II. volební období | 3. zasedání |
I. posl. Riedla a spol. min.
spravedlnosti o trestném posuzování rozhodnutí
poručenského soudu pro Brno-město v brněnském
časopise "Tagesbote",
II. posl. Petera, Sliwky a soudr.
min. spravedlnosti o nových zbytečných konfiskacích
časopisu "Dělnický Deník"
v Moravské Ostravě,
III. posl. Petera, Sliwky a soudr.
min. vnitra o protizákonném odcizení psacího
stroje a hektografu Janu Šigutovi četnictvem,
IV. posl. Bolena a soudr. min.
zemědělství o protizákonném
postupu správ státních statků,
V. posl. Kleina, Geršla,
Chalupníka, Kříže a soudr. min. spravedlnosti
o trestním stíhání Cyrila Koburka
pro pokus svádění ke zneužití
moci úřední,
VI. posl. Hellera a druhů
min. školství a národní osvěty
o změně učebných osnov na obecných
školách na škodu reálných předmětů,
VII. posl. dr. Jabloniczkého
a druhů min. železnic o stavbě spojovací
dráhy Handlová-Horná Štubňa,
VIII. posl. Koudelky a soudr.
min. zemědělství a min. financí o
devastaci lesů vůbec a na panství Komorní
Hrádek zvláště,
IX. posl. Šamalíka,
Hintermúllera, Rýpara a druhů vládě
o vládním nařízení ze dne 8.
října 1926 o semílání žita,
X. posl. Hodiny a druhů
min. školství a národní osvěty
a financí o srážkách z platů
správců škol a učitelů za naturální
byty,
XI. posl. Heegera, Kaufmanna
a druhů min. národní obrany o sebevraždě
vojáků v Opavě,
XII. posl. de Witte a druhů
min. vnitra o zabavení plakátu spolku bývalých
válečných zajatců,
XIII. posl. Zeminové, Sladkého, Moudrého
a spol. min. školství a národní
osvěty o neudržitelných poměrech na
českém spolkovém dívčím
reformním reálném gymnasiu na Král.
Vinohradech,
XIV. posl. Schustera, de Witte,
Pohla, Katze a druhů min. vnitra, min. obchodu, průmyslu
a živností a ministru veřejných prací
o porušování předpisů na ochranu
stavebních dělníků.
Brněnský časopis
"Tagesbote" přinesl dne 19. října
1926 pod záhlavím "Policie a škola"
(Polizei und Schule) článek, ve kterém pisatel
kritisuje rozhodnutí okresního soudu pro Brno-město,
odděl. VI. ze dne 18. září 1926, kterým
přednosta tohoto soudu Dr. Josef Bříza v jisté
poručenské věci pod
pohrůžkou pokuty 100 Kč nařídil,
aby dvě porčenky tohoto soudu byly zapsány
do čes. reform. reál. gymnasia v Litoměřicích.
V rozhodnutí se dále praví, že
by jinak byla požádána policie, aby zápis
donucovacím způsobem byl proveden.
Toto opatření soudu
opírá se o rozhodnutí nejvyšších
soudních instancí v této věci
a mělo se provésti podle přání
zemřelého otce poručenek a ve shodě
s názorem poručníka, ale proti vůli
matky.
Časopis "Tagesbote"
přičinil k tomuto rozhodnutí několik
poznámek, ve kterých obviňuje poručenský
soud z národnostní zaujatosti.
Rozhodnutí shora uvedené
prý dokazuje, že soud má za prokázáno
vše to, co tvrdí strana česká, jde-li
o protichůdná tvrzení strany české
na jedné a strany německé na straně
druhé a poručenský soud volá prý
na pomoc policii, jde-li o domněle národní
zájem český i proti ustanovením §
143 občan. zák., podle něhož o výchovu
dětí se má starati matka.
Poznámky k rozhodnutí
přičiněné obsahují skutkovou
podstatu trestného činu dle čl. V. zák.
ze dne 17. prosince 1862 čís. 8 ř. z. ex
1863, ve kterémžto případě má
býti proti pachateli zakročeno z moci úřední.
Brněnské státní
zastupitelství však závadných míst
nezabavilo a způsobilo tak na jedné straně
pobouření, že jest možno soudy beztrestně
viniti veřejně z národností stranickosti,
na druhé straně pak umožnilo rozšiřování
trestného obvinění.
Podepsaní se táží:
1. Ví o případu
tomto pan ministr spravedlnosti?
2. Není-li tomu tak, je
pan ministr spravedlnosti ochoten případ ten dáti
si předložiti a podepsaným podati zprávu,
jaké opatření učinil a
3. jakým způsobem
hodlá pan ministr zakročiti, aby se takový
případ nemohl opakovati?
V "Dělnickém
Deníku" ze dne 7. listopadu 1926 č. 257 bylo
konfiskováno v úvodníku toto:
Třídně uvědomělý
proletariát celého světa stojí za
vámi. Dnes jste ještě osamoceni. Musíte
navazovat styky s kapitalistickým světem a
jeho vládami. Přičiníme se, aby brzo
nadešel den, kdy navážete styky s proletářskými
republikami evropských států. Přičiníme
se, aby nad celou Evropou zavlála sovětská
vlajka sjednoceného lidu Svazu sovětských
socialistických evropských republik!
Dále v tomtéž
čísle v odstavci ohlášení
schůze toto:
8 let vlády buržoasie
v Československu přináší
pracujícím těžkou hospodářskou
krisi, hlad, bídu, nezaměstnanost, drahotu, tíživé
daně, rušení sociálního zákonodárství,
stupňované vykořisťování,
vládu hospodářské a politické
reakce.
Proletáři, srovnejte
výsledky!
Bojujte v jednotné
frontě za vládu dělníků a rolníků!
V tomtéž čísle
bylo konfiskováno ve článku "Sovětský
Svaz je socialistickým státem dělníků
a rolníků" toto:
Taková je - stručná
jen - mluva číslic při porovnání,
jak je v sovětském Rusku, ve státě,
kde vládnou dělníci a rolníci - a
jak je u nás v "demokratické republice",
kde vládne hrstka boháčů, bursiánů
a politických handlířů, pod jejíž
vládou masy pracujícího lidu hynou v nedostatku
a bídě, v nezaměstnanosti, přetížení
daněmi a břemeny.
Dělníci a pracující
rolníci z vlastní zkušenosti poznávají,
že vládní systém sovětů
je pravou vládou dělníků a rolníků
a budou k nastolení sovětů pracovati
ve všech dílech světa! O. E. Berger.
V tomto samém čísle
ve článku "Co chystá ruské filmové
umění" bylo konfiskováno toto:
Tím stane se teprve tenkráte,
až pracující lid kapitalistických států
svrhne nadvládu buržoasie a bude své osudy
říditi sám, tak jak je tomu už dnes
v Sovětském Svazu, jenž slaví dnes
deváté výročí svého
osvobození.
Neodůvodněné
zbytečné toto poškozování dělnického
tisku naplňuje oprávněným rozhořčením
širokou veřejnost, protože veškeré
zabavené odstavce vyšly téměř
ve všech časopisech komunistické strany Československa
bez konfiskace. Konfiskace jsou zřejmě nezákonně
a také s jakéhokoliv jiného hlediska
nesprávné, jak dokazuje skutečnost, že
v jiných místech republiky doslovně tytéž
odstavce konfiskovány nebyly. Nynější
ministr spravedlnosti několikráte v době,
kdy byl v oposici, protestoval proti takové
konfiskační praksi a proto očekáváme,
že proti ní také vystoupí se vší
rozhodností.
Tážeme se pana ministra:
1. Je ochoten potrestati úředníky,
kteří při provádění
konfiskací zřejmě překročili
zákon, a vydati směrnice pro censurní praksi,
jimiž by se znemožnilo prováděti různou
konfiskační praksi na různých místech
republiky?
2. Je ochoten oznámiti
veřejnosti, jaká opatření od svého
nastoupení úřadu učinil, aby nemožná,
nezákonná a persekuční konfiskační
prakse byla změněna nebo jaká opatření
učiní?
Burian, Šafranko, Chlouba, Čulen, Schmerda,Štětka, Cibulka, Dědič, Wünsch, Major, dr. Gáti, Juran, Mikulíček, Elstner, Haken, Neurath.
V sobotu 6. listopadu o 9.
hodině ranní dostavili se do bytu Jana Šiguta
v Pržně strážmistr Vinovský
z Pržna, strážmistr Kotek z Frýdlantu,
vedeni starostou obce Pržna. Šigut, jenž je zaměstnán
u firmy Postelberg ve Frýdlantě, byl v práci.
Jeho ženu požádali četníci a starosta,
aby jim ukázala psací stroj a hektograf. Když
jejich přání vyhověla, prohlásili
psací stroj a hektograf
za zabavené, načež provedli domovní
prohlídku. Jak oba strážmistři a starosta
písemně prohlásili a vlastnoručními
podpisy potvrdili, nebylo při domovní prohlídce
nic závadného nalezeno. Přes to však
byly psací stroj a hektograf zabaveny a odneseny
na obecní úřad. Na tom však nebylo dosti.
Vrchní strážmistr z Frýdlantu dostavil
se do Postelbergova závodu, dal si Šigulu zavolat
k vrátnému a tam se jej vyptával, zdali
neví, kdo vydává od firmy Postelberg závodní
časopis. Když Šigut prohlásil, že
není mu o tom ničeho
známo, pravil strážmistr: "Já vám
povídám, nevrtejte tady do těch závodů,
sice z práce vyletíte!" Psací stroj
a hektograf nebyly Šigutovi dosud vráceny, přesto,
že jejich zabavení je protizákonné.
Ani četničtí strážmistři,
ani starosta neměli
zákonného práva zabavovati psací stroj
a hektograf, protože tyto věci může vlastniti
každý občan, nejsa povinen to úřadům
hlásiti. K jejich zabavení nebylo zákonného
důvodu tím více, že - jak oba četničtí
strážmistři i starosta vlastnoručně
potvrdili - nebylo při
domovní prohlídce u Šiguty za jeho nepřítomnosti
provedené, nic závadného nalezeno. Jednání
obou strážmistrů a starosty je protizákonné.
Tážeme se proto pana
ministra:
1. Ví pan ministr o tomto
případu četnické libovůle?
2. Jak hodlá pan ministr
zakročiti, aby podobné případy se
neopakovaly a aby vinníci byli potrestáni?
3. Jest pan ministr ochoten informovati
četnictvo, jak daleko sahá kompetence četnictva?
Pro zemědělské
dělnictvo v Čechách uzavírá
se každoročně rámcová smlouva,
tak zvané "Směrnice pro úpravu pracovních
a námezdních poměrů čeledi
a dělnictva zemědělského" . Smlouvu
(Směrnice tuto ujednává Zemský poradní
sbor složený paritně ze zástupců
organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých.
Ministerstvo zemědělství vysílá
do tohoto poradního sboru svého zástupce,
který v nepřítomnosti zemským
správním výborem jmenovaného předsedy
tomuto poradnímu sboru předsedá. Mimo to
zasedá v zemském
poradním sboru za Zemědělskou Jednotu p.
Stanislav Nepomucký, hospodářský rada
státních statků z Jenče.
Přes to všechno mnohé
správy státních statků se dle těchto
Směrnic neřídí, vyplácejí
nižší platy než určují Směrnice
a odpírají výhody těmito Směrnicemi
zemědělskému dělnictvu zajištěné.
Stěžuje-li si dělnictvo u okresních
paritních komisí, ustavených k řešení
těchto sporů dle Směrnic u politických
správ, prohlašují, že se na státní
statky Směrnice tyto nevztahují, že ujednání
v nich obsažená nejsou
pro státní statky dvory závazná a
odpírají podrobiti se rozhodnutím těchto
paritních komisí.
Podepsaní se táží
proto pana ministra zemědělství:
Ví pan ministr o tomto
postupu správ státních statků?
Je pan ministr ochoten naříditi
přesné dodržování Směrnic
ve všech státních dvorech v Čechách?
Je ochoten naříditi
i hospodářským správcům na
státních dvorech, že musí se podříditi
okresním paritním komisím při okresních
správách politických?
V trestním vyšetřování
zavedeném proti dru Norbertu Eislerovi u zemského
trestního soudu v Praze tvrdí Cyril Koburk,
že obviněný nevyúčtoval peníze,
které mu Cyril Koburk odevzdal za tím účelem,
aby působením na politické činitele,
na úředníky a na žurnalistiku byly zjednány
různé materielní výhody.
Podepsaní se táží,
zdali pan ministr spravedlnosti, kterému stav věci
je jistě dobře znám, nařídil,
aby proti Cyrilu Koburkovi bylo zavedeno vyšetřování
pro pokus svádění ke zneužití
moci úřední, po případě
zdali takový příkaz vydá a proč
nebyla na Cyrila Koburka uvalena vazba, ačkoli je tu zřejmé
nebezpečí koluse a útěku.
Do učebné osnovy
veřejných obecných škol byly vsunuty
týdně 2 hodiny tak zvaných výchovných
ručních prací a 2 hodiny týdně
občanské nauky a tím byly hodiny reálných
předmětů: psaní, čtení
a počtů omezeny. Tato změna učebné
osnovy má zhoubný účinek na duševní
vývoj dítěte, zvláště
na obecných školách níže organisovaných.
Uvažme jen, co znamená hodina čtení
na jednotřídní obecné škole:
Pro tři oddělení 55 minut čtení.
Použije-li se z toho
pro první školní rok 20 minut, jistě
velmi krátká doba, zůstane pro obě
druhá oddělení po 17 1/2 minutě. Tato
doba nestačí ani na přečtení
některého dlouhého článku naší
čítanky, nemluvě již ani k vysvětlení
pojmů a obsahu. Podobně jest
tomu s počty. Zde musí 55 minut postačiti
pro 4 oddělení.
Výchovné ruční
práce jsou u dívek, kde se učí plésti,
látati a šíti, oprávněny. U chlapců
není tento předmět vyučování
nic jiného než zábava, na niž se mrhá
časem, nebo/t stříhání papíru
nůžkami nebo pletení řetězců
ze stébel nebo papírových proužků
nelze přece vážně považovati za
obohacení vědění, kdežto na druhé
straně umí chlapec jen špatně čísti
a psáti a ještě hůře počítati.
Jisto jest tolik: Zavedením
nového předmětu vyučování
v nynější formě lze při
téže píli konstatovati všeobecný
pokles v ostatních předmětech vyučování.
To potvrdí každý učitel na obecných
školách, zvláště na školách
níže organisovaných.
Rovněž tak bylo třeba,
aby se na obecných školách zavedla občanská
nauka jen jednu hodinu týdně, aby se tak pro reálné
předměty uvolnila další hodina. Občanská
nauka jest předmět, jemuž se vyučuje
jen na výše organisovaných školách
a jemuž by se mělo vyučovati na obecných
školách jen ve třech posledních ročnících,
poněvadž pro pochopení
tohoto předmětu třeba dokonalé znalosti
reálných předmětů. Další
změnou učebné osnovy jest, že bylo zavedeno
vyučování kreslení na volných
listech již v druhé třídě
na pětitřídních obecných školách.
Ač se děti často ani neumějí
bez chyby podepsati a kresliti
čáry lze rovněž učiti na břidlicových
tabulkách, musí jim rodiče nemohouce jich
však kontrolovati neustále dávati s sebou
peníze na papír, tužky, pryž, atd. Dále
se žádá při vyučování
kreslení na obecných školách, aby výkresy
byly malovány tuší a barvami,
ačkoliv ani to nepatří do rámce vzdělání
na obecných školách a pro 99 % všech žáků
obecných škol jest to úplně bezcenné.
Toto vyučování a bude úspěšné
jen věnují-li mu rodiče neustálou
pozornost a budou-li dětem pomáhati. Rodiče
dětí, docházejících
jen do obecné školy,jsou
podle svého povolání rolníci, živnostníci
nebo dělníci: v každém tomto povolání
aby si zajistili živobytí, jsou obyčejně
zaměstnáni oba rodičové a mají
proto jen málo času anebo nemají vůbec
kdy pomáhati ještě svým dětem.
Rolník, živnostník a dělník žádá
pro své děti, aby se na obecné škole
v nižších třídách naučily
čísti, psáti a počítati a aby
se k tomu v pozdějších létech
připojily v nejjednodušší formě
zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt
a kreslení. Vlastivěda a občanská
nauka spojují v sově
čistě zeměpisný a čistě
dějepisný moment se zvláštním
zřetelem k nynějšímu stavu a lze
jim vyučovati v posledních třídách,
teprve až žáci ovládnou základy
k nim. Vedle těchto předmětů
dlužno samozřejmě ve všech třídách
vyučovati ještě náboženství,
tělocviku, zpěvu a dívky ženským
ručním pracím. Všechny daremnosti nutno
vypustiti, neboť na děti rolníků, živnostníků
a dělníků, když vychodí školu
, nečeká hraní, nýbrž práce.
Tyto děti po dobu školní docházky mají
více než dosti příležitosti
naučiti se skutečným ručním
pracím, poněvadž, zvláště
na venkově, jsou více méně nuceny
vypomáhati.
Podepsaní se tedy táží:
1. Ví pan ministr o nynějším
zhoršení učebné osnovy pro obecné
školy?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi,
aby se u chlapců přestalo vůbec vyučovati
předmětu: výchovné ruční
práce a dívky aby se vyučovaly jen skutečným
ženským ručním pracím?
3, Je pan ministr ochoten naříditi,
aby se "občanská nauka" spojila s "vlastivědou",
poněvadž pojem občanské nauky lze učiniti
přístupnějším rozumu žáka
obecné školy jen společně s vlastivědou?
4. Je pan ministr ochoten naříditi,
aby se kreslení na obecných školách
vyučovalo jednoduše, aby se k tomu užívalo
sešitů pro kreslení místo volných
listů a aby se žáku obecných škol
prominulo kresliti tuší a barvami?
5. Jest pan ministr ochoten naříditi,
aby se vyučovacích hodin, jichž se získá
uvedenými opatřeními, využilo k intensivnímu
vyučování žáků obecných
škol reálným předmětům?
Pane minstře!
S technickými předběžnými
pracemi pro stavbu projektované železniční
trati Handlová-Horná Štubňa bylo již
započato v roce 1920. K tomuto účelu
až do nedávné doby bylo zaměstnáno
v kanceláři pro řešení těchto
úkolů v Handlové mnoho dobře
placených inženýrů a úředníků.
Od stavebního plánu železnice se však
nyní upustilo a proto má býti také
zrušen onen inženýrský úřad.
Tento úmysl odůvodňuje se prý tím,
že pro tuto investici není úhrady.
Nehledě k tomu, že
tímto způsobem budou úplně ztraceny
vysoké náklady za dosavadní předběžné
práce, dlužno konstatovati, že státní
dráhy v téže době, kdy přerušují
již započaté práce na Slovensku, překonávají
se v Čechách a na Moravě stále
většími investicemi.
Poněvadž však
na zamýšlené spojovací dráze
má životní zájem nejen Handlová
a okolí, nýbrž, uvážíme-li,
že by spojila železniční trať Nové
Zámky-Nitra-Handlová s železniční
tratí Levice-Kremnice-Vrútky, její vybudování
jest ohromnou výhodou nejen pro dopravní poměry,
nýbrž i na prospěch hospodářskému
stavu Slovenska. Kdyby státní dráhy nechaly
padnouti projekt trati Handlová-Horná Štubňa,
postihlo by to zájmy celého Slovenska a poškodilo
by je.
Musíme však poukázati
ještě na jinou důležitou věc, že
by totiž stavba této železniční
trati čelila také palčivému sociálnímu
zlu, zmírnila by strašlivou nezaměstnanost
a učinila by přítrž hromadné
bídě.
Táži se pana ministra:
1. Jest pravda, že bylo
upuštěno od stavebního plánu této
nesmírně důležité železniční
trati?
2. Kdy bude pan ministr ochoten
naříditi, aby se započalo se stavbou této
železniční trati?
V poslední době
bylo zjištěno, že na mnohých velkostatcích
byly lesy překáceny. Příčinu
toho nutno hledati jinak v nejistotě budoucího
vlastnictví před provedením lesní
reformy, jednak v tom, že snad ani jeden velkostatkář
pro překácení nebyl dosud potrestán.
Zákony a nařízení
vztahující se na velký zabraný pozemkový
majetek jsou sice přísné, ale v praksi
se dle nich hospodářství neprovádí,
což dává velkostatkářům
podnět ke drancování lesů, jak z uvedeného
příkladu je patrno.
Na velkostatku Komorní Hrádek, patřícímu rakouskému příslušníku Khevenhüllerovi, zjišťovala komise sestávající ze zástupců Stát. pozemkového úřadu, zemské lesní inspekce a okresní správy politické v Českém Brodě, stav lesního hospodářství i celkových poměrů a shledáno, že celkem překáceno bylo 31.732 plm. Tato přeseč povstala jednak mniškovým žírem, jednak úmyslným kácením pro finanční výtěžek.
Na základě komisionelně
zjištěných závad dle protokolu ze dne
18. března t. r. bylo navrženo - jako nejvhodnější
prostředek k nápravě celkového
hospodářství a k udržení
statkové substance - opětně uvaliti úřední
správu, která byla v roce 1920 zrušena.
Vlivem různých intervencí
byl původní návrh komise na uvalení
úřední správy změněn
na pouhý úřední dozor, který
se však dosud nevykonává.
Když pan Khevenhüller
seznal, že naše úřady jsou vůči
němu ohleduplné, dovolil si dříví
prodati, ač Stát, pozemkový úřad
neschválil kupních smluv. Střené peníze
za dříví dal si místo do důchodu
velkostatku, poukazovati do banky na svůj osobní
účet (cca 1 milion korun), které pak, jak
přinesl zprávu Večerník Práva
Lidu ze dne 10. srpna t. r. , podloudně převezl
svým osobním autem 0 -140 přes hranice. V roce
1924 byl pan Khevenhüller
pro neodvedení valut v hodnotě asi 1 1/4 milionu
Kč potrestán pokutou Kč 20,000,--.
Daně ovšem neplatil,
berní úřady intabulačním výměrem
okresního soudu v Kostelci nad Černými
lesy ze dne 24. července t. r. a okresního soudu
v Benešově ze dne 18. srpna t. r. číslo
jednací E 528/26 zajistily si na velkostatku daně
knihovně ve výši Kč 1,800.000,--.
Další důsledek
netečnosti a liknavosti státních úřadů
je, že správa velkostatku na Komorním Hrádku
činí již přípravy pro mýtební
návrh na rok 1926/27 asi ve výši 10.000 plm,
nepočítaje v to hmotu 2.100 plm., vytěženou
již z vývratů.
Dle protokolu ze dne 18. března
t. r. mělo by se až do roku 1933 káceti ročně
4700 plm. Pro období 1926/27 jest již těženo
2100 plm., takže zbylo by ještě káceti
2600 plm., což stěží postačí
k úhradě služného zaměstnancům.
Velmi nutné opravy budov,
udržování cest a jiné potřebné
investice nemohou se ovšem prováděti. Na placení
daní z výtěžků lesa, jak
s hora uvedeno, není ani pomyšlení.
Pro svrchu uvedené špatné
hospodaření v lesích komorno-hradeckých
a pro nepřátelské chování
pana Khevenhüllera
vůči republice, jenž podloudně vyváží
peníze - dospěje se k přesvědčení,
že v zájmu zachránění lesů
i v zájmu státu je nutno uvaliti úřední
správu na tento velkostatek, aby se zachránilo alespoň
to, co se ještě zachrániti dá.
Podepsaní se proto táží:
Co hodlají páni
ministři zemědělství a financí
učiniti, aby bylo zabráněno dalšímu
devastování zabraných lesů a aby na
panství Komorní Hrádek řádné
hospodaření bylo zajištěno?
Vládním nařízením
ze dne 8. října 1926 zavedeno jest jednotné
vymílání žita na jednotný typ
mouky, bez rozdílu - jedná-li se o semílání
žita pro obchod či pro domácí spotřebu.
Tímto vládním
nařízením těžce jsou dotčeny
horské kraje, kde se vůbec pšenice nepěstuje,
a kde nahrazovali zemědělci pšeničnou
mouku - režnou moukou - výražkou.
Z této mouky výražkové
peklo se pečivo pro dny sváteční.
Uvedené nařízení těžce
se dotýká obyvatelů horských krajů,
kteří by vůbec po celý rok neměli
mouky k vaření.
Není divu, že vládní
nařízení ze dne 8. října 1926
vyvolává v horských krajích rozruch,
zvláště a bude-li se toto vládní
nařízení tvrdě prováděti.
Proto jest nezbytno, aby ve vládním
nařízení ze dne 8. října 1926
povolena byla úchylka - doplnění §2.
- tohoto obsahu:
"Vyjímečně
povoluje se pro kraje oblasti III. až V. vymílati
žito výhradně pro domácí potřebu
na dvojí druh mouky, výražku a chlebovou, při
čemž zachováno musí býti ustanovení
o výmelnosti žita."
Podepsaní se táží:
Jest vláda Ćeskoslovenské
republiky ochotna, vládní nařízení
ze dne 8. října 1926 doplniti, povolením
pro troje oblasti III. až V. , aby obyvatelstvo smělo
výhradně pro domácí spotřebu
vymílati žito na dvojí druh mouky - výražku
a chlebovou?