě pojistné povinnosti, mohou býti přes lhůtu 30 měsíců stanovenou v § 57, po případě 12ti měsíční lhůtu stanovenou v § 60, zachovány bez jakéhokoliv obmezení ve výši, ve které byly při zániku pojištění, placením uznávacího poplatku Kč 25.- ročně předem.

(2) Takto zachované nároky zanikají, zůstane-li pojištěnec se zaplacením poplatku déle než 1 rok po jeho splatnosti v prodlení, anebo vznikla-li povinnost k převodu podle §§ 113 až 115.

(3) První uznávací poplatek, který jest splatný prvního dne 31. měsíce po zániku pojistné povinnosti, po případě 13. měsíce po zániku dobrovolného pokračování v pojištění, musí býti zaplacen do měsíce po své splatnosti, jinak zaniká právo na zachování nároků.

(1) Vstoupí-li bývalý pojištěnec, jenž si nezachoval získaných nároků podle § 58, opět do pojištění, dříve než nastala povinnost k převodu podle §§ 113 až 115, započítá se mu příspěvková doba dříve získaná, byl-li důvodem k přerušení nápad invalidního důchodu nebo trvalo-li přerušení nejvýše 5 let ode dne zániku pojištění.

(2) Jinak započítává se při opětném vstupu do pojištění příspěvková doba dříve získaná, dokoná-li pojištěnec v novém pojištění aspoň 6 měsíců příspěvkových.

(1) Pojištěnec, který získal aspoň 30 příspěvkových měsíců, má právo bez přerušení pokračovati dobrovolně v pojištění placením úhrnného pojistného (§ 64, odst. 2), jestliže zanikla jeho pojistná povinnost. Dobrovolné pokračování v pojištění jest neplatné, jestliže byl pojištěnec v době zániku pojistné povinnosti nezpůsobilý k výkonu povolání (§ 17).

(2) Toto právo zaniká, nebylo-li uplatněna do 12ti měsíců po zániku pojistné povinnosti, anebo nebylo-li do konce 12. měsíce zaplaceno pojistné.

(3) Pojištěnec může dobrovolně pokračovati v pojištění podle své volby buď ve třídě služného, v níž byl zařazen v době zániku pojistné povinnosti nebo v jedné ze tří tříd nejblíže nižších s tím omezením, že pojistné třídy zvolené nesmí býti nižší, než polovina pojistného třídy, v níž byl naposledy povinně pojištěn. Třída jednou zvolená nesmí býti měněna.

(4) Dobrovolné pokračování v pojištění zanikne, jestliže:

1. pojištěnec ohlásí, že se vzdává dalšího pokračování v pojištění,

2. pojištěnec nezaplatil pojistného a neučinil tak dodatečně do 12 měsíců,

3. vznikla-li povinnost převodu podle §§ 113 až 115.

(5) Po zániku dobrovolného pokračování v pojištění zůstávají pojistné nároky zachovány do 2ti měsíců, jestliže v této době nenastala povinnost ku převodu podle §§ 113 až 115. Ustanovení § 57, odst. 2, platí zde obdobně.

(6) Dobrovolným pokračováním v pojištění není dotčena 30ti měsíční lhůta, stanovená pro zachování nároků z předcházejícího pojištění povinného (§ 57, odst. 1).

(1) Pojištěnec, podléhající pojistné povinnosti, může zvýšiti pojistné nároky zakoupením příspěvkové doby tím způsobem, že doplní úhradový podíl nebo premiovou reservu na částku; která odpovídá jeho věku a započitatelné příspěvkové době po provedeném zákupu.

(2) Zakoupiti lze jako příspěvkovou dobu pouze prokázanou nepojištěnou dobu služební nebo prokázanou dobu studia a odborného výcviku ve třídě služného, do které pojištěnec je zařazen v době, v níž žádá o povolení zákupu.

(3) Ze zákupu vzcházejí pojištěnci nároky teprve po uplynutí dvou let ode dne, k němuž byl zákup proveden. Nastane-li pojistný případ před uplynutím těchto dvou let, vrátí se zákupní pojistné se 5%ním úrokem. Doba dvou let považuje se za dokončenou, nastane-li pojistný případ v důsledku úrazu.

(4) Zákup jest provésti ku prvnímu dni měsíce, následujícího po dni, kdy došla žádost za jeho povolení.

(5) Zákupní pojistné lze podle předpisů, vydaných nositelem pojištění, též spláceti.

Prostředky k úhradě pojistných dávek, k úhradě správních nákladů a k tvoření fondů, potřebných ku provádění tohoto zákona, opatřují se průměrným pojistným, vypočítaným pro celek pojištěnců a odstupňovaným pro jednotlivé třídy služného tak, aby hodnota všech budoucích příjmů spolu se jměním ústavu stačila podle zásad pojistné matematiky k úhradě budoucích výdajů na dávky podle tohoto zákona a na správní a jiné výdaje, přípustné podle tohoto zákona.

Měsíční pojistné činí:

(1) Z pojistného hradí zaměstnavatel i zaměstnanec po jedné polovině. Zaměstnavatel hradí však ze svého celé pojistné za zaměstnance, kteří nemají služného na hotovosti.

(2) Pojištěnec dobrovolně pokračující v pojištění, hradí ze svého úhrnné pojistné třídy služného, v níž pokračuje v pojištění.

(1) Pojistné jest platiti po dobu, po kterou trvá smluvní služební poměr, zakládající pojistnou povinnost, s výjimkou, stanovenou v § 55, odst. 2. Nápadem starobního důchodu přestává povinnost platiti pojistné.

(2) Pojistné je dále platiti, i když byl zanikl smluvní služební poměr, zakládající pojistnou povinnost, po dobu, po kterou má pojištěnec nárok na služné, byl-li služební poměr bez zavinění zaměstnancova předčasně zrušen anebo byl-li služební poměr dohodou zrušen tak, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci plat na dobu výpovědní lhůty, vzdav se zároveň jeho služeb.

(3) V případech odst. 2 není však pojistné platiti ode dne, od něhož byl zaměstnanec pojištěn v důsledku jiného zaměstnání, podléhajícího pojistné povinnosti podle tohoto zákona neb jiných zákonů sociálně pojišťovacích, aneb od něhož se nacházel ve službě vyňaté podle těchto zákonů z pojistné povinnosti, anebo ode dne, kterého nastal pojistný případ.

(1) Pojistné jest odváděti napřed prvního dne každého kalendářního měsíce.

(2) Počne-li nebo končí-li pojištění během měsíce, je přes to zapraviti plné měsíční pojistné.

(3) Několik zaměstnavatelů, kteří se během příspěvkového měsíce vystřídají, ručí za pojistné ve výši třídy služného na každého z nich připadající rukou společnou a nerozdílnou. Platící má vůči ostatním zaměstnavatelům právo postihu na poměrnou náhradu.

(1) Právo předepsati pojistné promlčuje se ve třech letech ode dne splatnosti pojistného.

(2) Promlčení tohoto práva se přerušuje každým opatřením, jež za účelem předpisu bylo provedeno, tím okamžikem, kterým osoba povinná platiti pojistné se o tom doví.

(3) Právo vymáhati předepsané dlužné pojistné se promlčuje ve třech letech po tom, kdy osoba povinná platiti pojistné byla o předpisu pojistného vyrozuměna.

(4) Promlčení vymáhacího práva přerušuje se doručením platebního vyzvání, znějícího na osobu povinnou platiti, zahájením exekuce, povolením platební lhůty a podle ustanovení konkursního řádu.

(5) Povinnost platiti pojistné není závislá na předchozím vydání příslušných výměrů nebo rozhodnutí a jejich právní moci.

(1) Pojistné odvádí zaměstnavatel, po případě pojištěnec dobrovolně v pojištění pokračující.

(2) Zaměstnavatel jest oprávněn sraziti si částku pojistného na pojištěnce připadající (§ 64, odst. 1) při výplatě služebních požitků.

(3) Toto právo srážky musí býti vykonáno ve třech měsících po první výplatě služného, která následuje po splatnosti pojistného, jinak zanikne.

(4) Část pojistného, kterou zaměstnavatel podle odst. 2 zaměstnanci srazil ze služebních požitků, je statkem zaměstnavateli svěřeným.

(5) Nevyhověl-li zaměstnavatel povinnosti odvésti pojistné, jest pojištěnec oprávněn, nenastal-li dosud pojistný případ, na místo něho odvésti úhrnné pojistné a žádati na zaměstnavateli náhradu části na něho připadající. Tento nárok požívá v řízení exekučním, konkursním a vyrovnacím přednostního práva pohledávky ze mzdy.

(1) Za pojistné ručí společně a nerozdílně:

1. spolupodnikatelé a dílčí podnikatelé (akordanti),

2. majitel podniku, v němž pojištěnec jest zaměstnán, není-li zaměstnavatel nájemcem tohoto podniku.

(2) úřad udělující povolení k provedení stavby je povinen vyrozuměti o žádosti za ně nositele pojištění a uložiti stavebníkovi, aby před započetím stavebních prací poskytl přiměřenou jistotu za pojistné, bude-li toho nositel pojištění v osmi dnech žádati, a prokáže-li, že stavební živnostník, jenž bude stavbu prováděti, zůstal dlužen pojistné ústavu sociálně pojišťovacímu.

Kdo převzal závod (podnik), ručí za pojistné, jež měl platiti předchůdce, za dobu nejvýše 18 měsíců ode dne nabytí zpět počítáno, a to penízem, jenž mu k tomuto dni byl nositelem pojištění jako nedoplatek vykázán. Ručení podle práva občanského není tímto ustanovením dotčeno.

Nařízením může býti ustanoveno pro určité druhy závodů nebo podniků, že i pronajímatel ručí za pojistné nezaplacené nájemcem podle paragrafu předchozího.

(1) Dlužné pojistné jest zúročiti 5% úrokem. Pojistné i s úroky, vyjímaje pojistné, vytčené v § 64, odst. 2, může býti vymáháno soudní exekucí na základě vykonatelného výkazu nedoplatků a požívá v exekučním řízení přednostního práva nedoplatků daňových, v řízení konkursním a vyrovnacím pak přednostního práva tam stanoveného. Doložku o vykonatelnosti připojí příslušná úřadovna. Povoliti a vykonati exekuci jest povolán příslušný exekuční soud.

(2) Nedobytnost nedoplatků nemá pro pojištěnce kromě omezení § 12 za následek ztrátu nároků podle tohoto zákona.

(3) Neprávem přijaté pojistné vrátí nositel pojištění s 5% úroky. Zaměstnanec má v tomto případě nárok na vrácení částky pojistného, kterou zaplatil ze svého a může požadovati, aby i s úroky mu byla přímo vyplacena.

(4) Byl-li však zaměstnanec v době, za kterou bylo pojistné neprávem přijato, prohlášen za pojištěním povinna podle jiného zákona o pojištění invalidním a starobním, jest zaplacené pojistné s úroky vydati příslušnému nositeli tohoto pojištění. Tento nositel pojištění použije vydané částky k uhrazení pojistného pro tohoto zaměstnance za dobu, po kterou bylo pojistné neprávem placeno a zbytek vydá zaměstnavateli; zaměstnanec má v tomto případě nárok na započítání této doby a na vrácení částky, jež odpovídá části pojistného, kterou zaplatil ze svého.

Pojištění podle tohoto zákona provádí Všeobecný pensijní ústav (§§ 74 až 102) a náhradní ústavy (§§ 103 až 111).

(1) Všeobecný pensijní ústav v Praze jest právnickou osobou, může svým jménem nabývati práv i zavazovati se, může před soudem žalovati i býti žalován. Jeho řádným soudem jest věcně příslušný soud v Praze.

(2) Jeho členy jsou:

a) zaměstnanci u něho povinně pojištění;

b) jejich zaměstnavatelé.

(1) Jednání Všeobecného pensijního ústavu jest upraveno stanovami, usnesenými výborem a schválenými ministerstvem sociální péče.

(2) Stanovy mají obsahovati zejména ustanovení:

a) o právech a povinnostech předsedy a jeho náměstků;

b) o jednacím řádu výboru a představenstva a o způsobu provádění voleb;

c) o právech a povinnostech ředitelstva;

d) o zastoupení ústavu navenek a o formě aktů ústav právně zavazujících;

e) o formě vyhlášek;

f) o každoročním sestavování a schvalování rozpočtu;

g) o sestavení, zkoušení a schvalování každoroční účetní závěrky;

h) o výši nedobytných pohledávek, které mohou úřadovny odpisovati podle § 84, písm. h);

i) o sestavování, zkoušení, schvalování a uveřejňování matematické bilance ústavu v obdobích aspoň tříletých;

k) o formě, v jaké se vydávají průkazy členům výboru Všeobecného pensijního ústavu, členům výborů jeho úřadoven, členům ředitelstva a úřednictvu Všeobecného pensijního ústavu;

l) o organisaci a jednacím řádu úřadoven;

m) o způsobu výpočtu úhradových podílů.

Orgány Všeobecného pensijního ústavu jsou:

a) výbor,

b) představenstvo,

c) revisní komise,

d) ředitelství,

e) úřadovny.

(1) Výbor Všeobecného pensijního ústavu skládá se z předsedy a ze 34 členů, z nichž 14 volí členové zaměstnanci, 14 volí členové zaměstnavatelé a 6 jmenuje vláda z odborníků v otázkách sociálního pojištění, a to polovinu ze zaměstnavatelů a polovinu ze zaměstnanců. Ve skupině zaměstnavatelů musí se dostati zaměstnavatelům z oboru živností netovárních aspoň tří členů, zaměstnavatelům z oboru zemědělství aspoň jednoho člena.

(2) Funkce voleného člena výboru zaniká, přestal-li býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské), za niž byl zvolen. Nastanou-li obdobné okolnosti u jmenovaných členů výboru, zbaví je jejich funkce vláda.

(1) Předsedu Všeobecného pensijního ústavu a jeho náměstky jmenuje president republiky k návrhu vlády vždy na dobu šesti toků bez újmy ustanovení § 16, odst. 7. Předseda, jímž může býti toliko státní občan Československé republiky, musí bydleti v Praze.

(2) Předseda zastupuje Všeobecný pensijní ústav navenek, dozírá na správu ústavu, podepisuje spolu s jedním členem ředitelstva listiny Všeobecný pensijní ústav právně zavazující, svolává schůze výboru a představenstva a předsedá jim, hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.

(3) Má-li předseda za to, že usnesení výboru nebo představenstva odporuje platným předpisům nebo ohrožuje zájem ústavu, musí zadržeti výkon tohoto usnesení, musí si však do čtrnácti dnů vyžádati rozhodnutí ministra, sociální péče. Ze stejných důvodů je povinen zastaviti také výkon usnesení správních orgánů úřadoven a předložiti pak věc nejbližší schůzi představenstva.

(4) Při nebezpečí z průtahu může předseda sám učiniti po úradě s ředitelstvím nutná opatření, spadající do pravomoci výboru nebo představenstva Všeobecného pensijního ústavu, má však o tomto svém opatření vyrozuměti příslušný orgán v jeho nejbližší schůzi.

(5) Ostatní práva a povinnosti předsedovy blíže určují stanovy Všeobecného pensijního ústavu.

(6) Je-li předseda zaneprázdněn, přecházejí jeho práva a povinnosti na jednoho z jeho náměstků, jmenovaných presidentem republiky k návrhu vlády po jednom z každé ze tří skupin výboru, totiž skupiny zaměstnanecké, zaměstnavatelské a skupiny odborníků, v pořadu určeném stanovami Všeobecného pensijního ústavu. V tomto případě však úřadující náměstek předsedy při hlasování ve správních orgánech hlasuje; při rovnosti hlasů jest návrh zamítnut.

(1) Výboru Všeobecného pensijního ústavu přísluší:

a) usnášeti se o stanovách a změnách stanov Všeobecného pensijního ústavu;

b) voliti ze svého středu čtyři členy představenstva a jejich náhradníky (§ 80) a sice po dvou ze skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů odděleným volebním aktem každé této skupiny podle zásady volby poměrné; sdružování je přípustno;

c) jmenovati a propouštěti členy ředitelstva (§ 83) a schvalovati jejich služební smlouvy a instrukce o působnosti ředitelstva;

d) voliti ze svého středu dva členy a dva náhradníky revisní komise (§ 81) a sice po jednom členu a jednom náhradníku ze skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů odděleným volebním aktem každé této skupiny. Členy zvoleni jsou, kdo obdrželi relativní většinu hlasů, náhradníky zvoleni jsou, kdo po členech obdrželi nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los tažený předsedajícím. Členové a náhradníci revisní komise nesmějí býti členy představenstva;

e) usnášeti se o každoročním rozpočtu, jakož i každoroční účetní závěrce Všeobecného pensijního ústavu, zkoušené revisní komisí;

f) usnášeti se o matematické bilanci a o použití jejího případného přebytku;

g) usnášeti se o nabytí a zcizení nemovitostí, s výjimkou nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním;

h) činiti návrhy pro odchylné ukládání jmění ústavního (§ 163, odst. 2);

i) stanoviti presenční platy ve smyslu § 82;

j) stanoviti zásady pro provádění léčebné péče a pro povolování podpor v nezaměstnanosti;

k) schvalovati zásady o provádění skupinového pojištění (§ 123, odst. 2).

(2) Usnesení uvedená v odst. 1, písm. a), c), e), f), h), j) a k), vyžadují schválení dozorčího úřadu.

(3) Výbor svolává se podle potřeby, avšak nejméně dvakrát do roka ke schůzím řádným. Předseda jest povinen svolati do jednoho měsíce mimořádnou schůzi výboru, žádá-li o toto svolání nejméně jedna pětina členů výboru s návrhem předmětů denního pořadu, které spadají do pravomoci výboru, o nichž má mimořádná schůze jednati.

(4) Výbor jest schopen usnášeti se, je-li mimo předsedajícího přítomno aspoň po šesti členech (náhradnících) ze skupiny zaměstnavatelské a zaměstnanecké a 3 členové skupiny odborníků.

(5) Volby koná výbor odděleně podle skupin osobním odevzdáním hlasovacích lístků v ustavující schůzi výboru s platností pro funkční období. Nastalé mezery se doplní doplňovací volbou.

(6) Usnesení výboru konají se prostou většinou hlasů přítomných; pouze k usnesení o stanovách a jejich změnách jest zapotřebí většiny dvoutřetinové.

(1) Představenstvo skládá se z předsedy, jeho náměstků a dalších desíti členů, z nichž po čtyřech náleží skupině zaměstnanecké a zaměstnavatelské a dva skupině odborníků. Členy představenstva ze skupiny odborníků jmenuje vláda. Náměstkové předsedy a aspoň tři členové představenstva musí bydleti v Praze.

(2) Představenstvo zastupuje a spravuje Všeobecný pensijní ústav ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny výboru nebo předsedovi Všeobecného pensijního ústavu, nebo které nenáležejí do působnosti úřadoven. Také v těchto věcech může představenstvo žádati vysvětlení a jednati o nich.

(3) Zejména přísluší představenstvu:

a) vyhlašovati volby do výboru Všeobecného pensijního ústavu, výboru úřadoven a do sboru přísedících pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu;

b) usnášeti se o trvalém ukládání jmění Všeobecného pensijního ústavu, pokud není příslušný výbor;

c) usnášeti se o zřízení místních orgánů pro službu kontrolní a dozorčí;

d) přijímati, jmenovati a propouštěti zaměstnance ústavní;

e) usnášeti se o služebním, disciplinárním řádu pro zaměstnance ústavní;

f) rozhodovati o zákonných dávkách v případech § 90, odst. 3 a o návrzích na léčebnou péči podle §§ 49 až 55.

(4) Představenstvo jest schopno usnášeti se, jsou-li mimo předsedajícího přítomni aspoň čtyři členové (náhradníci). Usnesení koná se prostou většinou hlasů.

(5) Bez újmy vlastní odpovědnosti může představenstvo svěřiti některé ze svých úkolů užšímu výboru neb ředitelství.

(1) Revisní komise skládá se ze tří členů, z nichž dva členy (náhradníky) volí ze svého středu výbor podle zásady, vyslovené v § 79, odst. 1, písm. d); jednoho člena (náhradníka) jmenuje vláda. Revisní komise provádí zpravidla každý měsíc řádné revise ústřední pokladny a ústředního účetnictví Všeobecného pensijního ústavu, jakož i příslušných knih, listin a dokladů; koná i revise mimořádné zejména k vyzvání předsedy. Prozkoumává také roční závěrku účetní a připojuje k ní své poznámky.

(2) O výsledku revisí podává revisní komise písemnou zprávu předsedovi ústavu, jenž předkládá ji v nejbližší schůzi představenstva na vědomí.

(1) Členové výboru Všeobecného pensijního ústavu a výborů jeho úřadoven spravují své funkce jako úřady čestné, majíce pouze nárok na náhradu hotových výloh, na presenční platy a na odměny za zvláštní mimořádné výkony.

(2) Výbor Všeobecného pensijního ústavu může předsedovi Všeobecného pensijního ústavu a jeho náměstkům, dále předsedům úřadoven a jejich náměstkům, jakož i členům představenstva Všeobecného pensijního ústavu po případě stálých komisí jeho a komisí úřadoven stanoviti presenční platy výměrkem.

Výkonným orgánem Všeobecného pensijního ústavu jest tříčlenné ředitelství, jehož členy přijímá a propouští výbor se souhlasem ministra sociální péče. Působnost ředitelství jest upravena stanovami a instrukcí.