Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. sociální péče na interpelaci posl. Lauba, Davida, Pechmanové a druhů o novelisaci zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. o státním příspěvku ku podpoře nezaměstnaných (tisk 358/XVII),

II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Landové-Štychové a soudr. o persekuci dělnických dětí ve školách (tisk 358/IX),

III. min. zemedelstva na interp. posl. Kršiaka a druhov o neporiadkoch a zneužívání úradnej moci u riaditelstva štátnych lesov a statkov v Solnom Hrade (tisk 285/XII),

IV. min. obchodu na interp. podl. Ostrého a soudr. o obchodování Witkowitzer Warenhalle v Moravské Ostravě (tisk 358/XIX),

V. min. spravedlnosti na interp. posl. Patzela a druhů o zabavení časopisu "Die Wirtschaft" (tisk 538/XIII),

VI. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, že censura úplně potlačuje publicistické zprávy o zahraničních spolcích (tisk 354/V),

VII. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a spol. v příčině vydávání lístků na sbírání dříví v obvodu správ státních lesů v Krkonoších (tisk 285/XVIII),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dra Czecha, Kaufmanna, de Witte a druhů, že ve Vejprtech byla zakázána veřejná schůze lidu (tisk 227/XVII),

IX. min. národní obrany a veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Patzela a druhů o umístění vojenské posádky v Karlových Varech (tisk 285/XIV),

X. vlády na interp. posl. Patzela a druhů, jaké náhrady se dostalo obětem vojenského zakročení zbraněmi (tisk 227/VI),

XI. min. vnitra na interp. posl. dra Korlátha a spol. o zrušení zastupitelského sboru obce Berehova (tisk 215/III),

XII. min. financí na interp. posl. Szent-Iványho a spol. o ukládání daně dôchodkové v Rim. Sobotě (tisk 358/XXIV),

XIII. min. průmyslu, obchodu a živností na intep. posl. Koczora a druhů o správkárnách obuvi obuvnické firmy Baťa ve Zlíně, kterými je ohrožena existence malého průmyslu (tisk 229/V),

XIV. min. financí a obchodu na interp. posl. Leo Wenzela a druhů o denaturaci průmyslové soli k výrobě zmrzliny (tisk 249/XI),

XV. min. soc. péče na interp. posl. Leo Wenzela a druhů o zařadění podniků úrazovému pojištění podrobených do nebezpečenských tříd a o uveřejnění úrazové statistiky (tisk 285/XIII),

XVI. min. vnitra na interp. posl. inž. Dostála a druhů, o potupení Československé republiky a její státní vlajky při komunistických projevech dne 1. května t. r. (tisk 249/III),

XVII. min. vnitra na interp. posl. dra Lukavského, Špačka a druhů, že byl zakázán průvod příslušníkům nár. demokracie po schůzi na Slovanském ostrově dne 31. května 1926 a jakým způsobem zakročovali vládní komisař na této schůzi a policie po této schůzi (tisk 351/III).

Ministerstvo sociální péče sleduje neustále poměry na trhu práce a je mu proto znám stav nynější zvýšení nezaměstnanosti dělnictva. Vláda se zabývá nepřetržitě a co nejdůkladněji problémem, jak čeliti zvýšené nezaměstnanosti a zmírniti její účinky. Ministerstvo sociální péče činí proto zákroky v příčině státních a veřejných prací stavebních, jež ovšem spadají v obor působnosti jiných ministerstev, a nepouští se zřetele žádné příležitost, skýtající možnost zvýšiti zaměstnanost dělnictva. Pokud se týče zákona o stavebním ruchu, byl příslušný vládní návrh zákona o stavebním ruchu (bytový zákon) již předložen poslanecké sněmovně jako tisk číslo 460-II./26. Otázka případné úpravy podpor v nezaměstnanosti podle zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (č. 267 Sb. z. a n. z roku 1921) po dobu mimořádné nezaměstnanosti, byla již opětovně probírána se zástupci ústřední a svazů odborných organisací a bude řešena s největším možným urychlením.

V Praze dne 22. září 1926.

Již v odpovědi č. t. I/5168 na interpelaci č. t. I/5050 bylo sděleno stanovisko ministerstva školství a národní osvěty, že není důvodu, aby ministerstvo samo odvolávalo příslušná rozhodnutí školských úřadů, a že o rekursech bude rozhodováno cestou instanční.

Také šetřením, které z podnětu interpelace nyní podané bylo provedeno, nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vyžadovaly, aby ve věci, jež jest předmětem interpelace, ministerstvo školství a národní osvěty samo činilo nějaké opatření. O případných stížnostech v jednotlivých konkrétních případech bude rovněž rozhodováno cestou instanční.

V Praze dne 18. září 1926.

Podľa úradného vyšetrenia riadeiteľstvo štátnych lesov a statkov v Solnom Hrade zdržalo sa vyloženie dvoch nábytkových vozov pri presťahovaní správcu riaditeľstva Ing. Karola Anderleho z Hodonína do Soľného Hradu o 3 dni z toho dôvodu, že nutné opravy v byte neboly skončené. Za použitie vozu platilo sa denne 70 Kč.

Za opravu celej budovy predchodcu terajšieho riaditeľstva a za čiastočnú prestavbu zdravotne závadného bytu, za vybudovanie záchodovej jamy a klozetu zaplatené bolo 20.000 Kč.

Správce riaditeľstva použil k letnému bytu jednej inspekčnej izby v horárne na Sigorde, dopravil tam vlastný nábytok i postelné prádlo a zaplatil správe štátnych lesov a statkov za použitie tejto miestnosti stanovený poplatok.

So stavbou horárskej budovy v Becherove započaté bolo na jar tohoto roku.

Drezin na úzkokoľajných lesných dráhach v kakašovciach a v Zamutove užíva sa pri složovných cestách zamestnancov prislušných miestnych správ i dozorčích orgánov riaditeľstva. Použitie drezin je výhodnějšie, ako používanie drahého služobného poťahu po špatných cestách. Drezin užíva sa na dlhších lesných drahách u všetkých riaditeľstiev štátnych lesov a statkov. Pri používaní drezín docieli sa úspory finančnej i úspory času pred iným dopravným prostriedkom.

Taktiež služovný automobil pri riaditeľstve není zariadením luxusným lebo použitie automobilu je veľmi nutným pre riaditeľa a dozorčie orgány riaditeľstva, zvlášte u riaditeľstva, v Solnom Hrade, kde miestne správy sú ďaleko od riaditeľstva a majú veľmi nevýhodné železničné spojenie.

Lesný správca Arnost Capalini podrobil sa úspešne liečbe vsugerovaním odporu k alkoholu, nebolo tedy zapotreby, aby lesný radca Ing. Schmuck pôsobil k tomu, by Capalini ponechaný bol v službe. Nedopatrením dvakráť účtované sumy za seno boly horárom správy štátnych lesov v Zborové vrátené. Pri tom nebolo dôvodu proti niekomu disciplinárne zakročiť. Predané bolo 5 fúr 1-1 1/2 m dlhých polien s nahnilými hočami, ktoré sa nehodily na úžitkové drevo, nebol tedy štát týmto predajom poškodený.

Lesmajster Ing. Edmund Linhart zakúpil pred tým domek v Gelnici na splátky, poneáč nemal naturálneho bytu v Solnom Hrade. Teraz zakúpil dom V Prešove s podmienkou, aby drievnejši majiteľ mohol ešte za dva roky v dome bývať za kupnú cenu Kč 90.000,-. Lesmajster Linhart mal už pred prevratom súkromý majetok.

Lesmajster Linhart mal prenajatú polovačku obce Švedhar a mal povolený odstrel zvere od veľkostatkára Andrássy-ho na prenajatel polovačke na Starej Vode. Ako nájomca súkromej polovačky bol tiež oprávnený ulovenú zver odpredať.

Dosavádnym vyšetrením nebolo shľadané správným podozrenie, že lesmajster Linhart ako správca štátnych lesov účtoval mzdu za rúbanie dreva v oddelení, kde sa vôbec nerúbalo a že si peniaze ponechal. Lesmajster Linhart sám smluvy v roku 1924 na štátnej parnej pile Vondrišel neuzavieral, poneváč k tomu vôbec nebol ani oprávnený. Čo sa týče domnelého schodku Kč 1,000.000,- na tejto pile nemá obnos podkladu.

Vec je predmetom žaloby u sedrie v Bratislave proti zodpovednému redaktorovi Robotnických Novin pre prečin urážky na cti (pomluvy) spáchaný uverejnením článku "Nebáť sa a nekradnúť" v Robotnických Novinách, stejného obsahu ako interpelácia.

Podla výsledku vyšetrenia nebolo príčiny proti zodpovedným úradníkom zakročiť.

V Prahe dňa 20. septembra 1926.

K stížnosti Obchodnické Jednoty v Moravské Ostravě podané v r. 1925 ministru obchodu ve příčině neoprávněného provozování živnosti obchodní horním a hutním těžařstvem ve Vítkovicích, zavedeno bylo šetření prostřednictvím zemské správy politické v Brně a okresní zemské správy politické v Moravské Ostravě.

Řízení prodloužilo se z toho důvodu, že bylo nutno doplniti několikráte šetření, neboť podnik horního a hutního těžařstva ve Vítkovicích vznikl asi v r. 1829 a jeho právní způsobilost ku provozování živnosti obchodní bylo třeba posuzovati netoliko podle předpisů horního zákona, který nabyl platnosti v r. 1854, nýbrž též podle platných oprávnění, udělených hornímu a hutnímu těžařstvu ve Vítkovicích před rokem 1854.

Zkoumání horních a těžařských knih bude skončeno v nejbližší době a na základě výsledku celého šetření vyřídí ministerstvo obchodu ihned stížnost podanou "Obchodnickou Jednotou" v Moravské Ostravě.

V Praze dne 30. září 1926.

Státní zastupitelstvo v Praze zakročilo zabavením u č. 22 periodického tiskopisu "Die Wirtschaft" z 29. května 1926 pro článek: "Die Bankbilanzen" v interpelaci doslovně uvedený, ježto v obsahu jeho shledalo skutkovou podstatu přečinu obsahu jeho shledalo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování závadného obsahu bylo zabráněno.

Zemský trestní soud v Praze k návrhu státního zastupitelstva potvrdil nálezem z 30. května 1926, č. j. Tl I 326/26 zabavení z týchž důvodů, čímž uznal, že státní zastupitelstvo postupovalo podle zákona. Proti rozhodnutí soudu nebylo užito opravných prostředků, takže zůstalo při rozhodnutí, jež bylo učiněno bez slyšení těch, kdož snad cítili se dotčeni konfiskací.

Usuzují-li páni interpelanti z té okolnosti, že v článku zabaveny byly i všechny číselné údaje, které byly převzaty z výroční zprávy určité banky, že úřad nezkoumal podrobně obsah zabaveného článku, nelze jim přisvědčiti. Údaje tyto byly spoluzabaveny jedině proto, ježto ponechání jich pozbylo zabavením ostatních míst vůbec významu.

Pokud jde o ocenění veřejného zájmu na zabavení ohledně celého článku neváhám uznati, že obsah valné části článku nevyžadoval nutně zabavení. Na to dal jsem upozorniti státní zastupitelstvo v Praze již 16. června 1926.

Nemám proto důvodů k jakémukoliv dalšímu opatření.

V Praze dne 29. září 1926.

Odpověď na tuto interpelaci převzal jsem za pana ministra spravedlnosti, na něhož jest řízena, poněvadž jde o zabavení časopisu, vyslovené policejním komisařstvím v Ústí n. Labem.

Policejní komisařství v Ústí n. Labem, provádějící tiskovou prohlídku časopisu "Der Tag", zabavilo č. 63. tohoto časopisu ze dne 31. března 1926, ježto shledalo v článku "Tagungen der Sudetendeutschen im Auslande" skutkovou podstatu trestného činu podle § 17, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Krajský jako tiskový soud v Litoměřicích pak zabavení z týchž důvodů dne 1. dubna 1926 potvrdil.

Přes to byl v č. 67. jmenovaného časopisu ze dne 7. dubna 1926 týž článek uveřejněn opětně v plném znění a bylo proto i toto číslo zabaveno podle § 17 č. 1. zákona na ochranu republiky a § 24 tisk. zákona. Rovněž toto zabavení bylo krajským jako tiskovým soudem v Litoměřicích z uvedených důvodů potvrzeno.

Jde tu tedy o rozhodnutí soudní, již možno měniti jedině řádným pořadem instancí soudních.

V Praze dne 23. září 1926.

Zužitkování klestu upraveno jest v obvodu správ státních lesů v Krkonoších takto:

1.Lesním dělníkům ponechává se ve smyslu mzdové smlouvy klest úplně zadarmo.

2. Kulturním dělníkům a dělnicím vydává správa státních lesů ve Vrchlabí lístek na sběr dříví

a) po dvaceti za mzdu odpracovaných dnech zdarma, b) po 15-19 odpracovaných dnech za Kč 5,-, c) po 10-14 odpracovaných dnech za Kč 15,-, d) po 5-9 odpracovaných dnech za Kč 30,-, e) po 1-4 odpracovaných dnech za Kč 40,-.

3. Prokázaně chudým (obecním chudým) jest povolen sběr dříví úplně zdarma.

4. Továrním dělníkům, malozemědělcům atd., kteří v lesích vůbec nepracují vydává se celoroční lístek na sběr dříví za Kč 100,-, takže za tuto částku mohou sobě dostatečnou zásobu paliva zaopatřiti.

Ženy, které samy nemohou jíti do kultur, mohou za sebe poslati náhradu.

Jedině vydáváním levných lístků na sběr dřeva lesním dělníkům získala správa státních lesů ku zalesňování potřebné dělnictvo, které by v tomto průmyslovém kraji jinak vůbec nedostala.

Má-li správa státních lesů svým úkolům po stránce znovuzalesňování vykácených ploch dostáti, jest nezbytno, aby od vylíčeného způsobu vydávání lístků na sběr dříví nebylo za žádných okolností upuštěno.

Konečně se poznamenává, že i bývalý majitel nevydával lístky zdarma, nýbrž požadoval za tyto cenám dříví přiměřené částky.

V Praze dne 5. srpna 1926.

Podle § 6. zákona o právu shromažďovacím může býti pořádání veřejného shromáždění zakázáno, je-li odůvodněná obava, že konání veřejného shromáždění je nebezpečno veřejné bezpečnosti nebo veřejnému blahu.

Posouditi, zda v daném případě jsou dány okolnosti nasvědčující tomu, že konáním veřejného shromáždění je ohroženo veřejné blaho a veřejná bezpečnost, přísluší politickému úřadu I. stolice. Proti zákazu veřejného shromáždění jest straně volno odvolati se k politickému úřadu II. stolice, po případě i k ministerstvu vnitra.

Pokud jde o zákazy schůzí v interpelaci uvedené, tu v některých případech (schůze v soudním okrese Kašperské Hory) strany odvolacího práva vůbec nepoužily, a pokud tak učinily (zákazy schůzí ve Vejprtech, Chomutově a Nýrsku), politický úřad II. stolice uznal, že veřejné blaho bylo ohroženo a zákaz potvrdil. Dalších opravných prostředků proti rozhodnutí politického úřadu II. stolice použito nebylo.

V případech, které páni interpelanti vytýkají, strany nepoužily všech opravných prostředků a vzdaly se tak samy práva, aby rozhodnutí politických úřadů byla instančním postupem přezkoumána. Je nepochybno, že by při užití opravných prostředků při nejmenším bylo zrušeno částečné odůvodnění zákazu schůzí v politickém okresu sušickém, pokud se zákaz opíral o to, že účel zakázaných schůzí (jednání o daňovém systému a jazykovém zákonu) příčí se ustanovení trestního zákona.

V Praze dne 27. srpna 1926.

Ministerstvo národní obrany rozhodlo se z důvodů čistě vojenských umístiti v oblasti karlovarské vojenskou posádku. Proto požádalo postupujíc přesně podle ubytovacího zákona č. 93 ř. z. z r. 1879, resp. Č. 100 ř. z. z r. 1895, okresní správu politickou v Karlových Varech o potřebné ubikace; nepožadovalo však opatření potřebných ubikací do 24 hodin.

Vojenská správa nehodlá posádku umístiti v Karlových Varech samých, nýbrž v některé z okolních obcí; toho času vyjednává o získání vhodného objektu ve Staré Roli, obci to vzdálené 4 km od Karlových Varů.

Za tohoto stavu věcí nelze mluviti o poškozování zájmů lázeňského místa nebo dokonce o poškozování zájmů veřejných; naopak místní obchodníci a živnostníci budou míti z umístění posádky značný zisk.

V Praze dne 23. Srpna 1926.

Případy uvedené v interpelaci posl. Patzela a druhů č. t. VI/227 byly již předmětem vládní odpovědi ze dne 10. listopadu 1922 na interpelaci poslance Böhra a druhů o náhradě škod způsobených výtržností č. t. VII/3883.

Odpovídaje na předmětnou interpelaci poslance Patzela dovoluji si na tuto podrobnou odpověď vlády poukázati s tím, že ustanovení § 3 zákona ze dne 18. března 1920, č. 187 Sb. z. a n., podle zvláštní komise složené ze zástupce úřadu politického, zástupce finanční správy a obce jest v každém případě dodržováno.

V Praze dne 14. září 1926.

Županský úřad v Mukačevě dekretem ze dne 16. prosince 1925 čís. 9558 rozpustil obecní zastupitelstvo v Berehově a pověřil dočasnou správu záležitostí obecních 6člennou správní komisi. Dekret o rozpuštění obecního zastupitelstva byl doručen starostovi obce dne 17. prosince 1925 a vyvěšen na úřední tabuli hlavnoslužnovského úřadu a notářského úřadu v Berehově.

Důvody, pro které zastupitelstvo bylo rozpuštěno, uvedeny jsou zevrubně ve zmíněném dekretu županského úřadu. Nejzávažnějším důvodem pro rozpuštění byla nedbalost v hospodářské správě obce. Snahy dozorčích úřadů, aby docíleno bylo v hospodářství obce nápravy, zůstávaly marny, ježto jak obecní zastupitelstvo, tak komise obecní se o zlepšení hospodářské situace města vůbec nestaraly. Obec dluhovala v době, kdy zastupitelstvo bylo rozpuštěno, na dávce z majetku a daních státních neméně než 1,700.00 Kč. Obecní zastupitelstvo nejevilo žádné snahy, aby aspoň část tohoto značného dluhu byla splacena a aby vydání města uvedena byla v soulad s příjmy a tak bylo docíleno rovnováhy v rozpočtu obecním. Za tohoto stavu věci bylo právem povinností dozorčího úřadu, aby zjednal nápravu a za tím účelem zastupitelstvo rozpustil a pověřil správou obce jiný orgán.

Správní komise odvolána a nahrazena volenými zástupci, jakmile budou dány předpoklady pro spořádanou hospodářskou správu obce.

V Praze dne 21. září 1926.