II. volební období. | 5. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení zákona ze dne 11. července 1922,
č. 242 Sb. z. a n. se takto doplňují a mění:
1. K §u 2 připojuje se tento nový odst. 4.:
ťOsoby konající v podnicích, jejichž
zaměstnanci podléhají pojištění
podle tohoto zákona, práci související
přímo s provozem těchto podniků, považují
se za zaměstnance těchto podniků, byť
by byly přijaty do práce a odměňovány
jiným zaměstnavatelem.Ť
2. § 3 budiž změněn takto:
ťVedle osob zaměstnaných v hornictví
jsou nemocenskému, invalidnímu, starobnímu,
vdovskému a sirotčímu pojištění
podle tohoto zákona podrobeni dělníci zaměstnaní
v závodech nehornických, jejichž dělníci
byli dne 30. září 1927 pojištěni
u bratrské pokladny.Ť
3. Konečná slova §u 4 ťzákony o
nemocenském pojištění dělníkůŤ
nahrazují se slovy ťzákon z 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n. a zákony jej opravující
a doplňující Ť
4. Mezi §em 4 a §em 5 vsunou se tato nová ustanovení:
(1) Pojištěnci zařadí se podle své
denní mzdy takto do mzdových tříd:
I. | -,- | 6,- | 4,- |
II. | 6,- | 10,- | 8,- |
III. | 10,- | 14,- | 12,- |
IV. | 14,- | 18,- | 16,- |
V. | 18,- | 22,- | 20,- |
VI. | 22,- | 25,50 | 24,- |
VII. | 25,50 | 28,50 | 27,- |
VIII. | 28,50 | 31,50 | 30,- |
IX. | 31,50 | 34,50 | 33,- |
X. | 34,50 | 37,50 | 36,- |
XI. | 37,50 | 40,50 | 39,- |
XII. | 40,50 | -,- | 42,- |
(2) Je-li smluvena mzda týdenní, považuje se
za denní mzdu šestý díl její;
jsou-li však práce nebo služby vykonávány
po sedm dní, považuje se za denní mzdu sedmý
díl týdenní mzdy. Je-li smluvena mzda měsíční,
považuje se za denní mzdu dvacátý pátý
díl její; jsou-li však práce nebo služby
vykonávány po celý měsíc, jest
denní mzdou třicátý díl mzdy
měsíční. Nebyl-li zaměstnanec
po celé takové období plně zaměstnán,
jest denní mzdou podíl mezi vydělanou mzdou
v tomto období a počtem jeho pracovních dní.
(3) Smluví-li se mzda podle jiného měřítka
(mzda kusová, úkolová, skupinová),
určí se mzdová třída podle
částky, jež zaměstnanci přísluší
pravděpodobně jako střední za týden
nebo měsíc.
Denní nemocenské činí:
I. | 2,70 |
II. | 5,30 |
III. | 8,- |
IV. | 10,60 |
V. | 13,30 |
VI. | 16,- |
VII. | 18,- |
VIII. | 20,- |
IX. | 22,- |
X | 24,- |
XI. | 26,- |
XII. | 28,- |
Jsou-li splněny podmínky poskytování
nemocenského, pak náleží nemocenské
za každý den nemoci.
Za příslušníka rodiny pokládá
se vedle osob uvedených v §u 96 zákona č.
221/24 i družka.
Dávka uvedená v bodu II. č. 1. §u 95
zákona č. 221/4 poskytuje se všem příslušnicím
rodiny pojištěncovy a to manželce pojištěncově
i tenkráte, když manžel zemřel v době
devíti měsíců, počítaje
zpět od porodu.
5. První věta odst. 2. §u 5 ať zní
takto: ťPojištění těchto osob vztahuje
se na nemocenské ošetřování,
na pomoc při porodu a na pohřebné.Ť
6. Úvodní slova §u 10 ať zní: ťPokud
podle zákona z 9.října 1924, č. 221
Sb. z. a n. .Ť
7. V §u 10 mezi slova ťnařizovatiŤ a ťúřadům
politickýmŤ buďtež vsunuta slova ťÚstřední
sociální pojišťovněŤ.
8. Odst. 2 §u 13 budiž změněn takto:
ťZákladní částka činí
Kč 500.-. Zvyšovací částka činí
za každé dokonané čtvrtletí až
do konce pátého příspěvkového
roku po Kč 20.- a za každý další
dokonaný příspěvkový měsíc
po Kč 8.-.Ť
9. V odst. 1. bodu 2. §u 14 nahrazuje se číslice
ť16Ť číslicí ť17Ť.
10. Mezi odst. 3. a 4. §u 14 buďtež vsunuty následující
nové odstavce:
ťOsvojenci mají nárok na sirotčí
důchod po osvojitelích pouze tehdy, nemají-li
nároku po svých vlastních rodičích
a bylo-li mimo to osvojení provedeno alespoň půl
roku před nápadem důchodu osvojitelům
nebo před jejich smrtí. Schovanci mají nárok
na sirotčí důchod po rodičích,
jimž byli svěřeni, pouze tehdy, nemají-li
nároku po rodičích tělesných
a byli-li u rodičů převzavších
vyživování bezplatně alespoň
půl roku před nápadem důchodu těmto
rodičům nebo před jejich smrtí a byli-li
výživou převážně na ně
odkázáni.Ť
ťZanechal-li pojištěnec osiřelé
vnuky mladší sedmnácti let, kteří
byli výživou převážně na
něho odkázáni, mají tito vnukové
nárok na důchod sirotčí, pokud není
nejvyšší přípustná výše
důchodů pozůstalých vyčerpána
již dětmi zemřelého.Ť
11. V odst. 4. §u 14 ať zní úvodní
slova takto: ťDůchod vdovský a důchod
sirotčí Ť
12. Odst. 2. §u 16 ať zní takto:
ťPříplatek za každé dítě
nesmí však převyšovati jedu desetinu důchodu.Ť
13. Odst. 1. §u 18 ať zní takto:
ť Nároku na dávky zaopatřovací
dosáhne se po třech příspevkových
letech (karenční doba).Ť
14. Úvodní slova 2. věty §u 19 ať
zní takto: ťJe-li invalidní důchodce
samostatně výdělečně činným,
přerušuje se invalidní důchod potud,
pokud úhrn všech příjmů z výdělečné
činnosti a invalidního důchoduŤ
15. Poslední věta §u 19 ať zní
takto: ťToto ustanovení o přerušení
zaopatřovacího platu platí též
pro starobní důchod, koná-li starobní
důchodce práci podléhající
zaopatřovacímu pojištění podle
tohoto zákona.
16. § 20 ať zní takto:
ť(1) Požitek invalidního důchodu zaniká
smrtí oprávněné osoby nebo zlepšením
jejího stavu zdravotního, že již nelze
mluviti o invaliditě, pro kterou invalidní důchod
napadl. Po zastavení důchodu platí o zachování
nároků získaných do dne nápadu
důchodu po případě o vydání
převodní částky ustanovení
§§ 23 až 23 f). Lhůta jednoroční
uvedená v §u 23 a lhůta pětiletá
uvedená v §u 23 f) plyne ode dne, kterým důchod
byl zastaven.
(2) Koná-li invalidní důchodce v podniku
uvedeném v §§ 2 a 3 práci, k jejímuž
výkonu jest zpravidla třeba plné výdělečné
schopnosti, zaniká požitek invalidního důchodu.
Nezlepšil-li se však zdravotní stav takového
důchodce tak, že již nelze mluviti o invaliditě,
pro kterou napadl invalidní důchod, pak oživne
při ztrátě zaměstnání
dřívější nárok na důchod.Ť
17. § 23 nahrazuje se těmito ustanoveními:
Nároky na dávky uvedené v §§ 11
a 14 zachovávají se bez jakéhokoliv omezení
po dobu jednoho roku ode dne, kdy zaniklo pojištění
na provise.
(1) Nároky z pojištění na provise získané
uplynutím aspoň čekací doby (§
18) zachovávají se ve výši, která
odpovídá převodní částce
podle §u 240 zákona z 9. října 1924,
č.221 Sb.z. a n., přes lhůtu stanovenou v
§u 23 bez jakéhokoliv časového omezení
placením uznávacího poplatku Kč.1.-
měsíčně. První uznávací
poplatek jest splatný dne následujícího
po uplynutí lhůty uvedené v §u 23.
(2) Pro výpočet převodní částky
považuje se doba příspěvková
ztrávená do 30. září 1924 za
dokonanou v nejnižší třídě
a doba ztrávená po 30. září
1924 za dokonanou v nejvyšší třídě
podle odst. 6. §u 12 zákona z 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n.
(3) Zachování nároků zaniká,
zůstane-li pojištěnec se zaplacením
uznávacího poplatku déle než 6 měsíců
po jeho splatnosti v prodlení.
Vstoupí-li pojištěnec, jenž dokonal čekací
dobu (§18) a nepožívá důchodu invalidního
(starobního), do zaměstnání podléhajícího
pojištění podle zákona z 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n. aneb podle právních
přepisů o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců nebo do zaměstnání
vyňatého z povinného pojištění
(§ 5 lit a ) zákona z 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n.) před vypršením lhůta
v §u 23 uvedené nebo pokud si zachovává
získané nároky, pak se mu zachovávají
získané nároky podle §§ 23 a 23
a) po dobu uvedeného zaměstnání bez
placení uznávacího poplatku. Nastoupením
tohoto zaměstnání přetrhuje se lhůta
uvedená v odst. 3. §u 23 a).
Pojištěncům, jejichž nároky z pojištění
na provise byly zachovány podle §u 23 a), a jejich
pozůstalým náleží důchod
za podmínek uvedených v zákoně z 9.
října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.
(1) Vznikne-li u pojištěnce přestouplého
do pojištění podle zákona z 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n., jehož nároky z pojištění
na provise byly zachovány [§§
23 a) a 23 b)], pojistný případ
po dokonané čekací době podle §u
107 zákona čís. 221/24, pak náleží
vedle důchodu z pojištění podle zákona
čís. 221/24 se státním příspěvkem
podle §u 123 zákona čís. 221/24 důchod,
který odpovídá uchovaným nárokům.
(2) Vznikne-li u takového pojištěnce pojistný
případ před dokonanou čekací
dobou podle §u 107, zákona čís. 221/24,
pak doplňuje Ústřední sociální
pojišťovna důchod poskytovaný podle uchovaných
nároků částkou, která odpovídá
zvyšovacím částkám podle odst.
3. §u 111 zákona čís. 221/24, avšak
bez státního příspěvku podle
§u 123 zákona čís. 221/24.
(3) V případech uvedených v předchozích
odstavcích rozhoduje o nároku na důchod Ústřední
sociální pojišťovna s právním
účinkem pro Ústřední bratrskou
pokladnu.
(1) Vstoupí-li pojištěnec, jehož nároky
jsou zachovány, opět do zaopatřovacího
pojištění podle tohoto zákona, započítá
se mu celá doba jeho dřívějšího
pojištění, na němž se zakládalo
zachování nároků.
(2) Vstoupí-li bývalý pojištěnec
po zániku zachování nároků
opět do zaopatřovacího pojištění
podle tohoto zákona, započítá se mu
doba jeho dřívějšího pojištění
podle předchozího odstavce jen tehdy, neuplynula-li
ode dne zániku zachování nároků
doba delší 42 měsíců a získá-li
pojištěnec v pojištění znovu alespoň
12 příspěvkových měsíců.
Vstoupil-li pojištěnec, jenž nedokonal čekací
doby (§ 18) a nepožívá důchodu
invalidního, do 5 let ode dne zániku zaopatřovacího
pojištění podle tohoto zákona do zaměstnání
podléhajícího pojištění
podle zákona z 9. října 1924, č. 221
Sb. z. a n. aneb podle právních předpisů
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců nebo do zaměstnání
vyňatého z povinného pojištění
(§ 5 lit.a) zákona z 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n.), jest Ústřední
bratrská pokladna povinna vydati příslušnému
nositeli pojištění převodní částku
vypočtenou podle §u 23 a).
Vstoupí-li bývalý pojištěnec,
jenž nedokonal čekací doby (§18), opět
do zaopatřovacího pojištění podle
tohoto zákona, započítá se mu doba
jeho dřívějšího pojištění
u Ústřední bratrské pokladny jen tehdy,
neuplynula-li ode dne zániku pojištění
doba delší pěti let, nevznikla.li v této
době povinnost vydati převodní částku
podle odst. 1. a získá-li pojištěnec
v pojištění znovu alespoň 12 příspěvkových
měsíců.Ť
18. § 74 se zrušuje a nahrazuje se těmito ustanoveními:
ť(1) Podnikatelé jsou povinni odváděti
revírní bratrské pokladně také
částku příspěvkovou připadající
na členy, mají však právo jim srážeti
tuto částku ze mzdy.
(2) Proti výši srážky přísluší
jednotlivému pojištěnci právo stížnosti
podle tohoto zákona; mimo to jsou revisní orgány
bratrské pokladny oprávněni vypočítávání
příspěvků přezkoušeti
na základě mezdních seznamů povinně
vedených podle zákona ze dne 8. února 1909,
č. 29 ř. z., pokud se týče podle §u
20 zák. čl. XIX. z r. 1907 a ostatních potřebných
pomůcek podniku.
(3) Nezapočte-li a nesráží-li podnikatel
částku příspěvků na
člena připadající při příslušné
výplatě mzdy, pokud se týče služného,
smí při pozdější výplatě
tuto částku zadržeti, jen pokud od příslušné
výplaty mzdy neb služného neuplynulo více
osmi týdnů.
(4) Za členy, kteří konají svou službu
bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání
za mzdu příliš nízkou, platí
tyto příspěvky podnikatel sám ze svého.
služného, smí při pozdější
výplatě tuto částku zadržeti,
jen pokud od příslušné výplaty
mzdy neb služného neuplynulo více osmi týdnů.
(4) Za členy, kteří konají svou službu
bezplatně nebo vzhledem na nedokončené vzdělání
za mzdu příliš nízkou, platí
tyto příspěvky podnikatel sám ze svého.Ť
19. § 76 budiž zrušen a nahrazen tímto ustanovením:
ťPříspěvky platí se vyjma případy
uvedené v §u 24 za celou dobu trvání
pracovního poměru, nenastal-li pojistný případ
toho kterého druhu pojištění. Platební
období určí stanovy.Ť
20. Odst. 2. §u 81 mění se takto:
ťPříspěvky pro pojištění
nemocenské, které nesmí přesahovati
pravidelně 8% střední denní mzdy,
stanoví se tak, aby spolu s jinými příjmy
stačily k úhradě pojistných dávek
a správních nákladů a ke tvoření
záložního fondu, který má dostoupiti
aspoň částky jednoduchého průměrného
vydání posledních tří let.
Příspěvky platí členové
a zaměstnavatelé po polovici.Ť
21. § 82 se zrušuje a nahrazuje se těmito ustanoveními:
Prostředky potřebné k provádění pojištění zaopatřovacího (pojištění na provise) opatří se
a) příspěvky zaměstnanců,
b) příspěvky zaměstnavatelů a
c) příspěvkem státním.
Příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů
[§ 82 lit. a) a b)] určí se tak, aby spolu
se státním příspěvkem [§
82 lit. c)]a s ostatními příjmy stačily
k úhradě pojistných dávek a správních
nákladů Ústřední bratrské
pokladny a ke tvoření záložního
fondu.
(1) Příspěvek zaměstnanců [§
82 lit. a)] činí Kč 35.- měsíčně
a příspěvek zaměstnavatelů
[§ 82 lit. b)] Kč 60.- měsíčně
za každého zaměstnance. Nastane-li nebo zanikne-li
pracovní poměr během měsíce,
vypočte se příspěvek úměrně
k pojistné době, př čemž se měsíc
co měsíc počítá 30 dny.
(2) Příspěvek statní [§ 82 lit.
c)] činí Kč 5,000.000,- měsíčně.
Na základě pojistně-technického zkoušení
finanční rovnováhy Ústřední
bratrské pokladny, které se má konati v obdobích
pětiletých, může se výše
příspěvků zaměstnanců,
zaměstnavatelů a státu [§ 82 b)] býti
měněna nařízeními; při
změně výše příspěvků
musí však býti zachována zásada
uvedená v §u 82 a), a nesmí poměr mezi
příspěvky zaměstnanců s jedné
strany a příspěvky zaměstnavatelů
a státu se strany druhé uvedený v §u
82 b) býti změněn v neprospěch zaměstnanců.
Za dobu zákonité presenční služby
osob uvedených v §§ 2 a 3 zaplatí stát
na základě výkazů každoročně
předkládaných ministerstvem Národní
obrany Ústřední bratrské pokladně
stejný příspěvek, který by
platil Ústřední sociální pojišťovně,
kdyby tyto osoby byly povinně pojištěny podle
zákona č. 221/24Ť
22. § 86 odst. 2 se zrušuje.
23. Bod 1. §u 87 se zrušuje.
24. Bod 4. §u 87 se zrušuje a nahrazuje se tímto
ustanovením:
ťUstanovení §§ 23 až 23 f) platí
také pro osoby, které si zachovaly čekatelství
nebo pokračovaly v pojištění podle zákona
z 9. února 1922, č. 61 Sb. z. a n., nezanikla-li
jejich práva před účinností
tohoto zákona.Ť
25. § 91 mění se takto:
ťÚřady, soudy a veřejné instituce
i korporace jsou povinny vyhověti žádostem,
jež Ústřední bratrská pokladna
nebo revírní bratrská pokladna na ně
vznesou, podporovati i jinak všemožně tyto pokladny
a podávati jim sdělení důležitá
pro provádění pojištění
a jejich správu.Ť
Vstoupí-li zaměstnanec pojištěný
podle zákona čís. 221/24 do zaměstnání
povinně pojištěného podle tohoto zákona,
jest Ústřední sociální pojišťovna
povinna vydati Ústřední bratrské pokladně
převodní částky (§ 240 odst.
1. zákona č. 221/24). Pojištěnec nabude
vydáním převodní částky
vůči Ústřední bratrské
pokladně práv odpovídajících
převedené částce. Přestupem
nesmí však nikdy býti prodloužena čekací
doba tříletá; nestačí-li převedená
částka k úhradě, zkracují se
pojistné nároky. Bližší a to zejména
početní základy určí nařízení.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1928; jeho provedením pověřuje
se ministr veřejných prací v dohodě
se zúčastněnými ministry.
(2) Ministr veřejných prací uveřejní
vyhláškou úplné znění
zákona o pojištění u báňských
bratrských pokladen upraveného tímto zákonem.