Poslanecká sněmovna N. S. R. Č 1927

II. volební období.4. zasedání

928.

Odpovědi:

I. min. financí na interp. posl. Windirsche a soudr. o tom, že berní úřad ve Frýdlantě odhaduje při dědictví nemovitosti příliš vysoko (tisk 622/XV),

II. min. národní obrany na interp. posl. Windirsche a druhů, aby byl odstraněn důvod různých stížností obcí Pommerndorfu v okrese vrchlabském (tisk 603/III),

III. min. financí na interp. posl. Stenzla, Eckerta, Tichiho a druhů o převzetí agendy Bankovního úřadu ministerstva financí Národní bankou československou (tisk 746/VII),

IV. min. národní obrany na interp. posl. Kreibicha a druhů, že se na Výrovce v Krkonoších staví vojenské objekty a že stavbu provádějí vojáci (tisk 563/VII),

V. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Spiny, dra Feirfeila, Horpynky, Simma, Eckerta a druhů o zřízení české menšinové školy v Srní a o nátlaku na německé děti, aby docházely do této školy (tisk 285/XXII),

VI. min. železnic na interp. posl. dra Korlátha a spol. ve věci Ondřeje Polláka, železničního výhybkáře v Užhorodě, propuštěného bez pense (tisk 604/XIII),

VII. min. verejného zdravotníctva a telesnej výchovy k interp. posl Wenzele a druhov o potierani prachu v živnostenských a priemyslových podnikoch (tisk 285/V),

VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Spiny, dra Feieferila, Horpynky, Simma, Eckarta a druhů o zřízení české menšinové školy v Hoře sv. Šebestiána u chomutova (tisk 528/IV),

IX. vlády na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů ve věci nespravedlivého přídělu půdy v obci Dýmeš (župa nitranská) (tisk 575/IX),

X. min. financí na interp. posl. Sladkého a spol. o zvláštních ohledech k vídeňským železobaronům a uhlobaronům při vyměřování daně z příjmu (tisk 538/III),

XI. min. financí na interp. posl dra Bergmanna, Buřívala, Procházky a spol. o častých a zbytečných přesázkách pohraniční finanční stráže na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 575/IX),

XII. min. vnitra, školství a národní osvěty a sociální péče na interp. posl. Kršiaka a soudr. o vybírání peněz policejními orgány na účely Červeného kříže a Matice Slovenské od prostitutek v Prešově (tisk 443/IV),

XIII. min školství a národní osvěty na interp. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala a spol. o nelidském nakládání se školníkem Bohumilem Procházkou v Litomyšli (tisk 746/I),

XIV. min. ver. zdravotníctva a telesnej výchovy na interp. posl. Patzela, Mayera, dra Mayr-Hartinga, Eckarta a soudr. o označení lázeňských zariadení vo Prant. Lazňach (tisk 182/II),

XV. min. verejneho zdravotníctva a telesnej výchovy na interp. posl Hellera a druhov o zavedení fakultativního očkovania proti záškrtu (tisk 563/III),

XVI. min. verejneho zdravotníctva a telesnej výchovy na interp. posl. Wenzela a druhov o novellování zákona zo dňa 11. júla 1922 čís. 241 Sb. z. a n. o potieraní pohlavných nemocí (tisk 351/I),

XVII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zadávání licencí na biografy (tisk 724/VIII),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o úpravě majetkoprávních poměrů rozloučené obce Modlan (tisk 746/XII),

XIX. min. železnic na interp. posl. Mikulíčka a soudr. podvodném deklarování vagonů štěrku, zasílaného do Zlína (tisk 724/III),

XX. min. financí na interp. posl. Bergmanna a spol. o stavbě státní budovy pro finanční úřady v Brandýse nad Labem (tisk 622/X),

XXI. min. financí na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a spol. o ledabylém provádění §u29, 31 a 193 ýák. č. 103/1926 Sb. z. a n. ve stavu pohraniční finanční stráže zemského finančního ředitelství v Praze (tisk 724/XXIII),

XXII. min. financí na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky, Pechmanavé a spol. o poměrech berních vykonavatelů (tisk 622/III),

928/I. (původní znění).

Odpověď ministra financí na interpelaci poslance Windirsche a soudruhů o tom, že berní úřad ve Frýdlantě odhaluje při dědictví nemovitosti příliš vysoko (tisk 622/XV.).

Podle § 12 zákona ze dne 1. dubna 1889 č. 52 ř. z. má být sice při dědickém převodu selských statků střední velikosti za základ pro vyměření pozůstalostních dávek položena přejímací hodnota, avšak tento § nezabraňuje finanční správě, aby se, shledá-li, že dědici udaná přejímací hodnota je nápadně nízká, nepokusila dohodou s předmajitelem tuto hodnotu pro vyměření dávek přiměřeně zvýšiti (54 popl. zák.).

Takováto dohoda se má ovšem státi na podkladě přiznání dobrovolného, bez jakéhokoliv nátlaku, zejména snad upozorňováním na možné soudní nebo znalecké ocenění a na to, že útraty tohoto ocenění stihnou podle okolností přejimatele. V tomto smyslu se dává příslušným orgánům poučení.

V případě pozůstalosti po Františku Resslovi bude o případně vznesených námitkách u obou dědiců proti přiznaným od nich hodnotách rozhodnuto podle platných ustanovení.

V pozůstalosti Josefa Henkeho nebylo potřebí žádného opatření, protože přejimatel vyšší hodnoty, než byla mezi dědici ujednána, nepřiznal.

V Praze dne 24. ledna 1927.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

928/II (původní znění).

Odpověď ministra národní obrany na interpelaci poslance Windirsche a druhů, aby byl odstraněn důvod různých stížností obcí Pommendorfu v okrese vrchlabském (tisk 603/III.).

Cesta k Lahrovu lesíku, která byla zbudována pouze ze zemin, t. j. pískovité hlíny a drobného kamení a neměla tudíž tvrdého spodku, vlivem nepříznivého počasí v době vojenského cvišení na Výrovce značně se rozblátila. Bylo proto vojenským vedením staveb udržována ve sjízdném stavu tím, že na ní stále pracovalo 5 vojínů. Úprava záležela v tom, že cesta byla štěrkována, řádně odvodňována a seškrabováno bláto.

Podle vyjádření místních občanů jest dnes zejména část cesty od Lahrových bud až do Výrovky ve stavu daleko lepším nežli dříve, neboť stálým štěrkováním a přejížděním traktorů, které na silnici působily jako válec, byl cestě dán tvrdý podklad.

Pokud se týče ubytování jednoho páru koní sděluji, že původně byla vyhledána stáj u pana Rennera na Rennerových boudách. Avšak majitel dorfu stáj neuvolnil. Proto po dohodě se správcem školy a se souhlasem obce Pommerndorfu umístěn byl pár koní v době od 9. září do 24. října ve stájích školy na Rennerových boudách. Když pak Renner stáj přece uvolnil, byli koně ze stáje školy ihned odvedeni.

V Praze dne 18. ledna 1927.

Ministr národní obrany:

Udržal v. r.

928/III. (původní znění).

Odpověď ministra financí na interpelaci poslanců Stenzla, Eckerta, Tichiho a druhů o převzetí agendy Bankovního úřadu ministerstva finincí Národní bankou Československou (tisk 746/VII.).

O předmětu této interpelace podá podle posledního odstavce čl. XII. zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920. č. 347 Sb. z. a n. o akciové bance cedulové, obšírnou zprávu vláda, a to již v době krátké, neboť přípravy k ní, zvláště úmluva a dlužní úpis, o nichž jedná svrchu zmíněný čl. XII., jsou v podstatě hotovy.

Proto neváhá ministr financí již nyní aspoň povšechně sděliti, že Národní banka Československá nepřevzala od Bankovního úřadu ministerstva financí část pohledávek lombardních a eskontních za vlastní z důvodů měnových, poněvadž vlivem poválečných poměrů hospodářských neměly povahy požadované v §ech 122 a 123 zákona č. 347/1920 Sb. z. a n.. Proto přijala Národní banka Československá obchody tyto, t. zv. likvidační blok, který činil k 1. dubnu 1926 po srážce zvláštní reservy celkem 703,714.792.85 Kč, toliko do správy pro stát.

Zvláštní revisní komise sestavená ze zástupců ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, prozkoumavši všecky položky závěrečných účtů Bankovního úřadu ministerstva financí, věnovalal zvláště těmto obchodům svou pozornost a označuje stav lombardu za zvláště uspokojivý a stav eskontních závazků za způsobilý k úplné likvidaci v době dohledné.

Skutečný vývoj potvrzuje tento výrok její, neboť k 31. prosinci 1926 klesl likvidační blok již na 585,211.435.39 Kč.

V Praze dne 20. ledna 1927.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

928/IV (původní znění).

Odpověď ministra národní obrany na interpelaci poslance Kreibicha a druhů, že se na Výrovce v Krkonoších staví vojenské objekty a že stavbu provádějí vojáci (tisk 563/VII).

Výstavba srubových baráků na Výrovce v Krkonoších nemá ani strategického ani pohraničně politického významu. Baráky ty byly vystavěny jedině za účelem výcviku technických rot a hraničářských praporů ve stavbě polních příbytků prováděné za podmínek zcela mimořádných a to jak pokud jde o terén tak i podnebí.

Jestliže jsem se pak rozhodl pro ponechání těchto srubových baráků i po skončení výcviku, učinil jsem tak proto, aby vojenské jednotky, které musí pravidelně cvičiti v horách, měly možnost vhodného a laciného ubytování.

Majitelé turistických bud kladli totiž až dosud vojenské správě různé překážky při ubytování frekventantů lyžařských a jiných kursů a zvyšovali nájemné na nepřijatelnou míru. Tímto způsobem však vojenská správa ušetří výdaje za přechodné ubytování vojska, které dosáhlo dříve značné sumy a příliš vojenskou správu zatěžovalo, nehledě ani k tomu, že pravidelným obsazováním horských chat vojenskými oddíly (za účelem horského výcviku) byl značně omezován úspěšně se rodící turistický ruch.

Stavba nemohla býti zadána civilnímu podnikateli, poněvadž by se účel výcvikový minul cíle. Podotýkám, že podobný výcvik byl prováděn i v Tatrách. Podle vyjádření odborníků nemohl by ani soukromý podnikatel dodati rozpočet pro takový objekt a stavbu převzíti, poněvadž by prodělal.

Práce spojená se stavbou byla přiměřená vojensko-technickému výcviku. Pracovní doba byla od 7. hod. ranní do 6. hod večerní a jednohodinovou přestávkou v poledne. Bylo pracováno i po několik neděl. Pracovní doba byla proto takto rozvržena, poněvadž v případě nepříznivého počasí, které v době stavby bylo velmi časté, nebylo lze mnohdy až 3 dny v týdnu pracovati. Cvičení samo bylo pak vymezeno na určitou dobu tak, aby vojíni výcvikem zaměstnání nebyli v horách zdržováni déle než jest třeba. Proto bylo potřebí nahraditi každý ztracený pracovní den. Od července však byla práce v neděli zastavena.

Klády, jichž bylo k stavbě potřebí, byly vytahovány z lesa koňmi. Mužstva bylo použito pouze k nakládání a skládání klád a vozu.

Mimo žold dostalo mužstvo Kč 1,- denně jako příplatek a další příspěvek ke stravnému 35 hal. denně. Rovněž povolil jsem po dobu cvičení zvláštní zdravotní přídavek 15 g cukru a 1 g čaje denně pro muže.

Pokud trestání na stavbě zaměstnaných vojínů se týče, podotýkám, že jednalo se jen o prosté přečiny proti vojenské kázni, jaké se pravidelně i v garnisoně vyskytují.

V Praze dne 18. ledna 1927.

Ministr národní obrany:

Udržal v. r.

928/V. (původní znění).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslanců dra Spiny, dra Feierfeila, Horpynky, Simma,Eckerta a druhů o zřízení české menšinové školy v Srní a o nátlaku na německé děti, aby docházely do této školy (tisk 285/XXII).

Podle § 5 zákona čís. 189/1919 Sb. z. a n. byla zřízena počátkem školního roku 1925/26 jednotřídní škola v Srní jakožto přirozenému středu obcí a osad, z nichž byly děti do školy té přihlášeny. Zřízení školy předcházelo obvyklé úřední řízení, provedené na místě samém příslušným školním inspektorátem.

Výnosy v interpelaci citované byly otištěny ve Věstníku ministerstva školství a národní osvěty, a to prvý ve Věstníku z roku 1925. strana 143. a druhý ve Věstníku z roku 1923, strana 537. Prvým výnosem - který jest ovšem správně ze dne 21. dubna 1925 - nařízeno bylo provedení zápisu na národních školách pro školní rok 1925/26 a druhým výnosem upraveno bylo přijímání žactva do veřejných škol obecných a měšťanských ve školním roce. Zvláštních pokynů pro zápis do školy v Srní ministerstvo školství a národní osvěty nevydalo.

Ježto škola v Srní zřízena byla po náležitě provedeném obvyklém úředním šetření, nemám důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 8. ledna 1927.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. M. Hodža v. r.

928/VI. (původní znění).

Odpověď ministra železnic na interpelaci dra Korlátha a spol. ve věci Ondřeje Polláka, železničního výhybkáře v Užhorodě, propuštěného bez pense (tisk 604/XIII).

Vyšetřiv věc neshledal jsem v postupu železničních úřadů vůči Ondřejovi Pollákovi ani nepřesností či nesprávností, ani nespravedlností.

Propuštění Ondřeje Polláka bylo vysloveno shodným usnesením jak disciplinární komory ředitelství státních drah v Košicích, tak disciplinárního dvora ministerstva železnic. Mimořádný opravný prostředek o obnovu disciplinárního řízení byl pravoplatně zamítnut.

Správnost postupu železničních úřadů vysvítá též z bezvýsledných soudních zákroků, které Ondřej Pollák proti státní železniční správě předsevzal u soudů civilních a také u nejvyššího správního soudu.

Těsný vztah Ondřeje Polláka k úředně zjištěným skutečnostem, byť i nestačil trestnímu soudu k odsuzujícímu rozsudku, byl dostatečným podkladem pro provedené opatření služební, pro jehož změnu v žádném směru nenalézám ani zákonného ani vědeckého odůvodnění.

Dovoluji si však poznamenati, že Ondřej Pollák nesloužil státu po dobu 26 let věrně a oddaně, jak se v interpelaci podotýká, nýbrž že byl již rozhodnutím býv. správy provozu ze 4. ledna 1916, čís. 341, pravoplatně podle §u 54 zák. čl. XVII. 1914 ze stavu aktivního personálu Máv vymazán a teprve v době nedostatku personálu za války v r. 1917 znovu přijat.

V Praze dne 4. března 1927.

Ministr železnic J. V. Najman v. r.

928/VII. (původní znění).

Odpověď ministra verejného zdravotníctva a telesnej výchovy k interpelácii poslanca L. Wenzela a druhov o potieraní prachu v živnostenských a priemyslových podnikoch (tisk 285/V.).

Odstranenie prachu patri k najdôležitejším a tiež k najťažším úlohám hygienickým. Prachom ja často ohrožované zdravie zamestnancov a preto ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy venuje záležitosti odstaňovania prachu v podnikoch priemyslových a živnostenských náležitú pozornosť.

Podľa platných predpisov a to predovšetkým všeobecne na základe ustanovenia §u 74 živnostenského riadu, majú závody, v ktorých pri práci vzniká prach, byť opatrené riadnými úpravami odstraňovania prachu ihneď na mieste jeho vzniku, ako i k zamezeniu šírenia sa prachu do okolia. Už pri povolování každého podniku sú naradené opatrenia, smerujúce k tomu, aby sa prach netvoril a nešíril do okolia. Prevedenie týchto opatrení je kontrolované úradnými orgánmi (úradný lekár, živnostenský inšpektor). Pre každý podnik je treba zvláštného opatrenie k potieraniu prachu podľa druhu práce vykonávanej v podniku. Predpisy o tom obsahuje ministerské nariadenie čís. 176-1905 r. z., resp. vládné nariadenie č. 114/1925 Sb. z. a n., min. nariad. č. 169/1911 r. z., resp. vládné naridenie č. 125/1925 Sb. z. a n., min. narid. č 172/1911 r. z., resp. vládné nariadenie č. 118/1925 Sb. z. a n., min. nariadenie č. 199/1911 r. z., resp. vládné naraidenie č. 126/1925 Sb. z. a n. a zákon č 137/1924 Sb. z. a n.. O výsledkoch pôsobenia živnostenských inšpektorov k dodržovániu týchto predpisov pojednávajú obšírne výročné zprávy o úradnej činnosti živnostenských inšpektorov publikované ministerstvom sociálnej pečlivosti.

Pre podniky holičské, vlásenkárské a p. pripravuje ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy zvláštné zdravotné predpisy, v ktorých bude uvedený tiež zákaz fajčenia v týchto miestnostiach.

Vo všetkých podnikoch, v ktorých dýchací orgán zamestnaného personálu je ohrožený plynmi, parami, alebo prachom, je uvedeným ministerským resp. vládným nariadeným prikázané, aby zamestnanci boli opatrení primeraným ochranným opatrením (respirátory, masky a p.). Už pri povolováni podnikov, vo ktorých toto nebezpečie sa vyskytuje, sú nariadené ochranné opatrenia a pri chodu podniku uradnými orgánmi kontrolované.

Požidavok interpellácii v bode 4. vyslovený, aby totiž všetkým mestským, okresným a nemocenským lekárom bolo nariadené bezplatne vyšetriť robotníkov, v ktorých zdravie je ohrožené, je do tej miery nevykonateľným, pokiaľ interpellácia má na mysli, aby vyšetrenie vykonávali úradní lekári bezplatne, t. j. z ich úradnej povinnosti. Čo sa týka lekárov nemocenských poštovní, nemôže ministerstvo zdravotníctva im túto povinnosť nariadiť, ponevač týto lekári sú vo službách nemocenských pokladní a mohla by im uvedená povinnosť byť nariadená íba týmito pokladňami. Príležitost k tomu poskytuje správné prevedenie §u 167 zák. č. 221 ai 1924 Sb. z. a n., ktorá nepriamo prinúti zamestnavateľa k odstraneniu zariadení, nevyhovujúcích predpisom zdravotnickým.

Úradní lekári, buď magistrátní - ktorí sú v interpellácii výslovne uvedení - buď štátní, totiž okresní lekári nemôžu byť nútení k tomu, aby robotníkov roentgenovali, a to už pre to, že väčšina zariadenie pre roentgenovanie vôbec nemá a keď ho má, má ho pre svoju súkromnú prax.

Spoluprácu spolkov pre zdravotnú pečlivosť ministerstvo verejného zdravotnictva a telesnej výchovy víta a bude povďačné za pomoc týmito spolkami mu poskytnutú. Naprostou nutnou podmienkou spolupráce však je rešpektovanie vedy lekárskej , lebo ministerstvo zdravotníctva musí sa riadiť poznatkami vedeckými a týchto používať pre svoju potrebu.

Všetky celoštátné spolky pečlivosti zdravotne socialné majú vo svojom programe v oboru sociálného zdravotníctva i složku vychovnú. Tak Čsl. Červený Kríž prevádza výchovnú kampaň pre čistotu organizácie boja proti tuberkuloze, české i nemecké, poriadajú prednášky, rozširujú letáky a poriadajú výstavky, v ktorých je všade zdorazňované hlavne aj nebezpečie prachu. Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy požičiava prostredníctvom okresných správ politických serie plagátov o tuberkuloze a hygienie živnostenskej, v ktorých oboch je vyložené nebezpečie prachu pre ľudské zdravie.

Snahy organizacií pre prírodné liečenie pravda ministerstvo dosiaľ nemôže podporovať, lebo dobro, ktoré tieto spolky vykonávajú učiac ľudi prostému a čistému životu, je ďaleko prevýšené zlo, ktoré vzniká zanedbáním včasnej pomoci lekárskej a vzbuzovánim odporu proti všeobecne vedecky uznaným methodám liečebným a preventivným (očkovanie proti nemociam, liečenie látkami jedovatými atd.).

V Praze dňa 27. januára 1927.

Minister ver. zdravotníctva a telesnej výchovy:

Dr. Tiso v. r.

928/VIII. (původní znění).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslanců dra Spiny, dra Feierfeila, Horpynky, Simma, Eckarta a druhů o zřízení české menšinové školy v Hoře Sv. Šebestiána u Chomutova (tisk 528/IV).

Důvodem pro zřízení obecné školy s československým jazykem vyučovacím v Hoře Sv. Šebestiána byla ta okolnost, že při předbežném šetření zjištěny byly školou povinné děti československé národnosti, které neměly jinak příležitosti a možnosti docházeti do školy svého jazyka, neboť školy takové v celém soudním okresu dosud nebylo. Škola zřízena byla zejména pro děti státních zaměstnanců v tomto pohraničním okresním městě v jeho okolí.

Umístění nově zřízené školy opatřeno bylo v budově školy německé, která však i nadále má pro své tři třídy k dispozici pět učeben. Z vylíčených důvodů nebylo k nějakému opatření.

V Praze dne 8. ledna 1927.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. M. Hodža v. r.

928/IX. (původní znění).

Odpověď vlády na interpelaci posl. dra Jabloniczkého a druhů ve věci nespravedlivého přídělu půdy v obci Dýmeš (župa nitranská) (tisk 575/IX).

Interpelace svým obsahem týká se činnosti Státního pozemkového úřadu a nikoliv ministerstva zemědělství.

Drobný příděl půdy v kat. obci Dýmeš proveden byl přídělovým komisařem Státního pozemkového úřadu v Nitře za součinnosti místního poradního sboru, v němž byli zástupci obce, Slovenské domoviny, Rolnické besedy, invalidů, zaměstnanců velkostatků a praktických hospodářů. Provedení přídělové akce bylo schváleno obvodovou úřadovnou Státního pozemkového úřadu v Trenčíně. Při rozdělování přídělů byli nejprve zaopatřeni zaměstnanci velkostatku, kteří pozemkovou reformou byli zbaveni svého dosavadního zaměstnání. Ti obdrželi podle svého přání příděl nejbližší a nejlepší bonitní třídy. Jest pravda, že některým, kteří zůstali nadále ve svém zaměstnání, byl příděl odebrán a zaplacená záloha vrácena.

Údaje interpelace o velikosti přídělu, jakož i o velikosti dosavadního majetku přídělců neodpovídají skutečnosti. K případům, jež interpelace uvádí, sděluje vláda:

František Doboš obdržek toliko 6 kat. jiter. Jest pravda, že byl vyučen obuvníkem, ale od převratu řemeslo neprovozuje, protože jest 66% invalidou.

Josef Hok s manželkou Veronou obržel 3 kat. jitra. Jest ženatým rolníkem se 3 dětmi a vlastnil před přídělem 5 kat. jiter.

Štěpán Brat neměl před přídělovým řízením vlastní půdy, jako poštovní zřízenec, dovážející denně poštu z Nitry (14 km), měl však od velkostatku deputátní role k vydržování poštovního potahu. Z téhož důvodu byl mu příděl udělen, při čemž vzal zřetel k tomu, že přídělce jest 75% invalidou.

Rudolf Prikril, řezník, vlastnil 2 kat. jitra a obdržel 7 kat. jiter přídělem. Hostinskou licenci obdžel teprve po přídělu.

Ludevít Fazekas, hostinský, vlastnil 5 kat. jiter a obdržel 4 kat. jitra z důvodu, že jest 25% válečným invalidou.

Emerich Svecz, majitel 8 kat. jiter, rolník, obdržel 1 kat. jitro.

Pavel Svecz, rolník, obdržel 2 kat. jitra a stavební místo. Před přídělem vlastnil sice 12 kat. jiter, avšak na této půdě hospodařily tři rodiny: dva ženatí synové a provdaná dcera.

Josef Molnár, starosta obce, rolník, majitel 8 kat. jiter, dostal 3 kat. jitra.

Obvodní lékař a notář obdželi po 3 kat. jitrech, protože k rozsáhlému svému úřednímu obvodu potřebují koní, k jejichž výživě měli již dříve od velkostatku deputátní role.

Josef Farkas, Ondřej Sipos a Josef Varga nedostali přídělu proto, že odepřeli podepsati souhlas nabyvatelů. Štěpánu Bělíkovi, Josefě Galambosové a Ignáci Siposovi musil býti příděl vyměněn, protože pozemky původně jim přidělené byly později podle druhé rozvahy určeny pro uchazeče ze zájmové obce Neveřice.

Josef Andrážko byl zaměstnancem velkostatku a r. 1924 byl propuštěn. Když předložilrozhodnutí paritní komise, byl poukázán, aby žádal za příděl jako poškozený zaměstnanec.

Podle původního číselného přídělu obdrželi Ondřej Borbély 2 kat. jitra, Bělík Štefan 3 kat. jitra, Fazekas Ondrej 3 kat. jitra, Sipos Ignác 4 kat. jitra, Sipos Imrich 6 kat. jiter, Josefa Galambosová 5 kat. jiter. Po schválení číselného přídělu zaslal přídělový komisař spis spolu s grafickým plánem a souhlasem nabyvatelů obecnímu úřadu v Dýmeši za účelem nahlédnutí, podepsání a eventuálnímu podání námitek. A tu právě posledních 6 jmenovaných zahájilo v obci agitaci, aby souhlas nabyvatelů nebyl podepisován. Při tom sháněli podpisy od ostatních přídělců na prohlášení, že nežádají si přídělu od Státního pozemkového úřadu, nýbrž že žádají parcelaci z volné ruky. Souhlas nabyvatelů ani po opětném vyzvání nepodepsali, naopak pokračovali v agitaci proti pozemkové reformě. Z těchto důvodů nemohl přídělový komisař, než jmenovaným příděl odebrati a jejich pozdější stížnosti předložiti obvodové úřadovně Státního pozemkového úřadu v Trenčíně. Obvodová úřadovna v Trenčíně pod č. j. 4006/26 ze dne 26. května 1926 potvrdila správnost postupu přídělového komisaře a odebrání přídělu schválila, kromě případu Josefy Galambosové, které byl však příděl z důvodu uvedeného vyměněn. Příděl prve jmenovaných byl dodatečně jiným uchazečům přidělen.

Podle vylíčeného stavu věcí nemá vláda důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 25. ledna 1927.

Předseda vlády:

Dr. Švehla v. r.

928/X.

Odpověď ministra financí na interpelaci poslance Sladkého a spol. o zvláštních ohledech k vídeňským železobaronům a uhlobaronům při vyměřování daně z příjmu (tisk 538/III).

Dal jsem stížnosti a obvinění pronesená v interpelaci zevrubně vyšetřiti a sděluji toto:

Zprávy, které prý kolují v uhelném revíru ostravském, že báňským a hutním společnostem tohoto revíru nevyměřují se od r. 1914 daně, nemají podkladu. Bylo vyšetřeno, že všem hlavním devíti závodům těžařským byla daň výdělková zvláštní po případě všeobecná až včetně do roku 1924 vesměs včas vyměřena, v jediném případě pouze zůstává nevyměřena daň za rok 1924. Ukládání toto jakož všechna ukládání za leta 1925 a 1926 jsou v proudu a budou provedena ihned, jakmile potřebná šetření a zejména revise budou skončeny.

Také výtka, že daň z příjmu podílníkům těchto společností byla od r. 1920 vyměřena až 29. května 1926 bez přezkoušení, nespočívá na pravdě.

Daň z příjmu hlavních podílníků těchto závodů byla předepsána v roce 1920 za rok 1919, pak v roce 1924 za roky 1920-1923 a v roce 1925 za roky 1924 a 1925. Na uložení daně za rok 1926 pracuje. Vzhledem k tomu, že v letech 1921 až 1923 byla přesně vyměřována dávka z majetku a z přírůstku na majetku, opozdilo se ovšem jako u všech berních správ - vyměřování daně z příjmu, zejména však účetní provedení těchto předpisů pro nedostatek sil.

V dotaze uvedené částky daňové nejsou tedy předpisy daní za leta dávno minulá, nýbrž poslední realisace předpisů daní v roce 1926 provedená.

K výtce, že by při zkoušení přiznání k dani těchto poplatníků, bylo postupováno liknavě, podotýkám, že přiznání byla řádně přezkoušena a v řízení vytýkacím doplněna podrobnými výkazy a bilancemi. Provedení revisí a nahlídek do knih nebylo zepotřebí, neboť zdaněné příjmy plynou z tuzemských podniků, které vesměs buť již byly nebo jsou revidováni orgány revis, odboru ministerstva financí, na základě revisí těch podrobují se pak i přiznání a předpisy podílníků těchto podniků novému přezkoušení.

Slevy nebo prominutí těchto daní podle zákona ze dne 8 října 1924, č. 235 Sb. z. a n. nebyly povoleny a nebylo o nich vůbec jednáno, neboť poplatníci o ně nežádali.

Předpisy daní společenstvům a daní společníkům, jež vzájemně do sebe zasahují a se kontrolují, byly provedeny, resp. návrhy jich pro odhadní komisi vypracovány dvěma různými úředníky, z nichž jeden jest sám přednosta berní správy a není důvodu o pochybnosti o tom, že předpisy tyto byly provedeny správně a podle zákona a že stát nebyl nijak poškozen.

V Praze den 8. února 1927.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP