Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Přímé daně tímto zákonem upravená dělí se na dvě skupiny:

1. na daň důchodovou a

2. na daně výnosové, a to: všeobecnou daň výdělkovou, zvláštní daň výdělkovou, daň pozemkovou, daň domovní, daň rentovou, daň z tantiém a vyššího služného.

(1) Není-li v tomto článku, v čl. III. a na jiných místech tohoto zákona jinak stanoveno, zrušují se všecky dosavadní zákony a nařízení, pokud se týkají:

1. vyměřování (čítajíc v to vše, co souvisí s určením daňové pohledávky, zejména i osvobození):

a) daně pozemkové, domovní, všeobecné dně výdělkové, výdělkové daně podniků veřejně účtujících, daně rentové, dávky tantiemové a daně z příjmu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku;

b) daně pozemkové, domovní, daně zárobkové, daně zárobkové podniků veřejně účtujících, daně báňské, daně kapitálové a rentové, daně majetkové, všeobecné státní dôchodkové přirážky, daně dôchodkové a daně z výher na Slovensku a v Podkarpatské Rusi;

2. účtování, placení, vybírání, vymáhání a zajišťování daní a dávek pod č. 1, uvedených, dále trestních ustanovení a veškerých ostatních dřívějších ustanovení nyní v hlavě IX. upravených, pokud jde o tyto daně a dávky;

a to, co do daně pozemkové, počínajíc kalendářním (berním) rokem 1928, a co do ostatních daní a dávek, počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927.

(2) K daním a dávkám podle předchozích odstavců čítají se též přirážky, úroky z prodlení, náklady upomínací a exekuční, úroky nahrazovací a tresty na penězích. Předpisování přirážek svazků územní samosprávy upravuje zvláštní zákon.

(3) Zrušují se tudíž v rozsahu uvedeném v odst. 1. a 2. zejména:

1. Zák. ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě daně pozemkové, patent ze dne 23. února 1820, o domovní dani, zák. ze dne 9. února 1882, č. 17 ř. z., jímž se mění zákony o domovní dani, zák. ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o přímých daních osobních se všemi změnami a dodatky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

2. Zák. čl. VII/1875 o úpravě daně pozemkové, zák. čl. XL/1881 o uzpůsobení některých opatření zák. čl. VII/1875 o úpravě daně pozemkové, zák. čl. XLII/1881 o změně ustanovení zák. čl. VII/1875, vztahujících se na území odvodněná, zák. čl. VI/1909 o dani činžovní, zák. čl. XXIX/1875 o dani výdělkové, zák. čl. V/1908 o změně některých ustanovení zákonů o dani výdělkové II. tř., dále o dani úrokové a rentové, zák. čl. VIII/1909 o dani výdělkové podniků podrobených veřejnému účtování, zák. čl. XXXIV/1916 o tom, kdy nabývá účinnosti zák. čl. VIII/1909 o výdělkové dani podniků podrobených veřejnému účtování, zák. čl. XXVII/1875 o dani báňské, zák. čl. XIV/1885 o uzpůsobení §u 12 zák. čl. XXVII/1875, zák. čl. XXII/1875 o daní úrokové a rentové, zák. čl. VII/1883 o zdanění výtěžku z kapitálů, umístěných u peněžních ústavů, zák. čl. XLVII/1875 o všeobecné dôchodové přirážce, dále o uzpůsobení některých ustanovení zák. čl. XXIX/1875, zák. čl. X/1909 o dani dôchodkové, zák. čl. XXVI/1916 o částečné účinnosti daně dôchodkové, zák. čl. IX/1918 o uzpůsobení a doplnění zákona o dani dôchodkové a z majetku, o prodloužení platnosti zákona o dani z válečných zisků a o válečné přirážce, již jest platiti z některých druhů daní, zák. čl. XI/1909 o správě veřejných daní, zák. čl. LIII/1912 o změně a doplnění zák. čl. VI, VII, VIII, IX, X, XI/1909, dále o opatřeních s tím souvisejících, zák. čl. XXXII/1916 o dani z majetku, VI. část třicátkového řádu z r. 1788 se všemi změnami a dodatky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

(4) Ustanovení zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n., o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, pokud se vztahují pouze na vybírání daní v čl. I. uvedených, zůstávají nedotčena; způsob vybírání těchto daní, čítajíc sem i přirážky, příslušenství a tresty na penězích, státními činiteli, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi též obcemi, daňovými městskými úřady nebo notáři, upravuje vládní nařízení; dokud se tak nestane, platí dosavadní ustanovení.

(5) Ministerstvo financí upraví účtování daní v čl. I. uvedených, čítajíc sem i přirážky, příslušenství, úroky nahrazovací a tresty na penězích, pokud možno, jednotně vniternými pokyny; dokud se tak nestane, platí dosavadní ustanovení.

(6) Pro všechny v odst. 1. uvedené daňové věci, které se týkají let 1926 a předchozích, platí dosavadní zákony, nařízení a jinaká ustanovení.

(1) Účinnosti nepozbývají:

1. Ustanovení o trvalých neb dočasných osvobozeních a výhodách co do daní přímých, které byly poskytnuty:

zákonem ze dne 10. dubna 1919, č. 204 Sb. z. a n., jímž se poskytuje osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v t. zv. pevnostním obvodu města Hradce Králové;

vládním nařízením ze dne 28. září 1920, č. 550 Sb. z. a n., o osvobození darů pro Národní fond Masarykův od daní a poplatků;

zákonem ze dne 11. července 1922, č. 238 Sb. z. a n., o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus;

zákonem ze dne 3. července 1923, č. 148 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního ob; vodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu;

čl. I., odst. 5. zákona ze dne 19. prosince 1924, č. 308 Sb. z. a n., jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. č. zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o osobních daních přímých, pokud jde o výhody pro daň rentovou;

zákonem ze dne 26. března 1925, č. 48 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků;

zákonem ze dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a n., o daňových úlevách pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení poškozených živelními pohromami;

zákony ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku a ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a u., o úpravě poměrů družstev v Podkarpatské Rusi, co do výhod daňových, avšak jen do konce r. 1931;

zákonem ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n., a stavebním ruchu.

2. Vládní nařízení ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a n., týkající se působnosti revisního odboru ministerstva financí co do přímých daní, Činnost tohoto odboru se vztahuje na veškery přímé daně, upravené tímto zákonem. Vláda se zmocňuje, aby ve vhodné době proměnila revisní odbor ministerstva financí na ústřední revisní úřad finanční, na který přejde též ostatní působnost revisního odboru. Působnost ústředního revisního úřadu finančního se omezuje časově na dobu 10 let od počátku působnosti tohoto zákona.

3. Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných co do ustanovení §u 1, odst. 4, věta 2., kteréž se vztahuje i na snížení přirážkové základny z důvodu snížení sazeb činžovní daně podle §u 156 tohoto zákona.

4. Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 254 Sb. z. a n., o vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám.

5. Zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., a zák. čl. VII/1875 o úpravě daně pozemkové, pokud se týkají pozemkového katastru, jakož i veškeré další zákony upravující pozemkový katastr.

(2) Pokud zákon jinak neustanovuje, zůstávají dočasná osvobození nebo dočasné výhody co do daní přímých, které přísluší podle zákonů v odst. 1. nevyjmenovaných, v účinností až do konce lhůty, dokud nebyla vyčerpána.

(3) Co do povinností, spojených s dočasným osvobozením nebo dočasnou výhodou (odst. 1.), zůstávají dosavadní ustanovení zákonná nedotčena.

(4) Účinnost § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, prodlužuje se na rok 1927.

Účinností pozbývají počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927 ustanovení o vypočítávání nejmenší hodnoty nemovitostí, podrobených dani pozemkové a domovní dani činžovní pro účely poplatkové, totiž čl. III. zák. ze dne 17. června 1881, č. 49 ř. z., jímž se ustanovuje hlavní summa daně pozemkové, vyhláška ministerstva financí ze dne 23. prosince 1897, č. 301 ř. z., o násobku pozemkové daně, má-li býti k účelům poplatkovým zjištěna hodnota nemovitostí dani pozemkové podrobených, § 25 zák. ze dne 28. prosince 1911, č. 242 ř. z., o daňových výhodách pro novostavby, přestavby, nástavby a přístavby povšechně a pro stavby s malými byty zvláště, § 44 zák. čl. XI/1918 o poplatku z převodu majetku a to odst. 2., č. 1., věta 1., č. 2. a 4., a dále odst. 3. až 5., pokud se tyto posléze jmenované odstavce týkají domovní daně činžovní, a § 46, posl. odst., uvedeného zák. čl., pokud se týká budov trvale osvobozených od domovní daně činžovní; ustanovení § 107, č. 9., lit. b) uvedeného zák. čl. zůstávají v platnosti.

(1) Všude tam, kde se v tomto zákoně mluví o zákoně občanském, rozumí se jím pro Slovensko a Podkarpatskou Rus také nepsané právo obyčejové.

(2) Na dobu, dokud ustanovení o pozůstalostech nebudou sjednocena, platí pro pozůstalosti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jen ustanovení § 24, odst. 4., tohoto zákona.

(1) Srážení daně důchodové podle §§ 28 až 4 se počíná dnem 1. srpna 1927, po případě prvním výplatním obdobím, které následuje po 1. srpnu 1927 a to tak, že od počátku srážení až do konce roku 1927 činí daňová srážka dvojnásobek částek v § 30, po případě v § 36 uvedených.

(2) Provedením srážek podle odst. 1. jest daňová srážka za celý berní rok 1927 ve smyslu § 32, odst. 1. řádně vykonána.

(1) Úložky do fondů a reserv ze zisku roku 1926 (1925/26) pokládají se za zdaněny.

(2) K výdajům a ztrátám, hrazeným v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926, z fondů a reserv, dlužno přihlížeti při vyměřování zvláštní daně výdělkové na kalendářní (berní) rok 1927.

(1) Na rok 1927 vybírá se k pozemkové dani mimořádná přirážka státní v téže výměře a týmž způsobem, jako se vybírala na rok 1926 podle ustanovení čl. III. a VI. zák. ze dne 17. března 1926, č. 49 Sb. z. a n.

(2) Až do nové zákonné úpravy doplňují se dosavadní ustanovení o pozemkovém katastru a jeho vedení takto:

a) Za trvalé změny v předmětu daně pozemkové, jež v důsledku ustanovení § 96, č. 1. tohoto zákona připouštějí výjimku z daňové povinnosti, považovati jest také změny nastalé poddolováním. K takovým změnám přihlédá se pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o souvislou plochu přesahující u zahrad a vinic 100 m2, u ostatních pozemků 1000 m2, nebo i o souvislé plochy menší, tvoří-li alespoň 40% celkové výměry parcely.

b) Změna jakostní třídy pozemků jest přípustnou, změnila-li se v určitém území v době od posledního vtřídění pozemků výnosnost půdy zřejmě a podstatně odlišně od výnosnosti v územích okolních následkem poddolování. K takovým změnám přihlédá se u lesů, vtříděných podle průměrného výtěžku jejich půdy pouze tehdy, bude-li tím průměrné vtřídění lesa změněno alespoň o jednu jakostní třídu a u jiných pozemků pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o výměru alespoň 1/2 ha nebo bude-li v důsledku toho snížen katastrální výtěžek celé parcely o více než 10%.

(3) Pro Hlučínsko platí o pozemkové dani tato přechodná ustanovení:

a) Pokud nenabude platnosti nový katastrální operát, jest základem pro vyměření pozemkové daně katastrální výtěžek v tolarech znásobený u lesů 100 a u ostatní půdy 85.

b) Sazba pozemkové daně činí na rok 1928 1% ze základu daně a stoupá na ostatní léta za každý další rok o 0.1%, až dosáhne výše platné v ostatním území Československé republiky (2%).

Vodním regulačním družstvům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, spadajícím pod ustanovení zák. č. XXIII/1885 o vodním právu, budou dosavadní restituce dané pozemkové, příslušející zmíněným družstvům podle ustanovení § 7, odst. 3. zák. čl. XLII/1881 o změně ustanovení zák. čl. VII/1875 vztahujících se na území odvodněná, pokud se týče § 1 zák. čl. XXIX/1889, jímž se pozměňuji některá ustanovení zák. čl. XLII/1881, vypláceny nezměněnou výší až do roku, ve kterém nabude platnosti nové vcenění chráněných pozemků podle ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení.

Daň činžovní činí: na Hlučínsku na léta 1927 a 1928 4 1/2% a na léta 1929 a 1930 6% a v místech spojených s Prahou a s Brnem podle zákonů ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., a ze dne 16, dubna 1919, č. 213 Sb. z. a n., na rok 1927 9%, na rok 1928 10% a na rok 1929 11% z vyměřovacího základu.

(1) Daňové komise a trestní senáty podle tohoto zákona zřízené započnou svoji činnost dnem 1. března 1928. Tímto dnem zaniká působnost dosavadních daňových komisí, trestních senátů a, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, též působnost sborových soudů v trestních věcech přímých daní.

(2) O ukládacích a trestních případech, které se týkají let 1926 a předchozích a které dne 1. března 1928 nebyly ještě pravoplatně rozhodnuty, rozhodují podle ustanovení pro tyto případy dříve platných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku komise a trestní senáty tímto zákonem zřízené, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi komise tímto zákonem zřízené v sborové soudy.

(1) Po vyhlášení tohoto zákona nemohou býti pravoplatně uložené přímé daně za dobu před rokem 1927 v neprospěch poplatníků měněny a nesmí býti zavedeno trestní řízení co do přímých daní, doby před rokem 1927 se týkajících, leč že by se jednalo o případy, v nichž podle zákonů o válečné dani, pokud se týče o dani z válečných zisků (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 79 Sb. z. a n., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. čl. IX/1918), dále padle císařského nařízení ze dne 11. března 1915, č. 60 ř. z., o zálohách pro ztráty válečné a konečně podle zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., o výhodách pro stavby a pro obnovu strojů, dodatečná oprava daňového předpisu v neprospěch poplatníka je přípustna. K posléze uvedeným případům nepatří však u daně válečné, pokud se týče u daně z válečných zisků, dodatečné zdanění přírůstku hodnoty na zásobách.

(2) V době vyhlášení tohoto zákona zavedená již trestní řízení zastaví se bez vydání trestního nálezu, jestliže obviněný na vyzvání úřadu trestní řízení provádějícího do lhůty jím přiměřeně stanovené nesprávná udání v přiznání podle pravdy opraví nebo jemu příslušející přiznání dodatečně podá a zaváže se připadající dodatečnou daň bez odporu zaplatiti. Dodatečné daně předepíše vyměřovací úřad trestní řízení provádějící.

(3) V případech, ve kterých trestní nález byl již vydán, avšak v době vyhlášení tohoto zákona nenabyl ještě moci práva, sníží se uložená pokuta na míru s okolnostmi se srovnávající, která však nesmí přesahovati jednonásobek zkrácené nebo zkrácení vydané daně, jestliže obviněný na vyzvání úřadu trestní řízení provádějícího do lhůty jím stanovené podaný rekurs odvolá nebo podání rekursu se zřekne a se zaváže bez odporu zaplatiti dodatečnou daň, která připadá na základ daňový, obviněným podle pravdy opravený. Trest vězení se nevykoná. Snížení pokuty provede finanční úřad II. stolice, dodatečnou daň předepíše vyměřovací úřad trestní řízení provádějící.

(4) Přiznání nebo jakýchkoli jiných vyšetření, učiněných za příčinou vyměření přímých daní na berní léta 1927 a další, nesmí býti užito ani k zavedení dodatečného vyměření daní nebo veřejných dávek ani ku provedení trestního řízení co do některé veřejné dávky týkající se doby před 1. lednem 1927.

Pokud nebyl poplatníkovi podle ustanovení tohoto zákona doručen platební rozkaz, jest povinen v kalendářním (berním) roce 1927, po případě i později platiti v stanovených lhůtách padle toho, kolik mu bylo naposled, t. j. podle posledního předpisu na časově nejbližší kalendářní (berní) rok až včetně do roku 1926 předepsáno k přímému placení na ročních daních s přirážkami.

Nejmenší hodnota pozemků, podrobených dani pozemkové, činí pro účely poplatkové padesátinásobek dosavadního ryzího katastrálního výtěžku. Na Hlučínsku činí nejmenší hodnota pozemků, pokud tam nenabude platnosti nový katastrální operát, dvěstěpadesátinásobek dosavadního výtěžku v tolarech.

(1) § 8. zák. čl. VII/1883 o zdanění výtěžků z kapitálů, umístěných u peněžních ústavů se zrušuje.

(2) Za právní listiny, vydané při vykonávání práva vyhraženého různým ústavům přijímati peníze k užitečnému upotřebení proti tomu, že se peníze vrátí ihned na požádání nebo po uplynutí výpovědní lhůty, předloží-li strana listinu vydanou ústavem, platí se místo kolkových poplatků poplatek procentní. Poplatek tento činí 4% z úroků, které má platiti či k dobru připsati ústav z peněz přijatých k užitečnému upotřebení a odvádí se bez úředního vyměření. Pro výpočet poplatku zaokrouhluje se základna na 40 Kč nahoru. Osoby, záležitosti ústavu spravující, ručí za správné a úplné provádění kontrolních opatření, která stanovena budou nařízením, dále za poplatky a škodlivé následky a tresty přestupků rukou společnou a nerozdílnou. Vláda se zmocňuje, aby vydala předpisy o platebních lhůtách, o způsobu odvádění poplatků: úředních dohlídkách. Vkladní knížky vydávané spořitelnami podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., pak úvěrními družstvy uvedenými v § 2, lit. b) zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., jsou od tohoto poplatku osvobozeny.

(3) Ustanovení odst. 2, platí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927 s těmito odchylkami:

a) Ustanovení čl. VIII, odst. 2. a 3., dále § 58, odst. 6. a § 85, odst. 6., jakož i ustanovení hlavy IV. (§§ 94 až 116) nabývají účinnosti od 1. ledna 1928.

b) Ustanovení § 17, č. 6. a § 78, lit. e), věta 1., pokud se týká příspěvků do pokladen a podobných ústavů jakož i daní a dávek, dále ustanovení § 341 nabývají účinnosti od 1. ledna 1932. Platy v § 17, č. 6. a v § 78, lit. e), věta 1. (s výše uvedeným obmezením) zmíněné jsou do tohoto dne při zjištění vyměřovacího základu plátcova odpočítatelnou položkou.

c) Smlouvy pachtovní, nájemní a kolektivní, smlouvy námezdní a pracovní, uzavřené do 1 měsíce od vyhlášení tohoto zákona nebo dříve, zůstávají co do dohody o tom, aby platy uvedené v § 17, č. 6. a platy zmíněné pod lit. b) podle § 78, lit. e), věta 1., nesla místo poplatníka zcela nebo částečně jiná osoba, v účinnosti i po 1. lednu 1932 až do jejich vypršení. Platy tyto jsou po tuto dobu při zjištění vyměřovacího základu plátcova odpočítatelnou položkou.

(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důchodové dani jsou podrobeny:

1. Fysické osoby, které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, veškerým svým důchodem. Avšak důchody z cizozemských nemovitostí a podniků, dále služné nebo výslužné vyplácené z cizozemské státní pokladny jsou osvobozeny od daně, jsou-li v cizině prokazatelně podrobeny dani důchodové nebo dani stejného druhu a postupuje-li cizin stejně při zdanění podobných důchodů z tuzemska plynoucích.

V témž rozsahu podrobeni jsou důchodové dani též tuzemci, kteří vykonávajíce tuzemskou státní službu mají bydliště v cizině, pokud tam nejsou podrobeni příslušným přímým daním státním.

2. Jiné fysické osoby důchodem plynoucím z těchto pramenů:

a) z tuzemských nemovitostí nebo pohledávek na tuzemských nemovitostech knihovně zajištěných nebo z majetku vázaného na tuzemsko nuceným uschováním nebo jinými právními předpisy,

b) z výdělečných podniků nebo výdělečných zaměstnání v tuzemsku provozovaných nebo z účastenství v takovém podniku nebo zaměstnání (na př. účastník společnosti tiché, veřejné, komanditní, společnosti s ručením omezeným, majitel kuksů),

c) ze služného nebo výslužného z některé tuzemské pokladny státní, zemské, župní, okresní nebo obecní, aneb konečně

d) z tantiem podrobených dani podle § 183.

Držba akcií, podílních listů a podobných cenných papírů nepokládá se za účastenství v podniku podle lit. b) předchozího odstavce.

3. Fysické osoby, které nebydlíce v tuzemsku, pobývají tu dobu kratší jednoho roku za výdělkem, důchodem za pobytu v tuzemsku získaným.

4. Neodevzdané pozůstalosti podle ustanovení § 24.

Od důchodové daně jsou osvobozeni:

1. Hlavy cizích států a jejich průvod, diplomatičtí zástupcové pověření u vlády republiky Československé, jiné osoby, jimž přísluší podle práva mezinárodního exterritorialita, a konsulové z povoláni cizích států i s příslušníky svých rodin, a to z veškerých důchodů kromě důchodů z pramenů jmenovaných v § 1, č. 2, nejsou-li ovšem československými příslušníky a je-li zaručena vzájemnost.

Osvobození v témže rozsahu a za týchž podmínek požívají úředníci a zřízenci, jichž zmínění diplomatičtí zástupcové nebo konsulové z povolání užívají pouze ku pracím vyslanectví nebo konsulátu anebo ve svých rodinách.

2. Osoby, které mají nárok na osvobození od důchodové daně podle státních smluv nebo jinak podle zásad mezinárodního práva, pokud jde o důchod, který neplyne z pramenů v § 1, č. 2 jmenovaných.

3. Osoby vojenské a četnické v činné službě, pokad jde a vojenské (četnické) služební požitky.

4. Osoby, které požívají přídavků za zraněni, pokud jde o tyto přídavky.

5. Státní zaměstnanci, kteří nemají podle specielních zákonů práva voliti nebo volenu býti clo Národního shromáždění, pokud jde o jejich služební požitky ze státní pokladny.

(1) Od důchodové daně jsou dále osvobozeny osoby, jejichž veškerý, v době pro zdanění rozhodné (§ 4) dosažený důchod nepřesahuje 7000 Kč. U osob se čtyřmi příslušníky rodiny (§ 5) zvyšuje se tato částka na 8200 Kč, u osob s pěti takovými příslušníky rodiny na 11000 Kč a konečně u osob se šesti takovými příslušníky rodiny na 11.000 Kč; tento pro daně prosté minimum stanovený počet příslušníků rodiny (§ 5), snižuje se a vdovců (vdov) vždy o jednoho takového příslušníka.

(2) Toto ustanovení vztahuje se na osoby, které podle § 1 nejsou podrobeny dani veškerým svým důchodem, toliko tenkráte, prokáží-li, že veškerý jejich důchod - důchod podle tohoto zákona dani nepodrobený v to počítajíc - nepřesahuje částky daně prosté.

(1) Daň se vyměřuje na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, z důchodu daní podrobeného, jehož v tomto kalendářním roce bylo skutečně dosaženo.

(2) Nekryjí-li se pravidelná obchodní období poplatníkova s kalendářním rokem, vyměří se na poplatníkovo přání daň místo podle kalendářního roku na podkladě obchodního (hospodářského) období, jestliže toto zahrnuje období jednoho roku. Zdanění dlužno položiti za základ ono obchodní období, které se v příslušném kalendářním roce končí. Změní-li poplatník se souhlasem vyměřovacího úřadu obchodní období jednou již zvolené aneb přeruší-li dosavadní spojitost jednotlivých za sebou jdoucích období, dlužno na přání poplatníkovo vzíti za základ zdanění obchodní období, nehledíc k jelo trvání, při čemž nutno, končí-li se v důsledku takové změny v témž kalendářním roce několik období, výsledky jejich pro zdanění sečísti. Nastane-li změna nebo přerušení obchodního období bez souhlasu vyměřovacího úřadu, má tento na vůli vyměřiti daň buď podle obchodních období ve smyslu zásad předchozí věty anebo podle kalendářního roku. Vždy však nutno, dbáti, aby žádné důchodové období neuniklo zdanění aneb aby se k němu nepřihlíželo dvakráte.

(3) Jinak se přihlíží ku všem ostatním pro zdanění rozhodným poměrům podle stavu, který tu byl koncem prošlého, pro zdanění rozhodného roku kalendářního; zanikla-li daňová povinnost dříve, podle stavu při jejím zániku.

(1) Poplatníkem daně důchodové jest hlava rodiny.

(2) Základem zdanění jest důchod domácnosti; tento se zjistí tím, že se sečte důchod hlavy rodiny s důchodem příslušníků jeho rodiny, vyjímajíc služební požitky těchto příslušníků podle § 11.

(3) Za hlavu rodiny pokládá se osoba, která, stojíc v čele jednotné domácnosti dvou neb více osob, tuto vede a řídí, takže ostatní osoby jsou její vůli podřízeny. Ve sporných případech pokládá se muž za hlavu rodiny.

(4) Příslušnost k domácnosti jest založena buď manželstvím nebo faktickým spolužitím. Příslušníky rodiny jsou dále nezletilé dítky (vnukové, pastorkové, schovanci), žijí-li s hlavou rodiny ve společenství domácnostním.

(5) Zaplatil-li poplatník předepsanou daň, má stran oné její části, která poměrně připadá na důchod příslušníků rodiny, pořadem civilního práva uplatňovatelný nárok na náhradu proti těmto příslušníkům.

Je-li více osob ve spotřebním společenství mimo případy soukromé domácnosti (na příkl. členové korporace, požívající zaopatření z jejího úhrnného důchodu, aniž dostávají určitých dílů jako vlastní důchod); budiž pokládán podíl z úhrnného důchodu, připadající na každého jednotlivého účastníka, za důchod u něho dani podrobený. Pokud se úhrnný důchod mezi účastníky nerozdělí, předpokládá se, že se dělí na stejné části.

(1) Dani podrobený důchod zahrnuje veškeré příjmy v penězích nebo v peněžité hodnotě z pozemků, budov, výdělečných podniků a zaměstnání, ze služebního poměru a z kapitálů, jakož i všechny jinaké příjmy, též v přírodninách, spolu s užitkovou hodnotou bytu ve vlastním domě nebo jinakého bytu zdarma a hodnotou výrobků a zboží z vlastního hospodářství nebo podniku v domácnosti spotřebovaných, po odečtení přípustných srážek (§ 15).

(2) Za důchod dani podrobený se nepokládají přírůstky majetku, nastalé změnami a přesuny majetkovými, jako odprodejem majetkových částí, věnem, výbavou, dědictvím, výplatami kapitálů z pojištění životních, invalidních, starobních, kapitálovými náhradami za věcné nebo jiné utrpěné škody, mimořádnými dary a podobnými bezplatnými věnováními.

(3) Zisky ze zcizení majetkových předmětů jsou toliko tenkráte dani podrobeným důchodem, stalo-li se zcizení za provozování výdělečného podniku nebo za provádění spekulačního obchodu.

(4) Byly-li zcizeny a) nemovitosti do dvou let, b) jiné předměty, zejména cenné papíry, do tří měsíců po jich získání, předpokládá se, že jde o spekulační obchod, leč by poplatník dokázal, že zcizený předmět nebyl získán s úmyslem opětného jeho prodeje se ziskem.

(5) Ztrát ze spekulačních obchodů nelze odečítati od ostatních důchodů.

(1) Příjem z pozemků činí:

1. příjmy z polního a lesního hospodářství, provozovaného na vlastní účet, počítajíc v to výtěžky z kácení lesů, dále příjmy z jiných, výdělkové dani nepodrobených výrobních odvětví a práv s pozemkovou držbou spojených (z práva rybolovu, honitby a pod.), konečně příjmy z jinakého užívání pozemků;

2. příjmy z propachtování pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených;

3. příjmy z pachtu pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených.

(2) U poplatníků, kteří vedou o svém podniku řádné, ryzí příjem číselně vykazující knihy, platí obdobně ustanovení § 10, odst. 2.

(1) Příjem z budov činí příjmy z pronájmu budov, a pokud jsou budovy držitelem samým obývány, jinak užívány nebo zdarma jiným osobám k užívání ponechány, užitková hodnota, kterou mají budovy nebo jejich části podle svého stavu a polohy, podle nájemních, dopravních a bytových poměrů domu, místa neb okolí a hledíc k době, ve které se jich skutečně užívá. Užitková hodnota bytu, jehož užívá bezplatně domovník, jest výdajem správním (§ 15, č. 1. lit. a) v míře přiměřené úplatě za domovnické úkony.

(2) Pokud se budov nebo jejich částí užívá k účelům polního a lesního hospodářství nebo k účelům živnostenským (v to počítajíc užívání k bezplatným bytům dělnickým a služebním), nezapočítá se užitková hodnota ani při výpočtu příjmu, ani při výpočtu příslušného provozovacího nákladu.

(3) Při zjišťování dani podrobeného důchodu nepřihlíží se k budovám věnovaným zdarma účelům vyučovacím, vychovávacím, dobročinným, lidumilným a účelům veřejné správy.

(1) Příjem z podniků činí příjmy ze samostatných výdělečných podniků a zaměstnání, zejména ze všech všeobecné dani výdělkové podrobených podniků a zaměstnání, počítajíc v to - s výjimkou pachtu v § 8, odst. 1, č. 3 uvedeného - též příjmy z pachtu podniků.

(2) U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, vypočte se obchodní zisk za šetření ustanovení §§ 7, 15 až 17 podle zásad stanovených obchodním zákonem pro řádné vedení knih a i jinak se zvyklostmi řádného obchodníka se srovnávajících; srážky v § 15, č. 1 e) přípustné lze však odečítati jen v rozsahu tamtéž stanoveném. Poplatníci, kteří vedou řádné obchodní knihy a kteří počínajíc rokem 1927 vystaví, přestaví, přistaví nebo nastaví budovy pro provozování podniků, včetně budov s byty pro vlastní úředníky nebo dělníky, anebo kteří vymění staré nebo pořídí nové stroje a zařízení, mohou si v pěti letech, počínajíc obchodním obdobím, v němž byla stavba dokončena anebo stroje a zařízení vyměněny nebo nově pořízeny, od příjmu v podniku dosaženého odepsati vedle obecně přípustných odpisů dalších 20% nákladu na stavbu nebo stroje a zařízení prokazatelně vynaloženého. Užije-li se těchto budov v době deseti let, počínajíc rokem, v němž stavba byla dokončena, k jiným účelům než vpředu uvedeným, bude mimořádný odpis 20% dodatečně zdaněn pro berní leta, v nichž odpis ten byl proveden. Zmíněné mimořádné odpisy nepříslušejí však co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených, pokud pro tyto náklady bylo užito výhod zákona re dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a n.

(3) Zisk z obchodů spekulačních a z účastenství v takových obchodech, po srážce ztrát při tom snad vzatých, vypočte se také u poplatníků, kteří nenáleží k obchodníkům a živnostníkům a nejsou podrobeni všeobecné dani výdělkové, podle zásad platných pro příjem z podniků.

(1) Příjem ze služebního poměru činí zejména tyto služební požitky:

1. Služné, jakékoli přídavky k němu, remunerace, mzdy (též akordní a od kusu) a všechny jiné jakkoli zvané, napřed určené platy v penězích nebo v přírodninách všech veřejných a soukromých zaměstnanců.

2. Příspěvky, které světští duchovní a členové řeholních společenstev (§ 6) dostávají na výživu ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména doplňky kongruy.

3. Veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované v č. 1 a 2 ze svého služebního poměru nebo ze svého povolání nebo v souvislosti s ním, jako tantietmy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, štolové poplatky, provise a pod., pokud nejde o úplatu ze smlouvy o dílo (§ 1151 obč. zák.).

4. Všeliké odpočinkové a zaopatřovací platy osob v č. 1 a 2 jmenovaných, rovněž i takové platy, kterých požívají vdovy a sirotci po jmenovaných osobách od zaměstnavatele nebo z fondů a pokladen, do nichž zaměstnavatelé odvádějí příspěvky.

(2) Náhrada služebních výdajů není důchodem podrobeným dani. Jsou-li služební požitky určeny na částečnou úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od nich služební náklad skutečně z nich zapravený.

(3) Požitky v přírodninách započítají se podle skutečných cen v místě obvyklých.

(1) Příjem z kapitálů činí úroky, renty, dividendy a veškeré jiné výtěžky, které plynou z kapitálů, z majetkových předmětů nebo práv a nejsou již zahrnuty v příjmech podle §§ 8 až 11, a to bez rozdílu, jsou-li podrobeny rentové dani čili nic.

(2) Při nezúročitelných kapitálových pohledávkách, při nichž se vrátí vyšší kapitál než původně zapůjčený, připočte se částka převyšující původní pohledávku k důchodu roku, kterého byla přijata se splátkou příslušného kapitálu.

(3) U příjmu z cenných papírů nepřihlíží se ke zvýšení nebo snížení kursovní hodnoty, pokud papíry ty nenáležejí ku provozovacímu kapitálu podniku. Avšak skutečně dosažené zisky ze spekulačního zcizení cenných papírů, pohledávek, rent a pod. připočtou se po srážce ztrát při takových obchodech snad utrpěných k důchodu.