Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) U každého sborového soudu první stolice s trestní pravomocí sestaví se porotní soud.

(2) Ministr spravedlnosti může po slyšení nejvyššího soudu z důležitých důvodů naříditi, aby porotní soud sestavený u některého sborového soudu první stolice vykonával soudní pravomoc ve yěcech porotních také pro obvod jednoho nebo několika sousedních sborových soudů první stolice, podřízených témuž sborovému soudu druhé stolice.

(1) Předsedu porotního soudu a potřebný počet jeho náměstků ustanovuje předseda sborového soudu druhé stolice ze soudců působících u sborového soudu první stolice, u kterého porotní soud má zasedati. Při tom budiž dbáno především toho, aby k tomuto úřadu byli povoláváni soudcové, kteří mají zvláštní schopnosti pro tento űřad potřebné.

(2) Ostatní členy porotního soudu ustanovuje předseda sborového soudu první stolice ze soudců působících u tohoto soudu.

(3) Obé staniž se v prosinci každého roku pro celý příští rok.

(1) Řízení přípravné a řízení obžalovací ve věcech náležejících k příslušnosti soudů porotních koná, neustanovuje-li zákon jinak, sborový soud první stolice.

(2) Po právní moci obžaloby (obžalovacího usnesení) je k úkonům předsedy soudu povolán předseda soudu porotního; rozhodnutí pak příslušející soudu (radní komoře) činí mimo hlavní přelíčení porotní soud ve shromáždění tří soudců.

(3) Tím nejsou dotčena ustanovení §§ 268 a 279 zák, čl. XXXIII/1896.

(1) Hlavní přelíčení koná se před soudním sborem porotním a lavicí porotců.

(2) Soudní sbor porotní skládá se z předsedy, jímž je předsedá porotního soudu nebo jeho náměstek, dvou dalších členů porotního soudu a zapisovatele.

(3) Lavici porotců tvoří dvanáct porotců vybraných losem.

(1) K úřadu porotce mohou býti povoláni toliko státní občané Československé republiky, kteří:

1. dokonali třicátý pátý rok svého věku,

2. umějí čísti a psáti,

3. bydlí v obci svého pobytu aspoň dva roky.

(2) Pro posouzení těchto podmínek je rozhodný den prvého září toho roku, ve kterém se sestavují seznamy porotní.

(3) Od podmínky uvedené v odstavci 1. pod čís. 2. může býti upuštěno z rozhodnutí předsedy sborového soudu druhé stolice pro obvody jednotlivých sborových soudů první stolice nebo jejich částí, je-li odůvodněna obava, že jejím požadováním by byl příliš omezen výběr porotců.

Nezpůsobilý k úřadu porotce je:

1. kdo pro tělesné nebo duševní vady nemůže dostáti povinnostem porotce;

2. kdo je pravoplatným výrokem soudním zbaven práva volně nakládati svým majetkem;

3. kdo upadl v konkurs nebo na jehož žádost se provádí řízení vyrovnací, pokud řízení konkursní nebo vyrovnací nebylo prohlášeno za skončené;

4. proti komu se vede trestní řízení pro zločin nebo pro takový přečin nebo přestupek, za který může býti vyslovena ztráta volebního práva do obcí;

5. kdo byl pravoplatně odsouzen za přečin nebo přestupek ke ztrátě volebního práva do obcí, dokud tato ztráta trvá, nebo kdo byl pravoplatně odsouzen pro zločin, dokud nenabyl opět soudní bezúhonnosti;

6. kdo si ještě neodbyl trest na svobodě, k němuž byl pravoplatně odsouzen, kdo je pod policejním dozorem nebo je držen v donucovací pracovně;

7. kdo živi sebe nebo svou rodinu hlavně z trvalé chudinské podpory.

K úřadu porotce nebuďtež povoláváni:

1. president republiky, členové vlády a členové zákonodárných sborů,

2. profesoři vysokých škol, ředitelé a správcové veřejných škol,

3. aktivní státní zaměstnanci, vyjímajíc profesory středních škol,

4. osoby branné moci v činné službě,

5. učitelé na obecných školách méně než čtyřtřídních,

6. duchovní náboženských společností státem uznaných a řeholníci,

7. zaměstnanci pošty, veřejného telegrafu a telefonu, veřejné železnice nebo jiného veřejného ústavu nebo podniku dopravního nebo zařízení pro opatřování vody, světla, tepla nebo síly pro obecnou potřebu,

8. lékaři a pomocnice při porodu v místech, kde jich není více než dva,

9. lékárníci, kteří nemají pomocníka oprávněného k vydávání léků,

10. ošetřovatelé ve veřejných nemocnicích a ústavech pro choromyslné.

Úřad porotce mohou u obecního, na Slovensku a Podkarpatské Rusi u notářského úřadu svého bydliště odmítnouti:

1. ti, kdo dokonali šedesátý rok svého věku, pro vždy,

2. ženy pro vždy, mají však právo v měsíci srpnu ohlásiti u obecního (notářského) úřadu svého bydliště, že počínajíc příštím rokem chtějí úřad porotce opět zastávati,

3. předsedové zastupitelských sborů místní samosprávy,

4. obhájci ve věcech trestních,

5. každý, kdo dostál své povinnosti jako porotce v jednom porotním období, až do konce příštího kalendářního roku.

(1) Počátkem měsíce září sestaví obecni komise seznam osob, které bydlí v obci a mohou podle ustanovení tohoto zákona býti povolány za porotce.

(2) Obecní komise skládá se ze starosty, na Slovensku a Podkarpatské Rusi obecního (obvodního, hlavního městského) notáře nebo jich zástupce jako předsedy a čtyř důvěrníků volených obecním zastupitelstvem; jedním z nich má býti pokud možno žena. Důvěrníkem může býti toliko osoba způsobilá k úřadu porotce. Ve větších obcích může býti těch, to komisí několik; celé území přikázané jednotlivé komisi musí však ležeti v obvodu téhož okresního soudu. Je-li v obci zřízeno několik okresních soudů s obecnou pravomocí, budiž pro obvod každého z nich zřízena aspoň jedna komise.

(3) Prvotní seznam obsahuj v abecedním pořádku jména a příjmení zapsaných osob, jejich věk, povolání a bydliště. U každé osoby budiž uvedeno, zná-li dostatečně jazyk státní a jazyk některé národní menšiny. Seznam budiž podepsán členy obecní komise, kteří jej sestavili.

(4) Ministr spravedlnosti může hledě na velký počet osob, které mohou býti povolány za porotce, naříditi, aby v některém obvodě neb obci byly zapsány do seznamu toliko osoby, jich příjmení se začíná určitým písmenem. Opětný zápis podle týchž písmen nesmí býti nařízen dříve, dokud nebyla vyčerpána veškerá ostatní písmena.

(1) Prvotní seznam budiž vyložen aspoň osm dnů v úředním sídle předsedy obecní komise tak, aby do něho mohl každý nahlédnouti. Doba, kdy seznam bude vyložen, budiž veřejně vyhlášena způsobem v obci obvyklým a ve vyhlášce uvedeno, kdo má právo v této době činiti proti seznamu námitky a odmítnouti úřad porotce.

(2) Každý, kdo má volební právo do obcí, je oprávněn po dobu, po kterou prvotní seznam má býti vyložen k veřejnému nahlédnutí, písemně nebo do protokolu u předsedy obecní komise vznésti námitky proto, že v seznamu byl pominut někdo, kdo do něho měl býti zapsán, nebo že do něho byl zapsán někdo, kdo neměl býti zapsán, nebo že jazykové znalosti některé zapsané osoby byly uvedeny nesprávně. Také mohou se nejpozději v této době uplatniti důvody, ze kterých může býti úřad porotce odmítnut.

(1) O námitkách a odmítnutí úřadu porotce rozhodne obecní komise.

(2) O rozhodnutí buďtež písemně zpraveni všichni, kterých se toto rozhodnutí týče, s poučením, že mají právo stěžovati si na ně do tří dnů od jeho doručení. Stížnost jest podati u obecní komise.

(3) Rozhodnutí i stížnost na ně podaná buďtež poznamenány v prvotních seznamech.

(1) Do konce září předloží předseda obecní komise prvotní seznam okresnímu soudu s obecnou pravomocí, v jehož obvodě obec nebo příslušná její část (§ 9, odst. 2.) leží; zároveň připojí všechny spisy o námitkách a odmítnutí úřadu porotce.

(2) Přednosta okresního soudu prozkoumá ihned prvotní seznam, a shledá-li, že při jeho sestavování stalo se něco proti zákonu nebo že jsou v něm značné nesprávnosti nebo neúplnosti, vrátí jej předsedovi obecní komise k opravě. Má-li touto opravou býti někdo pominut, kdo byl dříve zapsán, nebo má-li býti někdo zapsán, kdo byl pominut, nebo mají-li se opraviti údaje o jazykových znalostech, budiž s opraveným seznamem naloženo jako s původním (§ 10). Opravený seznam budiž okresnímu soudu vrácen nejdéle do konce října.

(3) Má-li přednosta okresního soudu za to, že ke zjištění způsobilosti některé zapsané osoby nebo k rozhodnutí o některé stížnosti je potřebí něco vyšetřiti, opatří, čeho třeba.

(4) Kdyby předseda obecní komise příliš prodléval se sestavením, opravou nebo vrácením prvotního seznamu nebo se šetřením, o něž byl požádán, může na žádost okresního soudu politický úřad dáti vykonati tyt~o práce na náklad obce.

(1) O stížnostech na rozhodnutí obecní komise rozhodne s konečnou platností komise u okresního soudu.

(2) Komise skládá se z přednosty okresního soudu jako předsedy a nejméně pěti, nejvíce deseti důvěrníků. Jmenuje je přednosta okresního soudu po dohodě s přednostou politického úřadu první stolice, v jehož obvodě má okresní soud své sídlo, zásob bydlících v obvodu okresního soudu a způsobilých k úřadu porotce tak, aby byly zastoupeny pokud možno veškery vrstvy obyvatelstva i oboje pohlaví a aby jmenovaní zaručovali svou místní a osobní znalostí i nezávislostí věcné rozhodování.

(3) Politický úřad první stolice má právo vyslati svého zástupce s hlasem poradním k sedění komise; pročež buď o něm včas zpraven.

(4) Komise označí v prvotních seznamech osoby, které pokládá pro jejich rozumnost a počestnost, poctivé smýšlení a pevnou povahu za zvláště způsobilé k úřadu porotce.

(5) Komise rozhoduje za přítomnosti předsedy a aspoň dvou důvěrníků většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedův. O sedění komise budiž sepsán protokol.

(6) Rozhodnutí komise o stížnostech buďtež poznamenána v prvotních seznamech a oznámena obci i všem osobám, kterých se týkají.

(1) Do 15. listopadu předloží přednosta okresního soudu prvotní seznamy s protokoly o seděních komise předsedovi sborového soudu první stolice. Zároveň připojí seznam důvěrníků komise u okresního soudu, uveda jejich zaměstnání a bydliště.

(2) Předseda sborového soudu první stolice svolá komisi, která sestaví nejpozději do konce listopadu roční seznam pro obvod tohoto soudu.

(3) Komise skládá se z předsedy sborového soudu první stolice nebo jeho náměstka jako předsedy, ze tří soudců, které povolá předseda soudu ze soudců sborového soudu nebo přednostů podřízených okresních soudů, ze státního zástupce, ze zástupce politického úřadu druhé stolice, v jehož obvodě má sborový soud své sídlo, zástupce advokátní komory a pěti důvěrníků. Důvěrníky jmenuje předseda soudu z důvěrníků komisí u okresních soudů (§ 13, odst. 2) tak, aby byly zastoupeny pokud možno všechny vrstvy obyvatelstva i obojí pohlaví.

(4) Komise rozhoduje většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedův. O sedění komise budiž sepsán protokol.

(1) Roční seznam porotců sestaví se tak, že komise u sborového soudu první stolice přenese z prvotních seznamů ty osoby znalé státního jazyka, které pokládá podle § 13, odst. 4, a nejzpůsobilejší k úřadu porotce, do jednoho seznamu (seznam hlavní), z něhož se berou porotci pro příští kalendářní rok.

(2) Stejným způsobem sestaví komise z osob, které bydlí v sídle porotního soudu nebo v jeho nejbližším okolí, druhý seznam (doplňovací seznam), z něhož se berou porotci náhradní.

(3) Je-li v obvodu porotního soudu soudní okres, ve kterém podle posledního úředně uveřejněného soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než státního, buďtež do seznamu hlavního i doplňovacího zapsány především osoby znalé též tohoto menšinového jazyka. Vedle těchto seznamů budiž pak sestaven ještě zvláštní hlavní a doplňovací seznam porotců znalých tohoto menšinového jazyka (seznam pro případy menšinové), do něhož buďtež především zapsáni ti, kdo jsou již zapsáni v seznam porotců znalých státního jazyka.

Do hlavního i doplňovacího ročního seznamu buď zapsáno tolik osob, aby jich v každém seznamu bylo aspoň o polovici více, než jich bude.potřebí podle pravděpodobného počtu řádných i mimořádných porotních období příštího kalendářního roku.

Roční seznam obsahuj jména a příjmení zapsaných osob, jejich povolání, bydliště a údaje o jazykových znalostech. Budiž vytištěn a zaslán předsedovi sborového soudu druhé stolice, vrchnímu státnímu zástupci, přednostovi politického úřadu druhé stolice, dále státnímu zástupci, politickým úřadům první stolice, okresním soudům a obecním starostům (notářům § 9) v obvodu sborového soudu.

(1) Nabudou-li přednostové soudů a úřadů uvedených v § 17 neb obecní starostové (notáři § 9) během roku vědomosti o tom, že porotce zapsaný do ročního seznamu je k úřadu porotce nezpůsobilý (§ 6) nebo že jsou tu příčiny, pro které by k tomuto úřadu neměl býti povolán (§ 7), oznámí to ihned předsedovi sborového soudu první stolice, aby zařídil jeho výmaz ze seznamu.

(2) Nastala-li příčina, pro kterou osoby uvedené v § 8, čís. 3 nebo 4 mohou odmítnouti úřad porotce, teprve po době uvedené v § 10, mají tyto osoby právo žádati, aby byly z ročního seznamu vymazány.

(3) O výmazu rozhodne s konečnou platností předseda sborového soudu první stolice a oznámí toto rozhodnutí těm, jichž se týče.

(1) Obecní starostové (notáři § 9) jsou povinni oznámiti předsedovi sborového soudu první stolice, byla-li osoba zapsaná do ročního seznamu povolána k vojenské službě po dobu nastávajícího porotního období.

(2) Osoby zaměstnané při zemědělství mohou žádati, aby byly v čas neodkladných hospodářských prací zproštěny úřadu porotce po dobu nastávajícího období. Správnost údajů žádosti budiž potvrzena starostou (notářem § 9). O žádosti rozhodne s konečnou platností předseda sborového soudu první stolice.

(3) Ke konci každého porotního období otáže se předseda porotního soudu porotců, chtějí-li užíti práva odmítacího podle § 8, č. 5 až do konce příštího kalendářního roku nebo na kratší dobu. Jména porotců, kteří užijí tohoto práva, buďtež oznámena předsedovi sborového soudu, aby to poznamenal v ročních seznamech.

(1) Čtrnáct dnů před začátkem každého porotního období sestaví předseda sborového soudu první stolice za přítomnosti dvou soudců a státního zástupce ve veřejném sedění losováním služební seznam a v případě § 15, odst. 3, také služební seznam pro případy menšinové. Tyto seznamy obsahujtež tytéž údaje jako seznam roční (§ 17).

(2) Advokátní komora má právo k tomuto sedění vyslati svého zástupce; pročež buď o něm včas zpravena.

Z ročních seznamů buďtež nejprve vyloučeny osoby, povolané v nastávajícím porotním období k branné službě a osoby zproštěné podle § 19, odst. 2 a 3 úřadu porotce. Jména ostatních osob zapsaných v seznamu hlavním buďtež pak vložena do osudí, z něhož předseda vylosuje třicet šest porotců hlavních; stejným způsobem vylosuje z osob zapsaných v seznamu doplňovacím devět porotců náhradních. O tom se sepíše protokol.

Zbývá-li v ročním seznamu tak málo jmen, že hlavní seznam má jich méně než padesát čtyři a doplňovací seznam méně než čtrnáct, doplní komise u sborového soudu první stolice uvedená v § 14, odst. 3 dříve, než se vylosuje služební seznam, roční seznamy až do tohoto počtu.

(1) Počet a dobu řádných porotních období ustanoví podle potřeby předseda sborového soudu druhé stolice na rok předem. Vyžaduje-li toho počet, důležitost nebo rozsah věcí, které se mají před porotním soudem projednávati, může naříditi mimořádné porotní období.

(2) Den a hodina, kdy se započne každé porotní období, vyhlásí se na soudní desce.

(1) Předseda sborového soudu druhé stolice může ustanoviti na návrh předsedy porotního soudu z důležitých důvodů, že porotní soud má zasedati v jednotlivém případě nebo v celém období místo v sídle sborového soudu první stolice na místě jiném.

(2) Pro takový případ budiž vylosován nový služební seznam náhradních porotců z osob, které bydlí v místě, kde má porotní soud zase dáti, nebo v jeho nejbližším okolí.

(1) Řádné porotní období nemá býti skončeno dříve, dokud nejsou vyřízeny všechny trestní věci, v nichž při jeho zahájení mohlo býti nařízeno hlavní přelíčení. Porotní soud může se však usnésti ze závažných důvodů, aby některá taková věc nebyla projednávána v tomto období. Na toto rozhodnutí nelze si stěžovati.

(2) V jiných věcech může se konati hlavní přelíčeni jen za souhlasu žalobce a obžalovaného, zřekne-li se obžalovaný výslovně námitek proti obžalovacímu spisu a přípravné lhůty k hlavnímu přelíčení.

(1) Leží-li místo, rozhodné pro příslušnost porotního soudu, v soudním okrese, v němž podle posledního úředně uveřejněného soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než státního, má býti lavice porotců sestavena ze seznamu pro případy menšinové (§ 20, odst. 1), navrhne-li to obžalovaný příslušník tohoto menšinového jazyka, nebo je-li jich několik, aspoň jeden z nich.

(2) Právo takto založené se zachovává obžalovanému, i když projednání jeho věci bylo přeneseno na jiný porotní soud, u kterého je též takový seznam pro případy menšinové.

(3) Takový návrh je nepřípustný, má-li se konati hlavní přelíčení také proti spoluobžalovanému příslušníku jazyka státního nebo jazyka jiné národní menšiny.

(4) Návrh je podati do osmi dnů od doručení obžalovacího spisu. O návrhu rozhodne usnesením porotní soud. Na toto usnesení nelze si stěžovati.

Seznam členů porotního soudu a hlavní i doplňovací služební seznam porotců budiž dodán každému obžalovanému nejpozději s obsílkou k hlavnímu přelíčení.

(1) Předseda porotního soudu obešle písemně vylosované porotce hlavní i náhradní na den, kdy porotní soud začne jednati o případech, pro které jsou ustanovení.

(2) V obsílce buďtež porotcové upozornění na zákonité následky nedostavení.

(3) Budiž dbáno toho, aby obsílka byla dodána porotcům k vlastním rukám aspoň osm dnů přede dnem, na který jsou obesláni.

Má-li se téhož dne konat hlavní přelíčení v několika trestních věcech, může lavice porotců sestavená pro první věc zůstati v činnosti i pro další věci, souhlasí-li ti, kdo mají právo zamítati porotce.

(1) Přijmouti a zastávati úřad porotce je občanskou povinností. Poruší-li porotce tuto povinnost dostatečně se neomluvně, potrestá ho soud pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do osmi dnů.

(2) Proti tomuto nálezu může potrestaný podati do osmi dnů ode dne doručení u porotního soudu stížnost, o které rozhodne sborový soud druhé stolice, ačli porotní soud sám trest nepromine.

(3) O tom, jak se má naložiti s peněžitými pokutami, platí ustanoveni trestního řádu.

(1) Porotci a důvěrníci komise uvedené v § 14 mohou žádati, aby se jim nahradily nutné útraty cesty a pobytu, a utrpěli-li citelnou újmu na pravidelném výdělku, také ušlý výdělek.

(2) Podrobnosti ustanoví vládní nařízeni.

Trestní řády, zákon ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1896 mění a doplňují se takto:

§ 304 zák. č. 119/1873 ř. z. a § 342 zák. čl. XXXIII/1896 zní:

Před zahájením hlavního přelíčení budiž v neveřejném sedění soudního sboru porotního v přítomnosti žalobce, obžalovaného a jeho obhájce, soukromého účastníka (soukromé strany) i předvolaných porotců utvořena lavice porotců. Lavice porotců budiž sestavena z osob vylosovaných ze seznamu porotců znalých státního jazyka, leč bylo-li vyhověno návrhu obžalovaného, aby byla sestavena z osob vylosovaných ze seznamu porotců znalých jazyka národní menšiny, jehož je příslušníkem.

§ 305 zák, č. 119/1873 ř. z. zní a za § 342 zák. čl. XXXIII/1896 vkládá se § 342 a) tohoto znění:

(1) Sestavení lavice porotců se počíná vyvoláním jmen třiceti šesti porotců zapisovatelem.

(2) Dostavilo-li se hlavních porotců méně než třicet, doplní se do tohoto počtu losováním z porotců náhradních.

§ 306 zák. č. 119/1873 ř. z. a § 343 zák. čl. XXXIII/1896 zní:

(1) Na to se otáže předseda pod zmatečnosti žalobce, obžalovaného, soukromého účastníka (soukromé strany) i porotců, není-li mezi porotci takový:

1. který byl poškozen trestným činem, o nějž jde, nebo je k obžalovanému, žalobci, poškozenému, jejich zástupcům nebo k obhájci v poměru, pro který by byl vyloučen jako soudce z výkonu úřadu soudcovského,

2. který by mohl míti z odsouzení nebo zproštění obžalovaného prospěch nebo škodu,

3. který učinil oznámení o trestném činu, o nějž jde, nebo byl ve věci činný jako soudní svědek, porotce, žalobce, obhájce nebo zástupce soukromého účastníka (soukromé strany) nebo který byl nebo má býti vyslechnut ve věci jako svědek nebo znalec,

4. který je podle, zákona nezpůsobilý k úřadu porotce.

(2) Porotce, u kterého se vyskytne některý z důvodů uvedených pod č. 1 - 4, je vyloučen z účasti na porotním hlavním přelíčení, o které jde. Ten pak, u něhož se vyskytne důvod uvedený pod č. 4, budiž také vymazán ze seznamu porotců.

(3) O vyloučení rozhodne soudní sbor porotní, vyslechna porotce, o kterého jde, a strany. Na vyloučení nelze si stěžovati.

§ 307 zák. č. 119/1873 ř. z. zní a za § 343 zák. čl. XXXIII/1896. vkládá se na místě § 343, odst. 4 a 5 nový § 343 a) tohoto znění:

(1) Není-li přítomno aspoň čtyřiadvacet porotců, kteří podle předchozích ustanovení nejsou vyloučeni, doplní se do tohoto počtu vylosováním z porotců náhradních.

(2) Vylosovati lavici porotců z menšího počtu nelze pod zmatečností; leč s výslovným souhlasem stran oprávněných zamítati porotce.

Pro území Podkarpatské Rusi platí ustanovení článku I. tohoto zákona s těmito změnami:

1. V prvotních seznamech porotců budiž uvedeno, zná-li zapsaná osoba dostatečně jazyk státní, jazyk ruský (maloruský) a jazyk některé národní menšiny.

2. U každého sborového soudu první stolice budiž sestaven také roční seznam porotců znalých jazyka ruského (maloruského). Do všech ročních seznamů buďtež zapsány především osoby znalé také ostatních jazyků, pro jejichž příslušníky se seznamy sestavují.

3. Je-li obžalován příslušník jazyka ruského (maloruského) nebo vedle něho také příslušník jazyka národní menšiny, budiž lavice porotců sestavena vždy z osob znalých jazyka ruského (maloruského). Je-li však obžalován vedle příslušníka jazyka ruského (maloruského) také příslušník jazyka státního, budiž lavice porotců sestavena z osob znalých jazyka státního.

4. Ustanovení uvedené pod č. 3. platí i tehdy, je-li obžalován jen příslušník jazyka ruského (maloruského) a byl-li pro hlavní přelíčení delegován porotní soud na území mimo Podkarpatskou Rus, v jehož obvodě je soudní okres, ve kterém podle posledního úředně uveřejněného soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů, kteří jsou příslušníky jazyka ruského (maloruského).

5. Politickým úřadem rozumí se administrativní vrchnost.

Zrušují se zákon ze dne 23. května 1919, č. 278 Sb. z. a n, o sestavování seznamů porotců, zák. čl. XXXIII/1897 o soudech porotních, § 297 až 303 zák. č. 119/1873 ř. z. a § 337, odst. 2. a 3., § 338 až 341 a § 347 zák. čl. XXXIII/1896.

(1) Tento zákon nabude účinnosti 1. ledna 1927. Prvotní a roční seznamy porotců na rok 1927 buďtež však sestaveny již podle tohoto zákona.

(2) Provésti tento zákon ukládá se ministrům spravedlnosti a vnitra.