POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.

1764.

Návrh

poslanců H. Bergmanna, Aloise Tučného, Fr. Langra, dr. Klapky, Fr. Buřívala, Boh. Procházky a druhů,

aby byl vydán zákon, kterým se upravují služební poměry okresních cestářů.

Činíme návrh, aby poslanecká sněmovna udělila ústavní souhlas této osnově zákona:

Zákon

ze dne............,

jímž se upravují služební poměry cestářů, zaměstnaných na silnicích okresních v republice Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 1.

Zákonná ustanovení o okresních zastupitelstvech, pokud se týkají okresních cestářů, se mění a doplňují takto:

Úvodní ustanovení.

§ 2.

Prvá část tohoto zákona platí pro definitivní okresní cestáře, druhá část jeho pro pomocné okresní cestáře, třetí část tohoto zákona pak pro zaměstnance, na které se vztahují ustanovení části prvé i druhé, pokud se z jednotlivých ustanovení jinak nepodává.

Část prvá.

Definitivní okresní cestáři.

Díl I.

Služební a platové poměry za činné služby.

§ 3.

Systemisace služebních míst.

(1) Služební místa okresních cestářů se systemisují v rámci normální potřeby sil.

(2) Okresní cestáři mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno, nebo není uprázdněno, je nepřípustno.

Podmínky pro ustanovení.

§ 4.

Okresním cestářem může býti ustanoven jen ten, kdo vyhovuje všeobecným podmínkám, předepsaným pro ustanovení ve státní službě, dovršil nejméně 20. rok věku, jest ke službám, jež má obstarávati, tělesně i duševně způsobilý, upotřebitelný a důvěryhodný a má vzdělání nejméně obecné školy.

Okresní cestáři jsou zřízenci veřejní.

§ 5.

(1) Jen se svolením příslušného zemského výboru může býti za okolností, hodných zvláštního zřetele, ustanoven:

1. kdo překročil 40. rok věku,

2. ten, jehož způsobilost k jednání jest obmezena z jiného důvodu, než pro nezletilost,

3. kdo byl soudem odsouzen pro zločin neb trestný čin, spáchaný ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti,

4. kdo byl z trestu ze státní nebo jiné veřejné služby propuštěn neb takovou službu opustil v průběhu disciplinárního řízení,

5. kdo by svým ustanovením byl podřízen nebo podroben dozoru osoby, s níž jest v poměru manželském, adopčním, schovaneckém, nebo s níž jest příbuzným nebo sešvagřen ve vzestupné nebo sestupné linii nebo v poboční linii až včetně do třetího stupně.

(2) Nastane-li u okresního cestáře, již ustanoveného, okolnost, uvedená pod číslem 5., budiž neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.

§ 6.

Čekatelé.

(1) Definitivním cestářem okresním může býti ustanoven s výjimkou uvedenou v odstavci 5. pouze ten, kdo skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu.

(2) Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky, předepsané pro ustanovení okresním cestářem (§ 4) a vykazuje dva roky jiné nepřetržité, veřejné služby, jako plně zaměstnaná síla.

(3) Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v osobním stavu okresních cestářů volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(4) Čekatelská doba stanoví se pěti roky.

(5) Ze zvláště závažných služebních důvodů může příslušný zemský výbor v jednotlivých výjimečných případech, k souhlasnému návrhu okresního zastupitelstva povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena, nebo prominuta.

(6) Čekatelský plat obnáší 8.400 Kč ročně v místech činovného skupiny A, 7.956 Kč ročně v místech činovného skupiny B, 7.500 Kč ročně v místech činovného skupiny C a 7.056 Kč ročně v místech činovného skupiny D a zvyšuje se po třech letech o 600 Kč ročně.

(7) Ustanovení tohoto zákona o okresních cestářích, na které se vztahuje prvá část tohoto zákona, platí, pokud se z jednotlivých ustanovení jinak nepodává, i pro čekatele.

§ 7.

Ustanovení čekatele definitivním okresním cestářem.

Čekatel se ustanoví okresním cestářem definitivním, jakmile dovršil stanovenou čekatelskou dobu a vyhověl všeobecným podmínkám pro ustanovení čekatelů okresními cestáři.

Předpisy o vyloučení neb odkladu zvýšení služného okresního cestáře (§ 19) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele okresním cestářem.

§ 8.

Postup při ustanovování.

(1) Pomocného okresního cestáře volí po provedené veřejné soutěži okresní zastupitelstvo na 2 léta ve smluvním poměru (§ 47). (2) Tento smluvní poměr nesmí trvati déle nežli 2 roky.

(3) Nebyla-li výpověď do této doby dána. stává se pomocný okresní cestář čekatelem (§ 6).

(4) O propůjčení služebního místa budiž vydána ustanovovací listina, která obsahuje výslovné usnesení okresního zastupitelstva o přijetí pomocného okresního cestáře neb jmenování čekatelem, nebo definitivním okresním cestářem, den, kterým přísluší služební plat a se služebním místem spojené označení.

(5) Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným.

(6) Ustanovuje-li se uchazeč, který není dosud v činné službě okresní. budiž v ustanovovací listině určena lhůta, ve které má nastoupiti službu. Nenastoupí-li v této lhůtě, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu úřad, zmíněný v odstavci 1., průtah do 15ti dnů, dostatečně ospravedlněný, prominul.

§ 9.

Služební přísaha.

(1) Nastupuje službu, vykoná okresní cestář do rukou předsedy okresního zastupitelstva nebo úředníka, jím k tomu ustanoveného, služební přísahu tohoto znění:

ťPřísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti.Ť

(2) Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přisahající bez ohledu na to jakého jest náboženského vyznání, znění přísahy, mu předčítané, opakuje a po té podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

(3) Po vykonání ústní přísahy podepíše přisahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

(4) Přísahu nekoná, kdo již vykonal stejnou přísahu orgánům okresního zastupitelstva a od té doby nepřetržitě okresu slouží.

§ 10.

Počátek služební doby.

Služební doba počíná při prvém, neb opětném ustanovení dnem nastoupení služby, při bezprostředním přestoupení ze služeb jiného okresního zastupitelstva ode dne nastoupení služby u tohoto okresního zastupitelstva a při přestoupení z jiného veřejnoprávního služebního poměru dnem zproštění služby v tomto služebním poměru.

§ 11.

Služební povinnosti.

(1) O služebních povinnostech vydá okresní zastupitelstvo okresnímu cestáři služební řád, na kterém se okresní zastupitelstvo po vyslechnutí odborové organisace okresních cestářů usneslo a který podléhá schválení zemským výborem.

(2) Okresní cestář v dočasné výslužbě jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat, jaký měl při odchodu do dočasné výslužby; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.

§ 12.

Sňatek.

Uzavře-li okresní cestář sňatek, jest povinen oznámiti to do 15ti dnů okresnímu zastupitelstvu.

§ 13.

Dovolená.

(1) Okresním cestářům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená.

(2) Nejmenší míra dovolené se určuje: pro čekatele a okresní cestáře se

služným až včetně 7.920 Kč 8 dny,
pro okresní cestáře se služným až včetně 9.000 Kč 10 dny,
se služným vyšším 14 dny.

(3) Povolení dovolené, přesahující výměru podle předchozího odstavce, může býti učiněno závislým na podmínce, že za dobu, přesahující tuto výměru, nebude okresní cestář bráti služební plat a že se tato doba nezapočítá pro zvýšení služného a pro nárok na výslužné, ani pro jeho výměru.

(4) Povolení dovolené, přesahující 6 měsíců, jest vždy učiniti závislým na všech, v předchozím odstavci uvedených podmínkách.

(5) Při počítání šestiměsíčního trvání dovolené se považuje činná služba, mezi dovolenou konaná, jen tehdy za přerušení dovolené, dosahuje-li období činné služby nejméně poloviny délky dovolené bezprostředně před tím požívané. V tomto případě se počítá šestiměsíční doba dovolené teprve od konce služby konané mezi oběma obdobími dovolené. Bylo-li období činné služby kratší, jednotlivé oddíly dovolené při stanovení šestiměsíčního trvání dovolené se sečítají.

§ 14.

Služební plat.

Služební plat se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 15.

Služné a jeho zvýšení.

(1) Služné se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň služného:
Kč:
1
6.300.-
2.
6.840.-
3.
7.380.-
4.
7.920.-
5.
8.460.-
6.
9.000.-
7.
9.540.-
8.
10.080.-
9.
10.620.-
10.
11.160.-

(2) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, přísluší při prvním nebo opětném ustanovení cestářem počáteční služné příslušné platové stupnice.

(3) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile cestář dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice a jest závislé na podmínce, že služebně vyhovuje. (§ 19 odst. 1, č. 3.)

(4) Dojde-li okresní zastupitelstvo k úsudku, že cestář v uplynulém kalendářním roce služebně nevyhovoval, uvědomí jej o tom písemně nejdéle do konce března běžného roku. Cestář má právo podati námitky do 15ti dnů po vyrozumění k zemskému výboru, jenž rozhodne s konečnou platností.

(5) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

§ 16.

Činovné.

(1) Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve
skupině
míst
A
3.000
ť
ť
ť
B
ť
2.556
ť
ť
ť
C
ť
2.100
ť
ť
ť
D
ť
1.656

(2) Okresnímu cestáři, s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

(3) Za trvalé úřední působiště cestáře (§ 12, odst. 1., platového zákona) platí obec, která jest mu přikázaná okresním zastupitelstvem jako bydliště.

§ 17.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 19) 1.200 Kč, při více nezaopatřených dětech 2.100 Kč ročně.

§ 18.

(1) Výchovné přísluší s obmezeními, níže uvedenými, na vlastní, nevlastní nebo adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Které děti se pokládají za nezaopatřené, řídí se předpisy, platnými pro státní pragmatikální zaměstnance.

(2) Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1. studují-li na veřejném neb právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však

a) do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách,

b) do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen, studují-li s řádným prospěchem, anebo

2. jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoliv výdělku neschopny.

(3) Na děti, které se zdržují v cizině, nebo tam navštěvují školu, výchovné nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech zemský výbor.

(4) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní, neb adoptované přísluší výchovné není-li tu jiné osoby, podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5) Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou, uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestná podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle odst. 7 § 70.

§ 19.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1) Pro zvýšení služného se nezapočítávají tato období:

1. doba činné služby vojenské, pokud za ni nepřísluší služební plat:

2. dovolená, přesahující výměru, uvedenou v § 13, odst. 2, povolená s podmínkou, že se nezapočítává pro zvýšení služného;

3. kalendářní roky, ve kterých okresní cestář služebně nevyhovoval;

4. doba, ztrávená v dočasné výslužbě;

5. doba, po kterou se okresní cestář samovolně vzdálil služby a pozbyl proto za ni služebního platu (§ 35, odst. 2, čís. I, 4);

6. doba, na kterou okresní cestář byl disciplinárním nálezem vyloučen ze zvýšení služného;

7. doba, na kterou bylo vysloveno disciplinárním nálezem snížení služného;

8. doba, po kterou byl okresní cestář suspendován z důvodu konkursu, dále doba suspense, byl-li okresní cestář odsouzen k disciplinárnímu trestu nebo zbaven svéprávnosti.

(2) Rozhodnutí o zvýšení služného se odloží, vznikne-li pochybnost, zda okresní cestář služebně vyhovuje, pokud zmíněná pochybnost trvá, nebo, bylo-li proti okresnímu cestáři zavedeno disciplinární řízení nebo byl-li suspendován až do ukončení disciplinárního řízení nebo až do zrušení suspense.

§ 20.

Započtení pro zvýšení služného.

(1) Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích a o započtení doby, ztrávené ve vlastnosti déle sloužícího poddůstojníka čs. vojska.

(2) Ze zvláště závažných služebních důvodů může okresní zastupitelstvo při prvém, neb opětném ustanovení okresním cestářem povoliti započtení určité doby, ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení služného. Započtení služby nebo zaměstnání, spadajících do doby před dovršením 18. roku věku, je však vyloučeno.

(3) Započtení doby, na něž okresní cestář má právního nároku, vyžaduje souhlasu zemského výboru. Započtení, provedené proti: tomuto ustanovení, jest právně neúčinným. Vznikly-li z tahového právně neúčinného započtení přeplatky, bud' vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěna se svolením zemského výboru a to jen v případech, hodných zvláštního zřetele.

§ 21.

Počátek postupových lhůt pro zvýšeni služného.

Postupové lhůty pro zvýšení služného počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti, odůvodňující změnu služného.

§ 22.

Počátek a zastavení služebního platu.

(1) Při prvém, nebo opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží okresní cestář, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, nový plat prvním dnem měsíce., který bezprostředně následuje po okolnosti, změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost, zakládající nárok na zvýšení platu prvého dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění okresního cestáře služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž byl okresní cestář, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví služební plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém okresní cestář z tohoto poměru skutečně vystoupil, nebo ve kterém byl služební poměr rozvázán.

§ 23.

Výplata služebního platu.

(1) Služební plat se vyplácí v měsíčních lhůtách, předem splatných prvního dne měsíce.

(2) Na žádost lze povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem, bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu, než pro úmrtí okresního cestáře, musí okresní cestář nahraditi měsíční částky, vyplacené před nastavší splatností.

(3) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 77 a 78). Měsíční částka příspěvku, připadající na okresní cestáře, se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléře, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(4) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, buď zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

(5) Okresní cestáři jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou, připadající na jejich služební příjmy.

(6) Okresní cestáři jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

§ 24.

Srážky.

Z měsíčních částek služebních příjmů se sráží kromě veřejných dávek, které se vybírají srážkou, dále nároků, pro které bylo vymoženo soudní opatření zajišťovací nebo exekuce nebo pro které bylo učiněno pravoplatné opatření jakýmkoliv právním jednáním:

1. Náhrady ze služebního poměru vzniklé;

2. pensijní příspěvky;

3. pojistné podle § 23, odst. 3;

4. peněžité pokuty (§ 35, odst. 2, čís. I, 3);

5. přeplatky na služebních příjmech;

6. splátky na zálohy na služné (§ 26) v povolených měsíčních částkách.

§ 25.

Naturální příjmy a jiné vedlejší požitky a stálé výhody a náhrada služebních výloh.

Okresním cestářům přísluší nárok na naturální příjmy nebo jiné vedlejší požitky a stálé výhody a na náhradu služebních výloh ve stejné výší a rozsahu, jako cestářům státním.

§ 26.

Zálohy na služné.

(1) Okresnímu cestáři, který skutečně ztrávil v této vlastnosti dobu alespoň pěti roků, do níž se nevčítá doba čekatelská, může býti, ocitl-li se neštěstím nebo nemocí bez své viny v tísní, povolena bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha na služné až do výše tříměsíční částky služného.

(2) Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen se souhlasem zemského výboru, kterému je v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena okresnímu cestáři, který ocitl se beze své viny v tísni z jiného důvodu, než v předchozím odstavci uvedeno.

§ 27.

Vojenská služba.

(1) Nárok a výměra služebních platů okresních cestářů, kteří byli povoláni k výkonu činné vojenské služby, řídí se obdobou předpisů, platných pro státní pragmatikální zřízence.

(2) Okresním cestářům zůstane po dobu zákonné presenční služby vojenské zachováno služební místo, nastoupí-li opět civilní službu nejdéle do 15 dnů po skončené vojenské službě presenční.

(3) Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává okresnímu cestáři služební místo, nastoupí-li opět civilní službu do 7 dnů po skončeném cvičení ve zbrani.

§ 28.

Služební překážky.

(1) Nastala-li u okresního cestáře služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

(2) Doba jednoho roku se počítá podle zásad, platných pro nemocenské pojištění; onemocněl-li okresní cestář, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů po té, kdy uzdraviv se, nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností ku práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

§ 29.

Přeložení.

(1) Okresní cestář může býti přeložen na jiné služební působiště.

(2) Při přeložení do jiného služebního působiště bud' - pokud to služba připouští a nejde-li o přeložení z trestu podle § 35, odst. 2, č. II, 2, vzat ohled na osobní poměry okresního cestáře.

Ukončení služebního poměru.

§ 30.

Služební poměr okresního cestáře končí:

a) ztrátou československého státního občanství,

b) zrušením pro služební překážky (§ 31) nebo zrušením z důvodu, že zaměstnanec nenastoupil včas civilní službu v případech. § 27, odst. 2 a 3,

c) vzdáním se služby (§ 32), d) propuštěním (§§ 33 a 40),

e) přestupem do jiného služebního poměru,

f) úmrtím.

§ 31.

Trvá-li služební překážka, uvedená v § 28, jeden rok, budiž služební poměr bez újmy případných nároků na odpočivné a zaopatřovací platy (díl II. části prvé) bez dalšího zrušen.

§ 32.

(1) Prohlášení, že okresní cestář se vzdává služby, bud' podáno písemně, a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo okresním zastupitelstvem přijato.

(2) Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li okresní cestář v disciplinárním vyšetřování, nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

(3) Vzdáním se služby zříká se okresní cestář služebního označení, platů a všech jiných, ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

§ 33.

(1) Okresní cestáři, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

(2) Objeví-li se dodatečně, že okresní cestář byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů, nebo že podařilo se mu jinak dosíci služebního místa, ač nesplnil některou z podmínek, předepsaných v § 4 nebo nebyl podle § 5 dispensován, může býti bez dalšího propuštěn, jakmile tato okolnost vyjde na jevo.

(3) Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a zaopatřovacích pro okresního cestáře a jeho příslušníky.

(4) Proti opatřením podle odstavce 1 nebo 2 může okresní cestář podati stížnost k zemskému výboru; stížnost nemá odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se okresnímu cestáři služební plat, příslušející za dobu výpovědní lhůty.

§ 34.

(1) Při zrušení služebního poměru buď okresnímu cestáři žádost vydáno vysvědčení o době a druhu jeho služebního zaměstnání a, žádá-li o to, též o tom, jakým způsobem byl jeho služební poměr zrušen a jaké bylo jeho chování a způsobilost; byl-li však služební poměr zrušen propuštěním (§§ 33 a 40) nebo pro služební překážku (§ 31), nesmí se o tom činiti zmínka.

Jak se stíhá porušení služebních povinností.

§ 35.

Služební tresty.

(1) Okresním cestářům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti, vyplývající ze služebního poměru, budou uloženy služební tresty.

(2) Porušení povinnosti bude stíháno pořádkovými tresty nebo disciplinárními tresty podle toho, jde-li o nesprávnost, nebo je-li porušení povinnosti služebním přečinem, který dlužno vzhledem ke způsobu, míře, opakováni a k jiným přitěžujícím okolnostem trestati přísněji.

I. Pořádkové tresty jsou:

1. ústní výstraha;

2. písemná výstraha;

3. peněžitá pokuta, která však nesmí v jednotlivých případech převyšovati třicátý díl měsíční částky služného a v témže měsíci býti uložena častěji, než třikráte;

4. ztráta částek služebního platu, připadajících na dny neospravedlněného vzdálení se služby, zvláště též na dny nedostatečně omluveného překročení dovolené.

II. Disciplinární tresty jsou:

1. písemná důtka;

2. přeložení z trestu na jiné služební působiště;

3. vyloučení zvýšení služného na dobu jednoho, až nejvíce šesti pololetí, po případě odklad ustanovení čekatele okresním cestářem na tutéž dobu;

4. snížení služného nejvýše o 25% na dobu jednoho až nejvýše šesti pololetí;

5. přeložení do výslužby s výslužným nejvýše o 25o zmenšeným, má-li okresní cestář alespoň 10 roků započitatelných pro nárok na výslužné; takové přeložení do výslužby z trestu může se státi na určitý čas nebo na trvalo;

6. propuštění (§ 40), jež má za následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a zaopatřovacích pro okresního cestáře a jeho příslušníky.

(3) Několik disciplinárních trestů nelze zpravidla současně uložiti, pouze trest, uvedený v odstavci 2, čís. II, 2, lze výjimečně spojiti s některým z trestů, uvedených v témže odstavci pod čís. II, 1, 3 nebo 4. Disciplinární trest nevylučuje však současné uložení trestu pořádkového.

(4) Peněžité pokuty, uvedené v odstavci 2, čís. I, 3, plynou do pokladny okresního zastupitelstva a bude jich použito k dobročinným účelům ve prospěch okresních cestářů.

Řízení.

§ 36.

a) Při pořádkových trestech.

Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta okresního úřadu. Před trestním opatřením bud' okresnímu cestáři dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené, o čemž jest učiniti úřední záznam.

§ 37.

b) Při disciplinárních trestech.

(1) Disciplinární tresty ukládá okresní zastupitelstvo (§ 72, odst. 2).

(2) Vyšetřování se koná ústně; zahájí je zpravidla přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) a provede je sám, nebo vyšetřujícím orgánem, jím k tomu určeným.

(3) O ústním jednání se sepíše protokol.

(4) Obviněnému bud' přesně naznačen služební přečin, jemu za vinu kladený a bud' mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi bud' mu zápis přečten a poskytnuta mu tím možnost oprav a doplňků. Po skončeném vyšetřování buďtež předloženy spisy disciplinární komisi a okresnímu zastupitelstvu, aby, rozhodly.

(5) Vyhne-li se zaměstnanec úmyslně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.

(6) Nález bude dodán obviněnému písemně.

(7) Obviněný může proti nálezu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem následujícím po jeho doručení, podati služební cestou stížnost k zemskému výboru. Tato stížnost má odkladný účinek.

§ 38.

c) Společná ustanovení.

Každý pořádkový nebo disciplinární trest bud' zapsán do služebního výkazu; tento zápis může býti se svolením okresního zastupitelstva vymazán po třech rocích, choval-li se zaměstnanec bezvadně.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP