Republika Československá a republika Rakouská,
prodchnuty jsouce přáním, aby práva
a zájmy pojistníků byly chráněny,
vývoj pojišťovnictví se zřetelem
k jeho hospodářskému významu byl podporován,
a k tomu cíli, aby sjednána byla úmluva,
jmenovaly svými zmocněnci:
kteří prozkoumavše své plné moci,
jež shledány v dobré a řádné
formě, sjednali tuto dohodu, provádějící
článek 21 mírové smlouvy Saint Germainské:
Každý z obou smluvních států
bude nakládati se soukromými pojišťovnami,
které mají sídlo na území druhého
státu stejným způsobem jako se stejnými
ústavy některého třetího státu.
Toto stejné nakládání zahrnuje v sobě
připuštění k provozu soukromých
pojišťoven, pokud se týká jejich filiálek,
dále provoz těchto ústavů, jakož
i daně, dávky, poplatky a jiná veřejná
břemena, jimž tyto podniky budou podléhati.
Ustanovení shora uvedená nejsou na újmu předpisům
obsaženým v článku 272 mírové
smlouvy Saint Germainské.
1. Rakouské životní pojišťovny oddělí
od svého ostatního stavu životních pojištění
smlouvy o pojištění na život a důchody,
sjednané před 26. únorem 1919 jejich ústřednami
nebo jejich odbočkami, ležícími v kterémkoliv
státě, při kterých pojistníci
dne 31. prosince 1924 byli státními občany
republiky Československé a měli toho dne
své řádné bydliště na
území tohoto státu (smlouvy v následujícím
označené názvem československý
stav pojištění).
Při pojištěních s jistou splatností
nebo pojištěních věna, při nichž
pojistník zemřel před 31. prosincem 1924,
řídí se zařazení do československého
stavu pojištění státním občanstvím
a řádným bydlištěm, jež
obmyšlená osoba, v pojistce jménem uvedená,
měla dne 31. prosince 1924, a není-li takové
obmyšlené osoby, státním občanstvím
a řádným bydlištěm většiny
nejbližších rodinných příslušníků
(manželky a děti) pojistníkových.
Je-li pojistník právnickou osobou, rozhodují
státní příslušnost a řádné
bydliště osob, na jejíž život pojištění
bylo sjednáno (pojištěný).
2. Jestliže v době mezi 26. únorem 1919 a 31.
prosincem 1924 buď nastala pojistná příhoda
nebo na žádost pojistníkovu nebo následkem
zastavení platby pojistného pojištění
přeměněno bylo v pojištění
bez placení pojistného se zmenšenou pojištěnou
sumou nebo pojistník navrhl odkup, nastoupí na místo
dne 31. prosince 1924 den nastalé pojistné příhody,
pokud se týká den přeměny pojistky
nebo den, kterého návrh na odkup u společnosti
byl podán.
3. Nastala-li příhoda pojistná před
26. únorem 1919, nespadají nároky z toho
vzešlé do československého stavu pojištění.
Nastala-li přeměna na pojištění
bez placení pojistného se sníženou pojištěnou
sumou před 26. únorem 1919, může býti
zařazení tohoto pojištění do
československého stavu pojištění
učiněno závislým na tom, aby si pojistník
do tří let vyžádal toto zařazení
a prokázal předpoklady uvedené v článcích
II nebo III.
4. O průkazu státního občanství
a řádného bydliště k provádění
článků II a III této úmluvy,
jakož i zvláště o provádění
předchozího bodu 3, odstavec 2 vydá československý
dozorčí úřad nad pojišťovnami
v dohodě s rakouským dozorčím úřadem
nad pojišťovnami bližší předpisy,
tyto jsou pak pro rakouské životní pojišťovny
závazny.
1. Pojišťovací smlouvy, při nichž
pojistníci (nebo v případě článku
II, bodu 1, odstavce 2 osoby tamže uvedené nebo v
případě článku II, bodu 1,
odstavce 3 osoby pojištěné) dne 31. prosince
1924 byli sice státními příslušníky
republiky Československé, avšak tohoto dne
měli své řádné bydliště
mimo území tohoto státu, jest zařaditi
do československého stavu pojištění
jen tehdy, byla-li pojištění buď dne 26.
února 1919 již placení pojistného prosta
nebo v opačném případě byly-li
premis v roce 1924 k splatnosti dospělé nebo při
dříve nastalém osvobození od placení
pojistného premis naposledy splatné buď
a) v československých korunách nebo
b) v jiné měně, avšak s výhradou
měny zaplaceny, nebo
c) bylo-li smluveno s pojišťovnou poshovění
těchto plateb premiových
a zažádají-li mimo to pojistníci (nebo
v případě článku II, bodu 1,
odstavce 2 osoby tamže uvedené nebo v případě
článku II, bodu 1, odstavce 3 osoby pojištěné)
v případech b) a c) nejpozději do jednoho
roku potom, kdy tato úmluva stala se účinnou,
o zařazení svých pojišťovacích
smluv do československého stavu pojištění.
Nastala-li před 26. únorem 1919 přeměna
na pojištění bez placení pojistného
se sníženou pojištěnou sumou, použije
se ustanoven článku II, bodu 3, odstavce 2.
2. Ustanovení předchozího odstavce platí
pro pojištění důchodů, při
kterých výplata důchodu počala již
přede dnem 31. prosince 1924, obdobně tak, že
zařazení těchto pojištění
do československého stavu pojištění
řídí se dle toho, v jaké měně
nebo s jakými výhradami přijal příjemce
splátky důchodové v roce 1924 splatné
nebo, přestává-li výplata důchodů
dříve, důchodové splátky naposledy
splatné.
Smlouvy o pojištění na život, při
nichž plnění pojišťovny záleží
v tom, že vydá určitou jmenovitou částku
dluhopisů válečné půjčky
rakouské nebo uherské (pojištění
na válečné půjčky), pokud tato
pojištění byla ještě dne 31. prosince
1924 v platnosti, spadají do československého
stavu pojištění, jsou-li splněny také
ostatní podmínky předchozích článků
II a III.
Životní pojišťovny budou povinny na žádost
pojistníků taková pojištění
na válečné půjčky přeměniti
do jednoho roku potom, kdy tato úmluva začne platiti,
v pojištění, která zaručují
pojistníkům nárok na výplatu pojištění
v hotovost, rozpočítati v korunách československých
na pojištění posléze zmíněná
jako pojistné jednou pro vždy 75 procent pojistného
(bez vedlejších poplatku) až do 26. února
1919 zaplaceného a 100 procent toho, co od této
doby skutečně na pojistném (ve vedlejších
poplatku) v československých korunách bylo
zapraveno.
Tak zvané smlouvy placementní, sjednané životní
pojišťovnou "Fénix", zavazující
pojišťovnu za vklad najednou vyplatiti v ustanovenou
dobu kapitál, aniž tato přejímá
nebezpečí úmrtí nebo dožití
určité osoby, nepovažují se za pojišťovací
smlouvy po rozumu této úmluvy a podléhají
soupisu ve smyslu zákona republiky Československé
ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., jakož
i vládního nařízení ze dne
7. srpna 1922, č. 265 Sb. z. a n.
1. Smlouvy o životním pojištění
ve smyslu shora uvedených článků II
a III k československému stavu pojištění
náležející, pokud byly sjednány
na staré rakousko-uherské koruny, jest splniti,
počínajíc dnem 26. února 1919, s obou
stran v československých korunách (počítajíc
jednu československou korunu za jednu starou rakousko-uherskou
korunu), a to tak, že pojišťovny splní nároky
ode dne 26. únor a 1919 vzniklé, které vyplývají
z přírůstku technických reserv, za
všech okolností a nároky v době až
do 26. února 1919 vzniklé splní potud, pokud
ona část technických reserv československého
stavu pojištění vypočítaných
ke dni 31 prosince 1924, která přísluší
nárokům vpředu uvedeným, bude uhrazena
majetkovými hodnotami uvedenými v článcích
IX a X.
Totéž platí pro pojištění,
která vzniknou přeměnou z pojištění
na válečné půjčky označených
v článku IV, pokud premiové částky
mají býti pojistníkům započteny
jako premie jednou pro vždy.
Premie zaplacené ode dne 26. února 1919 v jiné
měně než v československých korunách,
vrátí se pojistníkům v měně
původní v jmenovité částce
se zákonnými úroky z prodlení.
2. Předchozí ustanovení platí pro
všecky platby z pojišťovacích smluv, to
jest jmenovitě pro všecka plnění pojistná
na straně jedné a pro placení premií
sklácení půjček na pojistky a placení
úroků z těchto půjček na straně
druhé.
Československý dozorčí úřady
nad pojišťovnami může v dohodě s
rakouským dozorčím úřadem nad
pojišťovnami vydati o výplatách z odkupů
a z půjček na pojistky na dobu nejdéle tří
let ode dne, jímž tato úmluva vejde v platnost,
předpisy odchylné od této úmluvy tyto
předpisy jsou pak stejně závazné pro
pojistníky i pro pojišťovny.
1. Smlouvy o pojištění na život, sjednané
na staré rakousko-uherské koruny, při nichž
všechny prémie od 26. února 1919 byly bez výhrady
placeny v jiné měně než v československých
korunách v poměru 1:1 nebo platy z pojištění
v jiné měně nežli v československých
korunách v poměru 1:1 oprávněným
příjemcem bez výhrady přijímány,
mají obě strany plniti i na dále v této
jiné méně i když ostatní předpoklady
pro jejich zařazení do československého
stavu pojištění (článek II a
III) jsou dány.
Toto ustanovení neplatí však pro případy,
kde pojišťovna nepřijala placení premií
v korunách československých, jež jí
bylo pojistníkem nabídnuto.
2. Smlouvy o životní pojištění
které sjednány byly v jiné měně
než v starých rakousko-uherských korunách
a při kterých ostatní podmínky pro
zařazení do československého stavu
pojištění (článek II a III) jsou
dány, jest oběma stranami plniti také na
dále v této jiné měně.
Technické reservy (zálohy pojistného, přenosy
pojistného, nevyřízené daty z pojištění,
zálohy dividendové) pro smlouvy o pojištění
na život, které po rozumu předchozích
článků II až VII náležej
k československému stavu pojištění,
vypočítají se ke dni 31. prosince 1924 se
započtením všech platů z pojištění
od 26. února 1919 splatných a neuhrazených.
Zálohy pojistného (včetně zálohy
pojistného připadající na případná
zajištění) počítati jest podle
početních podkladů u pojišťoven
platných, pokud tyto odpovídají zákonným
předpisům v obou státech.
Pro pojištění na válečné
půjčky, v předchozím článku
IV uvedená, započte se místo technické
reservy ke dni 31. prosince 1924 částka, jež
odpovídá 75 procentům premií, které
od počátku pojištění až
do 26. února 1919 byly zapraveny, a 100 procentům
prémii po tomto dni skutečně v československých
korunách zaplacených.
A. U pojišťoven, pro něž platí oddíly
A. až D, pojišťovacího regulativu ze dne
7. března 1921, sp. z. č. 141, použije se k
úhradě technických reserv, vypočtených
dle článku VIII, v tomto článku uvedených
majetkových hodnot pojišťoven v tomto pořadí
a) státních dlužních úpisů
vydaných republikou Československou,
b) půjček na životní pojistky, náležejících
do československého stavu pojištění,
c) nemovitosti ležících na území
republiky československé,
d) pohledávek z půjček, které jsou
zajištěny na nemovitostech v republice Československé
ležících, které buď
1. vznikly již v korunách československých
nebo, které
2. zní na staré rakousko-uherské koruny,
pojišťovnám náležejí nejméně
od 26. února 1919 a podle článku 7 nebo 4
úmluvy ze dne 18. června 1924 jsou ze všeobecné
úpravy vyjmuty, pokud tyto pohledávky československým
dozorčím úřadem nad pojišťovnami
k úhradě technických reserv pro československé
stavy pojištění pojišťoven, které
jsou věřiteli, byly knihovnímu vtělením
podzástavního práva, pravoplatně věnovány.
Všecky platy na tyto pohledávky, jimiž jsou dlužníci
ještě povinni, počínajíc dnem
26. února 1919, budou zaplaceny v československých
korunách (počítajíc jednu korunu československou
za jednu starou rakousko-uherskou korunu) přímo
na místo, které k tomu ustanoví vpředu
jmenovaný dozorčí úřad nad
pojišťovnami.
Stejná úprava po rozumu článku 42
úmluvy ze dne 18. června 1924 platí pro pohledávky
z půjček poskytnutých Prvním všeobecným
úřednickým spolkem oněm družstvům,
jejichž sídlo se nalézá na území
republiky Československé, pokud řečené
pohledávky určeny jsou k úhradě technických
reserv pro československý stav pojištění,
e) dlužních úpisu sirotčí jistoty
(zástavních listů, komunálních
dlužních úpisů atd.), vydaných
veřejnými nebo soukromými korporacemi nebo
ústavy (peněžními ústavy atd.),
jejichž sídlo jest na území republiky
československé,
f) vkladů a majetků u bank, spořitelen, úvěrních
ústavů a pojišťoven, dále jinakých
pohledávek a majetků, pohod tyto vklady, majetky
neb pohledávky v republice Československé
dne 31. prosince 1924 již tu byly, bez újmy ustanovení
úmluvy ze dne 18. června 1924,
g) premii splatných a dosud nezapravených, pokud
byly při výpočtu technických reserv
dle článku VIII. léto úmluvy započteny
jako zaplacené,
h) titrů státního dluhu, uvedených
v článku 203, bodu 1 mírové smlouvy
Saint Germainské nebo v článku 186, bodu
1 mírové smlouvy Trianonské, pokud náležejí
ve smyslu hořejších ustanovení mírových
smluv Saint Germainské, pokud se týká Trianonské
do státního dluhu republiky Československé,
i) titrů státního dluhu, uvedených
v článku 203, bodě 2 mírové
smlouvy Saint Germainské nebo v článku 186,
bodě 2 mírové smlouvy Trianonské,
a to
1. titrů, opatřených nostrifikační
známkou republiky Československé, které
jsou řádně uznávány jako část
státního dluhu republiky Československé,
2. titrů, které nemají nijakého označení,
jež by bylo učiněno v důsledku shora
zmíněných článků mírové
smlouvy Saint Germainské nebo mírové smlouvy
Trianonské.
Celková jmenovitá hodnota titrů uvedených
v bodu i), čísle 2 tohoto článku,
jichž vpředu uvedené rakouské soukromé
pojišťovny použijí k úhradě
technických reserv Československého stavu
pojištění, nesmí přesahovati
částku 67 milionů korun.
B. Při menších vzájemných pojišťovnách,
podléhajících ustanovením oddílu
E. pojišťovacího regulativu ze dne 7. března
1921, sp. z. č. 141 bude úhrada technických
reserv, uvedených v článku VIII této
úmluvy, provedena přiměřenými
hodnotami v dohodě obora dozorčích úřadů
nad pojišťovnami.
Pokud by aktiva uvedená v článku vpředu
zmíněném nestačila k úplné
úhradě technických reserv československého
stavu pojištění, může scházející
částka býti uhrazena titry státního
dluhu, uvedenými v článku 205 mírové
smlouvy Saint Germainské, pokud se týká v
článku 188 mírové smlouvy Trianonské,
a to jen s povolením finanční správy
republiky Československé ve smyslu příslušných
zákonných předpisů.
Hodnoty uvedené v bodech a), b), d), e), f), g), h) a i)
pod číslem 1 článku IX budou oceněny
svou jmenovitou hodnotou, pokud se týká plnou částkou
v hotovosti.
Aktiva uvedená v bodu c) článku IX, pokud
o tom nedojde k dohodě, ocení sedle výsledků
úředního odhadu.
Titry uvedené v bodě i), pod číslem
2 článku IX brzdou oceněny svou jmenovitou
hodnotou, počítajíc za každou starou
rakousko-uherskou korunu jednu korunu československou.
Vláda republiky československé bude titry
zvedené v bodě i), čís. 2. článku
IX nostrifikovati plnou jmenovitou hodnotou v míře
potřebné k úhradě technických
reserv, vypočítaných podle čl. VIII.
ke dni 31. prosince 1924, se zřetelem k záhadu ocenění
dle článku díl, nanejvýše však
do úhrnné jmenovité hodnoty 67 milionů
korun. Kupony těchto titrů budou republikou Československou
vypláceny ode dne účinnosti mírové
smlouvy Saint Germainské, pokud se týká Trianonské.
Vláda rakouská povolí do republiky Československé
vývoz hodnot, které jsou podle článků
IX a X určeny k úhradě technických
reserv československého stavu pojištění,
pokud tyto hodnoty jsou na území republiky Rakouské.
Vláda republiky Československé povolí
dovoz těchto hodnot bez poplatků.
Opatření v článcích IV až
X obsažená platí obdobné také
pro smlouvy zajišťovací, které rakouské
životní pojišťovny sjednávaly se
životními pojišťovnami československými.
životní pojišťovny, které mají
nyní své sídlo v republice československé,
uhradí pro životní pojištění
jednaná před 26. únorem 1919, při
nichž měli pojistníci dne 31. prosince 1924
svoje řádné bydliště na území
republiky Rakouské (článek XVII), technické
reservy v hotovosti a příslušné smlouvy
o životním pojištění, sjednané
ve starých rakousko-uherských korunách, splní
v rakouských korunách (počítajíc
jednu rakouskou korunu za jednu starou korunu rakousko-uherskou).
Ustanovení článku II, bodu 1, odstavce 2
a 3, a bodu 2, jakož i článku III platí
zde obdobně.
Tato úmluva není na újmu jiným finančním
úpravám a nedotýká se jiných
ustanovení mírové smlouvy Saint Germainské
nebo Trianonské.
Kde se v této úmluvě vyskytuje pojem státního
území, rozumí se příslušné
státní území vtom rozsahu, ve kterém
bylo určeno mírovými smlouvami Saint Germainskou,
Trianonskou a Versailleskou, po případě bylo
nebo bude určeno dohodami a prováděcími
opatřeními, které na základě
těchto mírových smluv byly mezi zúčastněnými
státy sjednány.
Všecky sporné otázky, vzniklé z této
úmluvy mezi oběma vládami, budou řešeny
a rozhodčím soudem. Po jednom členu řečeného
rozhodčího soudu vyšlou vláda republiky
Československé a vláda republiky Rakouské.
Oba rozhodčí soudcové zvolí si společnou
dohodou předsedu. Nedojde-li k dohodě o osobě
předsedy, bude tento jmenován presidentem švýcarské
Spolkové rady:
Tento rozhodčí soud rozhodne také o výlohách
řízení. Rozhodčí soud zasedá
v sídle strany žalované.
Tato úmluva má býti dle možnosti brzy
ratifikována. Ratifikační listiny mají
býti vyměněny v Praze.
Tato úmluva se stane účinnou 14 dnů
po výměně ratifikačních listin.
Obě vysoké smluvní strany se zasadí
o to, aby tato úmluva byla dle možnosti urychleně
provedena.
Ratifikovaná úmluva bude v každém z
obou států uveřejněna v úřední
sbírce zákonů, a to v obou autentických
textech.
Na důkaz toho zplnomocnění zástupci
obou států tuto úmluvu v československé
a německé řeči sepsanou, kteréžto
texty jsou oba stejně autentické, podepsali a opatřili
pečetěmi, a to ve dvou prvopisech, z nichž
jeden předává se vládě československé
a jeden vládě rakouské.
Přítomní zplnomocnění zástupci:
Majíce podepsati úmluvu, dnešního dne
sjednanou, podepsaní zplnomocněni zástupci
se shodli, pokud se týká prohlásili, takto
Úmluva platí pro všecky rakouské životní
pojišťovny včetně menších
vzájemných pojišťoven, podléhajících
ustanovením oddílu E pojišťovacího
regulativu ze dne 7. března 1921, sp. z. č. 141,
které uzavřely s československými
pojistníky (článek II a III) pojišťovací
smlouvy, stejně jako pro všecky československé
životní pojišťovny a zapsané pokladny
pomocné, které podléhají ustanovením
pojišťovacího regulativu ze dne 5. března
1896, ř. z. čís. 31, pokud se týká
zákona ze dne 16. července 1892, ř. z. čs.
202, a které uzavřely pojišťovací
smlouvy s pojistníky rakouskými (článek
X).
Ustanovení článku I úmluvy se nedotýká
volného uvážení při připouštění
cizozemských pojišťoven, vyhrazeného ve
smyslu platných zákonných předpisů
(cís. nař. ze dne 29. listopadu 1865, ř.
z. čís. 127, článku I lit. cla, zákona
ze dne 29. března 1873, ř. z. čís.
42).
Vláda republiky Rakouské prohlašuje, že
rakouské životní pojišťovny včetně
menších vzájemných pojišťoven,
podléhajících ustanovením oddílu
E pojišťovacího regulativu ze dne 7. března
1921, sp. z. č. 141, které za příčinou
úhrady technických reserv pro své smlouvy
o československých životních pojištěních
(článek II a III) vznesou ve smyslu článků
XII a XIII nárok na dovoz a nostrifikaci předválečných
dlužních úpisu, v článku IX,
bodě i), čísle 2 této úmluvy
uvedených, budou v případě, že
tato nostrifikace bude československou vládou povolena,
ochotny se vzdáti dalšího provozu své
obchodní činnosti na státním území
republiky československé, přenésti
svůj československý stav pojištění
na některou pojišťovnu, která jest v Republice
Československé oprávněna k obchodnímu
provozu.
Vláda republiky Československé prohlašuje,
že potom, až tak hodnoty majetkové v článcích
IX a X této úmluvy uvedené budou přeneseny
jakož i předány, že žádné
z takových pojišťovacích smluv, které
do přenesených stavů pojištění
řádně byly pojaty, neuplatní vůči
předávajícím životním
pojišťovnám nebo vůči státní
správě republiky Rakouské (článek
215 mírové smlouvy Saint Germainské) nijakých
dalších nároků ani na základě
mírové smlouvy Saint Germainské aniž
jiného právního důvodu, stejně
jako ani proti státní správě republiky
Československé nemohou z tohoto důvodu býti
žádní další nároky vzneseny.
Všecka takováto ujednání o přeneseni
stavů pojištění podléhají
schválení státních správ obou
stran.
Vláda republiky Československé prohlašuje,
že bude považovati za neokolkované titry, uvedené
v článku IX, bodě i), čísle
2 úmluvy, které byly opatřeny nostrifikační
značkou Rakouska neb Maďarska nebo jiného nástupnického
státu, pokud okolkování bylo dodatečně
příslušným státem zrušeno
(denostrifikováno).
Aby bylo provedeno ustanovení oddílu B článku
IX úmluvy, ujednává se:
Menší vzájemné pojišťovny
použijí ve smyslu uvedených ustanovení
majetkových hodnot v takovém rozsahu, jaký
připadá při zjištění závazků
z pojištění dle příslušných
předpisů stanov na úhradu těchto závazků
z pojištění, patřící do
československého stavu pojištění.
Při tom bude těchto majetkových hodnot u
jednotlivé menší vzájemné pojišťovny
použito k úhradě jen potud, pokud její
technické závazky z pojištění,
spadajících do československého stavu
pojištění nebudou uhrazeny v korunách
československých (počítajíc
jednu československou korunu za jednu starou korunu rakousko-uherskou)
včetně jejího podílu na majetkových
hodnotách, uvedených v článku IX,
bod i), čísle 2.
Aby byly zjištěny statutární závazky,
může příslušný dozorčí
úřad nad pojišťovnami žádati
předložení pojistně technické
bilance.
Použije-li se předchozích ustanovení,
musí částka krycích hodnot, vyplývající
k úhradě technických závazků
z československých pojištění,
býti u všech menších vzájemných
pojišťoven vcelku aspoň tak vysoká, jako
ona, které by se docílilo, kdyby u všech menších
vzájemných pojišťoven bylo použito
ustanovení oddílu A článku IX úmluvy,
jinak může československý dozorčí
úřad nad pojišťovnami žádati,
aby bylo přesně použito ustanovení oddílu
A, článku IX úmluvy.
Tento závěrečný zápis, který
bude ratifikován současně s úmluvou
tohoto dne sjednanou, bude považován za podstatnou
součást této úmluvy a bude míti
proto touž moc a platnost.
Na důkaz toho svrchu jmenovaní zplnomocnění
zástupci obou států tento závěrečný
zápis učiněný v jazyku československém
a německém, kteréžto texty oba jsou
stejně autentické, podepsali a to ve dvou prvopisech,
z nichž jeden se předává vládě
československé a druhý vládě
rakouské.
Ratifikovaný závěrečný zápis
bude v každém z obou států současně
s úmluvou uveřejněn v obou autentických
textech v úřední sbírce zákonů.