Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I.min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, že politickým úředníkům české národnosti v německých jazykových územích byly vyplaceny zvláštní vánoční (novoroční) remunerace (tisk 930/XV),

II. min. vnitra a min. železnic na interp. posl. inž. Junga a druhů o průkazu státního občanství zaměstnanců košicko-bohumínské dráhy (tisk 1017/XX) a interp. posl. dra Koberga a druhů o státním občanství zaměstnanců převzatých košicko-bohumínskou drahou (tisk 1017/XV),

III. vlády na interp. posl. dra Šmerala a soudr. o monarchistickém nebezpečí a pronásledování dělnického hnutí v Maďarsku (tisk 946/III),

IV. vlády na interp. posl. dra Gátiho a soudr. o nespravedlivém rozdělení nedostatečné podpory z fondu pro postižené živelními pohromami v Užhorodě a okolí (tisk 989,VIII),

V. min. financí na interp. posl. Kleina a soudr. o koupi Čapkových objektů v Hostivaři státní tabákovou režií (tisk 1122/VII),

VI. min. financí na interp. posl. Simma a druhů o zkrácení zaopatřovacích platů státních pensistů, jsou-li ustanoveni v jiné veřejné službě (tisk 989, XVIII).

VII. min. vnitra na interp. posl. Heegera a druhů o rozdělení nouzové podpory (tisk 989/X),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o zabrání místností pro policejní komisařství v Jablonci n./N. (tisk 1017/XVIII),

IX. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o vedení berních exekucí v berním okrese libereckém (tisk 1032 I),

X. min. vnitra na interp. posl. Prokeše a soudr. o nezákonné stanovisku zemské správy politické v Brně při výkladu § 41 odst. 1 mor. obec. řádu (tisk 840/VIII),

XI. min. spravedlnosti a min. nár. obrany na interp. posl. Kreibicha a soudr. o případu vojína Bely Czeha a o zabavení periodického tiskopisu "Vorwärts" v Liberci pro zprávu o něm (tisk 1017/XI),

XII. min. financí na interp. posl. Horpynky a duhů, že berní úřady ohrožují existenci živnostníků (tisk 979/XIII),

XIII. min. národní obrany na interp. posl. inž. Junga a druhů, aby se s déle soužícími poddůstojníky býv. rakousko-uherského mocnářství nakládalo podle zákona č. 54 Sb. z. a n. (tisk 1032 -XVIII),

XIV. min. národní obrany na interp. posl. Matznera, dra Koberga a druhů o placení náhrady po dělostřeleckém cvičení ve střelbě na ostro ve Starém Městě u Bruntálu (tisk 946/V),

XV. vlády na interp. posl. Tauba, Grünznera a druhů o předložení výkazu osobního stavu státních zaměstnanců (tisk 1122/XV),

XVI. min. financí na interp. posl. Böhma a druhů, aby byly vydány náhradní papíry za vyměněné válečné půjčky (tisk 1017/VIII) a dra Keibla a druhů, že se oprávněným držitelům bývalých válečných půjček nevydávají 3%ní odškodňovací dluhopisy (tisk 930/VII),

XVII. vlády na interp. posl. Hodiny a druhů, že ozbrojení účastníci slavnosti otevření české občanské školy v Brodku zavraždili Němce (tisk 575/X),

XVIII. vlády na interp. posl. dra Gáti a soudruhů o pověstech o zamýšleném útoku na sebeurčovací právo Zakarpatské Ukrajiny v souvislosti se zavedením zemského řízení (tisk 979/III),

XIX. min. vnitra, financí, pošt a telegrafů na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky, Pechmanové a druhů o započítání soukromé odborné služby zaměstnancům poštovního automobilního provozu pro postup do vyšších služebních požitků (tisk 622/XI),

XX. vlády na interp. posl. Knejzlíka a druhů o živelních pohromách na Moravě (tisk 1122 II),

XXI. min. vnitra na interp. posl. dra Gáti, Mondoka a soudr. o krvavém útoku policie v Hustu proti účastníkům májové demonstrace, o nelidském bití dělníků a o porušení imunity poslance Nikolaje Sedorjaka (tisk 989/XV),

XXII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky, Pechmanové a druhů o poměrech státních zaměstnanců vyšlých z řad oprávněných poddůstojníků (tisk 622/VII),

XXIII. vlády na interp. posl. Horpynky a druhů o repatriaci býv. válečných zajatců v Rusku na státní útraty (tisk 979/XII),

XXIV. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů o zabavení č. 31 časopisu "Jägerndorfer Zeitung" ze dne 17. dubna 1927 (tisk 1163/XVI),

XXV. min. zemědělství na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o tom, že pohořelí nebyli ubytováni v zámku Ostrově (tisk 1032/XV),

XXVI. min. vnitra na interp. posl. Pohla a soudr. o úředním šetření, které koná se o sbírkách na anglické horníiky (tisk 358/IV),

Před koncem roku 1926 byly podobně jako v letech dřívějších vypláceny zaměstnancům politické správy na účet úvěru rozpočtové rubriky "Odměny a výpomoci" jednak odměny za mimořádné práce, jednak výpomoci.

Pro přiznání odměn za mimořádné práce byly rozhodnými odpovědnost zastávaného místa, výsledek činnosti, mimořádná práce a píle, při poskytnutí výpomoci přihlédnuto bylo k osobním a majetkovým poměrům toho kterého zaměstnance, zvláště také k újmě, jíž utrpěl tím, že byl v poválečných mimořádných poměrech služebně přeložen z místa, kde měl možnost levnějšího živobytí. Národnost zaměstnanců nerozhodovala a dostalo se jak odměn, tak výpomoci zaměstnancům české i německé národnosti podel stejných zásad.

o průkazu státního občanství zaměstnanců košicko-bohumínské dráhy (tisk 1017/XX) a interpelaci poslance dra Koberga a druhů o státním občanství zaměstnanců převzatých košicko-bohumínskou drahou (tisk 1017/XV).

Postup ředitelství státních drah v Olomouci při přezkoumávání státního občanství, jest v souladu s platnými předpisy a opatření jeho, do nichž si páni interpelnati stěžují, jsou pouhým důsledkem nedostatku státní příslušnosti.

Avšak ani postupu politických úřadů při provádění rozhodnutí konference velvyslanců daného v Paříži dne 28. července 1920 a smlouvy mezi republikou Čsl. a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925 ve věci státního občanství nelze ničeho vytknouti.

Jak výslovně v článku 2. této smluvy prohlašují oba smluvní státy, byl obsah ustanovení jejího čl. 1. o státním občanství vyhlášen v republice Československé výnosem ministerstva vnitra ze dne 8. listopadu 1922, č. 83.461.

Osobám, jež na základě domovského práva staly se státními občany polskými a nepoužily včas práva opce pro československé státní občanství, byla výslovně vyhrazena lhůta, končící se 31. květnem 1923, v níž mohly žádati o udělení československého státního občanství.

Byly-li však takovýmto polským státním občanům, kteří jen se souhlasem vlády mohli se státi čsl. státními občany, bez tohoto souhlasu vydány některou československou obcí z neznalosti věcí nebo nedopatřením domovské listy, jsou tyto domovské listy neplatny a pro otázku státní příslušnosti dotyčných osob bez jakéhokoli významu. Také projevy vůle, jež daly tyto osoby na jevo domáháním se domovského listu úkony služebními a pod., třeba by projevy ty se staly ještě průběhem opční lhůty, jsou právně irrelevantní, poněvadž pojem opce, jak je vyjádřen v mírových smlouvách i v československém ústavním zákoně a v jeho prováděcím nařízení, předpokládá výslovný projev vůle státi se občanem státu, kterýžto projev musí býti náležitě doložen a podán v předepsané lhůtě u příslušného politického úřadu. Z pouhých konkludentních činů nelze podle platných norem na opci usuzovati.

Při tom se také podotýká, že po vyhlášení shora uvedené smlouvy (č. 56 Sb. z. a n. z r. 1926) nové poučení veřejnosti o možnosti a způsobu opčních žádostí podle čl. 1. č. 2. nemohlo přijíti v úvahu, neboť lhůta, v níž bylo možno žádati o udělení státního občanství podle tohoto článku, uplynula již 31. květnem 1923.

Z podnětu těchto interpelací nelze proto učiniti nějakých zvlástních opatření, zejména nelze osoby, o něž jde, úhrnem beze všeho uznati za československé státní občany a poskytnouti jim služebních výhod s tím spojených.

Tím ovšem není nikterak dotčena možnost, aby případné žádosti osob těch o udělení státního občanství byly jako dosud se dělo, individuelně blahovolně projednány a jejich služební poměry definitivně upraveny.

Ministr věcí zahraničních, odpovídaje na dotazy, vznesené ve schůzích zahraničního výboru poslanecké sněmovny ze dne 11. února a 6. dubna t. r. měl příležitost zabývati se mezinárodní situací, pokud se týče Maďarska a vyložiti jasně naše stanovisko vůči tamním událostem.

V duchu těchto vývodů konstatuje vláda, že se otázce nastolení Habsburků v Maďarsku přikládá daleko větší význam, než ve skutečnosti má. Je známo, že Maďarsko převzalo v této příčině určité mezinárodní závazky, které ze společné iniciativy všech států Malé Dohody byly registrovány u Svazu Národů. Pochopitelným důsledkem těchto fakt je, že by se Maďarsko ocitlo ve velmi komplikované situaci, kdyby se chtělo pokusiti činiti kroky, které by se těmto pravoplatně převzatým mezinárodním závazkům příčily.

Vláda republiky Československé v naprosté shodě s vládami všech států Malé Dohody trvá na stanovisku, že není účelno tuto otázku, která je takto mezinárodně závazně upravena, zbytečně vířiti, poněvadž se i v Maďarsku posuzuje nyní klidně. Kdyby ovšem věc nabyla v jakékoliv formě aktuality, bude Československá republika a ostatní státy Malé Dohody v plné míře požadovati, aby mezinárodní závazky byly dodrženy.

Pokud se interpelace dále zabývá vládní formou v Maďarsku a postupem vládních orgánů, musíme bezpodmínečně státi na stanovisku, nevměšovati se do vnitřních poměrů tohoto státu. Každý krok, který by této všeobecně uznané zásadě mezinárodního práva odporoval, byl by před mezinárodním forem předem odsouzen k neúspěchu.

Dnes, kdy Svaz Národů má zájem nejen přímo na mezinárodních závazcích Maďarska, ale i všeobecně na udržení klidu a míru v celé Evropě, není otázka habsburské restaurace nebezpečím toho dosahu, jakým bývala dříve.

Vláda ovšem stále a podrobně vývoj této otázky sleduje.

Ministerstvo vnitra šlo při stanovení výše nouzové podpory z důvodů loňských živelních pohrom na Podkarpatské Rusi - pokud to bylo v rámci ústavně povolených úvěrů možno - co nejdále a nelze již s ohledem na omezenost prostředků pomýšleti na zvýšení povolené částky.

Při rozdílení obnosu povoleného pro celou zem na jednotlivé okresy, pokud se týče města, bylo postupováno - jak šetřením bylo zjištěno - zcela objektivně se zřetelem na okolnosti v úvahu přicházející, t.j. na potřebnost poškozených a rozsah škod po předchozím slyšení řádně ustavených příslušných pomocných komisí.

Vzhledem k tomu, jakož i vzhledem k okolnosti, že povolený peníz byl již rozdělen, nemá ministerstvo vnitra ani důvodu ani možnosti něčeho měniti na rozhodnutí příslušných úřadů, resp. komisí, a nelze též zvýšiti podporu obce Radvánek.

Úřad prodeje tabáku v Praze jest dosud v budově zemského fin. Ředitelství v Praze a to v bývalém kostele u Hybernů.

Vzhledem k tomu, že kostel bude nutno vykliditi, byla zakoupena pro účely tohoto úřadu továrna dra Mil. Čapka na sušení zemských plodin a výrobu krmiv v Hostivaři za 1,400.000 Kč, při čemž prodávající hradí dávku z přírůstku hodnoty.

Továrna, při níž je rozsáhlý pozemek dosud nezastavený, jest podnikem již vybudovaným a ohraničeným, leží ve Velké Praze blízko nádraží, s  nímž je spojena vlečkou. Toto nádraží bude jedním z velkých nádraží předměstských. Vzdálenost jeho od středu města nemůže při dnešních komunikačních prostředích přijíti v úvahu.

Hotových budov dá se vhodně použíti, a to přízemních pro uložení uhlí, beden, obalů a jiných hospodářských potřeb, mezipatra pak pro uskladnění obyčejných druhů kuřlavého tabáku.

Pro uskladnění ostatních druhů tabákových tovarů bude na volných pozemcích vybudováno moderní skladiště. U srovnání s ostatními objekty, které byly tabákové režii ke koupi nabízeny jest nejen nejvhodnějším, ale též i nejlevnějším.

Za vylíčeného stavu věci nelze tvrditi, že Čapkovy objekty v Hostivaři jsou pro tabákovou režii nevhodné.

Ustanovení četnického zákona ze dne 4. července 1923, č. 153 Sb. z. a n. mají podstatně jiné předpisy kumulační než ustanovení zákona ze dne 22. Prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n.

Dokud platila v tomto směru ustanovení četnického zákona, řídily se úřady těmito předpisy a jakmile byla nahrazena ustanoveními zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. řídí se těmito novými předpisy a poukázaly podle nich i ty četnické pense, které podle dřívějšího zákona vůbec byly zastaveny.

Podle zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. jsou rozhodujícími požitky, které lze subsumovati pod ustanovení § 20, jenž nevyžaduje nikterak, aby plat byl stálý, a aby s novým zaměstnáním toho kterého percipienta spojeno bylo normálně právo na zaopatření, jak tomu bylo dříve u četnictva. Nemohu proto naříditi, aby úřady dbaly podmínek, které pozbyly účinnosti i tam, kde dříve platily, protože by to odporovalo nyní platnému zákonu.

Podle došlých zpráv řídí se úřady přesně zákonem. Domnívá-li se přes to některá strana, že nebylo užito zákona správně, nic jí nebrání, aby užila proti takovému rozhodnutí přípustných opravných prostředků.

Pro postižené živelními pohromami r. 1926 v obci Dolní Velkruby byla z nouzové podpory pro Slezsko poskytnuta podpora ve výši 150.260 Kč. Částka ta byla rozdělena okresní správou politickou v Bruntále za pomoci místní a okresní pomocné komise jmenované touto okresní politickou správou mezi osoby existenčně ohrožené, při čemž pro stanovení výše podpory byla jedině rozhodnou výše utrpěné škody, majetkové a rodinné poměry postižených, přirozeně nikoliv však členství v obecním zastupitelstvu, nebo v místní pomocné komisi.

Jelikož pak také ani interpelace nekonkretizuje vytýkané případy uvedením jmen osob v úvahu přicházejících, nemá ministerstvo vnitra k nějakému pozměňujícímu opatření důvodu.

Policejní komisařství v Jablonci n. N. zřízeno bylo podle zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., pokud se týče podle zákona ze dne 19. prosince 1924, č. 306j Sb. z. a n. vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 24. prosince 1926, č. 250 Sb. z. a n. se zřetelem na důležité zájmy veřejné, které trvají a není proto důvodu, aby od zřízení tohoto úřadu bylo upuštěno.

Protože přes usilovné pátrání nepodařilo se nalézti pro umístění jeho vhodných místností, byly zemskou správou politickou v Praze zabrány místnosti v domě čp. 2339 v Jablonci n.N.

Při jednání o stavebním pozemku pro státní úřední budovu v Jablonci n.N. a o příspěvku obce na tuto stavbu nekladla obec za podmínku, že budou místnosti užívané dosud v domě čp. 2339 státními úřady uvolněny pro bytové účely a není takového ustanovení ani v příslušné smlouvě.

U zemědělců, kteří jsou co do svého příjmu odkázáni výhradně a převážně na výnos žní, upomínají a vymáhají berní úřady dlužné daně a dlužnou dávku z majetku v duchu pokynů jim daných teprve až po žních. Nereagují-li však poplatníci na upomínky a zájmy a nesnaží se daňový dluh vyrovnati alespoň ve splátkách, které se jim na žádost blahovolně povolují, dochází arciť k vypsání dražby. Poněvadž mezi zasláním upomínky, provedením zájmu a vypsáním dražby musí uplynouti přiměřená doba, která umožňuje poplatníkovi opatřiti si potřebné hotovosti k zaplacení dlužných daní a dávky z majetku, musí termín dražby již, jako se stalo v případech v interpelaci uvedených, připadnouti do doby dávno po žních. Ostatně v uvedených případech uplynula od splatnosti vymáhaných pohledávek již ve většině případech doba dvojích žní, aniž by bylo placeno.

Veškeré opravné prostředky proti daňovým předpisům poplatníků obce Bílý Kostelec jsou včetně za rok 1926 až na 2 odvolání vyřízeny.

Přeplatky na dávce z majetku, pokud nepřesahují částku 2.000 Kč, byly u berního úřadu v Chrastavě již všechny na daně převedeny, resp. vráceny. Na převodu přeplatků vyšších, jichž je poměrně malý počet, se pilně pracuje. Jsou však všechny přeplatky na dávce vyznačeny na kontovních listech daňových, takže placení dluhu daňového, pokud svojí výší nepřesahuje přeplatek, berní úřad prozatím nežádá.

Na podnět zemské správy politické byla moravským zemským výborem provedena v měsíci září t. r. revise hospodářství obce Petřvaldu. Z revisní zprávy jest zřejmo, že orgánové obecní neposkytují záruky řádné správy obce. Zemská správa politická proto výnosem ze dne 4. října 1927 číslo 110532/III rozpustila zastupitelstvo obce Petřvaldu a nařídila okresní správě politické v Novém Jičíně, aby se postarala v dohodě s moravským zemským výborem o prozatímní správu obce, jakož aby dala provésti nové volby nejdéle do 15. prosince 1927.

Tím bylo požadavku interpelace vyhověno.