I. min. spravedlnosti na interp.
posl. Mondoka, dra Gátiho, Sedorjaka a druhů o zabavení
týdeníku "Karpatská Pravda", orgánu
komunistické strany v Československu, vycházejícího
v Užhorodě (tisk II./354),
II. min. spravedlnosti na interp.
posl. Mondoka, Sedorjaka, dra Gáti a soudr. o zabavení
čísla 13 "Karpatské Pravdy", orgánu
XXIV. kraje K S Č ze dne 4. dubna1926 (tisk VI./354),
III. min. zemědělství
na interp. posl. Füssy a druhov o prevádzaniu
pozemkovej reformy (tisk XI./215),
IV. min. soc. péče
na interp. posl. dra Korlátha a soudr. o neudržitelných
poměrech v rekvirování bytů v Užhorodě
(tisk IV./215),
V. min. školství a
nár. osvěty na interpelaci posl. Fr. Hellera a druhů
o vyučování ručním pracem na
obecných školách (tisk XVIII./229),
VI. min. financí na interp.
posl. Eckerta, Stenzla, Tichiho a druhů o nepřístojnostech
u berní správy v Mar. Lázních (tisk
VII./227),
VII. min. spravedlnosti na interpelaci posl.
dra Lehnerta a druhů o zabavení týdeníku
"Norden" ze dne 30. října 1925 (volebního
letáku) a ze dne 23. listopadu 1925 (tisk XVIII,/358),
VIII. min. vnitra na interpelaci
posl. Hillebranda, de Witte a druhů o zabavení karlovarského
časopisu "Volkswille" (tisk IX./351),
IX. min. vnitra na interpelaci
posl. dra Koberga a druhů, že se neprovádí
soupis lidu (tisk XVIII/181),
X. min. financí na interpelaci
posl. Weissera a druhů o povážlivých
daňových poměrech v obcích Rokytnici
a Deštné v Orlických horách (tisk
III./182),
XI. min. spravedlnosti na interpelaci
posl. dra Mayr - Hartinga a druhů o zabavení čísla
45 periodického časopisu "Deutsche Presse"
ze dne 24. února 1926 (tisk III./354),
XII. min. financí na interpelaci
poslance Windirsche a druhů o vyúčtování
přeplatků vzniklých novelou zákona
ze dne 21. prosince 1923 č. 6 Sb. z. a n. ex 1924 o dávce
z majetku a přírustku na majetku (tisk XIX./285),
XIII. min. financí na interpelaci
posl. Horpynky a druhů o nevypsatelném chování
dvou úředníků jáchymovské
důchodové kontroly (tisk V./92) a na interpelaci
poslanců Eckerta, Mayera, Fischera, Stenzla, Tichiho a
druhů o hrabých přečinech orgánů
důchodové kontroly (tisk IV./92),
XIV. ministra pověřeného vedením ministerstva pro zásobování lidu a ministra pověřeného vedením ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci posl. Windirsche a druhů o prodeji másla porušeného margarinem (tisk I./97),
XV. min. sociální
péče na interpelaci poslanců H. Tichiho,
A. Stenzla, E. Eckerta a druhů o novelisaci pojištění
samostatných (tisk XVI./144),
XVI. min. školství
a nár. osvěty na interpelaci posl. dra Feierfeila
a druhů o novém složení okresních
školních výborů (tisk XI./144),
XVII. předsedy vlády
na interpelaci poslance dra Keibla a druhů jak odborový
přednosta Jaroslav Fiala z odboru II. zemského výboru
v Praze jednal s poslancem Krausem (tisk XIV./22),
XVIII. min. financí na
interp. posl. Bartela a druhů o prominutí dluhu
z lombardu válečných půjček
(tisk VI./125),
XIX. min. financí na interp.
posl. Schuberta, Böllmanna a druhů o vybírání
obecních přirážek (tisk XIV./227),
XX. min. vnitra na interp. posl.
Mayera a druhů o censuře divadelních cedulí
v Chebu (tisk II./249),
XXI. min. financí a min.
zemědělství na interp. posl. Zajicka, Budiga
a druhů o smutném stavu vinařství
(tisk II./125),
XXII. min. veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy na
interp. posl. Wenzela a druhů o umělém barvení
masa sekaného a umělém udržování
barvy masa přidáváním ochranných
solí (tisk VII./351),
XXIII. min. veřejného
zdravotnictví a tělesní výchovy na
interp. posl. Wenzela a druhů o dopravě chleba drahou
v otevřených laťových příhradách
(tisk VII/354),
XXIV. min. národní
obrany na interp. posl. Schmerdy, Vrtaníka a druhů,
aby bylo zrušeno skladiště prachu a střeliva
v Šumperku , ohrožující život obyvatelstva
(tisk VI/358),
XXV. předsedy vlády
na interp. posl. inž. Junga a druhů, aby bylo zakázáno
košerování zvířat (tisk XI/227).
Státní zastupitelstvo
V Užhorodě zabavilo č. 4, 6, 7 a 9 periodického
tiskopisu "Karpatská Pravda" pro místa
v interpelaci uvedená, ježto v obsahu jich shledalo
skutkovou podstatu trestných činů z moci
úřední stáhaných (§ 14,
č. 1, 3 a 5 zákona na ochranu republiky a §
1, 3 II, č. 1 a 2 a § 9, č. 4 zák. čl.
41/14) a mělo za to, že
veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu
rozšiřování obsahu míst těchto
bylo zabráněno.
Ve všech případech
soud svým rozhodnutím uznal, že státní
zastupitelstvo správně užilo trestního
zákona. Proti rozhodnutím soudu, jimiž zabavení
bylo potvrzeno, nebyly podány opravné prostředky.
Poněvadž souhlasím
i s názorem státního zástupce, že
by se příčilo veřejnému zájmu
projevy takové tiskem rozšiřovati, nemám
příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 24. čevna
1926.
Přehlídku periodického
tiskopisu "Karpatská Pravda" vykonává
státní zastupitelstvo v Užhorodě, úřad
podřízený ministerstvu spravedlnosti. Nedotýká
se tudíž interpelace pana ministra vnitra, takže
odpovídám na interpelaci sám.
Článek: "Proč
máme veliké daně", jakož i části
článku "Policejní stát"
a "Vyučují" v č. 13. periodického
tiskopisu "Karpatská Pravda" ze 4. dubna 1926
zabavilo státní zastupitelství v Užhorodě,
ježto v obsahu míst, jež jsou v interpelaci doslovně
uvedena, shledalo skutkovou podstatu přečinů
podle § 14, č. 1
a 5 zákona na ochranu republiky a mělo též
za to, že veřejný zájem vyžaduje,
aby dalšímu rozšiřování
obsahu těchto míst bylo zabráněno.
Soud potvrdil nařízené
zabavení, čímž uznal, že státní
zastupitelstvo užilo trestního zákona správně.
Námitky podané proti tomuto rozhodnutí byly
soudem zamítnuty a zabavení v celém rozsahu
potvrzeno. Dalšího opravného prostředku
(stížnosti) použito nebylo.
Brojí-li páni interpelanti
proti zabavení důvodem, že článek
"Proč máme velké daně" byl
uveřejněn v jiných časopisech bez
závady, nemohu tvrzení jich přezkoumati bez
udání časopisů, v nichž se tak
státi mělo. I kdyby tomu tak bylo, a článek
v jiných časopisech vyšel, aniž by byl
zabaven, nelze pro tuto skutečnost samo o sobě státnímu
zastupitelství činiti výtky, protože
tato nestejnoměrnost může míti svůj
důvod v různém ocenění veřejného
zájmu na zabavení, jenž tu shledán snad
pro zvláštní místní poměry
nebo z jiné, jinde neshledané příčiny.
Nemám proto důvodu
k nějakému opatření.
V Praze dne 24. června
1926.
Podľa platného právneho
stavu prevádza pozemkovú reformu štátny
pozemkový úrad, riadiac sa pri tom predpismi zákona.
Tým už je vyslovené, že pozemková
reforma neslúží účelom jednotlivých
politických strán. O tvrdenej hriešnej, poburujúcej
agitácii tajomníkov republikánskej strany
zemedelskej nie je úradne nič známo a niet
tedy dôvodu k nejakým úradným opatreniam
proti nim, k čomu by ostatne ministerstvo zemedelstva nebolo
ani vecne príslušné.
V Prahe dňa 10.
júna 1926.
Rozhodnutím županského
úřadu v Užhorodě ze dne 27. března
1925, č. j. 453/25 byl zajištěn v domě
paní Amalie a Josefy Korlathové v Užhorodě,
ulice Berčenyi č. 11, bat pro Dra Josefa Lopatáře,
finančního komisaře hlavního finančního
ředitelství v Užhorodě; byt tento byl
nepřetržitě od r. 1921 obýván
státními zaměstnanci. Dr. Lopatář
nastěhoval se do tohoto bytu v prosinci 1925.
Dne 14. prosince 1925 oznámil
Dr. Lopatář policejnímu ředitelství
v Užhorodě, že za jeho nepřítomnosti
vnikly do jeho bytu paní Josefa a Amalie Korlathovy (s
Pavlem Banyaem), vynesly jeho svršky a usadily se v bytě.
Z obavy, aby nedošlo při
opětném nastěhování k násilnostem,
byla s Drem Lopatářem vyslána hlídka
2 uniformovaných strážníků; opatrné
nastěhování bylo provedeno bez jakékoliv
příhody.
Majitelka domu stráží
předvedena nebyla, dostavila se však sama na bezpečnostní
oddělení a byla zde poučena o opravných
prostředcích proti rozhodnutí o zajištění
bytu.
Z předchozího jest
zřejmo, že byt nebyl proti zákonu zajištěn,
že nastěhování do bytu nebylo provedeno
násilím a že majitelka domu nebyla na policii
předvedena.
V Praze dne 28. července
1926.
Úbytek, který nastal
v počtu učitelek ženských ručních
prací a domácích nauk, způsoben byl
spíše pravidelným jejich odchodem na odpočinek
než prováděním zákona č.
286/1924 Sb. z. a n. Úbytek ten, jenž měl toliko
přechodně a ve zcela ojedinělých případech
za následek přerušení ve vyučování
ženským ručním pracím,
nahrazuje se především vhodnou úpravou
vyučovacích obvodů, výpomocí
přespočetných literních učitelek
a také příjímáním nových
učitelek ženských ručních prací.
Snahou školské správa jest, aby o další
ubylé síly byly nahrazeny, pokud to připustí
ustanovení citovaného
již zákona č. 286/1924 Sb. z. a n.
V Praze dne 9. července
1926.
Berní správa v Mar.
Lázních vydala dne 22. června 1925 pobídky
k zapravení čtvrtletních splátek na
daň z obratu za rok 1924 a I. čtvrtletí 1925
těm poplatníkům města M. Lázní,
kteří splátky ony neměli tou dobou
zaplaceny.
Dne 2. ledna 1926 pak uložila,
zjistivši dříve u berního úřadu
ty poplatníky, kteří do té doby zmíněným
pobídkám nevyhověli, pořádkové
pokuty. Doručení nálezů o uložení
pokut svěřeno bylo městskému úřadu
v M. Lázních. Městský úřad
obstaral jejich doručení teprve koncem února
a začátkem března 1926, takže od jejich
vydání do jich doručení uplynuly skoro
2 měsíce. Během této doby někteří
poplatníci zatím daň už zapravili. Jsou-li
tito poplatníci toho názoru, že jim neměla
býti pokuta ukládána
proto, že měli v únoru 1926 daň zaplacenou,
pak přehlížejí, že uložení
pokuty stalo se na základě vyzvání
z 22. června 1925, (ne z 10. ledna 1926) a vzhledem k onomu
stavu platby, jaký byl ne v době doručení
nálezů, nýbrž koncem roku 1925. Protože
pak berní správa bezprostředně před
vydáním nálezů stav plateb koncem
roku 1925 řádně vyšetřila, nelze
jí v té příčině ničeho
vytýkati a to tím spíše ne, ježto
nebyl úředně zjištěn ani pány
interpelanty uveden ani jediný případ, kde
by byla uložena pokuta
někomu, kdo měl koncem roku 1925 daň zaplacenou;
vinu má v tomto případě jedině
obec Mar. Lázně, která ač je povinna
spolupůsobiti při vyměřování
daně a dostává příděl
z výnosu daně z obratu, plní velice liknavě
svou povinnost.
Dne 10. ledna 1926 rozeslala berní
správa druhé pobídky a to k zapravení
čtvrtletních splátek na rok 1924 a tři
čtvrtletí roku 1925. Pokud byly tyto druhé
pobídky - jež mají páni interpelanti
asi na mysli, na něž však vůbec ještě
nebyly složeny pořádkové pokuty - doručeny
i takovým poplatníkům,
kteří měli již daň zaplacenou,dostalo
se poplatníkům těm náležitého
vysvětlení. Ministerstvo financí nařídilo
pak berní správě v M. Lázních,
aby napříště vždy bezprostředně
před rozesláním takovýchto pobídek
stav plateb náležitě vyšetřila.
Pokud se v interpelaci mluví
o těch, kteří si podali žádost
za povolení platebních lhůt, nebo za odpis
daní či poskytnutí úlev podle zákona
ze dne 24. října 1924 č. 235 Sb. z. a n.
třeba upozorniti na to, že podaná a dosud nevyřízená
žádost za povolení lhůt platebních
nezbavuje ještě povinnosti platiti daň v zákonných
lhůtách a že se zákon č. 235
z roku 1924 na daň z obratu vůbev nevztahuje.
Protože pak konečně
páni interpelanti žádají, aby bylo berní
správě nařízeno, že v každém
případě, kde má přiznání
za nesprávné nebo neúplné, prováděla
vytýkací řízení podle §u
19. zákona o dani z obratu ještě během
ukládacího řízení, třebapoukázati
k tomu, že je sice snahou finanční správy
stanoviti základ daňový výdy za součinnosti
poplatníka ještě před vydáním
platebního rozkazu,
avšak že je při nynějším nedostatku
personálu a množství látky, jež
musí býti zpracována, technicky nemožno
vydávati v každém takovém případě
vytýkací dekret ještě během řízení
ukládacího. Postup takový by ostatně
za nynějších poměrů měl
nevyhnutelně za
následek značné opoždění
ukládacích prací, jež by jistě
nebylo ani v zájmu poplatníků samých.
V Praze dne 30. června
1926.
Státní zastupitelstvo
v Liberci zabavilo neperiodický tiskopis "1. Wahlfugblatt
des Norden", jakož i č. 9 peirodického
tiskopisu "Norden" z 23. listopadu 1925 pro místa,
jež jsou v interpelaci doslovně uvedena, ježto
v obsahu jich shledalo skutkovou podstatu přečinu
podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky
a mělo za to, že veřejný zájem
vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování
jich obsahu bylo zabráněno.
Soud nařízené
zabavení potvrdil a tím uznal, že státní
zastupitelstvo užilo trestního zákona správně.
Proti rozhodnutí soudu nebyly podány námitky.
Nemohu považovati za pochybný
názor státního zastupitelstva, že bylo
ve veřejném zájmu, aby nedošlo k rozšiřování
obsahu zabavených míst, a nemám proto příčiny
k jakémukoliv opatření.
V Praze dne 25. června
1926.
Policejní komisařství
v Karlových Varech jakožto úřad, provádějící
tiskovou prohlídku časopisu "Volkswille",
zabavilo číslo 53. tohoto časopisu ze dne
3. března 1926 jednak pro místa v interpelaci doslovně
uvedená, jednak pro další dvě místa,
jež v interpelaci uvedena nejsou, shledavši v zabavených
místech skutkovou podstatu trestného činu
podle §u 300 tr. z. a §u 14 čís. 3 zákona
na ochranu republiky. Zabavení
toto bylo krajským jako tiskovým soudem v Chebu
podle §u 300 a §u 14 č. 5 zákona na ochranu
republiky potvrzeno.
Jde tu tedy o rozhodnutí
soudní, jež může býti měněno
jedině řádným pořadem instancí
soudních a není příčiny k nějakému
opatření.
V Praze dne 21. června
1926.
Zákon ze dne 8. dubna 1920,
čís. 256 Sb. z. a nař. ustanovil sice v §
2, že další pravidelná sčítání
lidu se konají vždy v obdobích pětiletých,
ponechal však vládě stanoviti rozhodný
den pro příští sčítání.
Z úsporných tendencí,
jimiž se státní správa řídí,
rozhodla se vláda navrhnouti Národnímu shromáždění
změnu zákona o sčítání
lidu v tom směru, aby se sčítání
lidu konalo jako dříve teprve v obdobích
desetiletých a předložila příslušnou
vládní osnovu dne 14. května t. r. - tisk
311 - poslanecké sněmovně.
V Praze dne 17. června
1926.
Provedeným šetřením
bylo zjištěno, že jak berní správa
v Žamberku, jejíž obvod působnosti vztahuje
se na okres rokytnický, tak i berní správa
v Novém Městě n./M., v jejímž
obvodu leží obec Deštná, plně přihlížely
při ukládání všeobecné
daně výdělkové a daně z příjmu
k zvláštnostním poměrům a poloze
míst v interpelaci
zmíněných. To je nejlépe patrno z
toho, že zdaněný čistý příjem
zemědělců v okresu rokytnickém jest
po 1 ha o 100 až 200 Kč nižší než
v sousedním okresu králickém a žamberském
a také uložené sazby všeobecné
daně výdělkové jsou v poměru
k sazbám uloženým
poplatníkům v sousedních okresech daleko
nižší, ježto při zjišťování
směrodatných poměrů pro uložení
daně byl brám zřetel též k tomu,
zda síly zaměstnané při živnosti
jsou zaměstnány též v zemědělství
neb v jiném odvětví výrobním.
Při ukládání obou
jmenovaných daní byly slyšeny osoby přezvědné
a znalci z různých míst okresu a rozličných
kruhů poplatníků a kromě toho byli
příbráni k spolučinnosti též
předsedové živnostenských společenstev.
Pokud jde o obec Deštnou
jest třeba zvláště zdůrazniti,
že jmenovaná obec byla a dosud jest po dohodě
se členy odhadní komise zařazena do kategorie
zemědělských obcí s pozemky nejhorší
bonity, což má v zápětí, že
počet poplatníků zemědělců
klesne v r. 1926 proti r. 1921 o více než 50%, tajže
z celé obce bude podrobeno
dani z příjmu jen asi 10 poplatníků,
u nichž žádného nebude příjem
z držby pozemkové pravděpodobně přesahovati
12.000 Kč. K živelním pohromám, pokud
jsou úřady hlášeny, jest přihlíženo
potud, že poplatný příjem o určitá
procenta se sníží.
Jest pravdou sice, že v poslední
době byly v některých obcích zmíněných
míst podána hromadné žádosti
za sdělení vyměřovacích základů
a četná odvolání, avšak tuto
okolnost možno spíše přičísti
na vrub rozvířené agitaci proti daňovým
předpisům vůbec než skutečnému
předanění,
čemuž nasvědčují též
četné, zcela shodné a z jednoho pramene vycházející
všeobecné stížnosti mnohých obcí
z dotčených okresů. Veškerým
odvoláním jest v řízení odvolacím
jak po stránce formální tak i materielní
správnosti věnována největší
péče a pozornost
a také při vymáhání daňových
nedoplatků jsou na individuelní odůvodněné
žádosti povolovány poplatníkům
přiměřené platebné úlevy.
V Praze dne 19. června
1926.
Státní zastupitelstvo
v Praze zabavilo číslo 45. periodického tiskopisu
"Deutsche Presse" z 24. února 1926, ježto
v místech v interpelaci doslovně uvedených
shledalo skutkovou podstatu přečinu podle §u
15 č. 1 zákona na ochranu republiky a mělo
za to, že veřejný zájem žádá,
aby dalšímu rozšiřování
obsahu těchto míst bylo zabráněno.
Svými rozhodnutími
z 25. února 1926, č. j. TI 134/26 a z 11. března
1926, č. j. TI II 134/26 uznal zemský soud trestní
v Praze, jako soud tiskový zabavení státním
zastupitelstvem nařízené za zákonem
odůvodněné, zamítnuv také námitky,
jež proti prvnímu rozhodnutí soudu vznesl
odpovědný redaktor časopisu.
Dalšího opravného
prostředku proti rozhodnutí soudu užito nebylo.
Za těchto okolností
nemám příčiny k jakémukoliv
opatření.
V Praze dne 24. června
1926.
V příčině
výplaty přeplatků na dávce z majetku
a z přírůstku na majetku vzniklých
v důsledku novely k zákonu o dávce z majetku
z 21. prosince 1923, č. 6 Sb. z. a n. z r. 1924, resp.
jich přeúčtování na dlužné
daně a dávky bylo podřízeným
úřadům nařízeno a je stále
na to naléháno,
aby provedení výplat, resp. přeúčtování
dělo se co možno s největším urychlením.
Protože však přeplatky
u dávky z majetku nevznikají jen v důsledku
citovaného zákona, nýbrž i z mnoha jiných
důvodů, na př. platbami vkladními
listy na zadržené bankovky, které zní
na vyšší obnos než činil předpis
dávky, dále vyřizováním odvolání,
pak úpravami předpisů na základě
různých ustanovení zákonných
a k tomu přistupují ještě výplaty
peněz při kolkování bankovek zadržených,
je pochopitelno, že tato agenda je u finančních
úřadů II. Instance, kde se soustřeďuje,
velmi obsáhlá.
Nicméně stav této
agendy na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku nezavdává
příčin ku stížnostem. Jedině
u zemského finančního ředitelství
v Praze nepodařilo se dosud vyvarovati se jistým
průtahům, neboť tomuto úřadu
došlo takové množství žádostí,
že nebylo je možno při omezeném počtu
personálu ihned vyříditi.
Ministerstvo financí věnuje
této agendě stále největší
péči a díky různým opatřením,
jak personálního tak i věcného rázu
zlepšil se její stav tou měrou, že v dohledné
době lze očekávati podstatné zlepšení
v jejím vyřizování.
Pokud se týče použití
přeplatků na dávce z majetku k úhradě
dlužných daní bylo již v r. 1924 nařízeno
ministerstvem financí, aby nedoplatky daní, poplatků
a jiných státních dávek, které
jsou kryty přebytky vkladních listů a přeplatky
na dávce, nebyly až do rozhodnutí o uvolnění
a přeúčtování přeplatku
zatím vymáhány.
Účinnost pak těchto
převodů na jiné dlužné náležitosti
počíná podle nařízení
ministerstva financí dnem platby, kdy byla původně
na dávku z majetku zúčtována, takže
poplatník opožděným snad přeúčtováním
přeplatku na dávce na dlužné daně
neutrpí žádné finanční
ztráty.
V Praze dne 1. července
1926.