Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o zabavení čís. 85 periodického tiskopisu "Der Tag" v Ústí n. L. (tisk 1643/IV),

II. min. železnic na interp. posl. Geyera, inž. Junga a druhů, aby byla znovu otevřena bývalá čekárna na stanici Želina na trati místní dráhy Kadaň - Kaštice (Vilémov - Doupov) v obvodu ředitelství státních drah Praha - Sever (tisk 1652/XX),

III. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o naléhavém vybudování nádraží v Jablonci n. Nisou (tisk 1623/II),

IV. vlády na interp. posl. dra Koberga a druhů o změně jazykového nařízení (tisk 1569/IV),

V. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o železničním neštěstí ve Vratislavicích n. N. dne 31. května 1928 (tisk 1623/I),

VI. vlády na interp. posl. Schmerdy a soudr. o postupu četnictva ve Frývaldově proti stávkujícím dělníkům a o stranickém chování okresní politické správy (tisk 1580/I),

VII. min. vnitra na interp. posl. Knirsche a druhů min. spravedlnosti stran zabavení periodického časopisu "Der Tag" (tisk 1580/VII),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Matznera, Nitsche a druhů o zabavení časopisu "Sudetendeutscher Bauernführer" ze dne 5. května 1928 (tisk 1580/V),

IX. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů, že krnovská státní policie zabavila leták (tisk 1580/IV),

X. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů, že zemské četnické velitelství v Bratislavě nedodržuje výnos ministerstva vnitra ze dne 4. července 1922, č. 32714 (tisk 1554/IV),

XI. min. zemědělství na interp. posl. Knejzlíka a druhů o subvencování Landwirtschaftliche Flachsverarbeitungsgenossenschaft v Mor. Berouně (tisk 1580/XIV),

XII. min. železnic na interp. posl. Buřívala a druhů o zrušení zápisu transitních vozů (tisk 1767/III),

XIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o částečném zabavení letákového spisku "Zápolení sudetských Němců o vlast a právo", nákladem německé strany národní v Karlových Varech (tisk 1713/XI),

XIV. min. vnitra na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů, aby podřízené úřady dodržovaly rozhodnutí nejvyššího správního soudu (tisk 1615/XVII),

XV. min. vnitra na interp. posl. dra Czecha, Kleina, Tauba a soudruhů o zákazu demonstrace soukromých zaměstnanců (tisk 1615/XVI),

XVI. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o rozšiřování bojkotového letáku v Lipníku n. B. (tisk 1652/IV),

XVII. min. železnic na interp. posl. inž. Junga, Simma a druhů o snížení sazeb pro osobní a časové lístky cestujících z povolání (tisk 1623/VII),

XVIII. min. vnitra, obchodu, průmyslu a živností, školství a nár. osvěty na interp. posl. Wenzela, inž. Junga a druhů, jak se nakládá s penězi z trestů podle živnostenského řádu (tisk 1615/XVIII),

XIX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o prodeji losů pro výstavu soudobé kultury v Brně na německých školách (tisk 1569/X),

XX. min. vnútra a min. ver. zdravotníctva a telesnej výchovy na interp. posl. dra Dérera, Bečko a súdr. o zanedbaní úradných povinností okresného úradu v Lipt. Sv. Mikuláši u príležitosti osýpkovej epidémie v Lipt. Sv. Jane (tisk 1623/XVI),

XXI. min. vnitra na interp. posl. Moudrého, Špatného a druhů o přípravách ku převzetí agendy, jmění, zařízení a spisů zrušených korporací samosprávných (tisk 1554/XIV).

Policejní komisařství v Ústí nad Lab., vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu "Der Tag", zabavilo číslo 85 tohoto časopisu ze dne 1. května 1928, shledavši ve dvou místech článku "Gedanke und Tat", v tomto čísle uveřejněného, z nichž jedno jest v interpelaci uvedeno, skutkovou podstatu § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Opatření toto krajský jako tiskový soud v Litoměřicích na základě uvedeného zákonného ustanovení potvrdil.

Z toho je tedy patrno, že neodvislý soud uznal oprávněnost zabavení a že nejde o překročení oprávnění úředního orgánu, jak se páni interpelanti domnívají. Odvozují-li páni interpelanti neodůvodněnost zabavení ze skutečnosti, že zabavený článek propuštěn byl jako nezávadný v jiném časopise, nutno k tomu podotknouti, že řešení otázky, zda veřejný zájem nutně toho vyžaduje, aby rozšiřování zavedených míst tiskopisu bylo zabráněno zabavením, dlužno posuzovati dle okolností konkrétního případu a s hlediska místních poměrů.

Vzhledem k tomu nemám důvodu učiniti v tomto směru nějaké opatření.

Řešení otázky, bylo-li by uveřejnění státoprávního prohlášení, učiněného dne 21. října 1918 poslancem Knirschem, považovati za závadné, nelze řešiti v rámci této odpovědi, ježto nelze v oceňování veřejného zájmu předbíhati úsudku úřadů v konkrétních případech tiskovou přehlídku vykonávajících.

Zodpovědění interpelace, řízené na pana ministra spravedlnosti, převzal jsem, poněvadž tiskovou přehlídku v úvahu přicházejícího časopisu vykonává a zabavení v daném případě nařídilo policejní komisařství v Ústí nad Lab., tedy úřad podřízený ministerstvu vnitra.

V Praze dne 25. září 1928.

Čekárna byla uzavřena pro malou frekvenci, při níž připadal průměrně pouze jeden cestující na jeden vlak, takže ani z daleka nebyly kryty ani režijní výlohy spojené se zastavováním vlaků, natož výlohy spojené s výdejem jízdenek, otopem, osvětlením, čistěním a udržováním čekárny. Tato nepatrná frekvence nedoznala až dosud žádné změny, jež by spravedlivě odůvodňovala dosti značná vydání, kterých jest nutně zapotřebí pro úkoly daleko naléhavější.

K žádosti, aby bylo povoleno vlastním nákladem přistaviti dřevěný otevřený přístřešek pro úkryt nastupujícího obecenstva, nestaví se státní železniční správa odmítavě, avšak přes vyzvání ředitelství státních drah nepředložil až dosud žadatel plány k přezkoušení a schválení.

V Praze dne 14. září 1928.

Státní správa železniční pracuje již s největším urychlením na projektech týkajících se jednak úpravy a rozšíření nynější výpravní budovy stanice Jablonce n. Nisou, tak, aby plně uspokojila požadavky cestujícího obecenstva, jednak úpravy staničního kolejiště, aby vyhovovalo zvýšeným požadavkům přepravním. Jakmile budou přípravné práce skončeny a podle potřeby projednány se zúčastněnými zájemníky, bude přikročeno k jejich realisaci v dohodě se správní radou dráhy Liberec - Jablonec n. Nisou - Tanvald.

V Praze dne 21. září 1928.

Tvrzení interpelace, že nejvyšší správní soud již četnými nálezy prohlásil za neplatná rozličná ustanovení jazykového nařízení neodpovídá potud skutečnosti, že kromě dvou nálezů z 27. března 1928, z nichž první týká se článku 78, odst. 2 a druhý článku 7, není žádného jiného nálezu, který by byl některé ustanovení jazykového nařízení prohlásil za neplatné; je však řada nálezů, kterými byla platnost četných jiných ustanovení jazykového nařízení uznána, tak na př. čl. 1, lit f) o korespondenci s obcemi, čl. 2, odst. 2, že báňští inženýři jsou orgány republiky, čl. 6, o podáních českoněmeckých, čl. 22, odst. 2, o podáních určených více úřadům, čl. 42, o prorogaci a delegaci.

Požadavek, aby vláda podle dosavadních nálezů (jsou - jak řečeno - celkem dva) provedla neprodleně příslušné změny v jazykovém nařízení, je předčasný, poněvadž judikatura nejvyššího správního soudu ve věcech jazykových není dosud ustálena. Pokud jde specielně o ustanovení hlavy XIV. pro samosprávné úřady, nevydal nejvyšší správní soud o zásadních případech u něho se nalézajících dosud rozhodnutí.

V Praze dne 8. listopadu 1928.

Úrovňový přejezd ve Vratislavicích nemusí býti podle platných předpisů zákonných opatřen závorami. O jeho zabezpečení jest postaráno tak, že při obyčejné opatrnosti chodců a řidičů vozidel může býti jakýmkoli nehodám zabráněno. Bohužel není však často od obecenstva ani na těchto nebezpečných místech i jednoduché opatrností šetřeno a pak arci dochází k velmi politováníhodným neštěstím. Těmto nemohou často ani požadované závory zabrániti, poněvadž nejsou řídké případy, kdy vjíždí vozidla do spuštěných závor železničních.

Státní správa železniční béře i tento nedostatek náležité pozornosti v úvahu a věnuje železničním přejezdům stálou bedlivost a provádí velmi časté jejich přehlídky. Projedná pak znovu pečlivě také zabezpečení přejezdu ve Vratislavicích.

V Praze dne 25. září 1928.

Případ v interpelaci uvedený byl již předmětem interpelace pana poslance Hackenberga a soudruhů ministrovi vnitra a ministrovi sociální péče o stávce u firmy Regenhart a Reiman ve Frývaldově a o postupu četnictva proti stávkujícím (č. t. 1471/VI.). Poukazuje se proto na odpověď, kterou na tuto interpelaci podali dne 16. května 1928 společně ministr sociální péče a ministr vnitra a která otištěna byla pod č. 1587/XII. Další stížnost, v interpelaci pana poslance Schmerdy obsažená, že přednosta okresní politické správy ve Frývaldově stížnosti do postupu četnictva odbyl ironicky; postrádá veškerého podkladu, neboť jednání se zástupci odborových organisací, kteří jménem stávkujícího dělnictva zmíněné stížnosti přednostovi okresní správy politické přednesli, dálo se způsobem naprosto vážným.

O nějakou náhradu se žádná z osob domněle při zakročení četnictva zraněných neucházela.

Vzhledem k tomu není důvodu k opatřením v interpelaci žádaným.

V Praze, dne 25. října 1928.

Policejní komisařství v Ústí n. L. vykonávajíc tiskovou prohlídku v Ústí n. L. vycházejícího časopisu"Der Tag", zabavilo č. 45 tohoto časopisu ze dne 3. března 1928, shledavši v závadných místech v interpelaci otištěných skutkovou podstatu trestných činů podle § 16/1, § 14/1, 3, 5 a § 18 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Zabavení toto krajský soud v Litoměřicích jako tiskový soud nálezem ze dne 5. března 1928, č. Tl. 68/28/1 potvrdil, uznav tak, že zabavení, povedené policejním komisařstvím v Ústí n. L., bylo zákonem odůvodněno.

Neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

Zodpovědění této interpelace jsem převzal za pana ministra spravedlnosti, poněvadž tiskovou prohlídku v Ostí n. L. provádí - jak svrchu uvedeno - policejní komisařství v Ústí n. L., úřad podřízený ministerstvu vnitra.

V Praze dne 4. září 1928.

Okresní správa politická v Aši, vykonávající tiskovou prohlídku časopisu "Sudetendeutscher Bauernführer", zabavila č. 21 tohoto časopisu ze dne 5. května 1928, shledavši v 5 místech v interpelaci doslovně otištěných a mimo to v dalších 2 místech v interpelaci neuvedených skutkovou podstatu § 14 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. z.

Krajský jako tiskový soud v Chebu zabavení toto dle § 14, č. 1, 3 a 5 zákona na ochranu republiky v plném rozsahu potvrdil, uznav tak, že provedené zabavení bylo zákonem odůvodněno.

Vzhledem k tomu nelze postupu okresní správy politické ničeho vytýkati a neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

Zodpovědění interpelace převzal jsem sám vzhledem k tomu, že tiskovou prohlídku v daném případě vykonal a zabavení nařídil úřad politický.

V Praze dne 4. září 1928.

Policejní komisařství v Krnově zabavilo při tiskové prohlídce leták, nadepsaný "Deutsche Wähler von Gross-Jägerndorf", shledavši v 7 místech, v interpelaci doslovně otištěných, skutkovou podstatu trestného činu dle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.

Zabavení toto zemský jako tiskový soud v Opavě z týchž důvodů nálezem ze dne 2. května 1928, č. Tl XI 27/28-2 potvrdil, uznav tak, že zabavení provedené policejním komisařstvím v Krnově bylo zákonem odůvodněno.

Tvrzení, že krnovský politický censurní úřad neshledal závadným leták, vydaný před obecními volbami v říjnu 1927, v němž byla v témž znění uvedena místa nyní zabavená, neodpovídá skutečnosti, neboť dle provedeného šetření nebyl okresní správě politické v Krnově, jež tehdy vykonávala tiskovou prohlídku, žádný podobný leták předložen.

Ostatně při vydání letáku nebylo dbáno ani předpisů § 9 tiskového zákona a již z toho důvodu měl býti leták celý zabaven.

Místa v letáku zabavená byla sice V několika německých časopisech otištěna bez závady, to však není důkazem, že by jich obsah nepříčil se zákonu, nýbrž nezabavení tkví pouze v různém hodnocení veřejného zájmu, který jest dalším předpokladem zabavení a který může býti na různých místech odlišný.

Vzhledem k uvedenému neshledávám důvodu učiniti opatření v interpelaci žádaná.

V Praze dne 4. září 1928.

Podle konaného šetření jest uvedený výnos ministerstva vnitra všeobecně zachováván a nebylo také po této stránce až dosud žádných stížností. Poněvadž ani v interpelaci samé nejsou uvedeny konkrétní případy, ve kterých by bylo postupováno proti jeho intencím, nemám důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 10. října 1928.

Dle úředního šetření nebylo zjištěno, že by ředitel V. Dreiseitl měl na dveřích lnářského družstva připevněnou tabulku s nápisem: Čechen und Juden haben keinen Zutritt!"; svědci případu nebyli zjištěni. Také nebylo zjištěno, že by z lnářského družstva vycházely nějaké protičeské akce. Vilém Dreiseitl byl od roku 1920 ředitelem lnářského družstva a dnem 1. srpna 1928 byl z této služby propuštěn. Vůči čsl. úřadům choval se dle úředních zpráv vždy loyalně.

Družstvo pro zpracování lnu v Berouně založeno bylo v r. 1920. Členů bylo z počátku přes 1400 s upsanými podíly 2663 a 500 Kč; členové zahrnovali 127 obcí Moravy a Slezska. Členstvo bylo nejen z řad zemědělců, ale i nezemědělců. Nyní po vystoupení nezemědělců nebo těch, kteří přestali jimi býti - zemědělci na odpočinku - zbývá ještě přes 800 členů.

Prvá léta pracovalo družstvo dobře; dodávka lnu rostla, takže družstvo uznalo za vhodné zříditi ještě další zlepšení zakoupením specielních strojů, stavbou močidel a kůlen. Nejvýše dosažené množství lnu bylo v roce 1922/23, ve kterém bylo zpracováno přes 6.000 q lnu. Od tohoto roku klesá dodávka lnu a příčina toho byla ta, že družstvo příliš mnoho investovalo do svého podniku doufajíc v příznivou konjunkturu při prodeji zpracovaného lnu. Jelikož tato příznivá konjunktura následkem neurovnaných poměrů poválečných se nedostavila, bylo tísněno družstvo dluhy, ze kterých muselo platiti veliké úroky, takže nemohlo zpeněžiti svěřený len tak, jak byly běžné tržní ceny.

Komise vyslaná z ministerstva zemědělství došla na základě podrobného šetření k poznání, že by družstvo. mohlo býti zachráněno provedením určitých opatření, a to jednak prodejem přebytečných budov, které se lnářstvím nesouvisí, jednak zajištěním dodávky lnu od členů, jednak vyloučením všech přebytečných výloh, jednak zajištěním řádného dozoru v odborném i obchodním vedení, jakož i příspěvkem se strany členů družstva a ústředního svazu německých hospodářských družstev v Brně, při současné výpomoci státu. Udělená podpora 400.000 Kč byla použita na základě usnesení valné hromady ze dne 25. března 1928 k odpisu inventárních budov, strojů, atd.

Při poslední valné hromadě usneslo se členstvo družstva vytrvati a přispěti k sanaci družstva tak, aby bylo postaveno na nový základ a existence jeho zajištěna vzhledem k důležitosti kterou má pro oblast severní Moravy a Slezska. Za tím účelem mají býti použity k sanaci družstva podíly členů, mimo to mají býti podíly zvýšeny z 500.- Kč na 750.- Ke a rozděleny na členy dle výměry jejich polností. K docílení úspor provedlo družstvo již mnohé změny a mnohá opatření a z těchto opatření jest také propuštění ředitele Dreiseitla jako příliš drahé síly pro vedení družstva.

Družstvo podalo si k ministerstvu zemědělství žádost o příspěvek k sanaci, kterážto žádost bude vyřízena v dohodě s ministerstvem financí.

Stran plochy věnované pěstování lnu poukazuje se na data statistického úřadu. Dle těchto dat byl pěstován len v r. 1927 v soudním okresu Dvorce a Libava-město, patřící pod politickou správu v Mor. Berouně, na ploše 467 ha s výnosem vlákna 2087 q; v r. 1926 byl pěstován len na ploše 491 ha s výnosem vlákna 2350 q. Úbytek na ploše věnované lnu jest tudíž nepatrný a tyto výkyvy jsou každého roku a řídí se dle konjunktury prodeje stonkového lnu.

V přilehlých okresích, na př. Rýmařov, byla plocha sklizně lnu v r. 1927 ve výši 646 ha s výnosem vlákna 3682 q; v r. 1926 ve výši 604 ha při výnosu vlákna 3382 q. V okresu Šternberk byla plocha sklizně lnu v r. 1927 187 ha s výnosem vlákna 935 q; v r. 1926 byla plocha sklizně lnu 189 ha s výnosem vlákna 983 q. V okresu Bruntál byla v r. 1927 plocha sklizně lnu 80 ha a výnos vlákna 520 q; v r. 1926 byla tato plocha 90 ha s výnosem vlákna 450 q. V okresu Hranice a Lipník bylo v r. 1927 lnu 127 ha s výnosem vlákna 961 q; v r. 1926 bylo 147 ha lnu s výnosem vlákna 846 q.

Z dat těchto jest vidno, že výkyvy v ploše věnované pěstování lnu nejsou ani v přilehlých okresích veliké. Z úhrnné plochy sklizně lnu v soudních okresích Dvorce a Libava-město a v přilehlých okresích v okrouhlé výši 1500 ha, která representuje sklizeň stonkového lnu roseného kol 40.000 q, možno souditi na důležitost družstva pro tyto kraje a na možnost jeho dobré existence při uvážení, že mimo družstvo jsou v okolí jenom dvě soukromé tírny.

V Praze dne 15. října 1928.