Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

l. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Mondoka, Sedorjaka, dra Gáti a soudr. o zrušení státního občanství dra Alexandra Badana, advokátního koncipienta a redaktora "Karpatské Pravdy" v Užhorodě (tisk 332).

II. předsedy vlády a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Igora Hrušovského, Fr. Zeminové a spol. ve věci odstranění vnucené státní správy církevních velkostatků na Slovensku (tisk 372).

III. vlády na interp. posl. Štětky, Hrušky, Haruse a soudr. o propouštění dělnictva textilních továren a o poměrech textilního průmyslu (tisk 365).

IV. vlády na interp. posl. Tučného, Lance a spol. o výrobní a odbytové krisi průmyslové (tisk 364).

V. min. vnitra na interp. posl. Kršiaka, Čulena a soudr. o provokačním postupu policie v Prešově a v Košicích (tisk 356).

V. min. spravedlnosti na interp. posl. Šliwky, Petera a soudr. o konfiskaci sbírky básní "Zpěv horníka Losuda" (tisk 352).

VII. min. sociální péče a min. financí na interp. posl. Simma, Patzela, Krebse a druhů o výplatě státního příspěvku k podporám nezaměstnaných (tisk 337).

VIII. vlády na interp. posl. Gregorovitse a druhů o okamžité podpoře obyvatelům při řekách Ipole a Nitře, postiženým povodní (tisk 375).

IX. vlády na interp. posl. Jílka, Hakena a soudr. o katastrofální povodni v oblasti říčky Mrliny a Blatnice (tisk 366).

X. vlády na interp. posl. Simma, Krebse, Wenzela a druhů o škodách, které způsobily v severních Čechách živelní pohromy dne 5. a 6. června 1926 v údolích Nisy, Ploučnice, Kamenice, Labe a Ohře (tisk 367).

V roce 1922 uděleno bylo polskému státnímu příslušníku dr Alexandru Badanovi československé státní občanství. Poněvadž později vznikly pochybnosti, že tu byly všecky předpoklady pro udělení státního občanství, byla záležitost ta přezkoumána a na základě provedeného šetření prohlásilo min. vnitra výnos, ze dne 5. května 1926, č. 29.381, udělení státního občanství dr Badaňovi za neplatné a od počátku za neúčinné, protože v době udělení československého státního občanství v roce 1922 nebyly u něho splněny podmínky, za kterých lze podle §u 6 a zák. čl. L. z roku 1879 vydati inkolátní listinu.

Rozhodnutí ministerstva vnitra obdrželo policejní ředitelství v Užhorodě k intimaci a obeslalo za tím účelem dr Badana písemnou obsílkou na den 21. května 1926. Při té příležitosti zamýšlelo policejní ředitelství dr Badaňovi, který je v trestním vyšetřování pro celou řadu trestných činů, doručiti i výměr, že se z ČSR. vyhošťuje.

Na místě dr Badana dostavil se však na policejní ředitelství v Užhorodě advokát dr Judkovics s omluvou, že dr Badan má právě téhož dne v Mukačevě trestní řízení, při němž musí býti osobně přítomen.

Dr Judkovicsovi nebyl výměr o státním občanství vydán, poněvadž měl pouze obyčejnou procesní plnou moc a policejní ředitelství nepokládalo tuto za dostatečnou k přijetí rozhodnutí o státním občanství.

Dr Badan nedostavil se ani později k policejnímu ředitelství a zavedeným šetřením bylo zjištěno, že uprchl do ciziny a že není pravda, že dne 21. května 1926 byl přítomen trestnímu řízení v Mukačevě.

Není pravda, že zamýšlel policejní ředitel vydati dr Badana Polsku; chtěl mu jen doručiti vyhošťovací nález, proti kterému jsou přípustny opravné prostředky, takže vůbec nešlo o to, vydati ho jinému státu. Panu poslanci dr Gátimu který v posledních dnech intervenoval v záležitosti dr Badana u policejního ředitele, bylo výslovně prohlášeno, že dr Badan nebude ani v případě pravoplatnosti vyhoštovacího nálezu vydán polským úřadům a podotčeno, že policejní ředitelství nemá a nemělo v úmyslu vydati ho polským úřadům, nýbrž že bude moci svobodně odejeti do kteréhokoli státu podle své volby.

Dne 5. června 1926 dostavil se poslanec dr Gáti opětně k policejnímu ředitelství v Užhorodě a upozornil, že dr Badan odsouzen byl mezitím rozsudkem sedrie v Užhorodě ke 2měsíčnímu vězení in contumaciam a že současně bylo soudem vyslovena jeho vypovězení z ČSR.

Na základě tohoto sdělení poslance dr Gátiho bylo pak dodatečně zjištěno u sedrie v Užhorodě, že dr Badan odsouzen byl skutečně pro pobuřování podle zákona na ochranu republiky in contumaciam ke 2měsíčnímu vězení a že vysloveno bylo soudem jeho vyhoštění podle §u 33 zákona na ochranu republiky.

Dr Gáti projevil ochotu, že si opatří od dr Badana plnou moc, znějící na doručení rozhodnutí o státním občanství a vyhoštovacího výměru a policejní ředitelství mu oba výměry po předložení této plné moci vydá.

Co se tkne rozsudku soudní stolice v Užhorodě ze dne 22. května 1926 kterým dr Badan vedle trestu na svobodě byl odsouzen také k vyhoštění z území republiky Československé, nenabyl tento rozsudek dosud moci práva. Obviněnému a jeho obhájci přísluší proti němu právo odvolání a soudní tabuli. Mohou v něm uplatniti to, co uvádí páni interpelanti proti výroku o vyhoštění: Ministerstva spravedlnosti sděluje ostatně to, co interpelace o této věci tvrdí, hlavnímu státnímu zastupitelství v Košicích, vyžaduje si o věci zprávu a učiní podle jejího obsahu opatření, která by snad byla nutná.

Pokud pak jde o dosavadní praksi při vydávání politických uprchlíků, postupují politické úřady podle zákona; uprchlíkům vyhoštěným z území ČSR. poskytuje se politickými úřady možnost, aby si sami zvolili, do kterého státu chtějí se odebrati.

Je pravda, že jako již dříve tak také v poslední době byly se strany církevní podány žádosti, aby byl církevní majetek spravovaný likvidační komise, příp. jeho jednotlivé části předány do církevních rukou. O takovýchto žádostech zavedla vláda informativní jednání, aby zjistila okolnosti v žádostech obsažené, jakož i oprávněnost žadatelů s hlediska státního.

Za tohoto stavu věci nepomýšlí nyní vláda na to, aby tak řečenou likvidační komisi rušila nebo nějak podstatně omezovala její působnost.

Není správné mínění, jakoby snad byl velkostatek jásovského premonstrátského kláštera odevzdán likvidační komisí klášteru. Tento majetek nebyl vzhledem na jinou úpravu jeho správy, resp. držby, vyvolanou se strany státního pozemkového úřadu, vůbec zahrnut v onom komplexu nemovitých církevních majetků, které svého času převzala ve správu likvidační komise od býv. komise centrální. Vzhledem k tomu pak, že jásovský klášter má nyní postavení od ciziny právně neodvislé, jakožto samostatné opatství, není tu právního podkladu pro to, aby byla správa likvidační komise rozšiřována i na jeho tuzemské statky nemovité.

Firma Bedřich Kubinzky zastavila v květnu b. r. práci ve svém závodě (přádelně a tkalcovně) v Berouně a propustila veškeré tam zaměstnané dělnictvo. Kromě tohoto závodu má táž firma tiskárnu v Praze, kde pracuje v míře redukované. Jako důvod zastavení provozu v Berouně bylo uvedeno, že produkce tohoto závodu byla vždy spotřebována jedině v závodě pražském a že při nedostatku odbytu pro potištěné látky není firmě možno udržeti provoz závodu v Berouně. Se strany orgánů státních byly učiněny pokusy odvrátiti zastavení berounského závodu. Není ovšem možno zabrániti firmě, jež nese risiko podnikaní, aby provedla takové opatření.

Propuštěné dělnictvo nalezlo jen z menší části zaměstnání při stavebních prácích obce berounské, z větší části jest dosud nezaměstnáno.

O poměrech textilního průmyslu vyslovila se vláda v odpovědi na naléhavou interpelaci pp. poslanců AI. Tučného, Jos. Lance a spol. o výrobní a odbytové krisi průmyslové (č. t. 364), na niž si v ostatní dovoluji poukázati.

Pokud se týče otázky další úpravy styků s SSSR, s nímž máme prozatímní smlouvu, jež byla uvedena v platnost podle obchodně-politických zmocňovacích z zákonů (nařízení ze 7. srpna 1922, č. z. 258 Sb. z. a n.), jest možno poukázati k tomu, že podle zpráv z poslední doby stornuje sovětská vláda ve značné míře objednávky, učiněné i ve státech, s nimiž stojí v užších stycích, podepřených podrobnými obchodními smlouvami (Německo).

Jest pravda, že značná část našich výrobních odvětví, stojí nyní ve znamení nepříznivé konjunktury. Zjev tento není specifickým jen pro naše národní hospodářství, nýbrž je pozorovatelný i v řadě jiných států. Jeho všeobecnými příčinami jsou v prvé řadě přesuny, jež nastaly ve světové výměně zboží snahou mnohých evropských států vytvořiti si nový vlastní průmysl a chrániti jej nadměrně vysokými cly proti zahraniční konkurenci, dále nestálost měn některých států, jimž zboží dodáváme nebo s jejichž zbožím konkurujeme. Vedle toho působí tu i řada příčin zvláštních.

Uhelné dolování v republice Československé podléhá v měsících od března do července skoro každoročně odbytové krisi. Podle toho, jaká jest zima, trvá čilejší obchod v otopném uhlí pravidelně po celý únor a ochabuje v druhé polovici března. Koncem května a v červnu počínají se obyčejně cukrovary zásobovati uhlím, jež jest jim v této době prodáváno s výhodnými rabaty. Jiných sezónních industrií, které by spotřebovaly hodně uhlí, skoro nemáme. Sušení chmele a čekanky vydá málo. Na jaře obyčejně stupňují provoz cihelny a cementárny. Oba tyto průmysly - zvláště cementárny - pracují z velké části s uhlím podřízené jakosti. I cihelny i cementárny dosud pracovaly dobře, jak zřejmo, z čísel spotřeby.

Pokud jde o produkci, lze uvésti tato data: za první čtyři měsíce r. 1926 (t. j. od 1. ledna do 30. dubna) ve srovnání s týmže obdobím, r. 1925:

Ve všech druzích až na hnědouhelné brikety jest výroba větší, jenže aktivum se měsíc od měsíce zmenšuje a v dubnu již při uhlí kamenném i hnědém produkce jest proti dubnu r. 1925 značně menší.

Zásoby jsou při uhlí kamenném a koksu značně větší než loni, při uhlí hnědém skoro stejné. Tuzemská spotřeba uhlí v I. čtvrtletí 1926 je vůbec příznivější než v roce 1925.

Za to náš vývoz uhlí stále klesá. Velmi jsme redukovali vývoz uhlí hnědého jako do Německa, tak zvláště do Rakouska. O tom svědčí tato data, z dubna:

Dovoz paliv k nám teprve v březnu a dubnu byl zredukován.

V I. čtvrtletí 1926 bylo zaměstnáno při kamenouhelném dolování 57.640 dělníků, v dubnu 57.571, při uhlí hnědém 38.003 osob, v dubnu 37.057.

V poměru k předválečnému stavu odpovídá zaměstnanost v oboru kamenného uhlí přibližně nynější zmenšené těžbě, kdežto doly hnědého uhlí zaměstnávají při zmenšené těžbě větší počet horníků nežli r. 1913. Zrušením uhelné daně při vývozu uhlí, jež vláda slavné sněmovně navrhuje, může býti postavení našeho, uhlí za hranicemi zlepšeno.

Průmysl železářský je zaměstnán přibližně dvěma třetinami svojí kapacity. Přímý vývoz výrobků tohoto průmyslu jest toho času bržděn poklesem francouzského a belgického franku, jenž neobyčejně znesnadňuje konkurenci na zahraničních trzích; tuto obtíž sdílí náš průmysl železářský s průmysly jiných států, zejména se železárnami německými. Závody; jež dodávají surové železo do Anglie, ztrácejí nyní objednávky v důsledku hornické stávky v Anglii.

Pokud jde o odbyt tuzemský, jest zaměstnanost v průmyslu železářském úzce spjata s prosperitou odvětví železo spotřebujících a zpracujících. Stavební ruch je poměrně slabý a kovoprůmysl nemá toho času též na růžích ustláno, takže bylo nutno v mnoha kovodělných závodech přikročiti k částečné restrikci dělnictva i pracovní doby. Příčiny toho jsou nejen obtíže zahraničního odbytu (Rusko), nýbrž i nesnadná situace některých domácích průmyslů, na př. průmyslu cukrovarnického, jenž nemůže toho času tolik investovati, jak bylo jeho zvykem v dobách příznivějších. Pokles zaměstnanosti strojírenských závodů činí oproti počátku tohoto roku asi 55.

Továrny na vagony jsou v poslední době zaměstnány asi jednou třetinou své výkonnosti. Redukce se provádí z největší části zmenšením pracovní doby, aby dělnictvo bylo aspoň částečně zaměstnáno.

Průmysl textilní dociluje v poslední době v průměru jen asi polovici své výrobní kapacity, některé obory, na př. přádelny a tkalcovny Inu, dále tiskárny jsou ještě slaběji zaměstnány. Dělnictvo se podle možnosti ve značné části závodů nepropouští, neboť závody textilní mají ve zvýšené míře zájem na zachování zapracovaných sil, arciť jsou výdělky dělnictva při značně redukované pracovní době velmi skrovné. Těžkosti odbytové mají příčinu v první řadě ve vysokých clech států, jejichž území byla dříve přirozeným odbytištěm našeho mohutného průmyslu textilního. K tomu přistupují ztráty, jež hrozí našim exportérům při poklesech měn některých států; nepříznivě působí též zmenšená kupní síla obyvatelstva. Značná, nesnáz vznikla tím, že řada přádelen zavedla loňského roku s ohledem na tehdejší odbytové možnosti do Německa druhou směnu; ježto pak následkem změněné konjunktury velká část objednávek bavlněné příze byla stornována, zůstaly zde značné zásoby příze, jež nutí přádelny k redukci výroby. Nepříznivým momentem, pokud jde o zaměstnanost závodů, jest také stálý pokles ceny surové bavlny, jež působí nepříznivě na koupěchtivost odběratelů a tím i na zaměstnanost textilního průmyslu.

Vedle těchto v interpelaci zvláště uvedených oborů průmyslových jeví se příznaky nynější stagnace i v některých jiných odvětvích, na př. v průmyslu porculánovém, chemickém a j.

Celkový počet nezaměstnaných, požívajících podpory v nezaměstnanosti, činil podle zpráv Státního úřadu statistického v měsíci

Počet neumístěných uchazečů přihlášených u všech zprostředkovatelen práce činil v měsíci

Jakkoli tyto cifry a zejména jejich - byť i povlovný - vzestup jsou závažnými příznaky nynější situace, jest nutno si uvědomiti, že s občasnými krisemi ve výrobě i odbytu musí se vždy počítati a vláda jest pevně přesvědčena, že náš průmysl opřený o dlouholetou tradici a otužený mnoha těžkými boji překoná i nynější nepříznivou lobu bez značnějšího otřesu.

Všem otázkám, jež s tímto úkolem souvisejí, věnuje vláda stálou a bedlivou pozornost, tak zejména v úpravě obchodních styků s cizinou. Naše obchodní styky s Maďarskem nejsou dosud upraveny řádnou obchodní smlouvou, ježto nedošlo dosud k ratifikaci svého času uzavřené smlouvy ze dne 12. listopadu 1922 zakládající se na doložce nejvyšších výhod. Tato smlouva měla býti provázena dohodou o povolovacím řízení. Avšak onu dohodu nepodařilo se uzavříti pro tehdejší prohibiční režim maďarský, který postihoval nejtíže právě ony průmyslové výrobky, na jejichž vývozu do Maďarska měli jsme největší zájem. Když pak Maďarsko od 1. ledna 1925 odstranilo sice povolovací režim, avšak zavedlo současně novým celním tarifem cla na průmyslové výrobky několikanásobně zvýšená, která těžce postihují náš průmysl, nabídla vláda československá maďarské vládě jednání o dohodu ve věcech celních. Toto jednání bylo zahájeno v Budapešti v prosinci 1924 a vedeno pak v první polovici rohu 1925 postupně v Budapešti, Praze a ve Vídni. K úspěšnému sjednání celní smlouvy stavěla se však tehdy v cestu opět ta okolnost, že maďarská delegace se neodhodlala nabídnouti našemu vývozu přiměřené výhody, jichž se dožadoval zejména náš průmysl pro své výrobky do Maďarska, takže se tehdy nemohlo ani vážně vzíti v úvahu řešení otázek maďarského zemědělského vývozu do Československa.

Jednání s Maďarskem bylo tedy v měsíci červenci 1925 přerušeno. Československá delegace pro obchodní smlouvy byla a jest té doby sice velmi zaměstnána mnohonásobným jednáním zejména s Belgií, Polskem, Francií a Rakouskem. Avšak přes to byly maďarské vládě učiněny návrhy aspoň na provisorní úpravu, která by vyloučila vzájemné diferencování dovozu. Náš vývoz do Maďarska nepožívá totiž výhod, jež Maďarsko poskytuje zboží jiného původu podle smluv, na př. s Francií, Polskem, Itálií, k nimž má se přidružiti v nejbližší době rozsáhlá smlouva s Rakouskem. Váda Československá nabídla v druhé polovici února 1916 maďarské vládě použití výhrady čl. 215 mírové smlouvy trianonské, podle níž by Maďarsko poskytlo československému vývozu nejvyšší výhody ze čl. 200 - 203 zmíněné mírové smlouvy a republika Československá by poskytla maďarskému dovozu "un traitement correlatif". Na tuto nabídku maďarská vláda odpověděla československému vyslanci v Budapešti postavením podmínek a požadavků, jež vykročovaly z rámce jasné a přesné dohody t. zv. nejvyšších výhodách.

Když pak v nejposlednější době ústavní projednávání iniciativních návrhů podaných v senátě (návrh senátora Donáta a druhů; tisk čís. 75 senátu) a v poslanecké sněmovně (návrh poslance Mašaty a druhů; tisk čís. 320 posl. sněm.) vzbudilo obavy maďarského zemědělství a mlynářského průmyslu o další osud vývozu do Československé republiky, zejména pokud jde o mouku, a kdy maďarská vláda učinila u vlády naší jisté kroky prostřednictvím svého vyslance v Praze, vyslovila vláda československá opětně ochotu přistoupiti k podrobnému jednání o celní smlouvu, pokračujíc tak v jednání, jež bylo přerušeno v červci m. r. Za místo jednání byla současně na vržena Vídeň, kde toho času již mešká československá delegace obchodní smlouvy vyjednávající o některých celních otázkách s rakouskou vládou maďarské strany jest zatím však slyšeti jen hlasy maďarských politických i hospodářských činitelů, podle nichž jednání s Československou republikou prý jest vzhledem na obsah celní osnovy u nás projednávané, již předem odsouzeno k neplodnosti a bezvýslednosti. Oproti tomu československá vláda zastává názor, že účinek, jaký může míti nová, v československé republice politickými stranami většiny navržená úprava na skutečný vývoj obchodních a tudíž i na úspěšnost dalšího jednání s Maďarskem, nelze s vědomím plné odpovědnosti lépe a jinde posouditi a úspěšně rozřešiti, nežli přednesením faktů a výměnou názorů ve společné komisi pro obchodní smlouvu, která by byla s obou stran jako vždy dosud odborně složena a příslušnou plnou mocí podle ústavy toho i onoho státu vybavena.

Pokud se týče jiných států, Československo má již obchodní styky s téměř všemi evropskými státy a hlavními státy zámořskými upraveny smlouvami na základě klausule nejvyšších výhody. To platí i o Rumunsku, s nímž uzavřena byla podobná smlouva ze dne 23. dubna 1927.

Obchodní politika československá řídí se potřebami naší výroby. V přítomné době jedná se s Rakouskem o některé slevy celní a současně konají jednání s Francií za tím űčelem, aby výhody dosažené Německem ve smlouvě francouzsko-německé přiznány byly též Československu. V nejbližší době zahájena budou jednaní o celně-tarifní smlouvu s Německem. Dále je v programu celně tarifní smlouva se Švýcarskem, o níž se jedná již od minulého roku a v jejímž rámci byli již loni upraven t. zv. povolovací režim v dovozu a vývozu.

Souvislost obchodně-politických jednání s cizinou, a to jak směrem našeho vývozu průmyslového i zemědělského, pro který nutno zabezpečovati takto podmínky odbytu na cizích trzích, tak i ve směru dovozním, v němž se opět uplatňují snahy zahraniční soutěže na našem domácím trhu, a od nichž závisí pak míra naší domácí celní ochrany, naší zaměstnanosti i vnitřní úrovně cenové, sleduje vláda s největší pozorností. Vláda klade tomto oboru hlavní váhu i nadále na zmocnění, jež poskytovaly dosavadním vládám t. zv. obchodně-politické zmocňovací zákon.

Pokud pak jde o přítomnou obchodně-politickou situaci a zvláště o účinky obchodních smluv resp. účinek navržené částečné úpravy celních poměrů na stav finančního trhu, poukazuje vláda na své prohlášení učiněné ve sněmovně dne 7. května 1926.

Dne 20.- května 1926 předán byl komunistickými předáky v Přešově orgánům policejního komisařství tamtéž Eduard Löwy z Košic s oznámením, že Löwy se jim představil jako důvěrník komunistické strany vyslaný sekretariátem v Košicích za účelem agitace po venkovských městech a rozdávání letáků což však neodpovídá skutečnosti, poněvadž podle telefonického vyšetření v sekretariátu v Košicích strana nikoho neposílala, že jedná se tedy o podvodníka, který jménem strany Komunistické vylákal v Košicích dne 19. května 1926 nájemní auto a posud se sním nevrátil.

Löwy byl na to vzat do vazby a podroben výslechu. Prohlásil, že do Dělnického domu v Prešově dopravil závadné letáky a že jeho dokumenty, jako členská a výborová legitimace komunistické strany, byly mu před jeho předáním prešovské policii předsedou komunistické strany v Prešově Mikulášem Benyou násilím odebrány.

Vyšetřující soudce sedrie v Prešově nařídil na základě oznámení policejního komisařství v Prešově, aby byla v Dělnickém domě vykonána domovní prohlídka, při které byl zabaven balík letáků v maďarské řeči, neodpovídajících ustanovením tiskového zákona, jakož i maďarský dopis, podepsaný redaktorem komunistického časopisu "Munkás" v Košicícih, tohoto znění: "Milý soudruhu Kohlmayere. Zde Ti posílán soudruha Löwyho za účelem přijetí objednávky pro svatodušní tiskovou kampaň a čeho je zapotřebí. Buď tak laskav a opatři pro něho stravu. Košice, 19. V. 1926. Práci čest. Zámek; v. r." Zdá se tedy, že Löwy přece stál ve spojení s komunistickou stranou.

Prohlídka v Dělnickém domě v Prešově vykonána byla jedním úředníkem a 3 zřízenci.

Löwy byl dne 21. května 1926 předán policejnímu ředitelství v Košicích a udal při novém výslechu opětně, že byl košickým tajemníkem komunistické mládeže poslán do Prešova a okolních venkovských míst za účelem, aby na udané adresy odevzdal komunistické letáky, úřadu k tiskové prohlídce nepředložené, ve váze asi 5 kg, a že současně měl v těchto místech vybudovati illegální organisace mládeže a přijmouti objednávky komunistických odznaků, tiskovin, brožur a pod. věcí, které s organisací souvisejí.

Taktéž šofér vypůjčeného auta potvrdil při výslechu, že Löwy přinesl do auta z komunistického domu v Košicích různé tiskopisy.

V důsledku toho provedena byla dne 21. května 1926 domovní prohlídka v sekretariátu komunistické mládeže v Košicích a u osob, u nichž se měly údajně závadné a úřadům k tiskové prohlídce nepředložené letáky nalézati.

Eduard Löwy byl na to předán dne 24. května 1926 státnímu zastupitelství v Košicích.

Na základě řečeného nemám příčiny, abych policejním úřadům v Prešově i v Košicích činil nějaké výtky.