Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

l. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. národní obrany o invalidních rentách československých legionářů-invalidů ve Spojených státech amerických,

II. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů min. zemědělství o nepřípustném hospodářství s památkami na zámku Konopišťském,

III. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů min. školství a národní osvěty o vyloupení Národního musea a neudržitelných poměrech v museu,

IV. posl. Bergmanna, Buřívala, dra Uhlíře a druhá vládě o zařazení obce Trutnova a obcí bezprostředně k Trutnovu přiléhajících do skupiny B míst činovného pro státní zaměstnance,

V. posl. Bergmanna, Buřívala a druhů min. financí o přiznání zahraničních přídavků zaměstnancům finanční správy, přiděleným k úřadům v zahraničí,

VI. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové, Riedla a druhů vládě, že se nevyřizují rekursy, podané státními zaměstnanci na Slovensku, proti převodu do nového platového zákona,

VII. posl. Bergmanna a druhů vládě o přeřazení Jáchymova do vyšší skupiny činovného státních zaměstnanců,

VIII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů vládě o úpravě zahraničního přídavku státních zaměstnanců republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky (zaměstnanců čsl. zastupitelských úřadů v cizině),

IX. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a druhů min. zemědělství o vyplacení doplatků smluvním úředníkům ministerstva zemědělství nebo státní správy lesů a statků,

X. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů min. soc. péče o nemocenském pojištění státních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky,

XI. posl. Bergmanna, Špatného, Procházky a druhů vládě o přeřazení obcí Petříkova a Chvalče u Trutnova do vyšší skupiny činovného státních zaměstnanců,

XII. posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného a druhů vládě o jednání Státního pozemkového úřadu v záležitosti zrušení úřední správy na panství řádu Premonstrátů v Jasově a v záležitosti zaměstnance u jmenovaného řádu, hospodářského správce Františka Ditricha,

XIII. posl. Srby a soudr. min. školství a nár. osvěty o zrušení koedukace na státním učitelském ústavě v Chrudimi, čímž se nadhánějí studentky do klášterního ústavu učitelského římsko-katolické kongregace školních sester v Chrudimi a studentky nekatolické z Chrudimě a okolí se vylučují ze studia na učitelském ústavě vůbec,

XIV. posl. Srby a soudr. min. vnitra, že se znemožňuje stavba silnic v okresu přeloučském a katastrofálně poškozují finance okresu příkrým a zbytečným postupem Zemského správního výboru v Čechách,

XV. pasl. Zeminové, inž. Záhorského, Špatného a druhů min. školství a nár. osvěty o neslýchaných poměrech na učitelském ústavě v Příbrami,

XVI. posl. Bergmanna, Zeminové, Buřívala, Procházky a druhů vládě o přeřazení obce České Velenice do skupiny B činovného státních zaměstnanců,

XVII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů min. vnitra o poměrech četnických gážistů, přeložených do stavu uniformované stráže bezpečnostní,

XVIII. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti o stranickém jednání okresního soudce dra Františka Mildnera ve Dvorcích na sev. Moravě,

XIX. posl. Bezděka, Sedláčka, dra Daňka a druhů min. národní obrany o žádostech za zařazení do náhradní zálohy a o připuštění žádostí dodatečných,

XX. posl. Knejzlíka a druhů min. železnic o zřízení čekáren na zastávkách Bohutín a Komňatce.

Ve Spojených státech severoamerických žije dnes 113 legionářů-invalidů z československých legií ve Francii. Lékařskými prohlídkami v listopadu 1922 provedenými bylo z nich uznáno právo 77 invalidům na invalidní pensi. Většina jsou invalidi dočasní. V těchto dnech pak vydala Československá Obec legionářská v Americe další Memorandum, v němž si trpce stěžuje na stav, jaký dnes mezi americkými invalidy-legionáři vládne. Ačkoliv jejich invalidita nikterak se nezlepšila, bylo mnoho těchto dobrovolců - dočasných invalidů - z dalšího vyplácení invalidní renty vyřazeno, takže v měsíci srpnu 1927 byla renta vyplácena už jen 46 invalidům. Tato redukce pokračuje dále. Memorandum Československé Obce legionářské v Americe uvádí mnoho drastických případů invalidní redukce a je z nich patrno, že invalidní renty byly mnohým vzaty neprávem.

Pro tyto poměry mezi americkými dobrovolci, kteří tvrdými redukcemi zbytečně jsou roztrpčováni, vznášíme k panu ministru národní obrany tyto dotazy:

1. Zná pan ministr případy nespravedlivého redukování invalidních rent americkým dobrovolcům, uvedené v Memorandu Československé obce legionářské v Americe, vydaném na veřejnost 1. května t. r.?

2. Jest pan ministr národní obrany ochoten naříditi revisi invalidních rent amerických dobrovolců podle uvedeného Memoranda, které bylo zasláno také ministerstvu národní obrany?

3. Je pan ministr národní obrany ochoten uznati zvláštní význam dobrého vyřešení této otázky našich československých invalidů ve Spojených Státech, kde invalidita vojáků světové války dochází takové vzorné pozornosti?

Netřeba dokazovati, že zámek Konopiště hrál v dějinách českého národa v dobách minulých i nedávných důležitou úlohu. Každoročně sem přichází tisíce lidí z Čech i z dálné ciziny, aby shlédli zámek, z něhož pocházel smutně proslavený Milota z Dědic, zámek, který obléhal Jiří Poděbradský a který konečně byl za účast na Bílé Hoře Hodějovským konfiskován a před válkou byl oblíbeným sídlem Habsburga, který ujednával s Vilémem světovou válku, netuše, že smr t jeho bude bezprostřední její příčinou.

Z tohoto zámku odvážejí se v Poslední době obrazy, nábytek, porculán a pod. do Průhonic z neznámých důvodů a neznámo za jakým účelem.

Ministerstvo zemědělství úředně prohlásilo v tisku, že zámek Konopiště je vyhlédnut, vzhledem k své blízkosti od Prahy, aby v něm byly sestaveny vhodné interieury pro umělecké i historické předměty z ostatních státních zámků.

Jiná zpráva opět praví, že se má I. patro vykliditi, aby se získaly letní byty pro úřednictvo ministerstva zemědělství.

Dosavadní správa zámku nemá ani spolehlivého soupisu všech památek, zde uložených a nyní se odvážejí neznámo kam. Někteří úředníci zacházejí s těmito předměty jako se svým majetkem a evidence naprosto schází.

Za takového stavu věcí lze označit toto hospodaření za turecké a za vandalism. Česká veřejnost je napjatě zvědava, co se vlastně zde děje a co se zamýšlí a nelze zabrániti bujnosti její fantasie, domnívá-li se; že jest zde viditelný úmysl neznámých činitelů, zašantročiti památky tohoto historického zámku. Podezření toto sesílají ještě oficiosní zprávy.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra zemědělství:

1. Ví pan ministr, co se na zámku Konopišti děje a jest ochoten dáti přísně vyšetřiti a zjistiti, které předměty a kam byly z Konopiště odvezeny?

2. Souhlasí pan ministr s počínáním ministerstva zemědělství, které chce Konopiště přeměniti na museum pro předměty z jiných státních zámků aneb na letní byty?

3. Jest pan ministr ochoten zabrániti všemu, co by vrhalo stín podezření, že se chtějí předměty zámku Konopiště zašantročiti a hodlá naříditi, aby byly na Konopiště vráceny všechny předměty, odsud odvezené?

4. Postará se pan ministr o řádný soupis, evidenci a zabezpečení všech předmětů Konopišťského zámku?

5. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, aneb míní zaříditi?

V noci ze soboty na neděli 20. května 1928 mezi 19.-21. hodinou dal se v sále č. 8 Národního musea zavříti neznámý lupič a vniknuv do sálu č. 9 a 10, uloupil tam vzácných historických památek, starožitných šperků, prstenů, hodinek, jehlic, broží, tabatěrek, křížků, náušnic, medailonků, náhrdelníků atd., pocházejících vesměs ze XVI. a XVII. století, v ceně asi 1 a půl mil. Kč. Některé uloupené předměty jsou jedinečnými a ztráta jejich jest nenahraditelná.

Lupič dosud nebyl dopaden, ačkoliv na jeho dopadení byla vypsána cena 10.000 Kč.

Loupeží byla teprve naše veřejnost upozorněna na neudržitelné právní a bezpečnostní poměry v Národním museu, v kterém uloženy jsou neocenitelné sbírky historické a národopisné, archeologické, přírodopisné atd., které mají pro stát i národ nedozírnou a nenahraditelnou cenu.

Je nutno konstatovati, že loupež byla umožněna právě podivnými poměry, jež vládnou v museu, pro nevyjasněný právní stav. Musejní budova jest majetkem země, která se stará o její udržování. Úředníci a noční hlídači jsou zemští. Naproti tomu sbírky, pokud nejsou deponovány soukromými osobami, jsou majetkem ťSpolečnosti Národního museaŤ. Denní zřízenci jsou zaměstnanci společnosti a placeni z výnosu vstupného. Denní dozorci mají jiné instrukce, než noční hlídači, zemští úředníci spravují soukromé sbírky.

Zemský správní výbor nařídil svého času revisi všech sbírek, ačkoliv nejsou jeho majetkem a právo revise mu nepřísluší. Úředníci nemohli proti této nekompetenci ničeho namítati, protože jsou zaměstnanci zemskými, ale doznali, že jsou v Národním museu po prvé.

Policejní ředitelství prý svého času odmítlo stálou stráž u zadní musejní fronty, která je nedostatečně osvětlena.

Za hlídače jsou ustanoveni starší muži, střídají se vždy po dvou hodinách, ale nejsou opatřeni ani výzbrojí, ani elektrickými svítilnami.

Poměry tyto dokazují, že by bylo nejúčelnějším Národní museum sestátniti a zavésti v něm jak právní tak bezpečnostní pořádek, aneb dáti zemi potřebné prostředky, aby mohla tento majetek národní řádně a bezpečně spravovati.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty:

1. Zná-li vylíčené poměry v Národním museu a co hodlá podniknouti pro vyjasnění právního stavu a bezpečnost státních sbírek v museu uložených?

2. Jest ochoten jednati o sestátnění Národního musea aneb o vydatné pomoci zemi, aby bezpečnost drahocenných sbírek byla zajištěna?

3. Jest ochoten sděliti podepsaným, co v této věci učinil, aneb hodlá zaříditi?

Město Trutnov tvoří nerozdílný hospodářský celek s těsně přiléhajícími městskými obcemi hořejším Starým Městem a Poříčím, s nimiž dle posledního oficielního sčítání má 20.998 obyvatel, kterýžto počet zajisté do dnešního dne značně vzrostl. Chybí mu tedy nepatrný počet obyvatel, aby zařazeno bylo do míst skupiny B dle § 12 platového zákona odst. 7.

Město Trutnov leží v blízkosti Jánských Lázní a hor krkonošských, které v Trutnově obstarávají celou svou potřebu pro tisíce stálých návštěvníků a výletníků a způsobují tím nepoměrné zdražení životních potřeb oproti jiným stejně velikým městům. Město Trutnov jest vzdáleno krajin zemědělsky produktivních a musí téměř, veškeré životní potřeby dovážeti z Hradečka, Hořicka a Jaroměřska, což má přirozeně za následek značně větší drahotu než ve jmenovaných, městech.

Jsou tedy předpoklady dány, aby město Trutnov se samostatnými obcemi, které bezprostředně k němu přiléhají a patří k témuž hospodářskému prostředí, byly podle odst. 7, § 12 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 a 104 zařazeny do vyšší skupiny míst činovného.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna podle odst. 7, § 12 platového zákona město Trutnov a k němu přiléhající obce Hořejší Staré Město a Poříčí zařaditi do skupiny B míst činovného pro státní zaměstnance?

2. Jest vláda ochotna sděliti s podepsanými, co v této věci učinila aneb hodlá zaříditi?

Dávným požadavkem zaměstnanců finanční správy, přidělených k úřadům v zahraničí je zavedení t. zv. zahraničních přídavků. Zavedení podobných přídavků je dostatečně odůvodněno postavením přidělených zaměstnanců k těmto úřadům.

Finanční správa, třebaže se její zaměstnanci již mnoho roků prostřednictvím svých organisací zavedení podobných přídavků, jako odškodnění za svá přidělení v zahraničí zabývají, dosud ne-zaujala k tomuto požadavku své stanovisko, ani kladné, ani záporné.

Z interesovaných zaměstnanců jsou to zejména. celní úředníci a finanční stráž.

Hlavním důvodem pro zavedení těchto přídavků jsou hlavně mimořádné hospodářské a valutární poměry sousedních států.

Otázka representace našeho státu nesmí býti přehlížena, neboť tito zaměstnanci jsou první:ni. se kterými se cizinec na prahu naší republiky setkává. Dále je jisto, že místa, ve kterých zaměstnanci finanční správy v zahraničí žijí, jsou v pohraničních okresech, tedy v místech, ve kterých v každém státě jsou poměry drahotní značně přiostřeny a vyžadují značnější finanční náklad pro nákup životních potřeb a bydlení. Proto nemůže býti správné, jestliže finanční správa tento požadavek přehlíží. Přiznáním nejvyššího stupně činovného tato otázka vyřešena nebyla, neboť taková úhrada je velmi nepatrná, než aby mohla krýti zvláštní vydání s přidělením spojená. Zaměstnanci svým přidělením ztrácejí již mnoho jiných výhod, nehledě k tomu, že jsou nuceni žíti úplně v cizím prostředí. Proto bylo by jen aktem spravedlnosti, aby jim v těchto místech vhodným přídavkem byla životní existence umožněna, tak jak to učinili již všechny státy, sousedící s (sl. republikou, které mimořádné postavení svých exponovaných zaměstnanců uznaly a podobné přídavky percentuelním zvýšením platové základny zavedly.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra financí:

1. Jest pan ministr ochoten podati vládě návrh, aby byly přiznány zaměstnancům finanční správy přiděleným k úřadům v zahraničí zvláštní zahraniční přídavky?

2. Jest pan ministr ochoten sděliti pode:psaným, co v této věci učinil, neb hodlá zaříditi?

Nový platový zákon vstoupil v platnost 1. lednem 1926 a v červenci a v srpnu téhož roku byl proveden převod státních zaměstnanců do nových platů.

Většina státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi podala proti převodu námitky, poněvadž nebyl při převodu vzat zřetel na dekrety, v nichž byla stabilisována tak zv. slovenská výhoda a podkarpatoruská výhoda.

Námitky proti převodu podané se povětšině nevyřizují, třebaže již uplynulo přes 1 a půl roku. Profesoři příkladmo podali si rekursy proti převodu již v srpnu 1926 a dosud nemají je vyřízeny.

Takto se jim znemožňuje vyčerpati všechny právní zákonné prostředky, aby došli svého práva.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna zaříditi, aby byly konečně ve všech resortech vyřízeny rekursy, podané státními zaměstnanci na Slovensku a Podkarpatské Rusi, proti převodu do nových platů provedenému na základě platových zákonů?

2. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zařídila, neb hodlá učiniti?

§ 12 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 a 104 Sb. z. a n., v odstavci 7 stanoví, že výjimečně mohou býti jednotlivé obce, pro mimořádné drahotní poměry, zařazeny vládním nařízením do vyšší skupiny míst činovného státních zaměstnanců.

Město Jáchymov bylo podle § 143 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., od 1. ledna 1928 ministerstvem financí prohlášeno městem lázeňským, což bude míti jistě podstatný vliv na vývoj drahotních poměrů v tomto městě. Jáchymov byl zařazen do skupiny G činovného, které neodpovídá tamním mimořádným drahotním poměrům, a proto jest dán předpoklad k použití vládního zmocnění ve smyslu odst. 7 § 12 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 a 104 Sb. z. a n., a přeřazení lázní Jáchymova do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Jest ochotna přeřaditi lázně Jáchymov do skupiny míst B činovného státních zaměstnanců?

2. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci podnikla, neb hodlá zaříditi?

Státním zaměstnancům republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky, byly přiznány tak zv. zahraniční přídavky ve výši nedostačující, aby vyrovnány byly rozdíly mimořádných hospodářských a valutárních poměrů, které znehodnocují platy našich zaměstnanců v cizině, že nemohou jimi obstarati nejnutnější životní potřeby pro svou domácnost, natož se v cizině representovati.

Z těchto důvodů táže se podepsaní vlády:

1. Jest vláda ochotna zvýšiti zahraniční přídavky zaměstnanců čsl. zastupitelských úřadů v cizině tak, aby odpovídaly mimořádným hospodářským a valutárním poměrům?

2. Jest vláda ochotna. sděliti podepsaným, co v této věci zařídila anebo co učiniti hodlá?

Ministerstvo zemědělství, po případě ředitelství státních lesů a statků zaměstnávají mnoho smluvních úředníků, jimž bylo ve smlouvě zaručeno, že případné zvýšení nebo snížení služebních požitků pro státní úředníky pragmatikální bude míti v zápětí automatické zvýšení nebo snížení též služebních požitků těchto úředníků smluvních.

Mimo to byly těmto úředníkům smluvně zaručeny deputátní pozemky a, nebylo-li by jich, relutum v penězích. Platovým zákonem ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., byly státním úředníkům pragmatikálním upraveny platy s účinností od 1, ledna 1926 a měly tudíž podle jasného znění služebních smluv býti od tohoto dne upraveny platy smluvních úředníků ministerstva zemědělství aneb správy státních lesů a statků. To se však nestalo, nýbrž těmto úředníkům byly platy upraveny teprve od 1. května. 1927, i později, a tím porušeno bylo v předu citované znění služebních smluv a nedodržen byl tento smluvní závazek, kterým bylo ministerstvo zemědělství povinno upraviti platy smluvních úředníků od 1. ledna 1926. Jim také odpírá se smlouvou zaručené relutum v penězích na místo deputátních pozemků, stanovené za léta 1925, 1926 a 1927.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra zemědělství:

1. Zná pan ministr tyto poměry?

2. Jest pan ministr ochoten zaříditi, aby ministerstvo zemědělství nebo správa státních lesů a statků dodržovaly podmínky služebních smluv vůči smluvním úředníkům, jak co do platů, tak i co do deputátních pozemků, event. reluta?

3. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, zjednal-li v tomto směru nápravu, neb co hodlá zaříditi, aby označené smlouvy byly plněny?

Paragraf 2. zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců ustanovuje, že nemocenské pojištění státních zaměstnanců republiky Československé, kteří jsou zaměstnaní ve službě mimo hranice republiky, bude upraveno vládním nařízením. Toto vládní nařízení dosud vy-dáno nebylo a státní zaměstnanci republiky československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky; nepodléhají dosud nemocenskému pojištění a musejí v nemoci vyhledávati lékaře oné země, jejichž honoráře jsou při valutových rozdílech namnoze tak vysoké, že nemocný zaměstnanec je ani nemůže platiti, poněvadž na ta nestačí celoměsíční a někdy i celoroční příjem služební. Stejně drahé jsou v cizině i.léky, takže onemocnění našich státních zaměstnanců v cizině znamená hotovou katastrofu pro celou rodinu.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra sociální péče:

1. Zná tyto okolnosti pan ministr a co hodlá naříditi, aby bylo vydáno konečně zákonem předepsané vládní nařízení dle § 2. zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n.?

2. Jest pan ministr ochoten postarati se eventuelním jiným vhodným způsobem, aby byli státní zaměstnanci republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky, nemocensky pojištěni, či jinak odškodněni?

3. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil neb učiniti hodlá?