1404/X.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců H. Bergmanna; L. Pechmanové a druhů

o poměrech poštovních zaměstnanců ve světových lázních československých (tisk 1122/XIV).

K mimořádným drahotním poměrům ve světových lázních československých, pokud stíhají státní a tedy i poštovní zaměstnance, bylo zčásti přihlédnuto již v platovém zákoně tím, že největší lázeňská místa, která interpelace má v prvé řadě na mysli, byla činovného, než jím podle počtu obyvatelstva přísluší.

Pokud přes to na poštovní zaměstnance tíživě doléhají drahotní poměry lázeňských míst bylo by možno jejich požadavkům vyhověti tím, že v rámci služebních přídavků podle § 148, odst. 1. platového zákona bude vzat zřetel na ty nezbytně vyšší výlohy, které sebou přináší výkon služby v oněch místech. Jest však vyloučeno, že by příslušné služební přídavky byly určeny 20% služného. Do doby, než bude o uvedených služebních přídavcích rozhodnuto, lze zatím uvažovati v případech, vyžadujících mimořádného zřetele v mezích prostředků, daných rozpočtem, jedině o poskytnutí peněžitých výpomocí, pokud se týče odměn.

Na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance byly věnovány již velmi značné prostředky; o další podpoře těchto staveb lze uvažovati jen v rámci zákona ze dne 7. dubna 1927. č. 44 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Poskytování levného úvěru státním zaměstnancům v lázeňských místech na stavbu rodinných domů nelze považovati za vhodný způsob řešení bytové tísně. Nehledí-li se již ani k tomu, že rodinný dům, který je vlastnictvím zaměstnancovým, pozbývá pro ubytování státních zaměstnanců významu, jakmile vlastník jeho z jakéhokoli důvodu trvale přestane konati činnou službu v místě domu, je stavba rodinných domů jako nouzového opatření málo ekonomická, a to tím spíše v lázeňských místech s drahými stavebními pozemky; poskytnutí stavebního úvěru i zaměstnance hospodářsky slabší, kteří - jak i dosavadní zkušenosti ukazují - snadno by se stavbou úplně vysílili.

V Praze dne 5. prosince 1927.

Náměstek předsedy vlády:

Šrámek, v. r.

1404/XI.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Bolena a soudruhů

o bezdůvodném věznění tajemníka Julia Verčíka v Bratislavě (tisk 1205/XVI.)

Julius Verčík byl policejním ředitelstvím v Bratislavě dne 30. května 1927 do vazby k sedrii v Bratislavě dodán a usnesením vyšetřujícího soudce téže sedrie z 1. června 1927 byla naň uvalena na dobu do 11. června 1927 zatímní vazba pro podezření z přečinu úplatkářství a účastenství na zločinu padělání veřejné listiny.

Opatření toto bylo učiněno na základě § 141, č. 2 a 3 tr. ř., ježto - jak usnesení vyšetřujícího soudce praví - vzhledem k velikosti trestu stávala důvodná obava, že by se obviněný útěkem vyhnul trestnímu řízení a kdyby byl ponechán na svobodě, mohl by působiti na svědky, aby tak překážel zjištění pravdy.

Tvrzení pánů interpelantů, že vazba byla uvalena pro nebezpečí opakování trestných činů, spočívá tedy patrně na mylných informacích. Julius Verčík usnesení o uvalení zatímní vazby vzal na vědomí bez stížnosti.

Trestní vyhledávání bylo pak proti Juliu Verčíkovi na základě oznámení presidia policejního ředitelství v Bratislavě rozšířeno ještě na jiné trestné činy.

Usnesením obžalobního senátu sedrie v Bratislavě z 8. června 1927 byla pak zatímní vazba na Julia Verčíka uvalená prodloužena z důvodů, že obviněný byl s ohledem na výsledky vyhledávání, které dosud nebylo skončeno, z trestných činů důvodně podezřelým a důvody uvalení zatímní vazby ještě stávaly.

Usnesením vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě z 21. června 1927 bylo proti Juliu Verčíkovi pro trestné činy shora uvedené nařízeno vyšetřování a uvalena naň dle § 141, č. 2, 3,§ 148 tr. ř. vyšetřovací vazba na dobu tří měsíců, t. j. od 21. června do 21. září 1927, poněvadž důvody vazební stále trvaly.

Proti tomuto usnesení ohlásil Julius Verčík stížnost, kterou však dne 22. června 1927 vzal zpět.

Dne 12. července 1927 prohlásil vyšetřující soudce vyšetřování za skončené, aniž by učinil návrh na zastavení trestního řízení, jak se v interpelaci tvrdí, k čemuž podle zákona ani vůbec nebyl příslušný, nýbrž postoupil spisy státnímu zastupitelství v Bratislavě rozšíření vyšetřování i na tyto trestné činy.

Vytýkají-li páni interpelanti, že doplněním řízení zjišťovány byly jen okolnosti méně významné, odmítám tuto kritiku jako nepřípustnou, ježto jde o trestní řízení dosud neukončené.

Dne 25. srpna 1927 zažádal Julius Verčík o zrušení vazby proti kauci 5.000 Kč uváděje, že již o všech bodech obvinění byl slyšen a zbývají toliko zjištění, na něž nemůže míti vlivu.

Obžalobní senát sedrie v Bratislavě usnesením z 31. srpna 1927 žádosti Julia Verčíka vyhověl a nařídil jeho propuštění na svobodu proti kauci 20.000 Kč, proti jejíž výši nebylo si stěžováno.

I stížnost státního zastupitelství, do zmíněného usnesení sedrie vznesená, byla vrchním státním zastupitelstvím vzata zpět, a když požadovaná kauce byla dne 6. září 1927 složena, bylo také propuštění Julia Verčíka z vazby ihned zařízeno.

Z uvedeného jest patrno, že vazba na Julia Verčíka uvalená nebyla nijak nad potřebu prodlužována, že věc nikde nevázla, ba naopak byla doba vazby kratší, než bylo usnesením soudním nařízeno.

Za tohoto stavu věci postrádá také tvrzení, že v tomto případu šlo o zneužití úřední moci státním zastupitelstvem proti politickému oposičníku, jakéhokoliv podkladu.

Není tudíž důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 28. listopadu 1927.

Ministr spravedlnosti.

Dr. Mayr-Harting, v. r.

1404/XII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance H. Knirsche a druhů

ministrovi spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu Der Tag pro zprávu o sudetsko-německém projevu v Habraticích v Sasku dne 19. t. m. (tisk 1198/X).

Policejní komisařství v Ústí n. L., vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu Der Tag, nařídilo zabavení čís. 117 tohoto časopisu ze dne 21. června 1927 (v interpelaci patrně omylem udáno datum 20. června 1927), shledavši v článku Für Selbstregierung und Selbstverwaltung v tomto časopisu uveřejněném a v interpelaci toliko částečně uvedeném skutkovou podstatu trestných činů dle § 14, č. 1 a § 17, č. 1 zákona na ochranu republiky potvrzeno.

Vzhledem k tomu, že jde tedy o zabavení, které neodvislý soud shledal správným a odůvodněným, nemám důvodu činiti nějaké opatření.

Odpověď na interpelaci převzal jsem proto, ježto v daném případě tiskovou prohlídku vykonal a časopis zabavil státní úřad policejní.

V Praze dne 26. listopadu 1927.

Ministru vnitra:

Černý, v. r.

1404/XIII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra Lehnerta a druhů

ministru spravedlnosti o neodůvodněném zabavení článku, který pod titulem Duch Locarna? vyšel v čísle 12. časopisu Der Güterbeamte dne 15. prosince 1925 (tisk 1198/IV).

Okresní správa politická v Teplicích-Šanově, vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu Der Güterbeamte, zabavila číslo 12. tohoto časopisu ze dne 15. prosince 1925, shledavši v jednom místě článku Der Geist von Locarno?, jež v interpelaci je toliko částečně uvedeno, skutkovou podstatu trestného činu dle § 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.

Zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem v Litoměřicích z týchž důvodů potvrzeno.

Poněvadž tedy opatření politického úřadu bylo schváleno neodvislým soudem, nemám důvodu k opatření v interpelaci žádanému.

Odpověď na interpelaci převzal jsem proto, ježto v daném případě tiskovou prohlídku vykonal a časopis zabavil okresní úřad politický.

V Praze dne 26. listopadu 1927.

Ministr vnitra:

Černý, v. r.

1404/XIV (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů

o zabavení čís. 17. časopisu Der deutsche Freisoziale ze dne 3. března 1926 (tisk 1198/III).

Okresní správa politická ve Falknově, vykonávajíc tiskovou přehlídku časopisu Der deutsche Freisoziale zabavila čís. 17. tohoto časopisu ze dne 3. března 1926, shledavši ve 3 místech článku Protestkundgebung in Falkenau v tomto časopise uveřejněného a v interpelaci doslovně uvedeného, skutkovou podstatu trestných činů podle § 11, č. 2, a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem v Chebu podle § 11, č. 2 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. z. potvrzeno.

Jde tedy o zabavení soudní, jež možno rušiti neb měniti jedině pořadem instancí soudních.

Poněvadž pak postup v úvahu přicházejícího politického úřadu shledal správným a odůvodněným neodvislý soud, nelze zabavení považovati za libovolné, jak se tvrdí v interpelaci, a nemám důvodu k opatření v interpelaci žádanému.

V Praze dne 26. listopadu 1927.

Ministr vnitra:

Černý, v. r.

1404/XV (původní znění).

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslanců inž. O. Kalliny, F. Matznera a druhů

o úpravě předpisů pro provádění prohlídky masa (tisk 1032/XII).

Ježto právní předpisy, týkající se veterinární policie, dosud nejsou sjednoceny, pojalo ministerstvo zemědělství sjednocení těchto norem do programu svých legislativních prací na příští rok.

V rámci těchto prací řešena bude i nová úprava předpisů o prohlídce masa, a to na základě materiálu, který byl ministerstvem zemědělství již sebrán a z větší části zpracován.

V Praze dne 26. listopadu 1927.

Ministr zemědělství:

Dr. Srdínko, v. r.

1404/XVI (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslance Nitsche a druhů

o zastavení zaopatřovacích platů hutníkům, zaměstnaným kdysi v Uhrách, a o zastavení drahotních přídavků horníkům provisionistům (tisk 1032/III).

Na výše uvedenou interpelaci sděluji toto:

Ad 1) Důchodce diósgyörské bratrské pokladny jsou důchodci pokladny cizozemské a z důvodu toho nemůže jim Československá bratrská pokladna vypláceti důchodu. Poněvadž nepodařilo se dosud sjednati s Maďarskem vzájemnost v oboru hornického pojištění podle § 25 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n., vyjednává ministerstvo veřejných prací s ministerstvem financí o uvolnění potřebných prostředků k podporování těchto důchodců a zařídí neprodleně další po jich uvolnění.

Ad 2) Provisionistům ve státních báňských a hutnických závodech a jich pozůstalým byly vypláceny až do konce měsíce února 1925 státní příplatky ku provisím z bratrské pokladny, záležející zejména z drahotních přídavků, mimořádných a nouzových výpomocí, vyměřených jim původně podle sazeb platných pro státní zaměstnance téže kategorie.

Tyto přídavky byly jim vypláceny na vrub pensijního etátu. Na výplatu těchto státních příplatků neměli provisionisté právního nároku, ježto byly jim poskytovány z pouhé vůle administrativními, kdykoli odvolatelnými výnosy, jak i v konkrétním sporu rozhodl vrchní zemský soud v Praze.

Když podle § 5, odst. 2 vlád. nař. č. 206 Sb. z. a n. z 25. září 1924 těmito státními příplatky byly zatíženy státní báňské a hutnické závody, jež na jejich plnou výplatu nemají dostatečných prostředků, bylo ministerstvo veřejných prací nuceno příplatky k provisím upraviti nově vzhledem k disponibilním prostředkům podniku.

Nová úprava spočívá na zásadě, že státních příplatků k provisím má se dostati těm nejpotřebnějším, a zajišťuje 50 % dosavadní výměry 100%ním invalidům, sirotkům bez rodičů nebo, jichž matka požívá rovněž 50% příplatek, a vdovám a sirotkům po dělníku, zemřelém následkem úrazu v závodní práci, dále 30% dosavadní výměry nemajetným důchodcům starým nejméně 55 let, 80%ním invalidům a sirotkům bez otce. Dále byl přiznán příspěvek provisionistům ze závodů na Slovensku na manželku resp. děti do 14 roků, kterého dosud nepožívali.

Ad 3) U dozorců (úředníků) jsou a budou provise větší než by odpovídaly jich vkladům do pokladen bratrských válečnými poměry znehodnoceným. Proto jest třeba rozdíl mezi převzatým krytím starých důchodů a úhradou nových dávek opatřiti osnovou o nové úpravě hornického pojištění a to jednak zvýšením příspěvků zaměstnavatelů a členů a jednak přispěním státu. Ovšem, že žádostem ze zvýšení dávek bude možno vyhověti jen do té míry, pokud se vystačí s úhradou.

V Praze dne 27. listopadu 1927.

Ministr veřejných prací:

Dr. Spina, v. r.

1404/XVII.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Brodeckého a soudruhů,

že místa přísedících divisních soudů neobsazují se četnickými gážisty v případech, kdy trestní věc se týká příslušníků této kategorie (tisk 1163/VII).

Paragraf 55. v. tr. ř. nestanoví výslovně povinnost div. soudu, aby obsadil rozhodující senát příslušníky oné stavovské skupiny, jejímž příslušníkem je obžalovaný, nýbrž stanoví, že nenáleží-li obžalovaný gážista zbraním, mají býti přísedící povoláni pokud možno z jeho stavovské skupiny. Jest tedy ustanovení cit. par. 55/II. odst. v. tr. ř. povahy fakultativní.

Zákon neobsahuje odlišných ustanovení pro četnictvo a rozlišuje toliko mezi zbraněmi a ostatními skupinami stavovskými čsl. vojska. Poněvadž pak vzhledem k zákonu č. 229/20 o četnictvu, jsou příslušníci četnictva náležející zbraním postaveni na roveň vojenským osobám stavovské skupiny zbraní čsl. vojska, nelze o povolávání přísedících z řad rotmistrů zbraní v trestních případech četnictva spatřovati nezákonnost.

Přes toto právní stanovisko nepodceňuje vojenská justiční správa význam povolávání přísedících z řad četnictva v jeho trestních věcech zejména tam, kde jde výlučně o obžalované příslušníky četnictva a kde odborné znalosti a zkušenosti z četnické služby mohou býti důležitými při rozhodování případu.

Pokud jde zejména o divisní soud v Plzni, rozhodovalo se u něho v posledních dvou letech celkem devět trestních případů proti četnictvu a toliko ve čtyřech případech byli povoláni jako přísedící rozhodovacího soudu rotmistři zbraní.

V těchto čtyřech případech však není ani jediný případ, kde odborné znalosti neb zkušenosti z četnické služby byly by při rozhodování případu důležitými.

U divisního soudu v Praze nebylo od let již případu, kde by v trestní věci četnictva byli povoláni za přísedící rotmistři.

Nejde tedy u vojenských soudů o nezákonnost, nýbrž o oceňování vhodnosti, která se děje dle správných zásad.

V Praze dne 2. prosince 1927.

Ministr národní obrany:

Udržal, v. r.

1404/XVIII.

Odpověď

ministra verejného zdravotníctva a telesnej výchovy

na interpelláciu posl. Betty Karpískovej a súdr.,

že sa porodným babám odnimajú diplomy (tisk 1032/V).

V interpelácii je poukazované na to, že v posledných rokoch opakujú sa prípady, že porodným babám politické úrady odnimajú diplomy, bez toho, že by bolo proti nim zavedené riadne administratívne riadenie, tým menej súdne.

Túto interpelláciu postúpilo ministerstvo spravedlivosti prípisom zo dňa 4. júla 1927, č. 27964/27 tunajšiemu ministerstvu k vypracovaniu odpovedi, poneváč svojim obsahom sa vôbec netýka činnosti súdu a justičných úradov (najvyšší správny súd nepodlieha tiež v žiadnom smere ministerstvu spravedlivosti).

Dľa prišlých zpráv druhých stolíc sdeľujem, že v Čechách nebol v žiadnom prípade niektorej porodnej babe odňatý diplom bez predcházajúceho administratívneho nariadenie.

Na Morave vydala zemská správa politická v dôsledku tunajšieho rozhodnutia, ktorým bolo uloženo v jednom prípade doplnenie riadenia a vydanie nového rozhodnutia z dôvodov, že porodná baba nebola protokolárne vypočutá, normatívny výnos zo dňa 14. marca 1925, č. 36752 všetkým okresným správam politickým a mestským radím samosprávnych mest o postupu pri vydávaní administratívných rozhodnutí ohľadne zastavenia a odobrania babického diplomu. Až do vydánia tohoto výnosu politické úrady I. stolice vydávaly skutočne vo väčšine prípadov výmery o zastavení babickej prakse, bez toho, že by boly bývaly príslušné strany vypočuly.

Od vydania výš uvedeného výnosu však neudal sa ani jedon prípad, kedy by niektorá I. inštancia nebola pred vydaním predmetného výmeru v úvahu prichádzajúcu babu vypočula.

V Sliezsku tiež nebol v žiadnom prípade odňatý porodnej babe diplom bez predchádzajúceho riadneho riadenia. Vyskytnuvši sa v niekoľko málo prípadoch nedopatrenie administratívnych úradov pri odnímaní babických diplomov bolo vždy cestou inštančnou nepravené.

Na Slovensku bolo prevedené celkom v 3 prípadoch odňatie babického diplomu so zachovaním riadneho úradneho podkladu v postupu.

Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy jako stolica dovolacia dbalo vždy toho, aby pri riadení u podriadených stolíc za účelom odňatia babického diplomu bolo postupované dľa predpisov platných pre riadenie pred úradmi správnymi a zrušilo rozhodnutia podradených stolíc zvlášť v prípadoch, keď nebola daná porodnej babe príležitosť, aby bola vypočutá, alebo kde šetrenie nebolo s náležitou pečlivosťou prevedené.

Vydáva súčasne nový normativný výnos, ktorým ukláda podriadeným stoliciam, aby postupovaly pri odnímaní babického diplomu vždy presne dľa predpisov platných pre toto riadenie, ktoré ukládajú úradu povinnosť vlastného šetrenia vecných i osobných okolností menovite povinnosť vypočuť stranu, jestli ovšem trestný súd nenariadil o prípadoch § 291 uh. tr. zák. právoplatne zákaz ďalšieho výkonu povolánia.

Že by sa boly prihodily prípady neodovodneného stihania porodných bab, neni ministerstvu verejného zdravotníctva a telesnej výchovy známo, a ani podriadené stolice podobného sdelenia nepodaly.

Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy vybavuje predložené mu sťažnosti s najväčšou pečlivosťou: na vybavovanie sťažností najvyššieho správneho súdu nemá ovšem žiadného vlivu.

V Prahe, dňa 9. novembra 1927.

Minister verejného zdravotníctva a telesnej výchovy:

Dr. Tiso, v. r.

1404/XIX (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance J. Geyera a druhů

o chování se okresního svazu německé národně socialistické strany dělnické v Bečově nad Teplou (tisk 1205/VI).

Žádost okresního svazu německé národně socialistické strany o povolení socialistické strany o povolení okresní dělnické slavnosti na den 18. a 19. června t. r. došla k okresní správě politické v Teplé dne 1. června 1927 a byla dne 2. června vyřízena; avšak nedopatřením kanceláře teprve dne 12. června vypraveno. Vynechání německého textu na obálce stalo se opomenutím při expedici. Zaměstnanci, který zavinil, že vypravení bylo zadrženo, bylo to vytknuto a učiněno opatření, aby se budoucně podobný případ nestal.

V Praze dne 2. prosince 1927.

Ministr vnitra:

Černý, v. r.

1404/XX (původní znění).

Odpověď

ministra zemědělství a ministra veřejných prací

na interpelaci poslanců dra Luschky, Bartela a druhů

o stavbách na ochranu břehů v území Praděda (tisk 1032/X).

Pokud se týče staveb na ochranu břehů na vodních tocích, o které jde, byl horní tok Děsné až k soutoku Divoké a Tiché Děsné prohlášen za bystřinu a provádí se zde za příspěvku státního melioračního fondu a příspěvku zemského již III. stavební program nákladem 3.049.000 Kč.

Na úpravu dolního toku Děsné od zmíněného soutoku až po zaústění do Moravy v délce 28.35 km vypracoval moravský zemský stavební úřad nový generální projekt, v němž uvažováno také variantní řešení úpravy se zachycením velkých vod Tiché Děsné retenční nádrží v Koutech.

K předloženému projektu zaujalo ministerstvo zemědělství stanovisko, že dlužno dáti přednost řešení úpravy s retenční přehradou a požádalo zemský výbor, aby vykonal potřebná geologická šetření pro možnost zříditi přehradu a připravil - bude-li výsledek šetření příznivý - podrobný projekt přehrady jakož i podrobné projekty nejnaléhavějších dílčích úprav Děsné v obcích Vízenberku, V. Losíně a Sudkově již se zřetelem na účinek přehrady.

Dále bylo učiněno opatření, aby byl vypracován projekt na zahrazení potoka Merty o nákladu 170.000 Kč

V souvislosti s těmito zahrazovacími pracemi zajišťuje ministerstvo zemědělství dílčí úpravu potoka Aubachu (zvaného též Lustbach) v lázních V. Losíně nákladem 1.970.000 Kč a dalo již svolení k provedení nejnutnějších prací, vyplativši k tomu účelu obci V. Losínu zálohu v částce 100.000 Kč.

Pokud se týče řeky Moravice, byl stržený jez v Kylešovicích ihned po povodni rekonstruován a místo poškozeného dřevěného mostu okresní silnice v Bránce bude se v dohledné době stavěti most železobetonový.

Projekt úpravy řeky Moravice v Kylešovicích byl už vypracován zemskou správní komisí pro Slezsko a bude v nejbližší době na jeho podkladě jednáno o finanční zajištění.

V Praze dne 14. října 1927.

Ministr zemědělství:

Dr. Srdínko, v. r.

Překlad ad 1404/V.

Antwort

des Ministers für Landwirtschaft und des Finanzministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. Jung und Genossen

betreffend die Frostschäden in Südmähren (Druck 1032/XIII).

Das Gesetz vom 14. Juli 1927, S. d. G. u. V. Nr. 118, betreffend die Gewährung von Unterstützungen bei Elementarkatastrophen gibt den Besitzern der erfrorenen Weinberge die Möglichkeit, um Gewährung von Darlehen unter Beitragsleistung des Staates zur Verzinsung einzuschreiten.

Für Gewährung von Geldunterstützungen an die betroffenen Weinbauer stehen keine Mittel zur Verfügung. Dafür werden ihnen Preisbegünstigungen durch Herabsetzung des Preises der amerikanischen Kranzmutterunterlagen und Wurzelreben, die aus den Vorräten der staatlichen Rebenschulen im Jahre 1928 zur Verteilung kommen, bewilligt werden.

Nach den geltenden gesetzlichen Bestimmungen hatten die Betroffenen die Möglichkeit, den Schaden bei den kompetenten Behörden anzumelden und den Anspruch auf Steuerabschreibung geltend zu machen. Wird durch die gepflogenen Erhebungen festgestellt, dass der Schaden einen solchen Umfang angenommen hat, dass die Abschreibung der Steuern nach den bezüglichen gesetzlichen Bestimmungen begründet ist, wird den Geschädigten eine angemessene Abschreibung der Steuern gewährt werden. Wegen eines wohlwollenden Vorgehens bei Verhandlung derartiger Ansuchen wurden den unterstellten Behörden - wie übrigens alljährlich - die entsprechenden Weisungen gegeben.

Prag, den 14. Oktober 1927.

Der Finanzminister:

Dr. Engliš, m. p.

Der Minister für Landwirtschaft:

Dr. Sardinko, m. p.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP