Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období. 4. zasedání.

1217.

Odpovědi:

I. min. pošt a telegr. na interp. posl. inž. Junga a druhů o poštovních úřednících, kteří konali službu na těšínském plebiscitním území (tisk 1017/XVII),

II. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Krebse a druhů, jak státní policie v Ústí n. L. censuruje periodický tiskopis ťDer TagŤ v Ústí n. L. (tisk 955/IV),

III. min. vnitra a spravedlností na interp. posl. inž. Junga, Krebse a druhů o censurní praxi policejního ředitelství v Ústí n. L. a státního zastupitelství v Litoměřicích, pokud jde o časopis ťTagŤ ze dne 8. února 1927 (tisk 979/VII),

IV. min. spravedlnosti a financí na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů, že exekutor státního berního úřadu v Bratislavě zneužil úřední mocí (tisk 946/I),

V. min, železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neudržitelných poměrech v železniční dopravě z Kraslic a do Kraslic (tisk 1032/XI),

VI. min. vnitra na interpelaci posl. Simma a druhů o zabavení článku v jabloneckém časopise ťVolkswehrŤ ze dne 22. ledna 1927 (tisk 955/V),

VII. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o opatření vládního zástupce na schůzí ve Starém Habendorfě, konané dne 23. dubna 1927 (tisk 989/XXI) a na interp. posl. Roschera a druhů, že se překáží shromažďovací svobodě (tisk 989/XIX),

VIII. min. financí na interp. posl. Grünznera a druhů o neudržitelných poměrech při předpisování daní železničním zaměstnancům u frýštátské berní správy (tisk 989/IX),

IX. vlády na interp. posl. dra Scholliha a druhů o úřednictvu v ministerstvech a u ústředních úřadů (tisk 724/XVI),

X. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o postupu děčínské okresní správy politické vůči starostenskému úřadu v Podmoklech (tisk 930/XIV),

XI. min. financí na interp. posl. Davida, Chvojky Pechmanové a druhů o odpisu daní firmě Hermann Müller v Hrádku nad Nisou (tisk 1032/IX),

XII. vlády na interp. posl. Davida a soudr. o nezákonném jednání římskokatolického faráře Josefa Blaschka v Modrém Kameni na Slovensku (tisk 930/II),

XIII. min. vnitra na interp. posl. de Witte, Katze a soudruhů o zabavení karlovarského časopisu ťVolkswilleŤ ze dne 24. února 1927 (tisk 955/VI),

XIV. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, min. soc. péče a min. obchodu, průmyslu a živností na interpelaci posl. L. Wenzela a druhů o zjištění odborné způsobilostí (tisk 285/VI),

XV. min. financí na interpelací posl. Krebse a druhů, že válečný poškozenec Řehoř Günzel byl několikráte odmítnut, když se ucházel o účastenství v trafikách a že se bez důvodu dává přednost jiným uchazečům (tisk 979/IV),

XVI. min. financí a min. zemědělství na interp. posl. Hellera a druhů o dvojitém zdanění drobných zemědělců, platících paušalovanou daň z obratu, při domácích a nouzových porážkách (tisk 955/XVII),

XVII. vlády na interp. posl. inž. Junga, Krebse, dra Wollschacka a druhů, aby ještě v podzimním zasedání poslanecké sněmovny podala návrh nového pensijního zákona (tisk 776/XIII),

XVIII. min. věcí zahraničních na interp. posl. Knirsche a druhů o chování lineckého československého konsulátu k Sudetoněmeckému vlasteneckému svazu (tisk 955/VII),

XIX. min. spravedlností na interp. posl. inž. Junga a druhů o postupu státního zastupitelství v Opavě (tisk 1032/XX),

XX. min. zemědělství a min, veřejných prací na interp. posl. H. Simma a druhů o nutnosti znovuzahájení regulačních a zahrazovacích prací na Bílé Desné (tisk 989/XIV),

XXI. min. financí na interp. posl. dra Koberga a druhů o jazykových zkouškách finančních úředníků a zaměstnanců (tisk 1017/XIX),

XXII. min. obchodu, průmyslu a živností a min. sociální péče na interpel. posl. Roschera, Schäfera a soudruhů o opatřeních proti úpadku sklářského průmyslu na Jablonecku a Tanvaldsku (tisk 979/I),

XXIII. vlády na interp. posl. Elstnera, Kreibicha a soudruhů o těžké krisi ve sklářském průmyslu v Jizerských Horách a Krkonoších a o nebezpečí, které mu hrozí (tisk 930/XX),

XXIV. vlády na interpelaci poslance Pohla a druhů o zastavení příspěvků provisionistům státních dolů (tisk 603/II),

XXV. min. vnitra na interpelaci posl. H. Simma a druhů o novelování zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech Československé republiky (tisk 989/XX),

1217/I (původní znění).

Odpověď.

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance inž. Junga a druhů o poštovních úřednících, kteří konali službu na těšínském plebiscitním území (tisk 1017/XVII).

Provedení výplaty valutárního rozdílu mezi platy polskými a československými oněch zaměstnanců, kteří konali v době plebiscitu službu na Těšínsku, bude provedeno podle jednotných směrnic, které vydá ministerstvo financí, jež koná potřebné kroky k úpravě této otázky.

Ježto však ku jejímu řešení jest třeba i součinností polských úřadů, s nimiž nebylo jednání dosud skončeno, nemohlo ministerstvo financí dosud ku vydání příslušných směrnic přikročiti.

Až do jejich vydání nelze poštovní správě ve věcí učiniti nějakého opatření.

V Praze dne 30. července 1927.

Ministr pošt a telegrafů:

Dr. Nosek v. r.

1217/II (původní znění).

Odpověď.

ministrů vnitra a spravedlností

na interpelaci poslance H. Krebse a druhů, jak státní policie v Ústí n. L. censuruje periodický tiskopis ťDer TagŤ v Ústí n. L. (tisk 955/IV).

Policejní komisařství v Ústí n. L. vykonávající tiskovou prohlídku časopisu ťDer TagŤ a ťAussiger TagblattŤ, zabavilo čís. 38 zprvu uvedeného časopisu ze dne 24. února 1927, shledavši v části článku ťWieder nach dem Schutzgesetz verurteiltŤ, jež v interpelaci doslovně jest otištěna, skutkovou podstatu trestného činu dle §u 17, č. 1, zákona na ochranu republiky. Zabavení toto bylo pak krajským jako tiskovým soudem v Litoměřicích z týchž důvodů potvrzeno.

Po provedeném již zabavení uvedeného časopisu došlo policejnímu komisařství v Ústí n. L. č. 45 časopisu ťDeutsche Zeitung BohemiaŤ ze dne 23. února 1927, v němž shora uvedená stát však bezzávadně byla otištěna, proto policejní komisařství při tiskové prohlídce později předloženého časopisu ťAussiger TagblattŤ tutéž stať uveřejněnou v tomto časopisu propustila bez závady.

Soud v zabaveném místě shodně s policejním komisařstvím shledal skutkovou podstatu trestného činu a zabavení potvrdil.

Okolnost, že totéž místo, zabavené v časopisu ťDer TagŤ, bezzávadně propuštěno bylo v časopise ťBohemiaŤ, tkví vzhledem k daným místním poměrům v různém ocenění veřejného zájmu pří řešení otázky, zda tento zájem vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu závadného místa.

Z vylíčeného stavu věcí plyne, že policejní komisařství v Ústí n. L. samo došlo k poznání, že censurujíc časopis ťTagŤ příliš úzkostlivě počínalo si při ocenění veřejného zájmu.

Nemám proto příčiny k nějakému opatření.

V Praze dne 28. července 1927.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr Mayr-Harting v. r.

1217/III (původní znění),

Odpověď

ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelaci poslanců inž. R. Junga,

H. Krebse a druhů

o censurní praxi policejního ředitelství v Ústí n. L. a státního zastupitelství v Litoměřicích, pokud jde o časopis ťTagŤ ze dne 8. února 1927 (tisk 979/VII).

Policejní komisařství v Ústí n. L., vykonávající tiskovou prohlídku časopisu ťDer TagŤ, zabavilo číslo 26 tohoto časopisu ze dne 8. února 1927, shledavši ve dvou místech článku nadepsaného ťDer nationalsozialistische ParteitagŤ skutkovou podstatu trestného činu dle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.

Zabavení toto bylo krajským jako tiskovým soudem v Litoměřicích potvrzeno, a tím uznáno, že policejní komisařství v Ústí n. L., nařídivši zabavení závadného místa, postupovalo dle zákona. Námitky proti zabavení podány však nebyly a tím odňata možnost, aby rozhodnutí o zabavení bylo přezkoušeno a event. změněno.

Ježto soud uznal, že v obsahu závadných míst jest dána skutková podstata §u 14/1 a 5 zákona na ochranu republiky, nemůže okolnost, že místa ta byla v jiných časopisech uveřejněna, učiniti zabavení čís. 26 periodického tiskopisu ťTagŤ neodůvodněným. Páni interpelanti vytýkají tím jedině nestejnoměrnost tiskové přehlídky u různých úřadů tiskovou službu vykonávajících, jež má svou příčinu hlavně vzhledem k daným místním poměrům v různém ocenění veřejného zájmu při řešení otázky, zda tento zájem vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu závadných míst.

Za tohoto stavu věci není důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 28. července 1927.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

Ministr spravedlností:

Dr Mayr-Harting v. r.

1217/IV (původní znění).

Odpověď.

ministrů spravedlnosti a financí

na interpelaci poslance dra J. Jabloniczkého a druhů,

že exekutor státního berního úřadu

v Bratislavě zneužil úřední mocí (tisk 946/I).

Proti Alexandru Szende-mu, zubnímu techniku v Bratislavě, Proboštská ul. č. 3, měl býti dne 28. července 1925 proveden zájem movitostí pro nedoplatek dlužních daní přímých. Exekuce byla bezvýslednou, neboť dle zprávy berního vykonavatele neměl dlužník movitostí, které by nebyly z exekuce vyloučeny. Zároveň namítal dlužník, že má na dávce z majetku přeplatek z platby zadrženým vkladem a že dávce z majetku vůbec nepodléhá.

Výrokem policejního ředitelství v Bratislavě ze dne 5. srpna 1925, čís. 8783/prez. 1925 byl A. Szende - maďarský státní příslušník - vypovězen z území čsl. republiky.

V důsledku vypovězení byly proti dlužníku provedeny další zájmy movitostí a sice dne 21. srpna 1925 pro nedoplatek Kč 1.121,23, zbývající po odečteni očekávaného přeplatku na dávce z majetku per Kč 4044,88. Exekuce byla opět bezúspěšnou z důvodů výše naznačeného. Nařídil proto berní úřad kapesní prohlídku, kterou provedl berní vykonavatel Josef Bartoň dne 25, srpna 1925 a zabavil obnos Kč 1121,23.

Žádosti strany z 11. září 1925 za vrácení zabaveného obnosu generální finanční ředitelství v Bratislavě rozhodnutím ze dne 29. ledna 1926, čís. VI-519/26 nevyhovělo a námitku protizákonností odmítlo s odůvodněním, že dle ustanovení §u 45 z čl. XI z r. 1909 třeba proti nezákonností při exekuci podati stížnost u finančního ředitelství do 8 dnů po provedení příslušného exekučního úkonu.

Odvolání strany proti výroku o vypovězení z území čsl. republiky bylo jako bezdůvodné zamítnuto konečným rozhodnutím, ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 15. ledna 1926, čís. 43045/25. V důsledku tohoto konečného rozhodnutí byla po bezvýsledném vyzvání dlužníka k zaplacení dalších splatných daní provedena na nařízení finančního ředitelství v Bratislavě čís. 2698/I Br. m. 26 znovu kapesní prohlídka dne 15. února 1926 pro pohledávky 5987 Kč a zabaven obnos 1600 Kč. Stížnost exekuta ze dne 1. března 1926 proti provedení kapesního zájmu zamítlo generální finanční ředitelství v Bratislavě rozhodnutím ze dne 13. května 1926, čís. VI-2793/26 jako opožděnou a u nepříslušného úřadu podanou a žádosti strany za vrácení zabaveného obnosu nevyhovělo, sdělivší zároveň stěžovateli zbývající nedoplatky.

Revisní žádosti strany proti vypovězení z území Československé republiky nebylo vyhověno (rozhodnutí ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 29. dubna 1926, čís. 15572/26 adm. V, ale z ohledu na rodinné a životní poměry vypovězeného odloženo bylo provedení vypovězení na dobu 6 měsíců od doručení revisního rozhodnutí s podmínkou, ze vypovězený opatří si v dané lhůtě cestovní pas dle §u 3 vl. nař. č. 215/21.

Další exekuce proti vypovězenému dlužníkovi vedena nebyla.

Alexandr Szende domáhal se také trestního stíhání Josefa Bartoně, pro přečin zneužití moci úřední, avšak jeho žádost o zavedení trestního vyšetřování byla usnesením vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě ze dne 10. prosince 1926 zamítnutá, poněvadž Josef Bartoň jako státní zaměstnanec prohlídku osoby provedl podle uděleného rozkazu, a byl k svému jednání oprávněn.

Podotýkáme, že příslušná zákonná ustanovení na Slovensku dosud, platná provedení kapesního zájmu výslovně nevylučují -že však tohoto, prostředku bylo ve skutečností použito jen v několika málo případech, kde šlo o dlužníky k placení schopné, ale zřejmě renitentní.

V Praze dne 20. června 1927.

Ministr spravedlnosti:

Dr Mayr-Harting v. r.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.

1217/V (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelací poslance inž. O. Kalliny

a druhů

o neudržitelných poměrech v železniční

dopravě z Kraslic a do Kraslic

(tisk 1032/XI).

K jednotlivým bodům interpelace dovolují si sděliti:

ad 1.) Ranní spojení Kraslic s Chebem a s Karlovými Vary obstarává vlak č. 5602, příjezd do Falknova n. O, v 6.15 min. K Chebu je na vlak č. 1521 přechodná doba 10 minut, ke Karlovým Varům 18 minut na vlak č. 1522. Od těchto dvou vlaků je také spojení do Kraslic vlakem číslo 5603, odjezd z Falknova n. O. v 6.33 min.

Vlak č. 5604 jest vlakem školní a obstarává pouze lokální spojení do Falknova n. O. Jeho nynější poloha byla stanovená na přání rodičů školních dětí.

ad 2.) Vlak č. 5610 jest určen pro spoj na Chomutov ke vlaku č. 1504, čekání jest 17 minut. Spojení k Chebu obstarává vlak č. 5612 jedoucí o 1.40 min. později, od nějž se čeká na rychlík č. 68 pouze 15 minut, na osobní vlak č. 1503 pouze 23 minuty.

Není správné, že vlak č. 5512 má spojení k Chebu teprve vlakem č. 1531, tedy po čekání větším než 2 hodiny. Vlak č. 5612 má, jak jest již výše o tom zmínka, k Chebu spojení dvě, rychlíkem č. 68 a osobním vlakem č. 1503, po čekání pouze 15 resp. 23 minuty.

Ad 3.) K tomuto bodu dovolují si připojiti přehlednou tabulku:

Vlakmá minut čekání na spoj směru:
číslo:Cheb: Karlovy Vary:
56021018
56044965 (školní vlak)
56061249
56083414
5610-17
561215 (na rychlík)

23 (na os. vlak)

5603513
56051328
5607847
5609-- (školní vlak)
56119 (od rychlíku) 5
561334 (od rychlíku)
43 (od osob. vlaku).

Přípojnými nejsou vlaky č. 5604 a 5609, poněvadž jsou to vlaky školní (viz ad 1), a číslo 5613, poněvadž je veden pro dělníky, jejíchž směna končí ve 22 hod. Čekání 3/4 hod, jsou pouze 3 a vznikají polohou vlaků na hlavní trati. Čekání asi půl hodiny jsou pouze 4, ale kratších než 1/4 hodiny je 10, Trať Falknov n. O.-Klingenthal má od 5. hod. do 22. hod, 12 osobních vlaků. Nemůže pak zajisté míti každý z nich okamžité spojení na obě strany na hlavní trati.

Ad 4.) Vlak č. 5613 jezdí v létě na přání obyvatelstva jako výletní vlak č. 5615 o jednu a půl hodiny později než ve všední den. Má spojení od Karlových Varů vlakem č. 1531 s čekáním pouze 11 min, ve Falknově n. O. a od Chebu vlakem č. 508 s čekáním 5 minut.

Ad 5.) Z přehledu ad 3.) a z toho, co uvedeno k předchozím bodům, vysvítá, že se státní správa železniční dostatečně snaží potřebám obecenstva vyhověti a že spravedlivě jí nelze činiti důvodných výtek.

V Praze dne 30. srpna 1927.

Ministr železnic:

J. V. Najman v. r.

1217/VI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance H. Simma a druhů o zabavení článku v jabloneckém časopise

ťVolkswehrŤ ze dne 22. ledna 1927 (tisk 955/V).

K hořejší interpelaci, na niž jsem převzal odpověď místo pana ministra spravedlnosti, sdělují, že č. 4 v Jablonci vycházejícího časopisu ťVolkswehrŤ ze dne 22. ledna 1927 při tiskové přehlídce, vykonávané okresní politickou správou v Jablonci n. N., zabaveno nebylo, článek v interpelaci uvedený vyloučila však z tohoto čísla redakce časopisu sama, ježto byla k svému dotazu upozorněna okresní politickou správou, že článek při tiskové přehlídce byl by eventuelně shledán závadným.

Ježto takový postup je vzhledem na příslušná ustanovení tiskového zákona nepřípustný, bylo nadřízeným úřadem učiněno patřičné opatření.

V Praze dne 24. června 1927.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

1217/VII (původní znění).

Odpověď.

ministra vnitra

na interpelaci poslance H. Simma a druhů o opatření vládního zástupce na schůzi ve Starém Habendorfě, konané dne 23. dubna 1927 (tisk 989/XXI),

a na interpelaci poslance Roschera a druhů, že se překáží shromažďovací svobodě

(tisk 989/XIX).

Intervence na veřejných schůzích a shromážděních náleží mezí nejobtížnější úkoly politických a policejních úředníků, Povinností intervenujícího úředníka je pečovati o to, aby ve shromáždění nepřihodilo se nic proti zákonu a aby nebyl porušen veřejný klid a pořádek. Intervenující úředník musí proto sledovati řečníky a zaznamenávati jích výroky pří tom však zároveň okamžitě posouditi, zda některý výrok nezakládá skutkové podstaty nějakého trestného činu, a v kladném případě ihned zakročiti. Dále musí intervenující úředník dbáti též toho, aby byly pří schůzi zachovány předpisy shromažďovacího práva, a dle potřeby učiniti bezodkladně příslušné opatření. Při tom rozhoduje namnoze subjektivní názor intervenujícího úředníka, k němuž tento musí dospěti bez dlouhého rozmýšlení, a není proto vyloučeno, že občas intervenující úředník zakročí i tam, kde není to zcela odůvodněno. Tak dlužno též posuzovati zakročení intervenujícího úředníka způsobem v interpelacích vylíčeným pří veřejné schůzi, konané dne 23. dubna 1927 ve Starém Habendorfě, a bylo proto učiněno patřičné opatření. Rozkaz, aby na této schůzi nebylo připuštěno odhlasování resoluce v interpelacích uvedené, intervenujícímu úředníku dán nebyl.

V Praze dne 28. července 1927.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

1217/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Grünznera a druhů

o neudržitelných poměrech při předpisování daní železničním zaměstnancům u frýštátské berní správy

(tisk 989/IX).

Daň z příjmu jest v okrese berní správy ve Frýštátě až včetně do roku 1926 jíž předepsána, tudíž i železničním zaměstnancům.

V Praze dne 17. srpna 1927.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.

1217/IX (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů

o úřednictvu v ministerstvech a u ústředních úřadů (tisk 724/XVI).

Příslušnost státních úředníků k určité národnosti nebyla a není ani podmínkou, ani překážkou jejich Povolání ke službě v ministerstvu nebo u jiného ústředního úřadu, rozhoduje tu vždycky jen skutečná potřeba, zájem služby a odborná kvalifikace pro tuto službu. Jinými hledisky se vláda pří povoláváni úředníků do ministerstev a ostatních ústředních úřadů neřídí.

Poměry v národnostním složení osobních stavů ministerstev a ústředních úřadů vůbec, na něž se v interpelaci poukazuje, mohou míti původ hlavně v tom, že služební místa v těchto úřadech byla obsazena z převážné části ihned po státním převratu nejschopnějšími v těch, kdož na místa ve státní službě republiky Československé již tehdy reflektovali.

Poněvadž z osobních výkazů vedených podle 13 služební pragmatiky nebyla a není národnost státních úředníků patrna, nemůže vláda s určitostí říci, kolík úředníků německé národnosti je, přiděleno službou jednotlivým ministerstvům a ostatním ústředním úřadům. Usuzovati pak na příslušnost k některé národnosti z jiných momentů, na příklad ze jména, z vyučovacího jazyka škol, jež úředník navštěvoval a pod., je těžko možné.

Ani ta okolnost, že se úředník sám hlásí k určité národností, není tu podle zkušeností vždy spolehlivým měřítkem. Při sčítání lidu se sice zjišťovala národnost, ale podle § 7 zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb. z. a n., nesmí býti uveřejňováním statistických dat odhalovány individuelní soukromé poměry. Vláda nemá tudíž možnosti bezpečně zjistiti, kolík úředníků té neb oné národností jest u jednotlivých ministerstev a ústředních úřadů zaměstnáno, a nemůže proto z podnětu této interpelace učiniti nějaké další opatření.

V Praze dne 31. června 1927.

Náměstek předsedy vlády:

Dr. Šrámek v. r.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

1217/X (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance H. Krebse a druhů o postupu děčínské okresní správy politické vůči starostenskému úřadu v Podmoklech (tisk 930/XIV).

Jak mi bylo oznámeno, v opětovných případech týkajících se vojenského ubytování v Podmoklech, městský úřad v Podmoklech projevoval vůči požadavkům vojenské správ naprostou neochotu a činil všemožné potíže. K případům těmto náleží i onen, jenž zavdal podnět k postupu okresní politické správy děčínské vytýkanému v dotaze.

Přes to, že tón dopisu okresní správy politické, na který jest si stěžováno, vzhledem k shora zmíněnému neochotnému jednání městského úřadu v Podmoklech jest vysvětlitelným, neváhám přece prohlásiti, že s formou přípisu nesouhlasím. Učinil jsem v tomto směru příslušné opatření.

V Praze dne 31. srpna 1927.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

1217/XI.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců Josefa Davida, Vl. Chvojky, L. Pechmanové a druhů o odpisu daní firmě Hermann Müller v Hrádku nad Nisou (tisk 1032/IX).

Firmě Heřman Müller textilní továrny v Hrádku, Doníně a Frýdlantu, resp. jejím společníkům Bedřichu a Janu Müllerovi povolil jsem výnosem ze dne 22. dubna 1927 č. 10.953/27 značnou slevu na přímých daních za léta minulá až včetně rok 1923 na základě § 1 zák. z 8. X, 1924 č. 235 Sb. z. a n. (o mimořádných úlevách při placení přímých daní), ježto zde byly dány podmínky úlev podle ustanovení tohoto paragrafu.

Bylo totiž zevrubným šetřením zjištěno, že tu jde o případ rázu výjimečného, neboť firma utrpěla milionové ztráty následkem poklesu cen surovin a zboží, úpadku odběratelů a poklesu cen strojů a stavebních investic provedených v nejdražší době.

Při posouzení otázky pak, je-li vážné nebezpečí, že by zapravení nedoplatků daňových incl. r. 1923 ve spojení s ostatními nedoplatky daní za I. 1924-1926 a dávky z majetku, které sníženy nebyly, mohlo ohroziti žadatele v jích hospodářském podnikání, byla rozhodující okolnost, že by celé jich jmění, sestávající z převážné části z hodnot immobilních, sotva stačilo k zaplacení všech nedoplatků daňových incl. r. 1926, vymožení těchto ne doplatků bylo by nad to možno docíliti jen exekučním prodejem továren, kterýžto postup by přivodil ne-li zánik, tedy jistě alespoň nebezpečný otřes rozsáhlého tohoto podniku, zaměstnávajícího přes 800 osob.

Konečně zdůrazňuji, že by dle názoru berní správy straně příslušel několikamilionový odpis na daních přímých na základě podaných opravných prostředků, které však žadatele musili v souvislosti s povolenou slevu odvolati.

Podotýkám, že poskytnutá sleva daňová netýká se třetího společníka firmy, který má největší podíl na zisku a ztrátě firmy ze všech 3 společníků a jehož daňové nedoplatky jsou se vším důrazem vymáhány.

Z důvodů svrchu uvedených nepokládám za nutné učiniti nějaké další opatření.

V Praze dne 12. září 1927.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.

1217/XII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Jana Davida a druhů

o nezákonném jednání římskokatolíckého faráře Josefa Blaschka v Modrém Kameni na Slovensku (tisk 930/II).

Na římskokatolického faráře Josefa Blaschka bylo jíž dne 31. ledna 1927, tedy ještě před podáním interpelace poslance Josefa Davida a druhů, učiněno u okresního soudu v Lučenci trestní oznámení, že dne 6. ledna 1927 a v následující době v Modrém Kamení odepřel jako římsko-katolický farář vyzpovídati Veroniku Lentvorskou, dokud její syn Josef Lentvorský ze Sokola nevystoupí a vyloučiv ji z téže příčiny z účastí na ostatních náboženských obřadech a pobožnostech, využil takto svého postavení jako duchovni, chtěje tím bezprávně vynutiti, aby její syn ze Sokola vystoupil.

Oznámení toto bylo učiněno předmětem trestního řízení proti Josefu Blaschkovi pro přestupek útisku podle § 1, zák. ze dne 12. srpna 1921, číslo 309 Sb. z. a n., po jehož skončení byl okresním soudem v Lučenci dne 30, dubna 1927 vynesen rozsudek, jímž Josef Blaschka zmíněným přestupkem byl vinným uznán a k peněžitému trestu 300 Kč, v případě nedobytnosti k uzamčení v trvání 15 dnů odsouzen.

Rozsudek tento nestal se však pravoplatným, poněvadž obhájce obžalovaného vznesl odvolání co do viny a trestu a odsouzený stal se účastným amnestie dle rozhodnutí pana presidenta republiky ze dne 2. června 1927.

V Praze dne 10. září 1927.

Předseda vlády:

Dr. Švehla v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP