(1) Rozhodčí soud, který bude zřízen
u Ústředny československých obchodních
a živnostenských komor v Praze, se skládá
z předsedy a dvou přísedících.
Předsedu volí oba přísedící
ze seznamu předsedů, který bude zřízen
při uvedené Ústředně. Do seznamu
budou pojati jednak soudcové z povolání a
jednak odborní znalci práva znalí. Soudce
z povolání jmenuje ministerstvo spravedlnosti; odborné
znalce jmenuje Ústředna československých
obchodních a živnostenských komor v Praze k
návrhu ústředních zájmových
organisací. Nedohodnou-li se přísedící
o volbě předsedy, jmenuje ho předseda uvedené
Ústředny. Z přísedících
volí po jednom sporné strany, a to z odborných
znalců uvedených ve stálých seznamech,
jež pro to zřídí všechny obchodní
živnostenské komory k návrhu ústředních
zájmových organisací.
(2) Rozhodčí soud rozhoduje s vyloučením
řádných soudů a s konečnou
platností:
1. o sporech mezi osobami, sestavivšími východiskovou
bilanci a finanční správou o tom, zda určitý
předmět jest v podniku trvale užíván
(§ 1);
2. o odvolání minority akcionářů
v případě § 14;
3. o sporech společníků a jejich právních
nástupců, jež vzniknou novým oceněním
předmětů trvale v podniku užívaných,
pokud jde o určení kapitálových účtů
společníků veřejných obchodních
společností a vkladů komplementářů
a komanditistů společností komanditních.
(1) Přebytek povstalý podle § 4, odst. 1 není
podroben zdanění. Bude-li z přebytku toho
zřízen reservní fond (§§ 4 a 5)
a upotřebí-li se ho k účelům
uvedeným v §§ 5 a 6 nebo při likvidaci
podniku, bude s ním při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
(na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové
podniků veřejně účtujících)
nakládáno jako s fondem zdaněným.
(2) Bude-li hrazen úbytek povstalý novým
oceněním (§ 4. odst. 2) z reservních
fondů, bude s ním naloženo při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
(na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně zárobkové
podniků veřejně účtujících)
podle ustanovení platných pro hrazení výdajů
odčitatelných (§ 97 zákona o osobních
daních přímých, na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi zák. čl. VIII/1909).
(3) Odpisy na předmětech podle tohoto zákona
nově oceněných jsou při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
a daně z příjmu (na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi daně zárobkové podniků veřejně
účtujících a daně dôchodkové)
odčitatelnými položkami. Ustanovení
§§ 95 lit. f) a 160, č. 1 zákona o osobních
daních přímých (na Slovensku a v Podkarpat
(3) Rozhodčí soud rozhoduje většinou
hlasů. O povinnosti k náhradě nákladů
řízení rozhoduje rozhodčí soud
podle slušné úvahy. Náhrada nákladů
nemůže býti uložena úřadu.
(4) O řízení platí obdobně
ustanovení civilního řádu soudního.
(5) Výše náhrad předsedovi a přísedícím,
jakož i poplatky rozhodčího soudu budou upraveny
vládním nařízením.
(6) Předpisy § 577 a násl. civilního
řádu; soudního (na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi §§ 767-788 zák. čl. I/1911) o právu
stran dohodnouti se o rozhodčím zůstávají
nedotčeny.
V případech § 22, odst. 4 vystupuje rozhodčí
soud jako znalec. V těchto případech vyšle
ministerstvo financí v zastoupení finančního
úřadu nebo odhadní komise jednoho přísedícího
(§ 20, odst. 1) ze stavu finančních konceptních
úředníků.
(1) Přebytek povstalý podle § 4, odst. 1 není
podroben zdanění. Bude-li z přebytku toho
zřízen reservní fond (§§ 4 a 5)
a upotřebí-li se ho k účelům
uvedeným v §§ 5 a 6 nebo při likvidaci
podniku, bude s ním při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
nakládáno jako s fondem zdaněným.
Zdanění nebudou podrobeny i zvýšení
jmenovité hodnoty akcií nakolkováním
a hodnota akcií vydaných zdarma posavadním
akcionářům (§ 7).
(2) Bude-li hrazen úbytek povstalý novým
oceněním (§ 4, odst. 2) z reservních
fondů, bude s ním naloženo při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
podle ustanovení platných pro hrazení výdajů
odčitatelných (§ 81, odst. 4. zákona
o přímých daních).
(3) Odpisy na předmětech podle tohoto zákona
nově oceněných jsou při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
a daně důchodové odčitatelnými
položkami. Ustanovení §§ 15, č. 1,
lit. b) a 79, lit. f) zákona o přímých
daních zůstávají nedotčena.
Vládní návrh.
ské Rusi § 17, č. 7 a 16 zák. čl.
VIII/1909 a § 12 č. 3, zák. čl. X/1909)
zůstávají nedotčená.
(4) (neměněno)
(5) Uzná-li rozhodčí soud, že předměty
ty byly oceněny výše, než je jejich obecná
hodnota (§ 2), jest východiskovou bilanci opraviti
tak; aby ocenění nepřesahovalo obecné
hodnoty zjištěné rozhodčím soudem.
Odpisy na předmětech těch lze prováděti
daněprostě jen do výše obecné
hodnoty, zjištěné rozhodčím soudem.
(1) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(4) (neměněno)
(5) (neměněno)
(4) Mají-li buď finanční úřad
neb odhadní komise pochyby, zda odpovídá
ve východiskové bilanci vykázaná hodnota
nově oceněných předmětů
ocenění podle § 2, vyžádají
si v tom směru posudek rozhodčího soudu (§
21), který jest pro ně závazným. Dožádání
rozhodčího soudu finančními úřady
musí se státi do roka, počítajíc
ode dne, kde byla jim předložena první obchodní
bilance; sestavená na podkladě bilance východiskové.
(5) Uzná-li rozhodčí soud, že předměty
ty byly oceněny výše, než je jejich pořizovací
nebo obecná hodnota (§ 2), jest východiskovou
bilanci opraviti ták, aby ocenění nepřesahovalo
pořizovací nebo obecné hodnoty zjištěné
rozhodčím soudem. Odpisy na předmětech
těch lze prováděti daněprostě
jen do výše hodnoty, zjištěné rozhodčím
soudem.
(1) Poplatku ze smlouvy společenské jest prosto:
a) usnesení valné hromady o zvýšení
akciového nebo kmenového kapitálu, vzniklo-li
zvýšení to novým oceněním
majetkových hodnot (§ 4, odst. 1);
b) usnesení valné hromady o příplatcích
(§ 4, odst. 3), pokud se jimi nově oceněné
kmenové jmění nebo podíly společníků
doplňují jen na zákonné minimum;
c) usnesení valné hromady o úplné
nebo částečné přeměně
reservního fondu v kapitál akciový nebo kmenový
(§ 6).
(2) Ustanovení předchozího odstavce o osvobození
se vztahují také na případné
příspěvky, uložené valnou hromadou
akcionářům ke krytí výloh tisku
nových akcií a podílných listů,
není-li příspěvek na jednotlivou akcii
větší než 5 Kč.
(3) Zvýšení společenského jmění,
jež vzniklo novým oceněním majetkových
hodnot podniků jiných, než které mají
na zřeteli ustanovení §§ 4-15, jest poplatku
prosto.
(4) Poplatku prosto jest rovněž usnesení valné
hromady společenstva o povinnosti členů k
příplatkům podle ustanovení §
18.
(5) Od poplatků jsou osvobozeny všechny dodatky a
změny společenských smluv veřejných
a komanditních společností, pokud jsou nutny
k provedení tohoto zákona.
Vládní návrh.
(6) (neměněno)
(7) Úřední úkony, jejichž účelem
jest pouze provádění tohoto zákona,
jsou osvobozeny od dávky zavedené zákonem
ze dne 3. dubna 1925, č. 53 Sb. z. a n. o dávkách
za úřední úkony ve věcech správních.
(6) Poplatků prosta jsou dále veškerá
podání a protokoly; jakož i notářské
akty směřující jedině ku provádění
tohoto zákona, jakož i výroky rozhodčího
soudu (§§ 20 a 21) a smíry před ním
uzavřené.
(7) Úřední úkony, jejichž účelem
jest pouze provádění tohoto zákona,
jsou osvobozeny od dávky zavedené zákonem
ze dne 3. dubna 1925, č. 53 Sb. z. a n., pokud se týče
zákonem ze dne 16. prosince 1926, č. 253 Sb. z.
a n. o dávkách za úřední úkony
ve věcech správních.
(1) Ustanovení §§ 22 a 23 vztahují se
na tuzemské provozovny cizozemských podniků,
postupuje-li stát, v němž má podnik
sídlo, v obdobných případech stejným
způsobem vůči provozovnám podniků
československých.
(2) Za těchto podmínek se vláda zmocňuje,
aby osvobodila akcie (zatímní listy); které
byly vydány náhradou za zpoplatněné
akcie při provádění cizozemských
zákonů o zlatých bilancích, od poplatku
z cizozemských cenných papírů za podmínek,
které se stanoví nařízením,
dále aby upustila od vybírání poplatku
admisního, jakož i poplatku ze záznamu na burse.
Provedení tohoto zákona se ukládá
ministrům financí, průmyslu; obchodu a živností;
spravedlnosti a vnitra, po případě zemědělství.
Má-li bilancování v podnicích míti
plnou národohospodářskou cenu, musí
bilance podávati pravdivý obraz majetkového
stavu a přírůstku hodnot v podniku v den,
k němuž bilance se sdělává. A
dle toho možno pak správně určiti výnos
podniku, a určiti ta, co jest ryzím výtěžkem,
možna prováděti správně odpisy
a možno konečně spravedlivě ukládati
daně bez nebezpečí; že podnik bude ohrožen
nebo zruinován. Je-li hodnota měnové jednotky
pevná a stejná, jest provádění
správného bilancování zaručeno,
mění-lise však hodnota měnové
jednotky, dlužno sáhnouti k opatření,
které účinek změn přivede k
výrazu.
Naše koruna a předchůdkyně její
prodělala proces znehodnocení; po té nastalo
však zase zhodnocení. Četné podniky
opatřily si majetkové části, jež
tvoří trvalou provozovací podstatu, v dobách
různých i v míru, za koruny měny rakousko-uherské,
část v době pozdější za
Kč s počátku republiky a opět jiné
za Kč zhodnocené.
Jest na bíledni, že není stejnou hodnota majetkových
součástí, když byly třeba za
stejnou sumu opatřeny v různých dobách
měnových změn.
Proto jest za potřebí sáhnouti k opatření,
aby bilancování dálo se na podkladě
hodnoty pevné, stabilní. Není nutno vzíti
za podklad měnu zlatou. Účelu jest dosaženo,
je-li jen hodnota stabilní. Takovouto stabilní hodnotou
jest dnes Kč a proto jest možno již dnes přikročiti
k řešení otázky o zavedení bilancí
stabilisačních. Tím dokumentuje se současně,
že nepomýšlí se u nás na nějakou
měnovou reformu, nýbrž že jest úmyslem
ponechati nynější měnovou jednotku jako
jednotku stabilisovanou.
Zřízení stabilisační bilance
není povinné, jest fakultativní: Podnik,
který chce míti účast na výhodách
daňových a rovněž i výhodách;
jež vyplývají ze správného a
pravdivého bilancování (na př. v otázkách
úvěrových a j.); může během
pěti let počínajíc rokem 1927, resp.
obchodním rokem 1926-1927 zříditi bilanci
východiskovou (novou počáteční
bilanci), která je podkladem t. zv. bilance stabilisační.
Úprava záleží v novém oceněni
předmětů majetkových trvale v podniku
uložených dle určitých zásad,
a sice: stroje a zařízení oceňují
se nejvýš hodnotou pořizovací ke dni
východiskové bilance, při čemž
musí se přihlédnouti na opotřebení
zatím snad již nastalé (na př. je-li
opotřebením hodnota zmenšena o 25%, musí
se hodnota pořizovací o čtvrtinu zkrátiti).
Pozemky a budovy, ocení se hodnotou obecnou. Tou rozumí
se cena prodejní, které při volném
prodeji předmětu jest možno dosíci za
předpokladu, že jest předmět k dalšímu
provozování podniku jako celku vhodný. Ostatní
části majetku zejméma však závazky
a dluhy vyjádří se nezměněně
tou hodnotou, jakou uvedeny byly v bilanci předcházející
bezprostředně bilanci východiskovou.
Takovýmto novým oceněním může
vzniknouti bilanční saldo aktivní nebo pasivní.
Jak naložit s přebytkem, resp. jak uhradit úbytek,
o tom obsahuje osnova podrobné předpisy.
Hlavní částí osnovy jsou ustanovení
§§ 22 až 24 o výhodách daňových.
Přebytek povstalý novým zhodnocením
předmětů není podroben zdanění.
Důvod jest ten, že nevznikl nový výnos,
nýbrž že je to vlastně výsledek
číselné korektury hodnot v bilanci uvedených.
Zřídí-li se z přebytku reservní
fond, musí se vykázati jako samostatná bilanční
položka; upotřebí-li se tohoto fondu k úhradě
ztrát anebo do lhůty stanovené § 6 k
přeměně v kapitál základní
(akciový, kmenový), bude s ním nakládáno
jako s fondem zdaněným.
Daněprostě lze však použíti i stávajících
fondů k úhradě úbytku. Odpisy na předmětech
nově oceňovaných jsou odčítatelnými
položkami.
K rozhodování o některých sporných
otázkách přesně naznačených
povolává se rozhodčí soud, zřízený
při Ústředně obch. a živn. komor,
jehož přísedící mají býti
vybíráni z odborných znalců; seznam
připravují komory k návrhu ústředních
zájmových korporací.
Poněvadž zákon vztahuje se na podniky výrobní
a obchodní, také zemědělské,
bez ohledu na jich právní formu, tedy na spořitelny,
pojišťovny, družstva, společnosti s ruč.
obm., společnosti akciové, veřejné
obchodní společnosti i podniky jednotlivců
bude nutno, aby při sdělávání
seznamu přísedících rozhodčího
soudu přihlédnuto bylo k tomu, že o věcech,
jež týkají se družstev, nejspíše
správný názor může míti
odborník na poli družstevním a proto bude záhodno,
aby z tohoto oboru hospodářského vhodní
odborníci do seznamu byli pojati a za tím účelem
aby s ústřednami družstevními stala
se dohoda.
Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh ve schůzi dne 27. dubna a usnesl se navrhnouti
plenu schválení jeho se změnami dole uvedenými.
V § 1, 5. řádce za cifru 1875 buďtež
vložena slova: "nebo řádné, čistý
výnos a soupis jmění (aktiva a pasiva) číselně
vykazující knihy zemědělské".
V § 7 " odst. 3. v poslední řádce
vsune se před slovo "nařízením"
slovo "vládním", takže konec bude
zníti: "upravené vládním nařízením".
§ 20; odst. 2., číslo 1, změní
se vsunutím věty a bude zníti takto: "1.
O sporech mezi osobami, sestavivšími východiskovou
bilanci; a finanční správou o tom, zda určitý
předmět jest v podniku trvale užíván
(§ 1)".
V § 22 v odst. 1. na řádce 6-8 škrtne
se věta v závorce; "Na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi daně zárobkové podniků veřejně
účtujících".
Odst. 1. doplní se touto větou: "Zdanění
nebudou podrobeny i zvýšení jmenovité
hodnoty akcií nakolkováním a hodnota akcií,
vydaných zdarma posavadním akcionářům
(§ 7)".
V odst. 2. na řádce 4-6 se škrtne věta
v závorce: "Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
daně zárobkové podniků veřejně
účtujících" a na řádce
7-9 se škrtne věta v závorce: "§
9 zákona o osobních daních přímých,
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákonný
článek VIII/1909 a nahradí se tato poslední
věta citací v závorce (§ 81, odst. 4.
zák. o přímých daních)".
V odst. 3. na řádce 7 nahradí se citace §§
95, lit. f) a 160., č. 1. zákona a osobních
daních přímých citací "§
15, č. 1., lit, b) a § 79, lit. f) zákona o
přímých daních". V témže
odstavci se škrtne na řádkách 8-10 věta
v závorce "Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi
§ 17, č. 7. a § 16 zákonného článku
VIII/1909 a § 12, č. 3. zákonného článku
X/1900".
V témže odstavci na řádce 3 nahradí
se slova "z příjmu" slovem "důchodové".
V § 22, odst. 5. na druhé řádce vsunou
se za slovo "jejich" slova "pořizovací
nebo", na řádce čtvrté vsunou
se za slovo "nepřesahovalo"slova: "pořizovací
nebo" a v témže odstavci na předposlední
řádce škrtne se slovo "obecné".
V § 23 v odst. 7. na řádce 4. vsune se za slova:
"č. 53 Sb. z. a n." věta "pokud se
týče zákonem ze dne 16. prosince 1926, č.
253 Sb. z. a n.".