II. volební období | 3. zasedání. |
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny
předkládá zprávu o vládním
návrhu státního rozpočtu republiky
Československé a finančního zákona
pro rok 1927 a navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění
republiky Československé račiž schváliti:
1. Státní rozpočet republiky Československé
na rok 1927 podle návrhu rozpočtového výboru
(příloha finančního zákona);
2. finanční zákon na rok 1927 podle návrhu
rozpočtového výboru.
Po stránce formální jest rozpočet
státní na rok 1927 proti rozpočtům
předešlých let podstatně změněn
a přizpůsoben změněné struktuře
státního hospodářství, která
má býti jeho podkladem.
Rozpočet státní jest rozdělen na 4
skupiny a to:
Skupina I. Vlastní státní správa.
Skupina II. Správa státních podniků.
Skupina III. Podíl samosprávných svazků
na státních daních a poplatcích.
Skupina IV. Správa státního dluhu.
Tato skupina nahrazuje v podstatě celý státní
rozpočet na rok 1926, avšak bez příloh.
Rozdělena jest stejně jako rozpočet dosavadní
na kapitoly, které jsou však seskupeny nově
podle věcného a logického principu v 5 oddílů
a to:
A. Ústřední orgány státu.
B. Správa zahraniční a vojenská.
C. Správa vnitřní.
D. Správa finanční.
E. Kontrola státní správy.
Oddíl C. "Správa vnitřní"
tvoří pak rozpočty kapitol seskupené
rovněž podle logického principu v 5 dalších
oddělení a to: správa a) politická,
b) justiční a legislativní, c) kulturní,
d) hospodářská a dopravní a e) sociální.
Oddíl A. "Ústřední orgány
státu" tvoří kapitoly:
1. President republiky a kancelář presidenta republiky
(v rozpočtu 1926 kap. 1. a 2.),
2. Zákonodárné sbory (v rozpočtu 1926
kap. 3.),
3. Předsednictvo ministerské rady (v rozpočtu
1926 kap. 9. a 9. A.).
Oddíl B. "Správa zahraniční
a vojenská" tvoří kapitoly:
4. Ministerstvo zahraničních věcí
(v rozpočtu 1926 kap. 10.),
5. Ministerstvo národní obrany (v rozpočtu
1926 kap. 11.).
Oddíl C. "Správa vnitřní":
Oddělení a) "Správa politická"
tvoří kapitola 6. a 6. A. Ministerstvo vnitra (v
rozpočtu 1926 kap. 12. a 12. A.),
Oddělení b) "Správa justiční
a legislativní" tvoří kapitoly:
7. a 7. A. Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším
soudem (v rozpočtu 1926 kap. 19. a 19. A.),
8. Agenda ministerstva pro sjednocení zákonův
a organisace správy (v rozpočtu 1926 kap. 24.),
9. Nejvyšší správní soud a Volební
soud (v rozpočtu 1926 kap. 4.).
Oddělení c) "Správa kulturní"
tvoří kapitola 10. a 10. A. Ministerstvo školství
a národní osvěty (v rozpočtu 1926
kap. 13. a 13. A.).
Oddělení d) "Správa hospodářská
a dopravní" tvoří kapitoly:
11. a 11. A. Ministerstvo zemědělství (v
rozpočtu 1926 kap. 18. a 18. A.),
12. a 12. A. Státní pozemkový úřad
(v rozpočtu 1926 byly výdaje pro tento úřad
preliminovány v kapitole 9. a 9. A. Předsednictvo
ministerské rady),
13. a 13. A. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností
(v rozpočtu 1926 kap. 15. a 15. A.),
14. a 14. A. Ministerstvo veřejných prací
(v rozpočtu 1926 kap. 20. a 20. A.), 15. Ministerstvo pošt
a telegrafů (v rozpočtu 1926 kap. 16.),
16. Ministerstvo železnic (v rozpočtu 1926 kap. 17.),
Oddělení e) "Správa sociální"
tvoří kapitoly:
17. a 17. A. Ministerstvo sociální péče
(v rozpočtu 1926 kap. 21. a 21. A.),
18. a 18. A. Agenda ministerstva pro zásobování
lidu (v rozpočtu 1926 kap. 22. a 22. A.),
19. a 19. A. Agenda ministerstva veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy (v rozpočtu 1926
kap. 23. a 23. A.),
20. a 20. A. Pensijní a zaopatřovací požitky
(v rozpočtu 1926 kap, 8. a 8. A.).
Oddíl D. "Správa finanční"
tvoří kapitoly:
21. a 21. A. Ministerstvo financí v rozpočtu 1926
kap. 14. a 14. A.),
22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa
(v rozpočtu 1926 kap. 14. B. a 14. C.).
Oddíl E. "Kontrola státní správy"
tvoří kapitola 23. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad (v rozpočtu 1926 kap.
5.).
Jak z uvedeného plyne, jest nově zařazen
jako samostatná kapitola rozpočet státního
pozemkové úřadu, který tvořil
dosud součástku kapitoly 9. a 9. A. Předsednictvo
ministerské rady, a to vzhledem k samostatné povaze
tohoto úřadu.
Naproti tomu se vypouštějí:
1. kapitola 6. a 6. A. Příděly samosprávným
svazkům, které v předloženém
rozpočtu tvoří samostatnou skupinu III.,
2. kapitola 7. Státní dluh republiky československé,
která tvoří nyní novou evidenční
skupinu IV.,
3. kapitola 25. Likvidace repatriačních nákladů
čs. příslušníků a příslušný
náklad. zařazen do kapitoly 22. a 22. A. Všeobecná
pokladní správa.
Náklad na opatření výzbroje vojska
byl vyloučen z rozpočtu ministerstva národní
obrany a zařazen částkou 315,000.000 Kč
jako výdaj zvláštního fondu pro věcné
potřeby národní obrany, a to do kapitoly
22. a 22. A. Všeobecná pokladní správa.
Zřízením tohoto fondu obdrží
vojenská správa od správy pokladní
po 11 let ročně 315,000.000 Kč, avšak
rozpočet ministerstva národní obrany nesmí
převyšovati sumu 1.400 mil. Kč. Tím
se rozpočet ministerstva národní obrany trvale
snižuje o 220 mil. Kč.
Náklady na administrativní stavby, které
v rozpočtu na rok 1926 byly zařazeny v rozpočtech
jednotlivých kapitol, jsou sloučeny nyní
v rozpočtu kapitoly 14. a 14. A. Ministerstvo veřejných
prací. Tímto opatřením získává
se celkový přehled o všech stavbách
prováděných státní správou,
jakož i o celkovém nákladu, který k
tomuto účelu může býti věnován.
Podrobnější odůvodnění
tohoto opatření jest uvedeno v důvodové
zprávě k vládnímu návrhu (strana
201) tisk č. 590.
Konečně dlužno poznamenati, že salda jednotlivých
podniků, která byla dosud zařazena v rozpočtu
nejvyšších správních úřadů,
do jichž oboru působnosti příslušejí,
byla vyloučena z těchto rozpočtů a
zařazena konečným saldem v kapitole 22. a
22. A. Všeobecná pokladní správa. Rozpočty
jednotlivých podniků jsou pak obsaženy ve skupině
II. Správa státních podniků.
Tato skupina jest nově vytvořena z důvodu,
že státní podniky jsou úplně
odděleny od vlastní státní administrativy
a mají svou zvláštní správu.
Rozpočet jejich se dělí na provozní
a investiční. Podrobnější odůvodnění
a vysvětlení k rozpočtům této
skupiny jest v důvodové zprávě k vládnímu
návrhu (strana 200 a 201) tisk č. 590.
V této skupině jsou zahrnuty částky,
které byly preliminovány jako výdaje v dosavadní
kapitole 6. a 6. A. V rozpočtu pro rok 1927 jsou o tyto
částky příslušné příjmy
daňové a poplatkové již zkráceny.
V této skupině jest provedena centrální
evidence státního dluhu, jehož potřeba
byla preliminována dosud v kapitole 7. Státní
dluh republiky Československé. Náklady na
úrok, úmor a správní výdaje
státního dluhu jsou hrazeny jednak příspěvky
státních podniků, preliminovanými
v provozních rozpočtech jednotlivých podniků,
jednak příspěvkem státní správy
preliminovaným v kapitole 22. a 22. A. Všeobecná
pokladní správa.
Těmito značnými změnami formálními
získává nový rozpočet státní
na soustavnosti, stává se přehlednějším
a jest jasnějším.
Aby mohl býti porovnán návrh finančního
zákona pro rok 1927, který sestaven byl částečně
na odchylných základech proti dřívějším
státním rozpočtům, se státním
rozpočtem pro rok 1926, jest zapotřebí převésti
státní rozpočet pro rok 1926 na tutéž
základnu, jako jest návrh rozpočtu pro rok
1927.
Jest proto nutno vyloučiti ze státního rozpočtu
pro rok 1926, a to jak z výdajů, tak i z příjmů
částky preliminované v tomto rozpočtu
na příděly samosprávným svazkům
ve výši 798,450.000 Kč, poněvadž
v návrhu finančního zákona pro rok
1927 ve skupině I. Vlastní státní
správa, kapitola 21. a 21 A. Ministerstvo financí,
zařaděny jsou ony daně a poplatky, z nichž
odvádí se podle příslušných
zákonů určité částky
samosprávným svazkům, již po odečtení
těchto podílů. Dále dlužno odečísti
pasivní saldo státních podniků, poněvadž
v návrhu finančního zákona pro rok
1927 jest ve skupině I. Vlastní siátní
správa, kapitola 22. Všeobecná pokladní
správa, zařaděno na straně příjmové
pouze konečné saldo všech státních
podniků.
Bylo by tudíž od celkových výdajů
a příjmů státního rozpočtu
pro rok 1926 odečísti celkem 798,450.000 Kč
+ 1,291.970 Kč = 799,741.970 Kč.
Státní rozpočet pro rok 1926, schválený zákonem ze dne 15. října 1925, č. 207 Sb. z. a n., stanovil veškeré výdaje částkou | 10.070,271.410 Kč | |
od toho shora uvedená částka | 799,741.970 Kč | |
zbývá tudíž | 9.270,529.440 Kč, | |
příjmy částkou | 10.085,752.543 Kčs | |
od toho shora uvedená částka | 799,741.970 Kč | |
zbývá | 9.286,010.573 Kč, | |
takže jest přebytek | 15,481.133 Kč. |
V návrhu finančního zákona pro rok 1927, který se předkládá k ústavnímu schválení, jsou rozpočteny výdaje částkou | 9.703,505.151 Kč |
a příjmy částkou | 9.723,914.485 Kč. |
Podle tohoto návrhu vykazuje státní hospodářství pro rok 1927 přebytek | 20,409.334 Kč. |
K posouzení aktivity rozpočtu pro rok 1927 dlužno
poukázati na to, že rozpočet na rok 1926 odkazoval
ve finančním zákoně podnikové
investice v částce 800 mil. Kč na úvěr.
Rozpočet pro rok 1927 uhrazuje však tyto investice
úplně, takže nepočítá
vůbec ani při podnikových investicích
s úvěrem. Kdybychom odkázali podnikové
investice na úvěr, objevil by se nám v rozpočtu
pro rok 1927 přebytek nikoli 20 mil. Kč, nýbrž
okrouhle 557 mil. Kč.
Porovnáme-li nyní výdaje státního
rozpočtu pro rok 1926, převedeného na základnu
rozpočtu pro rok 1927, s výdaji rozpočtenými
v návrhu finančního zákona pro rok
1927 a rovněž tak i příjmy, dostaneme
výsledek tento:
v roce 1926 | 9.270,529.440 Kč | 9.286,010.573 Kč, |
v roce 1927 | 9.703,505.151 Kč | 9.723,914.485 Kč, |
tudíž proti r. 1926 více o | 432,975.711 Kč | 437,903.912 Kč. |
Bližší vysvětlení tohoto zvýšení
uvádí se v následujícím u jednotlivých
skupin resp. kapitol a paragrafů, při čemž
se poznamenává, že v rozpočtovém
návrhu pro rok 1927 přeneseny byly veškeré
investiční náklady do kapitol 14. a. 14.
A. Ministerstva veřejných prací a konečné
saldo všech státních podniků přeneseno
bylo do kapitoly 22. Všeobecná pokladní správa
a nebyl proto při porovnání u ostatních
rozpočtových kapitol vzat na ně zřetel.
Zvýšená potřeba (+ 0,8 mil. Kč)
odůvodňuje se zařaděním většího
nákladu na udržování hradních
budov a zahrad na pražském hradě se zřetelem
na nově upravenou zahradu Rajskou a na Valech a na nově
zakoupené a správou hradu převzaté
"Lumbeovy zahrady", dále nutností zakoupiti
zařízení do společenských místností
na pražském hradě a provésti úpravu
kolem rybníka v zámecké zahradě v
Lánech. Konečně zvýšená
potřeba nastala též zařaděním
nákladu na nemocenské pojištění
státních zaměstnanců podle zákona
č. 221/25 Sb. z. a n.
Větší příjem (+ 0,04 mil. Kč)
preliminuje se v důsledku prodeje vyřazeného
automobilu, dále v důsledku očekávaného
většího výnosu z prodeje dříví
ze státního statku v Lánech, z honitby a
rybolovu.
Zvýšená potřeba (+ 0,7 mil. Kč)
odůvodňuje se hlavně tím, že
v náhradách výloh členů N.
S. počítá se vzhledem k úplnému
obsazení mandátů poslaneckých a senátorských
s případnou změnou na předsednických
místech obou sněmoven a s případným
rozšířením míst místopředsednických,
dále zařaděním nákladu na opatření
nového služebního automobilu pro předsednictvo
poslanecké sněmovny, dále zvýšeným
nákladem na tisky sněmovní v senátě
se zřetelem na očekávanou větší
činnost senátu a pak zvýšením
režijních výloh senátu vzhledem k vyššímu
nájemnému z místností propůjčených
zemským správním výborem a rozšířením
místností a telefonní sítě
v senátě.
Menší příjem (- 0,001 mil. Kč)
odůvodňuje se menším výnosem
za sněmovní tisky senátu.
Zvýšení potřeby (+ 4,02 mil. Kč)
nastalo u tit. 1. "Předsednictvo ministerské
rady" zařazením očekávaného
nákladu spojeného s prováděním
zákona, ze dne 22. prosince 1924 č. 286 Sb. z. a
n. o úsporných opatřeních ve veřejné
správě, dále u titulu 2. "Tiskový
odbor" zařazením částky na nemocenské
pojištění státních zaměstnanců
padle zákona ze dne 15. října 1925, č.
221 Sb. z. a n. a konečně u titulu 3. "Státní
statistický úřad" zvýšením
nákladu na statistické publikace a nákladu
na nové stroje.
Snížení příjmů (- 0,17
mil. Kč) projevuje se u titulu 3. "Státní
statistický úřad" v důsledku
očekávaného menšího odbytu statistických
cenin.
Snížení (- 5,3 mil. Kč) nastalo provedením
některých úspor na položkách
jak osobních (zahraniční přídavky
u konsulátů) tak věcných.
Některé položky bylo nutno za to zvýšiti.
Státní příjmy zvýšeny
o 1,5 mil. Kč zejména v důsledku zákona
č. 225/25 Sb. z. a n. o poplatcích za úřední
úkony.
Menší potřeba (- 505,38 mil. Kč) nastává
jednak tím, že rokem 1927 počínajíc
má býti náklad na opatření
vojenského materiálu a náklad na vojenské
stavby hrazen z "Fondu pro věcné potřeby
národní obrany", jednak značným
omezením běžných výdajů
na míru, jíž jest k udržování
armády nezbytně třeba.
Větší příjmy (+ 8,8 mil. Kč)
vznikají tím, že jednotlivé položky
jsou přizpůsobeny buď skutečně
získaným příjmům v předchozích
letech, anebo příjmům, které vzhledem
k nastalým změnám lze podle dosavadních
zkušeností v roce 1927 očekávati.
Zvýšení výdajů (+ 7,7 mil. Kč)
odůvodňuje se zejména zařazením
nových úvěrů na nemocenské
pojištění státních zaměstnanců
a na drahotní přídavky u politických
a policejních úřadů na Slovensku,
jakož i na vybavení četnictva novými
součástkami výzbroje a výstroje, dále
pak zvýšením dosavadních úvěrů
na úřední a kancelářské
potřeby u ústřední správy a
u politických úřadů, zvýšením
úvěru na ubytování četnictva
a na vystrojená četníků na zkoušku
nově přijatých a konečně zvýšením
některých jiných věcných úvěrů
četnictva.
Při tom ovšem nelze přehlédnuti, že
zároveň byly sníženy některé
úvěry, zvláště úvěr
na zřízení policejních úřadů
a že zejména odpadl v roce 1927 úvěr
na volby do Národního shromáždění.
Zvýšení výdajů (+ 4,5 mil. Kč)
odůvodňuje se zejména preliminováním
nové potřeby jednak na nemocenské pojištění
státních zaměstnanců a jednak na pojišťovací
soudy, dále nutností rozmnožiti soudní
personál, zvláště kancelářský
a vybaviti soudy nově zřízené a ty,
pro které byly postaveny nové budovy, vnitřním
zařízením.
Snížená příjmů (- 0,3
mil. Kč) nutno odůvodniti tím, že přípěvek
Zemského fondu trestních pokut na potřeby
Komenského ústavu v Košicích jest nižší
než v roce 1926.
Snížení výdajů (- 0,1 mil. Kč)
nastalo vypuštěním nákladů na
ministra.
Zvýšená potřeba (+ 0,02 mil. Kč)
nastala hlavně zařaděním nákladů
na tři translátory, jež vzhledem ke vzrůstu
agendy nejvyššího správního soudu
bude nutno ustanoviti pro pořizování překladů
německých a maďarských, dále
zvýšením nákladu na úřední
a kancelářské potřeby z důvodu
vzrůstu agendy a konečně nutností
zaříditi čtvrtou jednací síň
a úřední místnosti nejvyššímu
správnímu soudu nově přidělené.
Příjmy preliminují se v téže
výši jak v roce 1926.
Zvýšení výdajů (+ 15,5 mil. Kč)
nastalo zařazením nákladu na nemocenské
pojištění státních zaměstnanců,
normálním postupem zaměstnanců do
vyšších požitků, zřizováním
nutných škol národních a vyšší
potřebou na vnitřní a vědecké
zařízení v novostavbách ústavů
a konečně zvýšenou potřebou na
zachování památek.
Zvýšení příjmů (+ 3,9
mil. Kč) odůvodňuje se očekávaným
vyšším výnosem školních poplatků
a vyššími příjmy náboženské
matice.
Menší potřeba (- 11,3 mil. Kč) docílena
byla snížením osobních i věcných
výdajů většiny titulů této
kapitoly zejména u věcných položek v
tit. 2. "Zemědělské vyučování
a výzkumnictví", jakož i v tit. 3. §
2. u subvenčních položek na "Přímé
zvelebování hospodářství polního
a lesního" přes to, že podle zákona
ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n. o finanční
podpoře elektrisace venkova bylo nutno pro rok 1927 do
rozpočtu ministerstva zemědělství
nově zařaditi potřebnou částku
10 mil. Kč a přes to, že podle zákona
ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n.
o státní pomoci při živelních
pohromách 1925 bylo třeba zvýšiti položku
v tit. 3. § 3. "Odvodňování a zavodňování"
z 8 mil. Kč na 11 mil. Kč.
Zvýšení příjmů (+ 0,9
mil. Kč) připadajících na administrativu
ministerstva zemědělství bylo docíleno
hlavně u příjmových položek v
tit. 2. "Zemědělské vyučování
a výzkumnictví" a v tit. 5. "Zvěrolékařství".
Snížení výdajů (- 1,6 mil. Kč)
nastalo dalším prováděním úsporných
opatření.
Snížení příjmů (- 1,1
mil. Kč) odpovídá snížené
režii úřadu, kterouž tento zcela státní
pokladně uhrazuje.
Zvýšení výdajů (+ 0,9 mil. Kč)
odůvodněno jest větší potřebou
u položek úvěrů pro zvelebování
průmyslu a vývozu a dále nutností
vybaviti Státní ústav pro zvelebování
živností v Turčanském Sv. Martině,
pro nějž bude počátkem roku 1927 dostavena
nová budova, vnitřním zařízením
ústavu a zařízením laboratoří
a dílen.
Příjmy níženy (- 26,4 mil. Kč)
hlavně v důsledku likvidace povolovacího
řízení a vzhledem k sjednanému provisoriu
v otázce přístaviště v Hamburku.
Zvýšení výdajů (+ 171,5 mil.
Kč) jest přivoděno tím, že v
návrhu státního rozpočtu na rok 1927
zařazena jest v kap. 14. a 14. A. potřeba na administrativní
investice i jiných resortů (kromě MNO.),
jež v státním rozpočtu na rok 1926 preliminována
byla v dílčích rozpočtech jednotlivých
resortů.
Dále zvýšeny výdaje na silnice a mosty
a na řádné vodní stavby, jakož
i zařazena nová potřeba na projekční
kancelář.
Naproti tomu sníženy výdaje na technické
zkušebnictví a výzkumnictví, na vzduchoplavbu,
na stavby vodních elektráren, na státní
službu stavební na stanovení hranic, na mimořádné
vodní stavby, na stavby vodních cest, na plavebnictví,
na správu státních budov, na regulační
komise a na umořovací splátky.
Na administrativních příjmech preliminuje
se více o 5 mil. Kč, hlavně důsledkem
většího výnosu na cejchovném
a na nájemném z nově postavených obytných
domů.
Výdaje doznávají proti roku 1926 zvýšení
(+ 2 mil. Kč), což jest odůvodněno zejména
větším výdajem v důsledku úpravy
požitkového systému.
Zvýšení příjmů (+ 5,9
mil. Kč), jež jsou preliminovány stejnou částkou
jako výdaje, jest přivoděno tím, že
celou potřebu ústřední správy,
pokud není kryta vlastními příjmy,
hradí podnik Čsl. pošta, kdežto v roce
1926 hradil podnik pouze 70% této potřeby.
Proti roku 1926 nastává zvýšení
ve výdajích o 0,5 mil. Kč hlavně zvýšením
potřeby na osobní náklady a to zejména
novým výdajem na nemocenské pojištění
státních zaměstnanců podle zákona
čís. 221/1925 Sb. z. a n.
Zvýšení příjmů (+ 7,9
mil. Kč) spočívá v tom, že podnik
čsl. státní dráhy nahrazuje v roce
1927 celý náklad na ústřední
správu, kdežto podle rozpočtu na r. 1926 hradil
podnik jen jeho část, pokud připadala na
vedení podniku.
Snížení (- 12,2 mil. Kč) vykazuje celková
potřeba přes to, že zvýšeny byly
některé úvěry hlavně úvěr
na péči o mládež a na péči
stavební. V jednotlivostech snížen byl zvláště
úvěr na péči o válečné
poškozence, ježto lze počítati jednak
s přirozeným odpadem a jednak s reformou invalidního
zákona, a pak úvěr na nezaměstnané
vzhledem k dosavadním zkušenostem.
Zvýšení příjmů (+ 3,4
mil. Kč) očekává se v důsledku
pokročivšího vyúčtování
staveb podle zákonů o stavebním ruchu z náhrad,
jež jsou stavebníci povinni platiti.
Sníženi potřeby (- 2,5 mil. Kč) nastalo
jednak v důsledku, že se preliminuje pouze agenda
ministerstva a jednak, že se snižuje položka na
zlevňovací akci vzhledem k pokročivši
již konsolidaci poměrů a položka na likvidaci
vázaného hospodářství vzhledem
k tomu, že likvidační akce se již dokončují.
Příjmy nezměněny.
Zvýšení výdajů (+ 5,4 mil. Kč)
odůvodněno jest zejména postupným
rozvojem státních ústavů, v prvé
řadě uvedením v provoz dosud vybudované
části Státního zdravotního
ústavu, dále zvýšením potřeb
některých položek subvenčních
a výdajů léčebných.
Zvýšení příjmů (+ 1,9
mil. Kč) odůvodňuje se zvýšením
příjmů státních ústavů
vzhledem k rozmnožení počtu lůžek
a očekávaným zvýšením
podílů na výnosu zdravotní přirážky.