II. volební období. | 5. zasedání |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 5, písm. c) zákona č. 221/1924 Sb.
z. a n. se mění takto:
c) Zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů
v republice Československé zřízených,
jakož i mezinárodních komisí a osob
požívajících v republice Československé
práva exteritoriality, pokud jsou cizozemci.
§ 6 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje
se takto:
f) osoby, které nepřekročily 16. roku svého
věku;
g) dělníci domáčtí (§
3);
h) osoby zaměstnané pracemi sezonními, t.
j. pracemi, které podle své povahy jsou konány
jen v určitém ročním období,
netrvají-li tyto práce zpravidla déle než
90 dní v roce.
§ 12 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
1. (Odst. 2). Je-li smluvena mzda týdenní, považuje
se za denní mzdu šestý nebo sedmý díl
její, podle toho, jsou-li práce nebo služby
vykonávány zpravidla po šest nebo sedm dní
v týdnu. Je-li smluvena mzda měsíční,
považuje se za denní mzdu dvacátý pátý
nebo třicátý díl její, podle
toho, jsou-li práce nebo služby vykonávány
zpravidla po šest nebo sedm dní v týdnu.
(Odst. 3). Smluví-li se mzda podle jiného měřítka
(na př. mzda kusová, úkolová, skupinová,
dávky osob třetích), určí se
mzdová třída podle částky,
jež zaměstnanci přísluší
pravděpodobně jako střední za týden
nebo měsíc, při čemž počítá
se týden za šest nebo sedm dní a měsíc
za dvacet pět nebo třicet dní podle toho,
jsou-li práce nebo služby vykonávány
zpravidla po šest nebo sedm dní v týdnu.
(Odst. 4). Je-li zaměstnanec zaměstnán zpravidla
méně než po šest dní v týdnu,
považuje se za denní mzdu šestý díl
mzdy týdenní.
(Odst. 5). Trvá-li v příslušném
odvětví nebo závodu pracovní doba
zpravidla šest nebo sedm dní v týdnu, avšak
zaměstnanec nebyl po celé pracovní období
(týden, měsíc) plně zaměstnán,
je denní mzdou sedmý nebo třicátý
díl mzdy skutečně v tomto období vydělané.
2. Odstavce 4. a 5. mění se na odstavce 6. a 7.,
při čemž odstavec 7. zní takto:
(7) Hodnota naturálních požitků (§
11) může způsobiti zařadění
jen o tři třídy, u čeledi hospodářské,
učňů a pomocnic v domácnosti, jen
o jednu třídu (odst. 1.) vyšší,
nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích.
Čeledí hospodářskou jsou osoby, které
konají zemědělské nebo lesní
práce nižšího druhu a jsou ubytovány
v budovách zaměstnavatelových.
3. Odstavec 6. se mění na odstavce 8. tohoto znění:
(8) Pro pojištění invalidní a starobní
tvoří jednu třídu
třídy I. a II. | A, | ||
třída III. | B, | ||
třídy IV. a V. | C, | ||
třídy VI. a VII. | D, | ||
třídy VIII. až X. | E. |
4. Odstavec 7. se stává odstavcem 9.
§ 23 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje
se tímto dalším odstavcem:
(3) Nové nemocenské pojišťovny lze zřizovati,
pokud zákon jejich zřizování vůbec
nezakazuje, jen se svolením ministerstva sociální
péče, kamž nutno podati žádost
zájemníků (zaměstnavatelů,
případně zaměstnanců) náležitě
doloženou. Ministerstvo sociální péče
dá provésti příslušná
šetření a rozhodne o žádosti vyslechnouc
ústřední sociální pojišťovnu.
Při kladném vyřízení jmenuje
ministerstvo sociální péče též
první představenstvo a dozorčí výbor
nemocenské pojišťovny a současně
vydá její stanovy; rovněž jmenuje přísedící
(a náhradníky přísedících)
rozhodčího soudu. O osobách takto jmenovaných
platí jinak obdobně ustanovení § 42
této novely.
V § 24 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. doplňuje
se odst. 4. touto větou:
Ministerstvo sociální péče může
však též samo stanoviti jinak obvod působnosti
okresních nemocenských pojišťoven a sídlo
jejich.
§ 25, odst. 2. zákona č. 221/24 Sb. z. a n.
doplňuje se takto:
Není-li obvod některého politického
úřadu I. stolice zahrnut v územní
obvod zemědělské nemocenské pojišťovny,
jsou zaměstnanci zemědělští a
lesní v obvodu onoho politického úřadu
I. stolice pojištěni u okresní nemocenské
pojišťovny, v jejímž obvodu vykonávají
práce nebo služby uvedené v § 2 zákona.
§ 27 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
(1) Osoby povinně pojištěné, zaměstnané
u povinných členů živnostenského
společenstva neb u gremia obchodníků - mimo
osoby v domácnosti zaměstnané - jsou povinně
pojištěny u společenstevní nebo gremiální
nemocenské pojišťovny, ve kterou se přeměňuje
společenstevní nebo gremiální nemocenská
pokladna, měla-li dne 1. července 1924 pokladna
společenstevní aspoň 2000, pokladna gremiální
aspoň 1000 pojištěnců povinně
pojištěných, zaměstnaných u povinných
členů společenstva, po případě
gremia.
(2) Není dovoleno zřizovati nové společenstevní
(gremiální) nemocenské pojišťovny,
ani rozšiřovati působnost činné
společenstevní (gremiální) nemocenské
pojišťovny na živnostenské společenstvo
(gremium), na něž se její činnost nevztahovala
dne 1. července 1924.
§ 28 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
Spolková nemocenská pojišťovna, ve kterou
se přeměňuje spolková nemocenská
pokladna, zřízená podle ustanovení
spolčovacího zákona ze dne 26. listopadu
1852, č. 253 ř. z., měla-li dne 1. července
1924 aspoň 2000 členů povinně pojištěných
pro případ nemoci, může pojišťovati
i na dále s účinkem, že členové
její nemusí býti pojištěni u
příslušné okresní nebo zemědělské,
nebo závodní nemocenské pojišťovny.
§ 29 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
(1) Zapsaná pokladna pomocná, zřízená
podle zákona ze dne 16. července 1892, č.
202 ř. z., které bylo před 1. červencem
1919 uděleno osvědčení podle §
7 uvedeného zákona, může rovněž
i na dále pojišťovati osoby povinně pojištěné
pro případ nemoci s účinkem, že
osoby ty nemusí býti pojištěny u příslušné
okresní nebo zemědělské, nebo závodní
nemocenské pojišťovny, měla-li dne 1.
července 1924 aspoň 2000 členů povinně
pojištěných pro případ nemoci.
(2) U zapsaných pokladen pomocných, vyhovujících
podmínkám odst. 1., které podle svých
stanov před 1. červencem 1924 pojišťovaly
pro případ nemoci pouze osoby podrobené zákonu
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců, nemohou býti pojištěny
osoby, na něž byla rozšířena pensijní
pojistná povinnost zákonem ze dne 5. února
1920, č. 89 Sb. z. a n.
(3) Zapsaná pokladna pomocná se na příště
nazývá zapsanou pojišťovnou pomocnou.
V § 63, odst. 2. zákona č. 221/1924 Sb. z.
a n., se připojuje na konci tato věta:
Vzorný služební řád, jenž
má obsahovati i předpisy o služebních
požitcích a předpisy disciplinární,
a jenž se vztahuje netoliko na úředníky
a zřízence (zaměstnance), kteří
budou nově přijímáni do služeb,
nýbrž také na ony, kteří již
jsou ve službách nemocenské pojišťovny,
vyžaduje schválení ministerstva sociální
péče a ministerstva financí.
K § 69 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje
nový odstavec tohoto znění:
(7) Jmenování těchto úředníků
vyžaduje schválení ministerstva sociální
péče.
V § 70, odst. 4. zákona č. 221/1924 Sb. z.
a n., se připojuje na konci tato věta:
Vedoucí úředník jest spolu povinen
opis své zprávy předložené Ústřední
sociální pojišťovně zaslati současně
politickému úřadu II. stolice, v jehož
obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny.
§ 71 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., se mění
takto:
(1) V odstavci 2. jest vložiti před výraz "Ústřední
sociální pojišťovně" slova
"ministerstvu sociální péče a".
(2) Citace § 193 v odstavci 3. se nahražuje citací
§ 239, odst. 4. (článek I. § 30 této
novely).
V § 80 zákona č. 221/1924 Sb. z: a n. se doplňuje
odstavec 3. takto:
Usnáší-li se výbor o hospodářském
plánu a všeobecných podmínkách
ukládacích nebo o změnách tohoto plánu
a těchto podmínek, přísluší
hlasovací právo také oběma zástupcům
Národní banky československé, jež
nutno ke schůzím těm přizvati. Ke
schůzím těm nutno též přizvati
zástupce ministerstva financí; odchyluje-li se názor
zástupce ministerstva financí od usnesení
výboru, vyžaduje usnesení to k účinnosti
své ještě schválení ministra
sociální péče v dohodě s ministrem
financí.
K § 81 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje
nový odstavec tohoto znění:
(5) Usnáší-li se představenstvo o hospodářském
plánu a všeobecných podmínkách
ukládacích nebo o změnách tohoto plánu
a těchto podmínek, přísluší
hlasovací právo také oběma zástupcům
Národní banky československé, jež
nutno ke schůzím těm přizvati. Ke
schůzím těm nutno též přizvati
zástupce ministerstva financí; odchyluje-li se názor
zástupce ministerstva financí od usnesení
představenstva, vyžaduje usnesení to k účinnosti
své ještě schválení ministra
sociální péče v dohodě s ministrem
financí.
K § 86 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje
další odstavec tohoto znění:
(5) Vyžaduje-li toho veřejný zájem,
může politický úřad II. stolice,
v jehož obvodu je sídlo nemocenské pojišťovny,
vykonati oprávnění příslušející
jinak podle odstavců 1. - 3. Ústřední
sociální pojišťovně, kterou o výkonu
státního dozoru současně uvědomí.
Pro případ, že by se opatření
politického úřadu II. stolice střetla
s opatřením učiněným Ústřední
sociální pojišťovnou, rozhodne ministerstvo
sociální péče.
V § 87 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje
na konci věta tohoto znění:
Všechny zmíněné výkazy jest předložiti
současně také ministerstvu sociální
péče.
K § 88 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. připojuje
se další odstavec tohoto znění:
(5) Vyžaduje-li toho veřejný zájem,
může politický úřad II. stolice,
v jehož obvodu je sídla nemocenské pojišťovny,
vykonati oprávnění příslušející
jinak podle odstavců 1. a 3. ústřední
sociální pojišťovně, kterou o výkonu
státního dozoru současně uvědomí.
Pro případ, že by se opatření
politického úřadu II. stolice střetla
s opatřením učiněným Ústřední
sociální pojišťovnou, rozhodne ministerstvo
sociální péče.
(1) Nadpis oddílu V. části druhé zákona
č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění takto:
O vzájemné součinnosti sociálně
pojišťovacích ústavů.
(2) § 93 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se
zrušuje.
§ 107 písm. b) poslední věta zákona
čís. 221/1924 Sb. z. a n. zní takto:
Ustanovení toto nevztahuje se na dobrovolné pojištění
dělníků zaměstnaných pracemi
sezonními mimo případ uvedený v §
6 písm. h), pokračujících dobrovolně
v pojištění mimo sezonu, jakož i na dobrovolné
pojištění osob mladistvých do dokončení
16. roku jejich věku.
§ 111 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní
takto:
(1) Důchod invalidní skládá se z částky
základní a z částek zvyšovacích.
(2) Základní částka činí
ročně 550 Kč.
(3) Částky zvyšovací vyměřují
se z pojistného zaplaceného za dobu od 1. července
1926 do 31. prosince 1927 jednou pětinou; z pojistného
zaplaceného za dobu od 1. ledna 1928 těmito pevnými
sazbami v jednotlivých třídách za
každý týden, za nějž zaplaceno
pojistné:
ve třídě A | 0,60 Kč, |
ve třídě B | 0,85 Kč, |
ve třídě C | 1,15 Kč, |
ve třídě D | 1,40 Kč, |
ve třídě E | 1,75 Kč. |
V § 114 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se připojuje
nový odstavec tohoto znění:
Nárok na vdovský důchod má také
vdova pojištěnce, který v době svého
úmrtí požíval důchodu invalidního
nebo starobního nebo měl nárok na takový
důchod, když dosáhla nebo dosáhne 65.
roku věku.
Za § 129 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se
vsune jako § 129 a) toto ustanovení:
Pojištěnkám se vyplatí při vystoupení
z pojištění následkem sňatku
polovina za ně skutečně zaplaceného
pojistného bez úroků. Druhé poloviny
pojistného se použije k placení uznávacího
poplatku (§ 129) a k zachování nároků
úměrně zkrácených. Bližší
úprava bude provedena nařízením.
V § 158 mění se odstavec 1 takto:
(1) Týdenní pojistné pro pojištění
invalidní a starobní činí:
ve třídě A (§ 12, odst. 8.) | 2,50 Kč, |
ve třídě B | 3,40 Kč, |
ve třídě C | 4,60 Kč, |
ve třídě D | 6,10 Kč, |
ve třídě E | 8,-- Kč. |
Týdenní pojistné jest v zásadě
nedělitelné na dny.
Druhá věta § 159 zákona č. 221/1924
Sb. z. a n. zní takto:
Ukáže-li se toho potřeba, může
Ústřední sociální pojišťovna
se svolením ministerstva sociální péče
povoliti k úhradě povinných dávek
výjimečně na přechodnou dobu zvýšení
tohoto pojistného.
§ 160 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
(1) Pojistné jest platiti po dobu, po kterou pojištěnec
vykonává práce nebo služby povinně
pojištěné a to za 6 nebo 7 dní v týdnu
podle toho, jsou-li práce nebo služby zpravidla vykonávány
po šest nebo sedm dní v týdnu; nebyl-li zaměstnanec
po celé toto období zaměstnán, jest
pojistné platiti za šest dní v týdnu.
Rovněž za šest dní se platí pojistné,
když zaměstnanec koná zpravidla práce
nebo službě méně než po 6 dní
v týdnu (§ 12, odst. 4.).
(2) Pojistné jest platiti také za dobu, po kterou
pojištěnec
a) nebyl odhlášen (§ 17), ačkoliv byl
přerušen poměr, zakládající
pojistnou povinnost;
b) má nárok na mzdu, i když nevykonává
prací nebo služeb povinně pojištěných
nebo ze zaměstnání vystoupil.
(3) V případech odst. 2. písm. a) a b) není
pojistné platiti, nastal-li v osobě pojištěncově
pojistný případ, nebo byl-li pojištěnec
přihlášen k pojištění jiným
zaměstnavatelem.
(4) Ustanovení odst. 2., písm. b) nevztahuje se
na případy, v nichž přísluší
pojištěnci mzda podle §u 1154 b) obč.
zákona, případně podle §u 6 zákona
ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., podle
§u 8 zákona ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř.
z., o obchodních pomocnících, nebo podle
§u 12 zákona ze dne 13. ledna 1914, č. 9 ř.
z., o právních poměrech zaměstnanců
na velkých statcích.
Odst. 3., § 161 zákona č. 221/1924 Sb. z. a
n. zní takto:
(3) Ze zaplaceného pojistného jest nejdříve
u!hraditi pojistné připadající na
pojištění invalidní a starobní.
Teprve po úplné úhradě pojistného
na složku invalidní a starobní možno zbytku
použíti pro potřeby pojištění
nemocenského. Ústřední sociální
pojišťovna určí, jak má býti
toto pojistné jí odváděno a s ní
zúčtováno.
§ 162, odst. 2., zákona č. 221/1924 Sb. z.
a n. zní takto:
(2) Zaměstnavatel hradí ze svého celé
pojistné za zaměstnance, kteří nemají
mzdy na penězích.
§ 180 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
takto:
(1) Odstavec 3. se doplňuje větami:
Vláda může tuto mez snížiti nebo
poměr mezi papíry státními a jinými
jinak stanoviti.
(2) Odstavec 4. se doplňuje takto:
Pokud by Národní banka československá
z důvodů měnových přikročila
ke správě veřejných peněz se
zúročením jich, jest dáti tomuto způsobu
uložení za vyhovujících podmínek
výnosových přednost.
(3) Odstavec 5. zní takto:
(5) Ústřední sociální pojišťovna
vypracuje směrnice pro ukládání jmění,
jež vyžadují schválení ministra
sociální péče v dohodě s ministrem
financí; pokud ony směrnice se týkají
přechodného ukládání peněz,
jest Ústřední sociální pojišťovna
povinna slyšeti Národní banku československou.
Odst. 2., § 183 zákona č. 221/1924 Sb. z. a
n. zní takto:
(2) Každé takové opatření jakož
i podobné uložení jmění Ústřední
sociální pojišťovny vyžaduje schválení
ministra sociální péče.
§ 185 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. zní
takto:
(1) Jmění Ústřední sociální
pojišťovny musí býti ukládáno
tak, aby střední výnos odpovídal úrokové
míře, jíž bylo použita za početní
podklad tohoto zákona, a aby se podpořila produktivita
a národohospodářská rentabilita.
(2) Z toho důvodu možno použíti části
jmění Ústřední sociální
pojišťovny k účelům naznačeným
v §§ 182, 183 a 184 teprve tehdy, je-li zajištěno,
že střední výnos ostatního jmění
ústřední sociální pojišťovny
docílí úrokové míry, jíž
bylo použito za početní podklad tohoto zákona.
K tomu cíli vyžadují příslušná
unesení ústřední sociální
pojišťovny schválení ministra sociální
péče a ministra financí.
(3) Ústřední sociální pojišťovna
jest povinna předkládati za každý rok
nejpozději do konce června příštího
roku vládě výkazy o dostačitelnosti
výnosu uložených peněz.
§ 239 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se doplňuje
takto:
(4) Lhůta pro opravné prostředky proti výměrům
nositelů pojištění a proti rozhodnutí
politických úřadů činí
patnáct dnů ode dne doručení výměru
nebo rozhodnutí, ten den v to nepočítajíc.
Opravný prostředek jest podati u nositele pojištění,
proti jehož výměru směřuje. Vztahuje-li
se obvod působnosti nemocenské pojišťovny
na několik politických okresů, rozhodne o
opravném prostředku proti výměru nemocenské
pojišťovny politický úřad I. stolice,
v jehož obvodu jest sídlo nemocenské pojišťovny.
Za § 250 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se
vsune jako § 250 a) toto ustanovení:
(1) Osoby uvedené v 5 6, písm. f) až h) mají
právo vstoupiti dobrovolně v pojištění
pro případ invalidity a stáří
u té pojišťovny, u níž jsou pojištěny
pro případ nemoci. Zařazeny mohou býti
také nejméně do té třídy
pojištění invalidního a starobního,
do níž by patřily podle svého zařazení
v pojištění pro případ nemoci.
(2) Na tyto osoby může býti rozšířena
pojistná povinnost pro případ invalidity
a stáří vládním nařízením,
jež určí výjimky ze zákona, o
nichž mluví § 248.
(3) Z pojistného zaplaceného pro složku pojištění
invalidního a starobního za osoby uvedené
v odst. 1. až do dne, kdy § 6, písm. f) až
h) zákona (§ 2 novely) nabude účinnosti,
utvoří Ústřední sociální
pojišťovna fond, určený k účelům
léčebné péče. Osobám
svrchu uvedeným, které však do 1. července
1928 vstoupí do zaměstnání podrobeného
pojistné povinnosti pro případ invalidity
a stáří nebo do této doby dobrovolně
se k pojištění tomuto přihlásí,
zachovávají se nároky získané
před účinností § 6, písm.
f) až h) zákona.
(4) Bližší ustanovení o dávkách
dobrovolného pojištění pro případ
invalidity a stáří a o nápadu dávek
tohoto pojištění budou vydána vládním
nařízením,
§ 253, odst. 1. zákona č. 221/1924 Sb. z. a
n. bude zníti takto:
(1) Za dobu zákonité presenční služby
osob uvedených v § 2, odst. 3., zaplatí stát
ročně úhrnkový peníz, jenž
se určí na podkladě pojistného třídy
A se zřetelem na poměr počtu branců
k počtu všech mužů nesamostatně
výdělečně činných ve
věkové skupině 20 - 24 let, zjištěného
podle úředně vyhlášených
výsledků sčítání lidu.
Z tohoto peníze uhradí se pojistné pro uvedené
osoby, a to ve třídě A, na základě
průkazu, který předloží pojištěnec
uplatňující nárok na započtení
zákonité doby presenční služby.
Bližší předpisy budou vydány vládním
nařízením.
Za § 259 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se
vsune nový paragraf tohoto znění:
Kde v tomto zákoně jest vyhrazeno rozhodnutí
ministru sociální péče, rozhodne tento
ministr, jde-li o věci značného finančního
dosahu, i není-li to v zákoně výslovně
stanoveno, po dohodě s ministrem financí.
Odst. 4 a 5 §u 278 zákona č. 221/1924 Sb. z.
a n. mění se takto:
(4) Vzorné stanovy (odst. 1.) a úprava stanov podle
odst. 3. vyžadují schválení ministerstva
sociální péče.
(5) Dokud nebudou vydány vzorné stanovy, může
se představenstvo nemocenské pojišťovny
usnésti na nových stanovách nebo na změně
dosavadních stanov; usnesení to vyžaduje schválení
ministerstva sociální péče, jež
ve věci vyslechne ústřední sociální
pojišťovnu.