Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Jiný příjem činí příjmy, které nenáležejí k žádnému v §§ 8 až 12 uvedenému druhu příjmů, pokud jsou důchodové dani vůbec podrobeny. Sem náleží zejména výhry na losy a jiné výhry, spekulační zisky, tantiemy správních radů, spisovatelské honoráře, alimenty a pod.

(2) Z funkčních požitků (platů a činovních přídavků) a podobných paušálních náhrad vyplácených ze státní pokladny kromě funkčních požitků státních zaměstnanců jsou dani podrobeny jen dvě pětiny; daňová povinnost co do těchto požitků bude splněna samostatným provedením daňové srážky připadající na ně podle sazby § 18; srážku provede vyplácející pokladna. Funkčními požitky dani podrobenými nejsou přímé účelové požitky, jako representační přídavky a paušály na úřední výdaje.

Nelze-li v případech, kde příjem z nějakého pramene přísluší společně několika osobám, určiti podílu, připadajícího na každého jednotlivého účastníka, předpokládá se, že se úhrnný příjem dělí na stejné části.

Aby se zjistil dani podrobený důchod, nutno od příjmů odečísti:

1. veškeré výdaje učiněné na dosažení, zabezpečení a udržení důchodu, zejména

a) výdaje správní, provozovací, náklady udržovací a úroky z dluhů obchodních,

b) odpisy přiměřené opotřebení nebo znehodnocení budov, strojů, meliorací, živého i mrtvého inventáře a jinakého provozovacího zařízení, jakož i ztrátám na podstatě, na kursech aneb jiným ztrátám, jestliže tyto ztráty v provozování podniku již nastaly nebo pravděpodobně jako předvídaný výsledek obchodních poměrů nastanou. Nerozhodno jest, byly-li takové odpisy provedeny buď přímo na příslušných zůstatcích aneb zřízením zvláštní oceňovací položky, která vyjadřuje znehodnocení. K dopisům lze přihlížeti pouze potud, pokud zmíněné ztráty aneb přiměřená náhradní opatření nebyla již započítána jako běžné provozovací výdaje. Přiměřenost a výše těchto odpisů budiž, vznikne-li o ní pochybnost, stanovena znalci.

c) Pojistné placené za všeliká pojištění proti věcným škodám a jiným majetkovým újmám.

d) Při služebních požitcích (§ 11, odst. 1, č. 1 a 2) výdaje tohoto důchodu se týkající [č. 1, lit. a) a č. 3]

paušálem 20% z prvních... 20.000 Kč,

" 10% z dalších... 30.000 Kč a

" 5% z dalších... 50.000 Kč.

Toto ustanovení nevylučuje odečísti takové výdaje, převyšují-li zmíněný paušál, částkou skutečně vynaloženou.

e) Přímé daně s přirážkami (vyjímajíc daň důchodovou, daň z válečných zisků, daň válečnou a dávku z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.), pokud byly skutečně zapraveny (§§ 273 až 275) a jako takové výběrčím úřadem podle ustanovení § 273, odst. 3, zúčtovány. V témže rozsahu nutno odečísti dále jiné veřejnoprávní daně a dávky přímo předpisované (na př. daň z obratu), patronátní břemena a konkurenční příspěvky, zastupující zemské, župní, okresní, obecní a jiné přirážky anebo dávky, a vojenskou taxu. U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, se odečte dále reserva pro všeobecnou daň výdělkovou, pokud jest přiměřena berní povinnosti roku, na jehož vrub byla zřízena a pokud jí poplatník prokazatelně použil v roce nejblíže příštím a ve lhůtě stanovené v § 307, odst. 1, č. 3, ku placení všeobecné daně výdělkové s přirážkami na berní léta počínajíc rokem 1927. Hotově vrácené nebo přeúčtované přeplatky uvedených daní a dávek s přirážkami a příslušenstvím jsou dani podrobeným příjmem, pokud byly při vyměřování daně důchodové jako srážky odečteny.

2. Hodnověrně prokázané úroky i s úroky z prodlení ze soukromých dluhů a jinaká na zvláštních soukromoprávních titulech se zakládající, důchod trvale zmenšující břemena, dále příspěvky, které poskytuje pravidelně manžel manželu, který není příslušníkem (5, odst. 3 a 4) jeho domácnosti, nebo které pravidelně poskytují rodiče (prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán a tchyně) dětem (vnukům, pastorkům, schovancům, zeti a snaše) nežijícím v jejích domácnosti nebo ve stejném smyslu dětí rodičům, nežijícím, v jejich domácnosti, jsou-li hodnověrně prokázány.

3. Příspěvky nebo pojistné placené do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen, pojišťoven nebo podobných ústavů, a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušníci rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Vyšší částkou lze pojistné a příspěvky odpočítati jen, byl-li poplatník podle zákona, stanov nebo smlouvy povinen do takového ústavu jako pojištěný vstoupiti a příspěvky platiti.

4. Pojistné placené za pojištění na úmrtí nebo dožití a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušníci rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Pojistné však smí býti sraženo toliko částkou, která po odečtení, pokud se týče po připsání podílu na zisku (dividendy) k dobru vychází jako pojistné. Pojistné za tontiny a za poloviční tontiny (za pojištění, při nichž se shromažďuje zisk) nesmí být odčítáno.

(1) Pro výpočet výdajů, které mohou býti sraženy, platí tytéž zásady jako pro výpočet příjmu.

(2) Srážky v § 15 vyznačené jsou přípustny toliko potud, pokud nejsou ve spojitosti s důchodovými prameny, které nejsou podrobeny důchodové dani.

(3) U příjmů, které z tuzemska plynou jinam (§ 1, č. 2), jsou srážky přípustny jen potud, pokud jsou v hospodářské spojitosti s tuzemskými prameny. Pro posudek, zda je tu taková hospodářská spojitost mezi dluhem a ručícím předmětem, není rozhodno, zda je tento dluh zapsán v pozemkové knize.

Od důchodu nemohou býti odečteny zejména:

1. Částky upotřebené k zlepšení a rozmnožení majetku, jako uložené kapitály, náklady na rozšíření podniku, splacené dluhy, vyjímajíc náklady na zlepšení, vyžaduje-li jich dobré hospodaření a hradí-li se obvykle z provozovacích příjmů.

2. Ztráty, týkající se majetkové podstaty, jako ztráty a poškození některého důchodového pramene, dále zmenšení hodnoty majetkového předmětu okolnostmi, které nejsou ve spojitosti s jeho upotřebením k dosažení důchodu; ztráty majetkové, které byly způsobeny pořízením majetkových předmětů za cenu převyšující jejich skutečnou hodnotu; ztráty na pohledávkách, pokud tyta tvoří základní jmění poplatníkovo, ačli nenastaly jako přímý důsledek hospodářského provozování; ztráty dědických podílů a obchodních vkladů; všeliké ztráty majetkových částí, jichž vůbec se neupotřebuje k dosaženi důchodů, na př. ztráty bytových svršků a pod.

3. Úroky z vlastního kapitálu vloženého do hospodářství nebo podniku.

4. Výdaje na byt a výživu poplatníka; jeho příslušníků rodiny a dalších v § 20, odst. 1 uvedených osob, jsou-li tyto v zaopatření poplatníka, jakož i služebnictva, chovaného k osobním službám, počítajíc v to peněžní hodnotu výrobků a zboží, spotřebovaných k tomu účelu z vlastního hospodářství nebo podniku. Stravování rodinných členů, zaměstnaných trvale při provozování vlastního hospodářství nebo podniku, budiž čítáno do provozovacích nákladů (§ 15).

5. Dary, podpory a podobná bezúplatná věnování, leda že jich vyžaduje provozováni podniku. Dary za účelem zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jich rodin právě tak jako podpory jim poskytované jsou odečitatelny, vyplatil-li je zaměstnavatel zaměstnancům nebo jejich rodinám buď přímo v hotovosti nebo odvedl-li je do samostatných, na zaměstnavateli nezávislých pensijních nebo podpůrných institucí.

6. Příspěvky do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je poplatník platil nad povinnou zákonnou kvotu za své úředníky, zřízence, dělníky a služebníky, jakož i daně a dávky za nezaplacené, i když byl takový závazek smluvně převzat.

7. Rentová daň vybíraná srážkou (§ 180), byla-li placena za věřitele.

Důchodová daň činí ročně:

(2) Celkový dani podrobený důchod, není-li dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku. Při výpočtu daně (§§ 19 až 22) budiž tato zaokrouhlena dolů na celé Kč.

(3) Důchodová daň není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek.

(1) Pro poplatníky s poplatným důchodem více než 26.000 K zvýší se podle předešlých ustanovení vypočtená důchodová daň o 15%, jestliže k jejich rodině nenáleží žádná osoba, jejíž případný důchod má býti podle § 5 společně zdaněn, a o 10%, jestliže k jejich rodně nenáleží více než jediná taková osoba. L vdovců (vdov) odpadá zvýšení o 10%, náleží-li k jejich rodině aspoň jedna taková doba.

(2) Při použití tohoto ustanovení sluší započísti:

1. Zletilé dítky, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouny, zetě a snachu, tchána a tchýni poplatníkovu, pokud jsou v jeho zaopatření,

2. osoby v § 15, č. 2 uvedené, pokud dostávají od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5% jeho důchodu,

3. nemajetné sourozence a sešvakřené poplatníkovy až do druhého stupně, kteří jsou jím vydržováni.

(3) U poplatníků s dani podrobeným důchodem nepřevyšujícím 52.000 Kč, kteří vychovali 2 nebo více dítek, nenastane přirážka v odst. 1 uvedená.

(4) Jde-li o poplatníky, mající dani podrobený důchod nejvýše 80.000 Kč, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na ošetřování cizími osobami, dále o poplatníky, mající dani podrobeny důchod přes 52.000 Kč až do 80.000 Kč včetně, kteří vychovali 2 nebo více dítek, může se komise usnésti, aby byla přiměřeně snížena přirážka, která by měla, nastati podle odst. 1.

(1) Poplatníkům, kteří mají několik příslušníků rodiny (§ 5, odst. 4), nebo v jejichž zaopatření jsou jejich zletilé dítky, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán a tchýně, zeť a snacha, sníží se daň připadající podle § 18:

a) při celkovém poplatném důchodu až do 26.000 Kč a jednu desetinu za druhou a vždy o dvě desetiny za třetí a každou další takovou osobu:

b) při celkovém poplatném důchodu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jednu desetinu za třetí a každou další takovou osobu.

(2) U poplatníků, kteří jsou vdovci (vdovy), snižuje se nahoře [lit, a) a b)] stanovený počet osob pro snížení daně rozhodný vždy o jednu takovou osobu.

(3) Osoby v odst. 1 jmenované jsou samostatným daňovým subjektem jen, mají-li kromě shora uvedeného zaopatření ještě jiný dani zásadně podrobený důchod, a sice jen ohledně tohoto jiného důchodu.

(4) Předchozích ustanovení nelze užíti na příslušníky rodiny, jejichž stravování se odečítá od dani podrobeného důchodu podle § 17, č., aneb kteří nají samostatný důchod, jenž se k důchodu hlavy rodiny při vyměření daně důchodové nepřipočítá.

(1) Ke zvláštním poměrům, které padstatně omezují poplatníkovu platební schopnost a ke kterým se již nehledělo podle § 20, může býti přihlíženo tím způsobem, že při dani podrobeném důchodu do 20.000 Kč může býti daň přiměřeně snížena nebo zcela prominuta, při důchodu vyšším, avšak 80.000 Kč nepřesahujícím, nejvýše a třetinu snížena.

(2) Za takové poměry dlužno pokládati zejména neobyčejné zatížení výživou a výchovou dítek, vydržováním nemajetných příbuzných v linii vzestupné a sestupné a nemajetných sourozenců a sešvakřených poplatníkových až do druhého stupně, zadlužením, základnou nebo trvalou nemocí nebo jinými zvláštními událostmi.

(3) Sleva na dani podle odst. 1 budiž obdobně poskytnuta v případech, ve kterých by v důsledku číselných hranic, tímto zákonem pevně stanovených, docházelo při vyměřování důchodové daně k tvrdostem.

(1) Jsou-li v dani podrobeném důchodu zahrnuty mimořádné příjmy, které jsou odměnou za vědeckou, uměleckou nebo spisovatelskou činnost po několik roků trvající, vyměří se daň jen takovou částkou, která je ku celkovému důchodu v témž poměru, v jakém jest sazba daně (§ 18) z ostatního důchodu zvýšeného o příjem ze zmíněné několikaleté činnosti dělený počtem plných let této činnosti ku takto upravenému důchodu.

(2) Je-li v dani podrobeném důchodu zahrnut výtěžek majitele (pachtýře) půdy z občasné poruby lesů a je-li tento výtěžek jediným výnosem poruby z celkové lesní držby poplatníkovy za více než 3 léta, vyměří se z úhrnného důchodu daň tím, že se připočte k daňové částce odpovídající podle § 18 celému ostatnímu důchodu částka daně, vypočtená samostatně podle § 18 z výtěžku této občasné poruby.

(3) Při mimořádné porubě lesů, pro kterou celkově dosažený výtěžek majitele (pachtýře) půdy z kácení lesů podstatně přesahuje pravidelný užitek, vyměří se daň jen takovou částkou, která je ku celkovému důchodu v témž poměru, v jakém jest sazba daně (§ 18) z ostatního důchodu zvýšeného o desátý díl mimořádného výtěžku ku takto upravenému důchodu.

Osobám, jejichž daňová povinnost nově vznikne v berním roce, bude uložena daň na tento rok z důchodu v něm skutečně dosaženého (§ 4, odst. 1).

(1) Zanikne-li daňová povinnost v berním roce, zdaní se důchod do zániku daňové povinnosti skutečně dosažený (§ 4). V tomto případě může býti ukládání daně provedeno již před projitím příslušného kalendářního roku.

(2) Při úmrtí poplatníka zdaní se důchod jím skutečně dosažený společně s důchodem, kterého snad dosáhla pozůstalost.

(3) Pokud osoby, které jsou povolány k dědické posloupnosti, nenabudou požívání pozůstalosti, podrobí se neodevzdaná pozůstalost také na příští berní léta dani z důchodu, kterého skutečně dosáhla.

(4) Ode dne, kdy dědicové nabyli požívání pozůstalosti, zdaní se u každého dědice důchod, kterého z této pozůstalosti skutečně dosáhl.

Jestliže v témže berním roce daňová povinnost zanikne a opět vznikne, zdaní se podle ustanovení § 4 veškerý v tomto roce skutečně dosažený důchod.

Vystoupí-li příslušník rodiny (§ 5) z domácnosti hlavy rodiny, vznikne tím jeho samostatná daňová povinnost; naopak vstoupí-li poplatník do domácnosti jiné hlavy rodiny jako její příslušník, zanikne tím jeho samostatná daňová povinnost.

(1) Osoby, jichž daňová povinnost nově vznikla nebo úplně zanikla, jsou povinny oznámiti to příslušnému vyměřovacímu úřadu do 30 dnů poté, kdy nastala okolnost daňovou povinnost zakládající nebo její zánik způsobující.

(2) Zanikla-li daňová povinnost úmrtím poplatníka úplně, jsou dědicové povinni oznámiti to do 3 měsíců po jeho úmrtí.

(3) K oznámení o úplném zániku daňové povinnosti nutno připojiti přiznání.

(4) Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

(1) Osoby, pokladny, fondy a jiné korporace, které vyplácejí služební požitky ze služebního poměru vyplývající a v § 11, odst. 1, č. 1 až 3 uvedené nebo odpočinkové a zaopatřovací požitky uvedené v § 11, č. 4, dále veřejnoprávní pokladny a fondy, které vyplácejí nemocenské, úrazové, invalidní nebo starobní podpory a platy, jsou povinny srážeti při výplatě těchto požitků daňové částky v §§ 30 a 36 podrobně vyznačené.

(2) Osoby, pokladny, fondy a jiné korporace v odst. 1 uvedené budou nadále nazývány plátci; služební, odpočinkové, zaopatřovací požitky, podpory a platy v odst. 1 uvedené budou nazývány nadále požitky, a osoby, které tyto požitky pobírají, příjemci.

(1) Požitky srážce podrobenými rozumějí se hrubé požitky, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoli srážek, vyjímajíc náhradu služebních výdajů podle § 11, odst. 2. Vládní nařízení ustanoví, které služební požitky na úhradu služebních výdajů určené, po případě jakou měrou, nejsou podrobeny dani a její srážce.

(2) Požitky v přírodninách ocení plátce hodnotami, které jsou podkladem nemocenskému pojištění; není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, platí ustanovení § 11, odst. 3.

(1) Daňová srážka činí:

a) z požitků vyplácených týdně ve výši

od 193 do 194 Kč týdně 25 hal.

" 195 " 206 " " 50 "

" 207 " 218 " " 75 "

" 219 " 231 " " 1 Kč - "

" 232 " 243 " " 1 " 25 "

" 244 " 256 " " 1 ;, 50 "

" 257 " 268 " " 1 " 75 "

" 269 " 281 " " 2 " - "

" 282 " 293 " " 2 " 25 "

" 294 " 306 " " 2 " 50 "

" 807 " 318 " " 2 " 75 "

" 319 " 331 " " 3 " - "

" 332 " 343 " " 3 " 25 "

" 344 " 356 " " 3 " 50 "

" 357 " 368 " " 3 " 75 "

" 339 " 387 -" " 4 " - "

" 388 " 392 " "- 4 " 50 "

" 393 " 397 " " 5 " - "

" 398 " 402 " " 5 " 50 "

" 403 " 407 " " 6 " - "

" 408 " 412 " " 6 " 50 "

" 413 " 417 " " 7 " - "

" 418 " 422 " " 7 " 50 "

" 423 " 427 " " 8 " - "

" 428 " 432 " " 8 " 50 "

" 433 " 437 " " 9 " - "

" 438 " 442 " " 9 " 50 "

" 943 " 447 " " 10 " -- "

" 448 " 453 " " 10 " 50 "

b) z požitků vyplácených měsíčně ve výši

od 837 do 838 měsíčně 1 Kč 10 hal.

" 839 " 885 " 2 " 20 "

" 886 " 937 " 3 " 20 "

" 938 " 992 " 4 " 30 "

" 993 " 1047 " 5 " 40 "

" 1048 " 1102 " 6 " 50 "

" 1103 " 1157 " 7 " 60 "

" 1158 " 1212 " 8 " 70 "

" 1213 " 1265 " 9 " 80 "

" 1266 " 1314 " 10 " 80 "

" 1315 " 1373 " 11 " 90 "

" 1374 " 1428 " 13 " - "

" 1429 " 1482 " 14 " 10 "

" 1483 " 1535 " 15 " 20 "

" 1536 " 1587 " 16 " 20 "

" 1588 " 1680 " 17 " 30 "

" 1681 " 1702 " 19 " 50 "

" 1703 " 1724 " 21 " 70 "

" 1725 " 1745 " 23 " 80 "

" 1746 " 1767 " 26 " - "

" 1768 " 1789 " 28 " 20 "

" 1790 " 1810 " 30 " 30 "

" 1811 " 1832 " 32 " 50 "

" 1833 " 1854 " 34 " 70 "

" 1855 " 1875 " 36 " 80 "

" 1876 " 1897 " 39 " - "

" 1898 " 1919 " 41 " 20 "

" 1920 " 1940 " 43 " 30 "

" 1941 " 1963 " 45 " 50 "

(2) Při výplatách čtrnácti- a dvacetiosmidenních činí tato srážka při dvoj- po případě čtyřnásobku požitků, v odst. 1 a) uvedených, dvoj- po případě čtyřnásobek tamtéž uvedených částek, a při výplatách desetidenních při třetině požitků v odst. 1 b) uvedených, třetinu tamtéž uvedených částek; při tom se tyto zaokrouhlí na nejbližší 25ti dělitelné částky.

(3) Při výplatách v jiných obdobích činí srážka za každý pracovní den jednu šestinu příslušných daňových částek v odst. 1 a) uvedených. Srážka se nevykoná, nedosahuje-li na jeden pracovní den přepočtený průměrný požitek 34 Kč. Z požitků vyplácených denně se srážka nekoná.

(4) Při provádění daňové srážky podle ustanovení tohoto paragrafu se připočtou požitky (po případě zálohy) vyplacené mimo pravidelné výplatní období k nejblíže příští pravidelné výplatě, nebo, byl-li mezi tím služební poměr zrušen, ke konečnému súčtování.

(5) Při přechodném zvýšení požitků nad - příslušnou nejvyšší hranici v odst. 1 až 3 uvedenou se zvýší daňová srážka za každých dalších třeba začatých 10 Kč o dalších 50 haléřů. Vládní nařízení stanoví v tabulkách, pro jednotlivá výplatní období sestavených, zaokrouhlené částky těchto srážek. Zjistí-li se při srážce podle tohoto odstavce, že by celoroční daňová srážka při stejnoměrném vyplácení těchto pažitků byla nižší, vrátí se tento přeplatek, činí-li za rok aspoň 2 Kč.

(6) Klesne-li přechodně požitek v některém výplatním období pod příslušnou hranici v odst. 1 až 3 stanovenou, lze-li však očekávati, že příjemcův srážce podrobený roční požitek dosáhne nejnižší na rok přepočtené hranice příslušného období, srazí se z tohoto požitku při výplatách měsíčních a osmadvacetidenních po 1 Kč, při výplatách čtrnáctidenních po 50 h a při výplatách v kratších obdobích po 25 h.

(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li požitky:

a) měsíčně 959 Kč nebo osmadvacetidenně 885 Kč, čtrnáctidenně 443 Kč, desetidenně 320 Kč nebo týdně 222 Kč a má-li příjemce alespoň čtyři osoby v § 20, odst. 1 označené, a

b) měsíčně 1063 Kč nebo osmadvacetidenně 982 Kč, čtrnáctidenně 491 Kč, desetidenně 355 Kč nebo týdně 246 Kč a má-li příjemce alespoň čtyři osoby v § 20, odst. 1 označeny, a

c) měsíčně 1250 Kč nebo osmadvacetidenně 1154 Kč, čtrnáctidenně 577 Kč, desetidenně 417 Kč anebo týdně 289 Kč a má-li příjemce alespoň pět osob v § 20, odst. 1 označených.

Srážka se nevykoná dále, má-li příjemce alespoň šest osob v § 20, odst. 1 označených, a nepřesahují-li jeho požitky příslušné nejvyšší hranice v § 30 uvedené.

(2) Je-li příjemce vdovcem (vdovou), snižuje se při použití předchozích ustanovení (odst. 1) počet osob tam uvedených vždy o jednu osobu.

(3) Tento stav osob prokáže příjemce, odevzdá-li plátci potvrzení obecního nebo jiného k tomu příslušného úřadu o stavu a počtu osob v předchozích odstavcích označených k 1. lednu berního roku. Jmenované úřady mají povinnost tyto průkazy vyhotoviti příjemci na požádání.

(1) Řádně vykonanou srážkou podle §§ 30 a 31, po případě vyměřením daně podle § 33, odst. 1 a 2, jest daňové povinnosti učiněno zadost, i když má příjemce (§ 5, odst. 1) jiný důchod nepřesahující ročně 500 Kč.

(2) Do jiného důchodu podle předchozího odstavce počítá se též důchod příslušníků rodiny podle § 5 přičitatelný.

(3) V případě odstavce 1 jest příjemce osvobozen od povinnosti podati přiznání, leda by byl k tomu zvláště vyzván.

(4) Zjistí-li se, že byla příjemci z celoročních služebních požitků (§ 11, odst. 1, č. 1 a 2) sražena daň v částce vyšší než by činila částka vypočtená z těchto požitků po srážce paušálu podle § 15, č. 1 d) podle sazby § 18 a po další srážce podle ustanovení § 20, anebo že byla příjemci z celoročních požitků, jež nejsou služebními požitky podle § 11, odst. 1, č. 1 a 2, sražena daň v částce vyšší, než by činila částka vypočtená z těchto požitků podle sazby § 18 a po další srážce podle ustanovení § 20, vrátí se tento rozdíl příjemci jako přeplatek z úřední povinnosti.

(5) Příjemci přísluší vždy právo žádati za řádné vyměření daně podle všeobecných ustanovení; takovou žádost (bez kolku), k níž třeba připojiti řádně vyplněné přiznání, nutno podati nejdéle do konce března po projití roku, ve kterém byla sražena daň podle § 30, po případě §§ 30 a 31. Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li příjemce vůbec daní povinen, vrátí se přeplatek v hotovosti z úřední povinnosti.

(6) Přeplatek podle odst. 4 a 5 se vrátí, činí-li za rok alespoň 2 Kč.

(1) Nebyla-li srážka, kterou byl plátce podle § 30, po případě §§ 30 a 31, povinen, vykonána buď vůbec nebo řádně nebo nebyla-li srážka vykonána jen proto, že požitek v jednotlivých výplatních obdobích nedosáhl příslušné nejnižší hranice v § 30, po případě § 31 uvedené, předepíše vyměřovací úřad příjemci dodatečně ku přímému placení příslušnou částku, jestliže celkový hrubý požitek toho onoho roku dosáhl alespoň částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v § 30, po případě § 31 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční.

(2) Téhož způsobu dodatečného zdanění se užije vyjma případy § 35, byly-li témuž příjemci vypláceny požitky od různých plátců a nepřesahuje-li součet takto v berním roce dosažených požitků nejvyšší hranice v § 30 uvedené a na rok přepočtené. Daň se vyměří částkou, která by odpovídala celoroční srážce podle § 30, odst. 1 až 3, kdyby tu byl jediný plátce. Daňové částky plátcem sražené budou od ní odečteny.

(3) Přesahuje-li součet požitků v odst. 2 uvedený tuto hranici, vyměří se daň z celého důchodu v řádném vyměřovacím řízení podle všeobecných ustanovení tohoto zákona.

(4) Ustanovení § 32, odst. 5, platí obdobně i co, do § 33, odst. 1 a 2, s tou úchylkou, že žádost tam zmíněnou nutno podati nejdéle do 30 dnů po doručení předpisu daně.

Má-li příjemce (§ 5, odst. 1) vedle požitků podle §§ 30 až 33, odst. 1 a 2, srážkové dani podrobených, ještě jiný 500 Kč ročně přesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2), vyměří se z něho daň podle § 18 zvláště, beze zření na jmenované požitky. Při zjišťování jiného důchodu možno přihlížeti pouze k takovým odpočitatelným položkám, které jsou s tímto důchodem v přímé spojitosti.

Hrubé požitky podle § 28 zásadně daňové srážce podrobené, jež v tom onom roce nedosáhly částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v §§ 30 a 31 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční, jsou od daně osvobozeny, byť i měl příjemce (§ 5, odst. 1) vedle nich ještě jiný 500 Kč ročně nepřesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2). Zjistí-li se to, bude daň, která snad byla sražena, vrácena v hotovosti z úřední povinnosti. Ustanovení § 32, odst. 6, platí tu obdobně.

(2) Má-li příjemce jiný důchod nad 500 Kč, ale ne vyšší než 5000 Kč, a nepřesahuje-li součet hrubých požitků a tohoto jiného důchodu ročních 10.000 Kč, vyměří se v řádném ukládání daň z hrubých požitků sazbou 1/8% a z jiného důchodu sazbou 1%. Součet obou sazeb činí daňovou povinnost. Není-li tu některého z uvedených předpokladů, nastává stran celého důchodu (§ 5, odst. 2) - hrubé požitky v to počítajíc - řádné vyměřování daně podle všeobecných ustanovení tohoto zákona.

(1) Při služebních požitcích (§ 11, odst. 1, č. 1 a 2), které trvale přesahují příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou:, vypočte plátce nejprve, jaký dani podrobený požitek pravděpodobně příjemci vyplatí za celý rok nebo, vznikl-li služební poměr teprve během roku, od počátku tohoto poměru do konce roku. Od takto zjištěného požitku odečte paušál v § 15, č. 1 d) stanovený a ze zbývající částky vypočte daň sazbou podle § 18; u ostatních srážce podrobených požitků (§ 28) provede se týž výpočet s tou změnou, že tu odečítání paušálu podle § 15, č. 1 d) odpadá. Tuto daň srazí pak poměrnými částkami v týchž lhůtách, ve kterých se vyplácí požitek. Není-li roční částka daně důchodové, připadající na požitek, vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna počtem výplatních lhůt jednoho kalendářního roku, sníží se na nejbližší částku dělitelnou počtem výplatních lhůt.

(2) Klesnou-li v roce požitky trvale pod příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou, bude plátce nadále srážeti daň podle ustanovení § 30.

(1) Srážky podle § 36 vykonané činí zatímní platbu na daň, která v budoucnu bude vyměřena z celkového důchodu v řádném vyměřovacím řízení podle všeobecných ustanovení tohoto zákona. Přesahuje-li tato daň srážku podle § 36 vykonanou, předepíše se příjemci rozdíl ku přímému placení.

(2) Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li příjemce vůbec daní povinen, vrátí se přeplatek z úřední povinnosti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též při srážce podle § 30, jestliže nastane řádné vyměřování daně podle § 32, odst. 5 neb § 33, odst. 3 anebo § 35, odst. 2, věta 3.

(4) Jestliže daň byla srážena za část roku podle ustanovení § 36, odst. 1, a za část roku podle ustanovení § 36, odst. 2, a jestliže zároveň hrubé požitky v témž roce celkově dosažené nečinily více než 23.550 Kč, nelze na tento rok předepsati z nich daně vyšší nežli jaká odpovídá na celý rok přepočteným příslušným sazbám, uvedeným v § 30, odst. 1 až 39 nebo, jsou-li tu podmínky § 35, odst. 1, nelze daně vůbec předepsati.

Částky, které byli plátci povinní v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce státní pokladně, pokud finanční správa nepovolí delších lhůt.

Plátce jest povinen do konce února po každém kalendářním roce nebo, vystoupil-li příjemce před koncem roku z jeho služeb, při zrušení služebního poměru, anebo přestala-li povinnost plátcova požitky platiti, při zániku této povinnosti dáti každému příjemci písemné, kulku prosté potvrzení o tom, kolik činily hrubé požitky a jaká daň z nich byla příjemci sražena za prošlý rok, pokud se týče za dobu až do vystoupení ze služebního poměru nebo až do poslední výplaty. Této povinnosti jsou zproštěni plátci, kteří vydají podobné potvrzení při každé výplatě.

(1) K řádnému vyměřování daně, pokud toto podle předchozích ustanovení vůbec má místo, jest pro příjemce, kteří kromě požitků srážce podrobených nemají jiného 500 Kč přesahujícího důchodu (§ 32, odst. 2) příslušným vyměřovací úřad.

(2) O odvoláních z platebních rozkazů vyměřovacího úřadu rozhoduje finanční úřad II. stolice s konečnou platností.

(3) V těchto případech má úřad táž práva a povinnosti jako daňová komise.

(1) Nezaplatí-li příjemce požitků (§ 28) včas daň jemu ku přímému placení předepsané, může vyměřovací úřad uložiti dočasnému plátci, aby dlužnou daň, pokud poměrně připadá na požitky" při výplatě požitků srážel a příslušnému bernímu úřadu odváděl v částkách a lhůtách, jež určí vyměřovací úřad, přihlížeje k míře jeho zaměstnání a výdělku. V jednom roce nesmí býti více sráženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku. Srážka není přípustna, pokud by jí bylo zkráceno nezabavitelné existenční minimum příjemcovo.

(2) Srážku podle předchozího odstavce nutno vykonati nezávisle na srážce podle §§ 30 a 36.

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vniknou mezi plátci a příjemci o provádění srážky, rozhoduje vyměřovací úřad, v jehož obvodu plátce má bydliště (sídlo). O odvoláních rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností.

(1) Plátci ručí státu za správné provedení a včasné odvedení srážek (§§ 30, 36 a 41) podle ustanovení § 264, č. 3.

(2) Jednání a opominutí proti ustanovením § 28 až 39 a 41, nespadají-li pod přísnější ustanovení hlavy VIII. tohoto zákona, budou potrestány pořádkovou pokutou až do 30.000 Kč.

Pokud v §§ 28 až 43 nejsou stanoveny úchylky, platí i co do požitků v § 28 uvedených všeobecná ustanovení o vyměřování důchodové daně.

(1) Nemocenské pojišťovny, podrobené ustanovením zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen, podrobených zákonu ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. o pojištění u báňských bratrských pokladen, jakož i všechny jiné obdobné veřejnoprávní fondy a pokladny, jsou povinny poskytovati finančním úřadům vyžádanou pomoc pro provádění daňové srážky z požitků podle §§ 28 až 44.

(2) Podrobnější ustanovení o provedení §§ 28 až 44, zejména o odvádění daně vůbec, o způsobu, jakým budou plátci oznamovati úřadu vyplacené požitky a sraženou daň, a o dozoru nad prováděním srážek, budou vydána vládním nařízením.