Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) O právních poměrech mezi pojištěncem a pojišťovnou v oboru krupobitního pojišťování platí ustanovení zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 501 ř. z. o pojišťovací smlouvě, pokud nabyla účinnosti, po případě příslušná ustanovení titulu sedmého zák. čl. XXXVII/1875 (obchodního zákona), ve znění zákona ze dne 7. srpna 1925, č. 202 Sb. z. a n., pokud nejsou tímto zákonem dotčena, jakož i pojistné podmínky (§ 42).

(2) Pojišťovna smí odmítnouti pojistný návrh pouze tehdy, příčí-li se tomuto zákonu, zákonům shora citovaným nebo všeobecným pojistným podmínkám.

(3) Výpověď se strany pojišťovny jest přípustnou jen z důvodů zákonných.

(4) Výpověď jest účinnou teprve pro příští pojistný rok.

(5) Pojistný poměr pokládá se za sjednaný na neurčitý čas, nevymezí-li pojistník výslovně již předem jeho trvání na určitou dobu.

(1) Pojistné pozůstává z premie, v případě potřeby z doplatků (§ 21, odst. 3).

(2) V premii smí býti započtena jen úhrada pravděpodobně očekávané potřeby nákladů pojištění (odškodnění a správní náklady), po případě s připočtením přiměřené částky pro dotování reservního fondu.

(3) Premiové sazby odstupňují se jednak podle výše místního nebezpečí, jednak podle citlivosti jednotlivých druhů plodin, při čemž však třeba bráti zvláštní zřetel na oblasti s vysokým stupněm nebezpečí. Příspěvku podle § 25, odst. 3, č. 1 jest používati v první řadě ku zlevnění sazeb v posléz uvedených oblastech.

(4) První premie jest splatná ihned po uzavření pojistné smlouvy, premie další 1. června; vybírají se však nejpozději do konce září. Doplatky (§ 21, odst. 3) jsou splatný měsíc po předepsání.

(5) Za pojistný rok, v němž pojištěnec vstoupil neb vystoupil z pojišťovny, třeba vždy zaplatiti celoroční pojistné.

Vláda může stanoviti nařízením, zda a za jakých podmínek možno místo individuelních každoročních dat vzíti za základ pojištění průměrná data (průměrné pojištění).

Pojištěnec může nejpozději do 1. června, přihlížeje ke skutečnému stavu plodin, požadovati na pojišťovně snížení pojištěné hodnoty, pokud plodiny nebyly ještě krupobitím poškozeny.

Požaduje-li pojištěnec odškodnění, má. to ve 3 dnech o nastoupení pojistného případu předepsaným způsobem pojišťovně ohlásiti.

(1) Odhad krupobitních škod provádějí nestranní odborní znalci, ustanovení pojišťovnou.

(2) Odborní znalci jsou povinni sděliti poškozenému nebo jeho zástupci, jejž nutno včas o odhadu uvědomiti, ihned výsledek odhadu s výhradou schválení jeho pojišťovnou.

(3) Přítomnost poškozeného při odhadu není pro závaznost jeho nezbytně nutnou.

(1) Není-li pojištěnec spokojen s výsledkem odhadu anebo se stanovením odškodnění, může žádati o provedení druhého odhadu. žádost možno podati ihned, jakmile bude poškozenému sdělen výsledek odhadu, nejpozději však během nepřekročitelné třídenní lhůty po doručení výměnu o odškodnění.

(2) Druhý odhad provádějí znalci, kteří se nezúčastnili prvého odhadu; odhadci zúčastnivší se prvého odhadu mohou však býti slyšeni při tomto odhadu, aby podali potřebná vysvětlení. Na základě výsledku druhého odhadu nemůže býti odškodnění již stanovené sníženo.

(3) Náklady drahého odhadu mohou býti podle okolností případu uloženy pojištěnci, nebyl-li odhad zvýšen.

(1) Na základě výsledku odhadu stanoví pojišťovna odškodnění.

(2) Částku odškodnění, které nebyly vyzvednuty do dvou let od té doby, kdy byly k výplatě poukázány, a bylo-li se dovoláváno rozhodnutí rozhodčího soudu, ode dne rozhodnutí, propadají ve prospěch pojišťovny (§ 23, odst. 2, č. 6).

(1) Byl-li pojištěnec odsouzen pro podvod nebo pokus podvodu, spáchaný na pojišťovně vzhledem na pojistný poměr, ztrácí zcela nebo části nárok na odškodnění.

(2) Odškodnění nesmí býti za trestního řízení vyplaceno.

Podrobné předpisy pro provádění pojištění krupobitního podle tohoto zákona.,stanoví pojistné podmínky, které schvaluje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra.

O pojišťovaní dobytka podle tohoto zákona platí ustanovení zák. č. 501/1917 ř. z. o pojišťovací smlouvě, pokud nabyla účinnosti, po případě příslušná ustanovení titulu sedmého zák. čl. XXXVII/1875, ve znění zák. č. 202/ 925 Sb. z. a n., pokud ne;jsou tímto zákonem dotčena, jakož. i ustanovení normálních stanov a pojistné podmínky.

(1) Spolky pro pojišťování dobytka podle tohoto zákona vznikají nabytím členství v pojišťovně (§ 3, č. 2). Nerozhodne-li pojišťovna do lhůty stanovené statutem o přihlášce, platí přihláška za zamítnutou.

(2) Pozbytím členství v pojišťovně vstupuje spolek v likvidaci.

(3) Spolek může členství v pojišťovně vypověděti jen ke konci běžného pojistného roku; výpovědní lhůta je nejméně tři měsíce.

(4) Proti rozhodnutí pojišťovny, jímž byla zamítnuta přihláška za člena, je možno se odvolati k rozhodčímu soudu.

(1) Spolek pro pojišťování skotu možno zříditi způsobem dále uvedeným zpravidla pro obvod místní (politické) obce, výjimečně pro dvě nebo více pokud možno sousedních obcí (§ 47, odst. 2); obdobným způsobem, avšak zpravidla pro obvod každého soudního, výjimečně pro obvod dvou nebo více soudních okresů téhož okresního úřadu (města se zvláštním statutem a zřízeným magistrátem) (§ 48, odst. 2) možno zříditi spolek pro pojišťování koní.

(2) V těchto obvodech může býti zřízen a.pravidla jen jeden spolek.

(3) V obcích, které byly po 1. lednu 1919 sloučeny, může býti se schválením pojišťovny výjimečně zřízen zvláštní spolek pro obvod každé dříve samostatné obce.

Nedojde-li ke zřízení spolku z vlastního popudu zúčastněných chovatelů skotu, může starosta obce na požádání pojišťovny dáti projednati ve shromáždění chovatelů skotu jím svolaném návrh pojišťovny na zřízení spolku pro pojišťování skotu.

(1) Podmínky zřízení spolku pro pojišťování skotu v obci upravuj í normální stanovy.

(2) Není-li podmínek zřízení spolku pro pojišťování skotu v té které obci, lze utvořiti spolek pro dvě nebo více obcí.

(1) Podmínky zřízení spolku pro pojišťování koní v soudním okrese upravují normální stanovy.

(2) Není-li podmínek zřízení spolku pro pojišťování koní v obvodu soudního okresu, lze zříditi spolek se svolením pojišťovny výjimečně pro dva nebo více soudních okresů.

(1) Spolky pro pojišťování dobytka jsou zřízeny na základě vzájemnosti. Jejich organisace upraví se normálními stanovami.

(1) Normální stanovy obsahujtež zejména ustanovení o:

1. zřízení, správě, zrušení a likvidaci spolku,

2. přístupu, vystoupení a vyloučení členů,

3. vzniku, trvání a předmětu pojištění,

4. stanovení pojistné hodnoty a o knize pojištění,

5. hlášení, vyšetřování a stanovení škody,

6. zvěrolékařském ošetřování a porážce z nutnosti,

7. odškodnění (§ 53) a reservním fondu (§ 23)

8. ztrátě nároku na odškodnění,

9. zpeněžování zhynulých nebo z nutnosti poražených zvířat,

10. zápisném (§ 56, odst. 2) a pojistných příspěvcích (§ 55),

11. rozhodčím soudu.

(2) Normální stanovy schvaluje vláda.

Spolky pro pojišťování dobytka jsou právnickými osobami, mohou svým jménem nabývati práv a se zavazovati, před soudem žalovati a žalovány býti.

(1) Část odškodnění, připadající na pojišťovnu ze zajištění, jde na její vrub, zbytek pak na vrub spolku pro pojišťování dobytka.

(2) Pojišťovna může podle stavu prostředků po ruce jsoucích hraditi spolku výlohy zvěrolékařské připadající na spolek podle normálních stanov za uplynulý pojistný rok až do částky nepřesahující 25% ročních příspěvků, odváděných spolkem pojišťovně, jestliže v tomto pojistném roce nedošlo ke škodě, již sluší nahraditi.

(3) Jestliže spolek v případě vypuknutí nakažlivých chorob, nebo jiných chorob hromadně se vyskytujících, jest odškodněním mimořádně zatížen, může na jeho žádost pojišťovna převzíti úhradu další kvoty odškodnění podle okolnosti případu.

(4) Pojišťovna může dále při jinakém mimořádném zatížení spolku bud poskytnouti zálohu na část odškodnění připadající na spolek anebo poskytnouti spolku zápůjčku neúročitelnou nebo na nízký úrok podle zásad stanovených výborem a schválených ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Škodu stanoví příslušný orgán spolku podle normálních stanov. Jednací spisy o tom sluší bez prodlení předložiti pojišťovně.

(2) Pojišťovna přezkoumá stanovení škody; nemá-li připomínek, poukáže svou kvotu odškodnění spolku pro pojišťování dobytka.

(3) Přísluší-li pojištěnci vůči třetí osobě nárok na náhradu škody nebo ze správy, přejde tento nárok na spolek. Pojišťovně náleží vůči spolku nárok na část náhrady odpovídající zajištění po odečtení případných nákladů vymáhání. Ustanovení to platí též stran nároků na náhradu z veřejných prostředků podle předpisů o nákazách dobytka. Přechod nelze uplatniti na újmu pojištěnce.

(4) Vzdá-li se pojištěnec takového nároku vůči třetí osobě, anebo práva, sloužícího k zajištění tohoto nároku, nebo pozbude-li ho svým zaviněním, není spolek potud povinen k odškodnění, pokud by byl mohl z nároku nebo z práva dosíci náhrady.

(1) Pojišťovna může spolku výplatu odškodnění zcela nebo z části odmítnouti, jestliže a pokud přiznáním odškodnění orgány spolku byl porušen nebo nesprávně vyložen zákon nebo normální stanovy a toto porušení neb nesprávný výklad měly vliv na stanovení odškodnění.

(2) Ze zamítavého rozhodnutí může si spolek stěžovati u rozhodčího soudu pojišťovny.

(1) Pojišťovna stanoví před počátkem každého pojistného roku nejnižší výměru pojistných příspěvků spolků podle pravděpodobně celkově očekávané potřeby nákladů pojištění a zajištění (odškodnění a správních nákladů), po případě s připočtením přiměřené částky k dotování reservních fondů; v případě potřeby stanoví doplatek.

(2) Normální stanovy určí, pokud dobytek z důležitých důvodů může býti z pojištění vyloučen anebo mohou býti vybírány vyšší příspěvky případně podle určitých nebezpečnostních tříd. Zejména může se tak státi, jde-li o dobytek, jehož se používá v podnicích anebo v zařízeních, jež s sebou nesou zvláštní nebezpečí poškození anebo opotřebování.

(1) Z celkových příspěvků náleží pojišťovně část připadající na zajištění, zbytek pak náleží pojišťovacímu spolku. Ve stejném poměru rozdělí se výtěžek ze zpeněžení dobytka.

(2) Zápisné plyne do reservního fondu spolku.

(3) Příspěvky jsou splatné sjednáním pojistné smlouvy, po př. počátkem pojistného roku.

(4) Nejsou-li příspěvky zaplaceny do měsíce po jich splatnosti, jakož i neodvede-li spolek pojišťovně příspěvky do 15 dnů, zvyšují se o úrok z prodlení.

(5) Předchozího ustanovení (odst. 4) sluší obdobně používati na ostatní dávky, jež má platiti pojištěnec (spolek pro pojišťování dobytka) podle zákona nebo normálních stanov a na pořádkové pokuty (§ 57, odst. 6).

(1) Pojišťovna provádí dozor na spolky pro pojišťování dobytka, na jich činnost a hospodaření a jest oprávněna učiniti veškerá potřebná opatření ku provedení tohoto zákona, prováděcího nařízení a normálních stanov.

(2) Pojišťovna provádí revisi hospodářské a správní činnosti spolku bud vlastními orgány nebo podle dohody revisními orgány družstevních svazů zemědělských, nadaných revisním oprávněním podle zákona.

(3) Spolky jsou povinny podrobiti své hospodaření a svou správní činnost revisi alespoň každého druhého roku. Náklady revise nese pojišťovna.

(4) Revisní orgán řádně legitimovaný má právo vstoupiti do spolkových a provozovacích místností, nahlížeti do všech knih a dokladů, požadovati zprávy a objasnění od členů a orgánů, jejich zástupců, úředníků a zřízenců, prohlížeti stav pokladny, cenné papíry a jiné hodnoty.

(5) Vyžádané zprávy a objasnění buďte od těch, kdož budou k tomu vyzváni, podávány bez odkladu, zevrubně a podle pravdy. Je-li zřízen dozorčí výbor, budiž přibrán k revisi.

(6) Neuposlechne-li spolek příkazů pojišťovny, může pojišťovna uložiti orgánům spolku pořádkové pokuty až do 10.000 Kč.

(7) Spolkům, které opětovně jednají proti ustanovením tohoto zákona, prováděcího nařízení nebo normálních stanov, anebo které prokazatelně přemrštěnými odhady pojišťovnu poškozují, mohou býti bud zcela nebo z části odpírány veřejné příspěvky (§ 25, odst. 3), neb mohou býti z pojišťovny vyloučeny.

(8) Proti opatřením podle odst. 6 a 7 možno si stěžovati u pojišťovny do 15 dnů ode dne doručení výměru k ministerstvu zemědělství.

(1) Pro pojišťování dobytka, jehož majitelé nemají možnosti pojistiti jej u spolku pro pojišťování dobytka, dále pro pojišťování veřejných plemenníků, kmenových stád, dobytka na pastvě, při dopravě, na výstavách a na výstavních trzích, pro pojišťování kastrační a i v jiných zvláštních případech lze na základě vzájemnosti zavésti pojišťování přímé, pro něž stanoví představenstvo odboru pro pojišťování dobytka se schválením ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra všeobecné pojistné podmínky.

(2) Ustanovení § 41 platí též pro přímé pojišťování dobytka.

(1) Aby se řádně zpeněžila zvířata, za něž byla poskytnuta náhrada, a zvířecí odpadky, může představenstva odboru se schválením výboru odboru vyvolati, nebo zříditi a provozovati vhodná zařízení anebo podniky, po případě zúčastniti se podniků cizích.

(2) Závazky, jež by pojišťovna touto účastí na se vzala, nesmí úhrnem přesahovati 25% reservního fondu příslušného odvětví pojišťovacího.

(1) Na pojišťovnu a spolky pro pojišťování dobytka nevztahují se ustanovení o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven a o státním dozoru na ně, zejména cís. patentu z 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z. (spolkového zákona) a zákona z 15. února 1922, č. 65 Sb. z. a n., kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách.

(2) Pojišťovna a spolky pro pojišťování dobytka nejsou obchodníky podle obchodního zákona.

(1) Ustanovení § 30 nabude účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Vládním nařízením bude stanoveno, kdy nabudou účinnosti ostatní ustanovení zákona.

Provedením zákona pověřuje se ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Pojištění jest dnes duševním majetkem všech hospodářsky cítících národů a do jisté míry též měřítkem jejich kultury a intensity hospodaření.

Čím jest hospodářství intensivnějším, tím více roste potřeba stability investovaného kapitálu a ochrany jeho před nahodilými neočekávanými potřebami a ztrátami.

Není nic přirozenějšího než-li rozvrhnouti takové bud absolutně nebo relativně nahodilé potřeby na bedra osob ohrožených stejným druhem nebezpečí a uhrazovati je společně. Tak vznikla instituce pojištění a nebylo náhodným zjevem, že vývoj začal pojišťováním nejtěžších risik, pojištěním námořním.

Nejtěžšími risiky jsou nesporně živelní škody jednak vzhledem na jejich intensitu, jednak na jejich nezávislost na lidské vůli.

Zemědělská výroba, která dnes representuje se svými vysokými hodnotami a investicemi dnešního intensivního provozu v poměru k ostatním výrobním odvětvím největší část našeho národního jmění, jest ve svých hlavních součástkách výr oby rostlinné a živočišné v daleko větší míře než ostatní hospodářská odvětví závislou na zevnějších poměrech.

Hospodářský výsledek zemědělské výroby jest vzhledem na svoji zvláštní povahu, při čemž jde v hlavních odvětvích rostlinné a živočišné výroby o poměrně dlouhodobé fysiologické procesy, z velké části závislým na různých podmínkách (povětrnostních, fytopatologických, na poměrech zvířecích n?kaz atd.), z velké části neodvislých od vůle a činnosti lidské.

Kromě toho jest toto výrobní odvětví ohroženo těžkými živelními pohromami, jakých neznají jiná odvětví.

Problém zajištění risika zemědělské výroby jest dnes důležitým problémem národohospodářským, jelikož jest základního významu pro rentabilitu provozu soukromých hospodářství a ve svém celku též zvláštního významu pro národní hospodářství.

Hospodářský dosah tohoto risika vyplývá jednak z výčet ohrožených hodnot, jednak z intensity a povahy risika.

Celková hodnota naší rostlinné výroby odhaduje se v r. 1926 na základě sklizňové statistiky a průměru bursovních cen z měsíců září a října přibližně 18 miliardami Kč, z čehož připadá na plodiny pojistitelné proti krupobití okrouhle 14¹/₂ miliardy Kč.

Hodnotu hlavních druhů hospodářského zvířectva možno dle sčítání z konce r. 1925 stanoviti takto:

Dnes jest téměř nemožným zjistiti aspoň přibližně celkovou cifru škod vznikajících z risika zemědělské výroby, poněvadž škody ty nejsou z největší části registrovány. Počítáme-li s průměrnými krupobitními škodami jen ve výši 0.75% hodnoty pojistitelných zemědělských plodin (cifra odškodnění našich soukromých pojišťoven, provozujících krupobitní pojištění, přesahuje v posledních ročních průměrech 2% pojištěné hodnoty), docházíme k průměrné roční cifře škod přibližně 100,000.000 Kč. Ztráty předčasně zhynulého a nutně poraženého skotu a koní možno odhadnouti na základě dat zemědělských pojišťovacích organisací více jak 400,000.000 Kč ročně, takže jen tyto dva druhy risika způsobují průměrně ročně více jak 500 mil. Kč škod. Třeba uvážiti, jaké výše dosahuje celková cifra škod působených všemi risiky zemědělské výroby (na př. se započtením škod na ostatních druzích dobytka, zejména škod na normálních výnosech následkem nemocí dobytka, jako při kulhavce a slintavce, škod na zemědělských plodinách následkem mrazu, sucha, myší a jiných různých rostlinných škůdců atd.)? Není pochyby, že celková škodová cifra by dosahovala miliardových obnosů.

Risika zemědělské výroby vyznačují se tím, že škody se dostavují zpravidla s naprostou nepravidelností a se silně střídající se intensitou a hlavně i tím, že nastoupení a účinky jich se vymykají z velké části lidskému vlivu anebo aspoň vlivu poškozených. S rostoucí intensitou zemědělské výroby stoupá též národohospodářský význam problému zajištění risika této výroby.

S takovýmito risiky neshledáváme se v jiných výrobních odvětvích, zejména pak ne ve výrobě průmyslové. Způsob této výroby, hlavně povaha surovin a pokročilá výrobní technika stabilisují a rozdělují do jisté míry stejnoměrně risiko, takže nepříznivé účinky jeho mohou býti z -největší části eskomptovány v prodejních cenách.

Risiko zemědělské výroby zatěžuje však zcela, nestejnoměrně jednotlivá soukromá hospodářství, ničíc často opětovně jedním rázem celý výnos, ušetřujíc naproti tomu škod jiná hospodářství po 10 letí. Nejhorším jest však při tom, že poškozený nedochází zpravidla při místních škodách, nemajících vlivu na trhové ceny anebo při totálním rozsahu škod žádné náhrady ve vlastním podniku.

Tento základní rozdíl mezi zemědělskou výrobou a jinými výrobními odvětvími činí zemědělské podnikání do té míry riskantním, že může býti v krajních případech kvalifikováno jako odvážné.

Hospodářsky nejúčelnějším jest ovšem zamezení škod, teprve v případě nemožnosti přichází v úvahu jejich náhrada.

V prvém směru třeba klásti váhu na zjištění příčin škod a prostředků směřujících k ochraně výroby a. na praktické využití odborných poznatků (imunisování proti nakažlivým nemocem dobytka, proti rostlinným škůdcům, výroba odolného osiva, zabránění povodním, vysoušení a větrání pozemků atd.). Není pochyby, že rostoucí pokrok přinese přiměřené snížení risika zemědělské výroby.

V těch případech, v nichž nelze zabrániti škodám, jest ovšem aktuelní otázka náhrady škody. V zásadě třeba hledati pramen úhrady ve stavovské svépomoci, při čemž však národohospodářský význam risika odůvodňuje plně podporu z veřejných prostředků. S hlediska soukromohospodářského jest však odůvodněnou jen taková svépomocná organisace, která spočívá na základě rentability účasti jednotlivých soukromých hospodářství, a pokud zatížení, zájemníků odpovídá objektivní výši risika. Tento systém jest representován institucí pojištění, která z hospodářského hlediska znamená sdružení osob ohroženým stejným risikem škod k cíli společné úhrady jich účastníky.

V tomto směru nebude lze vystačiti s podpůrnými fondy, jak byly u nás v poslední době zavedeny zákony č. 76/1927 a č. 118/ 1927 Sb. z. a n., které neodpovídají shora řečené zásadě soukromohospodářské rentability, při čemž jest na jedné straně stanovena příspěvková povinnost pro všechny majitele pozemků podléhajících pozemkové dani, na druhé straně povinnost tato není kompensována přiměřeným právním nárokem na náhradu škody. Proto také motivy prve uvedeného zákona zdůrazňují, že ustanovení zákona nemohou býti považována za konečné vyřešení otázky náhrad škod způsobených živelními pohromami, nýbrž že řešení to má sloužiti za podklad pro další vybudování všeobecného pojištění zemědělců proti živelním škodám, které, založeno na zásadě svépomoci, by přiměřenou státní pomocí mohlo nejlépe obtížnou otázku definitivně vyřešiti." Řečené fondy mohou však účelně sloužiti k náhradě škod způsobených nepojistitelnými risiky.

Risiko zemědělské výroby může býti tudíž omezeno jednak opatřeními, směřujícími k zabránění škod a jednak náhradou škod na základě stavovské svépomoci, v první řadě zemědělským pojištěním.

Zemědělské pojištění, jež se obvykle vztahuje na ona pojistná odvětví, která náležejí převážně do zemědělské zájmové sféry, zejména na krupobitní a dobytčí pojištění, nevyvíjí se však u nás stejnoměrně s rychle stoupající intensitou výroby.

Mezitím co v ostatních zemědělsky pokročilých státech zemědělské pojištění došlo s pokračující intensitou výroby přiměřeného rozšíření, vyvinuly se u nás poměry nepříznivě. Nelze pochybovati o tom, že příliš velké rozpětí mezi intensitou zemědělské výroby a zajištěním výrobního risika může býti netoliko národohospodářsky škodlivým, nýbrž také nebezpečným. Možno tvrditi, že živelní katastrofa r. 1903 přivodila by nepochybně za dnešních výrobních poměrů daleko těžší následky, než tehdy.

Krupobitní pojištění vztahuje se u nás pouze na 8% hodnoty pojistitelných plodin, odhadnuté přibližně 14¹/₂ miliardami Kč, kdežto pojištění dobytka nedosahuje plných 3% hodnoty celkového stavu hlavních druhů hospodářského zvířectva, odhadnuté 16¹/₂ miliardami Kč. Zvláště nepříznivý stav pojištěni dobytka jest zaviněn poměry na Slovensku a v Podk. Rusi.

Z toho vyplývá, že z 31 miliard Kč hodnoty pojistitelných zemědělských výrobků jest u nás pojištěno jen asi 6%, t. j. přibližně 1³/₄, miliardy Kč a že 29¹/₄ miliardy Kč není kryto pojištěním.

V Německu dosahuje dnes krupobitní pojištění pojištěné hodnoty více jak 4 miliardy Mk, t. j. více jak 32 miliard Kč. Uvážíme-li, že výměra proti krupobití pojistitelné půdy jest v Německu 4¹/₂ větší nežli u nás, a že naše krupobitní pojištění kryje jen 12 miliardy Kč pojištěné hodnoty, možno usuzovati, že jest krupobitní pojištění v Německu, nepřihlížejíc k poměru cen zemědělských plodin, šestkráte rozšířenějším nežli u nás.

Ve Švýcarsku byla v r. 1924 proti krupobití pojištěna hodnota zemědělských plodin ve výši 170¹/₂ milionu šv. franků, což převedeno na naši měnu, obnáší 1.108,250.000 Kč, u nás v témže roce však jen 1.056,831.466 Kč, takže naše krupobitní pojištění nedosahovalo cifry švýcarského pojištění, ačkoliv ve Švýcarsku jest plocha, orné a viničné půdy, jež přichází v první řadě v úvahu, 10 kráte menší nežli u nás (568.000 ha ve Švýcarsku, u nás 5,917.000 ha). I když by se bral zřetel na tü okolnost, že ve švýcarském pojištění zahrnuty jsou snad ve značnější míře vysoce hodnotné plodiny, zejména víno, přece jen toto porovnání prokazuje jasně, do jaké míry jsme v tomto pojišťovacím odvětví zaostalí oproti okolním zemědělsky pokročilým státům.

Při tom třeba ještě zdůrazniti, že krupobitní a dobytčí pojištění vykazují u nás v poslední době celkem sestupnou tendenci.

Jak později jest ciferně prokázáno, poklesl u nás po válce stav pojištění krupobitního více jak na polovici stavu předválečného, pojištění pak skotu u hlavních našich zemědělských svépomocných organisací pokleslo v Čechách více jak na čtvrtinu, na Moravě asi na třetinu předválečného stavu.

Vybudování a rozšíření zemědělského pojištění jest nejen příkazem zdravé národohospodářské politiky, nýbrž jest též důležitým s hlediska morálního, ježto tato otázka jest úzce spjata s rentabilitou podnikání zemědělského a hospodářskou nezávislostí zemědělců.

Z těchto věcných důvodů omezuje se předloha pouze na pojištění krupobitní a dobytčí.

Není úmyslem vlády, jakýmkoliv způsobem zasahovati do ostatních pojistných odvětví, provozovaných dnes soukromými pojišťovnami, zejména nikoliv do pojištění požárního, jež obsáhnuvši většinu risik v nejdůležitějším odvětví pojištění nemovitostního (aspoň v historických zemích), plní universálně své hospodářské poslání.

Osnova sleduje z důvodů národohospodářských nutné zajištění ochrany výroby zemědělské, pouze v těch odvětvích; která nejsou za daných poměrů dostatečně chráněna.

Pojištění ostatních živelních risik v zemědělství, jež nejsou dosud předmětem pojištění (mrazu, sucha, mokra atd.), třeba ovšem věnovati bedlivou pozornost. Dá se očekávati, že navržená organisace bude sledovati tento důležitý úkol a že přispěje k vyřešení tohoto problému, dnes však nejsou ještě dány technické předpoklady pro pojišťování jich.