Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. vnitra na interp. posl. Mondoka a druhů, že komunističtí sedláci v obci Dusině ve svaljavském okrese jsou terorisováni správními úřady;(tisk.1433/I),

II. min. financí na interp. posl. Grünznera a soudruhů, že se nedostatečným poukazováním obecních přirážek poškozují zaměstnanci samosprávných svazků,(tisk 1433/XII),

III. min. financí na interp. posl. Horpynky a druhů, že ředitelství středních škol jsou!neprávně přibírána ke zjišťování dani (tisk 1480/II),

IV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Schäfera a soudruhů o zamýšleném zrušení tkalcovské školy ve Stárkově (tisk 1495/XXII),

V. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Knejzlíka, Davida a druhů o ustavení místního osvětového sboru v Přerově (tisk 1471/III),

VI. min. nár. obrany na interp. posl. Matznera a druhů o vyvlastnění selských pozemků v Bruntále a Špilendorfu na zřízení střelnice (tisk 1455/31),

VII. vlády na interp. posl. Knejzlíka, Netolického, Zeminové a druhů o utvoření kartelu továren papíru ť!Prodejna papíru v PrazeŤ (tisk 1433lXIV),

VIII. vlády na interp. posl. dra Gátiho a soudruhů o úřednické též vládním tiskem odhalené korupci na Slovensku a Podkarpatské Rusi a o intervencích pochůzkách, konaných nepříslušnými lidmi za peníze (tisk 1480/V),

IX. min. vnitra na interp. posl. Netolického, dr Franke, Buřívala a druhů projednání okresní správy politické v Lanškrouně proti usnesení obecních zastupitelstev v Ústí n. Orl. a České Třebové ve věci novelisace sociálního pojištění (tisk 1471/IV),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Knejzlíka, Lance a druhů o jazykové schopnosti soudců v Unhošti,(tisk 1495/X),

XI. vlády na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o akci protirothermerovské, (tisk 1337/XII),

XII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl. Hackenberha a soudr. o stávce u firmy Regenhart a Reimann ve Frývaldově a o postupu četnictva proti stávkujícím (tisk 1471/VI).

Stížnosti v interpelaci uvedené spočívají podle výsledku šetření patrně na mylné informaci. Strážmistr Klimeš v Dusině dozvěděv se, že Vasil Kuštan obdržel balík tiskovin, otázal jej mimoslužebně po jich obsahu. Vasil Kuštan sám mu dobrovolně odevzdal 2 archy nevyplněných formulářů kandidátních listin s po.známkou, že jích nepotřebuje. Ježto nenáleží k žádné straně, Strážmistr Klimeš je přijal, poznamenav při tom, že je Kuštanovi vráti, kdyby je potřeboval.

Trestní řízeni zavedeno bylo proti Vasilu Kuštanovi a 20 spol, proto, že pořádali neoprávněně schůzi dna 30. září 1927. Opětovný výslech obviněných byl nutným, protože jednak všichni obviněni a svědci k nařízenému prvnímu líčeni se nedostavili, jednak, že průběhem tohoto líčení se ukázala potřeba výslechu nových svědků.

S obviněnými, třebas že se nedostavil včas, bylo ihned, jakmile byla zjištěna jich přítomnost, jednání provedeno. Není proto pravdou, že marně přicházeli a celé hodiny čekali v úřadě a že nikdo s nimi protokolu nespisoval.

Ve výše vylíčeném postupu úřadu nelze spatřovati ničeho závadného a nemám proto příčiny k nějakému opatření.

Samosprávným svazkům přidělují se berními úřady přirážky podle klíče, stanoveného na podkladě předpisů daňových a přirážkových. Pro určení částky přídělu přirážek za ten který měsíc jsou směrodatny platby na daně a přirážky, při čemž ovšem přihlížeti jest k případným přeplatkům přirážek. Příčinu nedostatečných přídělů obecních přirážek nelze hledati v ustanoveních zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n; neboť stesky na malé příděly byly i před tímto zákonem, nýbrž v liknavém plnění povinnosti daňových se strany poplatnictva, po případě v přirážkových přeplatcích, vzniklých daňovými odpisy.

Také u obcí Stará Role a Osek jsou příčinou malých přirážkových přídělů nedostatečné platby daňové tamního poplatnictva. Finanční správa, aby umožnila hospodaření obci a úhradu jejich nezbytných vydání, vychází jim vstříc tím, že v odůvodněných případech poskytuje jim zálohy, případně k vyrovnání přeplatků na přirážkách povoluje přiměřené splátky, jak tomu také jest v případě obce Oseku.

Pro poukazování obecních přirážek v roce 1928 a dalších směrodatny jsou předpisy §§ 6 a 7 cit. zák. č. 17/1927 a pokyny pro jich provádění, jakož i pro vymáhání dlužných daní a přirážek byly již vydány.

Poněvadž stesky na nedostatečné příděly přirážek nemají podklad v předpisech zákona čís. 77/1927, není důvodu k jeho novelisaci.

Provedeným šetřením bylo zjištěno, že postup, který interpelace vytýká, - totiž vyzvání ředitelství středních škol, aby zaslala berním správám seznamy o vedlejších zaměstnáních profesorů a výši výdělku tím získaného za účelem podrobení dotyčných úplat dani z obratu - proveden byl toliko berní správou v Jablonci n. N, Neodpovídá tedy tvrzení v interpelaci, že se tak stalo u četných berních správ, skutečnosti.

Odvolati vyzváni, která berní správa v Jablonci n. N, jednotlivým ředitelstvím škol zaslala, nebylo již možno z toho důvodu, že tato byla mezitím vesměs zodpověděna.

Ve věci samé dalo však ministerstvo financí této berní správě i ostatním podřízeným úřadům v pokyn, aby od vyžadování součinnosti ředitelství škol v tomto směru bylo napříště upuštěno, poněvadž ředitelství nemají možnosti dotyčné údaje o vedlejším zaměstnání profesorů přesně a správně zjistiti.

Stárkov jest horské městečko, vzdálené od nejbližší stanice dráhy asi 8 km. Tkalcovská škola byla tam kdysi zřízena, aby přispěla k povznesení ručního tkalcovství a vychovávala dorost pro tkalcovský průmysl na Broumovsku.

Frekvenci školy lze správně vyjádřiti jen počtem absolventů. Bylo úředně zjištěno, že za 5 let (1918-1923) vychodili tuto školu 94 žáci. Z nich mohlo bydleti u rodičů jen 11. Absolvuje tedy stárkovskou školu ročně průměrně 19 žáků, a z nich jsou jen 2 místní. Není tu tedy pro odbornou školu dostatek žactva, a pro absolventy není v místě zaměstnání, poněvadž ručních tkalců ubývá a více továrních tkalcoven v okolí Stárkova nemohlo vzniknouti pro drahou dopravu nákladů od vzdálené dráhy.

Bylo by proto jen v zájmu školy, jejích žáků i učitelů, kdyby škola přeložena byla do většího průmyslového střediska, nesloučena s jinou školou. O takovém opatření nebylo však dosud jednáno a škola ve Stárkově zůstane tudíž i ve školním roce 1928/29.

O ustavení městského osvětového sboru v Přerově jednalo ministerstvo školství a národní osvěty na základě námitek, které proti ustaveni byly podány. Ministerstvo školství a národní osvěty rozhodujíc o námitkách, zrušilo ustavení tohoto osvětového sboru a uložilo předsedovi okresního školního výboru v Přerově, aby svolal novou ustavující schůzi.

Zřízení střelnice v Bruntále je odvislo od právě prováděné reorganisace pěšího vojska a tím vyvolaných dislokačních přesunů. Bude-li v Bruntále ponechána vzhledem k celkové mírové dislokaci početnější posádka, bude tam střelnice zřízena.

Do té doby než práce s touto reorganisací spojené budou skončeny, sdělilo ministerstvo národní obrany čj. 12012/VI/3. zemskému vojenskému velitelství v Brně, že nečiní námitek proti dalšímu užíváni pozemků jich vlastníky, přes to, že vyvlastňovací řízení je skončeno.

Dojde-li ke zřízení střelnice učiní voj. správa všechna možná opatření, aby oprávněným námitkám pokud možno vyhověla.

V případě, o němž interpelace se zmiňuje; jednalo se - dle konaného šetření - o odběr tiskového hlazeného papíru, jehož cena za 100 kg obnášela před zřízením ťProdejny spojených papírenŤ 392 Kč, kdežto po zřízení ťProdejnyŤ byla stanovena obnosem 405 Kč při minimálním odběru 2.000 kg. Na tuto cenu poskytuje se však dle dohody s organisacemi tiskáren rabat, a to při odběru 1 vagonu 3% ihned, kdežto při odběrech menších rabat ve formě provise ¹/₂% - 1¹/₂% dodatečně při půlletním resp. ročním súčtování dle celkového obratu. Poněvadž odběr papíru děje se - zvláště jedná-li se o periodické časopisy vždy v kvantech větších t. j., nad 2.000 kg jest poskytováni 3% rábatu pravidlem, takže skutečná cena papíru obnáší pak vlastně 393 Kč za 1 q oproti ceně 392 Kč před zřízením ťProdejnyŤ. Avšak i cena 393 Kč doznává ještě dalšího snížení tím, že se i v těchto případech poskytuje při konečném půlletním resp. ročním súčtováni další provise ¹/₂ - 1¹/₂% dle celkového obratu. Těmito opatřeními snaží se průmysl papíru podporovati velké odběry jednoho druhu papíru, čímž má býti umožňován.a racionalisace výroby.

Jestliže cena nynější i při těchto slevách jest v některém případě vyšší než cena dřívější, lze to vysvětliti jen tím, že dříve poskytovány byly jednotlivými papírnami bonifikace, které vedly k nájemnému podbízení a znemožňovaly stabilisování cen.

V interpelaci se dále uvádí, že kartel papíru zdražil od 15. listopadu 1927 přívěsky manilové o 20% a papír superior o 10%. K tomu dlužno poznamenati, že papírny, pokud vyrábějí manilový karton, nemají žádnou konvenci cenovou ohledně tohoto druhu papíru, a také činnost ťProdejny spojených papírenŤ se na tento druh zboží nevztahuje. Celková spotřeba manilového kartonu v celém státě jest malá a jeho cena 6.05 Kč za 1 kg jest po několik let nezměněně v platnosti.

Zvýšení nenastalo také u dřevitého balicího papíru ťSuperiorŤ, jehož cena obnášela před zřízením ťProdejnyŤ za 1 q 405-375 Kč, po zřízení ťProdejnyŤ jest stanovena 390-350 Kč dle velikosti odběru (1.000, 5.000 a 10.000 kg).

Pokud se týká obálek, nastala dle konaného šetření počátkem letošního roku nová úprava cen, která při některých druzích značí snížení, při jiných jisté zvýšení proti dřívějším cenám; při ostatních druzích nedoznala cena dřívější žádné změny.

Mimo to byly sjednány podmínky pro poskytování určitých slev jednotlivým kategoriím odběratelů podle výše najednou odebraného množství. K novému ujednání o cenách obálek nepřistoupila však řada výrobců obálek, takže jest i nadále ponecháno volné pole svobodné soutěži.

Ohledně cenové politiky ťProdejny spojených papírenŤ, jakož i ohledně žádaného státního dozoru na kartely poukazuje vláda na odpověď ministra obchodu, průmyslu a živností, danou na interpelaci poslanců inž. Junga, Wenzela a druhů o škodlivé cenové politice papírnického kartelu v Československu (č. 1407/II), jejž byla rozdána pod čís. tisku posl. sněmovny 1494/XVIII.

Otto Faltin intervenoval u různých úřadů, hlavně u finančního ředitelství v Užhorodě v nejrůznějších záležitostech buď jakožto funkcionář Ústředního svazu čsl. průmyslníků anebo jakožto koncipient užhorodské advokátní kanceláře Drů Ladislava a Eleméra Preuszů, nebylo však zjištěno, že by zkorumpoval některé zaměstnance tak dalece, že by tito zasílali strany z úřadu přímo k němu.

Ještě dříve, než intervenovaná záležitost počala býti přetřásána denním tiskem, a to hned, jak vzniklo důvodné podezření, že se Faltin dopouští při intervencích nepřístojnosti, zahájeno bylo příslušnými státními orgány zevrubné vyšetřování, jehož výsledek, zejména pokud jde o protokolárně zjištěný případ, kde Michal Kenda z Košic zaplatil mu Kč 3.000,- za sprostředkování, že nebyl ve II. odvodní třídě v r. 1927 odveden, byl sdělen státnímu zastupitelství v Košicích, pokud se týče v Užhorodě.

Ježto užhorodské deníky ťKeleti UjságŤ a ťUj KőzlőnyŤ v článcích uváděly, že Faltin využívá vlivu u administrativních úřadů k tomu, že intervenuje ve věcech soukromníků za peníze, dalo si policejní ředitelství v Užhorodě předložiti od chefredaktorů jmenovaných časopisů celý materiál, který však po důkladném šetřeni neposkytl skutkové podstaty pro další vyhledávání, resp. pro trestní stíhání.

Redaktor ťKeleti UjságuŤ Mikuláš Bálint intervenoval u župního úřadu v Mukačevě několikráte. V roce 1926 zajímal se o volbu starosty živnostenského společenstva v Užhorodě a náměstka téhož. Tyto volby byly však župním úřadům v Mukačevě zrušeny. U hlavnoslužnovského úřadu ve Velké Sevljuši intervenoval ohledně časopisu ťSzölösi UjságŤ a u hlavnoslužnovského úřadu v Užhorodě v různých menších věcích. Dostalo-li se Báliatovi za jeho intervence nějakého honoráře, není dokazatelně známo, ovšem nelze předpokládati, že vždy intervenoval bez osobních výhod.

Redaktor časopis ťUj KözlönyŤ Emil Havas intervenoval u župního úřadu v Mukačevě rovněž několikráte. V kterých věcech to bylo, nelze již zjistiti. Naposled intervenoval v záležitosti rozšíření autobusové koncese Bely Schwimmerové z Turja Remete a v záležitosti údajně nesprávného provozováni autobusové dopravy koncesionářem Michaličem z Perečína. Bylo mu sděleno, že tyto záležitosti mohou býti projednávány pouze na základě dotyčných podání stran. Nebylo mu však nic konkrétního slíbeno a zaslaná podání nebyla dosud meritorně vyřízena, ježto musí býti provedeno příslušné vyšetřování. U podřízených hlavnoslužnovských úřadů a policejních komisařství neintervenoval Havas v žádných věcech podle zpráv těchto úřadů.

Proti Faltinovi jest zavedeno u státního zastupitelství v Užhorodě vyhledávání pro pětinásobný přečin úplatkářství a pro zločin paděláni listiny. Jelikož jde o přípravné řízení dosud neskončené, nelze o jeho výsledcích blíže se vyjádřiti. Státnímu zastupitelství bylo uloženo, aby pečovalo o urychlené provedení trestního řízení. Vyskytne-li se podezření z trestného činu i proti Mikuláši Bálimtovi a Emilu Havasovi, bude i proti nim vyhledávání zavedeno.

Jak jsem již uvedl v odpovědi na interpelaci pp. posl. Ferd. Práška, J. Netolického a dr. o zrušení usnesení obecního zastupitelstva města Ledče n. Sáz. o sociálním pojištění (tisk čís. 1433/XV), na jejíž vývody poukazují, nedalo ministerstvo vnitra podřízeným úřadům pokynů, jak mají postupovati při projevech obci o novelisaci zákona o sociálním pojištění.

Okresní správa politická v Lanškrouně nezkoumala z vlastního popudu projevy zastupitelstev měst Ústí n. Orl. a České Třebové, nýbrž byla vzhledem k předpisu § 56 obec. zř. povinna věci se zabývati, když jí byla předložena žádost starostů zmíněných obcí za rozhodnutí, mají-li se usnesení obecních zastupitelstev vykonati čili nic.

Obec Česká Třebová se z výroku okresní správy politické v Lanškrouně neodvolala, čímž zřejmě dala najevo, že se spokojuje s právním názorem politického úřadu. Obec Ústí n. Orl. podala odvolání, o němž rozhodovati bude v pořadu stolic zemská správa politická, proti jejímuž výroku bude obci možno dovolati se rozhodnutí ministerstva vnitra po případě i nejvyššího správního soudů. Vzhledem k uvedenému nemám příčiny z podnětu této interpelace předbíhati instančnímu rozhodnutí a učiniti opatření v interpelaci žádané.

Tvrzení vytčená v interpelaci neodpovídají přesně skutečnosti.

U okresního soudu v Unhošti jsou systemisována tři soudcovská místa, z nichž dvě jsou obsazena soudci české národnosti a třetí okresním soudcem Ondřejem Hoffmannem, který je národnosti německé, Auskultan Dr. Mikuláš Naaff, rovněž Němec byl tam přidělen jen přechodně, aby se zdokonalil ve státním jazyku.

Okresní soudce Ondřej Hoffmann po stránce jazykové služebně vyhovuje. Ve sporu, o němž se dotaz zmiňuje, zakročil jen jako soudce dožádaný vyslechnuv několik svědků. Protokol, jejž o tom sepsal, nevykazuje podstatných závad v obsahu, řeči a slohu a právní zástupci obou stran výslechu přítomní nepodali proti němu námitek a svými podpisy jej schválili.

Za tohoto stavu věci nemám důvodu k jakémukoli opatření.

Svůj protest proti akci lorda Rothermerea, směřující k revisi Trianonské mírové smlouvy na úkor Československé republiky vyslovila bez jakékoli ingerence z vládní strany převážná část slovenského obyvatelstva mezi jiným též tím způsobem, že podepsala adresu, určenou předsedovi vlády a obsahující osvědčení věrnosti slovenského obyvatelstva ke státu. Příslušným úřadům nebyl sdělen žádný případ svědčící o tom, že by v průběhu této spontánní akce vlasteneckého obyvatelstva došlo k nějakým pohrůžkám, aby vynuceny byly na jednotlivcích jich podpory pro zmíněnou adresu. V tom směru nejsou také v interpelaci uvedena žádná konkretní fakta, příčící se platným předpisům trestního práva, zejména zákona proti útisku, která by mohla býti vzata za podklad šetření a případného zakročení povolených úřadů. Stejně neuvádí interpelace, ve kterých konkretních případech uveřejněna byla jména osob odepřevších adresu podepsati, resp. v kterých případech těmto osobám vyhrožováno bylo hospodářským bojkotem.

Pak-li v některých případech odepřeli jednotlivci ostentativně zmíněnou adresu podepsati, nelze ovšem tuto ostentativní netečnost k projevům proti útokům na celistvost státu vykládati jiným způsobem než.jako souhlas s akcí, směřující k tomu, aby od státu odtržena byla část území. V interpelaci zmínění zaměstnanci, kteří takto odepřeli svým podpisem odsouditi akci Rothermereovu, dali vůči státu, v jehož službách jsou zaměstnáni, zřejmě najevo neloyální, ba přímo nepřátelské smýšlení, neslučitelné s jich služebním poměrem.

Proto také byli ze složitý propuštěni, což ostatně při povaze jich pracovního poměru jako pomocných telegrafních dělníků státi se mohlo kdykoliv i bez udání důvodů. Výmluva propuštěných dělníků ťže se nezabývají politikouŤ, nemůže ovšem obstáti. Tvrzení interpelace, že propuštění telegrafní dělníci Jan a Alexandr Kasnyik, Michael Nagy, Baltazar Berta,Jan Juhász, Koloman Vida a Blažej Kanyicska byli přinuceni hned po propuštění:opustiti místnost, kde noclehovali, neukázalo se pravdivým. Bylo zjištěno, že tito telegrafní dělníci měli v Píšťanech svůj soukromý nocleh, odkud je nikdo nevypuzoval.

Je přirozeno, že za těchto okolností, kompromisem neřešitelných, odepřel dne 31. října 1927 přednosta telegrafního stavebního úřadu č. 1. v Bratislavě vyjednávati s jedním z propuštěných telegrafních dělníků, Janem Kasnyikem o jakékoliv změně jeho propuštění. Proto není důvodu k nějakému opatření a zejména není příčiny k zakročení proti úředníkům, kteří nařídili propuštění jmenovaných telegrafních dělníků, na jichž opětné přijeti nelze ovšem z uvedených důvodů pomýšleti. Proti projevům, které jednotlivci uspořádali proti akci Rothermereově, nelze s stanoviska státní myšlenky nic namítati.