Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsanou v Katovicích dne 18. února 1928 i se závěrečným protokolem.

Státní hranice na Těšínsku byla stanovena tak, že skoro veskrze souhlasí s katastrálními hranicemi obcí.

V trati od styku obcí Ráj a Otrembow až as 500 m nad šibický jez, probíhají tyto katastrální hranice a tudíž i státní hranice přímo řečištěm Olše. Odlišný obraz objevuje se v trati od ústí Petrůvky až po vtok do Odry, ve které obecní a tedy i státní hranice v nepravidelných zákrutech přecházejí z jednoho břehu na druhý. Část Olše mezi právě uvedenými úseky jest výhradně na československém území.

Jako řeka horského charakteru vykazuje Olše při svém značném spadu nápadný rozdíl mezi průtokovým množstvím za nízkého a za vysokého stavu vody. Tyto okolnosti, jakož i snadno pohyblivé vrstvy štěrkové kterými Olše protéká, mají za následek, že se říční koryto všude tam, kde nebylo regulací dostatečně vytvořeno a zajištěno, stále mění, a to v takovém rozsahu, že vznikají značné škody na pozemcích a že ohrožovány jsou i poblíž ležící obce.

Vylíčené příčiny a důležitost Těšínska jak se zřetelem na vysokou úroveň jeho polního hospodářství, tak i na potřeby obcí a průmyslu, přiměly již před převratem směrodatné činitele k tomu, že věnovali regulaci Olše svoji pozornost.

S výsledky této péče shledáváme se hlavně v těch částech Olše, o něž měly zájem Těšínská komora a bývalé město Těšín, t. j. v horním toku až po styk obcí Ráj a Otrembow. Méně péče bylo věnováno trati dolení. Až na malé výjimky nastalé částečnými úpravami jest Olše pod stykem jmenovaných obcí ve stavu velmi zanedbaném, s řečištěm rozervaným, klikatým, vykazujícím rozsáhlá štěrkoviště a namnoze nevyvinuté břehy.

Po převratu snažila se čsl. státní správa spolu se slezským zemským správním výborem zmírniti nepříznivé poměry na Olši pokud to ohledy na finanční poměry státu a země dovolovaly.

V tratích, kde hraničíme s republikou Polskou, jest regulační činnost jak z důvodů hospodárnosti tak i z důvodů technických závislá na vzájemné dohodě. Při vzácném porozumění polských směrodatných činitelů pro věc byly takovéto dohody doposud sjednávány případ od případu. Snaha tyto dohody usnadniti a vytvořiti podklady, které by byly zárukou účelného, hospodárného a technicky dokonalého provádění regulačních, ochranných a udržovacích prací na Olši a na části potoka Petrůvky s ní organicky souvisícího, pokud tvoří státní hranici, vedla k sjednání smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky.

K jednotlivým článkům této smlouvy se podotýká:

Úpravou Olše možno žádoucího výsledku dosíci jen tehdy, provede-li se soustavně netoliko v tratích, kde smluvní státy přímo sousedí, nýbrž i v úseku ležícím mezi těmito tratěmi - t. j. od jejího ústí do Odry až as 500 m nad šibický jez, kde u mezníků 86/XXVIII, 87/XXVIII státní hranice definitivně opouští řečiště Olše. Zájem věci vyžaduje, aby se přiměřeně hledělo i na přítok Olše, potok Petrůvku a to aspoň do té míry, pokud jím probíhá státní hranice. Soustavnou regulací rozuměti jest úpravu řečiště a provedení ochranných staveb podle určitých zásad všude tam, kde je toho zapotřebí, tak, aby po uskutečnění projektu bylo dosaženo onoho výsledku, který byl účelem podniku.

V odstavci 1 obsaženy jsou zásady, podle nichž mají československé orgány v dohodě s příslušnými orgány polskými vypracovati povšechný projekt na regulační a ochranné práce. Při volbě těchto zásad bylo přihlížena jednak ku povaze jednotlivých říčních tratí, jednak k potřebám vyskytujícím se v územích, kterými protékají, šetření uvedených hledisek mělo za následek, že tyto zásady nejsou jednotné.

V dolní trati Olše a na Petrůvce má rozsah a způsob provedení regulačních a ochranných prací býti úměrný místním potřebám ochrany proti zátopám.

Na střední a horní trati řeky Olše bude mimo to dalším účelem regulace vytvoření koryta, znemožnění pohybu štěrku, opevnění břehu a ochrana mostů a silnic.

V každém případě bude nutno dbáti toho, aby byla umožněna meliorace pozemků v přilehlém území.

V odstavci 2 určen jest postup při schvalování povšechného projektu a stanoveno, že tento projekt bude podkladem projektů podrobných.

V odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku obsažena jsou ustanovení o tom, kým a jakým způsobem budou vypracovány a jak budou schvalovány detailní projekty v jednotlivých říčních tratích.

V odstavci 4 se stanoví, že oba státy budou pečovati o to, aby detailní projekty byly po schválení prováděny v nejkratší době. Toto ustanovení pojato bylo do smlouvy se zřetelem na značnou pohyblivost řečiště, která může lehko přivoditi bezcennost detailního projektu, změní-li se větší vodou situace řečiště, jež byla podkladem projektu.

V tomto článku jest řešena otázka rozdělní nákladů na vypracování povšechného projektu projektů detailních a na práce regulační a ochranné. Stejným dílem hradí oba státy náklady na vypracování povšechného projektu a na zmíněné práce dolní a horní trati řeky Olše a na potoce Petrůvce. Stejně zatíženy budou smluvní státy i náklady na vypracování detailních projektů, bude-li každý z nich, jak stanoveno, hraditi výlohy, které vzniknou jemu samému.

Ve střední trati řeky Olše, která je výhradně na československém území, má republika Polská zájem, aby byla tak upravena a udržována, aby regulační a ochranné práce na dolní trati Olše bylo lze účelně prováděti a přiměřeně udržovati, za kterýmžto účelem jest zvláště třeba, aby bylo zabráněno pohybu štěrku. V uvážení uvedeného zavazuje se republika Polská přispívati na regulační náklady střední trati Olše 12¹/₂%, celkem však ne více než 1,100.000 Kč.

Při provádění regulačních a ochranných prací, po případě i prací udržovacích bude třeba zříditi stavební správy a konati úřední jednání. Jelikož náklady, které vzniknou z činnosti těchto správ a při zmíněných jednáních se zřetelem na různost požitků a nároků úřednictva, budou v obou státech odlišné, bylo stanoveno, že je nelze slučovati ani s náklady stavebními, ani s udržovacími, nýbrž že je každý stát hradí z vlastních prostředků.

V odstavci 1 a 2 tohoto článku stanoveny jsou zásady provádění regulačních a ochranných prací v těch říčních tratích, ve kterých stavební náklady oba státy hradí stejným dílem; zásady směřují k tomu, aby každý ze smluvních států též skutečně provedl práce, které vyžadovaly přibližně polovice nákladů celkového nákladu vynaloženého oběma státy na práce regulační a ochranné.

Z důvodů technických, hospodárných a se zřetelem na střežení hranice předpisuje odstavec 3, aby v tratích, kde smluvní státy bezprostředně sousedí, byly stavební űseky voleny tak, aby obsahovaly oba břehy a podle možnosti aby se omezily na území jednoho státu.

V odstavci 4 jest pamatováno na to, aby veškeré práce, které se provedou podle smlouvy, byly společně kolaudovány, jelikož oba státy přispívají na úhradu jejich nákladů.

Stanoví-li se pro určité období i sebe pečlivěji program takových prací, jejichž náklady oba státy hradí stejným dílem, nebude přece v mnohých případech z různých nepředvídaných technických důvodů nebo následkem přírodních zjevů možno dosíci toho, aby při skončení prací určitého stavebního programu nebyly náklady, jež vznikly jednomu ze smluvních států pracemi jím podle tohoto programu prováděnými větší než výlohy vzniklé státu druhému. V odst. 1. obsaženy jsou směrnice, jak a v kterou dobu toto nestejnoměrné zatížení má býti vyrovnáno.

V odstavci 2. jest řešen způsob úhrady polského příspěvku na výlohy vzniklé stavební činností na střední trati Olše, která jest výhradně na československém území.

K zajištění řádného hospodaření peněžními prostředky stanoví se v odst. 3. časová mez, do které vyúčtování v případech v odst. 1. a 2. uvedených musí býti přezkoušeno a schváleno.

Má-li míti regulace žádoucí výsledek, nutno se postarati nejen o soustavné pokračování jejího vybudování, ale i o řádné udržování již provedených regulačních a ochranných staveb. Odst. 1. obsahuje ustanovení, kým budou udržovací práce jak na stavbách budoucích, tak i na stavbách před sjednáním této smlouvy již vybudovaných, během stavební činnosti, předvídané touto smlouvou, prováděny a jak budou při tom vzešlé náklady oběma státy hrazeny.

Ustanovení odstavce 2. mají zajistiti pravidelné a včasné vyúčtování nákladů na udržovací práce podle odst. 1. provedené, úhradu případně vzniklého rozdílu stavebních výloh obou států, jakož i zaplacení polského příspěvku na náklady, které budou vynaloženy na udržování střední Olše.

V odstavci 3. jest pamatováno na obstarávání udržovacích prací po ukončení soustavné regulace, jakož i na úhradu případných udržovacích nákladů.

Obvyklý styk států cestou diplomatickou byl by na závadu včasnému provádění soustavné regulace a prací udržovacích, a to jak po stránce odborné tak i finanční. Z té příčiny a k snazšímu provedení této smlouvy ustavuje se v odstavci 1. společná technická komise.

Jak již z názvu této komise vyplývá, jest její úkol, blíže rozvedený v odstavci 2., povahy odborně technické, směřující k dosažení jednotnosti, urychlení postupu a k podpoře ústředních úřadů obou států, jež budou míti v té věci rozhodné slovo.

Odstavec 3., 4., 5. a 6. obsahují organisační ustavení společné technické komise týkající se předsednictví při sezeních, času, místech, způsobu a protokolů jednání.

V odstavci 6. se stanoví, že se návrhy přijaté za souhlasu zmocněnců obou států ve společné technické komisi pro oba smluvní státy stávají závaznými teprve schválením příslušnými ústředními úřady, čímž vyznačen jest charakter této komise jako sboru poradního.

V odstavci 7. upravuje se rozdělení nákladů vzniklých z činnosti společné technické komise.

Čl. 10. zařazen byl do smlouvy za tím účelem, aby prozatím než bude upravena otázka překročování státních hranic na hranicích československo-polských samostatnou smlouvou, nebo v jiné smlouvě (hraničním statutu) byl tímto ustanovením dán podklad pro poskytování úlev při překočování státní hranice přípustných, jichž bude třeba proto, aby usnadněno bylo provádění úkolů či prací, o něž podle této smlouvy jde.

Další podmínkou účelného a hospodárného provádění regulačních, ochranných a udržovacích prací na dolní a horní Olši jakož i na Petrůvce jest, aby při jich provádění mohlo býti použito stavebních hmot, přístrojů, nářadí, dopravních prostředků a spřežení, za přípustně nejvýhodnějších celních úlev. V odstavci 1., 2. a 3. jest stanoveno, ve kterých případech, kým a jaké celní úlevy bude lze povolovati.

Ustanovení odstavce 4., které nepřipouští celních úlev pro střední Olši, jest odůvodněno tím, že tato říční trať jest zcela na čsl. území a že práce na ní budou prováděny s československé strany.

Pokud se v této smlouvě uvádějí úřady prostým poukazem na jejich příslušnost, jest třeba, aby si oba státy tyto úřady navzájem oznámily. Rychlému řešení otázek bude značně na prospěch povolení, aby si tyto úřady mohly přímo dopisovati, jak to v tomto článku dále je upraveno.

Tímto článkem se stanoví ratifikace smlouvy, výměna ratifikačních listin v Praze, doba, kdy nabývá smlouva účinnosti a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a polského.

Podstatnou součástí této smlouvy jest závěrečný protokol, který byl sjednán u příležitosti jejího podpisu.

V závěrečném protokolu se nejprve zdůrazňuje, že pokud se pro stručnost ve smlouvě mluví o úhradě nákladů státy, není tímto rozuměti, že by oba státy byly povinny tyto náklady opatřiti z vlastních rozpočtových prostředků, nýbrž že bude věcí každého z nich, jak tyto prostředky opatří a koho jimi zatíží.

Dále pamatováno jest v závěrečném protokolu na to, aby stavební činnost nebyla v naléhavých případech znesnadněna v době, pokud povšechný projekt, který bude dle smlouvy vypracován, nebude oběma stranami schválen. Zároveň se stanoví, že pro vypracování, projednávání a schvalování projektů takovýchto naléhavých místních opatření jakož i pro úhradu příslušných nákladů budou povšechně platiti ustanovení smlouvy s výjimkou, že nebude třeba dbáti toho, aby ve stejných časových obdobích oba státy prováděly práce vyžadující stejného nákladu. Tuto výjimku odůvodňuje okolnost, že jde o práce naléhavé v určitých místech potřeby a nikoliv o práce stanovené podle určitého programu v rámci soustavné regulace.

Účelem smlouvy jest udržování vodního toku řeky Olše a potoka Petrůvky. Prováděním smlouvy vzniknou pro stát břemena majetková. Proto se předkládá tato smlouva podle § 64, odst. I., bod 1. ústavní listiny Národnímu shromáždění.

Po stránce formální, předkládajíc tuto smlouvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a senátem a v něm výborem zahraničním, a žádá, aby o ní podaly zprávu v době nejkratší.

Republika Československá a republika Polská v úmyslu, zajistiti úpravu řeky Olše a potoka Petrůvky, rozhodly se sjednati smlouvu a jmenovaly k tomu účelu svými zmocněnci, a to:

kteří, přezkoumavše navzájem své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, shodli se na těchto ustanoveních:

Smluvní státy provedou soustavnou úpravu řeky Olše v trati od jejího ústí do Odry až do místa, kde státní hranice na trvalo opouští její koryto, to jest u hlavních mezníků státní hranice číslo 87/XXVIII a číslo 88/XXVIII, jakož i potoka Petrůvky od jeho vtoku do Olše až do místa, kde státní hranice na trvalo opouští jeho koryto, to jest u hlavního mezníku státní hranice čís. 13/XXX.

1. Povšechný projekt soustavné úpravy včetně staveb ochranných vypracují příslušné orgány československé v dohodě s příslušnými polskými orgány podle těchto zásad:

a) Na dolní trati Olše, to jest od jejího vtoku do Odry až po ústí Petrůvky jakož i na potoku Petrůvce (článek 1) provedou se úpravní a ochranné práce se zřetelem na ochranu před zátopami, úměrnou místním potřebám.

b) Na střední trati Olše, ležící v československé republice, to jest od ústí Petrůvky až po hlavní mezník státní hranice čís. 28/XXIX, jakož i na horní trati Olše, to jest od mezníku státní hranice číslo 28/XXIX až po hlavní mezníky státní hranice číslo 87/XXVIII a čís. 88/XXVIII bude účelem úpravy a ochranných prací ustálení řečiště, zadržení pohybu štěrku a ochrana břehů; účelem úpravy bude také ochrana mostů a silnic před škodlivými účinky vod podle místní potřeby i ochrana před zátopami.

c) Úpravní a ochranné práce budou projektovány tak, aby umožňovaly meliorace přilehlých území.

2. Tento projekt bude po posouzení společnou technickou komisí, zmíněnou v článku 9, předložen příslušným ústředním úřadům smluvních států ke schválení. Schválený povšechný projekt bude podkladem detailních projektů.

1. Podrobné projekty úpravních a ochranných prací vypracují příslušné technické orgány toho státu, jenž má tyto práce prováděti. Podrobné projekty týkající se dolní a horní trati Olše (článek 2, odstavec 1, lit. a, b), jakož i potoka Petrůvky (článek 1) budou vypracovány v dohodě s příslušnými orgány druhého státu.

2. Podrobné projekty, jež mají býti dle předchozího odstavce vypracovány příslušnými orgány jednoho státu v dohodě s příslušnými orgány druhého státu, podléhají před svým uskutečněním schválení příslušných ústředních úřadů obou států.

3. Podrobné projekty týkající se střední trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b), budou na požádání polského zmocněnce ve společné technické komisi (článek 9, odstavec 1.) zasílány příslušnému ústřednímu úřadu polskému na vědomost.

4. Smluvní státy budou pečovati a to, aby práce zamýšlené podle podrobných projektů vypracovaných shora zmíněným způsobem, byly po schválení příslušnými ústředními úřady provedeny v čase co nejkratším.

1. Náklady na vypracování povšechného projektu, zmíněného v článku 2, hradí oba státy rovným dílem.

2. Náklady na vypracování podrobných projektů, zmíněných v článku 3, hradí onen stát, jehož orgány tyto projekty vyhotovily.

3. Náklady na úpravní i ochranné práce budou hrazeny takto:

a) na dolní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera a), dále na Petrůvce (článek 1), jakož i na horní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b) oběma smluvními státy z polovice, b) na střední trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b) republikou Československou, k čemuž republika Polská přispěje částkou ve výši dvanáct a půl procenta nákladů, avšak ne větší celkovou částkou než 1,100.000 Kč.

Do nákladů uvedených v článku 4, odstavec 8 a v článku 8 nebudou započítávány náklady, které vzniknou z činnosti stavebních správ a z jiných úředních jednání spojených s pracemi uvedenými ve výše zmíněných článcích; tyto náklady hradí každý stát z vlastních prostředků.

1. Schválené podrobné projekty, týkající se tratí zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a, budou prováděny tím způsobem, aby v týchž časových obdobích na každý ze smluvních států připadaly pokud možno rovné náklady.

2. Programy prací budou sdělávány tak, aby po ukončení veškerých prací na tratích zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a, každý stát měl provedeny práce rovněž přibližně stejného nákladu.

3. Práce budou prováděny ve stavebních úsecích, které mají zásadně obsahovati oba břehy. Při provádění prací na dolní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera a) a na Petrůvce (článek 1) bude vzat zřetel i na to, aby stavební úseky omezily se pokud možno na území jednoho státu.

4. Kolaudace úpravních a ochranných prací, vykonaných podle této smlouvy, provádějí se společně.

1. Pokud v tratích Olše a Petrůvky, zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a, náklady prací provedených jedním ze států na stavebních úsecích pojatých do určitého stavebního programu budou menší než náklady prací provedených druhým státem na odpovídajících stavebních úsecích téhož programu, pak první stát zaplatí druhému polovici rozdílu nákladů. Výplata stane se po společném provedení kolaudace prací ve výše zmíněných stavebních úsecích během dvou měsíců od uznání vyúčtování v měně toho státu, k jehož dobru se výplata koná.

2. Polský příspěvek, zmíněný v článku 4, odstavec 3, litera b, bude zaplacen tím způsobem, že po provedení společné kolaudace prací pojatých do určitého stavebního programu a po schválení kolaudačního protokolu příslušnými ústředními úřady obou států, zaplatí republika Polská republice Československé příslušnou kvotu v měně československé během dvou měsíců po schválení kolaudačního protokolu.

3. Schválení vyúčtování zmíněného v odstavci 1, jakož i schválení kolaudačního protokolu zmíněného v odstavci 2, stane se nejpozději během rozpočtového roku, následujícího po roce, v němž byla kolaudace provedena.

1. Udržování úpravních a ochranných prací na řece Olši od jejího ústí do Odry až po hlavní mezníky státní hranice čís. 87/XXVIII a čís. 88/XXVIII a na potoku Petrůvce od jeho ústí do Olši až po hlavní mezník státní hranice čís. 13/XXX, včetně udržování úpravních a ochranných prací provedených na těchto tratích v době před uzavřením této smlouvy, bude obstarávati onen stát, jenž příslušné stavby provedl. Náklady těchto udržovacích prací hrazeny budou oběma státy podle klíčů určených v článku 4, s tou výjimkou, že pokud jde o střední trať Olše (článek 4, odstavec 3, litera b) celkový příspěvek republiky Polské na stavební i udržovací náklady v této trati nepřekročí částku 1,100.000 Kč.

2. Náklady provedených udržovacích prací budou v obdobích nejvýše dvouletých vzájemně vyúčtovány. Tato vyúčtování budou schvalována příslušnými ústředními úřady obou států nejdéle během rozpočtového roku, následujícího po roce, v němž bylo vyúčtování předloženo. Vyrovnání případného rozdílu, jakož i zaplacení dvanáct a půl procentního polského příspěvku na náklady udržovací na střední trati Olše (článek 4, odstavec 3, lit. b), stane se během dvou měsíců po schválení tohoto vyúčtování příslušnými úřady obou států.

3. Po skončení soustavné úpravy bude obstarávati udržovací práce vlastním nákladem onen stát, na jehož území dotyčná stavba leží.

1. Aby usnadněna byla dohoda ve věcech této smlouvy, utvoří se společná technická komise, do které jmenuje každý ze států svého zmocněnce a jeho náhradníka; náhradník vykonává funkci zmocněnce v případě, kdy zmocněnec ji nemůže sám vykonávati. Každý ze smluvních států může přiděliti svému zmocněnci potřebný počet poradců. Zmocněnce a jeho náhradníka jmenuje příslušný ústřední úřad jeho státu.

2. Úkolem komise bude:

a) posuzovati povšechný projekt zmíněný v článku 2 včetně rozpočtu, před jich schválením;

b) stanoviti program prací, zvláště pro nejbližší stavební období;

c) posuzovati podrobné projekty včetně rozpočtů;

d) navrhovati směrnice o způsobu provádění prací, posuzovati výsledky ofertního řízení a kontrolovati veškeré práce a jich náklady;

e) kolaudovati práce po stránce technickohospodářské v případě, nepověří-li ústřední úřady tímto úkonem zvláštní orgány.

3. V prvém kalendářním roce rozhodne o předsednictví komise mezi zmocněnci obou států los. V následujících kalendářních rocích střídají se zmocněnci v předsednictví komise vždy počátkem každého roku.

4. Společná technická komise schází se zpravidla střídavě na územích obou států.

5. Komisí svolává předseda v případě potřeby, nebo na žádost jednoho ze smluvních států, nejméně však jednou ročně. O každém jednání sepíše se dvojmo protokol v jazycích obou států; tyto protokoly předloží se příslušným ústředním úřadům smluvních států.

6. Za přijaté pokládají se ty návrhy komise, s nimiž souhlasí oba zmocněnci. Přijaté návrhy jsou pro smluvní státy závaznými teprve po jich schválení příslušnými ústředními úřady těchto států.

7. Každý stát hradí výlohy osob, účastnících se s jeho strany jednání komise.

Zmocněnci smluvních států ve společné technické komisi a jejich náhradníci i přidělení poradci, dále osoby řídící stavbu a jich personál, mohou v případě potřeby překročovati hranici ke splnění svých úkolů. K tomu cíli budou jim poskytnuty ve vzájemné dohodě příslušných úřadů přípustné úlevy, dokud tato záležitost nebude upravena v jiné smlouvě. Tentýž postup bude zachován při podnikatelích provádějících úpravní, ochranné a udržovací práce, jakož i při jejich personálu a dělnictvu, překročují-li hranici za účelem provádění těchto prací.

1. Bude-li jeden ze smluvních států prováděti práce v rámci této smlouvy na území druhého státu, budou stavební hmoty, určené pro tyto práce, osvobozeny od cla a jiných dávek vyjma poplatky statistické. Totéž platí pro přístroje, nářadí, dopravní prostředky a spřežení, jichž bude použito při zmíněných pracích, za podmínky zpětného vývozu těchto předmětů po skončení prací.

2. Osvobození podle odstavce 1 budou povolovati příslušné úřady celní správy druhé stolice. Tyto úřady obou států stanoví po vzájemné dohadě podmínky pro dopravu předmětů jmenovaných v odstavci 1 přes celní hranici. Doprava přes hranici dovoluje se zásadně na místech k tomu nejpříhodnějších.

3. Na předměty jmenované v odstavci 1 nebude použito předpisů omezujících dovoz a vývoz.

4. Úlevy vytčené v odstavcích 1, 2 a 3 nevztahují se na střední trať Olše (článek 2, odstavec 1, litera b).

Smluvní státy sdělí si navzájem úřady příslušné ku provádění ustanovení této smlouvy. Tyto úřady, jakož i zmocněnci uvedení v článku 9, mohou si přímo dopisovati ve věcech týkajících se smlouvy.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin a přestane platiti po ukončení všech úpravních a ochranných prací, jež jsou předmětem této smlouvy, jakož i po úplném vyrovnání všech závazků vyplývajících z ní pro oba státy. Oba státy vyhrazují si právo učiniti v případě potřeby návrh na revisi smlouvy.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných exemplářích v československém a polském jazyku; oba texty jsou původní.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Katowicích, dne osmnáctého února roku tisícího devítistého dvacátého osmého.