K mimořádným drahotním poměrům
ve světových lázních československých,
pokud stíhají státní a tedy i poštovní
zaměstnance, bylo zčásti přihlédnuto
již v platovém zákoně tím, že
největší lázeňská místa,
která interpelace má v prvé řadě
na mysli, byla činovného, než jím podle
počtu obyvatelstva přísluší.
Pokud přes to na poštovní zaměstnance
tíživě doléhají drahotní
poměry lázeňských míst bylo
by možno jejich požadavkům vyhověti tím,
že v rámci služebních přídavků
podle § 148, odst. 1. platového zákona bude
vzat zřetel na ty nezbytně vyšší
výlohy, které sebou přináší
výkon služby v oněch místech. Jest však
vyloučeno, že by příslušné
služební přídavky byly určeny
20% služného. Do doby, než bude o uvedených
služebních přídavcích rozhodnuto,
lze zatím uvažovati v případech, vyžadujících
mimořádného zřetele v mezích
prostředků, daných rozpočtem, jedině
o poskytnutí peněžitých výpomocí,
pokud se týče odměn.
Na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance
byly věnovány již velmi značné
prostředky; o další podpoře těchto
staveb lze uvažovati jen v rámci zákona ze
dne 7. dubna 1927. č. 44 Sb. z. a n., o stavebním
ruchu.
Poskytování levného úvěru státním
zaměstnancům v lázeňských místech
na stavbu rodinných domů nelze považovati za
vhodný způsob řešení bytové
tísně. Nehledí-li se již ani k tomu,
že rodinný dům, který je vlastnictvím
zaměstnancovým, pozbývá pro ubytování
státních zaměstnanců významu,
jakmile vlastník jeho z jakéhokoli důvodu
trvale přestane konati činnou službu v místě
domu, je stavba rodinných domů jako nouzového
opatření málo ekonomická, a to tím
spíše v lázeňských místech
s drahými stavebními pozemky; poskytnutí
stavebního úvěru i zaměstnance hospodářsky
slabší, kteří - jak i dosavadní
zkušenosti ukazují - snadno by se stavbou úplně
vysílili.
V Praze dne 5. prosince 1927.
Julius Verčík byl policejním ředitelstvím
v Bratislavě dne 30. května 1927 do vazby k sedrii
v Bratislavě dodán a usnesením vyšetřujícího
soudce téže sedrie z 1. června 1927 byla naň
uvalena na dobu do 11. června 1927 zatímní
vazba pro podezření z přečinu úplatkářství
a účastenství na zločinu padělání
veřejné listiny.
Opatření toto bylo učiněno na základě
§ 141, č. 2 a 3 tr. ř., ježto - jak usnesení
vyšetřujícího soudce praví -
vzhledem k velikosti trestu stávala důvodná
obava, že by se obviněný útěkem
vyhnul trestnímu řízení a kdyby byl
ponechán na svobodě, mohl by působiti na
svědky, aby tak překážel zjištění
pravdy.
Tvrzení pánů interpelantů, že
vazba byla uvalena pro nebezpečí opakování
trestných činů, spočívá
tedy patrně na mylných informacích. Julius
Verčík usnesení o uvalení zatímní
vazby vzal na vědomí bez stížnosti.
Trestní vyhledávání bylo pak proti
Juliu Verčíkovi na základě oznámení
presidia policejního ředitelství v Bratislavě
rozšířeno ještě na jiné
trestné činy.
Usnesením obžalobního senátu sedrie
v Bratislavě z 8. června 1927 byla pak zatímní
vazba na Julia Verčíka uvalená prodloužena
z důvodů, že obviněný byl s ohledem
na výsledky vyhledávání, které
dosud nebylo skončeno, z trestných činů
důvodně podezřelým a důvody
uvalení zatímní vazby ještě stávaly.
Usnesením vyšetřujícího soudce
sedrie v Bratislavě z 21. června 1927 bylo proti
Juliu Verčíkovi pro trestné činy shora
uvedené nařízeno vyšetřování
a uvalena naň dle § 141, č. 2, 3,§ 148
tr. ř. vyšetřovací vazba na dobu tří
měsíců, t. j. od 21. června do 21.
září 1927, poněvadž důvody
vazební stále trvaly.
Proti tomuto usnesení ohlásil Julius Verčík
stížnost, kterou však dne 22. června 1927
vzal zpět.
Dne 12. července 1927 prohlásil vyšetřující
soudce vyšetřování za skončené,
aniž by učinil návrh na zastavení trestního
řízení, jak se v interpelaci tvrdí,
k čemuž podle zákona ani vůbec nebyl
příslušný, nýbrž postoupil
spisy státnímu zastupitelství v Bratislavě
rozšíření vyšetřování
i na tyto trestné činy.
Vytýkají-li páni interpelanti, že doplněním
řízení zjišťovány byly jen
okolnosti méně významné, odmítám
tuto kritiku jako nepřípustnou, ježto jde o
trestní řízení dosud neukončené.
Dne 25. srpna 1927 zažádal Julius Verčík
o zrušení vazby proti kauci 5.000 Kč uváděje,
že již o všech bodech obvinění byl
slyšen a zbývají toliko zjištění,
na něž nemůže míti vlivu.
Obžalobní senát sedrie v Bratislavě
usnesením z 31. srpna 1927 žádosti Julia Verčíka
vyhověl a nařídil jeho propuštění
na svobodu proti kauci 20.000 Kč, proti jejíž
výši nebylo si stěžováno.
I stížnost státního zastupitelství,
do zmíněného usnesení sedrie vznesená,
byla vrchním státním zastupitelstvím
vzata zpět, a když požadovaná kauce byla
dne 6. září 1927 složena, bylo také
propuštění Julia Verčíka z vazby
ihned zařízeno.
Z uvedeného jest patrno, že vazba na Julia Verčíka
uvalená nebyla nijak nad potřebu prodlužována,
že věc nikde nevázla, ba naopak byla doba vazby
kratší, než bylo usnesením soudním
nařízeno.
Za tohoto stavu věci postrádá také
tvrzení, že v tomto případu šlo
o zneužití úřední moci státním
zastupitelstvem proti politickému oposičníku,
jakéhokoliv podkladu.
Není tudíž důvodu k nějakému
opatření.
V Praze dne 28. listopadu 1927.
Policejní komisařství v Ústí
n. L., vykonávajíc tiskovou přehlídku
časopisu Der Tag, nařídilo zabavení
čís. 117 tohoto časopisu ze dne 21. června
1927 (v interpelaci patrně omylem udáno datum 20.
června 1927), shledavši v článku Für
Selbstregierung und Selbstverwaltung v tomto časopisu uveřejněném
a v interpelaci toliko částečně uvedeném
skutkovou podstatu trestných činů dle §
14, č. 1 a § 17, č. 1 zákona na ochranu
republiky potvrzeno.
Vzhledem k tomu, že jde tedy o zabavení, které
neodvislý soud shledal správným a odůvodněným,
nemám důvodu činiti nějaké
opatření.
Odpověď na interpelaci převzal jsem proto,
ježto v daném případě tiskovou
prohlídku vykonal a časopis zabavil státní
úřad policejní.
V Praze dne 26. listopadu 1927.
Okresní správa politická v Teplicích-Šanově,
vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu
Der Güterbeamte, zabavila číslo 12. tohoto
časopisu ze dne 15. prosince 1925, shledavši v jednom
místě článku Der Geist von Locarno?,
jež v interpelaci je toliko částečně
uvedeno, skutkovou podstatu trestného činu dle §
14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.
Zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem
v Litoměřicích z týchž důvodů
potvrzeno.
Poněvadž tedy opatření politického
úřadu bylo schváleno neodvislým soudem,
nemám důvodu k opatření v interpelaci
žádanému.
Odpověď na interpelaci převzal jsem proto,
ježto v daném případě tiskovou
prohlídku vykonal a časopis zabavil okresní
úřad politický.
V Praze dne 26. listopadu 1927.
Okresní správa politická ve Falknově,
vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu
Der deutsche Freisoziale zabavila čís. 17. tohoto
časopisu ze dne 3. března 1926, shledavši ve
3 místech článku Protestkundgebung in Falkenau
v tomto časopise uveřejněného a v
interpelaci doslovně uvedeného, skutkovou podstatu
trestných činů podle § 11, č.
2, a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem
v Chebu podle § 11, č. 2 zákona na ochranu
republiky a § 300 tr. z. potvrzeno.
Jde tedy o zabavení soudní, jež možno
rušiti neb měniti jedině pořadem instancí
soudních.
Poněvadž pak postup v úvahu přicházejícího
politického úřadu shledal správným
a odůvodněným neodvislý soud, nelze
zabavení považovati za libovolné, jak se tvrdí
v interpelaci, a nemám důvodu k opatření
v interpelaci žádanému.
V Praze dne 26. listopadu 1927.
Ježto právní předpisy, týkající
se veterinární policie, dosud nejsou sjednoceny,
pojalo ministerstvo zemědělství sjednocení
těchto norem do programu svých legislativních
prací na příští rok.
V rámci těchto prací řešena bude
i nová úprava předpisů o prohlídce
masa, a to na základě materiálu, který
byl ministerstvem zemědělství již sebrán
a z větší části zpracován.
V Praze dne 26. listopadu 1927.
Na výše uvedenou interpelaci sděluji toto:
Ad 1) Důchodce diósgyörské bratrské
pokladny jsou důchodci pokladny cizozemské a z důvodu
toho nemůže jim Československá bratrská
pokladna vypláceti důchodu. Poněvadž
nepodařilo se dosud sjednati s Maďarskem vzájemnost
v oboru hornického pojištění podle §
25 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n., vyjednává
ministerstvo veřejných prací s ministerstvem
financí o uvolnění potřebných
prostředků k podporování těchto
důchodců a zařídí neprodleně
další po jich uvolnění.
Ad 2) Provisionistům ve státních báňských
a hutnických závodech a jich pozůstalým
byly vypláceny až do konce měsíce února
1925 státní příplatky ku provisím
z bratrské pokladny, záležející
zejména z drahotních přídavků,
mimořádných a nouzových výpomocí,
vyměřených jim původně podle
sazeb platných pro státní zaměstnance
téže kategorie.
Tyto přídavky byly jim vypláceny na vrub
pensijního etátu. Na výplatu těchto
státních příplatků neměli
provisionisté právního nároku, ježto
byly jim poskytovány z pouhé vůle administrativními,
kdykoli odvolatelnými výnosy, jak i v konkrétním
sporu rozhodl vrchní zemský soud v Praze.
Když podle § 5, odst. 2 vlád. nař. č.
206 Sb. z. a n. z 25. září 1924 těmito
státními příplatky byly zatíženy
státní báňské a hutnické
závody, jež na jejich plnou výplatu nemají
dostatečných prostředků, bylo ministerstvo
veřejných prací nuceno příplatky
k provisím upraviti nově vzhledem k disponibilním
prostředkům podniku.
Nová úprava spočívá na zásadě,
že státních příplatků
k provisím má se dostati těm nejpotřebnějším,
a zajišťuje 50 % dosavadní výměry
100%ním invalidům, sirotkům bez rodičů
nebo, jichž matka požívá rovněž
50% příplatek, a vdovám a sirotkům
po dělníku, zemřelém následkem
úrazu v závodní práci, dále
30% dosavadní výměry nemajetným důchodcům
starým nejméně 55 let, 80%ním invalidům
a sirotkům bez otce. Dále byl přiznán
příspěvek provisionistům ze závodů
na Slovensku na manželku resp. děti do 14 roků,
kterého dosud nepožívali.
Ad 3) U dozorců (úředníků)
jsou a budou provise větší než by odpovídaly
jich vkladům do pokladen bratrských válečnými
poměry znehodnoceným. Proto jest třeba rozdíl
mezi převzatým krytím starých důchodů
a úhradou nových dávek opatřiti osnovou
o nové úpravě hornického pojištění
a to jednak zvýšením příspěvků
zaměstnavatelů a členů a jednak přispěním
státu. Ovšem, že žádostem ze zvýšení
dávek bude možno vyhověti jen do té
míry, pokud se vystačí s úhradou.
V Praze dne 27. listopadu 1927.
Paragraf 55. v. tr. ř. nestanoví výslovně
povinnost div. soudu, aby obsadil rozhodující senát
příslušníky oné stavovské
skupiny, jejímž příslušníkem
je obžalovaný, nýbrž stanoví, že
nenáleží-li obžalovaný gážista
zbraním, mají býti přísedící
povoláni pokud možno z jeho stavovské skupiny.
Jest tedy ustanovení cit. par. 55/II. odst. v. tr. ř.
povahy fakultativní.
Zákon neobsahuje odlišných ustanovení
pro četnictvo a rozlišuje toliko mezi zbraněmi
a ostatními skupinami stavovskými čsl. vojska.
Poněvadž pak vzhledem k zákonu č. 229/20
o četnictvu, jsou příslušníci
četnictva náležející zbraním
postaveni na roveň vojenským osobám stavovské
skupiny zbraní čsl. vojska, nelze o povolávání
přísedících z řad rotmistrů
zbraní v trestních případech četnictva
spatřovati nezákonnost.
Přes toto právní stanovisko nepodceňuje
vojenská justiční správa význam
povolávání přísedících
z řad četnictva v jeho trestních věcech
zejména tam, kde jde výlučně o obžalované
příslušníky četnictva a kde odborné
znalosti a zkušenosti z četnické služby
mohou býti důležitými při rozhodování
případu.
Pokud jde zejména o divisní soud v Plzni, rozhodovalo
se u něho v posledních dvou letech celkem devět
trestních případů proti četnictvu
a toliko ve čtyřech případech byli
povoláni jako přísedící rozhodovacího
soudu rotmistři zbraní.
V těchto čtyřech případech
však není ani jediný případ,
kde odborné znalosti neb zkušenosti z četnické
služby byly by při rozhodování případu
důležitými.
U divisního soudu v Praze nebylo od let již případu,
kde by v trestní věci četnictva byli povoláni
za přísedící rotmistři.
Nejde tedy u vojenských soudů o nezákonnost,
nýbrž o oceňování vhodnosti,
která se děje dle správných zásad.
V Praze dne 2. prosince 1927.
V interpelácii je poukazované na to, že v posledných
rokoch opakujú sa prípady, že porodným
babám politické úrady odnimajú diplomy,
bez toho, že by bolo proti nim zavedené riadne administratívne
riadenie, tým menej súdne.
Túto interpelláciu postúpilo ministerstvo
spravedlivosti prípisom zo dňa 4. júla 1927,
č. 27964/27 tunajšiemu ministerstvu k vypracovaniu
odpovedi, poneváč svojim obsahom sa vôbec
netýka činnosti súdu a justičných
úradov (najvyšší správny súd
nepodlieha tiež v žiadnom smere ministerstvu spravedlivosti).
Dľa prišlých zpráv druhých stolíc
sdeľujem, že v Čechách nebol v žiadnom
prípade niektorej porodnej babe odňatý diplom
bez predcházajúceho administratívneho nariadenie.
Na Morave vydala zemská správa politická
v dôsledku tunajšieho rozhodnutia, ktorým bolo
uloženo v jednom prípade doplnenie riadenia a vydanie
nového rozhodnutia z dôvodov, že porodná
baba nebola protokolárne vypočutá, normatívny
výnos zo dňa 14. marca 1925, č. 36752 všetkým
okresným správam politickým a mestským
radím samosprávnych mest o postupu pri vydávaní
administratívných rozhodnutí ohľadne
zastavenia a odobrania babického diplomu. Až do vydánia
tohoto výnosu politické úrady I. stolice
vydávaly skutočne vo väčšine prípadov
výmery o zastavení babickej prakse, bez toho, že
by boly bývaly príslušné strany vypočuly.
Od vydania výš uvedeného výnosu však
neudal sa ani jedon prípad, kedy by niektorá I.
inštancia nebola pred vydaním predmetného výmeru
v úvahu prichádzajúcu babu vypočula.
V Sliezsku tiež nebol v žiadnom prípade odňatý
porodnej babe diplom bez predchádzajúceho riadneho
riadenia. Vyskytnuvši sa v niekoľko málo prípadoch
nedopatrenie administratívnych úradov pri odnímaní
babických diplomov bolo vždy cestou inštančnou
nepravené.
Na Slovensku bolo prevedené celkom v 3 prípadoch
odňatie babického diplomu so zachovaním riadneho
úradneho podkladu v postupu.
Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej
výchovy jako stolica dovolacia dbalo vždy toho, aby
pri riadení u podriadených stolíc za účelom
odňatia babického diplomu bolo postupované
dľa predpisov platných pre riadenie pred úradmi
správnymi a zrušilo rozhodnutia podradených
stolíc zvlášť v prípadoch, keď
nebola daná porodnej babe príležitosť,
aby bola vypočutá, alebo kde šetrenie nebolo
s náležitou pečlivosťou prevedené.
Vydáva súčasne nový normativný
výnos, ktorým ukláda podriadeným stoliciam,
aby postupovaly pri odnímaní babického diplomu
vždy presne dľa predpisov platných pre toto riadenie,
ktoré ukládajú úradu povinnosť
vlastného šetrenia vecných i osobných
okolností menovite povinnosť vypočuť stranu,
jestli ovšem trestný súd nenariadil o prípadoch
§ 291 uh. tr. zák. právoplatne zákaz
ďalšieho výkonu povolánia.
Že by sa boly prihodily prípady neodovodneného
stihania porodných bab, neni ministerstvu verejného
zdravotníctva a telesnej výchovy známo, a
ani podriadené stolice podobného sdelenia nepodaly.
Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej
výchovy vybavuje predložené mu sťažnosti
s najväčšou pečlivosťou: na vybavovanie
sťažností najvyššieho správneho
súdu nemá ovšem žiadného vlivu.
V Prahe, dňa 9. novembra 1927.
Žádost okresního svazu německé
národně socialistické strany o povolení
socialistické strany o povolení okresní dělnické
slavnosti na den 18. a 19. června t. r. došla k okresní
správě politické v Teplé dne 1. června
1927 a byla dne 2. června vyřízena; avšak
nedopatřením kanceláře teprve dne
12. června vypraveno. Vynechání německého
textu na obálce stalo se opomenutím při expedici.
Zaměstnanci, který zavinil, že vypravení
bylo zadrženo, bylo to vytknuto a učiněno opatření,
aby se budoucně podobný případ nestal.
V Praze dne 2. prosince 1927.
Pokud se týče staveb na ochranu břehů
na vodních tocích, o které jde, byl horní
tok Děsné až k soutoku Divoké a Tiché
Děsné prohlášen za bystřinu a
provádí se zde za příspěvku
státního melioračního fondu a příspěvku
zemského již III. stavební program nákladem
3.049.000 Kč.
Na úpravu dolního toku Děsné od zmíněného
soutoku až po zaústění do Moravy v délce
28.35 km vypracoval moravský zemský stavební
úřad nový generální projekt,
v němž uvažováno také variantní
řešení úpravy se zachycením velkých
vod Tiché Děsné retenční nádrží
v Koutech.
K předloženému projektu zaujalo ministerstvo
zemědělství stanovisko, že dlužno
dáti přednost řešení úpravy
s retenční přehradou a požádalo
zemský výbor, aby vykonal potřebná
geologická šetření pro možnost
zříditi přehradu a připravil - bude-li
výsledek šetření příznivý
- podrobný projekt přehrady jakož i podrobné
projekty nejnaléhavějších dílčích
úprav Děsné v obcích Vízenberku,
V. Losíně a Sudkově již se zřetelem
na účinek přehrady.
Dále bylo učiněno opatření,
aby byl vypracován projekt na zahrazení potoka Merty
o nákladu 170.000 Kč
V souvislosti s těmito zahrazovacími pracemi zajišťuje
ministerstvo zemědělství dílčí
úpravu potoka Aubachu (zvaného též Lustbach)
v lázních V. Losíně nákladem
1.970.000 Kč a dalo již svolení k provedení
nejnutnějších prací, vyplativši
k tomu účelu obci V. Losínu zálohu
v částce 100.000 Kč.
Pokud se týče řeky Moravice, byl stržený
jez v Kylešovicích ihned po povodni rekonstruován
a místo poškozeného dřevěného
mostu okresní silnice v Bránce bude se v dohledné
době stavěti most železobetonový.
Projekt úpravy řeky Moravice v Kylešovicích
byl už vypracován zemskou správní komisí
pro Slezsko a bude v nejbližší době na
jeho podkladě jednáno o finanční zajištění.
V Praze dne 14. října 1927.
Das Gesetz vom 14. Juli 1927, S. d. G. u. V.
Nr. 118, betreffend die Gewährung von Unterstützungen
bei Elementarkatastrophen gibt den Besitzern der erfrorenen Weinberge
die Möglichkeit, um Gewährung von Darlehen unter Beitragsleistung
des Staates zur Verzinsung einzuschreiten.
Für Gewährung von Geldunterstützungen
an die betroffenen Weinbauer stehen keine Mittel zur Verfügung.
Dafür werden ihnen Preisbegünstigungen durch Herabsetzung
des Preises der amerikanischen Kranzmutterunterlagen und Wurzelreben,
die aus den Vorräten der staatlichen Rebenschulen im Jahre
1928 zur Verteilung kommen, bewilligt werden.
Nach den geltenden gesetzlichen Bestimmungen
hatten die Betroffenen die Möglichkeit, den Schaden bei den
kompetenten Behörden anzumelden und den Anspruch auf Steuerabschreibung
geltend zu machen. Wird durch die gepflogenen Erhebungen festgestellt,
dass der Schaden einen solchen Umfang angenommen hat, dass die
Abschreibung der Steuern nach den bezüglichen gesetzlichen
Bestimmungen begründet ist, wird den Geschädigten eine
angemessene Abschreibung der Steuern gewährt werden. Wegen
eines wohlwollenden Vorgehens bei Verhandlung derartiger Ansuchen
wurden den unterstellten Behörden - wie übrigens alljährlich
- die entsprechenden Weisungen gegeben.
Prag, den
14. Oktober 1927.