II. volební období.
4. zasedání

1077.

Vládní návrh

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

obchodní smlouva mezi Československou republikou královstvím Maďarským

ze dne 31. května 1927.

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 31. května 1927.

Důvodová zpráva k československo-maďarské obchodní smlouvě.

Pokus o úpravu obapolných hospodářských styků mezi republikou Československou a Maďarskem sahají hluboko do minulých let. Sjednáním provisorní obchodní úmluvy ze dne 26. srpna 1926 byly položeny první základní kameny k úpravě obchodně-politického poměrů. Na těchto základech byla dále budováno; jednání o definitivní smlouvu, jež by upravovala nejen vzájemnou výměnu zboží na základě zvláštní celně-tarifní úmluvy, nýbrž brala zřetel též ke všem důležitým otázkám vzájemných hospodářských styků, bylo přivedeno teprve nyní ku konci a jeho výsledkem jest předkládaná obchodní smlouva.

Dříve než bude přikročeno k jejímu rozboru, buďtež stručně vylíčeny obchodní styky mezi oběma státy, jak se podávají ze vzájemné-výměny zboží.

Dovoz z Maďarska:
Rok
dle čsl. statistiky
% celkového vývozu z Maďarska
v 1000 Kč
1924
879.707
24.06
1925
1,120.815
24.11
1926
1,028.373
1.9.96

Vývoz do Maďarska:

Rok
dle čsl. statistiky
%celkového vývozu z ČSR.
v 1000 Kč
1924
1,193.434
6.66
1925
1,239.415
6.26
1926
1,297.727
6.87

Pro repuubliku Československou resultuje aktivum: v roce 1924 255.069 mil. Kč, v roce 1925 57.377 mil. Kč a v roce 1926 199.507 mil. Kč.

Z hořejších dat jest vidno, že maďarský vývoz do republiky Československé činil v letech 1921 a 1925 asi 24%, v roce 1926 asi 20% celkového maďarského vývozu a že čsl. vývoz do Maďarska kolísal v těchto letech mezi 6-7% celkového čs. vývozu. Podrobnější zkoumání vzájemného vývozu obou států však ukáže, že tato procentní kvota na obou stranách silně stoupá u některých skupin zboží u srovnání s celkovým vývozem dotyčného zboží nebo dotyčných skupin zboží. Tak na čs. straně činí na př. vývoz dříví 32%, uhlí 11%, nerostů (na př. kamenných dlaždic, vápence, magnesitu) 22.5%, pryskyřic a gum 14%, bavlny a zboží z ní (zejména příze a tkanin,.punčoch, rukavic) 13.5%, lněné příze 9%, papíru (na př. lepenky, balicího, tiskařského a cigaretového papíru) 15%, vlněné příze mykané 48%, vlněných tkanin 13%, zboží stávkového a pleteného z vlny 13% atd., z celkového vývozu dotyčných druhů zboží.

Rovněž na maďarské straně vývoz některých druhů zboží činí značně vyšší procentní kvotu z celkového vývozu v oněch druzích zboží (na př. u mouky 31%, u kukuřice 66%, u žita 25%, pšenice 29%, ovčí vlny 36%, semen olejnatých 49%, krav na chov 39%, vepřů ve váze nad 70 kg 27%, volů k výkrmu 74% atd.).

V absolutních číslech jeví se pak vzájemný obchodní styk podle nejvýznačnějších druhů nebo skupin zboží takto:

Maďarsko dováží do československé republiky (podle čs. dovozní statistiky v 1000 Kč, přičemž značí první číslice za zbožím hodnotu dovozu v roce 1925, druhá v roce 1926): pšenici 130.844 a 209.120, žito 78.170 a 71.552, Oves 9.600 a 7.050, kukuřici 154.600 a 116.800, mouku 308.412 a 172.033, boby a hrách 2.900 a 4.600, ovoce 5.000 a 5.500, cibuli a česnek 5.400 a 4.400, koně 17.800 a 15.700, peří 12.400 a 7.300, hovězí dobytek 44.003 a 31.739, vepřový dobytek 33.102 a 55.499, vepřové sádlo a slaninu 78.087 a 139.287, salámy. 2.00 a 3.900, zeleninu 10.720 a 14.600, kůže 10:200 a 12.300, len 3.500 a 1:500, konopí 5.200 a 3.500, vlnu 54.600 a 31:800, otruby 13.400 a 14.500, jiné pokrutiny 2.000 a 2.650.

Československá republika vyváží do Maďarska (podle maďarské dovozní statistiky ve zlatých korunách přepočtených na Kč, v 1000 Kč, při čemž značí první číslice za zbožím hodnotu vývozu v r. 1925, druhá v r. 1926): bavlněné tkaniny 336.541 a 318.026, dříví surové a zpracované 164.996 a 232.673, látky z ovčí vlny 133.785 a 91.267, uhlí 90.423 a 142.776, bavlněné příze 61.479 a 51.914, sklo a skleněné zboží 47.608 a 40.850, papír a papírové zboží 37.847 a 54.992, vlněnâ příze 34.958 a 54.72(i, železné zboží 24.072 a 24.624, stroje a přístroje 26.939 a 30.659, stolní a kuchyňské náčiní z porculánu 21.910 a 13.655, lněné látky 11.900 a 17.530, zboží stávkové z bavlny 11.792 a 9.062, chmel 8.356 a 9.342, železné polotovary 7.040 a 7.385 atd.

Z hořejší tabulky jest zřejmo, že intensita vzájemných styků jest poměrně značná. Jest z ní zejména patrno, že Maďarsko má v Československé republice pro své produktý velmi cenné odbytiště. Jestliže přes tento fakt došlo teprve nyní k dojednání smlouvy, dlužno hledati vysvětlení v tom, že za bezcelností resp. za platnosti nepatrných cel pro své hlavní dovozní druhy zboží nemělo Maďarsko zájmu na brzkém sjednání smlouvy. Teprve zákon číslo. 109/1926 o částečné úpravě celního sazebníku urychlil postup jednání tak, že dne 26. srpna 1926 došlo k podpisu prozatímní úpravy obchodních styků. Tato úmluva byla sjednána za výslovného předpokladu, že jest přechodnou etapou a že dojde co nejdříve k řádné ceně tarifní smlouvě mezi oběma státy, jíž by Československá republika dosáhla pro své nejdůležitější vývozní artikly úměrného snížení maďarských autonomních cel. K této úpravě došlo předkládanou celně tarifní obchodní smlouvou.

Smlouva pozůstává z rámcové části, z přílohy A, upravující cla československého celního sazebníku na níže uvedené druhy maďarského zboží, a přílohy B, upravující cla maďarského celního sazebníku na níže uvedené druhy československého zboží, z příloh C-G, obsahujících úmluvy o právním nakládání s podniky výrobními a dopravními, o železniční dopravě, o úpravě malého pohraničního styku, o vzájemné pomoci v celním řízení, o právní pomoci v celních trestných věcech a sloučení pohraničních celních a pasových úřadů a veterinární úmluvu a posléze ze závěrečného protokolu, jenž obsahuje vysvětlující ustanovení k rámcové části a k přílohám A, B a D až G.

Rámcová část smlouvy spočívá na zásadě nejvyšších výhod, a tam, kde potřeby vzájemných hospodářských vztahů to vyžadují a pokud jest to v souladu s československým právním řádem, na zásadě parity.

První článek obsahuje integrální doložku o nejvyšších výhodách pro příslušníky, Lodě a zboží obou smluvních stran ve vzájemných stycích. Zásada tato jest rozvedena v dalších článcích, zejména pokud jde o usazování se, nastupování a provozování obchodu a živností příslušníky obou států (čl. II), o připouštění společností hospodářské povahy (čl. IX), o nakládání se zbožím ve vzájemných obchodních stycích, co se týče cel, dávek, poplatku a celních formalit (čl. XIV), o vzájemné železniční dopravě (čl. XXV). Zásada parity jest stanovena zejména v oboru daní, dávek a poplatků vybíraných od příslušníků a společností hospodářské povahy obou smluvních stran (čl. VII a XII), dále pokud jde o používání cest, převozů a mostů (čl. XXII) a pokud jde o vzájemnou dopravu železnicemi (čl. XXXV). Podrobnější úpravu otázek dopravních vyhrazuje čl. XXVI zvláštní úmluvě (sr. níže); letecká doprava má býti podle čl. XXIII později upravena zvláštní úmluvou. 0 právech a povinnostech příslušníků, včetně obchodních cestujících, a zmíněných společností jednají články IV, V, VI (tento obsahuje t. zv. vojenskou klausuli, obvyklou v československých obchodních smlouvách) a VII. články X a XI obsahují zásady pro t. zv. nostrifikaci výrobních a dopravních podniků, které byly zřízeny v území jedné strany před 1. listopadem 1918 a měly sídlo v území druhé strany. Zásady tyto podrobněji jsou rozvedeny v příloze C (sr. níže). Oba citované články jednají dále o právním nakládání s akciovými společnostmi, zřízenými na území jedné strany před 1. listopadem 1918, jež pravidelně prováděly před tímto dnem obchody na území druhé strany. článek XIII zavazuje obě strany k vzájemné ochraně jejich výrobků před nekalou soutěží; to se týká s československé strany zejména chmele, piva, minerálních vod, šunky, s maďarské strany vína, papriky a t. zv. uherského salámu. Článek XV a závěrečný protokol k němu obsahují ustanovení o fixaci hodnoty cel obou smluvních stran.

Článek XVI zavazuje obě strany k používání ustanovení ženevské konvence o zjednodušení celních formalit, článek XVII obsahuje týž závazek. pokud jde o barcelonskou konvenci a statut o svobodě transitu, a článek XXIV, pokud jde o mezinárodní úmluvy týkající se poštovních, telegrafních a telefonních styků mezi oběma státy.

Na místní potřeby v ohledu železniční dopravy po obou stranách společné hranice bere zřetel čl. XVIII, jímž si obě strany koncedují

jisté úlevy v tomto směru. - Článek XIX stanoví jako pravidlo pro vzájemné obchodní styky vzájemnou volnost obchodu a stanoví t. zv, klasické výjimky' z tohoto pravidla. Ve smyslu ustanovení závěrečného protokolu k tomuto článku došlo současně k dohodě o administrativní úpravě povolovacího řízení ve vzájemných stycích mezí oběma státy.

Článek XXV a závěrečný protokol k němu opravuje, jak již shora řečeno, dopravu osobní a zavazadlovou na zásadě parity a ustanovuje, že zboží v přepravě nákladové bude požívati na železnicích druhé smluvní strany nejnižšího výpočtu dovozného vyplývajícího z vnitřních tarifů na přepravní trati ve směru dopravy. Vedle toho zaručují si zde obě strany ve svých vzájemných stycích v oboru železničních tarifů zacházení podle zásady nejvyšších výhod.

V článku XXVIII obě strany prohlašují, že sociálně-politické otázky upraví zvláštní úmluvou tak, aby dělníkům a zřízencům jedné smluvní strany zaměstnaným na území druhé strany se zabezpečilo dle možnosti rovnocenné nakládání jak ohledně pracovní ochrany tak sociálního pojištění. Článek XXIX upravuje otázky související s vzájemným vysíláním konsulů a vyhrožuje jejich podrobnější úpravu zvláštní budoucí úmluvě. Spory snad vzniklé mezi oběma stranami o výklad smlouvy a použití jednotlivých jejich ustanovení, pokud by nebyly vyřízeny diplomatickou cestou, vyhrazeny jsou článkem XXX rozhodčímu řízení.

Dle článku XXXI nabude smlouva účinnosti 15. dne po výměně ratifikačních listin a bude platiti potud, pokud nebude jednou stranou 6 měsíců předem vypovězena.

V příloze A koncedovala československá republika Maďarsku jednak vázání, jednak slevy některých autonomních resp. smluvních celních sazeb. Cla byla vázána Československou republikou zejména pro papriku, pšenici, žito, boby, vlčí hrách, mouku a mlýnské výrobky, cibuli a česnek, určité druhy obyčejné zeleniny, bramborů, různá semena, voly, býky, krávy, ovce a kozy, jehňata a kůzlata, vepřový dobytek ve váze nad 10 kg, drůbež, mléko, vejce drůbeží, peří, měchýře a střeva, léčivá sera a očkovací látky, sádlo a slaninu, umělé máslo a margarín, výslovné nejmenované tuky, minerální vody, některé druhy zboží z gumy a kaučuku, z dříví, ze železa (jako na př. hospodářské nářadí, různé hospodářské stroje), elektrické žárovky a některé chemikálie. Ze slev poskytnutých Maďarsku bylo by uvésti zejména slevy pro: kukuřici, vinné hrozny, určité druhy jemné zeleniny, určité rasy koňů, různé oleje, některé lihové tekutiny pálené, určité druh vín a vína šumivého, vepřové maso, t. zv. uherský salám, různé zeleninové a ovocné konservy, některé druhy košťat, dýmky, osvětlovací tělesa a součástky k nim z obecných kovů, stříkačky na révovou mšici.

Příloha B obsahuje vázání resp. slevy maďarských autonomních resp. smluvních cel, jichž Československá republika smlouvou dosáhla. Vázání cel poskytlo Maďarsko zejména pro: mléko, třešně, pivo, dříví surové a k různým účelům dále zpracované, dřevěné uhlí, různé chemikálie, některé druhy papíru.

Celních slev dosáhla Československá republika jak v oboru výroby prvotní, tak průmyslové, pro všechny význačnější vývozní artikly československé, zejména pro šunku a šunkové konser vy, smetanu, liptovský sýr, tvarůžky, zelí čerstvé a kyselé, čekankové kořeny, chmel, celou řadu chemických výrobků, Tužky, různé druhy dřevěného zboží jako sudy, pípy, lišty, rámy, ohýbaný nábytek, různé druhy papíru, v oboru textilním pro tkaniny z bavlny, lnu, vlny a hedvábí, pro šátky na hlavu z bavlny a vlny, samety z bavlny, vlny a hedvábí, koberce, zboží stávkové a pletené z bavlny, vlny a hedvábí, různé druhy konfekcionovaného zboží, pro kůže, obuv, všechny důležitější druhy zboží ze skla, zvláště pro láhve a tabulové sklo, pro zboží z kameniny, hliněné, porculánové, mlýnské kameny, různé polo- a konečné tovary ze železa a obecných kovů, jako železné plechy, roury, spojky a příruby, kamna, sporáky a součástky k nim, nádobí, různý železniční materiál, různé hospodářské nářadí, hřebíky, drátěné zboží, řetězy, lampy, nožířské zboží, všechny s hlediska čsl. zájmu důležitější stroje, strojová zřízení a přístroje, zvláště specielní stroje pro některá průmyslová odvětví, lokomotivy a různé hospodářské stroje, turbiny, spalovací a výbušné motory, pumpy a čerpací zařízení, obráběcí stroje a pod., pro galanterní zboží, na př. knoflíky, kuřácké náčiní a zejména jablonecké zboží, hračky a j.

Příloha C - úmluva o právním nakládání s podniky výrobními a dopravními - upravuje ve všech právních ohledech, plynoucích. z provádění zákona číslo 12 ai 190, zejména v oboru daňovém a sociálně-politickém poměry bývalých uherských podniků, jež mají své provozovny též na území Československé republiky. Úmluva tato jest obdobou úmluvy, již uzavřela Československá republika s Rakouskem a jež byla vyhlášena ve Sb. z. a n. pod čís. 580 ai 1920.

Příloha D - úmluva o železniční dopravě - obsahuje podrobnější předpisy o železniční přepravě. Ustanovení tato mají za účel zjednodušiti v oboustranném zájmu a dle možnosti racianelně upraviti společnou železniční přepravu, zejména zavedením vhodných železničních řádů a přímých dopravních tarifů.

Příloha E - úmluva o malém pohraničním styku - upravuje podrobně poměry v pohraničních pásmech obou smluvních stran po obou stranách společné hranice, při čemž se bral zřetel na místní hospodářské potřeby obyvatelstva, zejména i na specielní zájmy zemědělských podniků.

Příloha F - úmluva o vzájemné podpoře při celním řízení atd. - upravuje vzájemné vztahy celních úřadů obou států, zajišťuje vzájemnou podporu při celním projednávání zboží, obsahuje zásadní normy ohledně železničního provozu se stanoviska finanční (celní) správ, uznává vzájemně celní uzávěru, osvědčení, cejchovní značky obalů a pod. Dále si slibují obě strany, že se budou navzájem podporovati za účelem zamezení podloudnictví. Důsledkem toho jsou pak ustanovení o stíhání a trestání přestupků celních předpisů obou smluvních stran a o právní pomoci, již nutno při tom navzájem si poskytovati. Provedením zásady vytýčené v čl. této úmluvy jsou předpisy zvláštní přílohy k ní, v níž se podrobněji ustanovuje, dle jakých směrnic má se upraviti pohraniční celní služba, zejména umístěním celních úřadů obou smluvních stran na týchž místech, aby byla usnadněna doprava osob i zboží.

Příloha G - veterinární úmluva - ustanovuje zejména, že po bezzávadném výsledku zvěrolékařské prohlídky možno dovážeti přes určité pohraniční stanice jatečná zvířata původu nezávadného s veterinárního hlediska, avšak jen do jatek spojených s kolejemi a do trhů na jatečný dobytek v Praze, Brně, Moravské Ostravě a Opavě a odtud zase jen do jatek spojených s kolejemi. Mimo to lze dovážeti za zvláštních veterinárních garancií koně a skot určený k dalšímu chování; tento skot však jen tehdy, jde-li o transporty zasílané přímo do podniku, v němž se mají tato zvířata dále chovati. Skot určený pro obchod a vepřový brav k dalšímu chování může býti dovážen jen na zvláštní veterinární povolení. Tato úmluva má dále podrobná ustanovení, jak třeba prováděti desinfekci železničních vozů, v nichž se dobytek dopravuje.

Závěrečný protokol k veterinární úmluvě podrobněji rozvádí a vysvětluje některá ustavovení úmluvy samé.

Smlouva není časově omezena a lze ji vypověděti se 6měsíční lhůtou, čímž daly obě strany výraz své snaze upraviti vzájemné hospodářské styky trvaleji.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a živnostenským i senátem a v něm výborem zahraničním a národohospodářským.

Text této obchodní smlouvy předkládá se ve zvláštním exempláři ve znění francouzském a československém.

V Praze dne 10. června 1927.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP