II. volební období. |
I. min. zemědělství na interp. posl. Bergmanna,
Zeminové a druhů o poměrech ve státním
hřebčinci v Prešově (tisk 1337/XIV),
II. min. financí a min. školství a nár.
osvěty na interp. posl. Pika, Remeše a soudr. o převzetí
závazků obcí ku státním středním
ústavům státní správou (tisk
1234/I),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Chvojky, Pechmanové,
Davida a druhů o justičních poměrech
v obvodu krajského soudu jičínského
(tisk 1407/XIV),
IV. vlády na interp. posl. Gregorovitse a druhů
o maďarských tiskových produktech (tisk 97/VI),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Szüllö a
druhov o konfiskaci ťPrágai Magyar HirlapuŤ (tisk
1433/XVII),
VI. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů
o jízdních řádech čsl. státních
drah, vyvěšených v říšskoněmeckých
pohraničních stanicích (tisk 1455/VII),
VII. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Špatného,
Zeminové a druhů o poměrech stráže
bezpečnosti v Karlových Varech (tisk 1407/VIII),
VIII. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o
politických štvanicích proti státním
železárnám v Podbrezové (tisk 1337/XV),
IX. min. železnic na interp. posl. Procházky, Buřívala,
Tučného, Bergmanna a druhů o pronajímaní
nádražních šaten soukromým firmám
(tisk 1433/XVI),
X. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Kršiaka,
Čulena, Kopasza a súdr. o škole v Nižných
Slovinkách (tisk 1403/V),
XI. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o poměrech
stavebních dozorců při hrazení bystřin
(tisk 746/II),
XII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl.
Koczora a soudr. o protistatutární a pro spolkové
členy škodlivé činnosti ťInvalidního
a pensijního spolku robotníků v Československé
republiceŤ se sídlem v Bratislavě (tisk 1337/I),
XIII. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů,
že okresní nemocenská pojišťovna
v České Lípě potvrzuje dělnické
legitimace německy a jak se k tomu chová přednosta
stanice Mašek ve stanici Bor u České Lípy
(tisk 1234/XIII),
XIV. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Simma a druhů, že se odmítá
dovolená učitelům, kteří byli
zvoleni starosty (tisk 1337/IV),
XV. min. veřejných prací na interp. posl.
Pohla a druhů, že revírní horní
úřady konají šetření nemající
zákonného podkladu, jak jsou složena osazenstva
po stránce národní (tisk 776/II),
XVI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. Hakena, Bolena a
soudr. o porušení zákona nejvyšším
soudem v rozsudku nad Josefem Kozákem, redaktorem ťRudého
PrávaŤ (tisk 1254/VII),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Buřívala,
dra Uhlíře a druhů o nedostatečném
autobusovém spojení mezi nádražím
Svatoňovice-Úpice a městem Úpicí
s připojenými obcemi (tisk 1407/IX),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Schustera a soudr.
o nové konfiskaci časopisu ťDer BundŤ
(tisk 1480/VI),
XIX. min. nár. obrany na interp. posl. dra Schollicha a
druhů, že Národní jednota koná
svůj sjezd ve vojenském domově v Šumperku
(tisk 1403/VIII).
Ošetřovatelé koní zaměstnaní
ve státních ústavech pro chov koní
zařazeni jsou podle délky služební doby
a podle výkonu práce do čtyř mzdových
stupnic:
V I | 14 | Kč | ||||
II. | 16 | ť | ||||
III. | 19 | ť | ||||
IV. | 22 | ť |
Na Slovensku však po dobu mimořádných
drahotních poměrů mají přídavek
3 Kč denně.
Ve státním hřebčinci v Prešově
zaměstnáno jest celkem 61 ošetřovatelů
koní, z nichž má
1 | 17 | Kč | |||
6 | 19 | ť | |||
16 | 22 | ť | |||
38 | 25 | ť |
V připouštěcím období obdrží
ošetřovatelé skorem a všech stanicích
příplatek 3 Kč denně. Má tudíž
přes 60% zaměstnanců mzdu 25 Kč po
případě 28 Kč denně.
Pokud jest nutno, aby práce při ošetřování
a hlídce koní byly vykonány v době
přesahující 8 hodin denně, což
je při každém podniku zemědělského
rázu nezbytno a samozřejmo, poskytuje se ošetřovatelům
koní přiměřený náhradní
odpočinek a mimo to zvláštní výhody
a požitky.
Mzda je úměrná služebním výkonům
a jest poměrně vyšší mzdy placené
ostatnímu zemědělskému dělnictvu
obdobné kategorie na jiných zemědělských
podnicích.
Kromě uvedené mzdy povoluje ministerstvo zemědělství
podle zásluhy jednotlivým ošetřovatelům
odměny za dobré výsledky při připouštění,
dále vánoční odměny, příspěvky
na pracovní oděv atd. ovšem jen potud, pokud
stačí peněžní prostředky
určené k těmto účelům.
Ředitelství ústavu vychází
svým zaměstnancům vstříc též
různými výhodami při společném
stravování v ústavě. Na celodenní
stravu platí dělníci do společné
kuchyně 7 až 9 Kč.
Pokud interpelanti poukazují na vysoké příspěvky
nemocenské, invalidní, starobní a úrazového
pojištění, vybírány jsou tyto
příspěvky od zaměstnanců v
předepsané výši. Pojištění
úrazové je dobrovolné a ministerstvo zemědělství
hradí ze svých úvěrů na pojištění
polovinu těchto příspěvků.
Ženy, o kterých je v interpelaci zmínka, nejsou
v hřebčinci vůbec zaměstnány.
Svobodní ošetřovatelé koní mají
možnost bydleti bezplatně v ubikacích hřebčince,
které odpovídají všem požadavkům
hygienického a řádného bydlení.
Ženatí ošetřovatelé bydlí
však v soukromých bytech mimo ústav ve městě
a mnozí z nich bydlí skutečně v bytech
nehygienických a poměrně drahých.
Vinu na tom nenese však ministerstvo zemědělství,
nýbrž všeobecná bytová krise. Ministerstvo
zemědělství stará se svědomitě
o zaměstnance ve státních ústavech
pro chov koní a upravuje mzdové a služební
poměry tak, aby vyhovovaly jak zaměstnancům,
tak i úkolům služby.
Tak jako ve všech ústavech pro chov koní, tak
i v hřebčinci v Prešově je zaveden pracovní
pořádek, podmíněný povahou
služby, jehož se přesně dbá.
Některé ústavy pro chov koní ujednávají
s dělníky pracovní dohodu, dle směrnic
vydaných příslušným zemským
úřadem práce.
Ministerstvo zemědělství nehodlá však
uzavírati kolektivní smlouvy s odborovými
organisacemi, poněvadž toho nežádá
zájem služby. Naproti tomu hodlá ministerstvo
zemědělství, ovšem v mezích schváleného
státního rozpočtu, zvýšiti denní
mzdy ošetřovatelům koní, avšak
pouze nejzpůsobilejším a nejspolehlivějším
a delší dobu zaměstnaným u ústavů
pro chov koní.
Předem se podotýká, že živnostenské
pokračovací školy, jež uvádí
interpelace mezi státními středními
školami, jsou školami státem jen subvencovanými,
a že přesný úsudek o finančních
účincích zákona o nové úpravě
finančního hospodářství svazků
územní samosprávy a berní reformy
nebude možný ještě ani tehdy, až
budou rozpočty upraveny a dotace z vyrovnávacího
fondu podle § 10 zák. č. 77/1927 rozděleny;
bude dlužno vyčkati, jak se utváří
přirážková základna podle berní
reformy a platba; poněvadž pro finanční
efekt není rozhodnou výše přirážky
sama o sobě, nýbrž skutečný přirážkový
výnos.
Otázka rozdělení nákladů na
střední školy a převzetí dosavadních
závazků městských obcí, jež
mají povinnost hraditi věcné náklady
na státní střední školy a náklady
na školníky, bude se řešiti soustavně
a zásadně. Zda k tomu dojde roku 1928, závisí
na tom, jak bude materiál zpracován. Jednotlivou
otázku nelze vytrhávati a dělati z ní
sanační problém.
V rámci systemisace služebních míst
stanovené k provedení platového zákona
č. 103/26, byla v justičním resortu u jednotlivých
soudů systemisována soudcovská služební
místa podle skutečné potřeby vyplývající
z průměru zatížení zjištěného
u každého soudu a vypočteného za tříletí
1924-1926. K počtu obyvatelstva v jednotlivých soudních
okresech nebylo přihlíženo, poněvadž
počet obyvatelstva není výhradně směrodatným
pro posouzení zatížení soudů
a tím též pro posouzení potřeby
jejich obsazení. U každého sborového
soudu II. stolice byl mimo to systemisován přiměřený
počet t. zv. soudců obvodových.
Podle těchto zásad byla provedena systemisace soudcovských
míst na celém území republiky a tedy
též u krajského soudu v Jičíně
a u okresních soudů jeho obvodu.
Z celkového počtu 1155 soudcovských míst
systemisovaných v obvodu vrchního zemského
soudu v Praze, jest t.č. skutečně obsazeno
1024, takže do systemisovaného stavu schází
131 soudců. Z těchto neobsazených míst
připadá na obvod jičínského
krajského soudu 7 míst. Potřeba, aby co nejdříve
byla obsazena všechna systemisovaná místa,
jest v přítomné době ještě
brzděna nedostatkem kvalifikovaného soudcovského
dorostu a souvisí - třebas poslední doba
opravňuje k naději, že vrcholný kritický
bod v tomto směru byl již překonán -
se všeobecně známým nedostatkem konceptního
personálu téměř ve všech oborech
státní správy.
Justiční správa nepouští se zřetele
personální poměry u soudů a stará
se v mezích možnosti o to, aby soudy byly obsazeny
personálem dostatečným k zdolání
agendy.
Poněvadž agenda za rok 1927 a pokud to doposud známo
i agenda za rok 1928 jeví tendenci vzestupnou, neopomene
ministerstvo spravedlnosti tento stav bedlivě sledovati
a - potrvá-li vzrůst agendy proti průměru
zatížení, který byl podle vývodů
napočátku uvedených vzat za podklad k stanovení
nynější systemisace soudcovských míst
- neopomene ve vhodné době učiniti taková
opatření, která by vhodným způsobem
čelila přetížení soudů
a tím též přetížení
soudního personálu na úkor řádného
výkonu soudnictví.
V poslední době byly na základě dohody
uzavřené s maďarskou vládou povoleny
od všeobecného zákazu poštovní
dopravy a rozšiřování všech časopisů
a knih, vydaných v Maďarsku po 28. říjnu
1918, značné výjimky generelního rázu
a při posuzování žádostí
za povolení poštovní dopravy v konkretních
případech zavedena liberální prakse.
Redaktor časopisu ťNépakaratŤ v Bratislavě
dr. Jan Reinel, nebyl stíhán pro uveřejnění
článku, převzatého z časopisu
ťMagyarországŤ podle § 24, bod 3. tisk.
zák., nýbrž pro jeho závadný
obsah podle zákona na ochranu republiky.
Z okolnosti, že časopis ťMagyarországŤ
byl volně rozšiřován na území
Čech, Moravy a Slezska, nelze odvoditi, že by dotyčný
článek byl nezávadný, ježto o
zabavení a zákazu rozšiřování
nerozhoduje jen obsah článku, nýbrž
i veřejný zájem na tom, aby obsah jeho nebyl
rozšiřován. Otázku veřejného
zájmu na potlačení určitého
projevu jest posuzovati v první řadě podle
místních poměrů. Dokladem závadnosti
článku jest i rozhodnutí soudu, který
nařízené zabavení čísla
21. periodického tiskopisu ťNépakaratŤ
pro obsah článku potvrdil.
Vzhledem na vylíčený stav věcí
není třeba žádného dalšího
opatření.
Interpelace vytýká státnímu zastupitelství
v Praze zakročení zabavením proti č.
282 periodického tiskopisu ťPrágai Magyar HirlapŤ
z 11. prosince 1927.
Předem připomínám, že zabavení
nebylo státním zastupitelstvím v Praze provedeno
v tom rozsahu, jak je uvádí obsah interpelace. Zabavení
nepropadla část ťRuszinskó - vagyunkŤ.
V zabavené části shledalo státní
zastupitelství skutkovou podstatu přečinu
podle § 14/1 zákona na ochranu republiky a §
300 tr. z. a ježto mělo za to, že veřejný
zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování
závadného projevu bylo zabráněno,
zakročilo zabavením.
Soud zabavení potvrdil, a tím uznal, že postup
státního zastupitelstva nepříčil
se zákonu. Neužili-li proti rozhodnutí soudu
opravného prostředku ti, kdož zabavením
cítili se dotčeni, sami zavinili, že rozhodnutí
soudu nemohlo býti přezkoumáno na podkladě
námitek, které by proti zabavení přednesli.
Za daného stavu věci nemám tedy zákonného
podkladu pro jakékoliv opatření.
Nejprve dovoluji si upozorniti, že nelze směšovati
otázku jazykového oprávnění
ve styku s úřady s otázkou, v jakém
jazyku mají býti vyvěšovány železniční
jízdní řády, a to tím méně,
jde-li o vyvěšování těchto jízdních
řádů na cizím státním
území, poněvadž jde o věc svou
povahou i právní úpravou zcela odchylnou.
Pokud pak jde o vlastní záležitost interpelace,
která se jeví jakožto podpora zájmů
cizozemských drah, musím bohužel poukázati
na to, že značná a zcela dobrovolná
ochota československých státních drah,
se kterou svého času cizozemským drahám
byly zasílány železniční jízdní
řády dvoujazyčné, narazila na nepochopení.
Byl totiž československý text těchto
jízdních řádů různým
způsobem znešvařován, vyškrabáván
a odřezáván. Ta okolnost vedla k tomu, že
státní správa železniční
se omezila na to, že vyměňuje podle vzájemné
dohody s cizozemskými drahami vývěsné
jízdní řády jen v jazyku státním.
Jest snad samozřejmé, že stejné důvody,
které jsou uvedeny na podporu požadavku v interpelaci,
vysloveného v zájmu cestujících na
cizozemských drahách, platily by i v zájmu
československých cestujících na našem
území, k nimž ovšem interpelace nepřihlíží,
jež by však spravedlivě při zásadní
úpravě této věci nebylo možno
přejíti. Poněvadž však nelze vůbec
v tomto směru počítati na vzájemnost,
neshledávám již z tohoto důvodu spravedlivé
příčiny, abych dosavadní praxi změnil.
Mimořádnými drahotními a bytovými
poměry v Karlových Varech trpí veškeří
tamní státní zaměstnanci.
Požadavku na poskytnutí zvláštních
přídavků členům stráže
bezpečnosti na uhražení mimořádných
vydání lze vyhověti jenom v rámci
platového zákona, o čemž je bedlivě
uvažováno.
Bytové nouzi lze čeliti bohužel jenom postupně
v rámci finančních prostředků.
Ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými
resorty a zejména s ministerstvem veřejných
prací působí k tomu, aby bylo za účelem
zmírnění bytové nouze při stavbě
státních obytných domů pamatováno
dle možnosti na zaměstnance policejní. Loňského
roku podařilo se tak opatřiti šesti gážistům
mimo služební třídy uniformované
stráže bezpečnosti v Karlových Varech
byty v nově vystaveném státním domě
v Rybářích.
Aby bezpečnostní služba mohla býti v
době lázeňské saisony prováděna
- jak jest toho nezbytně třeba - co nejintensivněji,
aniž by tím byli jednotlivci snad příliš
zatěžováni, jest státní stráž
bezpečnosti v Karlových Varech po tuto dobu sesilována
dočasným přidělením stráže
od jiných policejních úřadů.
Co se týče požadavku na zvýšení
oděvního paušálu stráži
bezpečnostní podotýkám toto:
Nošení bílých rukavic ve službě
nařízeno bylo uniformované stráži
bezpečnosti v Karlových Varech nejen z důvodů
representace vzhledem k pobytu význačných
tu i cizozemských osobností, nýbrž i
z důvodů bezpečnostních, ježto
ve službě dopravní znamení, dávaná
bílou barvou, jsou zejména při špatném
osvětlení z dálky nejlépe viditelná
a jsou tudíž při zvýšené
frekvenci nejlepší zárukou bezpečnosti
dopravy. Z téhož důvodu nosí i pražská
dopravní stráž bílé rukavice.
Každý člen uniformované stráže
bezpečnosti obdrží při nastoupení
služby jeden kompletní stejnokroj z dobré látky,
k jehož udržování dle konaného
šetření dosavadní částka
800 Kč ročně úplně dostačuje.
Náklad tento stanoven jest pro všechny sbory uniformované
stráže bezpečnosti jednotně a z důvodů
finančních nelze t.č. činiti výjimky.
Zlepšení bytových poměrů jakož
i ostatním odůvodněným přáním
členů sborů stráže bezpečnosti
věnuji veškerou pozornost.
Provedeným šetřením nebylo zjištěno,
že by při táboru lidu, uspořádaném
v Podbrezové dne 23. října 1927slovenskou
ludovou stranou, byly řečníky proneseny výroky,
které by bylo lze označiti jako pusté štvaní
proti československému živlu (resp. proti jednotlivým,
v interpelaci jmenovaným osobám), a které
by tudíž zakládaly skutkovou podstatu přečinu
rušení obecného míru dle § 14 zákona
na ochranu republiky. Také o poslanci Čillikovi
nebylo zjištěno, že by při své
kritice poměrů v podbrezovských stát.
železárnách překročil zákonem
přípustnou mez, a zejména že by byl
pronesl výhružku, že účastníci
schůze sami provedou revisi úředníků
a budou propouštěti. Také výrok, jímž
poslanec Čillik označil dle interpelace Čechy
jako příživníky a vyžírače
Slovenska, nebyl dle provedeného šetření
pronesen v tomto urážlivém znění
a smyslu, jak v interpelaci se uvádí. Za těchto
okolností neshledaly úřady veřejné
obžaloby ve výrocích na veřejné
lidové schůzi v Podbrezové dne 23. října
1927 pronesených skutkovou podstatu nějakého
z moci úřední stihatelného trestného
činu a nebylo tudíž pro tyto výroky
soudní řízení zavedeno.
Veřejného shromáždění,
respektive s ním spojené slavnosti svěcení
praporu podbrezovské skupiny všeodborového
sdružení křesť. sociálního
dělnictva slovenského súčastnili se
též někteří zaměstnanci
státních železáren v Pobrezové,
avšak pouze jako soukromé osoby, nikoliv jako representanti
jmenovaných státních závodů.
Důvodu k zakročení proti těmto zaměstnancům
nebylo, poněvadž svým chováním
během slavnosti nikterak nezavdali k tomu příčiny.
Příslušné úřady v žádném
případě netrpí jakékoliv rušení
obecného míru a zejména jakékoliv
násilné a nepřátelské činy
proti jednotlivým skupinám obyvatelstva, a zakročí
vždy v každém případě tohoto
druhu s největší přísností,
preventivně i represivně všemi prostředky,
které zákon poskytuje.
Československé státní dráhy
byly předpisy zákonnými prohlášeny
za podnik spravovaný podle zásad obchodního
hospodaření a mají býti v důsledku
těchto zákonných předpisů spravovány
tak, aby, plníce co nejdokonaleji svůj národohospodářský
úkol a dbajíce co nejvíce všeobecně
uznaných zájmů veřejných, byly
vedeny podle zásad řádného obchodníka.
Nehledíc ani k těmto povinnostem, nařízeným
předpisy zákonnými, také nejširší
veřejnost vznáší stejné požadavky
vůči státním drahám. Není
tedy nijak odůvodněno, vytýká-li se
správě československých státních
drah opatření, činěné jen v
zájmu splnění úkolů jí
zákonem neřízených a též
veřejností požadovaných. Výhodná
kalkulace, jež vedla k pronajmutí nádražních
úschoven zavazadel, služby nosičské
a úpraven, byla ještě nad očekávání
potvrzena úspěšnými výsledky
a zkušenostmi s pronájmem učiněnými.
Číselný výkaz v tomto směru
jest velmi poučný, nepokládám však
za účelné a vhodné, a to ani z ohledů
na intence pánů interpelantů, bližší
číslici veřejně uváděti.
K jednotlivým skutkovým okolnostem pak v interpelaci
tvrzeným dovoluji si poznamenati: Úschovny zavazadel
na nádraží v Brně byly pronajaty spolu
se službou nosičskou a úpravnami veřejnou
soutěží; nebylo tudíž jednání
o této věci nijak tajné. Firma J. Novotný
provozovala v Brně povoznictví již před
40 léty, arci v menším měřítku.
Původní majitel firmy zemřel v r. 1916 a
nyní obstarává povoznictví jeho 29letý
syn, proti čemuž nelze snad ničeho namítati.
Také na osud dosavadních zaměstnanců
v jednotlivých službách, jež byly svěřeny
soukromému podnikateli, byl státní správou
železniční vzat náležitý
ohled a nikdo, zejména ne proti své vůli,
nebyl svého dosavadního zaměstnání
novou úpravou zbaven.
Vzhledem k tomu nelze opatření, o které jde,
označiti jako škodlivý krok a nemám
žádného důvodu, ostatně vzhledem
k právní závaznosti smlouvy také ani
možnosti, učiněné opatření
zrušiti.
Štátna školská správa je podrobne
informovaná o školských pomeroch v továrnej
osade Nižné Slovinky. Miestná ľudová
škola bola do roku 1923 školou súkromou, vydržiavanou
Pohernadskou železo-priemyselnou účastinnou
spoločnosťou. Poneváč bolo vtedy nebezpečenstvo,
že miestné deti budú bez školského
vyučovania, bola táto škola od počiatku
školského roku 1923/24 zásadne prevzatá
do štátnej správy. Šlo však o to,
aby bola pre ňu bezplatne získaná budova
s jej vnútorným zariadením. Keď v tom
smere nedošlo k dohode s vlastníkom budovy, učinila
štátna školská správa iné
opatrenia, ktorými má být zabezpečené
tiež vhodnejšie umiestenie spomenutej školy. Podľa
zprávy, ktorú si ministerstvo školstva a národnej
osvety vyžiadalo, nie sú nedostatky dosavádnej
školskej budovy takého rázu, aby ohrožovaly
zdravie detí a učiteľov. Výtky činené
okresnému náčelníkovi v Gelnici ukázaly
sa konaným šetrením bezpodstatnými.