Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. zemědělství na interp. posl. Bergmanna, Zeminové a druhů o poměrech ve státním hřebčinci v Prešově (tisk 1337/XIV),

II. min. financí a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Pika, Remeše a soudr. o převzetí závazků obcí ku státním středním ústavům státní správou (tisk 1234/I),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů o justičních poměrech v obvodu krajského soudu jičínského (tisk 1407/XIV),

IV. vlády na interp. posl. Gregorovitse a druhů o maďarských tiskových produktech (tisk 97/VI),

V. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Szüllö a druhov o konfiskaci ťPrágai Magyar HirlapuŤ (tisk 1433/XVII),

VI. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o jízdních řádech čsl. státních drah, vyvěšených v říšskoněmeckých pohraničních stanicích (tisk 1455/VII),

VII. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů o poměrech stráže bezpečnosti v Karlových Varech (tisk 1407/VIII),

VIII. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o politických štvanicích proti státním železárnám v Podbrezové (tisk 1337/XV),

IX. min. železnic na interp. posl. Procházky, Buřívala, Tučného, Bergmanna a druhů o pronajímaní nádražních šaten soukromým firmám (tisk 1433/XVI),

X. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Kršiaka, Čulena, Kopasza a súdr. o škole v Nižných Slovinkách (tisk 1403/V),

XI. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o poměrech stavebních dozorců při hrazení bystřin (tisk 746/II),

XII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl. Koczora a soudr. o protistatutární a pro spolkové členy škodlivé činnosti ťInvalidního a pensijního spolku robotníků v Československé republiceŤ se sídlem v Bratislavě (tisk 1337/I),

XIII. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů, že okresní nemocenská pojišťovna v České Lípě potvrzuje dělnické legitimace německy a jak se k tomu chová přednosta stanice Mašek ve stanici Bor u České Lípy (tisk 1234/XIII),

XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů, že se odmítá dovolená učitelům, kteří byli zvoleni starosty (tisk 1337/IV),

XV. min. veřejných prací na interp. posl. Pohla a druhů, že revírní horní úřady konají šetření nemající zákonného podkladu, jak jsou složena osazenstva po stránce národní (tisk 776/II),

XVI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. Hakena, Bolena a soudr. o porušení zákona nejvyšším soudem v rozsudku nad Josefem Kozákem, redaktorem ťRudého PrávaŤ (tisk 1254/VII),

XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Buřívala, dra Uhlíře a druhů o nedostatečném autobusovém spojení mezi nádražím Svatoňovice-Úpice a městem Úpicí s připojenými obcemi (tisk 1407/IX),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Schustera a soudr. o nové konfiskaci časopisu ťDer BundŤ (tisk 1480/VI),

XIX. min. nár. obrany na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že Národní jednota koná svůj sjezd ve vojenském domově v Šumperku (tisk 1403/VIII).

Ošetřovatelé koní zaměstnaní ve státních ústavech pro chov koní zařazeni jsou podle délky služební doby a podle výkonu práce do čtyř mzdových stupnic:

Na Slovensku však po dobu mimořádných drahotních poměrů mají přídavek 3 Kč denně.

Ve státním hřebčinci v Prešově zaměstnáno jest celkem 61 ošetřovatelů koní, z nichž má

V připouštěcím období obdrží ošetřovatelé skorem a všech stanicích příplatek 3 Kč denně. Má tudíž přes 60% zaměstnanců mzdu 25 Kč po případě 28 Kč denně.

Pokud jest nutno, aby práce při ošetřování a hlídce koní byly vykonány v době přesahující 8 hodin denně, což je při každém podniku zemědělského rázu nezbytno a samozřejmo, poskytuje se ošetřovatelům koní přiměřený náhradní odpočinek a mimo to zvláštní výhody a požitky.

Mzda je úměrná služebním výkonům a jest poměrně vyšší mzdy placené ostatnímu zemědělskému dělnictvu obdobné kategorie na jiných zemědělských podnicích.

Kromě uvedené mzdy povoluje ministerstvo zemědělství podle zásluhy jednotlivým ošetřovatelům odměny za dobré výsledky při připouštění, dále vánoční odměny, příspěvky na pracovní oděv atd. ovšem jen potud, pokud stačí peněžní prostředky určené k těmto účelům.

Ředitelství ústavu vychází svým zaměstnancům vstříc též různými výhodami při společném stravování v ústavě. Na celodenní stravu platí dělníci do společné kuchyně 7 až 9 Kč.

Pokud interpelanti poukazují na vysoké příspěvky nemocenské, invalidní, starobní a úrazového pojištění, vybírány jsou tyto příspěvky od zaměstnanců v předepsané výši. Pojištění úrazové je dobrovolné a ministerstvo zemědělství hradí ze svých úvěrů na pojištění polovinu těchto příspěvků.

Ženy, o kterých je v interpelaci zmínka, nejsou v hřebčinci vůbec zaměstnány.

Svobodní ošetřovatelé koní mají možnost bydleti bezplatně v ubikacích hřebčince, které odpovídají všem požadavkům hygienického a řádného bydlení. Ženatí ošetřovatelé bydlí však v soukromých bytech mimo ústav ve městě a mnozí z nich bydlí skutečně v bytech nehygienických a poměrně drahých. Vinu na tom nenese však ministerstvo zemědělství, nýbrž všeobecná bytová krise. Ministerstvo zemědělství stará se svědomitě o zaměstnance ve státních ústavech pro chov koní a upravuje mzdové a služební poměry tak, aby vyhovovaly jak zaměstnancům, tak i úkolům služby.

Tak jako ve všech ústavech pro chov koní, tak i v hřebčinci v Prešově je zaveden pracovní pořádek, podmíněný povahou služby, jehož se přesně dbá.

Některé ústavy pro chov koní ujednávají s dělníky pracovní dohodu, dle směrnic vydaných příslušným zemským úřadem práce.

Ministerstvo zemědělství nehodlá však uzavírati kolektivní smlouvy s odborovými organisacemi, poněvadž toho nežádá zájem služby. Naproti tomu hodlá ministerstvo zemědělství, ovšem v mezích schváleného státního rozpočtu, zvýšiti denní mzdy ošetřovatelům koní, avšak pouze nejzpůsobilejším a nejspolehlivějším a delší dobu zaměstnaným u ústavů pro chov koní.

Předem se podotýká, že živnostenské pokračovací školy, jež uvádí interpelace mezi státními středními školami, jsou školami státem jen subvencovanými, a že přesný úsudek o finančních účincích zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a berní reformy nebude možný ještě ani tehdy, až budou rozpočty upraveny a dotace z vyrovnávacího fondu podle § 10 zák. č. 77/1927 rozděleny; bude dlužno vyčkati, jak se utváří přirážková základna podle berní reformy a platba; poněvadž pro finanční efekt není rozhodnou výše přirážky sama o sobě, nýbrž skutečný přirážkový výnos.

Otázka rozdělení nákladů na střední školy a převzetí dosavadních závazků městských obcí, jež mají povinnost hraditi věcné náklady na státní střední školy a náklady na školníky, bude se řešiti soustavně a zásadně. Zda k tomu dojde roku 1928, závisí na tom, jak bude materiál zpracován. Jednotlivou otázku nelze vytrhávati a dělati z ní sanační problém.

V rámci systemisace služebních míst stanovené k provedení platového zákona č. 103/26, byla v justičním resortu u jednotlivých soudů systemisována soudcovská služební místa podle skutečné potřeby vyplývající z průměru zatížení zjištěného u každého soudu a vypočteného za tříletí 1924-1926. K počtu obyvatelstva v jednotlivých soudních okresech nebylo přihlíženo, poněvadž počet obyvatelstva není výhradně směrodatným pro posouzení zatížení soudů a tím též pro posouzení potřeby jejich obsazení. U každého sborového soudu II. stolice byl mimo to systemisován přiměřený počet t. zv. soudců obvodových.

Podle těchto zásad byla provedena systemisace soudcovských míst na celém území republiky a tedy též u krajského soudu v Jičíně a u okresních soudů jeho obvodu.

Z celkového počtu 1155 soudcovských míst systemisovaných v obvodu vrchního zemského soudu v Praze, jest t.č. skutečně obsazeno 1024, takže do systemisovaného stavu schází 131 soudců. Z těchto neobsazených míst připadá na obvod jičínského krajského soudu 7 míst. Potřeba, aby co nejdříve byla obsazena všechna systemisovaná místa, jest v přítomné době ještě brzděna nedostatkem kvalifikovaného soudcovského dorostu a souvisí - třebas poslední doba opravňuje k naději, že vrcholný kritický bod v tomto směru byl již překonán - se všeobecně známým nedostatkem konceptního personálu téměř ve všech oborech státní správy.

Justiční správa nepouští se zřetele personální poměry u soudů a stará se v mezích možnosti o to, aby soudy byly obsazeny personálem dostatečným k zdolání agendy.

Poněvadž agenda za rok 1927 a pokud to doposud známo i agenda za rok 1928 jeví tendenci vzestupnou, neopomene ministerstvo spravedlnosti tento stav bedlivě sledovati a - potrvá-li vzrůst agendy proti průměru zatížení, který byl podle vývodů napočátku uvedených vzat za podklad k stanovení nynější systemisace soudcovských míst - neopomene ve vhodné době učiniti taková opatření, která by vhodným způsobem čelila přetížení soudů a tím též přetížení soudního personálu na úkor řádného výkonu soudnictví.

V poslední době byly na základě dohody uzavřené s maďarskou vládou povoleny od všeobecného zákazu poštovní dopravy a rozšiřování všech časopisů a knih, vydaných v Maďarsku po 28. říjnu 1918, značné výjimky generelního rázu a při posuzování žádostí za povolení poštovní dopravy v konkretních případech zavedena liberální prakse.

Redaktor časopisu ťNépakaratŤ v Bratislavě dr. Jan Reinel, nebyl stíhán pro uveřejnění článku, převzatého z časopisu ťMagyarországŤ podle § 24, bod 3. tisk. zák., nýbrž pro jeho závadný obsah podle zákona na ochranu republiky.

Z okolnosti, že časopis ťMagyarországŤ byl volně rozšiřován na území Čech, Moravy a Slezska, nelze odvoditi, že by dotyčný článek byl nezávadný, ježto o zabavení a zákazu rozšiřování nerozhoduje jen obsah článku, nýbrž i veřejný zájem na tom, aby obsah jeho nebyl rozšiřován. Otázku veřejného zájmu na potlačení určitého projevu jest posuzovati v první řadě podle místních poměrů. Dokladem závadnosti článku jest i rozhodnutí soudu, který nařízené zabavení čísla 21. periodického tiskopisu ťNépakaratŤ pro obsah článku potvrdil.

Vzhledem na vylíčený stav věcí není třeba žádného dalšího opatření.

Interpelace vytýká státnímu zastupitelství v Praze zakročení zabavením proti č. 282 periodického tiskopisu ťPrágai Magyar HirlapŤ z 11. prosince 1927.

Předem připomínám, že zabavení nebylo státním zastupitelstvím v Praze provedeno v tom rozsahu, jak je uvádí obsah interpelace. Zabavení nepropadla část ťRuszinskó - vagyunkŤ.

V zabavené části shledalo státní zastupitelství skutkovou podstatu přečinu podle § 14/1 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. z. a ježto mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování závadného projevu bylo zabráněno, zakročilo zabavením.

Soud zabavení potvrdil, a tím uznal, že postup státního zastupitelstva nepříčil se zákonu. Neužili-li proti rozhodnutí soudu opravného prostředku ti, kdož zabavením cítili se dotčeni, sami zavinili, že rozhodnutí soudu nemohlo býti přezkoumáno na podkladě námitek, které by proti zabavení přednesli.

Za daného stavu věci nemám tedy zákonného podkladu pro jakékoliv opatření.

Nejprve dovoluji si upozorniti, že nelze směšovati otázku jazykového oprávnění ve styku s úřady s otázkou, v jakém jazyku mají býti vyvěšovány železniční jízdní řády, a to tím méně, jde-li o vyvěšování těchto jízdních řádů na cizím státním území, poněvadž jde o věc svou povahou i právní úpravou zcela odchylnou.

Pokud pak jde o vlastní záležitost interpelace, která se jeví jakožto podpora zájmů cizozemských drah, musím bohužel poukázati na to, že značná a zcela dobrovolná ochota československých státních drah, se kterou svého času cizozemským drahám byly zasílány železniční jízdní řády dvoujazyčné, narazila na nepochopení. Byl totiž československý text těchto jízdních řádů různým způsobem znešvařován, vyškrabáván a odřezáván. Ta okolnost vedla k tomu, že státní správa železniční se omezila na to, že vyměňuje podle vzájemné dohody s cizozemskými drahami vývěsné jízdní řády jen v jazyku státním.

Jest snad samozřejmé, že stejné důvody, které jsou uvedeny na podporu požadavku v interpelaci, vysloveného v zájmu cestujících na cizozemských drahách, platily by i v zájmu československých cestujících na našem území, k nimž ovšem interpelace nepřihlíží, jež by však spravedlivě při zásadní úpravě této věci nebylo možno přejíti. Poněvadž však nelze vůbec v tomto směru počítati na vzájemnost, neshledávám již z tohoto důvodu spravedlivé příčiny, abych dosavadní praxi změnil.

Mimořádnými drahotními a bytovými poměry v Karlových Varech trpí veškeří tamní státní zaměstnanci.

Požadavku na poskytnutí zvláštních přídavků členům stráže bezpečnosti na uhražení mimořádných vydání lze vyhověti jenom v rámci platového zákona, o čemž je bedlivě uvažováno.

Bytové nouzi lze čeliti bohužel jenom postupně v rámci finančních prostředků.

Ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými resorty a zejména s ministerstvem veřejných prací působí k tomu, aby bylo za účelem zmírnění bytové nouze při stavbě státních obytných domů pamatováno dle možnosti na zaměstnance policejní. Loňského roku podařilo se tak opatřiti šesti gážistům mimo služební třídy uniformované stráže bezpečnosti v Karlových Varech byty v nově vystaveném státním domě v Rybářích.

Aby bezpečnostní služba mohla býti v době lázeňské saisony prováděna - jak jest toho nezbytně třeba - co nejintensivněji, aniž by tím byli jednotlivci snad příliš zatěžováni, jest státní stráž bezpečnosti v Karlových Varech po tuto dobu sesilována dočasným přidělením stráže od jiných policejních úřadů.

Co se týče požadavku na zvýšení oděvního paušálu stráži bezpečnostní podotýkám toto:

Nošení bílých rukavic ve službě nařízeno bylo uniformované stráži bezpečnosti v Karlových Varech nejen z důvodů representace vzhledem k pobytu význačných tu i cizozemských osobností, nýbrž i z důvodů bezpečnostních, ježto ve službě dopravní znamení, dávaná bílou barvou, jsou zejména při špatném osvětlení z dálky nejlépe viditelná a jsou tudíž při zvýšené frekvenci nejlepší zárukou bezpečnosti dopravy. Z téhož důvodu nosí i pražská dopravní stráž bílé rukavice. Každý člen uniformované stráže bezpečnosti obdrží při nastoupení služby jeden kompletní stejnokroj z dobré látky, k jehož udržování dle konaného šetření dosavadní částka 800 Kč ročně úplně dostačuje. Náklad tento stanoven jest pro všechny sbory uniformované stráže bezpečnosti jednotně a z důvodů finančních nelze t.č. činiti výjimky.

Zlepšení bytových poměrů jakož i ostatním odůvodněným přáním členů sborů stráže bezpečnosti věnuji veškerou pozornost.

Provedeným šetřením nebylo zjištěno, že by při táboru lidu, uspořádaném v Podbrezové dne 23. října 1927slovenskou ludovou stranou, byly řečníky proneseny výroky, které by bylo lze označiti jako pusté štvaní proti československému živlu (resp. proti jednotlivým, v interpelaci jmenovaným osobám), a které by tudíž zakládaly skutkovou podstatu přečinu rušení obecného míru dle § 14 zákona na ochranu republiky. Také o poslanci Čillikovi nebylo zjištěno, že by při své kritice poměrů v podbrezovských stát. železárnách překročil zákonem přípustnou mez, a zejména že by byl pronesl výhružku, že účastníci schůze sami provedou revisi úředníků a budou propouštěti. Také výrok, jímž poslanec Čillik označil dle interpelace Čechy jako příživníky a vyžírače Slovenska, nebyl dle provedeného šetření pronesen v tomto urážlivém znění a smyslu, jak v interpelaci se uvádí. Za těchto okolností neshledaly úřady veřejné obžaloby ve výrocích na veřejné lidové schůzi v Podbrezové dne 23. října 1927 pronesených skutkovou podstatu nějakého z moci úřední stihatelného trestného činu a nebylo tudíž pro tyto výroky soudní řízení zavedeno.

Veřejného shromáždění, respektive s ním spojené slavnosti svěcení praporu podbrezovské skupiny všeodborového sdružení křesť. sociálního dělnictva slovenského súčastnili se též někteří zaměstnanci státních železáren v Pobrezové, avšak pouze jako soukromé osoby, nikoliv jako representanti jmenovaných státních závodů. Důvodu k zakročení proti těmto zaměstnancům nebylo, poněvadž svým chováním během slavnosti nikterak nezavdali k tomu příčiny.

Příslušné úřady v žádném případě netrpí jakékoliv rušení obecného míru a zejména jakékoliv násilné a nepřátelské činy proti jednotlivým skupinám obyvatelstva, a zakročí vždy v každém případě tohoto druhu s největší přísností, preventivně i represivně všemi prostředky, které zákon poskytuje.

Československé státní dráhy byly předpisy zákonnými prohlášeny za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření a mají býti v důsledku těchto zákonných předpisů spravovány tak, aby, plníce co nejdokonaleji svůj národohospodářský úkol a dbajíce co nejvíce všeobecně uznaných zájmů veřejných, byly vedeny podle zásad řádného obchodníka.

Nehledíc ani k těmto povinnostem, nařízeným předpisy zákonnými, také nejširší veřejnost vznáší stejné požadavky vůči státním drahám. Není tedy nijak odůvodněno, vytýká-li se správě československých státních drah opatření, činěné jen v zájmu splnění úkolů jí zákonem neřízených a též veřejností požadovaných. Výhodná kalkulace, jež vedla k pronajmutí nádražních úschoven zavazadel, služby nosičské a úpraven, byla ještě nad očekávání potvrzena úspěšnými výsledky a zkušenostmi s pronájmem učiněnými. Číselný výkaz v tomto směru jest velmi poučný, nepokládám však za účelné a vhodné, a to ani z ohledů na intence pánů interpelantů, bližší číslici veřejně uváděti.

K jednotlivým skutkovým okolnostem pak v interpelaci tvrzeným dovoluji si poznamenati: Úschovny zavazadel na nádraží v Brně byly pronajaty spolu se službou nosičskou a úpravnami veřejnou soutěží; nebylo tudíž jednání o této věci nijak tajné. Firma J. Novotný provozovala v Brně povoznictví již před 40 léty, arci v menším měřítku. Původní majitel firmy zemřel v r. 1916 a nyní obstarává povoznictví jeho 29letý syn, proti čemuž nelze snad ničeho namítati.

Také na osud dosavadních zaměstnanců v jednotlivých službách, jež byly svěřeny soukromému podnikateli, byl státní správou železniční vzat náležitý ohled a nikdo, zejména ne proti své vůli, nebyl svého dosavadního zaměstnání novou úpravou zbaven.

Vzhledem k tomu nelze opatření, o které jde, označiti jako škodlivý krok a nemám žádného důvodu, ostatně vzhledem k právní závaznosti smlouvy také ani možnosti, učiněné opatření zrušiti.

Štátna školská správa je podrobne informovaná o školských pomeroch v továrnej osade Nižné Slovinky. Miestná ľudová škola bola do roku 1923 školou súkromou, vydržiavanou Pohernadskou železo-priemyselnou účastinnou spoločnosťou. Poneváč bolo vtedy nebezpečenstvo, že miestné deti budú bez školského vyučovania, bola táto škola od počiatku školského roku 1923/24 zásadne prevzatá do štátnej správy. Šlo však o to, aby bola pre ňu bezplatne získaná budova s jej vnútorným zariadením. Keď v tom smere nedošlo k dohode s vlastníkom budovy, učinila štátna školská správa iné opatrenia, ktorými má být zabezpečené tiež vhodnejšie umiestenie spomenutej školy. Podľa zprávy, ktorú si ministerstvo školstva a národnej osvety vyžiadalo, nie sú nedostatky dosavádnej školskej budovy takého rázu, aby ohrožovaly zdravie detí a učiteľov. Výtky činené okresnému náčelníkovi v Gelnici ukázaly sa konaným šetrením bezpodstatnými.