Národní shromáždění republiky
Československé usneslo na tomto zákoně:
(1) Přirážky svazků územní
samosprávy (zemí, žup; okresů a obcí)
mohou býti vybírány k těmto daním
přímým:
dani pozemkové,
dani domovní,
všeobecné dani výdělkové,
zvláštní dani výdělkové
bez přirážky rentabilitní a likvidační;
daní rentové; pokud se vybírá přímo,
dani z vyššího služného,
a to pro léta 1928 a další s výjimkami
dále uvedenými do těchto nejvýše
přípustných sazeb:
přirážky zemské (župní)...160%
přirážky okresní (silniční okresní) 110%
přirážky obecní.............200%.
(2) Přirážky k dani činžovní
nesmí přesahovati polovicí těchto
sazeb; pokud se týče; byly-li v roce předcházejícím
účinnosti tohoto zákona vybírány
sazbou vyšší, tuto sazbu; pokud nepřevyšuje
sazby u ostatních daní nejvýše přípustné
(odst. 1.). Obecní přirážky jsou však
až do sazby podle odst. 1, přípustny vždy,
jestliže se pro dotyčný rok nevybírají
v obci dávky na podkladě nájemného
(nájemní hodnoty).
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Přirážky svazků územní
samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou
býti vybírány k těmto daním
přímým:
dani pozemkové bez 15% zvláštního příspěvku
(§ 105, odst. 2. zákona o přímých
daních),
dani domovní;
všeobecné dani výdělkové,
zvláštní dani výdělkové
bez přirážky rentabilitní a likvidační,
dani rentové, pokud se vybírá přímo,
dani z vyššího služného,
a to pro léta 1928 a další s výjimkami
dále uvedenými do těchto nejvýše
přípustných sazeb:
přirážky zemské...............160%
přirážky okresní...........110%
přirážky obecní................200%.
(2) Přirážky k dani činžovní
nesmí přesahovati polovici těchto sazeb,
pokud se týče, byly-li v roce předcházejícím
účinnosti tohoto zákona vybírány
sazbou vyšší, tuto sazbu, pokud nepřevyšuje
sazby u ostatních daní nejvýše přípustné
(odst. 1.). Obecní přirážky jsou však
až do sazby podle odst. 1. přípustny vždy,
jestliže se pro dotyčný rok nevybírají
v obci dávky z používaných místností
na podkladě nájemného (nájemní
hodnoty) nebo na jiném, nájemné (nájemní
hodnotu) nahrazujícím podkladě.
(3) K dani pozemkové smí obecní a okresní
(silniční okresní) přirážky
býti vybírány až do výše
jejich váženého, dolů na procento dělitelné
10ti vyrovnaného průměru v dotyčné
zemi (župě) z r. 1926. Vážený průměr
vyhlásí ministr financí.
(4) Přirážky obecní a okresní
(silniční okresní), pokud nedosáhly
maxima podle odst. 1., musí býti k různým
daním, vyjímajíc dani činžovní,
odstupňovány tak, jako jsou odstupňována
jejich přípustná maxima. Příspěvky
podle § § 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921,
č. 329 Sb. z. a n., a přechodné úpravě
finančního hospodářství obcí
a měst s právem municipálním, pokud
se vybírají ve formě přirážek,
nezapočítávají se do výměry
podle předchozích odstavců.
(5) Nestačí-li sazby obecních a okresních
(silničních okresních) přirážek,
uvedené v odst. 1. až 3., ani k úplné
úhradě úroků a splátek ze zápůjček,
platně uzavřených obcí neb okresem
do dne účinnosti tohoto zákona, bud'tež
k tomuto účelu vybírány přirážky
nad sazby, stanovené v odst. 1., pokud se týče
3. v takové výši, aby s ostatními řádnými
příjmy potřeba tato byla kryta. Sazby přirážek
nesmí však přesahovati sazeb, uvedených
v odst. 1., více než o 100% u přirážek
obecních a 40% u přirážek okresních
(silničních okresních). Na přirážky
k dani činžovní se ustanovení toto nevztahuje.
Pro ostatní přirážky platí obdobně
ustanovení odst. 4. Pokud sazeb podle tohoto odstavce zvýšených
není třeba k úhradě označených
úroků a splátek, může jich býti
použito na úhradu nákladů mimořádného
rozpočtu.
(6) Pro města s vlastním statutem (se zřízeným
magistrátem) platí součet procent přirážek
okresních a obecních podle - odst. 1., pokud se
týče 3. jako nejvyšší přípustná
výměra přirážek obecních.
Ustanovení odst. 2. platí obdobně.
(7) Odstupňování přirážek
uvnitř jednoho druhu daní je nepřípustno.
(1) Z plateb na zemské a župní přirážky
vyhražuje se ve prospěch státu 30% k čá
(3) Ustanovení odst. 2. má platnost pro léta
1932 a další. Pro léta 1928 až 1931 mohou
přirážky k dani činžovní
býti zvýšeny jen do té výše,
aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením
přirážkové základny, vyplývající
ze snížení sazeb činžovní
daně podle § 156 zákona o přímých
daních, nejvýše však do sazby, uvedené
v odst. 1.
(4) Příspěvky podle §§ 25 a 26
zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n.,
o přechodné úpravě finančního
hospodářství obcí a měst s
právem municipálním, pokud se vybírají
ve formě přirážek, nezapočítávají
se do výměry podle předchozích odstavců.
(5) Nestačí-li úhrada, rozpočtená
z obecních, pokud se týče okresních
přirážek podle sazeb, uvedených v odst.
1. a 2., pokud se týče 3., ani k úplné
úhradě úroků a splátek ze zápůjček,
platně uzavřených obcí nebo okresem
do dne platností tohoto zákona, buďtež
vybírány přirážky nad sazby,
stanovené v odst. 1. v takové výši,
aby potřeba tato byla kryta, avšak nejvýše
přirážky obecní do sazby 300%, přirážky
okresní do sazby 150%. Při tom se nepřihlíží
k potřebě na úrok a splátky ze zápůjček
na stavby, podniky a jiná zařízení,
jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo
přebytek; jinak se k potřebě této
přihlíží, nejvýše však
do částky rozpočtového schodku jednotlivých
staveb, podniků a zařízení. Na přirážky
k dani činžovní se ustanovení tohoto
odstavce o přípustnosti zvýšení
přirážkové sazby nevztahují.
(6) Pro města s vlastním statutem (se zřízeným
magistrátem) platí součet procent přirážek
okresních a obecních podle odst. 1. jako nejvyšší
přípustná výměra přirážek
obecních. Ustanovení odst. 2. a 3. platí
obdobně.
(7) Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3. a 4. jest
odstupňování přirážek
k různým druhům přímých
daní přípustno pouze u obcí pro jednotlivé
osady, tvořící samostatné katastrální
území, jestliže podržely vlastnictví
a správu svého majetku. Odstupňování
přirážek uvnitř jednoho druhu daně
je nepřípustno vůbec.
(1) Z plateb na zemské (župní) přirážky
vyhražuje se ve prospěch státu 30% k částeč
stečné úhradě osobních nákladů
na školství národní; pokud je opatřuje
stát. Jinak zůstávají v platnosti
dosavadní předpisy o vydržování
národních škol.
(2) Z plateb na obecní přirážky zadrží
se částka ve výši 10% pozemkové
daně, předepsané v obci z veškeré
půdy kromě lesů, a odevzdá se fondu,
zřízenému podle § 109, odst. 2. zákona
o přímých daních.
(3) neměněno
(1) Dosavadní předpisy o povalování
přirážek k daním přímým
zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:
Usnesení o vybírání nejvýše
100%ní přirážky obecní, 50%ní
přirážky okresní (silniční
okresní) a 50%ní přirážky župní
nepotřebuje vyššího schválení,
nebylo-li proti usnesení tomu podáno odvolání
(připomínky). Bylo-li odvolání (připomínky)
podáno nebo byly-li usneseny přirážky
vyšší až do sazeb stanovených v §u
1, odst. 1. až 3., 5. a 6., rozhoduje o odvolání
(připomínkách) s konečnou platností
a povoluje přirážky, jde-li o přirážky
obecní - a to i když tyta vyšší přirážky
byly usneseny třeba jen pro některou část
obce - bezprostřední úřad dohlédací
(§§ 48 s 58 zákona č. 329/1921 Sb. z.
a n.),
okresní (silniční okresní) - vyšší
dohlédací úřad uvedený v §§
48 a 58 cit. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.,
župní - vláda.
(2) Příslušnost k povolování
přirážek řídí se při
diferencovaných přirážkách výměrou
nejvyšší přirážky.
(3) neměněno
(4) neměněno
né úhradě osobních nákladů
na školství národní, pokud je opatřuje
stát. Jinak zůstávají v platnosti
dosavadní předpisy o vydržování
národních škol.
(2) Obce jsou povinny přispívati do fondů,
zřízených podle § 108 zákona
o přímých daních, částkou
ve výši 10% pozemkové daně, předepsané
v obci z veškeré půdy kromě lesů.
Pokud částka ta může býti uhrazena
z výnosu obecních přirážek, vybíraných
státními úřady, zadrží
se jimi a odvede do označeného fondu.
(3) Bližší provedení určí
vládní nařízení.
(1) Dosavadní předpisy o schvalování
rozpočtů a povolování přirážek
zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:
Usnesení o vybírání nejvýše
100%ní přirážky obecní, 50%ní
přirážky okresní a zemské nepotřebuje
vyššího schválení.
Vyšší přirážky až do
sazeb, stanovených v § 1, povoluje a rozpočty
schvaluje obcím, i když vyšší přirážky
byly usneseny jen pro některou část obce,
okresní výbor,
okresům a městům s vlastním statutem
(se zřízeným magistrátem) zemský
výbor, zemím vláda.
O podaném odvolání proti usnesení
obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní
výbor, o odvolání proti usnesení o
rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným
magistrátem) a o rozpočtu okresním výbor
zemský. Odvolání proti rozpočtu zemskému
je nepřípustno.
(2) Příslušnost k povolování
přirážek řídí se při
diferencovaných přirážkách (§
1; odst. 7.) výměrou nejvyšší přirážky.
(3) Právo vlády, pokud se týče úřadů,
v odst. 1. uvedených, povoliti přirážky
ve výměře usnesené zahrnuje v sobě
též právo stanoviti přirážky
výměrou nižší nebo vyšší
až do meze podle § 1 přípustné.
(4) Vláda, pokud se týče úřady,
povolané rozhodovati o žádostech za povolení
přirážek, jsou povinny rozhodnouti nejdéle
do 2 měsíců ode dne, kdy žádost
náležitě doložená k nim došla.
Žádosti obcí a okresů o povolení
přirážek buďtež doloženy kromě
dokladů o splnění formálních
náležitostí též posledním
účtem, žádosti obcí mimo to též
výkazem o poplat
(5) Pro obec hlavního města Prahy, na kterou se
bez výjimky rozšiřuje působnost zákona
č. 329/1921 Sb. z. a n., je bezprostředním
i vyšším úřadem dohlédacím
zemský správní výbor.
(6) Úřad přirážku povolující
může při povolování obecních
přirážek naříditi obci vybírání
vhodných obecních dávek a poplatků,
pro něž vydána vládou pravidla, nebo
naříditi zvýšení sazeb zavedených
již takovýchto dávek a poplatků do nejvyšší
pro ně přípustné míry. Rovněž
může úřad ten, připoje osnovu
příslušných pravidel, navrhnouti povolení
takových dávek a poplatků, pro něž
nejsou vydána vládou pravidla, jež však
se zřetelem k pravděpodobnému čistému
výtěžku mohou míti pro finanční
hospodářství obce značnější
význam.
(7) Vláda, pokud se týče úřady,
uvedené v odst. 1., jsou při povolování
přirážek povinny přihlížeti
k tomu, aby rozpočtový schodek byl zpravidla uhrazen
v rámci přípustné výše
přirážek; musí proto nejen zkoumati,
zda rozpočty vyhovují všem ustanovením
zákonným, jmenovitě jsou-li v nich zařazena
veškerá plnění, obci (okresu, župě)
po zákonu příslušející,
nebo platy peněžní, zakládající
se na právním titulu, pokud jsou takové závazky
úřadu přirážky povolujícímu
známy, nýbrž jsou povinný zkoumati jednotlivé
položky rozpočtů také po stránce
účelnosti a prováděti v potřebě
a úhradě změny jak co do zařazení,
tak co do výše. Rovněž jsou úřady
ty povinny dbáti toho, aby u obcí byla zachovávána
ustanovení §§ 21 a 22 zákona č.
329/1921 Sb. z. a n., a naříditi provedení
k tomu směřujících opatření.
(8) neměněno
cích, přirážkách ke státním
daním spotřebním a samostatných dávkách
v obci již zavedených, s uvedením sazeb.
(5) Pro obec hlavního města Prahy je bezprostředním
i vyšším úřadem dohlédacím
zemský výbor.
(6) Nestačí-li celková úhrada ani
s výnosem nejvyšší přirážky
podle § 1 dovolené k úplné úhradě
rozpočtové potřeby, nařídí
úřad přirážku povolující
při povolování obecních přirážek
obci podle potřeby vybírání vhodných
obecních dávek a poplatků, pro něž
vydána vládou pravidla, nebo zvýšení
sazeb zavedených již takovýchto dávek
a poplatků do nejvyšší pro ně přípustné
míry. Rovněž může úřad
ten, připoje osnovu příslušných
pravidel; navrhnouti vládě povolení takových
dávek a poplatků, pro něž nejsou vydána
vládou pravidla, jež však se zřetelem
k pravděpodobnému čistému výtěžku
mohou míti pra finanční hospodářství
obce značnější význam.
(7) Vláda, pokud se týče úřady,
uvedené v odst. 1., jsou při povolování
přirážek povinny přihlížeti
k tomu, aby rozpočtový schodek byl zpravidla uhrazen
v rámci přípustné výše
přirážek; musí proto nejen zkoumati,
zda rozpočty vyhovují všem ustanovením
zákonným, jmenovitě jsou-li v nich zařazena
veškerá plnění, obci (okresu) po zákonu
příslušející, nebo platy peněžní,
zakládající se na právním titulu,
pokud jsou takové závazky úřadu přirážky
povolujícímu známy, nýbrž jsou
povinny, nestačí-li celková úhrada
ani s výnosem nejvyšší přirážky
podle § 1 dovolené k úplné úhradě
rozpočtové potřeby, zkoumati jednotlivé
položky rozpočtů také po stránce
účelnosti a prováděti v potřebě
a úhradě změny jak co do zařazení,
tak co do výše. Rovněž jsou úřady
ty povinny dbáti toho, aby u obcí byla zachovávána
ustanoveni §§ 21 a 22 zákona č. 329/1921
Sb. z. a n., a naříditi provedení k tomu
směřujících opatření.
Zamýšlené zavedení nebo zvýšení
dávek a poplatků (odst. 6.) a zamýšlené
změny v rozpočtech buďtež dotčeným
samosprávným svazkům sděleny, aby
se o nich do 14 dnů vyjádřily.
(8) Opatření (odst. 6., věta 1. a odst. 7.)
vlády, pokud se týče úřadů
přirážky povolujících nahrazují
usnesení zastupitelských sborů a v příčině
dávek a poplatků i povolovací řízení.
Svazky územní samosprávy jsou povinny vyhověti
nařízením, vydaným na podkladě
ustanovení odst. 6. a 7.
Příspěvek obce na úhradu schodku školního
rozpočtu budiž vřaděn do rozpočtu
obecního, v jehož mezích se uhradí stejně
jako ostatní potřeby obecní. Vybírati
zvláštní obecní přirážky
školní se nedovoluje.
(1) Příspěvek obce na úhradu schodku
školního rozpočtu budiž vřaděn
do rozpočtu obecního, v jehož mezích
se uhradí stejně jako ostatní potřeby
obecní. Vybírati zvláštní obecní
přirážky školní se nedovoluje.
(2) Místní školní rady jsou povinny,
aby nejdéle do konce září každého
roku zaslaly podrobný rozpočet školní
obce na příští rok kalendářní
s potřebnými výkazy a vysvětlivkami
starostovi obce. Jde-li o školní obec, složenou
z několika obcí místních nebo jejich
částí, připojí se k rozpočtu
též rozvrh rozpočtového schodku mezi
přiškolené obce a rozešle se starostům
všech přiškolených obcí. Totéž
povinnost mají na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
obecní školské stolice stran rozpočtu
na potřeby veřejných škol národních,
vydržovaných zcela nebo z části obcemi.
(3) Starostové obcí jsou povinni školní
rozpočet s rozvrhem schodku ihned po dobu 14 dnů
veřejně vyložiti, a když byl prve s finanční
komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila,
nejdéle do 30 dnů od dne, kdy jim byl dodán,
předložiti obecním zastupitelstvům,
aby se usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu
nebo rozvrhu jeho schodku podati odvolání. Usnesené
odvolání jest podati do 14 dnů ode dne usnesení.
(4) Proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho
schodku má kromě obecního zastupitelstva
(odst. 3.) právo ve lhůtě vyložení
podati odvolání také každý volič
nebo poplatník v obci. O odvolání rozhoduje
s konečnou platností okresní výbor,
pokud se týče, přísluší-li
přiškolené obce do dvou nebo více okresů
nebo jde-li o samostatné školní okresy, zemský
výbor. Úřady rozhodující o
odvolání jsou povinny slyšeti příslušné,
v dotyčném území zřízené
okresní (městské) školní výbory.
(5) Ustanovení § 3, odst. 7. vztahuje se i na rozpočet
školní.
(6) Ustanovení předchozích odstavců
platí též o školních rozpočtech
samostatných městských školních
okresů. Povinnost uvedená v odst. 2. týče
se orgánů, kterým podle platných předpisů
přísluší sestavovati rozpočet
městského školního okresu.
(1) Výpočet, předpis a vybírání
obecních přirážek k daní pozemkové
děje se obcemi, kterým se od státní
finanční správy dostane potřebných
údajů; jiné přirážky ke
státním daním (§ 1) se vypočtou,
předepíší a vyberou
činiteli, kteří jsou pověřeni
vybíráním příslušných
daní státních.
(2) Podkladem pro výpočet a předpis přirážek
je příslušná daň státní;
jakákoliv změna platební povinnosti co do
daně státní má za následek
i příslušnou změnu platební povinnosti
co do přirážek, pokud zvláštními
zákony není stanoveno jinak.
(3) Přirážky jsou splatny zároveň
s příslušnou daní státní;
o jich vymáhání a promlčení
platí stejné předpisy jako pro státní
daň, k níž se přirážka vybírá.
O úrocích z prodlení a náhradních
platí ustanovení zákona o přímých
daních.
(4) Proti výměře přirážek
lze se do 30 dnů po příslušném
oznámení odvolati u předpisujícího
činitele. Odvolání nemá účinku
odkládacího; rozhoduje o něm s konečnou
platností, pokud jde o přirážky k dani
pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední
úřad dohlédací, pokud jde o přirážky
k ostatním státním daním (§ 1)
finanční úřad I. stolice, který
jest povinen vyžádati si dobré zdání
příslušného samosprávného
svazku, popírá-li se odvoláním platební
povinnost.
(5) Obecní zastupitelstvo může se nejméně
dvoutřetinovou většinou všech členů
usnésti, aby od počátku správního
roku, který následuje po pravoplatnosti usnesení,
byly výpočet, předpis a vybírání
obecních přirážek k daní pozemkové
přeneseny na činitele státní. Pravoplatné
usnesení nelze později již měniti novým
usnesením obecního zastupitelstva.
(1) Vláda, pokud se týče úřady
povolující přirážky jsou povinny
sdělovati činitelům, vybírajícím
přirážky, sazby povolených přirážek.
Svazky územní samosprávy (§ 1, odst.
1.) jsou povinny činitelům, kteří
pro ně vybírají přirážky
k přímým daním, oznámiti vždy
nejdéle do konce března výši rozpočtové
náhrady z těchto přirážek. Nebyly-li
přirážky za běžný správní
rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o
přirážky, k jichž vybírání
není třeba povolení, dlužno předložiti
doklad, že o povolení přirážek
a v jaké výši bylo zažádáno,
pokud se týče oznámiti usnesené sazby
přirážek.
(2) Nebude-li ustanovení odst. 1. vyhověno, zastaví
jmenovaní činitelé odvod přirážek
za měsíc březen a další až
do doby, kdy ustanovení tomuto bude vyhověno. Výjimky
může
(1) Starostové obcí neb jejích zástupci,
kteří do lhůty, jíž stanoví
bezprostřední dohlédací úřad,
neprovedou bez omluvných důvodů příkazu
podle § 3, odst. 6. a 7., ztrácí část
odměny za úřadování, připadající
na dobu do provedení příkazu; a kromě
toho mohou bezprostředním dohlédacím
úřadem býti potrestáni pořádkovou
pokutou do 5000
ze závažných důvodů povoliti
finanční úřad II. stolice.
(3) Pokud nedošlo oznámení úřadu
přirážky povolujícího o přirážkách
na běžný správní rok povolených
nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených
sazbách přirážek, k jichž vybírání
není třeba povolení, dlužno přirážky
bez újmy ustanovení odst. 2. odváděti
podle sazby předešlého roku, nejvýše
však v sazbách podle 1, odst. 1. až 3. a 6. přípustných.
Došlo-li oznámení o sazbách přirážek
vyžadujících povolení, avšak usnesených
sazbou nižší než v roce předešlém,
dlužno přirážky na běžný
rok až do rozhodnutí o jejich povolení odváděti
touto sazbou nižší.
(4) Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na
obecní přirážky k dani pozemkové,
vybírané obcemi.
(1) Činitelé, vybírající přirážky,
budou z výtěžku plateb na přirážky
obecní poukazovati obcím měsíčně
nejvýše jednu dvanáctinu oznámených
rozpočtových úhrad z přirážek.
Jen výjimečně, prokáže-li obec,
že na úhradu rozpočtových vydání
nestačí v některém měsíci
dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek,
může finanční úřad II.
stolice nebo úřad jím zmocněný
na dotčený měsíc povoliti v mezích
plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek
nad jednu dvanáctinu.
(2) Částky, o které by výtěžek
plateb na přirážky v tom kterém roce
převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou
obcím po vyrovnání případných
přeplatků a nedoplatků z dřívější
doby poukázány k výplatě dodatečně
s přirážkovým přídělem
za měsíc listopad a musí jich býti
použito především k zaplacení dluhů,
jinak k úhradě řádných rozpočtových
schodků a k snížení přirážek
roku následujícího, případně
i let příštích; v poslednějším
případě musí býti v mezidobí
uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném
poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací
úřad.
(1) Starosta obce (úřadující náměstek);
který do lhůty stanovené okresním
výborem neprovede bez omluvných důvodů
příkazů podle § 3; odst. 8., může
býti okresním úřadem potrestán
pořádkovou pokutou do 5000 Kč. Ustanovení
obecních zřízení o sesazení
s úřadu zůstávají nedotčena.
Na okolnosti tyto musí při stanovení lhůty
býti upozorněno.
Kč. Na okolnost tuto musí při stanovení
lhůty býti upozorněno.
(2) Pořádkové pokuty, uložené
podle předchozího odstavce, připadají
obecní pokladně.
(3) Starostové (jejich zástupci) kromě toho
ručí za škodu obci způsobenou. Pro uplatnění
tohoto ručení dlužno užíti ustanovení
§ 5, odst. 4. a 5. zákona č. 329/1921 Sb. z.
a n.
(1) (neměněno)
(2) Při přirážkách odstupňovaných
rozhoduje výměra přirážky nejnižší.
K výši přirážky k dani činžovní
se nehledí.
(3) (neměněno)
(4) Městům Praze, Brnu a Bratislavě přísluší
příděl podle odst. 1. nehledíc na
výši obecních přirážek.
(1) Vyšší dohlédací úřady
(§ 3, odst. 1.) budou spravovati zvláštní
samostatný fond, jemuž připadnou:
1. Splatná daň domovní, předepsaná
na léta 1928 a další v obvodu toho kterého
vyššího dohlédacího úřadu
v obcích neb osadách; které podle ustanovení
§ 9 nemají nároku na příděl
z daně té;
2. 100% daně pozemkové, předepsané
na léta 1928 a další v obvodu toho kterého
vyššího dohlédacího úřadu;
3. neměněno,
(2) Pořádkové pokuty, uložené
podle předchozího odstavce, připadají
pokladně okresního výboru.
(1) Obcím, které v roce předcházejícím
rok berní vybíraly více než 150% obecních
přirážek, přikazuje se celá splatná
daň domovní v té které obci na berní
rok předepsaná.
(2) Při přirážkách odstupňovaných
(§ 1; odst. 7.) rozhoduje výměra přirážky
nejnižší. K výši přirážky
k dani činžovní se nehledí.
(3) Skládá-li se obec z několika osad anebo
byla-li utvořena sloučením několika
obcí, a jestliže tyto územní části
podržely vlastnictví a správu svého
majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá
přirážka v různé výši,
má nárok na příděly podle odst.
1. jen ta územní část, ve které
se vybírá přirážka ve výši
v odstavci tom označené a jen z daně, v územní
části té předepsané.
(4) Městům, v nichž je sídlo zemské
politické správy, přísluší
příděl podle odst. 1. nehledíc na
výši obecních přirážek.
(1) Zemské výbory budou spravovati zvláštní
fond, jemuž připadnou:
1. Splatná daň domovní, předepsaná
na léta 1928 a další v obvodu té které
země v obcích neb osadách, které podle
ustanovení § 9 nemají nároku na příděl
z daně té;
2. 1.5% zvláštní příspěvek
podle § 105, odst. 2. zákona o přímých
daních, předepsaný na léta 1928 a
další v obvodu té které země,
po srážce částky, přidělené
fondu; označenému v § 108 zákona o přímých
daních;
3. část obecních přirážek
ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové
(§§ 58, odst. 6. a 85, odst. 6. zákona o přímých
daních);