Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Účelem státní služby statistické jest poskytnouti zákonodárství a správě přehled o poměrech ve státě a to na podkladě skutečností získaných a zpracovaných s přísnou nestranností a methodou vědecky bezvadnou, vyhovující požadavkům jednotnosti a srovnatelnosti dat zvláště i s hlediska mezinárodního.

Význam statistické služby pro vnitřní potřeby ve státě, zvláště v úsilí konsolidačním, je zesílen i potřebou řádného hodnocení státu s hlediska účasti jeho v mezinárodním společenství. Hluboké zásahy zákonodárství do hospodářského života vyžadují veliké péče o statistickou orientaci, které však nemenší měrou jsou nuceni vyhledávati i činitelé zasahující do života státního na foru mezinárodním.

Je proto jen přirozeno, že v pracovním programu československé statistické služby se obrážejí vytčené potřeby našeho státního života. Úsilí konsolidační vyvolávající snahu seznati vnitřní strukturu a vývoj našeho soukromého i státního hospodářství vtisklo ráz pracovnímu programu československé služby statistické. Této potřebě sloužily hlavně práce směřující k tomu, aby byl získán přehled o nejdůležitějších příznacích hospodářského života, které osvětluje zvláště populační statistika (zpracování materiálu ze sčítání lidu vztahujícího se na povolání obyvatelstva, dav o měně obyvatelstva, přírůstek, úbytek, úmrtnost, sňatečnost, zejména pak vystěhovalectví). Témuž účelu slouží práce v oboru statistiky výroby zemědělství, hornictví, hutnictví oběhu statků (statistika dopravy a zahraničního obchodu, peněžnictví) a spotřeby, při čemž pozorování cen a životních nákladů za současného pozorování ostatních jevů sociálních (trh práce, mzdy, stávky, výluky, odb. organisace) uceluje úsilí proniknouti náš soukromohospodářský život. Veliké úkoly v oboru veřejného hospodářství vrcholící v požadavku rozpočtové rovnováhy a daňové reformy vyžádaly si rovněž veliké statistické přípravy ať už šlo o úpravu platů státních zaměstnanců nebo chystanou berní reformu (daňové zatížení). S těmito pracemi, jež mají býti pomůckou vědecky řízené politiky měnové, souvisí jako konečná výslednice úkol sestaviti platební bilanci státní.

Statistická služba státní plní tak úkol obchodních knih státních, jsouc řádně organisovaná a datovaná, znamená pro státní hospodářství totéž, co řádná inventura a vnější pořádek pro každé jiné hospodářství, vzbuzuje důvěru nejen hospodařícího v sebe samého, ale i jeho okolí zvyšujíc jeho prosperitu a povšechný kredit.

Pokud jde a pracovní a publikační činnost Státního úřadu statistického v r. 1925 sluší uvésti zvláště tyto nejdůležitější práce:

V oboru statistiky populační uveřejnil Státní úřad statistický v "Československé statistice" data o povolání obyvatelstva podle sčítání lidu r. 1921, vydal "Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku" v německém vydání, uveřejnil ve svých "Zprávách" předběžné výsledky přirozené měny obyvatelstva za rok 1925, připravil do tisku definitivní výsledky této měny za rok 1919 a 1920, zpracoval data o rozvodech, rozlukách a neplatnosti manželství za r. 1919, 1920 a 1924, sestavil a publikoval data a vystěhovaleckých pasech a zámořském vystěhovalectví za r. 1924 a 1925, v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví vypracoval plán na sčítání pohlavně chorých a uveřejnil data o chorobnosti a úmrtnosti nakažlivých chorob povinně hlášených v l. 1920 až 1924.

V oboru statistiky zemědělské Státní úřad statistický zpracoval a ve svých "Zprávách" uveřejnil data o definitivních výsledcích sklizně r. 1924 a o plochách osevu a o sklizni r. 1925. Pro "Československou statistiku" bylo dokončeno zpracování statistiky ploch osevu, sklizně a výnosů zemědělských plodin r. 1923 a 1924. Dále byly provedeny v tomto oboru přípravné práce pro šetření o počtu domácího zvířectva k 31. prasinci 1925 a v "Československé statistice" byly vydány výsledky šetření o poměrech lesů v republice Československé podle stavu z r. 1920. Ze statistiky zemědělského průmyslu byla zpracována a ve "Zprávách Státního úřadu statistického" uveřejněna data o pivovarech za r. 1924 a cukrovarech a lihovarech ve výr. období 1923/24 a připravena k uveřejnění v "Československé statistice" statistika mlýnů.

Ve statistice zahraničního obchodu upraven byl v důsledku obchodní smlouvy s Rakouskem statistický seznam zboží tak, že byl rozmnožen asi o 400 smluvních položek, a zpracováno bylo přes 5 milionů statistických ohlášek dovozních a vývozních speciálního obchodu. Výsledky prací z tohoto oboru uloženy byly v 12 číslech "Měsíčního přehledu zahraničního obchodu republiky Československé" a v podrobné roční publikaci o speciálním obchodu v r. 1924. Kromě toho byla do tisku připravena statistika veškerého záznamního řízení a průvozu r. 1923 a 1924.

V oboru statistiky dopravní zpracován a ve "Zprávách" publikován byl materiál o dopravě vodní na Dunaji v r. 1924, o dopravě zboží na Vltavě a Labi za r. 1923 a 1924 a o poštách, telegrafech a telefonech za r. 1924. Z materiálu, týkajícího se čsl. státních drah pro pramenné dílo zpracován materiál přepravní statistiky za r. 1923.

Ve statistice hornické a hutnické byla sestavena a ve "Zprávách" uveřejněna data o výrobě hornické a hutnické, o koksovnách a briketárnách a o hornických mzdách za r. 1924. Byla táž úplně provedena nejdůležitější část reformy statistiky hornické, hutnické a průmyslu uhlí dále zpracujícího a to statistika výrobní a statistika hornických mezd.

Pro obor statistiky sociální znamenal rok 1925 pokračování konsolidace této statistiky. Zpracován a ve "Zprávách" publikován materiál o statistice práce přes čas, sprostředkování práce a trhu práce za r. 1924, dále o stávkách a výlukách v zemědělství, lesnictví a rybářství v r. 1923, v závodech báňských v r. 1924, v průmyslu, živnostech, obchodu a dopravě r. 1923 a ve službě železniční (včetně drah pouličních) v l. 1921-1923. Dále bylo provedeno šetření odborových organisacích zaměstnaneckých podle stavu k 31. prosinci 1924 a výsledky tohoto šetření byly uveřejněny ve "Zprávách Státního úřadu statistického".

V oboru statistiky cenové a spotřební bylo pozměněno schema velkoobchodního indexu, dále byl vypočítáván a publikován vážený maloobchodní index potravinový pro pětičlenou rodinu v Praze a bylo pracováno na indexu všech životních nákladů pro touž dělnickou rodinu a pro čtyřčlennou úřednickou rodinu. K tomu cíli provedeno bylo rozsáhlé šetření o cenách bytů v Praze, byl též sestaven a uveřejněn index bursovní za léta 1918-1925 a provedena písemná anketa o indexu stavebních nákladů. Výsledky šetření z tohoto oboru byly uveřejněny v 31 číslech "Cenových Zpráv".

V oboru statistiky úvěrních ústavů a peněžnictví zpracována a ve "Zprávách" uveřejněna byla data o akciových a veřejných bankách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za r. 1924, dále o společnostech s r. o. provozujících obchody bankovní, o akciových peněžních ústavech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, o spořitelnách, o záložnách podle soustavy Schultze-Delitsche v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, o kampeličkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a o okresních záložnách hospodářských v Čechách (vesměs za r. 1923) a konečně o úvěrních družstvech na Slovensku za l. 1919-1923. Vypracován plán sestavy platební bilance československé. K tomu cíli zahájeno bylo též rozsáhlé anketární šetření u ústředních úřadů, obchodních komor, svazů peněžních ústavů atd. a konána předběžná studia teoretická.

Ve statistice veřejných financí prováděna byla evidence výkazů o dávce z majetku a počato bylo s jejich zpracováním. Bylo pracováno o statistice daně z příjmů, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za r. 1919 a 1920, pokračováno ve zpracování dat o samosprávných přirážkách r. 1922 a zahájeny přípravné práce pro zkoumání berního břemene.

V oboru statistiky výdělkových společností a neúvěrních družstev zpracována a ve "Zprávách Státního úřadu statistického" uveřejněna byla data o stavu a pohybu akciových společností obchodních a průmyslových, společností s r. o. a družstev neúvěrních za r. 1924.

Ve statistice politické a správní provedeny byly přípravné práce pro statistiku voleb do Národního shromáždění r. 1925. Materiál byl zkontrolován a úhrnné výsledky uveřejněny byly ve "Zprávách".

V oboru statistiky soudní a trestní dokončeno bylo zpracování statistického materiálu o civilním soudnictví za r. 1923 a uveřejněno ve "Zprávách". Dále byl úplně pracován a k tisku připraven materiál za r. 1924. Kromě toho byla vydána v "Československé statistice" podrobná trestní statistika z Čech, Moravy a Slezska za l. 1919-1922.

Ve statistice školství vydána byla v "Československé statistice" podrobná data o veškerých školách v republice Československé ve škol. roce 1922/23 a 1923/24 a ve "Zprávách" přehledná statistika všeho školství za škol. r. 1923/24 a statistika škol národních podle stavu 33. prosince 1924.

V oboru statistiky státních zaměstnanců bylo zpracováno přes 31.000 výkazů o přírůstku a úbytku a přesunech sil mezi resorty a sestavovány o tom měsíční výkazy. Kromě toho bylo provedeno propočítání finančního účinku osnovy nového požitkového systému, k čemuž bylo třeba téměř celý materiál o sčítání státních zaměstnanců znovu přetříditi.

Velmi rozsáhlá byla též informační činnost Státního úřadu statistického v roce 1925. Zde sluší zmíniti se aspoň o informacích, jež úřad poskytoval pro účely reparačního jednání, dále mezinárodním veřejným orgánům a ústavům (Společnost národů v Ženevě, Mezinárodní statistický ústav v Haagu, Mezinárodní obchodní ústav v Bruselu, Mezinárodní zemědělský ústav v Římě), cizozemským ročenkám a časopisům ("Statesman's Yearbook", "Annuaire Général de la France et de l'Etranger", "The Economie Review" a j.) atd.

Ke kapitole 4.

Náklady Společnosti Národů hradí podle odstavce 5., čl. 6. Paktu státy-členové Společnosti Národů.

Náklady Společnosti Národů jsou:

1. Výdaje spojené s činností sekretariátu Společnosti Národů včetně výdajů na zasedání Shromáždění, Rady, jejich poradních orgánů, ať stálých nebo pouze dočasných, jakož i výdajů na zasedání mezinárodních konferencí, konaných pod záštitou Společnosti Národů.

2. Výdaje Mezinárodní organisace práce včetně výdajů na zasedání Správní rad a Mezinárodní konference práce.

3. Výdaje Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti, t. j. platy a diety soudců, výdaje spojené s činností zapisovatele dvoru, jakož i výdaje na zasedání Stálého dvoru.

Rozpočet Společnosti Národů se připravuje v dubnu roku předcházejícího. Rozpočtový návrh obsahuje 3 oddělené části, t, j. rozpočet "Sekretariátu Společnosti Národů", "Mezinárodní organisace práce" a "Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti". Mimo to obsahuje kapitolu o investicích. Rozpočtový návrh Sekretariátu připravuje generální sekretář Společnosti Národů, rozpočtový návrh Mezinárodní organisace práce jeho ředitel a rozpočtový návrh Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti jeho zapisovatel.

Tyto 3 rozpočty předkládány jsou t. zv. kontrolní komisi Společnosti Národů, která je přísně zkoumá a po případě navrhuje změny a redukce.

Když byl rozpočet prošel Radou Společnosti Národů, jest předložen Shromáždění Společnosti Národů. Shromáždění jej přidělí své IV. komisi, t. zv. rozpočtové, která probírá rozpočet položku za položkou a po provedených opravách doporučí jej Shromáždění k schválení.

Jak vidno z předchozího, jest dána členům Společnosti Národů záruka a možnost zabrániti nepřiměřenému vzrůstu rozpočtu. Jest na místě zmíniti se, že předsedou kontrolní komise, který jest jaksi ministrem financí Společnosti Národů, jest Čechoslovák. Netřeba připomenouti, že Československo přispívá značnou měrou k důslednému uplatnění zásady šetrnosti.

Náklady na Společnost Národů hradí, jak již uvedeno, státy-členové Společnosti Národů podle klíče schváleného Shromážděním Společnosti Národů. Za kriterium pro rozdělení nákladů mezi členy Společnosti Národů určena platební schopnost jednotlivých států-členů Společnosti Národů. Platební schopnost zjišťována byla pomoci dvou znaků, a to počtem obyvatelstva z 31. prosince 1919 a čistým stát ním příjmem za rok 1913.

Kromě těchto znaků bylo přihlíženo i k jiným okolnostem, na. př. neporovnatelnosti rozpočtu jednotlivých států, různosti rozdělení funkcí mezi správy ústřední, místní a soukromoprávní, poválečnému rozvratu ve státních finančních hospodářstvích a podle toho spravedlivěji upravena výše příspěvku.

Podle původní platební stupnice přispívala Československá republika 35 jednotkami na náklady Společnosti národů. Kdykoli se naskytla vhodná příležitost, usilovalo ministerstvo zahraničních věcí o snížení počtu platebních jednotek, vyměřených republice Československé. Toto úsilí setkalo se s úspěchem v roce 1924, kdy byl československý příspěvek snížen s 35 jednotek na 33. Dalšího snížení docíleno bylo v roce 1926 a sice na 29 jednotek.

Podle této stupnice zaplatilo Československo v r. 1926 z celkového rozpočtu 22,930.633 zl. frs. 709.69943 zl. frs., t. j. 4,617.595 Kč.

Na úhradě nákladů Společnosti Národů v roce 1926 bralo podíl 55 států-členů Společnosti Národů. Letošního roku přijato bylo Německo do Společností Národů a vyměřen mu příspěvek ve výši 79 platebních jednotek, čímž celkový počet jednotek vzrostl s 937 na 1016.

Definitivní rozpočet Společnosti Národů pro rok 1927 stanoven částkou 24,512.341 zl. frs. oproti původnímu rozpočtovému návrhu 25,307.899 zl. frs.

Zvýšení rozpočtu na rok 1927 oproti rozpočtu na rok 1926 vysvětluje se hlavně přijetím Německa do Společnosti Národů, pro něž bylo nutno předvídati v rozpočtu některá význačná i podřadná místa v sekretariátu Společnosti Národů a v Mezinárodním úřadu práce. Kromě toho dá se očekávati, že příští Shromáždění bude déle zasedati než letos. Mimo to bylo nutno preliminovati značné částky na přípravné práce pro konferenci o odzbrojení, pro ekonomickou konferenci a generální konferenci pro otázky dopravy a transitu.

Tím však, že Německu byl vyměřen příspěvek ve výši 79 jednotek, zvýšil se celkový počet platebních jednotek s 937 na 1016 a snížila se hodnota jednotky s 24.472,39 zl. frs. z roku 1926 na 24.126,31 zl. frs.

Československý příspěvek na náklady Společnosti Národů v roce 1927 bude tudíž činiti 699.66299 zl. frs., t. j. 4,569.830,71 Kč, tedy o 47.764,29 Kč méně než v r. 1926.

Značná část československého příspěvku přichází k dobru republice Československé tím, že do úřednictva generálního sekretariátu Společnosti Národů přijati jsou 4 českoslovenští příslušníci a do Mezinárodního úřadu práce rovněž 4. Jejich roční příjmy dosahuji přibližně 850.000 Kč. Kromě toho jest několik československých příslušníků členy v komisích Společnosti Národů, která jim z rozpočtu S. N. hradí cestovné a denní diety. Jsou členy výboru pro postupnou kodifikaci mezinárodního práva, finančního výboru, hospodářského výboru, výboru znalců pro dvojí zdanění, přípravného výboru pro hospodářskou statistiku, podkomise pro železniční dopravu a kontrolní komise.

Z položky "paušál na různé výdaje z členství vzniklé a výlohy spojené s účastí na mezinárodních jednáních, konaných pod záštitou Společnosti Národů" hradí se zájezdy delegací na Radu a Shromáždění Společnosti Národů a delegátů do těch komisí Společnosti Národů, jež nejsou hrazeny z rozpočtu Společnosti Národů, jakož i na konference, konané pod záštitou Společnosti Národů.