II. volební období. | 4. zasedání. |
I. vlády na interp. posl. Riedla, Langra, Knejzlíka
a spol o provádění pozemkové reformy
na Pohořelsku na Moravě (tisk 955/XIV),
II. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. Buřívala,
Tučného, dra Uhlíře a spol. o útisku,
prováděném některými zaměstnavateli
v textilním průmyslu (tisk 724/VI),
III. min. národní obrany na interp. posl. Bergmanna,
Buřívala, Procházky a spol. o přiznání
slovenské výhody pro občanské zaměstnance
vojenské správy na Slovensku a Podkarpatské
Rusi (tisk 746/XX),
IV. vlády na interp. posl. Bergmanna a spol. o započítání
předchozí vojenské služební doby
a válečných pololetí do postupu (tisk
724/XXII),
V. min. vnitra na interp. posl. Ježka, Náprstka a
druhů o poměrech u okresní správy
politické v Mostě (tisk 38/XI),
VI. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů o
úmyslném týrání v malém
pohraničním styku na Hlučínsku (tisk
797/XVII),
VII. vlády na interp. posl. dra Jabloniczkého a
druhů o protizákonných změnách
maďarských a německých názvů
místních na Slovensku (tisk 840/XIII),
VIII. vlády na interp. posl. Tauba a druhů, aby
byla uveřejněna statistika restrikce (tisk 144/XIII),
IX. min. vnitra na interp. posl. dra Czecha a druhů, že
byla rozpuštěna schůze německé
sociálně-demokratické strany dělnické,
která se konala v Praze dne 25. listopadu 1926 (tisk 776/III).
X. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů
o postupu novojičínské okresní politické
správy proti městu (tisk 604/XVII),
XI. vlády na interp. posl. Heegera a druhů, a na
interp. posl. dra Schollicha a druhů, že ministerstvo
vnitra porušuje řádně vyhlášené
mezinárodní smlouvy, po případě,
že nejsou zachovávány mezinárodní
opční úmluvy (tisk 538/XI a 724/IX),
XII. min. vnitra na interp. posl. Kreibicha a soudr. o brutálním
postupu četnictva při veřejné schůzi
v Dun. Středě a o porušení imunity poslance
Majora (tisk 575/XI),
XIII. vlády na interp. posl. dra Frankeho a druhů
o řádění fašistů na Jihlavsku
a chování se státních úředníků
a zřízenců na projevech fašistických
(tisk 622/IV),
XIV. min. vnitra a financí na interp. posl. Špačka,
Vencla a druhů o konočné likvidaci nároků
na odškodněnou poškozenců z t. zv. plebiscitní
doby na Těšínsku (tisk 840/II),
XV. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o započítávání
služební doby ztrávené ve vlastnosti
poštovní volné síly úřednické
pro postup do vyšších požitků podle
§ 50, odst. 3 a § 51, odst. 6 služební pragmatiky
(tisk 249/XX),
XVI. min. školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Geršla a druhů, že se neplní
zákon ze dne 23. dubna 1925, čís. 96 Sb.
z. a n., a že okresní politická správa
v Přerově jednostranně postupuje pro uznání
hřbitova v obci Pollovicích za konfesijní
(tisk 840/XV),
XVII. min. financí na interp. posl. Netolického,
dra Patejdla, Zeminové a druhů o neodůvodněném
předpisování obratové daně
sezonním dělníkům v Koutech a v Plachově
Lhotě berní správou v Sedlčanech (tisk
946/VIII),
XVIII. min. zemedelstva na interp. posl. Tománka, dra Jurigu,
Macháčka a druhov v záležitosti Zemedelskej
rady pre Slovensko (tisk 604/I),
XIX. min. veřejných prací na interp. posl.
dra Keibla a druhů o řetězovém mostě
děčínskopodmokelském (tisk 840/I),
XX. min. verejného zdravotníctva a telesnej výchovy,
obchodu a spravedlnosti nainterp. posl. Wenzela a druhov o prípustnosti
a používáni pätimocných slúčenin
antimonu (v obchodu ako leukonin) k výrobe smaltovaného
nádobia (tisk 840/X),
XXI. min. vnitra na interp. posl. dra Holoty a druhů ve
věci oběžníku ministra vnitra ze dne
7. září (správně srpna) 1926,
č. 52.578/26, který odporuje ústavnímu
zákonu čís. 152/1926 o úpravě
státního občanství (tisk 840/IV),
XXII. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů
o šikanách v malém pohraničním
styku (tisk 797/V).
Státní pozemkový úřad učinil
dohodu s vlastníkem velkostatku Loděnice, podle
které byl povinen vlastník odprodati pro účele
pozemkové reformy za ceny přídělové
osobám určeným Státním pozemkovým
úřadem celkem 31 ha zemědělské
půdy. Z této výměry dostalo se uchazečům
české národnosti z obce Jeřezan 13.20
ha, z obce Loděnic 2.40 ha, zaměstnanci ze dvora
Chrástu 2 ha, celkem 17.60 ha. Uchazečům
německé národnosti z obce Loděnic
dostalo se 10 ha a z obce Šumic 3.40 ha, celkem 13.40 ha.
Běží o půdu zemědělskou
a nikoliv stavební, neboť pozemky leží
od obce Loděnic 2 až 2 1/2 km daleko.
Z velkostatku Dolní Kounice-Pohořelice určil
Státní pozemkový úřad pro drobný
příděl způsobilým uchazečům
národnosti české a německé
as 130 ha od dvora Nová Ves, as 30 ha od dvora Pasohlávky,
as 18 ha od dvora Němčičky a as 15 ha ze
dvora Vlasatice. U dvora Nová Ves zbude zbytkový
statek o výměře ca 55 ha; drobný příděl
bude řešen stejným způsobem jako u velkostatku
Loděnice, t. j. prodejem za přídělové
ceny osobám, určeným Státním
pozemkovým úřadem.
Podle vylíčeného stavu věci nemá
vláda důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 1. června 1927.
Část dělnictva, zaměstnaného
v některých v interpelaci uvedených textilních
závodech, vstoupila v r. 1926 do odborové organisace
"Národní sdružení". Některé
okolnosti, za jakých se tak stalo v závodě
firmy A. Čerych a synové v Josefově nad M.,
přiměly místní odborovou radu československého
odborového sdružení v Náchodě
k trestnímu oznámení, na základě
něhož bylo u okresního soudu v Jaroměři
zavedeno trestní řízení pro útisk
proti továrníků Ladislavu Čerychovi
a několika jeho zřízencům. Ohledně
tohoto trestního řízení poukazuje
se na odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci
poslanců Al. Tučného, Fr. Buřívala,
dra Uhlíře a spol. č. t. V/724. Trestní
oznámení učinila jmenovaná odborová
organisace, aniž by se byla před tím dožadovala
ve věci nějakého přispění
u příslušné okresní politické
správy.
Mimo to bylo provedeno trestní řízení
proti řediteli firmy Kudrnáč a spol. v Náchodě,
ježto tento propustiv jednoho dělníka z práce,
stal se podezřelým z útisku. Jmenovaný
byl okresním soudem v Náchodě obžaloby
zproštěn a osvobozující rozsudek krajským
soudem v Hradci Králové potrvrzen
Proti majitelům nebo zřízencům ostatních
v interpelaci jmenovaných firem nebylo trestní oznámení
učiněno.
Nehledě k případu na prvém místě
zmíněném nebylo dosud zjištěno,
že by vstup dělnictva do organisace "Národní
sdružení" dál se v závodech v interpelaci
uvedených pod nátlakem zaměstnavatelů,
vykonávaným proti dělnictvu způsobem
zakládajícím skutkovou podstatu trestného
činu dle §1. zákona o útisku. Pokud
byly v tomto směru předneseny odborovými
organisacemi nějaké stížnosti u příslušných
okresních politických zpráv, šlo o pouhá
všeobecná tvrzení, neuvádějící
ani konkrétních případů ani
bližších okolností, na základě
kterých bylo by možno provésti bližší
zjištění, potřebné k tomu, aby
byl získán nezbytný podklad pro případné
trestní oznámení.
V závodě firmy A. Čerych a synové
v Josefově bylo dne 3. listopadu 1926 učiněno
bezpečnostní opatření pouze proto,
aby se zamezilo porušení veřejného klidu
a pořádku, neboť účastníci
táboru a průvodu textilního dělnictva,
pořádaného uvedeného dne v Jaroměři,
shlukli se a hrozili násilím vniknouti do továrních
budov jmenované firmy.
Politické úřady sledují bedlivě
poměry v průmyslových závodech svých
okrsků a neopomenou v žádném případě
zakročiti trestním oznámením, bude-li
tu určité a důvodné podezření
trestného skutku dle § 1 zákona o útisku,
zejména budou-li na event. případy tohoto
druhu upozorněny způsobem, opodstatňujícím
podezření trestného skutku do té míry,
aby bylo lze učiniti s úspěchem trestní
oznámení.
V případech v interpelaci uvedených se však
tak dosud nestalo a není proto odůvodněna
výtka, že politické úřady odpírají
sluchu a ochrany dělnictvu, dožadujícímu
se pomoci proti nezákonnému útisku.
Není tudíž důvodu k opatřením
v interpelaci žádaným.
V případě odůvodněného
oznámení bude podle zákona postupováno.
V Praze dne 18. května 1927.
Ministerstvo národní obrany nemůže v
otázkách týkajících se přiznání
slovenské výhody civilním zaměstnancům
vojenské správy na Slovensku a Podkarpatské
Rusi postupovali jinak než podle platných předpisů
a v zájmu nezbytné jednotnosti řešení
této otázky pro všechny civilní zaměstnance
státní v dohodě s příslušnými
ostatními resortními ministerstvy.
Nevyřízené dosud žádosti občanských
zaměstnanců vojenské správy na Slovensku
a Podkarpatské Rusi o přiznání t.
zv. slovenské či podkarpatoruské postupové
výhody budou projednány a urychlením po provedení
nové systemisace míst, arciť s přihlédnutím
k příslušným ustanovením platového
zákona v dohodě s ministerstvem vnitra a financí.
V Praze dne 25. května 1927.
Pokud judikatury nejvyššího správního
soudu (na př. nález ze dne 5. října
1923, č. 16.473) mají na jakékoliv opatření
ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo
222 Sb. z. a n. a předpisů, vydaných na základě
§ 4. tohoto zákona, tedy také na započtení
vojenské služby a válečných půlletí
podle vládního nařízení ze
dne 22. prosince 1920, č. 666 Sb. z. a n., právní
nárok pouze ti státní zaměstnanci,
kteří byli v civilní státní
službě ustanoveni, resp. v úřad svůj
dosazeni přede dnem 1. září 1919,
kdy nabyl účinnosti zákon ze dne 7. října
1919, č. 541 Sb. z. a n. Poněvadž státní
správa zastávala dříve v otázce
započtení vojenské služby a válečných
půlletí pro postup do vyšších požitků
v praxi stanovisko odchylné, byla, pokud jde o zaměstnance,
kteří byli v civilní státní
službě nově nebo opětně ustanoveni
v době mezi 1. zářím 1919 a 8. červnem
1922, již v r. 1925 ve všech resortech státní
správy z důvodu aequity učiněna opatření,
aby vzniklé snad nesrovnalosti byly na podkladě
vhodných právních norem odstraňovány
a aby tito zaměstnanci postaveni byli zejména co
do hodnocení služby vojenské a válečných
pololetí i v nejnepříznivějším
případě na roveň alespoň oněm
státním zaměstnancům, na které
se vztahuje vládní nařízení
ze dne 30. května 1922, č. 165 Sb. z. a n.
Za vylíčeného stavu věci není
důvodu, aby otázka započtení služby
vojenské a válečných půlletí
- z valné části administrativní cestou
již dávno uspokojivě vyřešená
- byla řešena znovu se zpětnou účinností
od 1. září 1919 vládním nařízením,
zejména když i platový zákon ze dne
24. června 1926, č. 103 Sb. z a n., poskytuje státní
správě ustanovením § 207 možnost
vhodnými opatřeními u zaměstnanců,
jichž se interpelace týká, odstraňovati,
pokud se tak dosud nestalo, podobné nesrovnalosti.
V Praze dne 2. června 1927.
Přednosta okresní správy politické
v Mostě dal podle výsledku šetření
skutečně protokolistovi koncem roku 1925 pokyn,
aby vynechal v protokolu dvakráte po 1.000 jednacích
čísel. S restrikcí, jež byla provedena
již koncem června 1925, nebyl tento pokyn v žádné
souvislosti; měl pouze vyrovnati správám
politickým tím, že u okresní správy
politické v Mostě vymáhání
pokut se nedělo spisovými připomínkami,
nýbrž jen tak zv. ad čísly. Zmíněný
pokyn byl samozřejmě naprosto nepřípustný
a nesprávný a jako takový zemskou správou
politickou také přednostovi úřadu
důrazně vytknut. Rovněž mu vytkla zemská
správa politická utvoření v interpelaci
zmíněného "černého fondu",
z něhož byly vyplaceny k Vánocům 1925
úředníkům remunerace a vydržovány
i dvě kancelářské síly, když
počet přidělených sil nestačil
na stále rostoucí agendu. Tento fond je zrušen
a obě kancelářské síly z něho
placené byly 30. září 1925, pokud
se týče 31. ledna 1926, propuštěny.
Okresní komisař Matoušek byl přeložen
z důvodů služebních do Strakonic náhradou
za jiného úředníka povolaného
do ministerstva veřejných prací a nebylo
jeho přeložení nikterak snad v souvislosti
s tím, jak vyšly na jevo shora zmíněné
nesprávnosti. Přeložením okresního
komisaře Matouška z Mostu nedoznaly poměry
u tamní okresní správy politické po
žádné stránce změny, neboť
náhradou za něho byl do Mostu přidělen
jiný politický úředník.
Poněvadž přednostovi okresní správy
politické byly, jak podotknuto, formelní nesprávnosti
uvedené v interpelaci již vytknuty, a poněvadž
týž vede jinak k úplné spokojenosti
obtížný a velmi zodpovědný úřad
přednosty okresní správy politické
v Mostě, nemám důvodů k nějakému
dalšímu opatření.
V Praze dne 5. dubna 1927.
Konaným šetřením nebylo zjištěno,
že by četnická stanice v Hati postupovala při
potvrzování osvědčení pro pohraniční
styk libovolně nebo stranicky na úkor příslušníků
německé národnosti. Také nebylo zjištěno,
že by neodůvodněně bylo odpíráno
osvědčení pro pohraniční styk
čsl. státnímu příslušníku
německé národnosti. Nedošlo také
v tom směru žádné stížnosti
k nadřízeným úřadům.
Pokud jde o případy v interpelaci uvedené
bylo vyšetřeno, že Jan Morcinek a Jan Riemer
nemohli prokázati potřebu častého
překročování hranic a ačkoliv
byli odkázáni se svou žádostí
o trvalé osvědčení pro pohraniční
styk na okrasní správu politickou v Hlučíně,
neučinili tak.
Jan Karaš, kterému vydáno bylo osvědčení
pro pohraniční styk na dobu 5 měsíců,
nestěžoval si do tohoto opatření okresní
správě politické v Opavě a nebyla
tudíž dána možnost nadřízeným
úřadům žádanou nápravu
zjednati.
Alfred Morcinek a jeho manželka nežádali nikdy
o trvalé osvědčení pro pohraniční
styk.
Josefu Slanému nemohlo býti vystaveno osvědčení
pro pohraniční styk, poněvadž zdržuje
se v Ratiboři a jest pro vystavení osvědčení
příslušným úřad říšskoněmecký.
Za tohoto stavu nemám důvodů k nějakému
opatření.
V Praze dne 24. května 1927.
Při stanovení úředních názvů
obcí a osad na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle
zákona ze dne 14. IV. 1920 č. 266 Sb. z. a n. budou
v případech čl. 2 vlád. nař.ze
dne 25. srpna 1921 č. 324 Sb. z. a n. za předpokladů
tam uvedených ustanoveny i názvy německé
a maďarské. Nesdílím však náhled
interpelace, že výhrada čl. 2 odst. 1 in fine
tohoto vládního nařízení odporuje
ústavnímu zákonu jazykovému, neboť
jazykový zákon se na místní názvy
nevztahuje.
Provedeným šetřením nebylo zjištěno,
že by správní úřady na Slovensku
a Podkarpatské Rusi činily obcím s menšinovým
obyvatelstvem překážky, aby projevily své
stanovisko k názvu obce, nebo aby použily přípustných
opravných prostředků. Interpelace neuvádí
konkrétních případů, aby bylo
možno přesvědčiti se o opaku. Ministerstvo
vnitra souhlasí úplně s názorem interpelace,
že název obce není takovou záležitostí,
která by byla z působnosti obce vůbec vyloučena
a samo vyžádalo si v četných případech
mínění obce. Ovšem nepřiznává
zákon č. 266/20 obci žádné rozhodující
ingerence ve věci té.
Pokud se nyní v užívání místních
názvů na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyskytují
některé neshody nebo nepravidelnosti, pominou tyto
samy sebou, jakmile bude publikován úřední
seznam míst, který je v tisku, neboť veškery
úřady budou povinny užívati výlučně
názvů uvedených v úředním
seznamu.
V Praze dne 19. května 1927.
Snížení počtu státních
zaměstnanců provádělo se ve všech
oborech státní správy přesně
podle ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924,
č. 286 Sb. z. a n. Zejména výběru
osob, určených pro nucený odchod byla věnována
mimořádná pozornost a péče
a rozhodovala při tom vždy jen hlediska věcná;
politické nebo národnostní vlivy byly úplně
vyloučeny. Vládě není také
známo, že by bylo v některém konkrétním
případě postupováno způsobem,
který by nebylo lze uvésti v soulad s ustanoveními
nebo s duchem §u 14. citovaného zákona. Pozorování
dle národností se ani při sčítání
ani při sledování pohybu státních
zaměstnanců neprovádí a není
tudíž z té příčiny vládě
možno předložiti podrobný číselný
výkaz restrikce odděleně podle národnosti.
V Praze dne 2. června 1927.
Rozpuštění veřejné schůze,
kterou svolal s programem "Mussolini, fascismus a dělnické
hnutí" spolek "Verein der deutschen Arbeiter"
na den 25. listopadu 1926 do místnosti Heinovy restaurace
na Král. Vinohradech, týká se též
interpelace poslanců B. Karpíškové,
inž. Nečase, J. Koudelky a soudruhů o rozpuštění
schůze Angeliky Balabánové a o zakročování
policie v důvěrné schůzi sociálně-demokratické
dělnictva (č. tisku III/746).
Na tuto interpelaci odpověděl jsem dne 7. února
1927 a poukazují k této své odpovědi,
otištěné pod č. 944/VII.
Tvrzení, že intervenující úředník
žádal předsedu schůze o udělení
slova, dlužno uvésti na pravou míru v tom směru,
že zástupce úřadu požádal
předsedu, aby přerušil řečnici
za tím účelem, aby zástupce úřadu
mohl způsobem všem účastníkům
schůze srozumitelným prohlásiti ve smyslu
§u 13 zákona o právu shromažďovacím
schůzi za rozpuštěnou. Postup ten neodpovídá
platné instrukci a bylo proto učiněno příslušné
opatření. Po rozpuštění schůze
dostavila se na místo z blízké strážnice
hlídka stráže bezpečnosti v počtu
15 mužů s velitelem, která přiměla
účastníky ke klidnému rozchodu.
Vyšetřování ohledně pobytu dr.
Angeliky Balabanoffové v domě, v němž
bydlí pan poslanec Taub, policejní ředitelství
neprovádělo, neboť pobyt jmenované byl
mu znám.
Vzhledem k vylíčeným okolnostem nemám
důvodu k opatření v interpelaci žádanému.
V Praze dne 21. dubna 1927.
Usnesení obecního zastupitelstva v Novém
Jičíně ze dne 12. února 1926 o resoluci,
jíž bylo protestováno proti opatřením
koalice, namířeným na zdražování
potravin, proti úpravě platů státních
zaměstnanců, zamýšlené 18 měsíční
službě vojenské a proti jazykovému nařízení,
bylo okresní správou politickou inhibováno
z dozorčí moci státní k obcím
podle §§ 102. a 103. mor. zř. obecního.
O odvolání, jež z tohoto opatření
okresní správy politické bylo obcí
podáno,zemská správa politická v Brně
dosud nerozhodla. Poněvadž pak otázka, zda
obecní zastupitelstvo výše zmíněným
projevem překročilo meze své zákonné
působnosti a meze ústavou přípustného
projevu mínění, jest otázkou právní,
nemohu v tomto stádiu o meritu věci se vysloviti,
aniž bych předbíhal instančnímu
rozhodování.
V Praze dne 5. února 1927.