Policejní komisařství v Karlových
Varech, provádějící tiskovou prohlídku
časopisu ťVolkswilleŤ, zabavilo č. 46
tohoto časopisu ze dne 24. února 1927, shledavší
v jednom místě článku ťVon Masaryk
zu MetternichŤ, jež v interpelaci doslovně jest
otištěno, skutkovou podstatu §u 300 tr. z., čl.
V. zákona ze dne 17. prosince 1862 čís, 8
ř. z. z r. 1863 a § 491 tr. z.
Krajský jako tiskový soud v Chebu zabavení
z týchž důvodů v plném rozsahu
potvrdil. Jde tedy o zabavení soudní, jež možno
měniti jedině pořadem instancí soudních.
Okolnost, že toto místo, v časopisu ťVolkswilleŤ
zabavené, otištěno bylo bez závady v
jiných, jinde vycházejících časopisech,
nedokazuje nesprávnost postupu policejního komisařství
v Karlových Varech, kdyžtě sám soud
uznal oprávněnost zabavení.
Vzhledem k tomu není důvodu k nějakému
opatření.
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy, ministerstvo sociální péče
a ministerstvo obchodu, průmyslu a živností
vítá zájem interpelantů na otázce
účelného vybudování poraden
pro volbu povolání, jakož i na účelném
jeho předpokladu, který tazatelé správně
vidí ve zřizování školního
lékařství. V obou ohledech ministerstva pracují
a ministerstvo veřejného zdravotnictví vydalo
pokyny o provádění školního lékařství
na školách národních, městských
i venkovských a dokončuje vydání těchto
pokynů pro školy střední.
V oboru pro volbu povolání podporuje toto ministerstvo
zejména lékařskou stránku těchto
poraden, jejíchž důležitost jest příslušnými
odborníky stále více zdůrazňována,
Děje se tak podporou příslušných
ústředí i jednotlivých poraden, zejména
pokud se jejích zařízení týče.
V obou směrech bohužel subsidiarní pomoc ministerstva
veřejného zdravotnictví omezována
jest skrovnými prostředky po ruce jsoucími,
takže jen pří vydatném zvýšení
položky ťPéče o mládežŤ
mohlo by ministerstvo veřejného zdravotnictví
pomýšleti na plánovitý postup, který
předpokládá jak investiční
tak vydržovací podpory jednotlivých institucí.
Také ministerstvo sociální péče
sleduje pozorně vývoj poradnictví pro volbu
povolání uznávajíc jeho velkou důležitost
v celkové organisaci sociální péče
o mládež.
Poradny pro volbu povolání vykazují slibný
rozvoj a jsou ministerstvem sociální péče
v mezích finanční možností daných
státním rozpočtem i hmotně podporovány.
Správná volba povolání pokud jde o
živnosti, má význam i pro snahy pro zvelebování
živností a proto podporuje odborné poradnictví
také ministerstvo obchodu tím, že povoluje
každoročně značnější
subvencí ťÚstředí poraden pro
volbu povoláníŤ a že se súčastňuje
porad kuratoria toho Ústředí svým
stálým zástupcem.
Mezi súčastněnými ministerstvy je
v proudu jednání o zjednodušení postupu
při podpoře Ústředí a jednotlivých
poraden ze státních prostředků.
Svaz válečných poškozenců v Ústí
n. L. odvolávaje se na vynesení ministerstva financí
ze 17. června 1924, č. 63073/24-IV.A/13 o přidělování
společníků majitelům větších
tabákových prodejen navrhl v listopadu 1924 75%ního
válečného invalidu Řehoře Günzela
jako společníka do některé tabákové
prodejny. Při protokolárním výslechu
udal Günzel, že by se osobně súčastnil
v trafice Jana Druneckého nebo Bohuslava Berky v Ústí
nad Labem. Poněvadž však bylo vyšetřeno,
že Günzel vůbec neovládá státní
jazyk, zamítlo zemské finanční ředitelství
v Praze jeho žádost 7. března 1925.
Toto rozhodnutí odpovídá intencím
ministerstva financí, které oběžníkem
z 8. listopadu 1924, č. 125935/24-IVA/13 uložilo všem
finančním úřadům, aby žádaly
od prodavačů tabáku průkaz znalostí
státního, jazyka a to aspoň v takové
míře, aby mohli řádně obsloužiti
zákazníka.
V případě přidělení
činného společníka Druneckému
musilo býti dbáno jazykové otázky
tím spíše, ježto šlo o tabákovou
prodejnu umístěnou ve státní poštovní
budově.
Další žádost Günzelova ze 14. března
1925 o přidělení za společníka
do tabákové prodejny Bohuslava Berky ťna TržištiŤ
v Ústí n. L. neměla výsledku, poněvadž
Berkovi byl přidělen těžší
a potřebnější vál. invalida Adolf
Otta ze Všebořic, s čímž páni
interpelanti souhlasí.
Do trafiky 90%ního vál. inv. Václava Stehlíka
na nádraží v Ústí n. L. nebyl
dosud vůbec přidělen společník,
poněvadž ředitelství st. drah Praha-Sever
v Praze, které výhradně disponuje prodejní
místností, projevilo po dvakráte nesouhlas
s návrhem, aby Stehlíkovi byl přidělen
společník. Nádražní trafiky lze
totiž obsazovati podle § 47. předp. obsaz. jenom
v dohodě, s ředitelstvím st. drah.
Josefíně Bischofové, trafikantce na nádraží
býv. ÚTD nebyl přidělen Günzel
za společníka, poněvadž bylo nutno,
aby prodavač kuřiva v této trafice znal státní
jazyk. Günzel však této podmínce nevyhovuje.
Seznam všech uchazečů o společenství
v trafice Bischofové byl zaslán ředitelství
st. drah Praha-Sever a toto navrhlo přípisem z 23.
ledna 926 jako společníka 45%ního vál.
invalidu Miroslava Sábu. Vzhledem k tomu přidělilo
zemské finanční ředitelství
v Praze rozhodnutím z 10. března 1926 Sábu
za společníka Bischofové. Se zemským
úřadem pro péči o vál, poškozence
nebylo nutno v tomto případě jednati, poněvadž
šlo v obsazení nádražní trafiky
podle §u 47, předp. obsaz.
K otázce přidělení Günzela do
prodejny V. Krause připomínám toto:
Ředitelství st. drah Praha-Sever nesouhlasilo přípisem
ze 7. července 1926, aby byl přidělen společník
nádražní trafice 66 2/3%ního vál.
invalidy Václava Krause ve Střekově, poněvadž
čistý výnos této tab. prodejny není
tak veliký, aby zabezpečil existencí dvou
rodin těžkých a potřebných vál.
poškozenců. Z tohoto důvodu ponechalo zemské
fin. ředitelství rozhodnutím z 3. srpna 1926
tabákovou prodejnu Krausovi prozatím bez společníka.
V roce 1926 měla tato tab. prodejna obstarávaná
bez placené prodavačky čistý výnos
pouze 23,228.25 Kč.
Stejný výsledek měly jednání
o přidělení společníka do trafiky
vdovy po vál. poškozenci Františky Růžičkové
ve stánku na železničním mostě
v Ústí n. L. Přihlížejíc
k rodinným i majetkovým poměrům Růžičkové
a k čistému výnosu trafiky nedalo ředitelství
st. drah Praha-Sever přípisem ze 14. srpna 1926
souhlas k sespolečnění této tab. prodejny.
Pokud jde o přidělení společníka
legionáře Bohumila Kloudy trafikantce Karolině
Pechové v Ústí n. L. rozhodnutím zemského
fin. ředitelství z 8. ledna 1927 podotýkám,
že i v tomto případě byl proti Řehoři
Günzelovi vylučující důvod, že
vůbec neovládá státní jazyk.
O sespolečnění tabákové prodejny
Eduarda Kündigera v Ústí n. L. nebylo dosud
rozhodnuto, poněvadž výnos této trafiky
stále klesá a šetření o poměrech
uchazečů o společenství nejsou skončena.
Karlu Magesovi, trafikantu v Ústí n. L. přidělilo
zemské finanční ředitelství
v Praze rozhodnutím z 8. července 1925 za společníka
100%ního vál. invalidu Václava Bílka,
Řehoř Günzel neměl v tomto případě
podanou žádost o společenství.
Z vylíčeného stavu věcí plyne,
že se nenadržuje neodůvodněně jiným
uchazečům na úkor 75%ního vál.
poškozence Řehoře Günzela.
Není příčiny k opatřením,
aby se zamezilo domnělé odstrkování
Günzela.
Poněvadž žádal o účast v
tabákových prodejnách, v nichž bylo
třeba činného společníka, nemohlo
býti jemu vyhověno pro naprostou neznalost státního
jazyka. Jiných vylučujících důvodů
proti němu nebylo. Kromě toho při mnohých
žádostech šlo o nádražní trafiky
a tu bylo možno přiděliti společníka
teprve po dohodě se železniční správou.
V těchto případech ředitelství
st. drah, sledujíc zájmy železničního
provozu buď vůbec nedalo souhlas k sespolečnění
prodejny nebo navrhlo jiného uchazeče.
Nároky válečného invalidy Řehoře
Günzela mohou příště býti
splněny, jestliže si podá žádost
o přidělení za společníka tabákové
prodějně s výnosem, který snese tichého
společníka, Za činného společníka
mohl by býti přidělen jen tehdy, naučí-li
se státnímu jazyku aspoň tak, aby se dorozuměl
se zákazníky české národnosti.
Ovšem při tom se předpokládá,
že nebude potřebnějších uchazečů.
Vyhláškou ministra financí v dohodě
s ministrem obchodu ze dne 25. listopadu 1925, č. 247 Sb.
z. a n, byla daň z obratu u jatečného dobytka
a masa paušalována tím způsobem, že
bylo vybírání paušalované daně
z obratu u masa připnuto na daň z masa. Aby usnadněna
byla kontrola daně z obratu a zjednodušeno vybírání
této daně, bylo ve zmíněné
vyhlášce stanoveno, že paušál daně
z obratu se vybírá ve všech Případech,
kdy se vybírá daň z masa. Z této zásady
byla stanovena úchylka pro, případy, kdy
zemědělec poráží dobytče
výhradně pro spotřebu své domácnosti.
Postup důchodkových kontrolních úřadů
v případech, uvedených v interpelaci, byl
úplně správný, neboť zmíněné
úřady se řídily přesně
zněním výše uvedené vyhlášky.
Poněvadž v praksi se ukázalo, že vybírání
paušalované daně z obratu u masa jest Podnětem
k četným stížnostem postižených
zemědělců, byl v dohodě s ministerstvem
zemědělství výnosem ze dne 9. dubna
1927, č. 33.384 dán podřízeným
úřadům tento pokyn.
ťZ nutných porážek, které zemědělci
samí provedou nebo dají provésti a při
nichž maso z poraženého kusu bude v drobném
výseku rozprodáno u zemědělce nebo
na jatkách, nebudiž od 1. ledna 1927 vybírán
paušál daně z obratu u masa podle vyhlášky
ministra financí, v dohodě s ministrem obchodu ze
dne 25. listopadu 1925, č. 247 S6, z. a n., rovněž
nebudiž zmíněný paušál vybírány
těch případech, kdy nutnou porážku
provede spolek pro vzájemné pojišťování
hovězího dobytka a maso z poraženého
kusu v drobném výseku rozprodá ve svých
místnostech nebo na jatkách.
Úleva tato platí, pokud jde o nutné porážky
hovězího dobytka, i pro hostinské, kteří
jsou zároveň zemědělci.
Shora zmíněná úleva však neplatí
v těch případech, kdy drobný výsek
a prodej masa se děje u řezníka, dále
pak neplatí pro ty zemědělce, kteří
jsou zároveň řezníky.
Okolnost, že šlo skutečně ti nutnou porážku
a že maso z nutně poraženého kusu bylo
rozprodáno v drobném výseku, musí
zemědělec nebo spolek vhodným způsobem
prokázati (na př. vysvědčením
zvěrolékaře, potvrzením obecního
úřadu nebo jiného úřadu nebo
orgánu atd.).
Paušál daně z obratu u masa, zaplacený
zemědělci nebo spolky pro vzájemné
pojišťování hovězího dobytka
ze shora zmíněných nutných porážek,
provedených po 31. prosinci 1326, budiž zemědělcům
nebo spolkům vrácen z úředního
podnětu, bude-li zjištěno, že šlo
skutečně o nutnou porážku a že
maso z nutně poraženého kusu bylo v drobném
výseku rozprodánoŤ.
Rozšíření úlevy, stanovené
zmíněným výnosem, na dobu před
1. lednem 1927 pro ty zemědělce, kteří
zvláště za vrácení daně
si zažádají, není z důvodů
administrativních možno, ježto by navracováním
daně za rok 1926 byla finanční správa
značně zatížena.
Aby dále bylo zamezeno dvojí placení paušálu
daně z obratu u masa v těch případech,
kdy chovatel dobytka, jenž není řezníkem
nebo obchodníkem dobytkem, nebo kdy soukromník vykoná
nebo vykonati dá porážku, avšak maso z
poraženého kusu nepoužije výhradně
pro spotřebu své domácností, nýbrž
celý poražený kus nebo jeho část
odprodá řezníku nebo obchodníku dobytkem,
bylo již výnosem ze dne 22. května 1926, č.
48581 stanoveno, že v těchto případech
zmíněný chovatel dobytka nebo soukromník
smí si sraziti z paušálu, který je sám
povinen platiti, paušál, který musí
zaplatiti z váhy koupeného masa řezník
nebo obchodník dobytkem.
Ministerstvo zemědělství má samo největší
zájem na tom, aby nejen odbyt domácího dobytka
byl zajištěn, nýbrž, aby také domácí
potřeba byla kryta domácí výrobou
a dovoz z ciziny byl omezen na nejnutnější
míru.
Ministerstvo zemědělství také v těchto
směrech pracuje jednak přímou i nepřímou
podporou akcí zvelebovacích i zpeněžovacích
jednak omezováním dovozu, kde žádají
toho ohledy veterinárně-policejní.
Poskytovati dopravní výhody přísluší
ministerstvu železnic, ministerstvo zemědělství
bude však podporovati co nejúčinněji
konkrétní návrhy, jichž se mu v té
příčině dostane.
Dovoz cizozemského dobytka a obchod s ním děje
se na podkladě ustanovení zvláštních
povolení ministerstva zemědělství
s hlediska veterinárního, která jsou vydávána
od případu k případu nebo dle ustanovení
veterinárních konvenci, smluvených s některými
státy. Tato ustanovení zaručují dovoz
dobytka nepodezřelého a z míst, v nichž
nevyskytly se nákazy přenosné na druh zvířat,
o nějž jde. Takováto doprava dobytka jest přísně
kontrolována pohraničními zvěrolékaři
a úředními zvěrolékaři
v místě určení. V důsledku
těchto, opatření staly se případy
přenosu nákaz z ciziny zcela výjimečnými.
Přípravné práce k osnově pensijního
zákona, který by sjednotil pokud možno pravidla
pensijní pro všechny zaměstnance státní
a jejích pozůstalé, se konají s největším
urychlením. Jest snahou vlády, aby práce
tyto byly skončeny pokud možno nejdříve,
avšak se zřetelem na neobyčejný rozsah
a obtížnost látky - jak zevrubněji vylíčeno
v odpovědi vlády ze dne 25. listopadu 1926 (č.
tisku VII/725/26) na naléhavou interpelaci poslanců
H. Bergmanna, Fr. Buřívala, B. Procházky,
L. Pechmanové a spol. v téže věci podanou
(č. tisku 596/26) - nelze naprosto jíž nyní
určití dobu, kdy to bude možno.
K otázkám, položeným ve výše
uvedené interpelaci možno odkázati na odpověď
vlády na interpelaci poslance inž. Junga a druhů,
otištěnou v tisku čís. XI/808 a na odpověď
vlády na interpelaci poslanče Knirsche, otištěnou
v tisku čís. 999. Z obou těchto odpovědí
vysvítá, že pro posouzení trestnosti
činu je rozhodujícím subjektivní provinění,
o tom, zda tu provinění, je čili nic, rozhoduje
řádný soud, na nějž nelze státní
správě vykonávati vlivu.
Nemůže býti pochyby o tom, že proti stanovám
spolku, jak. se jich ostatně pan poslanec Knirsch dotkl
ve své řeči, pronesené dne 15. února
t, r. v plenu poslanecké sněmovny, nelze ničeho
namítati. Pro posouzení povahy spolku jest však
v prvé řadě rozhodným zodpovědění
otázky, jakou činnost spolek ten ve skutečností
vyvíjí a tu dlužno konstatovati, že soudním
řízením bylo jíž vícekráte
dokázáno, že tohoto jinak dle stanov bezzávadného
spolku bylo zneužito jako vhodné půdy k protistátním
agitacím. Je pochopitelno, že státní
správa vyhovuje jen základním požadavkům
ochrany státní bezpečností, postupuje-li
s krajní opatrností vůči členům
organisace, o níž jsou tyto skutečnosti známy.
Jestliže konsulát v Linci varoval způsobem,
který se v interpelací vytýká, členy
spolku před příjezdem do státního
území, činil tak jen v zájmu dotyčných
osob samých, odpovědnost spadá na všechny
ty, kteří spolku k nezákonným činům
zneužili. Výrazy v interpelaci použité,
jako věrolomné chování a vydírání
dlužno se vší rozhodností odmítnouti
a ministerstvo věcí zahraničních nemůže
než opětně upozorniti, že proti těm
osobám, které vědomě protistátními
skutky provinily se proti platným zákonům,
bude nadále postupováno podle zákona.
Trestní záležitost, o níž se interpelace
zmiňuje, vyřízena byla pravomocným
sproštěním obžalovaného, takže
není příčiny k nějakému
opatření.
Ministerstvo veřejných prací béře
s povděkem na vědomí, že uznávají
páni interpelanti mimořádnou solidnost a
účelnost na Bílé Desné ve trati
pod jezem továrníka Simma provedených staveb,
jež si vyžádaly v létech 1919-1926 nákladu
5,875.000 Kč. Zůstal doposud neupraven díl
tratí dlouhý pouze 378 m, pro který jest
vypracován zemskou komisí pro úpravu řek
projekt s rozpočtem 1 1/2 mil. Kč. Ježto fond
pro úpravu řek jest letos nedostatečně
dotován, nelze celou tuto zbývající
úpravu letos provésti. Bude snad možno přikročiti
letos ku stavbě jezu a lávky, ve kteréž
příčině se projednává
úhrada s ministerstvem financí.
Pokud se týká prací zahrazovacích
od Simmova jezu vzhůru, t. j. od km 2,352-6,400, spadajících
do kompetence ministerstva zemědělství, jichž
náklad rozpočten byl včetně udržovacího
fondu podle cenových poměrů
počátkem r. 1920 na .........2,310,000,- Kč,
později zvýšen na..........2,962.000.- Kč
a konečně vypočten na......4,320,000,- Kč
prováděny byly tyto v. r. 1920-1925, hlavně
však v r. 1922 a 1923.
Celkový náklad, jehož si vyžádalo
zřízení 4 kamenných přehrádek
s příslušnými opevněními
břehů, činí 724,361.43 Kč a
byl až na částku 27,522.50 Kč uhrazen
plně z prostředků státních
a zemských.
Poněvadž provádění projektovaných
zahrážek setkalo se s nemalými překážkami,
zaviněnými jednak dělnickými stávkami
a velikými požadavky mzdovými, jednak nesnázemi
dopravními, protože někteří zájemníci
podali proti zahrážkám námitky ve snaze
získati znovu v tratí nad jezem Em. Simma stavební
místa provedením úpravy spojené s
nákladnými stavbami pobřežními
a vybudování vodních zařízení
pro průmyslové podniky, tedy účel,
který netvoří vlastní podstaty hrazení
a vzhledem k tomu, že podmínkám pro finanční
zajištění tohoto podniku na kterých
se subvencující činitelé dohodli,
nebylo zájemníky až na Em. Simma a Ed. Dresslera
vyhověno, byly na Bílé Desné provedeny
jen výše uvedené práce zahrazovací
a rozhodnuto, aby další zahrážky omezily
se na práce ve veřejném zájmu nezbytně
nutné.
S tímto stanoviskem projevil souhlas i zemský správní
výbor a byly povoleny na uskutečnění
přehrážek v tratí km 3,25-6,400 v zájmu
veřejném nezbytně nutných k celkové
potřebě per 474.400 Kč 70%ní a 30%ní
příspěvek.
V důsledku toho zařazena byla do stavebního
programu pro r. 1927 na provedení těchto prací
částka 474,000,- Kč.
Zahrazovací činnost v rámci tohoto obnosu
zahájena byla začátkem července t.
r.
K tomu se ještě podotýká, že vzhledem
na příznivější výsledek
jednání se zájemníky o přiměřených
příspěvcích k uskutečnění
podniku - jednání to provedeno dne 9. června
t. r. - zamýšlí se dle návrhu kolaudační
komise, provésti zahrazovací práce na Bílé
Desné v celém rozsahu projektu až na ony, které
byly již dříve z něho vypuštěny,
resp. jichž rozměry byly sníženy.
Po schválení a finančním zajištění
tohoto projektu v dohodě s ministerstvem financí
a se zemským správním výborem a za
předpokladu, že příslušní
zájemci skutečně přiměřeně
přispějí, bude v zahrazovacích pracích
pokračováno.
Není správné tvrzení interpelace,
jakoby finanční správa ve Slezsku nebyla
vůbec použila práva zprostiti podle ustanovení
4, odst. čl. 64 jazykového nařízení
zaměstnance starší 50 let a vykazující
alespoň částečnou znalost státního
jazyka od výkonu jazykové zkoušky. V době,
kdy jazykové nařízení nabylo účinnosti,
bylo zaměstnanců národností německé
starších 50 let v obvodu fin. ředitelství
v Opavě 101, z nichž bylo jazykové zkoušky
zproštěno 29 zaměstnanců, což činí
okrouhle 29% celkového počtu těchto zaměstnanců
německé národnosti. Mimo to v poslední
době podávány jsou mnohými zaměstnanci
opětovné žádostí za zproštění
od opravné jazykové zkoušky podle odst. 4,
čl. 64 jazykového nařízení.
Pokud jsou podávány zaměstnanci, kterým
v době, kdy jazykové nařízení
nabylo účinnosti, nebylo alespoň 50 let,
musí býti ovšem bezpodmínečně
zamítány pro nedostatek podkladu v jazykovém
nařízení, pokud byly Však podávány
zaměstnanci staršími 50 let, byly tyto žádostí
podrobeny v ministerstvu financí opětně co
nejblahovolněji úvaze, takže se výše
uvedený počet zproštěných zaměstnanců
ještě značně zvýšil.
V interpelaci zmíněná nová žádost
odborové organisace německých berních
úředníků ve Slezsku, aby zaměstnanci
nad 40 let byli osvobozeni od zkoušky, nebyla v ministerstvu
financí vůbec zjištěna, leč neměla
by ohledně zaměstnanců do 50 let věku
žádné opory v nových jazykových
předpisech.
Konečně zmiňuje se interpelace též
o nesmyslném prý klasifikování zaměstnanců
domněle odstoupivších známkou ťnedostatečněŤ.
K tomu podotýkám, že tento postup znamenal
vlastně velikou benevolencí vůči zkoušeným
zaměstnancům. Zaměstnanci odstoupivšímu
nemusí býti vydáno ovšem žádné
vysvědčení, ale takový zaměstnanec
nevyhověl podmínce podati průkaz jazykové
znalosti zkouškou v 6 měsíční
lhůtě stanovené v 1. odst. čl. 64
jazykového nařízení (to jest do 4.
srpna 1926) a stíhají ho veškeré následky
článku 66 jaz. nařízení po
případě ihned.
Naproti tomu bylo u zkušební komise pro Slezsko postupováno
se svolením ministerstva financí tak, že se
sice se zaměstnanci neovládajícími
státní jazyk zkouška formálně
zahájila, na jejích prohlášení
však, že státní jazyk neznají tak
dobře, že by zkoušku s kladným výsledkem
mohli vykonati, byla jim vyhotovena vysvědčení
se známkou ťnevyhovělŤ a mohla jim pak
býti současně stanovena k opakování
zkoušky přiměřená lhůta,
což by nebylo bývalo možno, kdyby byl takový
zaměstnanec prostě odstoupil a tudíž
se zkoušce vůbec ani formálně ve stanovené
lhůtě s možností reparátu nebyl
podrobil.
V odpověď na shora uvedenou interpelaci poukazuje
se na odpovědí vlády, dané na naléhavou
interpelací pp. poslance H. Simma a druhů (čís.
tisku 1016) a interpelací pp. poslanců Elstnera,
Kreibicha a druhů (č. tisku 930/XX).
Požadavku, uvedenému v bodě 1. interpelace
vyhovělo ministerstvo financí v tom směru,
že přiznalo sklářskému průmyslu,
aby mu byla vrácena daň z uhlí, upotřebeného
při výrobě zboží, vyváženého
do ciziny a to s účinností od 1. února
1927.
Státní správa železniční
neopomíjí žádné příležitosti,
aby přispěla k podpoře sklářského
průmyslu a ke zmírnění krise (bod
2.). Zejména zlevnila státní správa
železniční již dovozné pro nejdůležitější
suroviny potřebné k výrobě skla, a
to pro moučku vápencovou a pro křemenný
písek sklářský, mimo to povolila s
platností od 1. června 1927 12%ní slevu pro
přepravu uhlí k výrobě skla. Rovněž
dostává se zásilkám jabloneckého
skla pří vývozu různých tarifních
výhod v rámci přímých svazových
tarifů.
Pokud jde o požadavek uvedený pod bodem 3., t. j.
aby byla zrušena daň z obratu pro sklářský
průmysl, se podotýká, že platný
zákon o dani z obratu nepřipouští úplného
zrušení této daně. Finanční
správa však plně uznává kritickou
situací sklářského průmyslu
a pokud možno vychází tomuto průmyslu
vstříc. Tak na př. v oboru jabloneckého
zboží platí jíž od 1. ledna 1921
zvláštní paušál, vybíraný
pouze z hotového zboží a to jen ve výši
1/2%, kdežto veškeré převody, které
toto zboží prodělává, během
výrobního procesu, jsou daně z obratu prosty,
Stejně vychází finanční správa
vstříc i drobným sklářským
podnikatelům, kteří ve mzdě pro jiné
podnikatele surové skla brousí, malují nebo
jinak zušlechťují, a po dohodě s jejich
zástupci povolila a také na příště
jest ochotna povoliti, aby na místo daně z obratu
platiti ročně jen paušálně určitou
nízkou částku.
Pokud se týče bodu 4. a 5. sděluje vláda,
že v souboru jednání o obchodní smlouvu
mezí Československou republikou a Německem,
jež se právě vede, jedná se i o snížení
cla na československé výrobky sklářské.
Naše delegace, hájíc zájmy sklářského
průmyslu, postupuje v dohodě s hospodářskými
organisacemi tohoto odvětví průmyslového
a možno očekávati, že pro odbyt našich
výrobků v cizině bude docíleno výhod.
Pro dovoz německých chemických výrobků
budou poskytnuty slevy, pokud se jimi ovšem neohrozí
domácí průmysl chemický.
Otázka navázání diplomatických
styků se sovětským Ruskem je ve stadiu, jak
je sdělil ministr věcí zahraničních
v posledních dvou schůzích zahraničního
výboru poslanecké sněmovny.
Stanovisko státní správy k otázce
zákazu výroby t. zv. smirkového zboží
v oboru kristalerie, flaconerie a kroužků (bod 6,
interpelace) bylo zevrubně vylíčeno v odpovědí
vlády na naléhavou interpelaci poslance H. Simma
a druhů o provádění nutných
opatření v jabloneckém zboží
(čís. tisku 1016). K vývodům těmto
se ještě podotýká, že větší
část dohod výrobců v oboru jabloneckého
zboží, jež byly v poslední době
uzavřeny, opírá se o ustanovení §u
114, odst. 3, lit. i) živnostenského řádu.
Praktickému použití je ovšem dosud na
závadu nepatrná trestní sankce (§ 125
ž. ř.). Pro budoucnost bude sjednána odpomoc
ustanovením odst. 3, §u 53, zákona proti nekalé
soutěži čís. 111. Sb. z. a n. podle
něhož členové společenstva jednavší
proti usnesením, která se stala podle ustanovení
§u 114., lit, i) živn. řádu, budou za
určitých předpokladů moci býti
trestáni pro přestupek živnostenského
řádu.
K bodu 7, interpelace se konečně podotýká,
že výplata podpory v nezaměstnaností
děje se na podkladě nyní platného
zákona o státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných ze dne 19. července
1921, čís. 267 Sb. z. a n. Pro výplatu podpor
v nezaměstnanosti v jiné formě není
zákonného podkladu. Citovaný zákon
nemá též ustanovení o podporování
t. zv. nouzových prací, podnikaných z důvodů
čelení nezaměstnaností. Při
provádění prací a staveb veřejných
státem béře se ovšem samozřejmě
zřetel k tomu, aby jimi bylo také čeleno
nezaměstnaností.
Postiženým podkrkonošským okresům
povoleny byly vydatné podpory k nouzovým stavbám
silničním a to v okrese Semily na stavbu silnice
Bohňovicko-Horská Kamenice 50% skutečného
nákladu nejvýše však částku
210,000 Kč okresu Jilemnice na stavbu silnice Hrabačov-Valteřice-Vrchlabí
30% skutečného stavebního nákladu,
nejvýše však 310,000 Kč a okresu Vrchlabí
na stavbu silnice Vrchlabí-Valteřice-Hrabačov
30 skutečného stavebního nákladu,
nejvýše však 84.000 Kč.
Budou-li předloženy další vhodné
projekty na stavby silnic a dovolí-li to úvěry
povolené státním rozpočtem, bude ministerstvo
veřejných prací ochotno povoliti přiměřené
subvence i k těmto stavbám.
Ministerstvo veřejných prací právě
zadalo stavbu obytného domu v Jilemnici a projektuje stavbu
obytného dómu v Jablonci n. N., takže i na
těchto stavbách bude lze umístiti něco
dělnictva.