Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. dra Korlátha a spol. min. verejných prác a zemedelstva, aby bola súrne prevedená regulácia horného toku Tisy,

II. posl. Szent-Iványho, a posl. min. zahraničia, financií a zemedelstva o povolení prekročenia hraníc obyvateľom obce Bodvaves,

III. posl. Szent-Iványho, Füssyho, Koczora a spol. celej vláde o tom, ako bola prevedená pozemková reforma v obci Ohaji (župa nitrianska),

IV. posl. Kršiaka, Kubiczko a súdr. min. vnútra, min. školstva a min. sociálnej pečlivosti ohladom vybieranie peniazí policajnými orgánmi na účele Červeného Kríža a Matice Slovenskej od prostitutok v Prešove,

V. posl. dr. F. Lukavského, J. Špačka, dr. A. Hajna a spol. min. zahraničních věcí a min. spravedlnosti o přátelském poměru Italie a Československé republiky,

VI. posl. dra Lukavského, Špačka, dra Hajna, Ježka a spol. min. vnitra a min. spravedlnosti o zachování zákona a veřejného klidu a pořádku,

VII. posl. Zajicka, Budiga a druhů min. obchodu, průmyslu a živností a zemědělství, železnic a fianací o vývozu mléka do Vídně,

VIII. posl. Šamalíka, F. Navrátila, Světlíka, Janovského a druhů min. vnitra o vydatné podpoře požárem postiženým rodinám v Baldovci, okres Prostějov na Moravě,

IX. posl. dra Korlátha a spol. min. soc. pečlivosti a min. zemedelstva, aby bolo postarané o pracovnú príležitosť pre obyvatelov obcí Dolná, Horná, Stredná Apša, Biela Církev, Selo Solotvina, atd.,

X. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení č. 8 časopisu ťNeue Weiperter ZeitungŤ ze dne 18. ledna 1925,

XI. posl. Szent-Iványho a druhov min. financií a vnútra o odopieraní cestovných pasov pre berné záležitosti,

XII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o konfiskační praksi karlovarského policejního komisařství,

XIII. posl. Szent-Iványho, Koczora a druhov min. s plnou mocou pre správu Slovenska a min. vnútra o stanovisku, ktoré zaujal okresný úrad v Komárne pri súpise voličov, resp. o jeho vlive na súpis,

XIV. posl. Procházky, Buřívala, Tučného a druhů min. předsedovi a min. vnitra o násilnostech úderných rot fašistů při projevech ťMladé generaceŤ národně-demokratické dne 14. června na Slovanském ostrově v Praze,

XV. posl. Heegera, Pohla, Dietla a druhů min. obchodu, průmyslu a živností a min. vnitra o prováděcím nařízení k zákonu o podomním obchodě,

XVI. posl. Zajicka a druhů min. soc. péče o pojišťovací společnosti ťČechoslaviiŤ.

Rieka Tisa je po celom svojom hornom toku - v okolí Tekeházy a Királyházy - veľmi prudká, jej brehy sú z humusovej usadliny, ktorá nemôže v dobe povodieň vzdorovať prudkosti vody, takže voda ju odnáša ročne v šírke niekoľko kilometrov. Preto je tu nutno stále prevádzať práce na ochranu brehu. To ani dosiaľ nebolo nikdy zanedbané. Pre zmenu koryta musela byť obec Tekeháza za starých dôb presídlená na iné miesto, avšak obec tá je teraz na tomto novom mieste zase ohrožená. Vo vrchnej časti obecného obvodu totiž nad dvoma mosty zmenila Tisa svoje koryto a poneváč obec nie je v stave postaviť odvratnú hráz, obrátila sa rieka celou svojou silou proti obecnému obvodu a do jednoho roku odtrhla v najcennejšej pôdy hospodárov asi 60-70 jutár, tak že časť chotára nad mostami, ktorá je mimoriadne úrodná, bude asi do dvoch rokov úplne zpustošená, ba je naprosto isté, že rieka, ak sa dostane do svojho starého koryta, nechá štátne mosty, ktoré sú jeden kilometer dlhé stranou a pustí sa priamo na obec, takže obyvatelia nebudú vstave ani sa utiecť.

Všetkým týmto nerestiam bolo by lzä čeliť, jestliže by bola voda kamennou pilotou zavrátená do starého koryta. Táto pilota by mohla byť štátom rýchle postavená, lebo štátny kameňolom je práve naproti kritickému miestu.

Obec je ochotná ku každej obeti, ktorú je vstave priniesť. Peňažných výdajov však nesnesie. Je záujmom štátu a jeho povinnosťou, aby vynaložil všetko ku záchrane svojich občanov, ako tomu bolo pred tým, a nebolo by treba vyčkať dobu, v ktorej by sa ocítaľ v nebezpečenstve tiež železný most, ktorý stál štát miliony a zničený bude krásny chotár obce Tekeházy a ochranné diela, ktoré bude treba potom postaviť, ani pri stonásobnom náklade nebudú svojmu účelu vyhovovať tak, ako keby sa sriadili dnes za náklad minimálny.

Tážem sa pánov ministrov, či vedia o veciach sdelených a či sú ochotní učiniť čo najsúrnejšie opatrenia, aby obyvatelia obce Tekeházy boly ochránení proti škodám v chotári riekou Tisou?

Polia obyvateľov obce Bodvaves (veľžupa Košická) ležia zväčša za hranicami v maďarskom území. Do najnovšej doby nečinily československé úrady žiadnej ťažkosti zemedelcom, ktorí prechádzali prez hranice, aby svoje polia vzdelávali, avšak od jednoho roku bolo toto prekročovanie hraníc úradmi veľmi obmedzené čiže znesnadnené. Pri každom prekročení tam i sem musia sa zemedelci hlásiť u stráže, ktorá je od obce asi na dva kilometry, a táto cesta znamená pre nich ztratu jednej hodiny z pracovnej doby. I keď hnoj a polia vyvážajú musia sa hlásiť a opravdu netreba dopodrobna vykladať, akú ztratu to znamená, keď po každej ceste musia zmrhať jednu hodinu, a ľudí i zvieratá marne namáhať.

K illustrovaniu tohoto anomálneho stavu zmienim sa na príklad o tom, že istý hospodár, jehož vôl zkrivil si nohu na poli, odviedol ho najkratšou cestou do obce, aby ho nemusel marne unavovať a musel za to zaplatiť 50 Kč pokuty.

Tážem sa pánov ministrov:

Či sú ochotní postarať sa o to, aby obyvateľom obce Bodvaves povolené bolo i nabudúce, ako tomu bolo pred tým, prekročiť hranice kdekoľvek a aby neboli vystavení naprosto bezdôvodne birokratickej sekature.

V obci Ohaji (župa Nitrianska), ktorá má 90 obyvateľov a chotár v rozsahu 1200 jutár - pripadá tedy na jedného obyvateľa len asi 1 3/19 jutra pôdy - teraz bola prevedená pozemková reforma pridelením pôdy z tamojšieho veľkostatku Kires.

Obec je ako na to ukazuje aj držebný priemer 1 3/10 jutra, do najkrajnejšej miery odkázaná na to, aby sa dostala pozemkovou reformou k pôde a v tomto svojom nároku je podporovaná i tým, že menovanému panstvu musela pred 30 roky postúpiť dlhy a sporné útraty 181 jutár pôdy a tedy dostala by nazpät svoju vlastnú pôdy, keby jej bola pridelená.

Nepriek tomu však obec Ohaj dostala z pridelu 397 jutár pôdy, a to tak planej a nepouživateľnej, že na ňu nikto nároku nečinil. Ves 104 jutrá, a Vladimir Velecký, bytom vo Vrábloch, obdržal ako zbytkový statok 109 jutár a to z najlepšej pôdy statku.

V blízkosti obce nieto žiadnej práce, a teraz rozdelením panstva zaniká i dosavádna pracovná príležitosť a obyvatelia ani pôdy nedostali.

Tážeme sa celej vlády:

1. Či je ochotná túto učinenú nespravedlnosť podrobiť revisii, a proti osnovateľom tohoto naprosto nerozumného prideľovania nariadiť čo najprísnejšie vyšetrovanie?

2. Či je ochotná zrušiť sriadenie zbytkového statku, ktoré je neodôvodnené a protiví sa záujmom okolitého obyvateľstva, a zakročiť, aby ho dostali obyvatelia obce Ohaj, ktorí naň právom činia nároky?

Máme doklady v rukách o tom, že policajné orgány v Prešove vybírajú od majiteľa domu u v Kupelnej ulici č. 2-4 po Kč 30,- za každú prostitutku bývajúcú v tom dome. Peniaze tieto vybierané sú dľa záznamu na stvrdzenkách a výpovedi majiteľa domu na účele Červeného Kríža a Matice Slovenskej.

Okrem toho vybierajú ešte tieto policajné orgány, menovite asistent Kováč za súhlasu dra. Števonku, policajného komisára, za tiché trpenie verejného domu pod výš uvedeným číslom, od každej prostitutky mesiačne Kč 100,-, ktoré peniaze vybierajú sa tiež na účele Červeného Kríža a Slovenskej Matice.

Pýtame sa preto pánov ministrov, podľa ktorého zákona alebo nariadenia Československej republiky je povolené znovuprevádzánie prostitucie?

Podľa ktorého zákona alebo nariadenia Čsl. republiky povolené je prevádzanie prostitucie za podmienok, že týchto prostituciou získaných peňazí bude používané na účele kultúrne a humanné?

V tom prípade, že takého zákona ani nariadenia neť dopúšťajú sa tieto orgány štátnej moci trestných činov a my sa preto pýtame pánov ministrov či sú ochotní dať vec vyšetriť a previnených prísne potrestať?

Podle zpráv novinářských byl zkalen přátelský poměr mezi Italií a Československou republikou, zpečetěný krví společně prolitou na bojištích jižní fronty. Stalo se to jednak neodpovědnými projevy soc. demokratických politiků, jednak řádně nevysvětleným případem p. G. Wintra v Paříži, glossovaným částí italského tisku. Ježto nám nemůže být lhostejno, dává-li se z určité domácí strany podnět k útokům na dobré jméno republiky, tážeme se:

1. zda-li vysvětlil pan zahraniční ministr, že ojedinělé ony projevy jsou pouze projevy určitých jedinců, a že za nimi nestojí ani vláda, ani národ? A možno-li pokládati oba případy, vyvolané mluvčími soc. demokratickými, již za vyřízené bez nejmenší újmy přátelského poměru obou států i bez nejmenší újmy pro jméno naší republiky?

2. Co objektivní pravdy učinil ministr spravedlnosti pro vyšetření a obvinění pana Gustava Wintra v Paříži italským tiskem a co učinil, aby provedeny byly eventuelní důsledky tohoto vyšetření?

V poslední době dospěl postup socialistického tisku k výstřednostem, jež ohrožují zákon a řád, i bezpečnost jednotlivců. Systematickým štvaním vyvolává se rozbíjení schůzí a k takovému rozbíjení tiskem a na veřejných schůzích se vybízí beztrestně: ťPrávo LiduŤ např. se honosilo opětným rozbitím ustavující schůze odbočky fašistické v Pardubicích a ťRudé PrávoŤ terorem na chůzích národně-demokratických v Žilině a ve Vrútkách. Je to výchova ťk zaťatým pěstem a z očí tisíců fosforující nenávisti odhodláníŤ. (ťPrávo LiduŤ 8. června). Jaké je odhodlání, o tom svědčí dvojjazyčný komunistický leták, šířený v Ostravě, v němž čteme významná slova: ťDie Burgeoisie wird winseln vor Angst. (Buržoasie bude jektat zuby strachemŤ (!) ťSocialistický DeníkŤ ostravský otiskl 5. t. m. před národně demokratickou schůzi, na níž mluvil sen. V. Dyk tato neméně významná slova: ťVšude dostává se fašistům náležitého uvítání a doprovodu na zpáteční cestě. A v Moravské Ostravě nepochodí lépe, než pochodí jinde.Ť A na veřejné schůzi ve Vítkovicích pronesena jasná výzva k přítomným socialistům, aby šli rozbít nár. dem schůzi. Stejně napadeni byli návštěvníci fašistické schůze z Loun, kteří vraceli se 2. června t. r. ze schůze v Nových Hradech do Loun. Byli přepadeni komunistickou rotou, která účastníky zranila noži, dýkami a klacky.

Upozorňujeme na nebezpečné důsledky teroru blahovolně trpěného státními orgány. Vláda byla by odpovědna za otřesení státními auditory a za porušování zákona a řádu, kdyby neučinila včas a rázně náležitá opatření. Ohromná většina obyvatelstva syta těchto štvanic, byla by donucena sáhnout k sebeobraně.

Tážeme se tudíž:

1. Hodlá ministerstvo vnitra dáti příslušné instrukce, aby se na veřejných schůzích nenabádalo k činům protizákonným?

2. Hodlá ministerstvo spravedlnosti dáti podobné instrukce, že se podobné protizákonné výzvy nesmějí trpět ani v tisku?

Po desítky let Morava,zvláště jižní Morava, zaopatřovala mlékem milionové město Vídeň. V roce 1914 šlo z Moravy denně průměrně 190.000 litrů mléka do Vídně. Od převratu vývoz značně klesl, ale v roce 1925 měl stále ještě cenu 60 milionů Kč.

Dne 18. března 1926 usnesla se vídeňská národní rada že zavede clo na mléko ve výši 3 zlatých korun na 100 kb brutto za netto. Toto clo, jež zatěžuje 1 litr mléka si 40 haléři, nabylo platnosti dne 25. května.

Pro jižní Moravu jest to pohroma. Vídeňský trh jest uzavřen, do Brna dodává okolí, Praha a Moravská Ostrava jsou příliš vzdálené. Rolníkům platí se za litr o 30 až 40 haléřů méně. Uváží-li se, že klesla cena řípy, že nebylo prodáno mnoho vagonů okurek, že jihomoravskou zeleninu lze na území státu těžko prodati, že vinařství jest v úpadku, uváží-li se to vše, lze pochopiti, že jihomoravští zemědělci jsou nesmírně roztrpčeni ve svém těžkém boji o existenci.

Ihned, jakmile se vynořila myšlenka zavésti clo na mléko, obrátili se zástupci německé křesťansko-sociální strany lidové na příslušná místa ve Vídni a v Praze. Na podnět této strany všechny jihomoravské obce zaslaly pamětní spisy pražskému ministerstvu zemědělství a obchodu.

Podepsaní se táží:

1. Co učinilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo obchodu, aby zabránila zavedení cla na mléko?

2. Jest pan ministr železnic ochoten ihned poskytnouti podstatné snížení sazeb pro dovoz mléka do Vídně?

3. Jest pan ministr obchodu a ministr financí ochoten ihned naříditi, aby ihned byly zrušeny všechny vývozní poplatky, nechť se jmenují jakkoliv?

4. Jest pan ministr obchodu ochoten ihned vyjednávati s rakouskou vládou o zrušení cla na mléko?

Ve dnech 1. a 11. června t. r. vypukl v obci Baldovci, okres Prostějovský na Moravě požár, dle všeho zločinně založený, který zničil osm domků a velmi poškodil deset chudobných rodin. Ačkoliv majitelé domků byli pojištěni, nestačí pojistné ani z daleka na nové vybudování nových obydlí. Obyvatelům byla požárem způsobená veliká škoda i na šatstvu a nářadí a jest jim tudíž nevyhnutelně potřebí vydatné státní a zemské pomoci.

Podepsaní se táží:

Jste pane ministře ochoten dáti neprodleně vyšetřiti škodu, způsobenou požárem v obci Baldovci, okres Prostějov a zaříditi, aby jim z nouzových dotací státních co možno nejvydatnější podpora udělena byla?

Obyvatelia obcí Dolná, Horná, Stredná Apša, Selo Solotvina, Biela Církev a iných obcí tohoto okolia, počtom vyše 10.000 duší, vyživovali sa už od storočí tým, že plavili po pltiach drevo zo štátnych lesov po Tise a to bolo ich hlavným zamestnaním. Správa štátnych lesov odpredala lesy medzi Jasinou a Kvasy tuzemským firmám a tieto firmy zpracovávajú drevo na miest. Avšak továrne, ktoré sú a ešte budú ku zpracovaniu dreva sriadené, niesú na žiaden pád vstave zamestnať viac než 500 až 600 ľudí, čím desať tisíc obyvateľov menovaných obcí zostane bez chleba.

Roztrpčenosť tohoto obyvateľstva, ktoré je čiste rumunské a je naprosto bez práce, je nepopisateľná.

Tážem sa pánov ministrov, či vedia o veľkej biede obyvateľov týchto obcí a jestliže áno, akým spôsobom zamýšla vláda postarať sa o to, aby týmto ľuďom dostalo sa zamestnania?

Již přes 6 let jsme nuceni žíti v tak zvané svobodné Československé republice a přec musíme opět a opět konstatovati, že za Rakouska, spravovaného prý absolutisticky, nebyl tisk nikdy tak rdoušen, jak nyní německý tisk v Československu. Zvláště venkovské časopisy, řízené příslušníky národní strany, censurní činitelé přímo pronásledují a opět a opět je zabavují. Tak v čísle 8 časopisu ťNeue Weiperter ZeitungŤ ze dne 18. ledna 1925 byla zabavena tato místa z článku ťZáměry SlovákůŤ:

ť...že Češi v tomto státě jsou dokonce v menšině, neboť jest jich (i s Moravany) jen 5 milionů a proti nim jest 8 milionů Nečechů...Ť.

ť...víte, že půjčku, kterou poskytuje československému státu, musili by jednou zaplatiti výhradně Češi sami, neboť dříve či později se jiné národy, především Slováci, od Čechů odtrhnou...Ť

ť...Ť

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten svým podřízeným censurním činitelům vydati pokyny, aby příště takto svévolně nezabavovali časopisů, neboť by to mohlo jen poškoditi svobodomyslné pověsti Československé republiky.

Nariadenie zo dňa 22. decembra 1918 čís. 87, vo svojom §e 2 ustanovuje, že cestovný pas môže byť vydaný len tomu, kto na základe stvrdzenky vydanej príslušným berným úradom preukáže, že zaplatil všetky dane i s prirážkami ako aj iné verejné dávky do tej doby splatné. Podľa toho §u treba na dane a verejné bremená, ktoré budú splatné pozdejšie, složiť kauciu, ktorej výšku má stanoviť príslušná vyrubovacia vrchnosť prvej stolice.

Uvedené vládné nariadenie vydané bolo na základe ríšskeho zákona z 24. júla 1917 o mimoriadnych válečných opatreniach. Nehľadiac na to, že zánikom válečného stavu zanikla aj účinnosť zákona, ktorý dával vláde právo činiť mimoriadné válečné opatrenia a tedy nariadenie, vydané na základe tohoto zákona, malo byť odvolané, - ale odvolané malo byť i preto, lebo zanikol i ten ďalší dôvod jeho vydania, že následkom ustavenia Československej republiky chceli mnohí, ktorí v republike bydleli, definitívne vysťahovať sa z tohoto územia a splatné verejné dávky týchto osôb bolo možno v prospech štátneho eráru zaistiť a vymôct let tak, boly-li splatné dane zaplatené a nesplatné príslušne zaistené. Za dnešných konsolidovaných pomerov však znamená neodôvodnené obmedzovanie osobnej slobody a hospodárskeho života, činí-li sa vydávanie cestovných pasov ešte vždy závislým od povolenia finančných správ, keď postavenie, obchod, hospodárstvo a celý majetok toho, kto chce do cudzozemska z dôvodov rodinných, zdravotných alebo z nutnosti hospodárskej cestovať, zostane v území republiky a deď všetko to poskytuje dostatočnú záruku čo do prípadných berných nedoplatkov.

Správy, ktoré sú oprávnené vydávať cestovné pasy zpravidla aj upúšťajú od používania §u 2 vládneho nariadenia z 22. decembra 1918 čís. 87, avšak v niektorých častiach Slovenska, tak obzvlášte v obvodoch expositúr finančných riaditeľstiev v Lučenci a Rimavskej Sobote, trvajú čo najpríkrejšie na dodržiavaní toho nariadenia do poslednej litery a tým čo najurážlivejšie obmedzujú osobné práva občanov, zaistené im ústavnou listinou.

Tážeme se pánov ministrov vnútra a financií:

1. či ste ochotní výslovne pozbaviť platnosti ustanovenia §u 2 vládneho nariadenia zo dňa 22. decembra 1918 čís. 87 Sb. z. a n.?

2. či ste ochotní uložiť politickým úradom I. stolice, aby pri vystavovaní cestovných pasov jednaly čo najliberálnejšie?