| II. volební období. | 7. zasedání. |
I. min. financí na interp. Posl. Knejzlíka, Sladkoého, Langra a druhů o vymáhání paušálních poplatků ze služebních požitků starostů a obecních radních na okrese přerovském okresním finančním ředitelstvím v Uherském Hradišti (tisk 1623/XIV.),
II. min. vnitra na intrp. Posl. Kurťaka a druhů, že nebyly povoleny schůze Autonomního zemdědělského svazu v obcích velkosevljušského okresu (Mrmaroš) (tisk 1652/VII.),
III. vlády na interp. posl. Koczora a druhů o nárocích obce Turiszakallas na společné pastviny a o přídělu půdy obyvatelstvu (tisk 1713/XIII.),
IV. min. vnitra na interp. Posl. Grünznera , Tauba a soudr. o převzetí zaměstnanců samosprávných sborů podle zákona ze dne 14. červenci 1927, č. 125 Sb. z. a n. o organisaci politické správy (tisk 1643/VII.),
V. náměstka předsedy vlády a min. financí n interp. Posl. Buřívala, dr. Franke, Bargmanna, Špatného a druhů ve věci postupu tabákové továrny ve Svitavách, polud jde o zkoušky jazykové (tisk 1615/XI.),
VI. min. vnitra na interp. Posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů o poměrech četnických gážistů, přeložených do stavu uniformované tráže bezpečnosti (tisk 1595/XVII.),
VII. min. školství a nár. osvěty na interp. Posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů o vyloupení Národního musea a neudržitelných poměrech v museu (tisk 1595/III.),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Zeminové, inž. Záhorského, Špatného a druhů o neslýchaných poměrech na učitelském ústavě v Příbrami (tisk 1595/XV.),
IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Srby a soudr. o zrušení koedukace na státním učitelském ústavě v Chrudimi, čímž se nadhánění studentky do klášterního ústavu učitelského římsko-katolické kongregace školních sester v Chrudimi a studentky nekatolické z Chrudimě a okolí se vylučují ze studia na učitelském ústavu vůbec (tisk 1595/XIII),
X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V.Beneše, Jaši a soudr. o používání pragmatiky státního učitelstva na učitelstvo národních škol (tisk 1615/II.),
XI. min. financí na ingterp. Posl. Koudelky, Chalupy, inž. Nečase, Kříže a soudr. o stranickém jmenování členů daňových komisí (tisk 1615/IV),
XII. min. národní obrany na interp. lposl. V Beneše, Jaši a soudr. o invalidních rentách čsl. leigionářů-invalidů ve Spojených Státech Amerických (tisk 1595/I.),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení libereckého časopisu "Deutsche Volkswacht" ze dne 16. června1928, č. 25 (tisk 1714/III.),
XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posll. Simma a druhů, že jest nutno předložiti návrh
zákona o pěstounkách mateřských škol (tisk 1623/VI).
XV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Kirpalové, Grünznera a soudr., že poštovní telegrafní úřad v Ústí n./L. porušuje telefonní popplatkový řád (tisk 1615/XXI.),
XVI. min. veř. prací na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o jmenování silniční rady (tisk 1652/I.),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse a druhů o událostech u poštovnéího úřadu v Teplicích -Šanově při slavnosti narozenin pana presidenta republiky (tisk 1569/V.),
XVIII. min. národní obrany a vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o novelování zákona o vojenském ubytováná (tisk 1554/X.),
XIX. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o pokynech, které vydaly okresní politické správy, aby obce, které jsou povinny podle článku 81, odst. 2 resp. 3 jazykového nařízení vydávati obecní vyhlášky dvoujazyčně, sestavovaly obecní rozpočty dvoujazyčně (tisk 1554/XII.) a interp. posl. dr. Koberga a druhů o nezákonném jazykovém nátlaku na německé obce (tisk 1554/XIII.),
XX. mjn. Vnitra na interp. posl. Schmerdy a soudr., že firmě "Eruptiva" bylo dáno povolení vystaviti skladiště třaskavin pro 50.000 kg třaskavin v Hühnergrundu v Hlubočkách u Olomouce (tisk 1554/XVI.),
XXI. min. financí na interp. posl. inž Junga, Simmna a druhů o předpisování daně obratové a všeobecné daně výdělkové obchodním zástupcům (tisk 1615/XIX.)
XXII. minn spravedlnosti na interp. posl.Simma a duhů o zpronevěrách notáře Lva Veita v Tanvaldě (tisk 1623/VIII.),
XXIII. min. veř. prací na interp. posl. Koczora a druhů o neudržitelné praxi při zabírání bytů na základě zákona čís. 304/1921 (tisk 1560/IV.),
XXIV. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka a druhů
o dobudování železniční tratě
ze Šilperka do Zábřeha (tisk 1615/X.)
Podle § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, čísl. 295 Sb. z. a n., platí se za udělení (propůjčení, jmenování, zmocnění, volení apod.,) úřadů roční paušál 1 % ze všech požitků (peněžitých i nepeněžitých )s takovýmito úřady spojených.
V souhlasu s judikaturou nejvyššího správního soudu nutno považovati za příjmy s úřady spojené všechny příjmy jakkoli pojmenované, na které má percipient právo na základě svého služebního (úředního ) poměru a kterých může volně použíti podle svých vlastních disposic, příjmy takovými nejsou částky, které percipient podle služebních předpisů může požadovati jako náhradu skutečných nákladů učiněných ve výkonu úředním, které by jinakmusil činiti sám úřad a které se mají zpravidla vyúčtovati.
Volba starosty nebo člena obecní rady spadá nesporně pod ustanovení § 1cit. zákona z r. 1921.
Podle ustanovení § 24 moravského obecního zřízení jsou jen členové obecního zastupitelstva a jich náhradníci povinni vykonávati úřad svůj zdarma. Starostovi a členů obecní rady může podle odst. 2 tohoto paragrafu obecní zadtupitelstvo stanoviti odměnu, kdežto náhrada za hotové výlohy vzniklé z prací a jednání obecních přísluší jim již podle zákona (odst. 3 tohoto paragrafu). Tato náhrada není ovšem služebním požitkem ve smyslu § 1 cit uáík. Z r 1921, za to však jest takovýmto požitkem odměna stanovená podle odst. 2 § 24 mor. obec. zřízení. Poplatnými požitky ve smyslu citovaného ustanovení jsou také diety, na které mají nárok členové obecních zstupitelstev, rad a komisí, pokud jim přínáležejí za ztrátu času a nejsou náhradou hotových výloh (§ 10 zákona ze dne 7. února 1919, čís. 76 Sb. z. a n.).
Pokud jde o zaměstnance obecní jako na př.
tajemníky obce, jichž služení poměry
jsou upraveny zákony, jsou jejích příjmy
podrobeny popl. paušálu v rozsahu výše
uvedeném. Požaduje-li tedy okresní finanční
ředitelství u Uh. Hradidšti popl. paušál
ze služebních požitkků starostů,
obecních radních a tajemníků tak,
jak bylo naznačeno, je postup jeho zákonem plně
odůvodněn a správný.
V Praze dne 22. září 1928
Okresní úřad ve Velké Sevljušinepovolil pořádání veřejných schůzí, ohlášených stranou "Autonomního zemědělského svazu "v několika obcích okresu velkosevljušského na den 27. května 1928, poněvadž vzhledem ke zkušenostem, které učinil při četných veřejných projevech touto stranou v poslední době pořádaných , byla odůvodněna obava, že bvy na schůzích tděch došlo k vážnému porušení veřejného klidu a pořádku.
Politický úřad I. instance jest povinen pečovati o zachování veřejného klidu a pořádku, jest za jeho udržení zodpověden a jest v prvé řadě povolán posoudit, je-li v konkrétném případě veřejný klid a pořádek ohrožen.
Tato péče o udržení klidu a pořádku byla v daném případě jediným motivem zákazu schůzí a domněnka, že by šlo o nezákonné omezování shromažďovací svobody strany Autonomního zemědělského svazu není odůvodněna.
Postup okresního úřadu ve Velké Sevljuši byl ostatně vzhledem k podanému odvolání přezkoumán zemským úřadem, který rozhodnuití okresního úřadu potvrdil.
Vzhledem k tomu, co uvedeno, nemám důvodu k opatření
v interpelaci žádanému.
V Praze dne 7. září 1928.
Zabraný pozemkový majetek v obci Turiszakállas
jest podle soupisu menším velkostatkem (684 kj.).
Tento majetek patří pěti rodinám.
Bylo nezbytně zapotřebí doplniti zemědělské
podniky vytvořené ozemkovou reformou v kolonii
Hodžovo za účelem docílení jejich
soběstačnosti a proto bylo použito 80 km. pro
jmenovanou kolonii ze zabrané půdy v Turiszakállasi.
Státní pozemový úřad přece
však podle daných možností největší
měrou pamatoval na drobný příděl
a určil ze jmenovaného majetku 40 kj. Pro zkrácené
řízení přídělové
a zavázal vlastníky zabraného majetku, aby
dalších 30 kj. propachtovali místním
uchazečům na dobu šesti let.
Z malé výměry velkostatu v Turiszakállasi
bylo propuštěno ze záboru Dru Vilmosi Nagy-mu
a čtyřem jeho spoolečníkům
564 kj podle §u 11 zákona záborového.
Pozemková reforma na jmenovaném majetku jest tím
provedena.
Podle vylíčeného stavu věcí
nemá vláda důvodu k nějakému
opatření.
V Praze dne 11. října 1928.
Ministerstvo vnitra neopomine vhodným způsobem zjednati
objektivní podklad pro zjištění všech
okolností, jež dlužno vzíti v úvahu
při provedení § 10 organisačního
zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. a přihlédnouti
k oprávněným přáním
z kruhů zájemníků v tom
směru předneseným.
Bude proto ministerstvo vnitra jen povděčno, jestliže
i ty v úvahu přicházející
zaměstnanecké organisace, jež dosud tak neučinily,
svoje přání jemu sdělí.
Požadavku však, aby zaměstnanecké organisace při porovedení § 10 organisačního zákona spolurozhodovaly, nemohu ovšem vyhověti, neboť provedení zmíněného ustanovení se státi vládním nařízením a je tudíž jedině vládě vyhraženo.
V Praze dne 6. září 1928.
V případě svitavském nešlo
o zkoušky z jazyka německého.
Představený továrny ředitel Děkanovský
předvola si některé úředníky
a dotazoval se jjch po znalosti německého jazyka,
aby mohl řádně vyplniti příslušný
sloupec nového kvalifikačního výkazu,
vněmž má býti klasifikována vedle
znalosti státního jazyka též případná
znalost oněch řečí, jež má
zvláště důležitý význam
pro službu.
Tento postup neodporuje zákonným předpisům
ani vnitřním nařízením.
Ve svitavské továrně na tabák jsou všichni úředníci a podúředníci německé národnosti znalí státního jazyka ve slově i písmě, představený továrny jest české národnosti.
Podotýkáme, že interpelace se nedotýká v ničem resortu ministerstva spravedlnosti, pročež ministr spravedlnosti neodpovídá.
V Praze dne 11. září 1928.
Definitivní úprava platů příslušníků
mužstva stráže bezpečnosti, kteří
během prvé polovioce roku 1926 byli převzati
od četnictva do policejní službvyse stane,
jakmile bude vydáno vládní nařízení
k provedení ustanovení § 142, odst. 2,
platového zákona. Pro úpravu platů
těchto státních zaměstnanců
ve smyslu zachování práv nabytých
v dřívějším služebním
poměru, a to podle předpisů jež by v tomto
směru poskytovaly zaměstnancům, o něž
jde, určité právní nároky,
není v přítomné době právního
podkladu, ježto ustanovení! 8, odst. 3, ákona
č. 286/1924 Sb. z. a n. pokud má na mysli započtení
předchozí služby pro postup do vyšších
požitků, pozbylo dne 1. ledna 1926 účinnosti
(č. 142, odst. L., platového zákona č.
103/1926 Sb. z. a n.).Ministerstvo vnitra proto, jak bylo uvedeno
ve zdejší odpovědi ze dne 27. června
1927 na interpelaci pánů poslanců H. Bergmanna,
Františka buřívala, Boh. Procházky aspol.
(č. t. 930/VIII.), učinilo prozatímjiž
v letech 1926 a 1927 potřebná opatření
k tomu cíli, aby zaměstnancům o něž
jde, zůstaly bez újmy jejich příštích
právních nároků zachovány alespoň
služební příjmy, jaké měli
u četnictva.
Mezitím zařídilo ministerstvo vnitra, aby až do vydání vládního nařízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2., platového zákona, zaměstnancům, kteří naléhají na bezodkladnou definitivní úpravu svých služebních příjmů, dostalo se takové úpravy cestou milosti na podkladě ustanovení § 142, odst.3, platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. Příslušné řízení v tomto směru jest v proudu.
V Praze dne 12. září 1928.
Národní museum není ve správě
ministerstva školství a národní osvěty,
neboť jeho budova patří zemskému výboru
jemuž jsou podřízeni též zaměstnanci
musea.Sbírky jsou majetkem Společnovti musejní,
jíž tudíž přísluší
péče o jejich bezpečnost. Stát má
pouze možnost svým zástupcem na event. potřeby
neb nedostatky upozorniti a žádati nápravu.
O sestátnění Národního muzea se uvažuje v souboru všech otázek, které přicházejí v úvahu při nové úpravě veřejné správy. Bezpečnost sbírek může býti podle zdejšího názoru zajištěna v rámci dosavadních osobních a věcných výdajů.
V Praze dne 13. září 1928.
Školská správa jest informována o poměrech na učgtelském ústavě v Příbrami a učinila opatření, aby zjištěné závady byly odstraněny.
V Praze dne 13. září 1928.
Již před podáním interpelace bylo výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 1. června 1928, č. 72.088/28-II., zemské školní radě v Praze oznámeno, že učiteský ústav v Chrudimi zůstane koedukačním ústavem i ve školním roce 1928/29.
V Praze dne 13. září 1928.
Vládní nařízení o služebním poměru učitelstsva obecných a občanských (měšťanských) škol (služební pragamatika učitelstva národních škol) bylo vydáno dne 14. září 1928 a publikováné dne 24. září 1928 pod č. 162 v částce 54.Sbírky zákonů a nařízení. Rozhodnutí zemské školní rady o pensionování učitele Karla Fidlera (v Trstenici ve škol. okresu litomyšlském) ministerstvo školství a národní osvěty zrušilo v cestě rekursu.
V Praze dne 26. září 1928.
Jmenování členů (náhradníků) daňových komisí přísluší podle ustanovení § 236 zákona ze dne 15. června 1927 čís. 76 Sb. z. a n. o přímých daních finančním úřadům II. stolice. Při tom více než polovina členů (náhradníků) musí býti jmenována podle návrhů zemědělských rad (v Podkarpatské Rusi až do zřízení zemědělské rady podle návrhů zemědělského referátu civilní správy) a obchodních a žinostenských komor (obchodných a priemyselncých komor).
Tyto korporace předkládají své návrhy
přímo finančním úřadům
II. stolice.
Finanční správa nemá naprosto žádného
vlivu na sestavování těchto návrhů,
pokud neodporují ustanovením zákona (odst.
1 a odst. 4, č. 1. a 2. cit § 236) a při jmenování
není pro ni směrodatnou politická příslušnost
navržených osob.
Daňové komise jsou institucemi čistě
hospodářského rázu, které se
mají zabývati pouze zjištěním
důchodů výnosů a rozhodovati o výhodách
poplatníkům příslušejících,
jakož i o výši daně (§ 328 cit. zák.).
Finanční úřady přihlížejí
při jmenování členů (náhradníků)
komisí naprosto nestranně k tomu, aby byly
podle ustanovení §u 236, odst. 4., čísl
3. přiměřeně zastoupeny všechny
důležité skupiny poplatníků,
vyskytující se v příslušném
obvodu. Pokud by snad podané návrhy uvedených
korporací někde plně nevyhovaly tomuto požadavku,
mají finanční úřady možnost
napraviti event. nedostatky při jmenování
druhé části členů (náhradníků)
komise bez shora zmíněného návrhu
a zajistiti tak nestranné a spravedlivé ukládání
daní. Při omezeném počtu členů
(náhradníků) jednotlivých komisí
jest ovšem naprosto vyloučeno, aby veškeré
druhy povolání a zaměstnání
mohly býti v komisi zastoupeny a je proto nutno především
pečovati o to, aby v komisích byli nejschopnější
zástupci všech význačnějších
skupin poplatníků, kteří jsou s to,
aby důležitou funkci člena komise vykonávali
na podkladě odborných znalostí poměrů
s přísnou nestranností, kterou jim ukládá
slib, vykonaný podle §u 239 cit. zákona.
Seznamy jmenovaných členů i náhradníků
komisí vyhlašují se v úředních
a denních listech.
Seznamy osob jmenovaných do daňových komisí s uvedením, podle jakého návrhu ten či onen člen byl jmenován nemohu předložiti, jelikož návrhy uvedených korporací jsou věcí interní a nelze jich bez souhlasu navrhovatelů sdělovati.
V Praze dne 2. října 1928.
Případy domněle nespravedlivéo redukování invalidních rent americkým dobrovolcům uvedené v Memorandu Československé obce legionářské v Americe byly podrobně a pečlivě přezkoušeny a zjištěno, že rozhodnutí ministertva národní obrany ve všech těchto případech odpovídá ustanovením platných zákonů, zejména zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích čís. 76 Sb. z. a n. z r 1922 zákona o zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců číl 394 Sb. z. a n. z r. 1922 prováděcího nařízení k tomuto zákonu čísl. 34 Sb. z. a n. z r. 1923, kakož i zákona čís..150 Sb. z. a n. z r 1926.
Výplata zaopatřovacích požitků
byla zastavena v těch případech, kde naprosto
nebylo lze prokázati splnění podmínek
§ 81 zákona čísl.76 Sb. z. a n. r r.
1922, t. j. souvislost choroby, podmiňující
invaliditu se službou v čs. zahraničním
vojsku a spoň 20 %ní nezpůsobilost k přiměřenému
občaskému povolání.
Drahotní přídavky k zaopatřovacím požitkům nemohly býti v některých případech přiznány vzhledem k ustanovením §§ 6 a 15 zákona čísl 394 Sb. z. a n. z r 1922 resp. prováděcícho nařízení čís. 34 Sb. z. a n. z r 1923.
Vzhledem k citovaným zákonům nemůže ministerstvo národní obrany na věci ničeho měniti.
V Praze dne 21. září 1928.
Číslo 25. časopisu "Deutsche Volkswacht"
ze 16. června 1928 zabaveno bylo státním
zastupitelstvím v Liberci pro místa v interpelaci
doslovně uvedená, ježto v obsahu jich
shledána byla skutková podstata jednak přečinu
podle §u 300 tr. z (místo první), jednak přestupku
podle §u l zák. o útisku, č. 309/21
Sb. z. a nař.Státní zastupitesltvo mělo
také za to, že jest nutné, aby ve veřejném
zájmu bylo zabráněno dalšímu
rozšiřování obsahu zmíněných
míst.
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo mělo při svém postupu proti časopisu oporu v zákoně. Do rozhodnutí soudu nebyly podávány opravné prostředky, takže rozhodnutí stalo se pravoplatným. Jinak mohu jen prohlásiti, že státní zastupitelstvo nebylo vedeno úmysly, jež páni interpelanti mu podkládají.
V Praze dne 24. září 1928.
Osnova zákona o organisaci mateřského školství jest v ministerstvu školství a národní osvěty připravena. Osnova upravuje také právní poměry pěstounek. Nyní projednává se s ostatními ministerstvy, načež po tomto meziministerském jednání bude předložena prostřednictvím vlády Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání.
V Praze dne 13. září 1928.
Ustanovení o zrušení 50%ní slevy předplatného
za telefonní stanice samosprávných úřradů
bylo řádně vyhlášeno v čísl
299 Üředního listu republiky Československé
ze dne 29. prosince 1927 na str, 6527 a 6528, čímž
bylo vyhověno podmínce, stanovené v §u
38, č. 3., telefonního řádu ve příčině
publikace změn telefonního řádu nebo
telefonního poplatkového řádu.
Podle §u38, č. 1. telefonního řádu
nabudou řádně vyhlášené
změny ustanovení telefonního řádu
nebo telefonního poplatkového řádu
pro účastnictví již trvající
platnosti uplynutím pravidelné výpovědní
lhůty. Bylo-li shora zmíněné ustanovení
vyhlášeno dne 29. prosince 1927, skončila pravidelná
výpověďní lhůta v tomto
případě dne 31. března 1928 takže
od 1 . dubna1928 mohly již býti předepsány
telefonní poplatky podle nového ustanovení,
t. j. s vyloučením 50%slevy.
Okolnost, kdy telegrafní správa sdělí jednotlivým účastníkům písemně, telefonicky nebo jiným způsobem ustanovení o změně telefonního řádu nebo telefonního poplatkového řádu jest při posuzování pravoplatnosti tohoto ustanovení nerozhodnou. Byl-li tudiž v daném případě městský úřad vÜstí n. L. písemně vyrozuměn o zrušení 50% slevy předplatného až po uplynutí mimořádné výpovědní lhůty, t. j. po 31. lednu 1928, nemění to nic na platnosti tohoto tarifního ustanovení. Poštovní správa by ovšem eventuelně podanou mimořádnou výpověď byla přijala i po 31. lednu 1928 s účinností k 31. březnu 1928 , takže by opozděně vyrozumění městského úřadu v Üstí n. L. o nastávajícícm zvýšení telefonního předplatného tomuto úřadu nebylo bývalo nikterak na újmu.
V Praze dne 18. září 1928.
Na výše uvedený dotaz odpovídám
toto:
Zákon o silničním fondu č. 116/1927
Sb. z. a n. ustanovuje, že při správě
silničního fondu má býti zřízena
jako poradní sbor silniční rada, skládající
se z 28 členů a ze stejného počtu
náhradníků. Členy a náhradníky
jmenuje ministr veřejných prací ze zástupců
samosprávných svazů, ústřední
sociální pojišťovny zájemníků
a odborníků. Prováděcí vládní
nařízení čís 144/1927 Sb. z a
n. obsahuje podrobný výpočet a seskupení
členů silniční rady a ukládá
ministru veřejných prací, aby jmenoval členy
a náhradníky silniční rady po slyšení
příslušných korporací a ústavů.
Z 28 členů silniční rady připadá
pak podle prováděcích nařízení
8 členů na zástupce samosprávných
sborů a svazů.
Plně tato ustanovení, vyzval jsem příslušné
samosprávné sbory a svazy, aby mně podaly
návrhy na jmenování svých zátupců
v silniční radě a jmenoval jsem v této
skupině v souhlase s prováděcím
vládním nařízením 8 členů
a 8 náhradníků, při čemž
jem se snažil pokud to omezený poočet členů
silniční rady vůvec dovoloval, i vyhověti
zvláštním přáním těchto
korporací a svazů.
Mezi členy této skupiny jest jeden zástupce
ústředí starostenských sborů
a silničních výborů na Moravě
(posl. Jar. Bečák) a mezi náhradními
členy této skupiny dva zástupci svazu okresní
samosprávy v Čechách (Leopold Vítek
a Franntišek Peterle), z nichž jest jeden národnosti
německé. Není tudíž správné
tvrzení interpelace, že jmenován byl v této
skupině ze svazu okresní samosprávy jen jeden
náhradník. Třeba též uvážiti,
že na Slovensku a Podkarpatské Rusi není dosud
samosprávných svazků, odobných příslušným
svazům v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku a že bylo proto třeba zastoupení
samosprávných svazků v těchto
zemích svěřiti jiným osobám.
Ostatní členové a náhradníci
této skupiny silniční rady byli jmenováni
ze zástupců zemských výborů
v Čechách, na Moravdě a ve Slezsku býv.
oddělením ministerstva vnitra (nynějšího
zemského úřadu) v Bratislavě,
svazu čsl. měst, jakož i vynikajících
osobností z řad samosprávných
a hospodářských pracovníků
na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Jest nepochybno, že
tito členové a náhradníci jsou důkladnými
znalci i poměrů územní samosporávy.
Podle národností jest mezi 56 členy a náhradníky silniční rady 13, tudíž téměř jedna čtvrtina (23%) Němců, čímž se dostalo i národnosti německé v silniční radě přiměřeného zastoupení.
V Praze dne 17. září 1928.