Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zvláštní daň výdělková předepisuje se jsou-li provozovny podniku v témže místě, kde sídlí podnikatel, v obci tohoto místa.

(1) Není-li u dolů, továren nebo u jiných podniků, zaměstnávajících se výrobou, provozovna v obci sídla podnikatelova, předepíše se 10% daně vyměřené ze všech takových podniků téhož podnikatele v obci sídla podnikatelova, ostatních 90% v obci, kde je provozovna. U stavebních podniků považuje se za provozovnu jen takové provádění staveb, které vyžaduje doby delší dvou let.

(2) Jsou-li však provozovny v několika ob. cích, rozdělí se 90%ní podíl daně mezi tyto obce v poměru částek, jež v nich byly vydány na služné a mzdy, v to počítajíc tantiemy zřízenců.

(3) Nedá-li se dělba daně provésti v poměru v odst. 2. uvedeném, rozdělí se daň mezi jednotlivé provozovny podle jejich hospodářského významu pro. celkový podnik; při tom nečiní rozdílu, jsou-li jednotlivé provozovny samostatny nebo je-li mezi nimi poměr hlavního, pobočního nebo pomocného závodu.

(4) Podnikatelům a zúčastněným obcím jest volno, aby se co do rozdělení 90%ního podílu daně dohodli i na jiném vhodném dělidle.

(5) Rozprostírá-li se provozovna do obvodu několika obcí, rozdělí příslušný vyměřovací úřad daň připadající na zmíněnou provozovnu mezi zúčastněné obce z volné úvahy podle míry poměrné důležitosti jednotlivých části provozovny, přibližuje ku břemenům, která vznikají obcím provozovnou nebo provozováním podniku, a ku ploše, kterou provozovna v obcích zaujímá; to platí též při podzemním dolování.

(6) Bydlí-li ze zaměstnanců provozovny alespoň jedna čtvrtina v jiných obcích, než ve které jest provozovna, zmenší se přirážková základna pro obec, v níž jest provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících mimo obec; obecní přirážky k polovině daňové částky připadající poměrně na služební platy zaměstnanců, bydlících v jiných obcích, plynou do zvláštního fondu zřízeného podle § 10 zákona o nová úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Přirážky pro zmíněný fond vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro obec, v níž jest provozovna, zejméně však výměrou 100%. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách, ležících v téže obci, nezaměstnávají trvale alespoň 100 zaměstnanců.

(7) Rozdělení daně jest podstatnou součástkou platebního rozkazu; o prvém rozděleni daně buďtež opisem platebního rozkazu, pokud se týž týká rozděleni daně, zpraveny všechny zúčastněné obce; při tom buďtež uvedeny důvody rozděleni daně.

(8) Ve věci rozdělení daně jest volno jak poplatníkovi, tak i zúčastněným obcím podati odvolání, o němž rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.

(9) Stalo-li se první rozdělení daně pravoplatným, platí rozdělovací měřítko - pokud není promlčeno právo státu opraviti vyměření daně - bez dalšího zpravování obcí tak dlouho, dokud některá ze zúčastněných obcí nebo podnik nezavdá podnětu ku přezkoušení tohoto měřítka při rozdělení daně na některý příští rok.

(1) Nastane-li případ označený v § 85, odst. 1., u podniků obchodních, ústavů úvěrních a pojišťovacích, předepíše se 50% daně vyměřen ze všech takových podniků téhož poplatníka v obci sídla podnikatelova, ostatních 50% v obci, ve které jest provozovna.

(2) Jinak platí obdobně ustanovení 85, odst. 2 až 9.

(1) Z daně podniků železničních předepíše se 20% v obci, v níž má podnikatel sídlo.

(2) Ze zbývajících 80% předepíše se 40% v obci, kde jest provozní správa.

(3) bývajících 40% předepíše se ve všech ostatních obcích, jimiž železniční trať probíhá, při čemž základem dělby daňového předpisu mezi označené obce jest souhrn přímých daní, vyjímajíc daň důchodovou, v každé obci placených; tento se zjišťuje vždy od pěti ku pěti rokům.

Jinak plat obdobně ustanovení S 85, odst. 7. a 8.

U plavebních podniků předepíše se 80% daně vyměřené z veškerých takovýchto podniků poplatníkových v obci sídla podnikatelova. Ostatních 20% se předepíše v obci, v niž jsou stanice, loděnice, jednatelství, dílny nebo podobné provozovny podniku.

Jinak platí obdobně ustanovení 85, odst. 2 až 9.

Provozuje-li poplatník, podrobený zvláštní dani výdělkové, podniky, pro které platí podle § § 84 až 88 různé zásady místní dělby daně, rozvrhuje se úhrn daně poplatníku předepsané na každý druh těchto podniků podle poměru ryzího výtěžku v nich dosaženého a, není-li možno ryzí výtěžek vyšetřiti, podle poměru základního kapitálu v nich užívaného (§ 83, odst. 14.).

(1) Poplatník má nově vzniklé podniky oznámiti vyměřovacímu úřadu do patnácti dní od počátku provozování a oznámiti, kdy s provozováním podniku na jeho účet bylo počato.

(2) Ku prvnímu oznámení o nově zřízeném podniku budiž připojena společenská smlouva a při podnicích majících zvláštní stanovy, dva vtisky stanov.

(3) Nově zřízené podniky druhu označeného v § 75 předloží vyměřovacímu úřadu pouze své stanovy.

(4) Opominutí oznámeni může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jiného trestného činu podle tohoto zákona.

(1) Převzetí podniku již trvajícího, ale zvláštní dani výdělkové nepodrobeného, pokládá se za vznik nového podniku, podrobeného této dani.

(2) V takovém případě se zdaní výtěžky počínajíc dnem, od kterého se podnik provozuje na účet přejímatelův.

Přejdou-li podniky poplatníka, podrobeného zvláštní dani výdělkové, na jiného takového poplatníka, pokládá se za dobu přechodu doba, od niž se podnik provozuje na účet přejímatelův. Přejímatel zdaní tudíž výtěžek počínajíc dnem, od kterého se podnik provozuje na jeho účet (§ 76, odst. 2.).

(1) Zanechá-li se provozování podniku v berním roce, má to podnikatel oznámiti do patnácti dní vyměřovacímu úřadu. Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou.

(2) Na berní rok, v němž provozování podniku bylo zanecháno nebo na jiného podnikatele převedeno, zaplatí se daň z výtěžku, který byl dosažen v době od konce obchodního období posledně zdaněného až do vzdání podniku. Tento výtěžek musí podnikatel přiznati do lhůty určené v § 307.

(3) Veškeré výtěžky, dosažené po dobu likvidace, jsou podrobeny zdanění podle ustanovení této hlavy.

Pozemkové dani jsou podrobeny všechny pozemky, jež lze hospodářsky obdělávati, a to i tehdy, byly-li hospodářskému obděláváni odňaty způsobem neodůvodňujícím osvobození od pozemkové daně podle tohoto zákona.

Pozemkovou daní jest povinen držitel dani podrobeného pozemku zapsaný do pozemkového katastru.

Pozemkové dani nejsou podrobeny:

1. Neplodné půdy.

2. Močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny.

3. Zastavěná plocha a nádvoří.

4. Pěšiny, potahové stezky, vozové cesty a silnice, jsou-li veřejné; náměsti (návsi), kostelní prostranství a ulice; pozemkové plochy státních drah zapsané v železniční knize; veřejným účelům sloužící průplavy; vodovody a splaškové kanály, pokud slouží veřejným účelům a pokud pozemky pro ně vyhrazené jsou příslušnými zařízeními zastavěny (zabrány) tak, že zemědělský nebo lesní výtěžek jest vyloučen; koryto řek a potoků.

Od pozemkové daně jsou trvale osvobozeny:

1. Zahrady veřejných korporací, pokud jsou věnovány přímo účelům vědeckým, všeužitečným nebo dobročinným a neposkytují vzhledem ke svému věnování zemědělského výtěžku; stromové a révové školky a pokusné zahrady veřejných korporací, zemědělských, vinařských a lesnických spolků, pokud jsou věnovány pouze výchovným a všeužitečným účelům, nesledujícím snahy po dosažení zisku.

2. Ochranné hráze a odvodňovací příkopy v zaplavovaném území; plochy zastavěné přístavními hrázemi a vlnolomy; vodní nádrže údolních přehrad, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a pokud neslouží chovu ryb a nedávají užitku rybolovem nebo řezáním rákosu.

3. Veřejná pohřebiště a veřejná mrchoviště, pokud se nevěnují jiným účelům.

4. Vojenská cvičiště zřízená na pozemkových plochách státních nebo státu bezplatně propůjčených, pokud zmíněné plochy jsou vzhledem ku svému věnování odňaty pravidelnému hospodaření takovou měrou, že neposkytuji zemědělského (lesního) výtěžku nebo poskytuji výtěžku poměrně nepatrného.

(1) Od pozemkové daně jsou dočasně osvobozeny:

1. Neplodné pozemkové plochy, které dosud dani podrobeny nebyly, nebo pozemkové plochy, které se staly zcela neplodnými pro živelní pohromy, byly-li učiněny plodnými, a to na 10 let, nebo jde-li o založení vysokokmenných lesů, na 25 let, počínajíc rokem jdoucím po provedeném zúrodněni nebo po dokončeném zalesnění. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zemědělství prodloužiti dobu dočasného osvobození pro vysokokmenné lesy až na 40 let, byly-li náklady se zalesněním spojené zvlášť vysoké.

2. Pozemky nebo části pozemků ve výměře alespoň 1/4 hektaru, které dosud nebyly osázeny vinnými keři a které byly příslušnému zemědělskou radou uznány za způsobilé k založení vinic, byly-li věnovány toliko vinařství, a to, byly-li osázeny révami domácími, na 8 let, byly-li osázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s osázením zařízeny na zavodňování kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let, počínajíc rokem jdoucím po provedeném osázení.

3. Pozemky dosud pěstování révy věnované nebo jejich části ve výměře alespoň 1/4 hektaru, na kterých vinné keře před projitím pravidelného kultivačního období vyhynuly nebo byly vysekány, aby se zabránilo rozšiřování nákazy, byly-li znova vysázeny révami domácími, na 8 let, byly-li vysázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s novým osázením zařízeny na zavodňováni kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném novém osázeni; nezdařilo-li se na pozemků v tomto odstavci zmíněných nové osázení vinnými keři a muselo-li za příčinou opětného dosažení výnosnosti pozemku býti osázení zcela nebo z větší části obnoveno, prodlouží se doba dočasného osvobození o dalších 5 let.

(2) Osvobození od pozemkové daně podle ustanovení odst. 1., č. 2. a 3., zanikají, byla-li vinice v době povoleného osvobození zrušena. Držitel osvobozeného pozemku jest povinen do 30 dnů oznámiti příslušnému státnímu měřickému úřadu zrušení vinice. Nebylo-li oznámení o zrušení vinice včas podáno, předepíše se pozemková daň z dotčeného pozemku dodatečně za všechna předcházející léta, za která byl pozemek od daně osvobozen.

(1) O nároku na trvalé a na dočasné osvobození pozemků od pozemkové daně podle ustanoveni §§ 97 a 98 rozhoduje finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku, již podati nutno u příslušného státního měřického úřadu do 30 dnů po skončení oněch skutkových okolností, které odůvodňují osvobození od daně. Byla-li žádost podána po stanovené lhůtě, přísluší osvobození teprve od počátku noku jdoucího po podané žádosti a to při dočasných osvobozeních pouze na zbývající ještě dobu zákonem přípustného daňového osvobození.

(2) Proti rozhodnutí finančního úřadu II. stolice podle odst. 1. přípustno jest odvolání k ministerstvu financí.

Dočasná osvobození od pozemkové daně, poskytnutá jednotlivým pozemkům podle dříve platných zákonných ustanoveni, zůstávají i podle tohoto zákona v platnosti až do konce doby, na kterou byla povolena.

(1) Vyplývá-li z trvalé změny vzděláváni (kultury) nebo z trvalé změny jakostní třídy v důsledku provedených zařízení melioračních u dani podrobeného pozemku podle ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení zvýšení dosavadního katastrálního výtěžku, předepíše se zvýšená daň pozemková teprve počínajíc jedenáctým rokem po provedené změně kultury nebo po dokonaní melioračních zařízení, bylo-li předepsané ohlášení o nastalých změnách včas učiněno.

(2) Výhoda podle odst. 1. nemá místa a bývalých lesů, a nichž trvalá změna kultury byla provedena bez předchozího schválení příslušnými úřady lesními.

Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem zemědělství a vnitra povolilo dočasné osvobození od pozemkové daně pro pozemky, na nichž provedena byla nová hromadná osídlení. Osvobození od daně z tohoto důvodu povoliti dlužno podle výše nákladů vzniklých kolonistům, nejdéle však na 6 let. Podrobnější ustanoveni budou vydána nařízením.

Základ pro vyměření pozemkové daně bude stanoven zvláštním zákonem; až do té doby platí prozatímní ustanoveni čl. VII. uváděcích ustanovení tohoto zákona.

(1) Pozemková daň vyměřuje se na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, ze všech dani podrobených pozemků vyměřovacím úřadem nebo v jeho zastoupení a za jeho dozoru příslušným berním úřadem pro každou katastrální obec zvláště tím způsobem, že se podle pozemkového katastru a se zřetelem na trvalá a na dočasná osvobození a na výhody, poskytnuté jednotlivým pozemkům, pokud se týče se zřetelem na trvání daňové povinnosti jednotlivých pozemků vypočte pro každého poplatníka částka daně připadající na pozemky jemu připsané.

O provedeném předpisu daně zpraví úřad v odst. 1. zmíněný představenstvo obce zvláštní vyhláškou s připomenutím, že poplatníci mohou do předpisných výkazů u příslušného úřadu do 15 dnů po úředním vyhlášení nahlédnouti, případná vysvětlení si vyžádati nebo námitky proti předpisu daně uplatniti. Obecní představenstvo jest povinno vyhlášku příslušného úřadu o předpisu pozemkové daně způsobem v obci obvyklým do 3 dnů vyhlásiti a den, kdy se tak stalo, úřadu oznámiti.

Sazba pozemkové daně bude stanovena zvláštním zákonem; až do té doby platí prozatímní ustanovení čl. VII. uváděcích ustanovení tohoto zákona.

(1) Zvláštní platební rozkaz o předepsané pozemkové dani doručí vyměřovací úřad nebo v jeho zastoupení berní úřad jednotlivým poplatníkům pouze tehdy, změnila-li se jejich daňová povinnost proti roku předcházejícímu provedením změn v pozemkovém katastru.

(2) Kromě toho doručí příslušný úřad zvláštní platební rozkaz, žádá-li o to poplatník do lhůty, stanovené pro nahlédnuti do předpisných výkazů.

(1) Daňová povinnost pozemků dosud pozemkové dani nepodrobených počíná se zpravidla počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy nastaly okolnosti, na nichž se datová povinnost zakládá, nebo byly-li pozemky od daně osvobozeny, počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy daňové osvobození zaniklo.

(2) Daňová povinnost končí se zpravidla koncem kalendářního roku, v němž nastaly okolnosti vylučující daňovou povinnost nebo zakládající nárok na osvobození od daně.

(3) Změny nastalé v osobě poplatníkově nebo v předmětu daňovém za berního roku nemají účinku na předpis daně na běžící rok. leda že se pozemky pozemkové dani podrobené zastaví nebo že se jich užije za nádvoří budov podrobených dani domovní. V těchto případech zaniká povinnost ku pozemkové dani dnem, kdy pro dotčený pozemek nastala povinnost k dani domovní.

Poškozením zemědělských kultur živelními pohromami nevzniká nárok na slevu pozemkové daně.

(1) V případech rozsáhlejšího poškození zemědělských kultur živelními pohromami může býti poškozeným poplatníkům přiznána náhrada pozemkové daně s přirážkami, připadající poměrně na zničenou část naturálního výtěžku.

(2) K úhradě náhrad v odst. 1. zmíněných zřídí se při zemědělských radách (v Podkarpatské Rusi při zemědělském referátu civilní správy) zvláštní fondy, do nichž plynou příspěvky státu a obcí. Pokud nedojde ku definitivnímu stanovení základu pozemkové daně a její sazby ve smyslu § 10 a 105, platí o výši příspěvků pro zvláštní fondy prozatímní ustanovení čl. VII., odst. 6. uváděcích ustanovení tohoto zákona.

(3) Přebytků zvláštních fondů může býti použito ku poskytování mimořádné podpory zvlášť potřebným poškozeným.

Podrobná ustanovení o podmínkách a způsobu náhrad podle § 109, jakož i o hospodaření se zvláštními fondy, zejména také co do nakládáni s jejich přebytky, stanov vládní nařízení.

(1) Byl-li na lesní půdě zničen dřevní porost ohněm, vývratí,sněhovým polomem, hmyzem nebo u mladých kultur také kromobyčejným suchem tou měrou, že postižené plochy lze jen novým zalesněním opět učiniti výnosnými, přísluší držiteli lesních pozemků sleva pozemkové daně, byla-li naznačeným způsobem zničena alespoň čtvrtina dřevního porostu celého, témuž držiteli náležejícího spojeného lesního komplexu.

(2) Silnice, cesty, vodotoky a hranice katastrálních obcí, lesním komplexem probíhající, neruší jeho spojitosti.

(3) Zničení lesního porostu za tou příčinou, aby se zabránilo rozšiřování škodlivého hmyzu, rovná se škodě hmyzem způsobené.

Sleva pozemkové daně přísluší měrou skutečného předpisu daně, jenž připadá na zničené množství dřeva (§ 114).

(1) žádost o slevu pozemkové daně z lesů podati dlužno buď písemně nebo protokolárně do 30 dnů po zpozorování škody u vyměřovacího úřadu, v jehož obvodu leží větší část poškozeného lesního komplexu. V žádosti uvésti nutno čísla poškozených lesních parcel, příčinu škody a přibližný její rozsah.

(2) Výjimečně lze škodu oznámiti blíže ležícímu bernímu úřadu, je-li pravidelné spojení s vyměřovacím úřadem přerušeno a bylo-li by nebezpečí v prodleni. Zjištění škody a odpis, daně.

(1) škodu zjistí vyměřovací úřad příslušný podle § 1,13 vyšetřením na místě samém a to zpravidla za součinnosti jednoho nebo dvou úředně oprávněných lesních znalců.

(2) Množství zničeného dřeva zjistí se tím způsobem, že se vypočítá roční přírůstek dřeva (roční naturální výtěžek) připadající podle operátů pozemkového katastru na lesní plochu, na níž dřevní porost byl zničen, a násobí se stářím zničeného dřevního porostu. K zásobě dřeva, která tu zbyla, byť i v hodnotě zmenšené, nutno přihlížeti při zjištěn množství zničeného dřev.

(3) Podrobnější ustanovení o vyšetření škod lesních a o provedení odpisu daně budou stanovena vládním nařízením.

(4) O nároku na slevu daně rozhodne vyměřovací úřad, proti jehož rozhodnutí přípustno jest odvoláni k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

Žádost o slevu daně podle § 113 podati může za poplatníka též nájemce nebo trvalý uživatel poškozených pozemků, hospodářský nebo lesní úředník, pověřený správou poškozených pozemků, pokud se týče starosta obce.

(1) Se slevou pozemkové daně jest spojena i sleva přirážek státních vybíraných s dani pozemkovou.

(2) Předpis jiných přirážek, zvláště přirážek samosprávných korporací, zůstává, slevou daně pozemkové nedotčen.