Kap. 7. - státní
dluh - (úspory při splátkách poklad.
poukázek, které byly splaceny z výtěžků
půjček a při úrocích ze IV.
státní půjčky).
Kap. 18. - ministerstva zemědělství
- (úspory při podporách zemědělských).
Kap. 10. - ministerstvo zahraničních
věcí - (podpory ruským uprchlíkům).
Kap. 11. - ministerstvo národní
obrany - (náklady na argumentační potřeby
a vyšší potřeba na drahotní přídavky
mužstvu, které byly sníženy teprve 1.
říjnem 1926 počínaje).
Kap. 13. - ministerstvo školství
a národní osvěty - (zálohy zemím
na zvýšené učitelské platy).
Kap. 14. B - všeobecná
pokladní správa - (zálohy na náklady
z převzetí Košicko-Bohumínské
železnice a zálohy na provozní a správní
náklady místních drah, likvidace berních
nedodělků a závazky z převzatých
záruk).
Kap. 20. - ministerstva veřejných
prací - (stavby státních obytných
domů na účet losové půjčky).
Kap. 21. - ministerstvo sociální
péče - (náklady spojené s prováděním
stavebního ruchu a péče o válečné
poškozence).
jen u odvětví, obsahujících
státní podniky, jichž přebytky (zisky),
preliminované v rozpočtových příjmech,
nebyly odvedeny do státní pokladny, nýbrž
byly spotřebovány na investice.
Kap. 8. - pensijní a zaopatřovací
požitky - (vyšší pensijní příspěvky
zaměstnanců ze zvýšené pensijní
základny platovou úpravou).
Kap. 13. - ministerstvo školství a národní
osvěty - (vyšší příjmy ze
školného a z příjmů náboženské
matice).
Kap. 14. - ministerstvo financí
- (hlavně vyšší příjmy z
daní, cel a poplatků).
Kap. 14. B - všeobecná
pokladní správa - (hlavně příjem
z prodeje vlastních cenných papírů).
Kap. 21. - ministerstvo sociální
péče - (náhrada záloh na stavební
příspěvky a na požitky válečným
poškozencům).
Náležitost za rok
1926 se neporovnává s náležitostí
za rok 1925, poněvadž v roku 1926 se vyskytují
náklady na investiční potřeby při
jednotlivých resortech, kdežto v roku 1925 byly tyto
náklady soustředěny v oddílu státní
investice.
Nedoplatky státních příjmů činí koncem roku 1926 celkem | 7.114,259.181 Kč 93 h, |
z nichž připadá částka | 6.794,759.279 Kč 86 h, |
t. j. 95,5% na nedoplatky daňové
a poplatkové. Z připojeného přehledu
je zřejmo, že konečné nedoplatky na
daních a dávkách stouply oproti roku 1925
celkem o 2.328,636.438 Kč 10 h, t. j. o více než
o polovici dosavadní sumy; důvod tohoto značného
vzestupu spočívá v tom, že finanční
úřady v roku
1926 skoro úplně dokončily opožděné
vyměřování daní za uplynulá
léta, kteréžto značné částky
nebyly poplatníky do konce roku vyrovnány.
1919 | 577,482.350,56 | - | 12,002.046,63 | 48,451.614,38 | 638,736.011,57 |
1920 | 837,322.682,49 | 69,743.382,03 | 170,766.783,34 | 101,252.920,26 | 1.182,085.768,12 |
1921 | 1.347,236.405,09 | 191,963.704,49 | 281,126.958,02 | 200,331.544,28 | 2.020,658.611,88 |
1922 | 1.253,192.259,33 | 222,708.292,64 | 179,057.823,15 | 248,570.591,57 | 1.903,528.966,69 |
1923 | 1.794,956.489,25 | 311,478.058,38 | 126,699.858,28 | 325,496.467,25 | 2.558,630.873,16 |
1924 | 2.513,835.482,18 | 496,786.504,62 | 119,784.243,-- | 389,236.042,65 | 3.519,642.272,45 |
1925 | 3.141,548.268,29 | 75,683.845,09 | 133,761.337,50 | 455,129.3.90,88 | 4.466,122.841,76 |
1926 | 4.978,732.915,92 | 1.114,562.267,07 | 170,045.587,34 | 531,418.509,53 | 6.794,759.279,86 |
Finančním zákonem
pro rok 1926 a vládním nařízením
ze dne 15. ledna 1926, čís. 10 Sb. z. a n. byl obdobně
jako v předešlých letech upraven postup při
používání povolených úvěrů
pro výdaje v případech, kdy povolený
úvěr nestačil na úhradu potřeby,
anebo kdy se objevila nutná potřeba v rozpočtu
úvěrem neopatřená
a byla možnost úhrady přesunem z úvěru
určeného k jinému účelu. Takových
přesunů projednal nejvyšší účetní
kontrolní úřad v roku 1926 celkem 408 v úhrnné
částce 342,175.054 Kč 55 h a to, pokud šlo
a vyšší výdaje preliminované, 303
v úhrnné částce 187,704.239
Kč 40 h a pokud šlo o výdaje nepreliminované,
105 v úhrnné částce 154,470.815 Kč
15 h. Oproti roku 1925, kdy bylo projednáno úvěrových
přesunů 636 v úhrnné částce
612,743.276 Kč 84 h, jeví se v tomto směru
podstatné zlepšení, což ukazuje, že
se ponenáhlu dospívá
k tomu, aby se skutečná potřeba uhrazovala
v mezích rozpočtu a úchylky, kterých
arci nelze nikdy úplně zameziti, se stávaly
řídkou výminkou. Pro rok 1927 lze v tomto
směru očekávati další zmenšení
přesunů vzhledem k ustanovení finančního
zákona, že
přesunem lze použíti úvěru jen
v rámci kapitoly.
Pasiva státní na rozpočet (část 6. závěrečného účtu) činí koncem roku 1926 celkem | 222,107.220 Kč 13 h, |
tedy oproti obnosu | 39,827.099 Kč 12 h, |
vykázanému v roce minulém, o | 182,280.121 Kč 01 h |
více, a to hlavně
v důsledku dluhu ze zálohy poskytnuté z dávky
z majetku na proplacení státních pokladničních
bonů. Příjem z těchto záloh
jest vykázán v účtu mimo rozpočet,
rovněž tam se vykazuje výdaj z nich na splácení
státních pokladničních bonů.
Ježto však zálohy spláceny budou z rozpočtových
prostředků, je třeba je míti v evidenci
mezi pasivy na rozpočet. Jinak týkají se
tyto závazky státní hlavně stavebního
příspěvku za ubytování vysoké
školy zemědělské v Brně, příspěvků
na stavbu nestátních
silnic a mostů, anuitních splátek na státní
novostavby, úmoru a zúrokování závazků
převzatých při sestátnění
místních drah a Vinohradské nemocnice, konečně
pak pasiv bývalého Státního obilního
ústavu a bývalého státního
ústavu pro tuky, oleje a mléko,
(vládní nařízení čís.
258/1924 a 268/1925 b. z. a n.).
Aktiva na rozpočet (viz část 8. závěrečného účtu) činí koncem roku 1926 celkem | 3.884,861.506 Kč 36 h, |
tedy oproti obnosu per | 3.112,448.040 Kč 24 h, |
koncem roku minulého vykázanému, o | 772,413.466 Kč 12 h |
více.
Zvýšení pohledávek
nastalo zvláště:
u kap. 11.: "Ministerstvo národní obrany"
z | 196,676.616 Kč 50 h | |
na | 233,586.888 Kč 92 h | |
(hlavně pohledávkami z hospodaření býv. Rakouska). |
u kap. 13.: "Ministerstvo školství
a národní osvěty"
z | 1.844,557.884 Kč 90 h | |
na | 2.366,788.495 Kč 89 h | |
(hlavně běžnými zálohami na zvýšené platy učitelské). |
u kap. 14. B a 14 C: "Všeobecná pokladní
správa"
z | 609,690.981 Kč 29 h | |
na | 770,697.936 Kč 75 h | |
(novými zálohami na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah - čl. IX. finančního zákona pro rok 1926 - zálohou pro likvidaci nákupního a prodejního družstva čsl. přádelen bavlny, pohledávkami ze vkladů ku podpoře a sanaci peněžních ústavů). |
u kap. 15.: "Ministerstvo
obchodu, průmyslu a živností"
z | 18,666.102 Kč 96 h | |
na | 26,191.612 Kč 09 h | |
(zápůjčkami "Asdus" americko-slovenské dřevozpracující spol. v Novém Městě nad Váhem a klubu čsl. turistů v Praze). |
u kap. 20.: "Ministerstvo
veřejných prací"
z | 56,691.800 Kč 44 h | |
na | 87,270.117 Kč 05 h | |
(převedením pohledávky per 25,600.000 Kč u "Ústředních elektráren" v Praze z aktiv investičních, mimo to hlavně novými elektrárenskými podíly a půjčkami, jakož i četnějšími konkurenčními příspěvky na stavby vodní). |
a u kap. 21.: "Ministerstvo
sociální péče"
z | 99,733.216 Kč 08 h | |
na | 133,332.202 Kč 21 h | |
(zápůjčkami Ústřední sociální pojišťovně a Léčebnému fondu veřejných zaměstnanců a stavebními zápůjčkami). |
Naproti tomu snížila
se aktiva hlavně u kap. 14. "Ministerstvo financí"
(běžný úbytek na popl. ekvivalentu)
a u kap. 22. "Ministerstvo pro zásobování
lidu" (přibyla sice aktiva státního
ústavu pro tuky, oleje a mléko, za to však
zaplacením a odpisem snížena byla aktiva býv.
státního obilního ústavu).
Jinak skládají se
aktiva v podrobném výkaze uvedená - podobně
jako v letech předešlých - hlavně z
příspěvků zájemníků
na veřejné stavby a z pohledávek ze záloh
a půjček poskytnutých různým
korporacím a jednotlivcům z důvodů
hospodářských a sociálních.
Z pohledávek účinů
mimo rozpočet odpadla pohledávka ze záloh
státnímu obilnímu ústavu, položka
4. aktiv, státního závěrečného
účtu za rok 1925, poněvadž po likvidaci
státního obilního ústavu vyúčtování
bylo provedeno (viz poznámku k účinům
mimo rozpočet). Pohledávky státního
obilního ústavu, které stát převzal
na srážku se své pohledávky k dalšímu
vymáhání, byly již ve státním
závěrečném účtu za rok
1925 vykázány v aktivech na rozpočet dílem
při kap. 14. (pokladní správa), dílem
při kap. 22. (ministerstvo
zásobování) a vykazují se zbytky koncem
roku 1926 stávající v tomto účtě
při těchže odvětvích rozpočtu,
a to proto, že příjem z nich po delší
dobu bude plynouti do účinů na rozpočet.
V roce 1926 státního dluhu přibylo
efektivně:
1. | Další emisí dluhopisů IV. státní půjčky s výměnou dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček stejnými polovinami úhrnem za | 254,445.022 Kč 82 h, | |
2. | další emisí dluhopisů t. zv. moučné půjčky a to za hotové | 10,856.900 Kč - h, | |
a za předválečné dluhopisy | 9,432.200 Kč - h, | 20,289.100 Kč - h, | |
3. | dalším prodejem státních stavebních losů | 180,356.800 Kč - h, | |
4. | prozatímními listy za předválečné renty podle mírových smluv | 505,806.737 Kč 50 h, | |
5. | emisí 6% umořitelné státní půjčky t. zv. půjčky konsolidační | 1.707,405.000 Kč - h, | |
6. | úpravou a částečným vyúčtováním zahraničních dluhů z doby válečné či z poměrů poválečných vzniklých - anglický úvěr | 5.498 Kč 84 h, | |
7. | částečně vyúčtovanou italskou půjčkou | 69,637.508 Kč 64 h, | |
8. | dalším prodejem dluhopisů 4% slosovatelné státní půjčky z roku 1925 | 282.400 Kč - h, | |
9. | neemisní zápůjčkou u Zemské banky na investice pro státní báňské a hutnické závody | 9,000.000 Kč -- h, | |
10. | neemisní zápůjčkou u Všeobecného pensijního ústavu na investice pro čsl. poštu | 25,000.000 Kč -h, | |
úhrnem přibylo státního dluhu | 2.772,228.067 Kč 80 h. |
Naproti tomu státního dluhu ubylo:
1. | vnitřního - dlouhodobého splacením a splatností (prémiová půjčka, stavební losová půjčka, 6% slosovatelná z roku 1923) | 67,792.400 Kč -- h, | |
2. | vnitřního - krátkodobého splátkou | ||
a) z rozpočtových prostředků kap. 7. (pokladniční poukázky, neemisní zápůjčka u Zemské banky) | 99,435.000 Kč - h, | ||
b) z výtěžku půjček (půjčka valutová, pokladniční poukázky, směnečná zápůjčka Zemské banky) | 1.100,999.396 Kč 32 h, | ||
c) ze záloh z dávky z majetku na pokl. bony | 175,870.000 Kč - h, | 1.376,304.396 Kč 32 h, | |
3. | zahraničního - dlouhodobého splátkou z rozpočtových prostředků kap. 7. (71/2% zajištěná zahraniční půjčka z roku 1925, anglický úvěr na repatriaci vojsk) | 67,151.670 Kč 24 h, | |
úpravou splátek podle výše a kursu při vyúčtování | 93.207 Kč 20 h, | ||
4. | zahraničního - krátkodobého splátkou (anglický úvěr na nákup potravin) | 17,654.030 Kč 15 h, | |
úpravou při vyúčtování | 3,855.601 Kč 51 h, | 88,754.509 Kč 10 h, | |
5. | investičního - dlouhodobého z rozpočtových prostředků kap. 7. (8% investiční zahraniční, priority Ústecko-Teplické dráhy, neemisní půjčka u Úrazové pojišťovny, 4% priority Buštěhradské železnice, 4% slosovatelná půjčka za výměnu akcií Košicko-Bohumínské dráhy, zápůjčka u Zemské banky na úpravu Strahovských lomů) | 25,750.683 Kč 83 h, | |
splatností a úpravou (8% investiční zahraniční půjčka) | 12,080.114 Kč 34 h, | ||
vrácením slosovaných obligací (na výkup Košicko-Bohumínské dráhy) | 9.200 Kč - h, | ||
6. | investičního - krátkodobého splátkou z prostředků mimoetátních (směnečná dolarová půjčka) | 3,390.000 Kč - h, | 41,229.998 Kč 17 h, |
úhrnem ubylo | 1.574,081.303 Kč 59 h. |
Vzrůst státního dluhu o | 2.772,228.067 Kč 80 h |
srovnán s úbytkem | 1.574,081.303 Kč 59 h |
vykazuje zvýšení státního dluhu o | 1.198,146.764 Kč 21 h. |
Počáteční dluh vykázaný ku konci roku 1925 obnosem | 26.585,660.226 Kč 96 h |
vzrostl tedy koncem roku 1926 na | 27.783,806.991 Kč 17 h. |
Ciferní podrobnosti o pohybu státního
dluhu lze seznati z výkazu část 7., tohoto
závěrečného účtu. Z
tohoto výkazu jest patrno, že zvýšení
státního dluhu v roce 1926 z převážné
části bylo způsobeno dalšími
emisemi dluhopisů takových půjček,
které zcela nebo z části znamenají
převzetí dluhů válečných
podle starších zákonných zmocnění
a dluhů předválečných ku provedení
příslušných ustanovení mírových
smluv St. Germainské a Trianonské; témuž
účelu sloužila částečně
i nová půjčka konsolidační
z roku 1926.
O hospodářských
výsledcích státních podniků
připojeny jsou státnímu závěrečnému
účtu jako v roce minulém jen účty
provozní (ztráty a zisku). Účty rozvažné
se nepřipojují, poněvadž překážky,
pro které nemohly býti dosud přesně
stanoveny hodnoty majetkových součástí
převzatých od
Rakousko-Uherska, nebyly ještě odstraněny.
Finančním zákonem
pro rok 1926 bylo v příčině hospodaření
státních podniků ustanoveno, aby dosažené
přebytky (zisky) byly odvedeny do státní
pokladny a aby peníze potřebné na investice
podnikové se opatřily výpůjčkami.
Když pak se ukázalo během roku, že rozpočtové
příjmy budou přesahovati výši
stanovenou finančním zákonem a že také
do pokladních hotovostí budou plynouti výtěžky
z dalších úpisů na státní
půjčky z let minulých, upustilo ministerstvo
financí od opatření
prostředků na podnikové investice výhradně
úvěrními operacemi a učinilo obdobné
opatření jako v rozpočtu na rok 1927, t.
j., aby na investice státních podniků se
použilo jejich hospodářských přebytků
(zisků) a tam, kde by tyto přebytky nedostačovaly,
aby se podnikům poskytly
příspěvky ze státní pokladny.
Na podnikové investice byly nově uzavřeny
jen dvě státní půjčky, a to:
pro čsl. poštu 25,000.000 Kč u Všeobecného
pensijního ústavu v Praze a pro báňské
a hutnické závody 9,000.000 Kč u Zemské
banky v Praze. [Stavba
dolu v Břešťanech, pro kterou byla půjčka
9,000.000 Kč uzavřena, nebyla provedena v roce 1926,
takže příslušný náklad nevykazuje
se v investicích báňských a hutnických
závodů.] Tato
úprava krytí investiční potřeby
státních podniků také vyhovuje lépe
ustanovením odst 3. §u 2. zákona z 18. prosince
1922, čís. 404 Sb. z. a n., a odst. 2. §u 19.
vládního nařízení z 25. září
1924, čís. 206 Sb. z. a n., že hospodářské
přebytky státních podniků, zjištěné
podle zásad obchodního hospodaření,
odvádějí se do státní
pokladny po srážce
investičních nákladů.
Následkem této změny ve způsobu úhrady
investic státních podniků bylo třeba
také upraviti způsob vykazování hospodářských
výsledků státních podniků v
t. zv. účtech provozních čili účtech
ztráty a zisku, a to z těchto důvodů:
Jelikož investiční
výdaje státních podniků byly v roce
1925 preliminovány ještě ve státním
rozpočtu investičním, byly též
uhrazeny ze státních prostředků opatřených
úvěrovými operacemi. Státní
podniky zařadily pořízené investice
do aktiv svých bilancí a současně
hodnotu, rovnající se výši těchto
investic, vykázaly v pasivech těchto bilancí
jako investiční dluh vzhledem k tomu, že úroková
povinnost z úvěrů pro tyto investice opatřených
byla státní správou finanční
přesunuta ku placení
na státní podniky. Tím se stalo, že
aktivní státní podniky byly povinny odvésti
do státní pokladny celé ryzí hospodářské
zisky, pasivní podniky pak měly ze státní
pokladny obdržeti náhradu hospodářské
ztráty, takže saldující položku
účtu ztráty a zisku a účtu
rozvažného tvořily částky rovnající
se těmto hospodářským výsledkům.
Tyto částky tvořily současně
příjmovou (u aktivních podniků), resp.
výdajovou (u pasivních podniků) náležitost
etátní, jež byla vyjádřena v
účinech na rozpočet státního
závěrečného účtu
u příslušných kapitol a titulů,
určených pro súčtování
podílů státní správy na hospodaření
státních podniků. Zjištění
souhlasu mezi hospodářskými výsledky
vykázanými v účtech ztráty
a zisku a mezi vykázanými náležitostmi
etátními poskytovalo záruku správného
vyúčtování účasti státní
správy na hospodářství těchto
podniků. Opatřením investic z vlastních
přebytků (zisků) státních podniků
v roce 1926 bylo způsobeno, že státní
podniky byly v roce 1926 povinny odvésti státní
pokladně nikoliv celé docílené zisky,
nýbrž pouze přebytky, jež z těchto
zisků zbyly po srážce částek
odpovídajících výši opatřených
investic, což znamená, že tyto částky
byly jako kapitál státem do podniků na úhradu
investic trvale vloženy, čili že tvoří
zvýšení základního jmění
státních podniků.
Byl-li hospodářský zisk některého
státního podniku nižší, nežli
pořízené investice, ponechal si státní
podnik celý zisk k zvýšení základního
jmění a nad to obdržel ze státních
prostředků příspěvek na investice
ve výši částky, o kterou investiční
výdaje přesahovaly
dosažený zisk a tento příspěvek
súčtoval podnik rovněž jako zvýšení
základního jmění. Jelikož ani
v roce 1926 nebylo ještě možno uveřejniti
bilance státních podniků z důvodů
vpředu uvedených, učinil nejvyšší
účetní kontrolní úřad
výnosem ze 17. března
1927, čís. jedn. 626 pres., opatření,
aby okolnosti shora uvedené byly zřejmy již
z účtů provozních (ztráty a
zisku). Každý připojený účet
ztráty a zisku je totiž uzavřen výsledkem
odpovídajícím skutečnému vyúčtování,
jak bylo v státním závěrečném
účtu za rok 1926 provedeno a jak bylo, po případě
mělo býti též provedeno v obchodním
účetnictví státních podniků,
a sice:
1. U podniků s docíleným
ziskem vyšším, nežli byly pořízené
investice, je v účtu ztráty a zisku v oddílu
"Zisk" pod zvláštními
položkami vykázáno: a) zvýšení
základního jmění o částku
odpovídající výši pořízených
investic, b) přebytek, jejž jest odvésti státní
pokladně. Částce uvedené pod a) odpovídá
úhrn výkazu pořízených investic,
připojeného za účtem ztráty
a zisku; částce uvedené
pod b) odpovídá příjmová náležitost
etátní u příslušné kapitoly
a titulu, určeného pro dotyčný podnik
v etátním oddílu tohoto státního
závěrečného účtu; úhrn
obou položek dává pak ryzí zisk podniku,
vyplývající ze salda účtu ztráty
a zisku.
2. U podniků s docíleným
ziskem nižším, nežli byly opatřené
investice, je v účtu ztráty a zisku v oddílu
"přírůstek základního
jmění" pod zvláštními
položkami vykázán: a) příspěvek
státní správy na investice, b) hospodářský
zisk podniku za běžný rok 1926. Částce
uvedené pod a) odpovídá výdajová
náležitost etátní u příslušné
kapitoly a titulu určeného pro dotyčný
podnik v etátním oddílu tohoto závěrečného
účtu; částka pod b) dává
ryzí zisk podniku, vyplývající ze
salda účtu ztráty a zisku; částka
úhrnná pak odpovídá úhrnu
výkazu pořízených investic, připojeného
za účtem ztráty a zisku.
3. U podniků, jejichž
hospodářským výsledkem jest ztráta,
činí zvýšení základního
jmění jen příspěvek státní
správy na investice, jenž se rovná částce
vykázané v úhrnu výkazu pořízených
investic, vykázaná ztráta pak tvoří
výdajovou náležitost etátní u
příslušné kapitoly a titulu.
Proti tomuto způsobu účtování
měly správní sbory státních
podniků námitky, chtějíce v účtech
ztráty a zisku vykazovati pouze své hospodářské
výsledky, jak to činí akciové společnosti
při předkládání závěrečných
účtů valným hromadám za účelem
stanovení rozdělení zisku, po případě
za účelem rozhodnutí o úhradě
ztráty. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad nemohl s tímto zamýšleným
způsobem sestavení provozních účtů
souhlasiti z toho důvodu,
že pro státní závěrečný
účet je třeba vykázati jen výsledky
skutečné, o jejichž súčtovaní
bylo již předem rozhodnuto zákonnými
opatřeními; stát jako majitel státních
podniků z docílených zisků částky
potřebné na investice, pořízené
v běžném
roce, podnikům trvale přenechává ku
zvýšení jejich základní o jmění
a žádá, aby zbytek zisku byl odveden do státní
pokladny. Příspěvky na investice byly státem
podnikům na běžné účty
u účtárny 1. ministerstva financí
připsány ještě účinem
za rok 1926, dlužno
je proto též v knihách podniků příslušně
vyúčtovati. Také v ostatních případech
je nutno vyúčtování též
u podniků provésti, aby bylo umožněno
vzájemné porovnání náležitosti
mezi účtováním etátním
a mezi výsledky provozního účtování
podnikového. Tomuto
stanovisku nejvyššího účetního
kontrolního úřadu se pak státní
podniky po delším jednání přizpůsobily.
Hospodaření státních
podniků je dosud ve stadiu vývoje. U některých
nebyly ještě sestaveny a nejvyšším
účetním kontrolním úřadem
schváleny definitivní instrukce pro službu
účetní a pokladní, jež se dosud
organisuje; u některých podniků provádějí
se zkoušky s různými systémy účtování
a organisace účetnictví, aby mohlo býti
přesně stanoveno, který z nich nejlépe
vyhovuje jejich zvláštnímu rázu a hospodářskému
duchu. Také nebyly dosud úplně vyřešeny
některé zásadní otázky společné
všem státním podnikům, jako je definitivní
zhodnocení majetku, úrokování investičních
nákladů vyplacených státem na účet
investičních úvěrů v letech
1921 až 1925, stanovení provozovacích
kapitálů (s tím souvisí vyrovnání
pasiva, vykazovaného jako peněžní vklad
státu do podniku, jenž povstal převzetím
kontokorentních zůstatků z hospodaření
státního), dále otázka úrokování
celého státem do podniků, vloženého
kapitálu, otázka hospodaření
fondovního, otázka súčtování
kupní ceny za nemovitosti zcizené, po případě
jinému podniku nebo státnímu resortu postoupené,
otázka převedení součástí
podniku po případě celých provozoven
na jiný podnik nebo státní resort. Také
otázka případného rozšíření
podniku o nákladné investice, nebo o celé,
do provozu státních podniků převzaté
nebo zakoupené provozovny vyžaduje brzkého
naléhavého vyřešení. Situace,
za které nastal k 1. lednu 1925 převod státních
podniků ze společného účtování
státního, do samostatného
hospodaření podle zásad komerčních,
způsobila namnoze poměry dosti svízelné.
Jde tu u některých státních podniků
zejména o tísnivý nedostatek peněžních
prostředků potřebných na obnovu. Tím,
že podniky byly nuceny odváděti se zřetelem
k pokladní organisaci
státního hospodářství veškeré
pokladní hotovosti do státní pokladny, odváděly
i ty peněžní prostředky, jež by
jim byly při organisaci podle zásad obchodních
zůstaly na obnovu v důsledku provádění
řádných odpisů z hodnoty inventáře
a zařízení, provozním
upotřebením postupně znehodnocovaných.
Tak docházelo k postupnému ochuzování
těchto podniků, které, nastane-li jim nyní
nutnost obnoviti svá zařízení, nemají
k tomu potřebných vlastních mobilních
prostředků. Také tyto okolnosti vyžadují
brzkého individuelního
řešení se zřetelem na nutné potřeby
renovace a zmodernisování výroby po případě
těžby.
Tyto všechny okolnosti způsobily,
že se sestavování závěrečných
účtů značně opozdilo.
Pokud jde o zkoušení
účetních závěrek státních
podniků, považuje nejvyšší účetní
kontrolní úřad za nutné poznamenati
toto:
Podle ustanovení §u
21. vládního nařízení ze dne
25. září 1924, čís. 206 Sb.
z. a n. provádí revisi hospodářství
státních podniků stálé revisní
komise, na jejichž činnost nejvyšší
účetní kontrolní úřad
nemá vlivu. Zavedením hospodaření
podle obchodních zásad vznikla pro státní
podniky povinnost vyšetřiti hospodářský
výsledek za příslušný správní
rok, t. j. zjistiti dosažený zisk nebo ztrátu,
pokud se týče zvýšení nebo zmenšení
základního jmění. Přezkoušení
hospodářských výsledků, vykázaných
v účetních závěrkách,
vyžaduje, aby účetní výsledky
jednotlivých účtů byly zkoumány
na podkladě příslušných dokladů.
Tento způsob zkoušení nebude moci nejvyšší
účetní kontrolní úřad
pro přílišnou obsažnost materiálu
zkušebního za obmezeného počtu personálu
provésti každý rok u všech účtujících
provozoven všech podniků a zařídil proto
již směrnicemi ze dne 27. ledna 1920, aby státní
podniky připojovaly k účetní závěrce
podrobné sestavení obratů, knihovaných
na jednotlivých
účtech podle hlavní knihy a k zůstatkům
vykazovaným v konečné rozvaze pak podrobné
soupisy jednotlivých položek, čímž
se umožňuje nejen číselné, nýbrž
z větší časti také materielní
přezkoušení výsledků. Podrobné
revise na podkladě dokladů musí býti
zůstaveny dohlídkám
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu na místě samém.
V účinech na rozpočet
vyskytují se u výsledků státních
podniků proti rozpočtu značné úchylky,
které mají důvod v opatření
učiněném ministerstvem financí co
do úhrady podnikových investic a mimo to také
v tom, že v rozpočtu preliminované částky
představují u některých podniků
očekávané přebytky peněžní,
kdežto v závěrečném účtu
vykázané náležitosti jsou výsledky
hospodářské (zisky, ztráty).
V roce 1926 byly vykonány
tyto dohlídky ve smyslu §u 6. zákona z 20.
března 1919, čís. 175 Sb. z. a n.:
V oboru kap. 2. (Kancelář
presidenta republiky) kancelář residenta republiky.
V oboru kap. 6. (Příděly
samosprávným svazkům) zemská správní
komise slezská v Opavě; agendy zemských
slezských drah.
V oboru kap. 9. (Předsednictvo
ministerské rady) státní pozemkový
úřad v Praze; státní tiskárny
v Bratislavě a v Košicích.
V oboru kap. 10. (Ministerstvo
zahraničních věcí) ministerstvo zahraničních
věcí; agenda ruské pomocné akce; "Orbis"
tiskařská, nakladatelská a novinářská
společnost akciová v Praze.
V oboru kap. 11. (Ministerstvo
národní obrany) ministerstvo národní
obrany; dělostřelecký odbor; stavební
oddělení ministerstva národní obrany;
vojenská pensijní likvidatura; tiskárna ministerstva
národní obrany; památník odboje; zemské
vojenské velitelství v Košicích; zemská
vojenská stavební ředitelství v Bratislavě
a Košicích; hlavní stavební sklad pro
Slovensko a Podkarpatskou Rus v Trenčíně;
hlavní ženijní sklad v Olomouci; vojenská
akademie v Hranicích; letecké učeliště
v Chebu; mostní prapor v Bratislavě; divisní
nemocnice čís. 9. v Bratislavě; divisní
proviantní sklad čís. 7. v Olomouci a čís.
9 v Bratislavě; divisní zbrojnice čís.
8 v Hranicích; remontní komise čís.
1. v Praze; automobilní zbrojovka branné
moci v Praze.
V oboru kap. 12., (Ministerstvo
vnitra) administrativní oddělení úřadu
ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě;
zástavní a půjčovní úřad
v Praze.
V oboru kap. 13. (Ministerstvo školství a národní
osvěty) universita Komenského v Bratislavě;
akademie výtvarných umění v Praze;
státní konservatoř hudby v Praze; státní
hudební a dramatická konservatoř v Brně;
státní úřad památkový
v Praze; státní ústav hluchoněmých
v Užhorodě; odborné školy: pro zpracování
dřeva v Praze - Žižkově, pro zpracování
kovů a koželužská v Hradci Králové.
V oboru kap. 14. (Ministerstvo
financí) účtárna 3. a 5. ministerstva
financí; ředitelství státního
dluhu v Praze; dávka z majetku (ministerstvo financí,
zemské finanční ředitelství
v Praze a v Brně, finanční ředitelství
v Opavě, generální finanční
ředitelství v Bratislavě, hlavní finanční
ředitelství v Užhorodě); okresní
finanční ředitelství v Plzni, Chebu
a Českých Budějovicích; finanční
ředitelství v Košicích a Liptovském
Svatém Mikuláši; hlavní celní
úřady v Praze a Děčíně;
finanční prokuratura v Praze; úřad
pro prodej tabáku v Praze; kolkovní úřad
v Praze, ředitelství potravní daně
v Praze.
V oboru kap. 15. (Ministerstvo
průmyslu, obchodu a živností) čsl. plavební
akc. společnost dunajská v Bratislavě; společnost
pro umělecký průmysl lidový "Detva"
v Bratislavě; americko-slovenská společnost
pro zpracování dřeva "Asdus" v
Novém Městě nad Váhem.
V oboru kap. 16. (Ministerstvo
pošt a telegrafů) ministerstvo pošt a telegrafů;
poukázková ústředna v Praze; nákupna
pro poštovní úředníky a zřízence
v Praze.
V oboru kap. 17. (Ministerstvo
železnic) ministerstvo železnic: stavební odbor
a ústřední správa; ředitelství
státních drah Praha - Sever, v Plzni a Olomouci.
V oboru kap. 18. (Ministerstvo
zemědělství) ministerstvo zemědělství;
fond pro opatření strojených hnojiv v Praze;
ředitelství státních lesů a
statků v Třeboni; státní vyšší
lesnická škola v Hranicích; státní
odborná hospodářská škola v Nitře;
státní výzkumné
ústavy zemědělské v Bratislavě
a Košicích.
V oboru kap. 20. (Ministerstvo
veřejných prací) ředitelství
pro stavbu vodních cest v Praze; zemská komise pro
úpravu řek v Praze; komise pra kanalisovaní
Vltavy a Labe v Praze; čsl. státní aerolinie
v Praze; odbočky čsl. státní aerolinie
v Bratislavě a Košicích; hydrologický
ústav v Praze; státní geologický ústav
v Praze; ústav pro hospodárné využití
paliv v Praze; ústřední inspektorát
pro službu cejchovní v Praze.
V oboru kap. 21. (Ministerstvo
sociální péče) ministerstvo sociální
péče: agenda státních příspěvků
k podpoře v nezaměstnanosti; zemský úřad
pro péči o válečné poškozence
v Brně a útulna pro válečné
poškozence v Pohořelicích; stavební
družstva: "Rodina" obecně prospěšné
stavební a bytové družstva ve
Vršovicích, obecně prospěšné
stavební družstvo v Michli, stavební družstvo
čsl. legionářů a jich příbuzných
pro obvod Velké Prahy v Praze - Podolí, družstvo
válečných invalidů pro stavbu rodinných
domků na Smíchově, "Strojvůdce"
obecně prospěšné stavební
družstvo ve Strašnicích, stavební družstvo
veřejných a soukromých zaměstnanců
"DOPZ" v Bratislavě, obecně prospěšné
stavební družstvo finančních a jiných
veřejnoprávních zaměstnanců
v Bratislavě, obecně prospěšné
stavební družstvo státních zaměstnanců
"Budoucnost"
v Bratislavě, kolonisační družstva pro
Slovensko v Bratislavě, obecně prospěšné
stavební a bytové družstvo v Semilech, stavební
družstvo pro železný Brod a okolí, všeobecně
prospěšné stavební a bytové družstvo
pro Turnov a okolí a stavební a bytové
družstvo okresu novopackého v Nové Pace.
V oboru kap. 23. (Ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy) ministerstvo veřejného zdravotnictví
a.tělesné výchovy; expositura ministerstva
veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy v Bratislavě; státní zdravotní
ústav v Praze; státní nemocnice v Žilině
s filiálkou v Bytčici.
Dohlídek těch jest
úhrnem 103.
Tento seznam dohlídek byl
již předložen oběma sněmovnám
Národního shromáždění
přípisem ze dne 8. února 1927; mimo to přípisem
ze dne 12. září 1927 byl také předložen
seznam za I. pololetí 1927, čímž nejvyšší
účetní kontrolní úřad,
jak v účtu za rok 1925 bylo uvedeno, vykonává
pravidelné referování o tomto oboru své
činnosti.
Státní závěrečný
účet obsahuje ještě tyto další
části:
Úhrnný účet
účinů v cenných papírech, který
obsahuje příjem a výdaj cenných papírů,
rozčleněný jednak podle účinů
na rozpočet a účinů mimo rozpočet,
jednak podle jednotlivých ministerstev (část
10).
Vyrovnávací účet
(saldo) veškerých státních příjmů
a výdajů, který vykazuje
podle jednotlivých druhů pokladen veškerý
peněžní obrat v hotovosti, a to jak účinů
na výši státního jmění
působivých (reelních), tak i účinů
průběžných. Tento účet,
v němž úhrn příjmů po
připočtení počáteční
pokladní hotovosti se rovná úhrnu výdajů,
po připočtení
konečné pokladní hotovosti, jest zkouška
číselné správnosti celého státního
závěrečného účtu (část
11).
Nedoúčtované
položky: číselný
výkaz, rozčleněný padle druhů
pokladen a obsahující částky hotovostí
a cenných papírů z průběžného
účtování, které počátkem
a koncem správního roku nebyly vzájemně
vyrovnány (část 12).
Pokladní hotovosti a
zásoby cenných papírů: seznam
vykazující zůstatky hotovostí a cenných
papírů ve státních pokladnách
ke dni 1. ledna a 31. prosince 1926. Celkový výsledek
těchto skutečných pokladních zůstatků
jest připočtením aktivních a odečtením
pasivních nedoúčtovaných položek
upraven na pokladní hotovost, vyplývající
z působivého hospodaření státního
na rozpočet a mimo rozpočet (část
13).
Státní podniky:
v této části se vykazují hospodářské
výsledky jednotlivých státních podniků
zřetelem k ustanovení vládního nařízení
čís. 206/1924 Sb. z. a n. ve formě účtů
ztráty a zisku, jak to jest obvyklé při hospodářství
obchodním; náklady a těžby se nevykazují
podle jednotlivých účtů
detailních, nýbrž jen podle celkových
účtovacích odvětví, obdobně
jako se neuvádějí v hospodaření
na rozpočet výsledky jednotlivých položek
podrobného rozpočtu, dále se vykazují
v této části náklady vynaložené
na podnikové investice (část 14).
Vysvětlivky rozdílů
mezi rozpočtem a náležitostí (část
15).
Jako samostatné účty,
jež se mají podle níže citovaných
zákonů předkládati každého
roku Národnímu shromáždění
ke schválení, jsou tomuto státnímu
závěrečnému účtu připojeny:
účet státního melioračního
fondu (zák. ze dne 19. prosince 1919, čís.
21 Sb. z. a n. z r. 1920), účty státního
bytového fondu (zákony ze dne 22. prosince 1910,
čís. 242 ř. z., a ze dne 20. února
1919, čís: 98 Sb. z. a n.) a účty
dávky z majetku a přírůstku na majetku
podle zákona ze
dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.