Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Mondoka, dra Gátiho, Sedorjaka a druhů o zabavení týdeníku "Karpatská Pravda", orgánu komunistické strany v Československu, vycházejícího v Užhorodě (tisk II./354),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. Mondoka, Sedorjaka, dra Gáti a soudr. o zabavení čísla 13 "Karpatské Pravdy", orgánu XXIV. kraje K S Č ze dne 4. dubna1926 (tisk VI./354),

III. min. zemědělství na interp. posl. Füssy a druhov o prevádzaniu pozemkovej reformy (tisk XI./215),

IV. min. soc. péče na interp. posl. dra Korlátha a soudr. o neudržitelných poměrech v rekvirování bytů v Užhorodě (tisk IV./215),

V. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Fr. Hellera a druhů o vyučování ručním pracem na obecných školách (tisk XVIII./229),

VI. min. financí na interp. posl. Eckerta, Stenzla, Tichiho a druhů o nepřístojnostech u berní správy v Mar. Lázních (tisk VII./227),

VII. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dra Lehnerta a druhů o zabavení týdeníku "Norden" ze dne 30. října 1925 (volebního letáku) a ze dne 23. listopadu 1925 (tisk XVIII,/358),

VIII. min. vnitra na interpelaci posl. Hillebranda, de Witte a druhů o zabavení karlovarského časopisu "Volkswille" (tisk IX./351),

IX. min. vnitra na interpelaci posl. dra Koberga a druhů, že se neprovádí soupis lidu (tisk XVIII/181),

X. min. financí na interpelaci posl. Weissera a druhů o povážlivých daňových poměrech v obcích Rokytnici a Deštné v Orlických horách (tisk III./182),

XI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dra Mayr - Hartinga a druhů o zabavení čísla 45 periodického časopisu "Deutsche Presse" ze dne 24. února 1926 (tisk III./354),

XII. min. financí na interpelaci poslance Windirsche a druhů o vyúčtování přeplatků vzniklých novelou zákona ze dne 21. prosince 1923 č. 6 Sb. z. a n. ex 1924 o dávce z majetku a přírustku na majetku (tisk XIX./285),

XIII. min. financí na interpelaci posl. Horpynky a druhů o nevypsatelném chování dvou úředníků jáchymovské důchodové kontroly (tisk V./92) a na interpelaci poslanců Eckerta, Mayera, Fischera, Stenzla, Tichiho a druhů o hrabých přečinech orgánů důchodové kontroly (tisk IV./92),

XIV. ministra pověřeného vedením ministerstva pro zásobování lidu a ministra pověřeného vedením ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci posl. Windirsche a druhů o prodeji másla porušeného margarinem (tisk I./97),

XV. min. sociální péče na interpelaci poslanců H. Tichiho, A. Stenzla, E. Eckerta a druhů o novelisaci pojištění samostatných (tisk XVI./144),

XVI. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dra Feierfeila a druhů o novém složení okresních školních výborů (tisk XI./144),

XVII. předsedy vlády na interpelaci poslance dra Keibla a druhů jak odborový přednosta Jaroslav Fiala z odboru II. zemského výboru v Praze jednal s poslancem Krausem (tisk XIV./22),

XVIII. min. financí na interp. posl. Bartela a druhů o prominutí dluhu z lombardu válečných půjček (tisk VI./125),

XIX. min. financí na interp. posl. Schuberta, Böllmanna a druhů o vybírání obecních přirážek (tisk XIV./227),

XX. min. vnitra na interp. posl. Mayera a druhů o censuře divadelních cedulí v Chebu (tisk II./249),

XXI. min. financí a min. zemědělství na interp. posl. Zajicka, Budiga a druhů o smutném stavu vinařství (tisk II./125),

XXII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Wenzela a druhů o umělém barvení masa sekaného a umělém udržování barvy masa přidáváním ochranných solí (tisk VII./351),

XXIII. min. veřejného zdravotnictví a tělesní výchovy na interp. posl. Wenzela a druhů o dopravě chleba drahou v otevřených laťových příhradách (tisk VII/354),

XXIV. min. národní obrany na interp. posl. Schmerdy, Vrtaníka a druhů, aby bylo zrušeno skladiště prachu a střeliva v Šumperku , ohrožující život obyvatelstva (tisk VI/358),

XXV. předsedy vlády na interp. posl. inž. Junga a druhů, aby bylo zakázáno košerování zvířat (tisk XI/227).

Státní zastupitelstvo V Užhorodě zabavilo č. 4, 6, 7 a 9 periodického tiskopisu "Karpatská Pravda" pro místa v interpelaci uvedená, ježto v obsahu jich shledalo skutkovou podstatu trestných činů z moci úřední stáhaných (§ 14, č. 1, 3 a 5 zákona na ochranu republiky a § 1, 3 II, č. 1 a 2 a § 9, č. 4 zák. čl. 41/14) a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování obsahu míst těchto bylo zabráněno.

Ve všech případech soud svým rozhodnutím uznal, že státní zastupitelstvo správně užilo trestního zákona. Proti rozhodnutím soudu, jimiž zabavení bylo potvrzeno, nebyly podány opravné prostředky.

Poněvadž souhlasím i s názorem státního zástupce, že by se příčilo veřejnému zájmu projevy takové tiskem rozšiřovati, nemám příčiny k nějakému opatření.

V Praze dne 24. čevna 1926.

Přehlídku periodického tiskopisu "Karpatská Pravda" vykonává státní zastupitelstvo v Užhorodě, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Nedotýká se tudíž interpelace pana ministra vnitra, takže odpovídám na interpelaci sám.

Článek: "Proč máme veliké daně", jakož i části článku "Policejní stát" a "Vyučují" v č. 13. periodického tiskopisu "Karpatská Pravda" ze 4. dubna 1926 zabavilo státní zastupitelství v Užhorodě, ježto v obsahu míst, jež jsou v interpelaci doslovně uvedena, shledalo skutkovou podstatu přečinů podle § 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky a mělo též za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování obsahu těchto míst bylo zabráněno.

Soud potvrdil nařízené zabavení, čímž uznal, že státní zastupitelstvo užilo trestního zákona správně. Námitky podané proti tomuto rozhodnutí byly soudem zamítnuty a zabavení v celém rozsahu potvrzeno. Dalšího opravného prostředku (stížnosti) použito nebylo.

Brojí-li páni interpelanti proti zabavení důvodem, že článek "Proč máme velké daně" byl uveřejněn v jiných časopisech bez závady, nemohu tvrzení jich přezkoumati bez udání časopisů, v nichž se tak státi mělo. I kdyby tomu tak bylo, a článek v jiných časopisech vyšel, aniž by byl zabaven, nelze pro tuto skutečnost samo o sobě státnímu zastupitelství činiti výtky, protože tato nestejnoměrnost může míti svůj důvod v různém ocenění veřejného zájmu na zabavení, jenž tu shledán snad pro zvláštní místní poměry nebo z jiné, jinde neshledané příčiny.

Nemám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 24. června 1926.

Podľa platného právneho stavu prevádza pozemkovú reformu štátny pozemkový úrad, riadiac sa pri tom predpismi zákona. Tým už je vyslovené, že pozemková reforma neslúží účelom jednotlivých politických strán. O tvrdenej hriešnej, poburujúcej agitácii tajomníkov republikánskej strany zemedelskej nie je úradne nič známo a niet tedy dôvodu k nejakým úradným opatreniam proti nim, k čomu by ostatne ministerstvo zemedelstva nebolo ani vecne príslušné.

V Prahe dňa 10. júna 1926.

Rozhodnutím županského úřadu v Užhorodě ze dne 27. března 1925, č. j. 453/25 byl zajištěn v domě paní Amalie a Josefy Korlathové v Užhorodě, ulice Berčenyi č. 11, bat pro Dra Josefa Lopatáře, finančního komisaře hlavního finančního ředitelství v Užhorodě; byt tento byl nepřetržitě od r. 1921 obýván státními zaměstnanci. Dr. Lopatář nastěhoval se do tohoto bytu v prosinci 1925.

Dne 14. prosince 1925 oznámil Dr. Lopatář policejnímu ředitelství v Užhorodě, že za jeho nepřítomnosti vnikly do jeho bytu paní Josefa a Amalie Korlathovy (s Pavlem Banyaem), vynesly jeho svršky a usadily se v bytě.

Z obavy, aby nedošlo při opětném nastěhování k násilnostem, byla s Drem Lopatářem vyslána hlídka 2 uniformovaných strážníků; opatrné nastěhování bylo provedeno bez jakékoliv příhody.

Majitelka domu stráží předvedena nebyla, dostavila se však sama na bezpečnostní oddělení a byla zde poučena o opravných prostředcích proti rozhodnutí o zajištění bytu.

Z předchozího jest zřejmo, že byt nebyl proti zákonu zajištěn, že nastěhování do bytu nebylo provedeno násilím a že majitelka domu nebyla na policii předvedena.

V Praze dne 28. července 1926.

Úbytek, který nastal v počtu učitelek ženských ručních prací a domácích nauk, způsoben byl spíše pravidelným jejich odchodem na odpočinek než prováděním zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. Úbytek ten, jenž měl toliko přechodně a ve zcela ojedinělých případech za následek přerušení ve vyučování ženským ručním pracím, nahrazuje se především vhodnou úpravou vyučovacích obvodů, výpomocí přespočetných literních učitelek a také příjímáním nových učitelek ženských ručních prací. Snahou školské správa jest, aby o další ubylé síly byly nahrazeny, pokud to připustí ustanovení citovaného již zákona č. 286/1924 Sb. z. a n.

V Praze dne 9. července 1926.

Berní správa v Mar. Lázních vydala dne 22. června 1925 pobídky k zapravení čtvrtletních splátek na daň z obratu za rok 1924 a I. čtvrtletí 1925 těm poplatníkům města M. Lázní, kteří splátky ony neměli tou dobou zaplaceny.

Dne 2. ledna 1926 pak uložila, zjistivši dříve u berního úřadu ty poplatníky, kteří do té doby zmíněným pobídkám nevyhověli, pořádkové pokuty. Doručení nálezů o uložení pokut svěřeno bylo městskému úřadu v M. Lázních. Městský úřad obstaral jejich doručení teprve koncem února a začátkem března 1926, takže od jejich vydání do jich doručení uplynuly skoro 2 měsíce. Během této doby někteří poplatníci zatím daň už zapravili. Jsou-li tito poplatníci toho názoru, že jim neměla býti pokuta ukládána proto, že měli v únoru 1926 daň zaplacenou, pak přehlížejí, že uložení pokuty stalo se na základě vyzvání z 22. června 1925, (ne z 10. ledna 1926) a vzhledem k onomu stavu platby, jaký byl ne v době doručení nálezů, nýbrž koncem roku 1925. Protože pak berní správa bezprostředně před vydáním nálezů stav plateb koncem roku 1925 řádně vyšetřila, nelze jí v té příčině ničeho vytýkati a to tím spíše ne, ježto nebyl úředně zjištěn ani pány interpelanty uveden ani jediný případ, kde by byla uložena pokuta někomu, kdo měl koncem roku 1925 daň zaplacenou; vinu má v tomto případě jedině obec Mar. Lázně, která ač je povinna spolupůsobiti při vyměřování daně a dostává příděl z výnosu daně z obratu, plní velice liknavě svou povinnost.

Dne 10. ledna 1926 rozeslala berní správa druhé pobídky a to k zapravení čtvrtletních splátek na rok 1924 a tři čtvrtletí roku 1925. Pokud byly tyto druhé pobídky - jež mají páni interpelanti asi na mysli, na něž však vůbec ještě nebyly složeny pořádkové pokuty - doručeny i takovým poplatníkům, kteří měli již daň zaplacenou,dostalo se poplatníkům těm náležitého vysvětlení. Ministerstvo financí nařídilo pak berní správě v M. Lázních, aby napříště vždy bezprostředně před rozesláním takovýchto pobídek stav plateb náležitě vyšetřila.

Pokud se v interpelaci mluví o těch, kteří si podali žádost za povolení platebních lhůt, nebo za odpis daní či poskytnutí úlev podle zákona ze dne 24. října 1924 č. 235 Sb. z. a n. třeba upozorniti na to, že podaná a dosud nevyřízená žádost za povolení lhůt platebních nezbavuje ještě povinnosti platiti daň v zákonných lhůtách a že se zákon č. 235 z roku 1924 na daň z obratu vůbev nevztahuje.

Protože pak konečně páni interpelanti žádají, aby bylo berní správě nařízeno, že v každém případě, kde má přiznání za nesprávné nebo neúplné, prováděla vytýkací řízení podle §u 19. zákona o dani z obratu ještě během ukládacího řízení, třebapoukázati k tomu, že je sice snahou finanční správy stanoviti základ daňový výdy za součinnosti poplatníka ještě před vydáním platebního rozkazu, avšak že je při nynějším nedostatku personálu a množství látky, jež musí býti zpracována, technicky nemožno vydávati v každém takovém případě vytýkací dekret ještě během řízení ukládacího. Postup takový by ostatně za nynějších poměrů měl nevyhnutelně za následek značné opoždění ukládacích prací, jež by jistě nebylo ani v zájmu poplatníků samých.

V Praze dne 30. června 1926.

Státní zastupitelstvo v Liberci zabavilo neperiodický tiskopis "1. Wahlfugblatt des Norden", jakož i č. 9 peirodického tiskopisu "Norden" z 23. listopadu 1925 pro místa, jež jsou v interpelaci doslovně uvedena, ježto v obsahu jich shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování jich obsahu bylo zabráněno.

Soud nařízené zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo užilo trestního zákona správně. Proti rozhodnutí soudu nebyly podány námitky.

Nemohu považovati za pochybný názor státního zastupitelstva, že bylo ve veřejném zájmu, aby nedošlo k rozšiřování obsahu zabavených míst, a nemám proto příčiny k jakémukoliv opatření.

V Praze dne 25. června 1926.

Policejní komisařství v Karlových Varech jakožto úřad, provádějící tiskovou prohlídku časopisu "Volkswille", zabavilo číslo 53. tohoto časopisu ze dne 3. března 1926 jednak pro místa v interpelaci doslovně uvedená, jednak pro další dvě místa, jež v interpelaci uvedena nejsou, shledavši v zabavených místech skutkovou podstatu trestného činu podle §u 300 tr. z. a §u 14 čís. 3 zákona na ochranu republiky. Zabavení toto bylo krajským jako tiskovým soudem v Chebu podle §u 300 a §u 14 č. 5 zákona na ochranu republiky potvrzeno.

Jde tu tedy o rozhodnutí soudní, jež může býti měněno jedině řádným pořadem instancí soudních a není příčiny k nějakému opatření.

V Praze dne 21. června 1926.

Zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 256 Sb. z. a nař. ustanovil sice v § 2, že další pravidelná sčítání lidu se konají vždy v obdobích pětiletých, ponechal však vládě stanoviti rozhodný den pro příští sčítání.

Z úsporných tendencí, jimiž se státní správa řídí, rozhodla se vláda navrhnouti Národnímu shromáždění změnu zákona o sčítání lidu v tom směru, aby se sčítání lidu konalo jako dříve teprve v obdobích desetiletých a předložila příslušnou vládní osnovu dne 14. května t. r. - tisk 311 - poslanecké sněmovně.

V Praze dne 17. června 1926.

Provedeným šetřením bylo zjištěno, že jak berní správa v Žamberku, jejíž obvod působnosti vztahuje se na okres rokytnický, tak i berní správa v Novém Městě n./M., v jejímž obvodu leží obec Deštná, plně přihlížely při ukládání všeobecné daně výdělkové a daně z příjmu k zvláštnostním poměrům a poloze míst v interpelaci zmíněných. To je nejlépe patrno z toho, že zdaněný čistý příjem zemědělců v okresu rokytnickém jest po 1 ha o 100 až 200 Kč nižší než v sousedním okresu králickém a žamberském a také uložené sazby všeobecné daně výdělkové jsou v poměru k sazbám uloženým poplatníkům v sousedních okresech daleko nižší, ježto při zjišťování směrodatných poměrů pro uložení daně byl brám zřetel též k tomu, zda síly zaměstnané při živnosti jsou zaměstnány též v zemědělství neb v jiném odvětví výrobním. Při ukládání obou jmenovaných daní byly slyšeny osoby přezvědné a znalci z různých míst okresu a rozličných kruhů poplatníků a kromě toho byli příbráni k spolučinnosti též předsedové živnostenských společenstev.

Pokud jde o obec Deštnou jest třeba zvláště zdůrazniti, že jmenovaná obec byla a dosud jest po dohodě se členy odhadní komise zařazena do kategorie zemědělských obcí s pozemky nejhorší bonity, což má v zápětí, že počet poplatníků zemědělců klesne v r. 1926 proti r. 1921 o více než 50%, tajže z celé obce bude podrobeno dani z příjmu jen asi 10 poplatníků, u nichž žádného nebude příjem z držby pozemkové pravděpodobně přesahovati 12.000 Kč. K živelním pohromám, pokud jsou úřady hlášeny, jest přihlíženo potud, že poplatný příjem o určitá procenta se sníží.

Jest pravdou sice, že v poslední době byly v některých obcích zmíněných míst podána hromadné žádosti za sdělení vyměřovacích základů a četná odvolání, avšak tuto okolnost možno spíše přičísti na vrub rozvířené agitaci proti daňovým předpisům vůbec než skutečnému předanění, čemuž nasvědčují též četné, zcela shodné a z jednoho pramene vycházející všeobecné stížnosti mnohých obcí z dotčených okresů. Veškerým odvoláním jest v řízení odvolacím jak po stránce formální tak i materielní správnosti věnována největší péče a pozornost a také při vymáhání daňových nedoplatků jsou na individuelní odůvodněné žádosti povolovány poplatníkům přiměřené platebné úlevy.

V Praze dne 19. června 1926.

Státní zastupitelstvo v Praze zabavilo číslo 45. periodického tiskopisu "Deutsche Presse" z 24. února 1926, ježto v místech v interpelaci doslovně uvedených shledalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 15 č. 1 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem žádá, aby dalšímu rozšiřování obsahu těchto míst bylo zabráněno.

Svými rozhodnutími z 25. února 1926, č. j. TI 134/26 a z 11. března 1926, č. j. TI II 134/26 uznal zemský soud trestní v Praze, jako soud tiskový zabavení státním zastupitelstvem nařízené za zákonem odůvodněné, zamítnuv také námitky, jež proti prvnímu rozhodnutí soudu vznesl odpovědný redaktor časopisu.

Dalšího opravného prostředku proti rozhodnutí soudu užito nebylo.

Za těchto okolností nemám příčiny k jakémukoliv opatření.

V Praze dne 24. června 1926.

V příčině výplaty přeplatků na dávce z majetku a z přírůstku na majetku vzniklých v důsledku novely k zákonu o dávce z majetku z 21. prosince 1923, č. 6 Sb. z. a n. z r. 1924, resp. jich přeúčtování na dlužné daně a dávky bylo podřízeným úřadům nařízeno a je stále na to naléháno, aby provedení výplat, resp. přeúčtování dělo se co možno s největším urychlením.

Protože však přeplatky u dávky z majetku nevznikají jen v důsledku citovaného zákona, nýbrž i z mnoha jiných důvodů, na př. platbami vkladními listy na zadržené bankovky, které zní na vyšší obnos než činil předpis dávky, dále vyřizováním odvolání, pak úpravami předpisů na základě různých ustanovení zákonných a k tomu přistupují ještě výplaty peněz při kolkování bankovek zadržených, je pochopitelno, že tato agenda je u finančních úřadů II. Instance, kde se soustřeďuje, velmi obsáhlá.

Nicméně stav této agendy na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku nezavdává příčin ku stížnostem. Jedině u zemského finančního ředitelství v Praze nepodařilo se dosud vyvarovati se jistým průtahům, neboť tomuto úřadu došlo takové množství žádostí, že nebylo je možno při omezeném počtu personálu ihned vyříditi.

Ministerstvo financí věnuje této agendě stále největší péči a díky různým opatřením, jak personálního tak i věcného rázu zlepšil se její stav tou měrou, že v dohledné době lze očekávati podstatné zlepšení v jejím vyřizování.

Pokud se týče použití přeplatků na dávce z majetku k úhradě dlužných daní bylo již v r. 1924 nařízeno ministerstvem financí, aby nedoplatky daní, poplatků a jiných státních dávek, které jsou kryty přebytky vkladních listů a přeplatky na dávce, nebyly až do rozhodnutí o uvolnění a přeúčtování přeplatku zatím vymáhány.

Účinnost pak těchto převodů na jiné dlužné náležitosti počíná podle nařízení ministerstva financí dnem platby, kdy byla původně na dávku z majetku zúčtována, takže poplatník opožděným snad přeúčtováním přeplatku na dávce na dlužné daně neutrpí žádné finanční ztráty.

V Praze dne 1. července 1926.